Úvod | Novinky | O Farnosti | Kalendář | Aktivity | Kronika | Zpravodaj

Farní charita

Bible na každý den

Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...

Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
 » Zobrazit celý text «  [2. kniha Makabejská] 

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »

Text bible pro den: Čtvrtek, 14. prosinec, 2017

 2. kniha Makabejská 
 [zkr. = 2 Mak] 


ovu lidu zpráva, že Seleukův syn Démétrios vyplul z tripolského přístavu se silným množstvím lidu a lodí,
2 Mak 14:2 zmocnil se země a odstranil Antiocha i jeho poručníka Lýsiáse.
2 Mak 14:3 Jakýsi Alkimos, který byl dříve veleknězem, ale dobrovolně se poskvrnil v době směšování židovství a helénizmu , když teď poznával, že už pro něho není žádná záchrana, a tím méně přístup k posvátnému oltáři,
2 Mak 14:4 odebral se roku stého padesátého prvého ke králi Démétriovi a přinesl mu zlatý věnec, palmovou ratolest a větvičky oliv, jaké byly ve svatyni. Toho dne ještě nic nepodnikl.
2 Mak 14:5 Ale vhodná příležitost k uskutečnění jeho špatných záměrů se naskytla, když byl od Démétria pozván do radního shromáždění. Na otázku, jaká situace a jaké smýšlení je mezi židy, řekl:
2 Mak 14:6 „Židé, tak zvaní chasídové, které vede Juda Makabejský, podněcují k válce a vzpourám a nenechají království žít v pokoji.
2 Mak 14:7 Proto jsem byl zbaven dědičné hodnosti – mluvím o velekněžském úřadu – a sem jsem přišel
2 Mak 14:8 především proto, že si upřímně přeji, aby se králi dostalo, co mu patří, a za druhé proto, že mám starost o své spoluobčany. Nerozumností těch, o kterých jsem se zmínil, je totiž nemálo postižen celý náš rod.
2 Mak 14:9 Králi, když to tedy nyní všechno víš, postarej se o zemi i o náš lid, který v ní přebývá, se svou známou laskavostí, kterou máš ke všem.
2 Mak 14:10 Dokud je naživu Juda, je nemožné uspořádat záležitosti v míru.“
2 Mak 14:11 Když skončil, hned i ostatní rádci, kteří nebyli Judovi nakloněni, podněcovali Démétria proti němu.
2 Mak 14:12 Ten dal zavolat Níkánóra, dřívějšího velitele oddílu slonů, a ustanovil ho správcem Judska.
2 Mak 14:13 Poslal jej tam s rozkazem, aby odstranil Judu, rozehnal jeho přívržence a za velekněze svatého chrámu dosadil Alkima.
2 Mak 14:14 Pohané v Judsku, kteří utekli před Judou, přidávali se v zástupech k Níkánórovi, domnívajíce se, že utrpení a neštěstí židů jim bude k prospěchu.
2 Mak 14:15 Když židé uslyšeli, že Níkánór přichází a s ním i vyhnaní pohané, sypali si prach na hlavu a vzývali toho, který už před věky si vyvolil svůj lid a stálými viditelnými znameními se ujímal svého dědictví.
2 Mak 14:16 Potom na rozkaz vojevůdce ihned vytáhli a utkali se s nepřítelem u osady Dessau.
2 Mak 14:17 Judův bratr Šimeón se první utkal s Níkánórem, ale tím, že se nepřátelé v tichosti překvapivě objevili, utrpěl menší porážku.
2 Mak 14:18 Naštěstí se Níkánór neodvážil krveprolévání, protože slyšel, jakou statečnost projevovali Judovi lidé a jak neohroženě bojují za vlast.
2 Mak 14:19 Poslal proto Posidónia a Theodota a Matitjáše, aby nabídli jednání o uzavření míru.
2 Mak 14:20 Po delším vyjednávání vojevůdce oznámil lidu výsledek a jednomyslným usnesením bylo dojednání schváleno.
2 Mak 14:21 Určili den, kdy se sejdou mezi čtyřma očima. Z obou stran předjel válečný vůz a byla připravena sedadla.
2 Mak 14:22 Juda rozestavil na vhodných místech stráže, aby nepřátelé nemohli překvapit nějakou zradou, ale aby rozmluva měla klidný průběh.
2 Mak 14:23 Níkánór potom zůstal v Jeruzalémě a nechoval se tam nepatřičně, právě naopak. Propustil zástupy těch, kteří se k němu utekli,
2 Mak 14:24 měl Judu všude u sebe a byl mu i v srdci nakloněn.
2 Mak 14:25 Vybízel ho, aby se oženil a měl děti. Juda se oženil, vedlo se mu dobře a těšil se ze života.
2 Mak 14:26 Když Alkimos viděl, že žijí v přátelství, opatřil si znění dojednaných smluv a odebral se ke králi. Udal Níkánóra, že se zpronevěřil rozkazům, když totiž Judu, který je nepřítelem říše, učinil svým nástupcem.
2 Mak 14:27 Král se rozčilil a podrážděn podněcováním toho padoucha napsal Níkánórovi; prohlásil, že s dojednáním nesouhlasí a že nařizuje, aby Makabejského poslal co nejdříve v poutech do Antiochie.
2 Mak 14:28 Když se to doneslo Níkánórovi, byl překvapen, ale přišlo mu zatěžko ujednání zrušit, když druhý se nijak neprovinil.
2 Mak 14:29 Odporovat králi však nebylo možno, proto hledal vhodnou příležitost, jak by to mohl vykonat lstí.
2 Mak 14:30 Jenže Makabejský si všiml, že Níkánór s ním jedná stroze a je při obvyklých setkáních zdrženlivý; z toho usoudil, že ta přísnost nevěští nic dobrého. Shromáždil kolem sebe nemálo svých lidí a před Níkánórem se ukryl.
2 Mak 14:31 Ten poznal, že byl chytře přelstěn. Přišel tedy do velkého svatého chrámu a kněžím, kteří právě přinášeli zápalnou oběť, poručil, aby mu toho muže vydali.
2 Mak 14:32 Když se zapřísahali, že nevědí, kde by hledaný mohl být,
2 Mak 14:33 pozvedl pravici proti chrámu a takto přísahal: „Nevydáte-li mi Judu v poutech, tenhle chrám vašeho Boha srovnám se zemí, obětní oltář rozbořím a vystavím zde nádherný chrám Dionýsovi.“
2 Mak 14:34 To řekl a odešel. Kněží s rukama k Nebi pozdviženýma vzývali toho, který byl po všechny časy předním bojovníkem svého národa, a volali:
2 Mak 14:35 „Ty, Hospodine, ač sám ničeho nepotřebuješ, chtěl jsi mít chrám, kde mezi námi přebýváš.
2 Mak 14:36 Nyní tedy, sám svatý a Pán všeho posvěcení, zachovej navždy neposkvrněný tento dům, nedávno očištěný!“
2 Mak 14:37 Níkánórovi byl udán jakýsi Razis, jeden z jeruzalémských starších, o kterém bylo slyšet jen to nejlepší. Pro svou laskavost byl zván otcem židů.
2 Mak 14:38 Už v dřívější době, kdy docházelo k směšování židovství a helénizmu , postavil se rozhodně za věc židovstva a byl za ni ochoten s nadšením dát tělo i duši.
2 Mak 14:39 Níkánór, aby veřejně ukázal zlobu, kterou choval k židům, poslal přes pět set vojáků, aby ho zatkli.
2 Mak 14:40 Domníval se, že jeho zatčením jim zasadí těžkou ránu.
2 Mak 14:41 Když se tlupa chystala vpadnout do věže a vyrazit bránu do dvora a když poroučeli přinést oheň na podpálení brány, tu Razis ze všech stran obklíčený sám nalehl na meč.
2 Mak 14:42 Chtěl raději čestně zemřít, než padnout do zločinných rukou a snášet potupu nehodnou jeho urozenosti.
2 Mak 14:43 Ale rána, zasazená ve spěchu, nebyla smrtelná, a když zástup pronikl branou, vyběhl zmužile na hradbu a hrdinně se vrhl dolů přímo na zástup.
2 Mak 14:44 Ten se rychle rozestoupil, takže vzniklo prázdné místo a on padl doprostřed na zem.
2 Mak 14:45 Byl však ještě živ; rozohněn se zvedl, a ač se mu krev hrnula proudem a jeho poranění bylo velmi těžké, prorazil v běhu zástup a vyšplhal se na příkré skalisko.
2 Mak 14:46 Ztratil už všechnu krev, vyrval si vnitřnosti, vzal je do obou rukou a hodil zástupu. Vzýval přitom toho, který je Pánem ducha i života, aby mu je zas vrátil. Tak zemřel.
2 Mak 15:1 Když se Níkánór dozvěděl, že Judovi lidé jsou v samařské krajině, myslel, že bude nejjistější udeřit na ně v den odpočinutí.
2 Mak 15:2 Židé, kteří s ním táhli z donucení, mu říkali: „Nepostupuj vůči nim tak krutě a barbarsky, ale vzdej poctu dnu, který poctil svatostí ten, jenž všecko vidí.“
2 Mak 15:3 Ten trojnásobný rouhač se otázal, zda je v nebi panovník, který nařídil světit sobotní den.
2 Mak 15:4 Odpověděli mu: „Je v nebi Panovník, živý Hospodin, který přikázal zachovávat sedmý den.“
2 Mak 15:5 „A já,“ řekl druhý, „jsem panovníkem na zemi, který nařizuje vzít zbraně a vykonat, co je pro krále potřebí.“ Ten rouhavý záměr se mu ovšem nepodařilo dokončit.
2 Mak 15:6 Níkánór nadutý všepřevyšující pýchou se rozhodl, že si pořídí veřejný památník vítězství nad Judovými muži.
2 Mak 15:7 Makabejský neustále doufal s veškerou nadějí, že se mu dostane pomoci od Hospodina.
2 Mak 15:8 Povzbuzoval své muže, aby se nebáli přicházejících pohanů, ale aby měli na paměti veškerou pomoc, které se jim až dosud dostalo; co se týče toho, co je nyní, aby z nebe očekávali vítězství, které jim dá Všemohoucí.
2 Mak 15:9 Povzbuzoval je slovy Zákona i proroků, připomínal jim boje, které už vybojovali; tak pozvedl jejich bojovnost.
2 Mak 15:10 Když probudil jejich odvahu, připomínal a ukazoval věrolomnost pohanů, rušení přísah.
2 Mak 15:11 Každého z nich vyzbrojil nikoli pevným štítem a kopím, ale povzbuzením vhodnými slovy. Vyprávěl jim věrohodný sen, jímž všechny potěšil.
2 Mak 15:12 Měl toto vidění: Viděl někdejšího velekněze Oniase, muže krásného a dobrého, velebného zjevu, tichých způsobů, vynikající výmluvnosti, který od mládí usiloval o všechno, co náleží ke ctnosti. Viděl jej , jak vztáhl ruce a modlil se za všechno židovstvo.
2 Mak 15:13 Pak se zjevil muž šedovlasý, vynikající slávou, kdosi podivuhodný, jehož obklopovala nezměrná velebnost.
2 Mak 15:14 Onias o něm řekl: „To je přítel našich bratří, mnoho se modlí za lid a svaté město. Je to Jeremjáš, Boží prorok!“
2 Mak 15:15 Jeremjáš pak vztáhl pravici a dal Judovi zlatý meč se slovy:
2 Mak 15:16 „Vezmi svatý meč, dar Boží, kterým zahubíš protivníky.“
2 Mak 15:17 Povzbuzeni těmito Judovými slovy, velmi vhodnými a schopnými roznítit statečnost a zmužilost mládenců, rozhodli se, že se neutáboří, ale statečně se dají do boje a s veškerou odvahou svedou rozhodnou bitvu, protože je v nebezpečí město, chrám i vše, co je svaté.
2 Mak 15:18 Ležel na nich strach o ženy, děti, bratry a příbuzné, ale jen v menší míře. Největší strach měli především o posvěcený chrám.
2 Mak 15:19 Ti, kdo zůstali ve městě, měli nemenší obavy o ty, kdo bojovali venku.
2 Mak 15:20 Všichni očekávali rozhodnou bitvu. Nepřátelé se blížili a řadili se k boji, odváděli slony na výhodná postavení a jízdu umísťovali na křídla.
2 Mak 15:21 Když Makabejský pozoroval příchod takového množství, vyzbrojeného rozmanitou výzbrojí, a viděl vzteklost slonů, vztáhl ruce k nebi a vzýval Hospodina, který činí divy. Věděl, že to nezáleží na zbraních, ale na tom, jak on usoudí dát vítězství těm, které uzná za hodné.
2 Mak 15:22 Modlil se takto: „Ty Pane, jsi poslal svého anděla k judskému králi Chizkijášovi a on zahubil ve vojsku Sancheríbově kolem sto osmdesáti pěti tisíc mužů .
2 Mak 15:23 Proto, Panovníku nebes, sešli dobrého anděla, aby byl před námi a zahnal je v hrůze a chvění,
2 Mak 15:24 ať tvou mocnou rukou jsou zahubeni všichni , kdo s rouháním vyšli proti tvému svatému lidu!“ Tak se modlil.
2 Mak 15:25 Níkánórovo vojsko postupovalo za zvuku polnic a zpěvů,
2 Mak 15:26 Judovo vojsko se vrhlo na nepřítele s prosebnými modlitbami k Bohu .
2 Mak 15:27 Rukama bojovali a v srdcích se modlili k Bohu; pobili ne méně než třicet pět tisíc mužů . Velmi se radovali, že se Bůh zjevil.
2 Mak 15:28 Když bylo po boji a vesele se vraceli zpět, poznali mezi padlými i Níkánóra v plné zbroji.
2 Mak 15:29 S křikem a jásotem blahořečili rodnou řečí Bohu.
2 Mak 15:30 Tu přikázal ten, který byl tělem i duší předním bojovníkem za své spoluobčany a po celý svůj věk zachoval náklonnost k lidem svého národa, aby usekli Níkánórovu hlavu i ruku s paží a přinesli je do Jeruzaléma.
2 Mak 15:31 Když tam dorazil, svolal lidi svého národa, kněze postavil k oltáři a poslal i pro muže z hradu.
2 Mak 15:32 Potom ukázal hlavu hanebného Níkánóra i rouhačovu ruku, kterou se odvážil zpupně vztáhnout na svatý dům Všemohoucího.
2 Mak 15:33 Jazyk bezbožného Níkánóra dal vyříznout a poručil nakrájet na kousky ptákům, zločincovu paži pověsil před chrámem.
2 Mak 15:34 Všichni se obrátili k nebi a dobrořečili Hospodinu, že se zjevil: „Požehnaný ten, který zachoval své Místo neposkvrněné!“
2 Mak 15:35 Níkánórovu hlavu dal pověsit z hradu, aby všem byla jasným a zřetelným znamením Boží pomoci.
2 Mak 15:36 Všichni rozhodli společným usnesením, aby tento den nebyl nikdy bez oslavy, aby se slavnost konala třináctého dne dvanáctého měsíce, který s

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »