Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: 1. kniha MakabejskáKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Sobota, 30. listopadu, 2019
1. kniha Makabejská
[zkr. = 1 Mak]
nebojte se jich!“
1 Mak 3:23 Sotvaže skončil, ihned se vrhl na nepřítele a Sérón i jeho vojsko byli rozdrceni.
1 Mak 3:24 Pronásledovali ho od cesty k Bét-chorónu až do roviny; kolem osmi set mužů padlo, ostatní utekli do země Pelištejců.
1 Mak 3:25 Na okolní pronárody padla bázeň, a začali mít hrůzu z Judy a jeho bratrů.
1 Mak 3:26 Jeho jméno proniklo až ke králi, mezi pohany se vyprávělo o jeho bitvách.
1 Mak 3:27 Když to všechno slyšel král Antiochos, velmi se rozhněval. Dal svolat a shromáždit všechna vojska svého království, armádu velmi silnou.
1 Mak 3:28 Otevřel svou pokladnici a vyplatil vojsku žold na celý rok s příkazem, aby byli připraveni, jakmile jich bude třeba.
1 Mak 3:29 Přitom zjistil, že peněz v pokladnici je namále a malé že jsou i daně z judské země, a to kvůli vzpouře a bídě, kterou sám v zemi způsobil tím, že chtěl potlačit pradávné zákony.
1 Mak 3:30 Bál se, že nebude mít jako dosud prostředky na výdaje a dary, které rozdával štědrou rukou víc než králové před ním.
1 Mak 3:31 Byl z toho bezradný, a nakonec se rozhodl táhnout do Persie, vybrat z tamějších krajů daně a sehnat mnoho peněz.
1 Mak 3:32 Jako správce říše od řeky Eufratu až po hranice Egypta ponechal Lýsiáse, muže slavného a z královského rodu,
1 Mak 3:33 a svěřil mu výchovu svého syna Antiocha, dokud se sám nevrátí.
1 Mak 3:34 Dal mu polovinu vojska i slony a udělil rozkazy o všem, co měl v plánu.
1 Mak 3:35 Na obyvatele Judska a Jeruzaléma rozkázal poslat vojsko, které by rozdrtilo a zničilo vojenskou sílu Izraele a to, co zbylo z Jeruzaléma. Vyhladit jejich památku z toho místa,
1 Mak 3:36 nově osídlit jejich kraje cizinci a losem jim rozdělit jejich zemi.
1 Mak 3:37 Král si vzal druhou polovinu vojska a roku stého čtyřicátého sedmého helénské éry vytáhl z Antiochie, svého královského města, překročil řeku Eufrat a prošel výše položené kraje.
1 Mak 3:38 Lýsiás určil Ptolemaia, syna Dorymenova, Níkánóra a Gorgiu, mocné muže z králových přátel,
1 Mak 3:39 a poslal s nimi čtyřicet tisíc mužů a sedm tisíc jezdců, aby vtrhli do Judska a podle králova rozkazu je úplně zpustošili.
1 Mak 3:40 Vytáhli s vojskem a došli do blízkosti Emauz, kde se utábořili na rovině.
1 Mak 3:41 Když se o tom dozvěděli kupci té krajiny, přišli do tábora s velkým množstvím stříbra a zlata a s okovy, aby si Izraelce koupili za otroky. K vojsku se připojily oddíly ze Sýrie i z jiných zemí.
1 Mak 3:42 Juda a jeho bratři poznali hrozící nebezpečí. Když uviděli vojska tábořit na jejich území a když se doslechli o králově rozkazu nařizujícím úplné vyhlazení lidu,
1 Mak 3:43 povzbuzovali jeden druhého: „Zabraňme zničení svého lidu, bojujme za svůj lid a za svatyni!“
1 Mak 3:44 Připraveni k boji shromáždili se, modlili se a vyprošovali si slitování a milosrdenství.
1 Mak 3:45 Jeruzalém byl neobydlený jako poušť, nikdo z jeho synů nevcházel ani nevycházel, svatyně byla podupána, na hradě se usadili cizinci, stal se útulkem pohanů. Radost byla odňata Jákobovi, zmlkla loutna i citera.
1 Mak 3:46 Shromážděné vojsko odešlo proto do Mispy naproti Jeruzalému, neboť Mispa byla dříve pro Izraele místem modlitby.
1 Mak 3:47 Toho dne se postili, oblékli žíněné roucho, posypali si hlavu popelem a roztrhli svůj oděv.
1 Mak 3:48 Otevřeli knihu Zákona, aby tam hledali odpověď, jako ji hledají pohané u svých model.
1 Mak 3:49 Přinesli tam i kněžská roucha, prvotiny a desátky, svolali i nazíry, kteří splnili počet dní svého slibu ,
1 Mak 3:50 a hlasitě volali k Nebi: „Co máme s těmito muži dělat, kam je máme zavést?
1 Mak 3:51 Tvá svatyně je podupána a znesvěcena, tvoji kněží úpí v pláči a ponížení.
1 Mak 3:52 Hle, pohané se proti nám shlukli, aby nás vyhladili, ty víš, co s námi zamýšlejí.
1 Mak 3:53 Jakpak budeme moci před nimi obstát, jestliže ty nám nepomůžeš?“
1 Mak 3:54 Potom zatroubili na polnice a spustili mohutný pokřik.
1 Mak 3:55 Juda ustanovil velitele lidu, tisícníky, setníky, padesátníky a desátníky,
1 Mak 3:56 a potom každého, kdo stavěl dům nebo měl před svatbou, popřípadě zakládal vinici anebo byl bázlivý, vybídl podle předpisu Zákona, aby se vrátil domů.
1 Mak 3:57 Tábor se pak přestěhoval na jih od Emauz.
1 Mak 3:58 Juda vydal rozkaz: „Opásejte se a buďte stateční. Časně ráno buďte připraveni k boji s těmito pohany, kteří se srotili proti nám, aby zničili nás i naši svatyni.
1 Mak 3:59 Je lépe zemřít v boji než se dívat na neštěstí našeho lidu a svatyně.
1 Mak 3:60 Ale ať se stane podle vůle Nebes!“
1 Mak 4:1 Gorgiás vzal pět tisíc mužů a tisíc vybraných jezdců a v noci vyrazil z tábora,
1 Mak 4:2 aby přepadl tábor židů a náhle na něj udeřil. Vedlo je mužstvo hradní posádky.
1 Mak 4:3 Juda se to dozvěděl a se svým vojskem se přesunul, aby královo vojsko přepadl u Emauz,
1 Mak 4:4 dokud ještě některé jeho oddíly byly mimo tábor.
1 Mak 4:5 Gorgiás vtrhl v noci do Judova ležení, ale nikoho nenašel. Vydal se hledat je do hor, protože si myslel: Prchají před námi.
1 Mak 4:6 Juda se však časně zrána objevil na rovině se třemi tisíci muži. Neměli však štíty ani meče, jak by byli chtěli.
1 Mak 4:7 Viděli, že tábor nepřátel je silně opevněný a dobře střežený, obklopený jezdci, samými zkušenými bojovníky.
1 Mak 4:8 Tu řekl Juda mužům, kteří byli s ním: „Nebojte se jejich množství, nestrachujte se střetnout se s nimi;
1 Mak 4:9 vzpomeňte si, jak byli zachráněni naši otcové při Rudém moři, když je pronásledoval farao s vojskem.
1 Mak 4:10 Volejme nyní k Nebi, snad se mu zalíbí a rozpomene se na smlouvu s našimi otci a rozdrtí dnes toto vojsko před našima očima,
1 Mak 4:11 aby všichni pohané poznali, že tu je, kdo vykoupil a zachraňuje Izraele.“
1 Mak 4:12 Když cizáci vzhlédli a uviděli je postupovat proti sobě,
1 Mak 4:13 vytáhli z tábora k boji. Judovi mužové zaduli do polnic
1 Mak 4:14 rozpoutala se bitva; pohané v ní byli poraženi a utekli směrem k rovině.
1 Mak 4:15 Všichni, kdo se opozdili, padli mečem, protože židé je pronásledovali až do Gezeru a do roviny edómské, do Ašdódu a Jabny; padlo z nich na tři tisíce mužů.
1 Mak 4:16 Juda se svým vojskem je přestal pronásledovat a vrátil se zpátky.
1 Mak 4:17 Řekl lidu: „Nemyslete na kořist, ještě nás čekají boje:
1 Mak 4:18 Gorgiás se svým vojskem je v horách blízko nás! Vytrvejte tedy v boji s našimi nepřáteli a až bude po všem, vezmete si svou kořist podle libosti.“
1 Mak 4:19 Zatímco ještě mluvil, bylo vidět, jak se jakýsi nepřátelský oddíl vynořuje z hor.
1 Mak 4:20 Cizáci spatřili, že se jejich oddíly obrátily na útěk a že židé zapalují tábor; stoupající kouř svědčil o tom, co se stalo.
1 Mak 4:21 Tento pohled je velmi poděsil, a když navíc spatřili Judovo vojsko připravené na rovině k boji,
1 Mak 4:22 uprchli všichni do pelištejské země.
1 Mak 4:23 Potom se Juda vrátil do tábora pro kořist; pobrali v něm množství zlata a stříbra, látek z purpuru fialového i rudého a mnoho jiného bohatství.
1 Mak 4:24 Na zpáteční cestě zpívali chvalozpěvy k Bohu v nebi, že je dobrý, že jeho milosrdenství je věčné.
1 Mak 4:25 Ten den byl pro Izraele dnem velikého vysvobození.
1 Mak 4:26 Ti z cizáků, kdo se zachránili, přišli k Lýsiásovi a oznámili mu všechno, co se stalo.
1 Mak 4:27 Zděsil se, když to uslyšel, a zuřil, že to s Izraelem nedopadlo tak, jak si přál a jak to nařizoval králův rozkaz.
1 Mak 4:28 Příštího roku sebral šedesát tisíc vycvičených mužů a pět tisíc jezdců, aby Izraele úplně potřel.
1 Mak 4:29 Vpadli do Edómska a utábořili se v Bét-súru. Juda se jim postavil s deseti tisíci muži.
1 Mak 4:30 Při pohledu na jejich mocné vojsko se modlil takto: „Požehnaný jsi, vysvoboditeli Izraele! Ty jsi zlomil obrovu sílu rukou svého služebníka Davida, tys vydal tábor Pelištejců do rukou Saulova syna Jónatana a jeho zbrojnoše.
1 Mak 4:31 Stejně vydej do rukou svého izraelského lidu tento tábor nepřátel , ať jsou zahanbeni se svou vojenskou silou i jízdou!
1 Mak 4:32 Nažeň jim strach, zlom jejich zpupnou odvahu, ať jejich porážka jimi otřese.
1 Mak 4:33 Sraz je mečem těch, kdo tě milují, ať tě slaví svými chvalozpěvy všichni, kdo znají tvé jméno.“
1 Mak 4:34 Vojska se střetla a z tábora Lýsiásova padlo na pět tisíc mužů, našli smrt v boji zblízka.
1 Mak 4:35 Když Lýsiás viděl, že je jeho vojsko rozprášeno a že vzrůstá odvaha Judových vojáků , i jak jsou všichni odhodláni žít, nebo hrdinně padnout, vrátil se do Antiochie. Tam najal nové žoldnéře, aby s ještě větší silou vtrhl do Judska.
1 Mak 4:36 Potom Juda a jeho bratři vyhlásili: „Naši nepřátelé jsou rozdrceni, pojďme očistit a znovu posvětit svatyni!“
1 Mak 4:37 Všecko vojsko se shromáždilo a pochodovalo na horu Sijón.
1 Mak 4:38 Spatřili svatyni pustou, oltář znesvěcený, brány spálené, nádvoří zarostlé křovím jako v lese nebo na hoře, kněžské místnosti zcela zpustošené.
1 Mak 4:39 Roztrhli svá roucha a s velikým nářkem si sypali na hlavu popel.
1 Mak 4:40 Padli tváří k zemi, troubili na polnice a volali k Nebi.
1 Mak 4:41 Tehdy určil Juda oddíl, aby chránil před útokem z tvrze ty, kdo budou čistit svatyni.
1 Mak 4:42 Poté vybral bezúhonné kněze oddané Zákonu,
1 Mak 4:43 aby očistili svatyni a znesvěcené kameny odnesli na smetiště.
1 Mak 4:44 Radili se, co mají dělat s oltářem zápalných obětí, který byl znesvěcen.
1 Mak 4:45 Správně se rozhodli, že jej strhnou, aby nebylo pro ně potupou, že jim jej pohané poskvrnili. Zbořili jej tedy
1 Mak 4:46 a kameny z něho uložili na vhodném místě na chrámové hoře, dokud nepovstane prorok, který by rozhodl, co se má s nimi stát.
1 Mak 4:47 Pak vzali neotesané kameny podle Zákona a postavili nový zápalný oltář podle vzoru dřívějšího.
1 Mak 4:48 Znovu zbudovali svatyni i vnitřní zařízení a vysvětili nádvoří,
1 Mak 4:49 zhotovili nové posvátné nádoby a do svatyně vnesli svícen, kadidlový oltář a stůl.
1 Mak 4:50 Na oltáři zapálili kadidlo a zažehli světla na svícnu, aby osvětlovala vnitřek chrámu.
1 Mak 4:51 Na stůl položili chleby, zavěsili závěsy a šťastně dokončili, co započali.
1 Mak 4:52 Dvacátého pátého dne devátého měsíce (je to měsíc kislev) roku stého čtyřicátého osmého vstali časně ráno
1 Mak 4:53 a na novém oltáři přinesli oběť podle Zákona.
1 Mak 4:54 Bylo to právě ve výroční den, kdy svatyni znesvětili pohané, ve kterém byla nyní znovu posvěcena zpěvem žalmů s citerami, harfami a cymbály.
1 Mak 4:55 Všechen lid padl na tvář, klaněl se a dobrořečil Nebi, že jim dopřálo zdar.
1 Mak 4:56 Osm dní slavili posvěcení oltáře, s radostí přinášeli zápalné oběti, obětovali oběti za zachránění a oběti chvály.
1 Mak 4:57 Průčelí chrámu ozdobili zlatými věnci a štítky, obnovili vstupní bránu i kněžské místnosti a zavěsili dveře.
1 Mak 4:58 Lid prožíval velikou radost, že byla odčiněna potupa způsobená pohany.
1 Mak 4:59 Juda, jeho bratři a celé shromáždění Izraele se usnesli, že každoročně, od dvacátého pátého dne měsíce kislevu budou osmidenním veselím a díkůvzdáním slavit posvěcení oltáře.
1 Mak 4:60 Tehdy také vystavěli okolo hory Sijónu vysoké hradby a pevné věže, aby pohané nemohli přijít a rozbořit je, jak to udělali předtím.
1 Mak 4:61 Dosadili tam posádku na obranu Sijónu a opevnili k jeho ochraně i Bét-súr, aby lid měl ochranu před Edómci.
1 Mak 5:1 Když se okolní pohané dozvěděli, že je zápalný oltář znovu vybudován a svatyně posvěcena, vzplanuli vztekem
1 Mak 5:2 a rozhodli se, že sprovodí Jákobovo pokolení ze svého středu. Začali izraelský lid vraždit a vyhlazovat.
1 Mak 5:3 Bojoval tedy Juda proti synům Ezauovým v Edómsku, a to proti Akrabateně, protože znepokojovali Izraelce. Zahnal je do úzkých, způsobil jim velkou porážku a pobral jim kořist.
1 Mak
Text bible pro den: Neděle, 1. prosince, 2019
1. kniha Makabejská
[zkr. = 1 Mak] 5:4 Pamětliv zloby Baianovců, kteří byli jeho lidu pastí a léčkou tím, že zákeřně číhali u cest,
1 Mak 5:5 zahnal je do věží, oblehl je, vyřkl nad nimi klatbu a věže spálil se všemi, kdo v nich byli.
1 Mak 5:6 Pak se obrátil proti Amóncům a střetl se s Timoteem, který velel početnému a silnému vojsku.
1 Mak 5:7 Utkal se s nimi v mnohých bitvách, potřel je a zničil.
1 Mak 5:8 Zabral i Jaezer s jeho obcemi a vrátil se do Judska.
1 Mak 5:9 Také pohané v Gileádu se vrhli na Izraelce bydlící na jejich území, aby je vyhubili. Ti před nimi uprchli do pevnosti Dathemy
1 Mak 5:10 a poslali Judovi a jeho bratrům list se vzkazem: „Okolní pohané se na nás vrhli, aby nás vyhubili,
1 Mak 5:11 chystají se přitáhnout a dobýt pevnost, do které jsme se utekli, vůdcem jejich vojska je Timoteus.
1 Mak 5:12 Přijď a vysvoboď nás z jejich rukou, neboť mnoho našich už padlo,
1 Mak 5:13 mrtví jsou všichni naši bratři v Tubii, jejich ženy, děti a majetek jim padly za kořist, zahynulo tam asi tisíc mužů.“
1 Mak 5:14 Ještě tento list ani nedočetli a už přišli poslové z Galileje s roztrženými rouchy a oznamovali:
1 Mak 5:15 „Všichni z Ptolemaidy, Týru a Sidónu, celá pohanská Galilea, všichni se spolčili, aby nás vyhubili.“
1 Mak 5:16 Když Juda a lid uslyšeli tyto zprávy, bylo svoláno velké shromáždění, aby se poradili, jak pomoci v tísni bratřím napadeným nepřáteli.
1 Mak 5:17 Juda řekl svému bratru Šimeónovi: „Vyber si muže a jdi vysvobodit své bratry v Galileji, já a můj bratr Jónatan potáhneme do Gileádu.“
1 Mak 5:18 K obraně Judska zanechal Josefa, syna Zekarjášova, a velitele Azarjáše se zbytkem vojska.
1 Mak 5:19 Nařídil jim: „Buďte v čele tohoto lidu, dokud se nevrátíme, a nepouštějte se do boje s pohany.“
1 Mak 5:20 Šimeónovi bylo přiděleno tři tisíce mužů, s nimiž měl táhnout do Galileje, Judovi osm tisíc do Gileádu.
1 Mak 5:21 Šimeón vytáhl do Galileje, svedl četné bitvy s pohany a porazil je.
1 Mak 5:22 Pronásledoval je až k branám Ptolemaidy. Z pohanů padlo na tři tisíce mužů a jejich výzbroj se stala Šimeónovou kořistí.
1 Mak 5:23 Vzal s sebou všechny muže z Galileje a z Arbatů i se ženami, dětmi a celým majetkem a přivedl je za velikého jásotu do Judska.
1 Mak 5:24 Juda Makabejský a jeho bratr Jónatan překročili Jordán a tři dny pochodovali pouští.
1 Mak 5:25 Setkali se s Nabatejci, kteří se k nim chovali přátelsky a vyprávěli jim všecko, co se stalo s jejich bratřími v Gileádu:
1 Mak 5:26 že mnozí z nich jsou zajati v Bosře, Beseru, Alemách, Chasfě, Makedu a Karnajimu, vesměs velikých a dobře hrazených městech.
1 Mak 5:27 Jsou zajati i v jiných městech Gileádu, ale nepřátelé se chystají nazítří přepadnout tato města, dobýt je a v jednom dni je všechny vyhladit.
1 Mak 5:28 Tu se Juda se svým vojskem okamžitě obrátil a přes poušť se vydal do Bosry. Město dobyl a ostřím meče pobil všechno obyvatelstvo mužského pohlaví, sebral všechnu kořist a město zapálil.
1 Mak 5:29 Odtud se pak v noci vydal k pevnosti Dathemě .
1 Mak 5:30 Záhy zrána, když pozdvihli oči, viděli množství lidu – bylo ho bezpočtu –, jak zvedají žebříky a vlečou obléhací stroje, aby zahájili útok na pevnost a dobyli ji.
1 Mak 5:31 Z pevnosti se zvedal k Nebi zvuk polnic a veliký křik. Juda viděl, že boj už začal.
1 Mak 5:32 Zvolal na své vojáky: „Dnes bojujte za své bratry!“
1 Mak 5:33 Se třemi oddíly vpadl nepříteli do týla; zaduli do polnic a vykřikovali modlitby.
1 Mak 5:34 Jakmile Timoteovi vojáci poznali, že je to Makabejský, dali se před ním na útěk. Juda jim způsobil velkou porážku; ten den jich padlo na osm tisíc mužů.
1 Mak 5:35 Potom odbočil do Alemy; napadl a dobyl město a pobil všechno obyvatelstvo mužského pohlaví, pobral kořist a město zapálil.
1 Mak 5:36 Odtamtud odešel a dobyl Chasfu, Maked a Beser i ostatní města Gileádu.
1 Mak 5:37 Mezitím sebral Timoteus nové vojsko a utábořil se u Rafónu na druhém břehu potoka.
1 Mak 5:38 Juda poslal zvědy do nepřátelského tábora, a ti mu přinesli zprávu, že to je opravdu silné vojsko, neboť kolem Timotea se shromáždili všichni okolní pohané.
1 Mak 5:39 „Najali si na pomoc i Araby a táboří na druhém břehu potoka, připraveni proti tobě zasáhnout.“ Juda tedy vytáhl, aby se s nimi střetl.
1 Mak 5:40 Když se Timoteus dozvěděl, že se Juda blíží se svým vojskem k rozvodněnému potoku, řekl svým vojevůdcům: „Jestliže on první přebrodí potok a napadne nás, nebudeme mu moci odolat, přemůže nás.
1 Mak 5:41 Jestliže se toho neodváží a utáboří se na druhém břehu řeky, přejdeme my k němu a přemůžeme ho.“
1 Mak 5:42 Když se Juda přiblížil k potoku, dal nastoupit dozorcům a vydal rozkaz: „Nedovolte nikomu odpočívat, všichni ať hned vytáhnou do boje!“
1 Mak 5:43 Juda přešel první proti nepříteli a všechen lid za ním. Při pohledu na ně se pohanský lid nadobro zhroutil, odhazovali zbraně a hledali útočiště v chrámu v Karnajimu.
1 Mak 5:44 Juda však dobyl i toto město a posvátný chrám zničil v plamenech se všemi, kdo v něm byli. Karnajim bylo vyvráceno a nemohlo už Judovi klást odpor.
1 Mak 5:45 Potom shromáždil Juda všechny Izraelce v Gileádu od nejmenšího do největšího, i ženy a děti a všechen majetek; celý ten veliký zástup se vydal na cestu do Judska.
1 Mak 5:46 Přišli k Efrónu; toto velké opevněné město leželo na cestě a nebylo možno je obejít zprava ani zleva, ale bylo nutno jím projít.
1 Mak 5:47 Obyvatelé města však zavřeli brány a zatarasili je balvany.
1 Mak 5:48 Juda jim po dobrém vzkázal: „Potřebujeme tudy projít, abychom se dostali do své země. Nikdo vám neublíží, jenom projdeme.“ Oni však nechtěli otevřít.
1 Mak 5:49 Proto Juda vydal vojsku rozkaz, aby se všichni utábořili tam, kde právě jsou.
1 Mak 5:50 Vojáci to udělali a obléhali město celý ten den a celou noc, než jim padlo do rukou.
1 Mak 5:51 Ostřím meče pobil Juda všechno obyvatelstvo mužského pohlaví, zničil město, pobral v něm kořist a prošel jím přes mrtvoly.
1 Mak 5:52 Potom přešli přes Jordán na velikou rovinu u Bét-šeánu.
1 Mak 5:53 Juda se připojil k těm, kdo se opožďovali za vojskem, a povzbuzoval lid po celou cestu, než došli do Judska.
1 Mak 5:54 S radostným jásotem pak vystoupili na horu Sijón a obětovali zápalné oběti za to, že se v pokoji vrátili a nikdo z nich nezahynul.
1 Mak 5:55 V těch dnech, kdy Juda a Jónatan byli v zemi Gileádu a jejich bratr Šimeón v Galileji před Ptolemaidou,
1 Mak 5:56 doslechli se Josef, syn Zekarjášův, a Azarjáš, velitelé domácího vojska, o bitvách a hrdinských činech, které tamti vykonali.
1 Mak 5:57 Řekli si: „Zjednejme si i my slavné jméno, vytáhněme do boje proti okolním pohanům!“
1 Mak 5:58 Vydali vojsku rozkazy a zaútočili proti Jabně.
1 Mak 5:59 Z města proti nim vytáhl Gorgiás se svým vojskem, aby se s nimi utkal v boji.
1 Mak 5:60 Josef a Azarjáš byli zahnáni na útěk a pronásledováni až na hranice Judska. Toho dne padlo z izraelského lidu na dva tisíce mužů.
1 Mak 5:61 Velkou pohromu způsobili lidu tím, že neposlechli Judu a jeho bratry a domnívali se, že se proslaví hrdinskými činy.
1 Mak 5:62 Nebyli z rodu těch mužů, do jejichž rukou bylo vloženo vysvobození Izraele.
1 Mak 5:63 Statečnému muži Judovi a jeho bratrům byly vzdávány pocty v celém Izraeli i u všech pronárodů, kterým se doneslo k sluchu jejich jméno.
1 Mak 5:65 Hromadně k nim přicházeli a blahopřáli jim.
1 Mak 5:65 Juda a jeho bratři znovu vytáhli do boje, tentokrát na jih proti synům Ezauovým, dobyli Chebrón a jeho okolní obce, zbořili hradby a zapálili věže.
1 Mak 5:66Pak vtrhli do země Pelištejců a prošli Maréšou.
1 Mak 5:67 Toho dne padlo v boji i několik kněží, kteří se v touze po hrdinském činu nerozvážně zúčastnili boje.
1 Mak 5:68 Juda se pak obrátil proti Ašdódu v zemi Pelištejců. Zbořil jejich oltáře, spálil sochy jejich bůžků, pobral z města kořist a vrátil se do Judska.
1 Mak 6:1 Když táhl král Antiochos horskými krajinami, doslechl se, že v Persii je město Elymais, proslulé bohatstvím zlata a stříbra,
1 Mak 6:2 že je tam velmi bohatý chrám, ve kterém jsou zlatem vyšívané látky, pancíře a zbraně, jež tam zanechal makedonský král Alexandr, syn Filipův, který vládl nejprve v Řecku.
1 Mak 6:3 Přitáhl tam a pokusil se město dobýt a vyplenit je, ale utrpěl nezdar. Ve městě se o jeho úmyslech včas dozvěděli
1 Mak 6:4 a postavili se na odpor. Musel ustoupit a s velkým rozhořčením odtáhl odtud do Babylónu.
1 Mak 6:5 Ještě v Persii jej zastihl posel se zprávou, že byla poražena vojska vyslaná do Judska;
1 Mak 6:6 že Lýsiás, který táhl do Judska s velkým vojskem, byl zahnán na útěk a že židé znásobili svou sílu ukořistěnými zbraněmi, oddíly vojska a bohatým lupem, který vzali poraženému vojsku.
1 Mak 6:7 Že v Jeruzalémě zbořili ‚ohavnost‘, kterou postavil na oltáři, a svatyni obehnali vysokými hradbami, jako tomu bylo dříve, a podobně i jeho město Bét-súr.
1 Mak 6:8 Když král uslyšel tyto zvěsti, zděsil se a velmi jím to otřáslo; klesl na lože, schvácen žalem, že se mu z jeho plánů nic nezdařilo.
1 Mak 6:9 Po mnoho dní tak setrvával v hořkém bolu, až ucítil, že se blíží jeho smrt.
1 Mak 6:10 Svolal celou svou družinu a řekl: „Spánek se mi vzdaluje od očí, srdce mi poklesá starostí,
1 Mak 6:11 říkám si v duchu: Do jakého soužení jsem se to dostal a jak velikými útrapami jsem nyní stíhán já, tolik ctěný a milovaný, dokud jsem byl při síle?
1 Mak 6:12 Teď vzpomínám na zlo, které jsem spáchal v Jeruzalémě, kde jsem pobral všechno stříbrné a zlaté nádobí a bez důvodu nařídil vyhladit obyvatele Judska.
1 Mak 6:13 To proto na mne přišlo tohle neštěstí, a já umírám žalem v cizí zemi.“
1 Mak 6:14 Zavolal Filipa, jednoho ze své družiny, a pověřil ho správou nad celým svým královstvím.
1 Mak 6:15 Dal mu svou královskou čelenku, plášť a pečetní prsten a uložil mu starat se o jeho syna Antiocha a dosadit ho jednou na trůn.
1 Mak 6:16 Král Antiochos pak zemřel roku stého čtyřicátého devátého.
1 Mak 6:17 Když se o jeho smrti dozvěděl Lýsiás, ustanovil na jeho místo jeho syna Antiocha, kterého v mládí vychovával a jemuž dal jméno Eupatór.
1 Mak 6:18 Vojáci hradní posádky trápili Izraelce, kteří se shromažďovali kolem svatyně. Dělali jim všemožná příkoří, kdežto pohany podporovali.
1 Mak 6:19 Juda se proto rozhodl učinit tomu konec. Svolal všechen lid, aby hrad obléhali.
1 Mak 6:20 Shromáždili se a oblehli jej roku stého padesátého. Dal zhotovit i vrhací a obléhací stroje.
1 Mak 6:21 Někteří však z ležení unikli. Připojilo se k nim i několik svévolníků z Izraele.
1 Mak 6:22 Ti se vypravili ke králi a naléhali: „Jak dlouho ještě bude trvat, než zjednáš pořádek a pomstíš naše bratry?
1 Mak 6:23 Dobrovolně jsme se rozhodli sloužit tvému otci, žili jsme podle jeho nařízení a poslouchali jeho rozkazy;
1 Mak 6:24 naši krajané nás kvůli tomu v hradu oblehli, odcizili se nám, dokonce zabili ty z nás, které dopadli, a uchvátili náš dědičný majetek.
1 Mak 6:25 Vztáhli ruku nejen na nás, ale i přes všechny své hranice na sousední území .
1 Mak 6:26 Dnes se vrhli na jeruzalémský hrad, aby jej dobyli, a opevnili svatyni i Bét-súr.
1 Mak 6:27 Jestliže proti nim rychle nezakročíš, pustí se do větších věcí a nebudeš moci je zadržet.“
1 Mak 6:28 Král se rozzuřil, když to uslyšel, a svolal všechny své přátele, velitele pěchoty a jízdy.
1 Mak 6:29 I z okolních království a mořských ostrovů shromáždily se k němu oddíly žoldnéřů,
1 Mak 6:30 takže počet jeho vojska byl sto tisíc pěšáků, dvacet tisíc jezdců a dvaatřicet k boji vycvičených slonů.
1 Mak 6:31 Prošli Edómskem a utábořili se u Bét-súru, aby postavili obléhací stroje. Boj trval mnoho dní, obležení dělali výpady, zapalovali stroje a hrdinsky se bránili.
1 Mak 6:32 Juda zanechal obléhání jeru
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pondělí, 2. prosince, 2019
1. kniha Makabejská
[zkr. = 1 Mak]
zalémského hradu a utábořil se u Bét-zekarije, naproti královu táboru.
1 Mak 6:33 Časně ráno vytrhl král se svým vojskem k útoku u Bét-zekarije a za zvuku polnic se vojsko sešikovalo k bitvě.
1 Mak 6:34 Slony napojili šťávou z hroznů a moruší, aby je vydráždili k boji.
1 Mak 6:35 Pak přidělili zvířata jednotlivým útvarům. Ke každému slonu určili tisíc mužů v krunýřích a drátěných košilích, s měděnými přilbicemi na hlavě, a útvar pěti set vybraných jezdců.
1 Mak 6:36 Ti se od zvířete nikdy neodlučovali, byli s ním stále, kdekoli bylo nebo kamkoli šlo.
1 Mak 6:37 Na každém zvířeti byla připevněna pevná ochranná věž ze dřeva, v níž byli vždy čtyři bojovníci a jeden Ind, který slona řídil .
1 Mak 6:38 Ostatním jezdcům určil král místo na obou křídlech vojska, aby doráželi na nepřítele a chránili šiky pěchoty.
1 Mak 6:39 Když sluneční paprsky ozářily zlaté a měděné štíty, zaleskly se od nich hory a zazářily jako pochodně.
1 Mak 6:40 Jedna část králova vojska táhla po pohoří, druhá nížinou; postupovali pevně a ukázněně.
1 Mak 6:41 Třásli se všichni, kdo uslyšeli zvuk pochodujícího zástupu a řinčení zbraní, bylo to opravdu silné a mohutné vojsko.
1 Mak 6:42 Juda se svým vojskem se s ním střetl v boji, a z vojska králova padlo šest set mužů.
1 Mak 6:43 Eleazar zvaný Auaran si všiml, že jedno ze zvířat má na sobě štíty s královskými odznaky, a poněvadž převyšovalo všechna ostatní zvířata, domníval se, že na něm sedí král.
1 Mak 6:44 Obětoval se, aby zachránil svůj lid a získal si slavné jméno navěky.
1 Mak 6:45 Odvážně se vrhl doprostřed šiku, rozdával smrtící rány napravo i nalevo, takže se šik před ním roztrhl na dvě strany.
1 Mak 6:46 Skočil pod slona a bodnutím zespodu ho zabil; slon však na něj padl a Eleazar tak zahynul.
1 Mak 6:47 Když židé viděli sílu a bojovnost králova vojska, ustoupili před ním.
1 Mak 6:48 Královo vojsko vytáhlo na Jeruzalém, aby židy donutilo k boji. Král se utábořil v Judsku naproti hoře Sijónu.
1 Mak 6:49 Uzavřel mír s obyvateli Bét-súru; ti odešli z města, protože tam nebylo dost potravy, aby mohli vydržet obležení – v celé zemi totiž byl rok odpočinutí, kdy půda ležela ladem .
1 Mak 6:50 Král obsadil město Bét-súr a dal mu posádku k obraně.
1 Mak 6:51 Pak po mnoho dní obléhal svatyni, postavil tam berany a jiné vojenské stroje, vrhače ohně a kamení, metače šípů a praky.
1 Mak 6:52 Proti těmto strojům nasadili obránci své stroje a boj trval mnoho dní.
1 Mak 6:53 V zásobárnách jim však došla potrava, protože byl sedmý rok a zbytek zásob spotřebovali židé, kteří se do Judska uchýlili z pohanských krajů .
1 Mak 6:54 Při svatyni zůstalo jen pár mužů. Hlad byl velmi silný, a tak se všichni rozutekli do svých domovů.
1 Mak 6:55 Lýsiás dostal zprávu, že král Antiochos před svou smrtí ustanovil Filipa, aby se staral o jeho syna Antiocha, dokud se nebude moci ujmout vlády,
1 Mak 6:56 a že se Filip v čele všech královských vojsk vrací z Persie a Médie, aby se zmocnil vlády.
1 Mak 6:57 Naléhal proto na rychlý návrat a řekl králi, náčelníkům a lidu: „Slábneme každým dnem, máme málo potravy a místo, které dobýváme, je pevné. Teď se musíme starat o záležitosti království.
1 Mak 6:58Podejme tedy pravici těm lidem a sjednejme mír s nimi i s celým jejich národem.
1 Mak 6:59 Dovolme jim, ať žijí podle svých zvyků jako dříve; stejně se vzbouřili a tohle všechno způsobili jen proto, že jsme chtěli potlačit jejich zákony.“
1 Mak 6:60 Král i náčelníci souhlasili s tímto návrhem, poslali nabídku míru a židé ji přijali.
1 Mak 6:61 Když se jim král a náčelníci zavázali přísahou, obležení vyšli z pevnosti.
1 Mak 6:62 Král pak vstoupil na horu Sijón. Když viděl, jak je místo opevněno, porušil danou přísahu a nařídil strhnout hradby je obklopující.
1 Mak 6:63 Potom spěšně odtáhl a vrátil se do Antiochie. Jakmile zjistil, že Filip je pánem města, pustil se s ním do boje a města se zmocnil.
1 Mak 7:1 Roku stého padesátého prvního unikl Seleukův syn Démétrios z Říma, přistál s hrstkou mužů ve městě na pobřeží a vystupoval tam jako král.
1 Mak 7:2 Když pak vtáhl do královského domu svého otce, zajali náčelníci Antiocha a Lýsiáse a chtěli je k němu přivést.
1 Mak 7:3 Jakmile se o tom doslechl, řekl: „Nechci je vidět!“
1 Mak 7:4 Náčelníci je tedy zabili a Démétrios zasedl na svůj královský trůn.
1 Mak 7:5 Hned k němu přišli všichni svévolníci a bezbožníci z Izraele; vedl je Alkimos, který chtěl být veleknězem.
1 Mak 7:6 Žalovali králi na lid: „Juda a jeho bratři zahubili všechny tvé přátele a nás vyhnali z naší země.
1 Mak 7:7 Nyní tedy pošli muže, který má tvou důvěru, ať se tam odebere, aby viděl všechnu tu zkázu, kterou Juda způsobil nám a králově zemi, a ať potrestá je i všechny jejich pomahače.“
1 Mak 7:8 Král ze svých důvěrníků vybral Bakchída, správce kraje na druhé straně Řeky, který požíval vážnost v království a byl věrný králi.
1 Mak 7:9 Toho poslal s úkolem vykonat pomstu na Izraelcích. S ním poslal i bezbožného Alkima, kterému svěřil velekněžský úřad.
1 Mak 7:10 S velkým vojskem vpadli do Judska. K Judovi a jeho bratrům vyslali posly se lstivým tvrzením, že přicházejí v míru.
1 Mak 7:11 Ti však jejich slovům nevěřili, protože všichni viděli, že přicházejí s velikým vojskem.
1 Mak 7:12 Sešlo se shromáždění zákoníků k Alkimovi a Bakchídovi, aby žádali spravedlnost.
1 Mak 7:13 První z Izraelců, kdo žádali mír, byli chasídové.
1 Mak 7:14 Říkali totiž: „S vojskem jde člověk, který je knězem z Áronova pokolení, přece nám nebude škodit!“
1 Mak 7:15 Když jim pak mluvil o míru a přísahal: „Neuděláme nic zlého vám ani vašim přátelům,“
1 Mak 7:16 uvěřili mu. Bakchídés však dal v jednom dni zajmout a popravit šedesát jejich mužů, jak praví Písmo:
1 Mak 7:17 „Těla tvých svatých rozházeli kolem Jeruzaléma a krev tvých svatých vylili a nebyl, kdo by je pohřbil.“
1 Mak 7:18 Na všechen lid padl děs a hrůza, říkali: „U nich není pravda ani spravedlnost, zrušili smlouvu a slavnostní přísahu!“
1 Mak 7:19 Bakchídés potom odtáhl od Jeruzaléma a utábořil se v Bét-zajtu. Dal zajmout i mnohé z mužů, kteří k němu přeběhli, a některé z lidu; dal je zabít a hodit do veliké cisterny.
1 Mak 7:20 Celou zemi Bakchídés podřídil Alkimovi. Na ochranu mu ponechal část vojska a vrátil se ke králi.
1 Mak 7:21 Alkimos se ze všech sil snažil získat velekněžský úřad.
1 Mak 7:22 Kolem něho se shromáždili všichni, kdo pobuřovali vlastní lid, ovládli judskou zemi a způsobili velikou pohromu v Izraeli.
1 Mak 7:23 Juda viděl, že Alkimos a jeho druhové způsobili Izraelcům ještě více zla než pohané.
1 Mak 7:24 Obcházel všechny judské kraje, mstil se odpadlíkům a zabránil jim vycházet do celé země.
1 Mak 7:25 Alkimos viděl, jak Juda a jeho přátelé nabývají moci. Poznal, že jim nedokáže čelit, proto se vrátil ke králi a obžaloval je ze zločinů.
1 Mak 7:26 Král vyslal jednoho ze svých vyhlášených vojevůdců, Níkánóra, zapřísáhlého nepřítele Izraele, s rozkazem, aby vyhladil ten lid.
1 Mak 7:27 Níkánór přišel do Jeruzaléma s velikým vojskem, přitom však Judovi a jeho bratrům lstivě poslal mírové poselství:
1 Mak 7:28 „Ať není válka mezi mnou a vámi, já přijdu jen s několika muži, abych se s vámi v míru setkal tváří v tvář.“
1 Mak 7:29 Když přišel k Judovi, vyměnili si pozdrav pokoje, ale jeho vojáci byli připraveni se Judy zmocnit.
1 Mak 7:30 Judovi nezůstalo utajeno, že k němu přicházejí se lstí, proto se mu vyhnul a odmítl se s ním setkat.
1 Mak 7:31 Jakmile Níkánór poznal, že jeho záměr je prozrazen, vytáhl směrem ke Kafarsalamu, aby se tam s Judou utkal vojensky.
1 Mak 7:32 Když však z jeho vojska padlo asi pět set mužů, ustoupili do města Davidova.
1 Mak 7:33 Níkánór potom vystoupil na horu Sijón. Tam mu vyšli vstříc kněží svatyně a starší lidu, přátelsky ho pozdravili a ukazovali mu zápalnou oběť, kterou chtěli obětovat za krále.
1 Mak 7:34 On však se jim vysmál, zesměšnil je a potupil; mluvil zpupně
1 Mak 7:35 a zlostně se zapřisáhl: „Nebude-li mi ihned vydán Juda a jeho vojsko, až se po boji šťastně vrátíme, vypálím tento dům.“ Odešel s velikou zlostí.
1 Mak 7:36 Kněží pak vešli do svatyně , postavili se před obětní oltář a chrám a s pláčem se modlili:
1 Mak 7:37 „ Bože , ty jsi vyvolil tento dům, aby v něm bylo vzýváno tvé jméno, aby byl tvému lidu domem modlitby a prosby,
1 Mak 7:38 potrestej toho člověka, ať zahyne mečem i se svým vojskem! Vzpomeň si, jak se rouhali, a nedopusť, aby zůstali bez trestu!“
1 Mak 7:39 Níkánór odtáhl od Jeruzaléma a utábořil se u Bét-chorónu, kde se k němu přidalo vojsko syrské.
1 Mak 7:40 Juda tábořil u Chadáši se třemi tisíci mužů a takto se modlil:
1 Mak 7:41 „Když se jednou vyslanci asyrského krále rouhali, vyšel tvůj anděl a zahubil jich sto pětaosmdesát tisíc.
1 Mak 7:42 Znič dnes i toto vojsko před našima očima, aby ostatní pochopili, že zlořečil tvé svatyni. Suď ho podle jeho proradnosti!“
1 Mak 7:43 Třináctého dne měsíce adaru se vojska utkala v bitvě. Vojsko Níkánórovo bylo rozdrceno, on byl první, kdo v boji padl.
1 Mak 7:44 Když jeho vojáci viděli, že Níkánór padl, odhodili zbraně a utekli.
1 Mak 7:45 Judejci je pronásledovali od Chadáši jeden den cesty až ke Gezeru a na oslavu vítězství troubili za nimi na polnice.
1 Mak 7:46 Ze všech okolních judských vesnic vybíhali muži a napadali je z boku. Obrátili se sice zpět, ale všichni padli mečem; ani jeden z nich nezůstal naživu .
1 Mak 7:47 Izraelci se zmocnili bohaté kořisti. Níkánórovi uťali hlavu a pravou ruku, kterou vzpurně vztáhl, přinesli je a pověsili u Jeruzaléma.
1 Mak 7:48 Lid se náramně radoval, slavili ten den jako den velké radosti.
1 Mak 7:49 Rozhodli se, že tento den, třináctý adar, budou slavit každý rok.
1 Mak 7:50 Nějaký čas pak byl v Judsku klid.
1 Mak 8:1 Tehdy uslyšel Juda o slávě Římanů, o jejich vojenské moci a o tom, že jednají blahovolně se všemi, kdo se k nim přidají; s těmi, kdo by k nim přišli, uzavírají přátelství, ačkoli sami jsou vojensky mocní.
1 Mak 8:2 Líčili mu jejich války a statečnost, kterou se vyznamenali při dobývání země Galů, jak je ovládli a učinili poplatnými,
1 Mak 8:3 i co udělali v Hispánii, jak se zmocnili tamějších dolů na stříbro a na zlato,
1 Mak 8:4 jak svou chytrostí a vytrvalostí ovládli celé toto území, ačkoli bylo od nich velmi vzdáleno. Jak zničili krále, kteří na ně vytáhli ze vzdálených končin země, a způsobili jim těžké porážky, a jak ti zbývající jim platí každoročně poplatky,
1 Mak 8:5 jak i Filipa a Persea, krále Kitejců, a všechny, kdo se proti nim postavili, potřeli v bitvě a podmanili si je.
1 Mak 8:6 I Antiochos Veliký, král Asie, byl jimi poražen, když proti nim vytáhl do boje, přestože měl sto dvacet slonů, jízdu a válečné vozy i obrovské vojsko.
1 Mak 8:7 Zajali ho živého a uložili mu, aby on i jeho nástupci odváděli veliké poplatky, dávali rukojmí a odstoupili
1 Mak 8:8 území Indie, Médie a Lýdie, která byla nejlepší z jejich zemí, a dali je králi Eumenovi .
1 Mak 8:9 Také obyvatelé Řecka prý chtěli proti nim táhnout a zničit je.
1 Mak 8:10 Ale jakmile se to oni dozvěděli, poslali proti nim jednoho ze svých vojevůdců. V bitvě mnoho Řeků padlo nebo bylo zraněno, Římané vzali do zajetí jejich ženy a děti, zemi vyplenili a ovládli, zbořili jejich pevnosti a mají je podrobené do dnešního dne.
1 Mak 8:11 Připravili zkázu a porobu i ostatním královstvím a ostrovům, které se proti nim postavily, ale se svými přáteli a těmi, kdo se jim dali v ochranu, udržují přátelství.
1 Mak 8:12 Tak se zmocnili království blízkých i vzdálených, jejich jméno budí strach u každého, kdo o nic
