5:9 ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta, Př 5:10 ať se tvou silou nesytí cizáci a ovocem tvého trápení dům cizí. Př 5:11 Nakonec budeš skučet, až celé tvé tělo zchátrá. Př 5:12 Řekneš: "Jak jsem mohl nenávidět napomínání? Jak mohlo mé srdce znevažovat domlouvání? Př 5:13 Svoje vychovatele jsem neposlouchal, nenaslouchal jsem svým učitelům. Př 5:14 Málem bych byl propadl nejhoršímu uprostřed shromáždění a pospolitosti." Př 5:15 Pij vodu z vlastní nádrže, tu, jež vyvěrá z tvé studnice. Př 5:16 Mají se tvé prameny roztékat ven do široka jako vodní toky? Př 5:17 Tobě mají patřit, tobě jedinému, a ne cizím spolu s tebou. Př 5:18 Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí, Př 5:19 z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně. Př 5:20 Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral? Př 5:21 Cesty člověka jsou Hospodinu zřejmé, on sleduje všechny jeho stopy. Př 5:22 Svévolníka polapí jeho zločiny, bude spoután provazy svého hříchu. Př 5:23 Nedbal na napomenutí, proto zemře; bloudí Př svou velkou pošetilost. Př 6:1 Můj synu, jestliže ses zaručil za svého druha nebo se zavázal rukoudáním za cizáka Př 6:2 a zapletl se výroky svých úst, a výroky svých úst se chytil, Př 6:3 udělej, můj synu, toto: Hleď se vyprostit. Dostal ses do rukou svého druha. Jdi, vrhni se do bláta a naléhej na svého druha. Př 6:4 Nedopřej svým očím spánku, ani zdřímnout nedávej svým víčkům. Př 6:5 Jak gazela vytrhni se z rukou, jako ptáče z rukou čihařových. Př 6:6 Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš. Př 6:7 Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce, Př 6:8 opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu. Př 6:9 Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku? Př 6:10 Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si Př 6:11 a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec. Př 6:12 Ničemný člověk, muž propadlý ničemnostem, má plná ústa falše, Př 6:13 mrká očima, nohama cosi naznačuje, svými prsty ukazuje. Př 6:14 V srdci má proradnost, osnuje zlo v každém čase, vyvolává sváry. Př 6:15 Proto náhlá pohroma ho stihne, bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo. Př 6:16 Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je mu ohavností: Př 6:17 přezíravé oči, zrádný jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev, Př 6:18 srdce osnující ničemné plány, nohy rychle spěchající za zlem, Př 6:19 křivý svědek, který šíří lži, a ten, kdo vyvolává mezi bratry sváry. Př 6:20 Dodržuj, můj synu, otcovy příkazy, a matčiným poučováním neopovrhuj. Př 6:21 Přivaž si je natrvalo k srdci, oviň si je kolem hrdla. Př 6:22 Povedou tě, kamkoli půjdeš, když budeš ležet, budou tě střežit, procitneš a budou s tebou rozmlouvat. Př 6:23 Vždyť příkaz je světlem a vyučování osvěcuje, domluvy a kárání jsou cesty k životu: Př 6:24 Budou tě střežit před špatnou ženou, před úlisným jazykem cizinky. Př 6:25 Nedychti v srdci po její kráse, ať tě svými řasami neuchvátí! Př 6:26 Nevěstce zaplatíš bochníčkem chleba, žena jiného však loví drahou duši. Př 6:27 Může si kdo shrnout do klína oheň a nespálit si šaty? Př 6:28 Což může někdo chodit po žhavém uhlí, a nepopálit si nohy? Př 6:29 Tak dopadne ten, kdo vchází k ženě svého druha; nezůstane bez trestu, kdo se jí dotkne. Př 6:30 Nepohrdá se zlodějem, že kradl, aby se nasytil, když měl hlad. Př 6:31 Je-li však přistižen, nahradí to sedmeronásobně, dá všechen majetek svého domu. Př 6:32 Kdo s ženou cizoloží, nemá rozum, k vlastní zkáze to činí. Př 6:33 Sklidí jen rány a hanbu a jeho potupa nebude smazána. Př 6:34 Neboť žárlivost rozpálí muže, ten bude v den pomsty nelítostný. Př 6:35 Nepřijme žádný dar na usmířenou, nepovolí, i kdybys sebevíc úplatků dával. Př 7:1 Můj synu, dbej na mé výroky, chovej mé příkazy ve svém nitru. Př 7:2 Dbej na mé příkazy a budeš živ, střez moje učení jak zřítelnici oka. Př 7:3 Přivaž si je k prstům, napiš je na tabulku svého srdce. Př 7:4 Moudrosti řekni: "Jsi moje sestra", rozumnost nazvi svou příbuznou, Př 7:5 aby tě střežila před cizí ženou, před cizinkou, která lichotí svými řečmi. Př 7:6 Jednou jsem vyhlížel mříží z okna svého domu Př 7:7 a díval jsem se na prostoduché; pozoroval jsem mezi těmi synky mladíka, který neměl rozum. Př 7:8 Přecházel ulici kolem jejího nároží, vykročil směrem k jejímu domu Př 7:9 na sklonku dne, za soumraku, pod záštitou temnoty noční. Př 7:10 A hle, žena mu jde vstříc v nevěstčím úboru se záludným srdcem. Př 7:11 Je halasná, dotěrná, její nohy nemají doma stání. Př 7:12 Hned je na ulici, hned na náměstí, na každém nároží úklady strojí. Př 7:13 Uchopí jej, políbí ho, s nestoudnou tváří mu řekne: Př 7:14 "Vystrojila jsem pokojné obětní hody, vyplnila jsem dnes svoje sliby. Př 7:15 Proto jsem ti vyšla vstříc a za úsvitu jsem tě hledala, až jsem tě našla. Př 7:16 Prostřela jsem na své lehátko přehozy, pestrá egyptská prostěradla. Př 7:17 Navoněla jsem své lůžko myrhou, aloe a skořicí. Př 7:18 Pojď, opájejme se laskáním až do jitra, potěšme se milováním. Př 7:19 Muž není doma, odešel na dalekou cestu. Př 7:20 Váček s penězi vzal s sebou, vrátí se domů až v den úplňku." Př 7:21 Naklonila si ho mnohým přemlouváním, svými úlisnými rty ho svedla. Př 7:22 Hned šel za ní jako vůl na porážku, jako pošetilec v poutech k potrestání, Př 7:23 než mu šíp rozetne játra; spěchá do osidla jako ptáče, neví, že mu jde o život. Př 7:24 Nyní tedy, synové, slyšte mě, věnujte pozornost výrokům mých úst. Př 7:25 Ať tvé srdce nesejde na její cesty, na její pěšiny se nedej zavést. Př 7:26 Mnohé už sklála, přivedla k pádu, všichni, i ti nejzdatnější, byli od ní zavražděni. Př 7:27 Její dům - toť cesty do podsvětí, vedoucí do komor smrti. Př 8:1 Cožpak moudrost nevolá, nevydává rozumnost svůj hlas? Př 8:2 Na nejvyšším místě, nad cestou, na křižovatce stojí. Př 8:3 Při branách, kudy se chodí do města, u vchodu pronikavě volá: Př 8:4 "Na vás, muži, volám, můj hlas je určen synům lidským. Př 8:5 Prostoduší, pochopte, v čem je chytrost, hlupáci, pochopte, v čem je rozum! Př 8:6 Slyšte! Vyhlašuji, co je směrodatné, otevírám rty a plyne z nich přímost. Př 8:7 O pravdě hovoří můj jazyk, mým rtům se svévole hnusí. Př 8:8 Všechny výroky mých úst jsou spravedlivé, není v nich nic potměšilého či falešného. Př 8:9 Všechny jsou správné Př toho, kdo porozumí, přímé těm, kdo naleznou poznání. Př 8:10 Přijměte mé napomenutí, nikoli stříbro, spíše poznání, než převýborné ryzí zlato. Př 8:11 Moudrost je lepší než perly, nevyrovnají se jí žádné skvosty. Př 8:12 Já, Moudrost, bydlím s chytrostí, nalézám obezřetné poznání. Př 8:13 Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo; nenávidím povýšenost, pýchu, cestu zlou, proradná ústa. Př 8:14 U mne je rada i pohotová pomoc, jsem rozumnost, u mne je bohatýrská síla. Př 8:15 Skrze mne kralují králové a vydávají spravedlivá nařízení vládci, Př 8:16 skrze mne velí velitelé a všichni urození soudí spravedlivě. Př 8:17 Já miluji ty, kdo milují mne, a kdo mě za úsvitu hledají, naleznou mne. Př 8:18 Bohatství a čest jsou u mne, ustavičný dostatek i spravedlnost. Př 8:19 Mé ovoce je lepší než ryzí a čisté zlato, má úroda je nad výborné stříbro. Př 8:20 Chodím stezkou spravedlnosti a pěšinami práva, Př 8:21 abych dala dědictví těm, kdo mě milují. Já naplním jejich pokladnice. Př 8:22 Hospodin mě vlastnil jako počátek své cesty, dříve než co konal odedávna. Př 8:23 Od věků jsem ustanovena, od počátku, od pravěku země. Př 8:24 Ještě nebyly propastné tůně, když jsem se zrodila, ještě nebyly prameny vodami obtěžkány. Př 8:25 Když ještě byly hory ponořeny, před pahorky jsem se narodila. Př 8:26 Ještě než učinil zemi a všechno kolem a první hroudy pevniny, Př 8:27 když upevňoval nebesa, byla jsem při tom, když vymezoval obzor nad propastnou tůní, Př 8:28 když seshora zavěšoval mračna, když sílily prameny propastné tůně, Př 8:29 když kladl moři jeho meze, aby vody nevystupovaly z břehů, když vymezoval základy země, Př 8:30 byla jsem mu věrně po boku, byla jsem jeho potěšením den ze dne a radostně si před ním hrála v každý čas. Př 8:31 Hraji si na jeho pevné zemi; mým potěšením je být s lidskými syny. Př 8:32 Nyní tedy, synové, slyšte mě: Blaze těm, kdo dbají na mé cesty. Př 8:33 Slyšte napomenutí a buďte moudří; nevyhýbejte se tomu! Př 8:34 Blaze člověku, který mě poslouchá, bdí u mých dveří den ze dne a střeží veřeje mého vchodu. Př 8:35 Vždyť ten, kdo mě nalézá, nalezl život a došel u Hospodina zalíbení. Př 8:36 Kdo hřeší proti mně, činí násilí své duši; všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt. Př 9:1 Moudrost si vystavěla dům, vytesala sedm sloupů. Př 9:2 Porazila dobytče, smísila víno a prostřela svůj stůl. Př 9:3 Vyslala své dívky, volá na vrcholu městských výšin: Př 9:4 "Kdo je prostoduchý, ať se sem uchýlí!" Toho, kdo nemá rozum, zve: Př 9:5 "Pojďte, jezte můj chléb a pijte víno, které jsem smísila, Př 9:6 nechte prostoduchosti a budete živi, kráčejte cestou rozumnosti!" Př 9:7 Kdo napomíná posměvače, dojde pohany, kdo domlouvá svévolníku, poskvrní se! Př 9:8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nezačal nenávidět. Domlouvej moudrému a bude tě milovat. Př 9:9 Moudrému dej a bude ještě moudřejší, pouč spravedlivého a přibude mu znalostí. Př 9:10 Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat Svatého je rozumnost. Př 9:11 Neboť skrze mne se rozhojní tvé dny, přibude ti let života. Př 9:12 Jsi-li moudrý, k svému prospěchu jsi moudrý, jsi-li posměvač, sám na to doplatíš. Př 9:13 Paní Hloupost je halasná, prostoduchá, vůbec nic nezná. Př 9:14 Sedá u vchodu do svého domu, na křesle na městských výšinách, Př 9:15 a volá na mimojdoucí, kteří jdou po přímých stezkách: Př 9:16 "Kdo je prostoduchý, ať odbočí sem!" Toho, kdo nemá rozum, zve: Př 9:17 "Kradená voda je sladká a pokoutný chléb blaží." Př 9:18 Ale on neví, že je tam říše stínů a že v hlubinách podsvětí jsou ti, jež pozvala. Př 10:1 Přísloví Šalomounova. Syn moudrý dělá radost otci, kdežto syn hloupý působí žal matce. Př 10:2 Neprávem nabyté poklady neprospějí, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti. Př 10:3 Hospodin nedopustí, aby hladověl spravedlivý, kdežto choutkám svévolníků činí přítrž. Př 10:4 Zchudne, kdo pracuje zahálčivou dlaní, kdežto pilné jejich ruka obohatí. Př 10:5 Kdo v létě sklízí, je syn prozíravý, kdo prospí žně, je Př ostudu. Př 10:6 Mnohé požehnání spočine na hlavě spravedlivého, kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí. Př 10:7 Památka spravedlivého bude k požehnání, kdežto jméno svévolníků zpráchniví. Př 10:8 Kdo je moudrého srdce, přijímá příkazy, kdežto kdo je pošetilých rtů, ten padne. Př 10:9 Kdo žije bezúhonně, žije bezpečně, kdežto kdo chodí křivolakými cestami, bude odhalen. Př 10:10 Kdo mrká okem, působí trápení, a kdo je pošetilých rtů, ten padne. Př 10:11 Ústa spravedlivého jsou zdrojem života, kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí. Př 10:12 Nenávist vyvolává sváry, kdežto láska přikrývá všechna přestoupení. Př 10:13 Na rtech rozumného se nalézá moudrost, kdežto hůl dopadne na hřbet toho, kdo je bez rozu
Text bible pro den: Středa, 23. červen, 2021
Kniha Přísloví [zkr. = Př]
mu. Př 10:14 Moudří uchovávají poznání, kdežto ústa pošetilce přinášejí zkázu. Př 10:15 Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí, chudoba nuzných je jejich zkázou. Př 10:16 Výdělek spravedlivého slouží k životu, výtěžek svévolníkův k hříchu. Př 10:17 Ukazuje stezku k životu, kdo dbá na napomenutí, kdežto kdo si domluv nevšímá, zavádí na scestí. Př 10:18 Kdo skrývá nenávist za zrádné rty, i ten, kdo šíří pomluvy, je hlupák. Př 10:19 Mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty, je prozíravý. Př 10:20 Jazyk spravedlivého je výborné stříbro, srdce svévolníků nestojí za nic. Př 10:21 Rty spravedlivého připravují pastvu mnohým, ale pošetilci umírají na to, že jsou bez rozumu. Př 10:22 Hospodinovo požehnání obohacuje a trápení s sebou nepřináší. Př 10:23 Radostnou hrou je Př hlupáka mrzké jednání, kdežto Př rozumného muže moudrost. Př 10:24 Čeho se leká svévolník, to na něj přijde, kdežto touha spravedlivých se splní. Př 10:25 Když se přižene vichřice, je po svévolníkovi, kdežto spravedlivý má základ věčný. Př 10:26 Jako ocet zubům a kouř očím, tak je lenoch těm, kteří ho posílají. Př 10:27 Bázeň před Hospodinem přidává dnů, kdežto svévolníkům se léta zkrátí. Př 10:28 Očekávání spravedlivých je radostné, kdežto naděje svévolníků přijde vniveč. Př 10:29 Cesta Hospodinova je záštitou bezúhonnému, kdežto zkázou Př ty, kdo páchají ničemnosti. Př 10:30 Spravedlivý se nikdy nezhroutí, kdežto svévolníci zemi nezabydlí. Př 10:31 Ústa spravedlivého plodí moudrost, kdežto jazyk proradný bude vyťat. Př 10:32 Rty spravedlivého vědí, v čem má Bůh zalíbení, kdežto ústa svévolníků znají jen proradnost. Př 11:1 Falešné váhy jsou Hospodinu ohavností, kdežto v přesném závaží má zalíbení. Př 11:2 Za zpupností přichází hanba, kdežto s umírněnými je moudrost. Př 11:3 Přímé vede bezúhonnost, kdežto věrolomné zahubí pokřivenost. Př 11:4 V den prchlivosti neprospěje majetek, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti. Př 11:5 Spravedlnost napřimuje bezúhonnému cestu, kdežto svévolník svou svévolí padne. Př 11:6 Spravedlnost přímé vysvobodí, kdežto věrolomní se lapí do svých choutek. Př 11:7 Když zemře člověk svévolný, naděje přijde vniveč, vniveč přijde očekávání ničemníků. Př 11:8 Spravedlivý bývá zachován, je-li v soužení, kdežto svévolník se dostane na jeho místo. Př 11:9 Rouhač ústy uvádí druha do zkázy, kdežto spravedliví budou zachováni věděním. Př 11:10 Když je dobře spravedlivým, město jásá, když zhynou svévolníci, plesá. Př 11:11 Žehnáním přímých se město pozvedá, kdežto ústy svévolníků se boří. Př 11:12 Kdo je bez rozumu, pohrdá svým druhem, kdežto muž rozumný mlčí. Př 11:13 Utrhač, kudy chodí, roznáší důvěrnosti, kdežto kdo je duchem věrný, ukryje to. Př 11:14 Př nerozvážné vedení padá lid, kdežto v množství rádců je záchrana. Př 11:15 Velmi zle dopadne ten, kdo se zaručil za cizího, kdežto kdo zaručování nenávidí, je v bezpečí. Př 11:16 Ušlechtilá žena se drží cti, kdežto ukrutníci se drží bohatství. Př 11:17 Muž milosrdný činí dobře i sám sobě, kdežto nelítostný drásá i vlastní tělo. Př 11:18 Svévolníka výdělek z jeho práce zklame, kdežto kdo rozsévá spravedlnost, má mzdu jistou. Př 11:19 Tak spravedlnost vede k životu, kdežto kdo se žene za zlem, spěje k smrti. Př 11:20 Hospodin má v ohavnosti lidi falešného srdce, kdežto zalíbení má v těch, jejichž cesta je bezúhonná. Př 11:21 Zlý zaručeně nezůstane bez trestu, kdežto potomstvo spravedlivých bude ušetřeno. Př 11:22 Zlatý kroužek na rypáku vepře je žena krásná, ale svéhlavá a rozmarná. Př 11:23 Touhou spravedlivých je jen dobro, kdežto nadějí svévolníků je prosadit se zuřivostí. Př 11:24 Někdo rozdává a přibývá mu stále, kdežto ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek. Př 11:25 Duše štědrá bude nasycena tukem, a kdo občerstvuje, bude též občerstven. Př 11:26 Na toho, kdo zadržuje obilí, láteří národ, kdežto žehnání se snáší na hlavu toho, kdo je prodává. Př 11:27 Kdo usilovně hledá dobro, hledá Boží zalíbení, kdežto kdo se pídí po zlu, toho zlo postihne. Př 11:28 Kdo doufá ve své bohatství, padne, kdežto spravedliví budou rašit jako listí. Př 11:29 Kdo rozvrací svůj dům, zdědí vítr, a pošetilec bude otrokem toho, kdo je moudrého srdce. Př 11:30 Ovoce spravedlivého je jako strom života, a kdo se ujímá duší, je moudrý. Př 11:31 Hle, spravedlivý dochází na zemi odplaty, tím spíše svévolník a hříšník. Př 12:1 Kdo miluje napomenutí, miluje poznání, kdežto kdo domluvy nenávidí, je tupec. Př 12:2 Dobrý dochází u Hospodina zalíbení, kdežto pleticháře prohlašuje Hospodin za svévolníka. Př 12:3 Svévolí se nikdo nezajistí, kořen spravedlivých se nezviklá. Př 12:4 Žena statečná je korunou svého manžela, kdežto ostudná mu je jako kostižer v kostech. Př 12:5 Spravedliví přemýšlejí o právu, svévolníci rozvažují o lsti. Př 12:6 Slova svévolníků jsou vražedné úklady, kdežto přímé jejich ústa vysvobodí. Př 12:7 Svévolníci budou podvráceni a nebudou již, kdežto dům spravedlivých obstojí. Př 12:8 Muž bude chválen Př svá prozíravá ústa, kdežto ten, kdo má zvrácené srdce, upadne v pohrdání. Př 12:9 Lépe je být zlehčován a mít otroka, než pokládat se za slavného a nemít chleba. Př 12:10 Spravedlivý cítí i se svým dobytkem, kdežto nitro svévolníků je nelítostné. Př 12:11 Kdo obdělává svou půdu, nasytí se chlebem, kdežto kdo následuje povaleče, nemá rozum. Př 12:12 Svévolník dychtivě loví kdejaké zlo, kdežto kořen spravedlivých vydává dobro. Př 12:13 Zlovolník se chytí do přestupků svých rtů, kdežto spravedlivý vyvázne ze soužení. Př 12:14 Ovocem svých úst se každý dobře nasytí, skutek rukou se člověku vrátí. Př 12:15 Pošetilci zdá se, že je jeho cesta přímá, kdežto kdo poslouchá rady, je moudrý. Př 12:16 U pošetilce se jeho hoře pozná týž den, kdežto chytrý přikryje hanbu. Př 12:17 Kdo šíří pravdu, hlásá spravedlnost, kdežto křivý svědek lest. Př 12:18 Někdo tlachá, jako by probodával mečem, kdežto jazyk moudrých hojí. Př 12:19 Pravdivé rty se zajistí navždy, kdežto jazyk zrádný na okamžik. Př 12:20 Lest mají v srdci ti, kdo osnují zlo, kdežto radost ti, kdo radí ku pokoji. Př 12:21 Žádná ničemnost nezasáhne spravedlivého, kdežto svévolníci okusí zlého vrchovatě. Př 12:22 Zrádné rty jsou Hospodinu ohavností, kdežto zalíbení má v těch, kdo prosazují pravdu. Př 12:23 Chytrý člověk poznání skrývá, kdežto srdce hlupáků pošetilosti provolává. Př 12:24 Ruka pilných bude vládnout, kdežto zahálka vede do poroby. Př 12:25 Obavy lidské srdce tíží, ale dobré slovo vrací radost. Př 12:26 Spravedlivý prozkoumává svému příteli cestu, kdežto svévolníky jejich cesta zavede. Př 12:27 Zahálčivý nebude si péci úlovek, kdežto vzácným jměním Př člověka je píle. Př 12:28 Na stezce spravedlnosti je život, tato cesta nesměřuje k smrti. Př 13:1 Syn otcovským káráním zmoudří, kdežto posměvač pohrůžky neposlouchá. Př 13:2 Ovoce svých úst se každý dobře nají, duše věrolomných okusí násilí. Př 13:3 Kdo hlídá svá ústa, střeží svůj život, kdo se pošklebuje, toho stihne zkáza. Př 13:4 Lenoch jen touží a ničeho nedosáhne, kdežto pilní se nasytí tukem. Př 13:5 Spravedlivý nenávidí jakýkoli klam, kdežto svévolník vzbuzuje nelibost a hnus. Př 13:6 Spravedlnost chrání toho, kdo žije bezúhonně, kdežto svévole vyvrací hříšníka. Př 13:7 Leckdo se vydává za bohatého, ačkoli nic nemá, někdo se vydává za chudého, a má velké jmění. Př 13:8 Bohatstvím se člověk může vyplatit, kdežto chudý vyhrožování neslýchá. Př 13:9 Světlo spravedlivých radostně září, kdežto svévolníkům svítilna hasne. Př 13:10 Ze zpupnosti vzniká jen hádka, kdežto u těch, kdo si dají poradit, je moudrost. Př 13:11 Jmění snadno nabyté se zmenšuje, kdežto kdo shromažďuje vlastní prací, tomu přibývá. Př 13:12 Dlouhým čekáním zemdlívá srdce, kdežto splněná touha je stromem života. Př 13:13 Kdo pohrdá slovem, přivádí se do záhuby, kdežto kdo se bojí přikázání, dochází odplaty. Př 13:14 Učení moudrého je zdrojem života, pomůže uniknout léčkám smrti. Př 13:15 Prozíravost zjednává přízeň, kdežto věrolomní vytrvávají na své cestě. Př 13:16 Kdo je chytrý, počíná si podle poznání, kdežto hlupák roztrušuje pošetilost. Př 13:17 Svévolný posel propadne zkáze, kdežto věrný vyslanec přináší zdraví. Př 13:18 Chudoba a hanba stihnou toho, kdo se vyhýbá trestu, kdežto kdo dbá na domluvu, bude vážený. Př 13:19 Když se naplní touha, je sladko v duši, kdežto hlupákům se hnusí odvrátit se od zlého. Př 13:20 Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle. Př 13:21 Hříšníky stíhá zlo, kdežto spravedlivým je odplatou dobro. Př 13:22 Dobrý zanechá dědictví vnukům, kdežto jmění hříšníka bývá uchováno Př spravedlivého. Př 13:23 Úhor dává chudým mnoho pokrmu, ale bývá ničen bezprávím. Př 13:24 Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas. Př 13:25 Spravedlivý se nají dosyta, kdežto břicho svévolníků trpí nedostatkem. Př 14:1 Moudrá žena buduje svůj dům, kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří. Př 14:2 Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti. Př 14:3 Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží. Př 14:4 Kde není skot, je čistý žlab, kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci. Př 14:5 Spolehlivý svědek nelže, kdežto křivý svědek šíří lži. Př 14:6 Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné. Př 14:7 Jdi z cesty muži hloupému, neboť na jeho rtech poznání nenalezneš. Př 14:8 Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti. Př 14:9 Oběť za vinu je pošetilcům směšná, kdežto u přímých nalézá zalíbení. Př 14:10 Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit. Př 14:11 Dům svévolníků bude vyhlazen, kdežto stánek přímých bude vzkvétat. Př 14:12 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. Př 14:13 Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal. Př 14:14 Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno. Př 14:15 Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky. Př 14:16 Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí. Př 14:17 Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn. Př 14:18 Prostoduší dědí pošetilost, kdežto chytří jsou korunováni poznáním. Př 14:19 Zlí se skloní před dobrými a svévolníci u bran spravedlivého. Př 14:20 Chudého nemá rád ani jeho druh, kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého. Př 14:21 Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými. Př 14:22 Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro. Př 14:23 Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku. Př 14:24 Korunou moudrých je jejich bohatství, ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí. Př 14:25 Pravdivý svědek druhé vysvobodí, kdežto lstivý šíří lži. Př 14:26 V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště Př své syny. Př 14:27 Bázeň
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Čtvrtek, 24. červen, 2021
Kniha Přísloví [zkr. = Př]
před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti. Př 14:28 V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza Př vládce. Př 14:29 Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost. Př 14:30 Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer. Př 14:31 Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává. Př 14:32 Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti. Př 14:33 V srdci rozumného spočívá moudrost, kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná. Př 14:34 Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům Př potupu. Př 14:35 Král má zalíbení v prozíravém služebníku, kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně. Př 15:1 Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu. Př 15:2 Jazyk moudrých přináší dobré poznání, kdežto ústa hlupáků chrlí pošetilost. Př 15:3 Oči Hospodinovy jsou na každém místě, pozorně sledují zlé i dobré. Př 15:4 Mírný jazyk je stromem života, kdežto pokřivený rozkládá ducha. Př 15:5 Pošetilec znevažuje otcovské kárání, kdežto kdo na domluvy dbá, jedná chytře. Př 15:6 Dům spravedlivého je rozsáhlou klenotnicí, kdežto z výtěžku svévolníkova vzejde rozvrat. Př 15:7 Rty moudrých rozsívají poznání, ale ne tak srdce hlupáků. Př 15:8 Hospodinu je ohavností oběť svévolníků, kdežto v modlitbě přímých má zalíbení. Př 15:9 Hospodinu je ohavností cesta svévolníka, ale miluje toho, kdo následuje spravedlnost. Př 15:10 Tvrdý trest postihne toho, kdo opouští stezku, kdo domluvy nenávidí, zemře. Př 15:11 I podsvětí, říše zkázy, je na očích Hospodinu, tím spíše srdce synů lidských. Př 15:12 Posměvač nemiluje toho, kdo mu domlouvá, k moudrým nechodí. Př 15:13 Radostným srdcem zkrásní tvář, kdežto trápení srdce ubíjí ducha. Př 15:14 Rozumné srdce hledá poznání, kdežto ústa hlupáků se honí za pošetilostí. Př 15:15 Všechny dny utištěného jsou zlé, kdežto kdo je dobré mysli, má hody každodenně. Př 15:16 Je lépe mít málo a bát se Hospodina, než mít velký poklad a s ním neklid. Př 15:17 Lepší je jídlo ze zeleniny a k tomu láska, než z vykrmeného býka a s tím nenávist. Př 15:18 Vznětlivý muž rozněcuje sváry, kdežto shovívavý spory uklidňuje. Př 15:19 Cesta lenocha je zarostlá trním, kdežto stezka přímých je upravená. Př 15:20 Syn moudrý dělá radost otci, kdežto člověk hloupý pohrdá svou matkou. Př 15:21 Z pošetilosti se raduje, kdo nemá rozum, kdežto rozumný muž chodí přímo. Př 15:22 Plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční. Př 15:23 Člověk má radost, když může dát odpověď, jak je dobré slovo v pravý čas! Př 15:24 Stezka života vede prozíravého vzhůru, aby unikl podsvětí dole. Př 15:25 Hospodin strhne dům pyšných, kdežto mezníky vdovy vytyčuje. Př 15:26 Zlé plány jsou Hospodinu ohavností, kdežto vlídná řeč je čistá. Př 15:27 Kdo se žene za ziskem, rozvrací svůj dům, kdežto kdo o dary nestojí, bude živ. Př 15:28 Srdce spravedlivého rozjímá, co odpovědět, kdežto ústa svévolníků chrlí samou zlobu. Př 15:29 Hospodin je daleko od svévolníků, kdežto modlitbu spravedlivých vyslýchá. Př 15:30 Zářivý pohled vlévá do srdce radost, dobrá zpráva vzpružuje kosti. Př 15:31 Ucho, které poslouchá životodárné domluvy, bude přebývat mezi moudrými. Př 15:32 Kdo se vyhýbá trestu, neváží si vlastního života, kdežto kdo domluvy poslouchá, získává rozum. Př 15:33 Bázeň před Hospodinem napomíná k moudrosti, slávu předchází pokora. Př 16:1 Člověku je dáno pořádat, co má na srdci, ale na Hospodinu záleží, co odpoví jazyk. Př 16:2 Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin. Př 16:3 Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny. Př 16:4 Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka Př zlý den. Př 16:5 Hospodin má každého domýšlivce v ohavnosti, zaručeně nezůstane bez trestu. Př 16:6 Milosrdenstvím a věrností se usmiřuje provinění a bázeň před Hospodinem odvrací od zlého. Př 16:7 Líbí-li se Hospodinu cesty člověka, vede ku pokoji s ním i jeho nepřátele. Př 16:8 Lepší je maličko se spravedlností než mnoho výtěžků s bezprávím. Př 16:9 Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin. Př 16:10 Na rtech králových je božský výrok, při soudu se jeho ústa nezpronevěří. Př 16:11 Vahadla i správné misky patří Hospodinu, všechna závaží jsou jeho dílem. Př 16:12 Králům se hnusí svévolně jednat, vždyť spravedlnost upevňuje trůn. Př 16:13 Králové mají zalíbení ve spravedlivých rtech, a toho, kdo mluví přímo, milují. Př 16:14 Královo rozhořčení je poselstvo smrti, ale moudrý muž je usmíří. Př 16:15 V jasné tváři králově je život, jeho přízeň je jak oblak s jarním deštěm. Př 16:16 Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornější než stříbro. Př 16:17 Přímí se na své dráze odvracejí od zlého; střeží svůj život, kdo hlídá svou cestu. Př 16:18 Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí. Př 16:19 Je lépe být poníženého ducha s pokornými, než se dělit o kořist s pyšnými. Př 16:20 Kdo je prozíravý ve slovu, nalézá dobro, blaze tomu, kdo doufá v Hospodina. Př 16:21 Kdo je moudrého srdce, je nazýván rozumným; lahodná řeč přidává znalostí. Př 16:22 Prozíravost je zdrojem života těm, kdo ji mají, ale kárat pošetilce je pošetilost. Př 16:23 Srdce moudrého dává jeho ústům prozíravost a na jeho rty přidává znalosti. Př 16:24 Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem. Př 16:25 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. Př 16:26 Ten, kdo se plahočí, plahočí se Př sebe, popohánějí ho vlastní ústa. Př 16:27 Ničema vyhrabává zlo, na jeho rtech jako by byl spalující oheň. Př 16:28 Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele. Př 16:29 Násilník svého bližního láká a svádí ho na nedobrou cestu. Př 16:30 Kdo přimhuřuje oči, myslí na proradnost, kdo svírá rty, už dokonal zlo. Př 16:31 Šediny jsou ozdobnou korunou, lze je nalézt na cestě spravedlnosti. Př 16:32 Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města. Př 16:33 Los se vytahuje ze záňadří, ale každé rozhodnutí je od Hospodina. Př 17:1 Lepší suchá skýva a k tomu klid než dům plný obětních hodů a spory. Př 17:2 Prozíravý otrok panuje nad synem, který dělá ostudu, a mezi bratry mu připadne dědictví. Př 17:3 Na stříbro kelímek, na zlato pec; srdce však Hospodin prozkoumává. Př 17:4 Zlé je věnovat pozornost ničemným rtům, klamné dopřávat sluchu zkázonosnému jazyku. Př 17:5 Kdo se posmívá chudému, tupí toho, kdo jej učinil, kdo má radost z běd, ten bez trestu nezůstane. Př 17:6 Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové. Př 17:7 Nesluší bloudovi mnoho řečí, tím méně urozenému řeči lživé. Př 17:8 Jako vzácný kámen je úplatek v očích dárce, kamkoli se obrátí, má úspěch. Př 17:9 Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení, ale kdo je přetřásá, rozlučuje důvěrné přátele. Př 17:10 Pohrůžka zapůsobí na rozumného víc než na hlupáka sto ran. Př 17:11 Jen o vzpouru usiluje zlý, ale bude proti němu vyslán nelítostný posel. Př 17:12 Raději potkat medvědici zbavenou mláďat než hlupáka s jeho pošetilostí. Př 17:13 Tomu, kdo za dobré odplácí zlým, zlo se nehne z domu. Př 17:14 Protrhne vodní hráz, kdo začne svár, přestaň dřív, než propukne spor. Př 17:15 Prohlásit svévolníka za spravedlivého a spravedlivého za svévolníka, to obojí je Hospodinu ohavností. Př 17:16 K čemu peníze v rukou hlupáka? Chce koupit moudrost? Vždyť nemá rozum! Př 17:17 V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem Př doby soužení. Př 17:18 Člověk bez rozumu dává ruku a svému druhovi se zaručuje. Př 17:19 Má rád přestoupení, kdo má rád hádky, kdo si zvyšuje vchod, říká si o zkázu. Př 17:20 Kdo má falešné srdce, nenajde dobro, kdo má proradný jazyk, upadne do zla. Př 17:21 Kdo zplodil hlupáka, sobě k žalu ho zplodil, otec blouda nemůže mít radost. Př 17:22 Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti. Př 17:23 Svévolník po straně přijímá úplatek, tak převrací stezky práva. Př 17:24 Na tváři rozumného se zračí moudrost, ale oči hlupáka těkají po končinách země. Př 17:25 Hloupý syn působí svému otci hoře a své rodičce hořkost. Př 17:26 Pokutovat spravedlivého není dobré, natož urozené bít Př přímost. Př 17:27 Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk. Př 17:28 I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného. Př 18:1 Za svými choutkami jde, kdo se zříká druhých, pohotově rozpoutává sváry. Př 18:2 Hlupák si nelibuje v rozumnosti, nýbrž v obnažování svého srdce. Př 18:3 Kam vejde svévolník, vchází opovržení a potupa s hanbou. Př 18:4 Hluboké vody jsou slova z úst muže, potok plný vody, zdroj moudrosti. Př 18:5 Není dobré nadržovat svévolníkovi a odstrčit na soudu spravedlivého. Př 18:6 Hlupáka zavedou jeho rty do sporu, jeho ústa volají po výprasku. Př 18:7 Ústa přinesou hlupákovi zkázu, jeho rty jsou léčkou jeho duši. Př 18:8 Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob. Př 18:9 Ten, kdo při své práci otálí, je bratrem zhoubce. Př 18:10 Pevná věž je Hospodinovo jméno, k němu se uteče spravedlivý jak do hradu. Př 18:11 Pevnou tvrzí je boháčovi jeho majetek, jeví se mu jako nedostupná hradba. Př 18:12 Srdce člověka bývá před pádem zpupné, kdežto slávu předchází pokora. Př 18:13 Odpoví-li kdo dřív, než vyslechl, toť pošetilost a hanba Př něj. Př 18:14 Mužný duch snáší nemoc, ale ducha ubitého kdo unese? Př 18:15 Rozumné srdce získává poznání, ucho moudrých je vyhledává. Př 18:16 Dar otvírá člověku dveře, uvádí ho i k velmožům. Př 18:17 Kdo při sporu mluví první, jeví se spravedlivý, pak přijde druhá strana a podrobí ho zkoušce. Př 18:18 Losování činí přítrž svárům, odtrhne od sebe i zarputilce. Př 18:19 Zhrzený bratr je nepřístupnější než pevná tvrz a sváry jsou jako závora paláce. Př 18:20 Nitro člověka se sytí ovocem úst, sytí je úroda rtů. Př 18:21 V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů. Př 18:22 Kdo našel ženu, našel dobro a došel u Hospodina zalíbení. Př 18:23 Chudák prosí o smilování, ale boháč odpovídá tvrdě. Př 18:24 Přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr. Př 19:1 Lepší je chudák žijící bezúhonně než falešník a k tomu hlupák. Př 19:2 Bez poznání nemůže být nikdo dobrý, kdo je zbrklý, hřeší. Př 19:3 Pošetilostí si člověk podvrací cestu, ale jeho srdce má zlost na Hospodina. Př 19:4 Majetek zjednává víc a víc přátel, nuzáka se i přítel zřekne. Př 19:5 Křivý svědek nezůstane bez trestu, neunikne ten, kdo šíří lži. Př 19:6 Urozenému pochlebují mnozí, se štědrým mužem se přátelí kdekdo. Př 19:7 Chudáka nenávidí všichni jeho bratři, tím spíš se mu vzdalují jeho přátelé. Kdo se honí za slovy, nemá z toho nic. Př 19:8 Kdo získal rozum, má rád svůj život, kdo dbá na rozumnost, najde dobro. Př 19:9 Křivý svědek nezůstane bez trestu, zahyne ten, kdo šíří lži. Př 19:10 Nepřísluší blahobyt hlupákovi, natož otroku vlá
