níků vede do záhuby. Žl 2:1 Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány? Žl 2:2 Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho: Žl 2:3 "Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme." Žl 2:4 Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu. Žl 2:5 Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je naplní děsem: Žl 2:6 "Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře!" Žl 2:7 Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: "Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil. Žl 2:8 Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země. Žl 2:9 Rozdrtíš je železnou holí, rozbiješ je jak nádobu z hlíny." Žl 2:10 Nuže, králové, mějte rozum, dejte na výstrahu, soudcové země! Žl 2:11 Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním. Žl 2:12 Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají! Žl 3:1 Žalm Davidův, když prchal před svým synem Abšalómem. Žl 3:2 Hospodine, jak mnoho je těch, kteří mě souží, mnoho je těch, kdo proti mně povstávají! Žl 3:3 Mnoho je těch, kteří o mně prohlašují: "Ten u Boha spásu nenalezne." Žl 3:4 Ze všech stran jsi mi však, Hospodine, štítem, tys má sláva, ty mi pozvedáš hlavu. Žl 3:5 Pozvedám hlas k Hospodinu, a on ze své svaté hory mi už odpovídá. Žl 3:6 Ulehnu, usnu a probudím se, neboť Hospodin mě podepírá. Žl 3:7 Nebojím se davu desetitisíců, kteří kolem proti mně se kladou. Žl 3:8 Povstaň, Hospodine, zachraň mě, můj Bože! Rozbiješ čelisti všem mým nepřátelům, svévolníkům zvyrážíš zuby. Žl 3:9 V Hospodinu je spása. S tvým lidem je tvoje požehnání! Žl 4:1 Pro předního zpěváka za doprovodu strunných nástrojů. Žalm Davidův. Žl 4:2 Když volám, odpověz mi, Bože mé spravedlnosti! V soužení mi zjednáš volnost. Smiluj se nade mnou, vyslyš mou modlitbu! Žl 4:3 "Urození, dlouho ještě bude tupena má sláva? Milujete marnost, vyhledáváte lež. Žl 4:4 Vězte, Hospodin pro svého věrného koná divy. Hospodin slyší, když k němu volám. Žl 4:5 Jste tím pobouřeni, nezhřešte však. Přemítejte o tom v srdci na loži a buďte zticha. Žl 4:6 Oběť spravedlnosti mu obětujte, důvěřujte Hospodinu." Žl 4:7 Mnozí říkají: "Kdo nám dá užít dobrých věcí?" Avšak nad námi ať vzejde jas tvé tváře, Hospodine! Žl 4:8 Mému srdci dáváš větší radost, než mívají oni z hojných žní a vinobraní. Žl 4:9 Pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet. Žl 5:1 Pro předního zpěváka ke hře na flétnu. Žalm Davidův. Žl 5:2 Hospodine, přej sluchu mým slovům, měj porozumění pro mou zneklidněnou mysl. Žl 5:3 Pozornost mi věnuj, když o pomoc volám, můj Králi, můj Bože, vždyť se modlím k tobě! Žl 5:4 Hospodine, ty můj hlas uslyšíš zrána, ráno ti připravím oběť a budu čekat. Žl 5:5 Ty nejsi bůh, který má zálibu ve svévoli, zlý nemůže být u tebe hostem, Žl 5:6 tobě nesmějí na oči potřeštěnci, nenávidíš všechny, kdo páchají ničemnosti, Žl 5:7 do záhuby vrháš ty, kdo lživě mluví. Kdo prolévá krev a jedná lstivě, toho má Hospodin v ohavnosti. Žl 5:8 Já však pro tvé hojné milosrdenství smím přicházet do tvého domu, smím se klanět před tvým svatým chrámem ve tvé bázni. Žl 5:9 Hospodine, ve své spravedlnosti mě veď navzdory těm, kdo proti mně sočí, svou cestu přede mnou učiň přímou. Žl 5:10 Vždyť na jejich ústa není spolehnutí, jejich nitro je zdroj zhouby, jejich hrdlo je hrob otevřený, na jazyku samé úlisnosti. Žl 5:11 Odhal jejich vinu, Bože, ať doplatí na své plány, zavrhni je pro tak četné jejich nevěrnosti, vždyť vzdorují tobě! Žl 5:12 Ať se zaradují všichni, kdo se k tobě utíkají; věčně budou plesat, když je budeš chránit, jásotem tě budou oslavovat ti, kdo milují tvé jméno. Žl 5:13 Spravedlivému, Hospodine, žehnáš, jako pavézou ho obklopuješ přízní. Žl 6:1 Pro předního zpěváka za doprovodu osmistrunných nástrojů. Žalm Davidův. Žl 6:2 Nekárej mě, Hospodine, ve svém hněvu, netrestej mě ve svém rozhořčení! Žl 6:3 Smiluj se nade mnou, Hospodine, chřadnu, Hospodine, uzdrav mě, mé kosti trnou děsem. Žl 6:4 Má duše je tolik vyděšená, a ty, Hospodine, dokdy budeš váhat? Žl 6:5 Vrať se, Hospodine, braň mě, pro své milosrdenství mě zachraň! Žl 6:6 Mezi mrtvými tě nebude nic připomínat; což ti v podsvětí vzdá někdo chválu? Žl 6:7 Vyčerpán jsem nářkem, každé noci smáčím svou podušku pláčem, skrápím slzami své lože. Žl 6:8 Zrak mi slábne hořem, kalí se mi vinou všech mých protivníků. Žl 6:9 Pryč ode mne všichni, kdo pácháte ničemnosti! Hospodin můj hlasitý pláč slyší, Žl 6:10 Hospodin slyší mou prosbu, moji modlitbu Hospodin přijme. Žl 6:11 Hanba a velký děs padnou na všechny mé nepřátele. Pryč odtáhnou v náhlém zahanbení. Žl 7:1 Tklivá píseň Davidova, kterou zpíval Hospodinu kvůli Benjamínci Kúšovi. Žl 7:2 Hospodine, Bože můj, k tobě se utíkám, zachraň mě a vytrhni z rukou všech, kdo mě stíhají, Žl 7:3 aby mě jako lev nerozsápal ten, který odvléká, a kdo by vytrhl, není. Žl 7:4 Hospodine, Bože můj, jestliže jsem něco spáchal, jestliže lpí bezpráví na mých dlaních, Žl 7:5 jestliže jsem odplácel zlem tomu, který mi přál pokoj, nebo z prázdných ohledů jsem šetřil protivníka, Žl 7:6 ať nepřítel stíhá moji duši, chytí a zašlape do země můj život, ať uvede v prach mou slávu. Žl 7:7 Povstaň, Hospodine, ve svém hněvu, proti zuřivosti protivníků mých se zvedni, bděle při mně stůj na soudu, k němuž jsi dal příkaz. Žl 7:8 Pospolitost národů až kolem tebe stane, k soudu nad nimi se navrať na výšinu. Žl 7:9 Sám Hospodin povede při s lidmi. Dopomoz mi, Hospodine, k právu, podle mé spravedlnosti a bezúhonnosti. Žl 7:10 Kéž je konec zlobě svévolníků. Dej, ať spravedlivý stojí pevně, Bože spravedlivý, jenž zkoumáš srdce a ledví! Žl 7:11 Štítem je mi Bůh, on zachraňuje ty, kdo mají přímé srdce. Žl 7:12 Bůh je spravedlivý soudce; každý den má Bůh proč vzplanout hněvem. Žl 7:13 Což si znovu člověk nebrousí svůj meč? Napíná svůj luk a míří, Žl 7:14 smrtonosnou zbraň si chystá, šípy ohnivé si připravuje. Žl 7:15 Počíná-li ničemnosti, zplodí trápení a zrodí křivdy. Žl 7:16 Kope jámu, vyhloubí ji, spadne však do pasti, kterou chystá. Žl 7:17 To, čím jiné trápí, jemu se na hlavu vrátí, jeho násilnictví na lebku mu padne. Žl 7:18 Budu vzdávat chválu Hospodinu, že je spravedlivý, budu zpívat žalmy jménu Hospodina, Boha nejvyššího. Žl 8:1 Pro předního zpěváka podle gatského způsobu. Žalm Davidův. Žl 8:2 Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! Svou velebnost vyvýšil jsi nad nebesa. Žl 8:3 Ústy nemluvňat a kojenců jsi vybudoval mocný val proti svým protivníkům a zastavil nepřítele planoucího pomstou. Žl 8:4 Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi tam upevnil: Žl 8:5 Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš? Žl 8:6 Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností. Žl 8:7 Svěřuješ mu vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš: Žl 8:8 všechen brav a skot a také polní zvířata Žl 8:9 a ptactvo nebeské a mořské ryby, i netvora, který se prohání po mořských stezkách. Žl 8:10 Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! Žl 9:1 Pro předního zpěváka. Podle mút-labben. Žalm Davidův. Žl 9:2 Hospodine, celým svým srdcem ti vzdávám chválu, o všech divuplných činech tvých chci vypravovat. Žl 9:3 Budu se radovat, jásotem tě oslavovat, tvému jménu, Nejvyšší, pět žalmy. Žl 9:4 Moji nepřátelé obrátí se nazpět, upadnou a zhynou před tvou tváří, Žl 9:5 protožes mi zjednal právo, obhájils mě, usedl jsi na trůn, soudce spravedlivý. Žl 9:6 Okřikl jsi pronárody, do záhuby svrhl svévolníka, jejich jméno zahladil jsi navěky a navždy. Žl 9:7 Po nepříteli zůstaly provždy jen trosky. Vyvrátil jsi jejich města, i památka na ně zašla. Žl 9:8 Hospodin však bude trůnit věčně, soudnou stolici má připravenu. Žl 9:9 Rozsoudí svět spravedlivě, povede při národů dle práva. Žl 9:10 Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, v dobách soužení je hradem nedobytným. Žl 9:11 V tebe nechť doufají, do znají tvé jméno. Vždyť ty, kdo se dotazují po tvé vůli, neopouštíš, Hospodine. Žl 9:12 Pějte žalmy Hospodinu, který na Sijónu trůní, oznamujte mezi lidmi jeho skutky. Žl 9:13 Za prolitou krev k odpovědnosti volá, pamatuje na ni, na úpění ponížených nezapomněl. Žl 9:14 Hospodine, smiluj se nade mnou, pohleď, jak mě ponižují ti, kteří mě nenávidí, smiluj se ty, jenž mě zvedáš z bran smrti! Žl 9:15 O všech chvályhodných činech tvých chci vypravovat v branách sijónské dcery, budu jásat nad tím, žes mě spasil. Žl 9:16 Pronárody klesly do pasti, již udělaly, v síti, kterou nastražily, uvízla jim noha. Žl 9:17 Hospodin tu zřejmě zjednal právo: svévolník uvízl v léčce přichystané vlastní rukou. - Higgájón. Žl 9:18 Do podsvětí se navrátí svévolníci, všechny pronárody, jež na Boha zapomněly. Žl 9:19 Ubožák však nikdy neupadne v zapomnění; naděje ponížených nikdy neztroskotá. Žl 9:20 Povstaň, Hospodine, ať si člověk nezakládá na své moci, ať už pronárody stanou před tvým soudem! Žl 9:21 Hospodine, zdrť je strachem, ať si pronárody uvědomí, že jsou jenom lidé. Žl 10:1 Hospodine, proč jen stojíš v dáli, v dobách soužení se skrýváš? Žl 10:2 Ponížený je pro zpupnost svévolníka v jednom ohni. Ať se zapletou v těch piklech, které vymýšlejí! Žl 10:3 Když svévolník chválí, pak jen pro své choutky, když chamtivec dobrořečí, znevažuje Hospodina. Žl 10:4 Svévolník ve zpupném hněvu říká: "Bůh nic nevypátrá, Bůh tu není." Odtud všechny jeho pikle. Žl 10:5 Úspěšné jsou jeho cesty v každé době, vysoko jsou od něho tvé soudy, soptí proti všem svým protivníkům. Žl 10:6 Říkává si v srdci: "Mnou nic neotřese. Z pokolení do pokolení mě nepotká nic zlého." Žl 10:7 V ústech má jen samou kletbu, lest a útisk, na jazyku trápení a ničemnosti. Žl 10:8 Na nádvořích číhá na čekané, v skrýších vraždí nevinného, jeho oči pasou po bezbranném. Žl 10:9 Číhá v úkrytu jak v houští lev, číhá na poníženého, aby se ho zmocnil, zmocnil se ho, do sítě ho vtáhl. Žl 10:10 Plíží se a krčí a bezbranní upadají do jeho spárů. Žl 10:11 Říkává si v srdci: "Bůh vše zapomíná, skryl svou tvář, nikdy nic neuvidí." Žl 10:12 Povstaň, Hospodine Bože, pozvedni svou ruku, nezapomeň na ponižované! Žl 10:13 Smí svévolník znevažovat Boha, říkat si v srdci: "Ty nic nevypátráš"? Žl 10:14 Ty však vidíš trápení a hoře. Shlédneš a vše vezmeš do svých rukou. Bezbranný se spoléhá na tebe, sirotkovi poskytuješ pomoc. Žl 10:15 Přeraz paži svévolníka, paži zlého. Jeho svévoli vypátráš, nic ti neunikne. Žl 10:16 Hospodin je Králem navěky a navždy, pronárody zmizí z jeho země. Žl 10:17 Tužbu pokorných vyslýcháš, Hospodine, jejich srdce posiluješ, máš pozorné ucho, Žl 10:18 zjednáš právo sirotkovi, právo zdeptanému; člověk na zemi už nebude vzbuzovat strach. Žl 11:1 Pro předního zpěváka, Davidův. Utíkám se k Hospodinu. Pročpak mi říkáte: "Jen si lítej, ptáče, po té vaší hoře! Žl 11:2 Hle, jak svévolníci luk už napínají, šípy na tětivu kladou, aby skláli ve tmách ty, kdo mají přímé srdce. Žl 11:3 Když se všechno od základů hroutí, co dokáže spravedlivý?" Žl 11:4 Hospodin je ve svém svatém chrámu, Hospodin má tr
Text bible pro den: Sobota, 3. června, 2023
Kniha Žalmů [zkr. = Žl]
ůn svůj na nebesích. Jeho oči hledí, jeho pohled zkoumá lidské syny. Žl 11:5 Hospodin zkoumá spravedlivého i svévolníka; toho, kdo miluje násilí, z té duše nenávidí. Žl 11:6 Sešle na svévolníky déšť žhavého uhlí a hořící síry, jejich údělem se stane žhoucí vichr. Žl 11:7 Hospodin je spravedlivý, miluje vše, co je spravedlivé; jeho tvář pohlíží na přímého. Žl 12:1 Pro předního zpěváka za doprovodu osmistrunného nástroje, žalm Davidův. Žl 12:2 Hospodine, pomoz! Se zbožným je konec, berou za své věrní mezi lidmi. Žl 12:3 Jeden druhého svou řečí šálí, mluví úlisnými rty a obojakým srdcem. Žl 12:4 Kéž Hospodin zcela vymýtí ty úlisné rty, jazyk, co se velikášsky chvástá, Žl 12:5 ty, kdo říkají: "Náš jazyk převahu nám zaručuje, máme přece ústa. Kdo je naším Pánem?" Žl 12:6 "Pro útlak ponížených, pro sténání ubožáků teď povstanu," praví Hospodin, "daruji spásu tomu, proti němuž svévolník soptí." Žl 12:7 Co vysloví Hospodin, jsou slova ryzí, stříbro přetavené do kadlubu v zemi, sedmkráte protříbené. Žl 12:8 Ty je, Hospodine, budeš střežit, navěky nás budeš chránit před tím pokolením; Žl 12:9 kolem obcházejí svévolníci a vzmáhá se mezi lidmi neurvalost. Žl 13:1 Pro předního zpěváka, žalm Davidův. Žl 13:2 Dlouho ještě, Hospodine, na mě ani nevzpomeneš? Dlouho ještě chceš mi svou tvář skrývat? Žl 13:3 Dlouho ještě musím sám u sebe hledat rady, strastmi se den ze dne v srdci soužit? Dlouho ještě se bude můj nepřítel proti mně vyvyšovat? Žl 13:4 Shlédni, Hospodine, Bože můj, a odpověz mi! Rozjasni mé oči, ať neusnu spánkem smrti, Žl 13:5 ať nepřítel neřekne: "Zdolal jsem ho!" Moji protivníci budou jásat, zhroutím-li se. Žl 13:6 Já v tvé milosrdenství však doufám, moje srdce jásá nad tvou spásou. Budu zpívat Hospodinu, neboť se mě zastal. Žl 14:1 Pro předního zpěváka, Davidův. Bloud si v srdci říká: "Bůh tu není." Všichni kazí, zohavují, na co sáhnou, nikdo nic dobrého neudělá. Žl 14:2 Hospodin na lidi pohlíží z nebe, chce vidět, má-li kdo rozum, dotazuje-li se po Boží vůli. Žl 14:3 Zpronevěřili se všichni, zvrhli se do jednoho, nikdo nic dobrého neudělá, naprosto nikdo. Žl 14:4 Což nevědí všichni, kdo páchají ničemnosti, kdo jedí můj lid, jako by jedli chleba, ti, kdo Hospodina nevzývají, Žl 14:5 že se jednou třást budou strachem? S pokolením spravedlivého je Bůh. Žl 14:6 Radu poníženého ostouzíte, ale Hospodin je jeho útočiště. Žl 14:7 Kéž už přijde Izraeli ze Sijónu spása! Až Hospodin změní úděl svého lidu, bude Jákob jásat, Izrael se zaraduje. Žl 15:1 Žalm Davidův. Hospodine, kdo smí pobývat v tvém stanu, kdo smí bydlet na tvé svaté hoře? Žl 15:2 Ten, kdo žije bezúhonně, ten, kdo jedná spravedlivě, ten, kdo ze srdce zastává pravdu, Žl 15:3 nemá pomlouvačný jazyk, druhému nedělá nic zlého, na svého druha nekydá hanu, Žl 15:4 pohrdá tím, kdo je hoden zavržení, váží si těch, kdo se bojí Hospodina, nemění, co odpřisáhl, byť i ke své škodě, Žl 15:5 nepůjčuje na lichvářský úrok, nedá se podplatit proti nevinnému. Ten, kdo takto jedná, nikdy se nezhroutí. Žl 16:1 Pamětní zápis; Davidův. Ochraňuj mě, Bože, utíkám se k tobě! Žl 16:2 Pravím Hospodinu: "Ty jsi, Panovníku, moje dobro, nad tebe není." Žl 16:3 Svatým, těm, kteří jsou v této zemi, pravím, těm vznešeným, jež jsem si oblíbil nade všechno: Žl 16:4 "Útrapy si rozmnožují, kdo běhají za jinými bohy. Ani trochu krve v úlitbu jim nedám, jejich jméno nepřejde mi přes rty." Žl 16:5 Hospodin je podíl mně určený, je můj kalich; můj los držíš pevně, Hospodine. Žl 16:6 Měřicí provazce mi padly v kraji blaha, moje dědictví je velkolepé! Žl 16:7 Dobrořečím Hospodinu, on mi radí, i v noci mě moje ledví napomíná. Žl 16:8 Hospodina stále před oči si stavím, je mi po pravici, nic mnou neotřese. Žl 16:9 Proto se mé srdce raduje a moje sláva jásá, v bezpečí přebývá i mé tělo, Žl 16:10 neboť v moci podsvětí mě neponecháš, nedopustíš, aby se tvůj věrný octl v jámě. Žl 16:11 Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho. Žl 17:1 Modlitba; Davidova. Hospodine, slyš při spravedlivou, věnuj pozornost mému bědování, dopřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů. Žl 17:2 Ty sám vynes nade mnou rozsudek; tvoje oči vidí, kde je právo. Žl 17:3 Zkoumal jsi mé srdce, dozíral jsi v noci, tříbil jsi mě, nic ti neuniklo, ani úmysl, jenž nepřešel mi přes rty. Žl 17:4 Pokud jde o lidské činy, slovu tvých rtů věren vyvaroval jsem se stezek rozvratníka. Žl 17:5 Drž mé kroky ve svých stopách, aby moje nohy neuklouzly. Žl 17:6 K tobě volám a ty odpovíš mi, Bože, nakloň ke mně ucho, slyš, co říkám. Žl 17:7 Ukaž divy svého milosrdenství, spasiteli těch, kdo před útočníky se k pravici tvé utíkají. Žl 17:8 Ochraňuj mě jako zřítelnici oka, skryj mě ve stínu svých křídel Žl 17:9 před svévolníky, kteří zahubit mě chtějí, úhlavními nepřáteli, když mě obkličují. Žl 17:10 Tukem obrostlo jim srdce, jejich ústa mluví zpupně. Žl 17:11 Kruhem svírají mě při každičkém kroku, slídí zrakem, jak mě dostat k zemi. Žl 17:12 Můj nepřítel podobá se lvu, jenž lační po kořisti, je jak lvíče, které číhá vskrytu. Žl 17:13 Povstaň, Hospodine, předejdi jej, sraz ho! Kéž mi dá tvůj meč vyváznout z moci svévolníka Žl 17:14 a tvá ruka, Hospodine, z moci lidí, lidí věku tohoto, jejichž podílem je pouze život. Ty jim ze svých zásob plníš břicho, sytí se i synové a zbytek nechávají nemluvňatům. Žl 17:15 Já však ve spravedlnosti uzřím tvoji tvář, až procitnu, budu se sytit tvým zjevem. Žl 18:1 Pro předního zpěváka. Žalm Hospodinova služebníka Davida, který přednášel slova této písně Hospodinu v den, kdy jej Hospodin vysvobodil ze spárů všech jeho nepřátel i z rukou Saulových. Žl 18:2 Pravil: Miluji tě vroucně, Hospodine, moje sílo. Žl 18:3 Hospodine, skalní štíte můj, má pevná tvrzi, vysvoboditeli, Bože můj, má skálo, utíkám se k tobě, štíte můj a rohu spásy, nedobytný hrade! Žl 18:4 Když jsem vzýval Hospodina, jemuž patří chvála, byl jsem zachráněn před svými nepřáteli. Žl 18:5 Ovinuly mě provazy smrti, zachvátily mě dravé proudy Ničemníka, Žl 18:6 provazy podsvětí se kolem mne stáhly, dostihly mě léčky smrti. Žl 18:7 V soužení jsem vzýval Hospodina, k svému Bohu o pomoc jsem volal. Uslyšel můj hlas ze svého chrámu, mé volání proniklo až k jeho sluchu. Žl 18:8 Země se zachvěla, roztřásla se, hory v základech se hnuly, chvěly se před jeho plamenným hněvem. Žl 18:9 Z chřípí se mu valil dým, z úst sžírající oheň, planoucí řeřavé uhlí. Žl 18:10 Sklonil nebesa a sestupoval, pod nohama černé mračno. Žl 18:11 Na cheruba usedl a letěl a vznášel se na perutích větru. Žl 18:12 Temno učinil svou skrýší, stánkem kolem sebe, temné vodstvo, mračna prachu. Žl 18:13 Mračna se hnala před jeho jasem, krupobití a hořící uhlí. Žl 18:14 Hospodin na nebi zaburácel, Nejvyšší vydal svůj hlas, krupobití a hořící uhlí. Žl 18:15 Vyslal své šípy a rozehnal mračna, množstvím blesků je uvedl v zmatek. Žl 18:16 Tu se objevila koryta vod, základy světa se obnažily, když jsi, Hospodine, zaútočil, když jsi zadul svým hněvivým dechem. Žl 18:17 Vztáhl ruku z výše, uchopil mě, vytáhl mě z nesmírného vodstva. Žl 18:18 Nepříteli mocnému mě vyrval, těm, kdo nenáviděli mě, kdo zdatnější byli. Žl 18:19 Přepadli mě v den mých běd, ale Hospodin mě podepíral, Žl 18:20 učinil mě volným; ubránil mě, protože si mě oblíbil. Žl 18:21 Hospodin mi odplatil podle mé spravedlnosti, odměnil mě podle čistoty mých rukou, Žl 18:22 neboť jsem dbal na Hospodinovy cesty, neodvrátil jsem se svévolně od svého Boha. Žl 18:23 Všechny jeho řády jsem měl na zřeteli, neodvrhl jeho nařízení. Žl 18:24 Jeho jsem se dokonale držel, varoval se nepravosti. Žl 18:25 Podle mé spravedlnosti mě Hospodin odměňoval, podle čistoty mých rukou, tak jak jevila se jemu. Žl 18:26 Ty věrnému osvědčuješ věrnost, muži dokonalému svou dokonalost, Žl 18:27 ryzímu svou ryzost osvědčuješ, s neupřímným se však pouštíš do zápasu. Žl 18:28 Ty lid ponížený zachraňuješ, ale povýšené nutíš sklopit oči. Žl 18:29 Ty mi rozsvěcuješ světlo, Hospodine. Můj Bůh září do mých temnot. Žl 18:30 S tebou proběhnu i nepřátelskou vřavou, se svým Bohem zdolám hradbu, Žl 18:31 s Bohem, jehož cesta je tak dokonalá! To, co řekne Hospodin, je protříbené. On je štítem všech, kteří se k němu utíkají. Žl 18:32 Kdo je Bůh krom Hospodina, kdo je skála, ne-li Bůh náš! Žl 18:33 Bůh, který mě opásává statečností a mou cestu činí dokonalou, Žl 18:34 ten dává mým nohám hbitost laně, na mých posvátných návrších mi dopřává stanout, Žl 18:35 učí bojovat mé ruce a mé paže napnout bronzový luk. Žl 18:36 Podal jsi mi štít své spásy, tvoje pravice mě podepírá, tvá mírnost mé síly rozmnožila. Žl 18:37 Dals volnost mým krokům, nohy se mi nepodvrtnou. Žl 18:38 Budu stíhat nepřátele, dopadnu je. Nevrátím se zpět, dokud je neudolám. Žl 18:39 Rozdrtím je, že už nepovstanou, pod nohy mi padnou. Žl 18:40 Opásals mě statečností k boji; ty, kdo povstávají proti mně, sám srazíš. Žl 18:41 Obrátil jsi na útěk mé nepřátele, navždy umlčím ty, kdo mě nenávidí. Žl 18:42 Budou volat o pomoc, a nespasí je nikdo, volat k Hospodinu, ale neodpoví. Žl 18:43 Roztluču je, budou jako prach ve větru, smetu je jak bláto z ulic. Žl 18:44 Dals mi vyváznout z rozbrojů lidu, vůdcem pronárodů jsi mě ustanovil. Sloužit bude mi i lid, který jsem neznal. Žl 18:45 Na slovo mě uposlechnou, cizinci se budou vtírat do mé přízně. Žl 18:46 Cizinci jak tráva zvadnou, vypotácejí se ze svých hradišť. Žl 18:47 Živ je Hospodin! Buď požehnána moje skála, vyvýšen buď Bůh, má spása! Žl 18:48 Bůh, jenž mě pověřil vykonáním pomsty, národy mi podrobuje. Žl 18:49 Vysvoboditeli od nepřátel, pozvedáš mě nad ty, kdo proti mně povstávají, ty mě násilníku vyrveš. Žl 18:50 Proto ti vzdám, Hospodine, mezi pronárody chválu, budu zpívat žalmy tvému jménu. Žl 18:51 Velká vítězství dopřává svému králi, prokazuje milosrdenství svému pomazanému, Davidovi, a jeho potomstvu navěky! Žl 19:1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. Žl 19:2 Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou. Žl 19:3 Svoji řeč předává jeden den druhému, noc noci sděluje poznatky. Žl 19:4 Není to řeč lidská, nejsou to slova, takový hlas od nich nelze slyšet. Žl 19:5 Jejich tón zvučí celičkou zemí, zní jejich hovor po širém světě. Bůh slunci na nebi postavil stan. Žl 19:6 Ono jak ženich z komnaty vyjde, vesele jako rek, když běží k cíli. Žl 19:7 Vychází na jednom okraji nebes, probíhá obloukem k druhému konci a nic se neskryje před jeho žárem. Žl 19:8 Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří. Žl 19:9 Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost v srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo. Žl 19:10 Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinovy řády jsou pravda, jsou nejvýš spravedlivé, Žl 19:11 nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve. Žl 19:12 Jsou poučením i pro tvého služebníka, když na ně dbá, má odměnu hojnou. Žl 19:13 Kdo může rozpoznat bludy? Zprosť mě i vin, jež jsou mi skryty. Žl 19:14 Též před opovážlivci chraň svého služebníka, nedopusť, aby mi vládli. Pak budu bez vady a shledán čistý, prost množství nevěrností. Žl 19:15 Kéž se ti líbí
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 4. června, 2023
Kniha Žalmů [zkr. = Žl]
řeč mých úst i to, o čem rozjímám v srdci, Hospodine, má skálo, vykupiteli můj! Žl 20:1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. Žl 20:2 Kéž ti v den soužení Hospodin odpoví, kéž je ti hradem jméno Boha Jákobova! Žl 20:3 Kéž ti sešle pomoc ze svatyně, kéž tě podepírá ze Sijónu! Žl 20:4 Kéž má na paměti všechny tvé obětní dary, kéž tvou oběť zápalnou rád přijme. Žl 20:5 Kéž ti dá, po čem tvé srdce touží, kéž splní každý tvůj záměr! Žl 20:6 Budeme plesat nad tvým vítězstvím, vztyčíme praporce ve jménu svého Boha. Kéž splní Hospodin všechna tvá přání! Žl 20:7 Nyní vím, že Hospodin dá svému pomazanému vítězství, on mu odpoví ze svého svatého nebe bohatýrskými činy své vítězné pravice. Žl 20:8 Jedni se honosí vozy, jiní koňmi, ale my připomínáme jméno Hospodina, svého Boha. Žl 20:9 Oni klesali, až padli, my jsme povstali a přetrváme. Žl 20:10 "Hospodine, pomoz!" Král ať nám odpoví v den, kdy budem volat. Žl 21:1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. Žl 21:2 Hospodine, král se raduje z tvé moci, nad tvým vítězstvím vděčně jásá. Žl 21:3 Splnil jsi mu touhu jeho srdce, prosbě jeho rtů jsi neodepřel. Žl 21:4 Vyšels mu vstříc štědrým požehnáním, na hlavu mu kladeš korunu z ryzího zlata. Žl 21:5 O život tě prosil; daroval jsi mu jej do nejdelších časů, navěky a navždy. Žl 21:6 Dík tvému vítězství je velká jeho sláva, obestřel jsi ho velebnou důstojností. Žl 21:7 Učinils ho navždy požehnáním, oblažuješ ho radostí z tvé přítomnosti. Žl 21:8 Vždyť král doufá v Hospodina; pro milosrdenství Nejvyššího jím nic neotřese. Žl 21:9 Tvá ruka si najde všechny nepřátele, tvá pravice nalezne ty, kdo tě nenávidí. Žl 21:10 Rozpálíš je jako pec v čas, kdy se objevíš, Hospodine. Ve svém hněvu je Bůh pohltí, pozře je oheň. Žl 21:11 Vyhubíš ze země jejich plod a jejich potomstvo mezi lidmi. Žl 21:12 Ačkoli ti chystali zlý konec a vymýšleli pikle, nepořídí. Žl 21:13 Položíš je na lopatky, napneš proti nim tětivy svých luků. Žl 21:14 Pozvedni se, Hospodine, ve své moci! Budem zpívat a pět žalmy o tvé bohatýrské síle. Žl 22:1 Pro předního zpěváka. Podle "Laně za ranních červánků". Žalm Davidův. Žl 22:2 Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Daleko spása má, ač o pomoc volám. Žl 22:3 Bože můj, volám ve dne, a neodpovídáš, nemohu se ztišit ani v noci. Žl 22:4 Ty jsi ten Svatý, jenž trůní obklopen chválami Izraele. Žl 22:5 Otcové naši doufali v tebe, doufali, tys jim dal vyváznout. Žl 22:6 Úpěli k tobě a unikli zmaru, doufali v tebe a nebyli zahanbeni. Žl 22:7 Já však jsem červ a ne člověk, potupa lidství, povrhel lidu. Žl 22:8 Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích, šklebí se na mě, potřásají hlavou: Žl 22:9 "Svěř to Hospodinu!" "Ať mu dá vyváznout, ať ho vysvobodí, když si ho oblíbil!" Žl 22:10 Ty jsi mě vyvedl z života matky, chovals mě v bezpečí u jejích prsou. Žl 22:11 Na tebe jsem odkázán už z lůna, z života mé matky ty jsi můj Bůh. Žl 22:12 Nebuď mi vzdálen, blízko je soužení, na pomoc nikoho nemám! Žl 22:13 Množství býků mě kruhem svírá, bášanští tuři mě obstoupili. Žl 22:14 Rozevírají na mě tlamu jak řvoucí lev, když trhá kořist. Žl 22:15 Rozlévám se jako voda, všechny kosti se mi uvolňují, jako vosk je mé srdce, rozplynulo se v mém nitru. Žl 22:16 Jako střep vyschla má síla, jazyk mi přisedl k patru. Vrháš mě do prachu smrti! Žl 22:17 Smečka psů mě kruhem svírá, zlovolná tlupa mě obkličuje; sápou se jako lev na mé ruce a nohy, Žl 22:18 mohu si spočítat všechny své kosti. Pasou se na mně svým zrakem. Žl 22:19 Dělí se o mé roucho, losují o můj oděv. Žl 22:20 Nebuď mi vzdálen, Hospodine, má sílo, pospěš mi na pomoc! Žl 22:21 Vysvoboď mou duši od meče, chraň jediné, co mám, před psí tlapou; Žl 22:22 zachraň mě ze lví tlamy, před rohy jednorožců! - A tys mi odpověděl. Žl 22:23 O tvém jménu budu vyprávět svým bratřím, ve shromáždění tě budu chválit. Žl 22:24 Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho! Ctěte ho, všichni potomci Jákobovi, celé Izraelovo potomstvo, žij před ním v bázni! Žl 22:25 Nepohrdl poníženým, v opovržení ho neměl. Když trpěl příkoří, neukryl před ním svou tvář, slyšel, když k němu o pomoc volal. Žl 22:26 Od tebe vzejde mi chvála ve velikém shromáždění. Své sliby splním před těmi, kdo se ho bojí. Žl 22:27 Pokorní budou jíst dosyta, budou chválit Hospodina ti, kdo se na jeho vůli dotazují. Vaše srdce bude žít navždy. Žl 22:28 Rozpomenou se a navrátí se k Hospodinu všechny dálavy země. Tobě se budou klanět všechny čeledi pronárodů. Žl 22:29 Vždyť Hospodinu náleží kralovat, i nad pronárody vládnout. Žl 22:30 Všichni tuční v zemi, ti, kdo jedli a kdo se klaněli, všichni, kteří sestupují v prach, musí před ním padnout na kolena; a jejich duše si život nezachová. Žl 22:31 Potomstvo bude mu sloužit. O Panovníku budou vyprávět dalšímu pokolení, Žl 22:32 to přijde a bude hlásat jeho spravedlnost lidu, který se zrodí: "To učinil on!" Žl 23:1 Žalm Davidův. Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. Žl 23:2 Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, vodí mě na klidná místa u vod, Žl 23:3 naživu mě udržuje, stezkou spravedlnosti mě vede pro své jméno. Žl 23:4 I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty. Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují. Žl 23:5 Prostíráš mi stůl před zraky protivníků, hlavu mi olejem potíráš, kalich mi po okraj plníš. Žl 23:6 Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití. Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů. Žl 24:1 Davidův; žalm. Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí. Žl 24:2 To on základ na mořích jí kladl, pevně ji usadil nad vodními proudy. Žl 24:3 Kdo vystoupí na Hospodinovu horu? A kdo stanout smí na jeho svatém místě? Žl 24:4 Ten, kdo má čisté ruce a srdce ryzí, ten, kdo nezneužije mou duši, ten, kdo nepřísahá lstivě. Žl 24:5 Ten dojde požehnání od Hospodina, spravedlnosti od Boha, své spásy. Žl 24:6 To je pokolení těch, kdo se na jeho vůli dotazují. Ti, kdo hledají tvou tvář - toť Jákob. Žl 24:7 Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy. Žl 24:8 Kdo to je Král slávy? Hospodin, mocný bohatýr, Hospodin, bohatýr v boji. Žl 24:9 Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše je zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy. Žl 24:10 Kdo to je Král slávy? Hospodin zástupů, on je Král slávy! Žl 25:1 Davidův. K tobě, Hospodine, pozvedám svou duši, Žl 25:2 v tebe doufám, Bože můj, kéž nejsem zahanben, ať nade mnou moji nepřátelé nejásají. Žl 25:3 Ano, nebude zahanben, kdo skládá naději v tebe, zahanbeni budou věrolomní, vyjdou s prázdnou. Žl 25:4 Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine, uč mě chodit po svých stezkách. Žl 25:5 Veď mě cestou své pravdy a vyučuj mě, vždyť jsi Bůh, má spása, každodenně skládám svou naději v tebe. Žl 25:6 Hospodine, pamatuj na svoje slitování, na své milosrdenství, které je od věčnosti. Žl 25:7 Nepřipomínej si hříchy mého mládí, moje nevěrnosti, pamatuj na mě se svým milosrdenstvím pro svou dobrotivost, Hospodine. Žl 25:8 Hospodin je dobrotivý, přímý, proto ukazuje hříšným cestu. Žl 25:9 On pokorné vede cestou práva, on pokorné učí chodit po své cestě. Žl 25:10 Všechny stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a věrnost pro ty, kteří dodržují jeho smlouvu a svědectví. Žl 25:11 Pro své jméno, Hospodine, odpusť mi mou nepravost, je velká. Žl 25:12 Jak je tomu s mužem, jenž se bojí Hospodina? Ukáže mu cestu, kterou si má zvolit. Žl 25:13 Jeho duše se uhostí v dobru, jeho potomstvo obdrží zemi. Žl 25:14 Hospodinovo tajemství patří těm, kdo se ho bojí, ve známost jim uvádí svou smlouvu. Žl 25:15 Stále upírám své oči k Hospodinu, on vyprostí ze sítě mé nohy. Žl 25:16 Obrať ke mně svou tvář, smiluj se nade mnou, jsem tak sám, tak ponížený. Žl 25:17 Mému srdci přibývá soužení. Vyveď mě z úzkostí. Žl 25:18 Pohleď na mé pokoření, na moje trápení, sejmi ze mne všechny hříchy. Žl 25:19 Pohleď, jak mnoho je mých nepřátel, jak zavile mě nenávidí. Žl 25:20 Ochraňuj můj život, vysvoboď mě, ať nejsem zahanben, vždyť se utíkám k tobě. Žl 25:21 Bezúhonnost a přímost mě chrání, svou naději skládám v tebe. Žl 25:22 Bože, vykup Izraele ze všeho soužení! Žl 26:1 Davidův. Dopomoz mi, Hospodine, k právu. Žil jsem bezúhonně, neochvějně doufal v Hospodina. Žl 26:2 Hospodine, zkoumej mě a podrob zkoušce, protřib moje ledví a mé srdce! Žl 26:3 Tvoje milosrdenství mám před očima, řídím se tvou pravdou. Žl 26:4 Nesedávám s šalebníky, nescházím se s potměšilci. Žl 26:5 Schůzky zlovolníků nenávidím, mezi svévolníky nezasednu. Žl 26:6 Umývám si ruce v nevinnosti, při tvém oltáři se držím, Hospodine, Žl 26:7 aby bylo slyšet mé hlasité díkůvzdání, abych vyprávěl o všech tvých divech. Žl 26:8 Hospodine, zamiloval jsem si dům, v němž bydlíš, místo, kde má příbytek tvá sláva. Žl 26:9 Nesmeť spolu s hříšníky mou duši a můj život s těmi, kdo krev prolévají, Žl 26:10 kterým na rukou lpí mrzkost, jejichž pravice je plná úplatků. Žl 26:11 Já přec žiji bezúhonně, vykup mě, smiluj se nade mnou! Žl 26:12 Moje noha stojí na rovině, v shromážděních budu dobrořečit Hospodinu. Žl 27:1 Davidův. Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach? Žl 27:2 Když se na mě vrhli zlovolníci, aby pozřeli mé tělo, protivníci, moji nepřátelé, sami klopýtli a padli. Žl 27:3 Kdyby se proti mně položilo vojsko, mé srdce nepocítí bázeň, kdyby proti mně i bitva vzplála, přece budu doufat. Žl 27:4 O jedno jsem prosil Hospodina a jen o to budu usilovat: abych v domě Hospodinově směl bydlet po všechny dny, co živ budu, abych patřil na Hospodinovu vlídnost a zpytoval jeho vůli v chrámu. Žl 27:5 On mě ve zlý den schová ve svém stánku, ukryje mě v skrýši svého stanu, na skálu mě zvedne. Žl 27:6 Již teď zvedám hlavu nad své nepřátele kolem. V jeho stanu budu obětovat své oběti za hlaholu polnic, budu zpívat, prozpěvovat žalmy Hospodinu. Žl 27:7 Hospodine, slyš můj hlas, když volám, smiluj se nade mnou, odpověz mi! Žl 27:8 Mé srdce si opakuje tvoji výzvu: "Hledejte mou tvář." Hospodine, tvář tvou hledám. Žl 27:9 Svoji tvář přede mnou neukrývej, v hněvu nezamítej svého služebníka. Ty jsi byl má pomoc, neodvrhuj mě a neopouštěj, Bože, moje spáso. Žl 27:10 I kdyby mě opustil můj otec, moje matka, Hospodin se mě vždy ujme. Žl 27:11 Hospodine, ukaž mi svou cestu, veď mě rovnou stezkou navzdory těm, kdo proti mně sočí. Žl 27:12 Nevydávej mě zvůli mých protivníků! Zvedli se proti mně křiví svědkové, i ten, z něhož násilí čiší. Žl 27:13 Jak bych nevěřil, že budu hledět na Hospodinovu dobrotivost v zemi živých! Žl 27:14 Naději slož v Hospodina. Buď rozhodný, buď udatného srdce, naději slož v Hospodina! Žl 28:1 Davidův. K tobě, Hospodine, volám, nebuď ke mně hluchý, skálo moje. Neozveš-li se mi, budu podoben těm, kteří sestupují v jámu. Žl 28:2 Vyslyš moje prosby, k tobě o pomoc teď volám, pozvedám své ruce k svatostánku tvé svatyně. Žl 28:3 Mezi lidi svévolné mě nezařazuj, mezi pachatele ničemností. S bližním rozmlouvají o pokoji, ale v srdci mají zlobu. Žl 28:4 Nalož s nimi podle jejich skutků, podle jejich zlého počínání. Nalož s nimi podle díla jejich rukou, podle zásluhy jim odplať. Žl 28:5 Když jim nezáleží na Hospodinových skutcích a na díle jeho rukou,
