Úvod | Novinky | O Farnosti | Kalendář | Aktivity | Kronika | Zpravodaj

Farní charita

Výběr knihy Bible

Dnes je: Čtvrtek, 14. prosinec 2017, 23:58

Hledaný text:

1. kniha Makabejská [zkr. = 1 Mak]

1 Mak 1:1 Alexandr Makedonský, syn Filipův, vládl nejprve v Řecku. Pak vytrhl ze země Kitejců, porazil Dareia, krále Peršanů a Médů, a stal se místo něho králem.
1 Mak 1:2 Vedl četné války, zmocnil se ohrazených měst a pobil krále země.
1 Mak 1:3 Dostal se až na konec světa a vyplenil mnoho národů. Když celý svět před ním ztichl, jeho pýcha neznala hranic.
1 Mak 1:4 Shromáždil velmi silné vojsko, opanoval území jiných národů a vladařů, a všichni mu museli odvádět daně.
1 Mak 1:5 Potom však ulehl a poznal, že se blíží smrt.
1 Mak 1:6 Svolal své vznešené dvořany, s ním od mládí vychované, a ještě za svého života mezi ně rozdělil království.
1 Mak 1:7 Alexandr zemřel po dvanácti letech vlády.
1 Mak 1:8 Vlády se ujali jeho dvořané, každý na svém údělu.
1 Mak 1:9 Všichni si po jeho smrti nasadili královské čelenky a po nich zase na mnoho let jejich synové; napáchali mnoho zlého v zemi.
1 Mak 1:10 Z nich vzešel hříšný výhonek, Antiochos Epifanés, syn krále Antiocha, který byl rukojmím v Římě. Ten se ujal vlády v roce stém třicátém sedmém helénské éry.
1 Mak 1:11 V oněch dnech vzešli z Izraele svévolníci a svedli mnohé. Říkali: „Pojďme a uzavřeme smlouvu s okolními pohany; vždyť v té době, co jsme se jich stranili, potkalo nás jen mnoho zlého.“
1 Mak 1:12 Ten návrh se zalíbil
1 Mak 1:13 a někteří z lidu se ochotně vypravili ke králi. Ten jim dal plnou moc žít podle práva pohanů.
1 Mak 1:14 Vystavěli v Jeruzalémě stadion podle vzoru pohanů
1 Mak 1:15 a odstranili znamení své obřízky. Odpadli od svaté smlouvy a spřáhli se s pohany, propůjčili se k páchání zla.
1 Mak 1:16 Když měl Antiochos za to, že se jeho vláda upevnila, zatoužil vládnout i nad Egyptem, aby tak kraloval nad dvěma říšemi.
1 Mak 1:17 Vtrhl do Egypta s obrovským vojskem a s válečnými vozy, se slony a jízdou a s velikým loďstvem,
1 Mak 1:18 a vedl válku proti egyptskému králi Ptolemaiovi. Ptolemaios se před ním obrátil na útěk, protože měl mnoho padlých a raněných.
1 Mak 1:19 Antiochos dobyl egyptská opevněná města a zemi vyplenil.
1 Mak 1:20 Po porážce Egypta se Antiochos vrátil roku stého čtyřicátého třetího a napadl Izraele. S obrovským vojskem vtrhl do Jeruzaléma.
1 Mak 1:21 Zpupně vešel do svatyně a uloupil zlatý oltář a svícen se vším příslušným vybavením,
1 Mak 1:22 i stůl na předkladné chleby, obětní misky, poháry a zlaté kadidelnice, jakož i oponu a věnce. Zlatou ozdobu na průčelí chrámu a všechno zlato dal sloupat.
1 Mak 1:23 Zmocnil se stříbra, zlata i vzácných nádob a odvezl s sebou všechny poklady, jež objevil v úkrytech.
1 Mak 1:24 Když všechno vyplenil, odtáhl do své země. Způsobil krveprolití, a pyšnil se tím .
1 Mak 1:25 Všude v Izraeli nastal velký smutek.
1 Mak 1:26 Naříkali vůdcové a starší lidu, dívky a jinoši chřadli, uvadla krása žen.
1 Mak 1:27 Každý ženich zpíval žalozpěv a každá nevěsta seděla v manželské ložnici a plakala.
1 Mak 1:28 I země se chvěla kvůli svým obyvatelům a všechen dům Jákobův se oděl zahanbením.
1 Mak 1:29 Po dvou letech poslal král do judských měst vrchního výběrčího daní a ten přitáhl s obrovským vojskem k Jeruzalému.
1 Mak 1:30 Lstivě mluvil k jeho obyvatelům o míru, a když mu uvěřili, znenadání na město udeřil. Způsobil velikou pohromu a zahubil mnoho izraelského lidu.
1 Mak 1:31 Město vydrancoval a zapálil, pobořil domy a hradby kolem města.
1 Mak 1:32 Vojáci odvlekli do zajetí ženy a děti, zmocnili se i stád.
1 Mak 1:33 Pak obehnali Davidovo město vysokou a pevnou hradbou s mohutnými věžemi, aby jim sloužilo jako pevnost.
1 Mak 1:34 Usadili tam hříšné pohany, muže svévolné, kteří se tam opevnili.
1 Mak 1:35 Tam také uskladnili zbraně i potravu a kořist, kterou nakradli v Jeruzalémě. Stali se velikou hrozbou.
1 Mak 1:36 Stali se úkladným nebezpečím pro svatyni a natrvalo hrozivým protivníkem pro Izraele.
1 Mak 1:37 Kolem chrámu prolévali nevinnou krev a svatyni poskvrňovali.
1 Mak 1:38 Obyvatelé Jeruzaléma se kvůli nim rozprchli a město se stalo příbytkem cizinců. Vlastním potomkům se stalo cizinou, jeho děti je opustily.
1 Mak 1:39 Jeho svatyně zpustla jako poušť, svátky se proměnily ve dny zármutku, sobotní slavnosti v potupu, čest přišla v opovržení.
1 Mak 1:40 Jak bylo dříve plné slávy, tak bylo nyní plné pohrdání, jeho pýcha se změnila v truchlení.
1 Mak 1:41 Král dal vyhlásit v celém království, že se všichni musí stát jednolitým lidem,
1 Mak 1:42 že každý musí opustit vlastní obyčeje. Všechny národy se rozkazu krále podrobily,
1 Mak 1:43 i mnohým z Izraele se zalíbila králova bohoslužba, obětovali modlám a znesvěcovali sobotu.
1 Mak 1:44 Král poslal do Jeruzaléma a do judských měst posly s vyhláškami, že budou muset žít podle zákonů, jež byly jejich zemi cizí.
1 Mak 1:45 Nařídil zrušit zápalné oběti i obětní dary a úlitby ve svatyni, znesvěcovat soboty a svátky,
1 Mak 1:46 poskvrnit svatyni a svaté věci,
1 Mak 1:47 stavět oltáře, posvátné háje a modly, obětovat vepře a nečistá zvířata,
1 Mak 1:48 syny nechat neobřezané a jejich duše poskvrňovat všemožnou nečistotou a ohavností,
1 Mak 1:49 až by byla vymýcena každá vzpomínka na Boží zákon a změněna všechna jeho ustanovení.
1 Mak 1:50 Kdo by pak nejednal podle králova zákona, nechť zemře.
1 Mak 1:51 Podobná nařízení vydal pro celé království. Nade vším lidem ustanovil dohlížitele a judským městům nařídil, aby jedno po druhém obětovalo.
1 Mak 1:52 Mnozí z lidu se k nim připojili, všichni, kdo odpadli od Zákona a v zemi páchali zlo.
1 Mak 1:53 Izraele donutili uchylovat se do skrýší, kdekoli se dalo najít útočiště.
1 Mak 1:54 Patnáctého dne měsíce kislevu roku stého čtyřicátého pátého Antiochos postavil na oltáři ‚ohyzdnou modlu‘; podobné oltáře stavěli také v okolních judských městech
1 Mak 1:55 a pálili kadidlo u dveří domů a na ulicích.
1 Mak 1:56 Knihy Zákona, které našli, roztrhali a spálili.
1 Mak 1:57 Byla-li u někoho nalezena Kniha smlouvy nebo hlásil-li se někdo k Zákonu, byl podle královského rozsudku popraven.
1 Mak 1:58 Pohané dávali Izraeli pocítit svou moc, měsíc co měsíc vyslídili vždy někoho ve městech.
1 Mak 1:59 Každého pětadvacátého dne v měsíci obětovali na obětišti postaveném na vrchu oltáře.
1 Mak 1:60 Podle rozkazu zabíjeli i ženy, které daly obřezat své syny,
1 Mak 1:61 a kojence oběsili na jejich šíjích. Vraždili z jejich rodin i ty, kdo děti obřezávali.
1 Mak 1:62 Mnozí v Izraeli však zůstali pevní a jen se utvrzovali v tom, že nebudou jíst nečisté.
1 Mak 1:63 Byli odhodláni raději zemřít než se poskvrnit nečistým jídlem, a znesvětit tak posvátnou smlouvu; a také zemřeli.
1 Mak 1:64 Na Izraele dolehl převeliký hněv.
1 Mak 2:1 V těch dnech povstal Matitjáš, syn Jóchanana, syna Šimeónova. Byl knězem ze synů Jójaríbových z Jeruzaléma, ale bydlel v Módeínu.
1 Mak 2:2 Měl pět synů: Jóchanana zvaného Gaddí,
1 Mak 2:3 Šimeóna zvaného Thassi,
1 Mak 2:4 Judu zvaného Makabejský,
1 Mak 2:5 Eleazara zvaného Auaran, Jónatana zvaného Apfús.
1 Mak 2:6 Viděl, jak se lidé rouhají v Judsku i v Jeruzalémě, a zvolal:
1 Mak 2:7 „Běda mně, že jsem se narodil, abych viděl zkázu svého lidu, zkázu svatého města! Mám tu klidně sedět, když je město vydáno do rukou nepřátel a svatyně do rukou cizáků?
1 Mak 2:8 Jeho chrám je jako muž beze cti.
1 Mak 2:9 Všechno, co bylo jeho slávou, odvlekli jako kořist, na ulicích zabíjeli jeho děti, jeho jinoši zhynuli mečem nepřítele.
1 Mak 2:10 Který pronárod ještě u nás nevládl a nekořistil?
1 Mak 2:11 Všechna okrasa byla vzata městu, jež dříve svobodné se teď stalo otrokem.
1 Mak 2:12 Hle, co nám bylo svaté, krásné a slavné, pohané zpustošili a znesvětili.
1 Mak 2:13 K čemu je nám ještě život?“
1 Mak 2:14 Pak roztrhl Matitjáš a jeho synové svá roucha, oblékli žíněný šat a hořce naříkali.
1 Mak 2:15 Královi lidé, nutící lid k odpadnutí, přišli také do města Módeínu, aby zde dohlédli na konání obětí.
1 Mak 2:16 Sešli se k nim mnozí Izraelci, i Matitjáš a jeho synové přišli na shromáždění.
1 Mak 2:17 Královi lidé oslovili Matitjáše: „Jsi popředním v tomto městě, jsi slavný a vlivný, máš za sebou syny a přátele,
1 Mak 2:18 předstup tedy jako první a učiň, co král nařizuje, jako to udělal lid ostatních národů i judští mužové a ti, kdo zůstali v Jeruzalémě. Pak budete královými přáteli ty i tvoji synové; poctí vás stříbrem, zlatem a mnohými dary.“
1 Mak 2:19 Matitjáš mocným hlasem odpověděl: „I když všechny národy v králově říši krále poslouchají a každý od náboženství svých otců odpadá a podrobuje se královým nařízením,
1 Mak 2:20 já i moji synové a přátelé budeme žít podle smlouvy našich otců.
1 Mak 2:21 Bože chraň, abychom opustili Zákon a jeho ustanovení.
1 Mak 2:22 Králových nařízení neuposlechneme a od svého náboženství se neodchýlíme napravo ani nalevo!“
1 Mak 2:23 Když domluvil, předstoupil jeden židovský muž před očima všech, aby obětoval na oltáři v Módeínu podle králova nařízení.
1 Mak 2:24 Když to Matitjáš uviděl, rozhorlil se do hloubi duše a zachvácen spravedlivým hněvem vrhl se na něho a u oltáře ho zabil.
1 Mak 2:25 Současně zabil i králova zmocněnce, který vynucoval oběti, a rozbořil oltář.
1 Mak 2:26 Horlil pro Zákon, jak to učinil kdysi Pinchas Zimrímu, synu Salómovu.
1 Mak 2:27 Potom Matitjáš provolával po městě: „Každý, kdo horlí pro Zákon a zachovává smlouvu, ať jde za mnou!“
1 Mak 2:28 Nato on a jeho synové uprchli do hor a všechno, co měli, zanechali ve městě.
1 Mak 2:29 Do pouště tehdy odcházeli mnozí, kdo hledali právo a spravedlnost. Usazovali se tam
1 Mak 2:30 se svými dětmi, ženami a stády, neboť zlé časy na ně tvrdě dolehly.
1 Mak 2:31 Královským úředníkům a vojenské posádce v Jeruzalémě, v Davidově městě, bylo oznámeno, že se mužové mařící královské rozkazy uchýlili do úkrytů v poušti.
1 Mak 2:32 Mnoho vojáků se vydalo je stíhat, dostihli je, obklíčili a chystali se napadnout je v den sobotní.
1 Mak 2:33 Vyzývali je: „Zanechte odporu! Vyjděte a učiňte, co nařizuje král, a budete žít!“
1 Mak 2:34 Odpověděli: „Nevyjdeme a neučiníme, co nařizuje král; ani za nic neposkvrníme sobotu.“
1 Mak 2:35 Vojáci tedy na ně bezodkladně udeřili,
1 Mak 2:36 ale oni jim neodpovídali ani kamenem po nich nehodili ani úkryty nezatarasili.
1 Mak 2:37 Říkali si: „Raději všichni zemřeme ve své bezúhonnosti; nebe i země jsou svědky, že je to nespravedlivé vraždění.“
1 Mak 2:38 A tak na ně vojáci zaútočili, přestože byla sobota; zahynuli všichni i jejich ženy a děti i stáda, téměř tisíc lidí.
1 Mak 2:39 Když se to Matitjáš a jeho přátelé dozvěděli, velmi nad nimi hořekovali.
1 Mak 2:40 Ujistili se navzájem: „Jestli všichni uděláme to, co udělali naši bratří, a nebudeme s pohany bojovat za svůj život a za Boží příkazy, co nejdříve nás vyhladí z povrchu země.“
1 Mak 2:41 Toho dne rozhodli: „Proti každému, kdo proti nám začne válku, budeme bojovat i v den sobotní! Nedáme se pobít, abychom jako naši bratří zemřeli v úkrytech.“
1 Mak 2:42 Tehdy se k nim přidala skupina chasídů, statečných bohatýrů v Izraeli, věrně oddaných Zákonu.
1 Mak 2:43 Přidali se i ti, kdo uprchli před zlými poměry, a byla to dobrá posila.
1 Mak 2:44 Postavili vojsko a ve svém hněvu a ve svém rozhořčení pobíjeli hříšníky a svévolníky. Ostatní se rozutekli mezi pohany, aby se zachránili.
1 Mak 2:45 Matitjáš a jeho druhové vojensky procházeli zemí , bořili oltáře
1 Mak 2:46 a obřezávali neobřezané děti, které našli na území Izraele.
1 Mak 2:47 Pronásledovali zpupné nepřátele a dílo se jim dařilo.
1 Mak 2:48 Vytrhli Zákon z rukou pohanů a jejich králů a nedopustili, aby ten hříšník pozdvihl roh.
1 Mak 2:49 Když se přiblížil den Matitjášovy smrti, řekl svým synům: „Nyní má u nás vládu zpupnost a drtí nás potupa, přišel čas pohromy a zuřivého hněvu.
1 Mak 2:50 Vy, děti, horlivě zastávejte Zákon a buďte hotovi dát své životy za smlouvu našich otců.
1 Mak 2:51 Mějte na paměti činy, které vykonali ve své době vaši otcové, a získáte si velkou slávu a jméno navěky.
1 Mak 2:52 Abraham byl přece skrze zkoušku shledán věrným a bylo mu to počítáno za spravedlnost.
1 Mak 2:53 Josef zachoval přikázání i ve chvíli velké úzkosti a stal se pánem Egypta.
1 Mak 2:54 A náš otec Pinchas pro svou velkou horlivost dostal smlouvu trvalého kněžství.
1 Mak 2:55 Jozue, protože splnil rozkaz, stal se soudcem v Izraeli.
1 Mak 2:56 Káleb, protože vydal svědectví před shromážděním, dostal úděl v zemi.
1 Mak 2:57 David byl za své milosrdenství odměněn dědičně královským trůnem navěky.
1 Mak 2:58 Elijáš, protože velice horlil pro Zákon, byl vzat do nebe.
1 Mak 2:59 Chananjáš, Azarjáš a Míšael byli pro svou víru zachráněni z ohně,
1 Mak 2:60 Daniel byl pro svou bezúhonnost vyrván z tlamy lvů.
1 Mak 2:61 Tak uvažte, že od pokolení do pokolení ti, kdo doufali v Boha, neklesli.
1 Mak 2:62 Nebojte se řečí hříšníka, jeho sláva skončí v hnoji mezi červy.
1 Mak 2:63 Dnes je na vrcholu a zítra už tu není, protože se obrátil v prach a je veta po jeho plánech.
1 Mak 2:64 Děti, vzmužte se a statečně stůjte při Zákonu, protože v něm dojdete slávy.
1 Mak 2:65 Vím, že váš bratr Šimeón je muž rozvážný, bude vám otcem, vždycky ho poslouchejte.
1 Mak 2:66 Juda Makabejský, od mládí udatný bohatýr, bude velitelem vojska a povede boj všeho lidu.
1 Mak 2:67 Shromážděte k sobě všechny, kdo žijí podle Zákona, a pomstěte křivdu spáchanou na našem lidu.
1 Mak 2:68 Dejte odplatu pohanům a pevně se držte předpisů Zákona.“
1 Mak 2:69 Potom jim požehnal a byl uložen ke svým otcům.
1 Mak 2:70 Zemřel ve stém čtyřicátém šestém roce helénské éry a byl pohřben v hrobce svých předků v Módeínu. Všechen Izrael jej hořce oplakával.
1 Mak 3:1 Na jeho místo nastoupil jeho syn Juda zvaný Makabejský.
1 Mak 3:2 Pomáhali mu všichni bratři a ti, kdo se přidali k jeho otci, a s nadšením vedli boj Izraelců.
1 Mak 3:3 Juda rozšířil slávu svého lidu, oblékl pancíř jako obr, oděl se vojenskou zbrojí, podstupoval bitvu za bitvou a jeho meč byl záštitou celému šiku.
1 Mak 3:4 Svými činy se podobal lvu, lvímu mláděti řvoucímu na kořist.
1 Mak 3:5 Vyhledával a pronásledoval svévolníky, upaloval ty, kdo týrali jeho lid.
1 Mak 3:6 Svévolníci ze strachu před ním utíkali, budil děs u všech věrolomníků, jeho rukama se zdárně uskutečňovala záchrana.
1 Mak 3:7 Způsobil trpké chvíle mnohým králům, svými činy potěšil Jákoba, navěky bude požehnaná jeho památka.
1 Mak 3:8 Procházel judskými městy, hubil v nich svévolníky, odvracel Boží hněv od Izraele.
1 Mak 3:9 Proslavil se až na konec země, přitahoval k sobě ty, kdo byli na pokraji záhuby.
1 Mak 3:10 Apollónios shromáždil pohany a velké vojsko ze Samařska, aby bojoval s Izraelem.
1 Mak 3:11 Když se to Juda dozvěděl, vytrhl proti němu, porazil ho a zabil. Bylo mnoho raněných a padlých a ostatní se rozutekli.
1 Mak 3:12 Ukořistili jejich zbroj , a Juda si vzal Apollóniův meč, se kterým pak bojoval po všechny dny.
1 Mak 3:13 I uslyšel Sérón, vůdce syrského vojska, že Juda u sebe shromáždil zástup, sbor věrných, odhodlaných k boji,
1 Mak 3:14 a řekl: „Porazím Judu a s ním ty, kdo znevážili králův výnos; získám si tak věhlas a proslavím se v království.“
1 Mak 3:15 Vytáhl do boje a s ním i silný zástup svévolníků, aby mu pomohli pomstít se na Izraelcích.
1 Mak 3:16 Přiblížil se až k cestě u Bét-chorónu a Juda mu vyšel vstříc s nepatrným vojskem.
1 Mak 3:17 Když Izraelci uviděli vojsko postupující proti nim, řekli Judovi: „Je nás hrstka, jak budeme moci bojovat proti tak veliké přesile? A ke všemu jsme dnes vysílení a hladoví.“
1 Mak 3:18 Juda odpověděl: „Množství lidí může být snadno zdoláno hrstkou, pro Nebe není rozdíl zachránit malým nebo velkým počtem.
1 Mak 3:19 Vítězství ve válce nezáleží na množství vojska, sílu dává Nebe.
1 Mak 3:20 Jdou proti nám plni pýchy a zloby, aby vyhladili nás i naše ženy a děti, aby nás oloupili.
1 Mak 3:21 My však bojujeme za svůj život a za své zákony.
1 Mak 3:22 Nebe samo je rozdrtí před našima očima, nebojte se jich!“
1 Mak 3:23 Sotvaže skončil, ihned se vrhl na nepřítele a Sérón i jeho vojsko byli rozdrceni.
1 Mak 3:24 Pronásledovali ho od cesty k Bét-chorónu až do roviny; kolem osmi set mužů padlo, ostatní utekli do země Pelištejců.
1 Mak 3:25 Na okolní pronárody padla bázeň, a začali mít hrůzu z Judy a jeho bratrů.
1 Mak 3:26 Jeho jméno proniklo až ke králi, mezi pohany se vyprávělo o jeho bitvách.
1 Mak 3:27 Když to všechno slyšel král Antiochos, velmi se rozhněval. Dal svolat a shromáždit všechna vojska svého království, armádu velmi silnou.
1 Mak 3:28 Otevřel svou pokladnici a vyplatil vojsku žold na celý rok s příkazem, aby byli připraveni, jakmile jich bude třeba.
1 Mak 3:29 Přitom zjistil, že peněz v pokladnici je namále a malé že jsou i daně z judské země, a to kvůli vzpouře a bídě, kterou sám v zemi způsobil tím, že chtěl potlačit pradávné zákony.
1 Mak 3:30 Bál se, že nebude mít jako dosud prostředky na výdaje a dary, které rozdával štědrou rukou víc než králové před ním.
1 Mak 3:31 Byl z toho bezradný, a nakonec se rozhodl táhnout do Persie, vybrat z tamějších krajů daně a sehnat mnoho peněz.
1 Mak 3:32 Jako správce říše od řeky Eufratu až po hranice Egypta ponechal Lýsiáse, muže slavného a z královského rodu,
1 Mak 3:33 a svěřil mu výchovu svého syna Antiocha, dokud se sám nevrátí.
1 Mak 3:34 Dal mu polovinu vojska i slony a udělil rozkazy o všem, co měl v plánu.
1 Mak 3:35 Na obyvatele Judska a Jeruzaléma rozkázal poslat vojsko, které by rozdrtilo a zničilo vojenskou sílu Izraele a to, co zbylo z Jeruzaléma. Vyhladit jejich památku z toho místa,
1 Mak 3:36 nově osídlit jejich kraje cizinci a losem jim rozdělit jejich zemi.
1 Mak 3:37 Král si vzal druhou polovinu vojska a roku stého čtyřicátého sedmého helénské éry vytáhl z Antiochie, svého královského města, překročil řeku Eufrat a prošel výše položené kraje.
1 Mak 3:38 Lýsiás určil Ptolemaia, syna Dorymenova, Níkánóra a Gorgiu, mocné muže z králových přátel,
1 Mak 3:39 a poslal s nimi čtyřicet tisíc mužů a sedm tisíc jezdců, aby vtrhli do Judska a podle králova rozkazu je úplně zpustošili.
1 Mak 3:40 Vytáhli s vojskem a došli do blízkosti Emauz, kde se utábořili na rovině.
1 Mak 3:41 Když se o tom dozvěděli kupci té krajiny, přišli do tábora s velkým množstvím stříbra a zlata a s okovy, aby si Izraelce koupili za otroky. K vojsku se připojily oddíly ze Sýrie i z jiných zemí.
1 Mak 3:42 Juda a jeho bratři poznali hrozící nebezpečí. Když uviděli vojska tábořit na jejich území a když se doslechli o králově rozkazu nařizujícím úplné vyhlazení lidu,
1 Mak 3:43 povzbuzovali jeden druhého: „Zabraňme zničení svého lidu, bojujme za svůj lid a za svatyni!“
1 Mak 3:44 Připraveni k boji shromáždili se, modlili se a vyprošovali si slitování a milosrdenství.
1 Mak 3:45 Jeruzalém byl neobydlený jako poušť, nikdo z jeho synů nevcházel ani nevycházel, svatyně byla podupána, na hradě se usadili cizinci, stal se útulkem pohanů. Radost byla odňata Jákobovi, zmlkla loutna i citera.
1 Mak 3:46 Shromážděné vojsko odešlo proto do Mispy naproti Jeruzalému, neboť Mispa byla dříve pro Izraele místem modlitby.
1 Mak 3:47 Toho dne se postili, oblékli žíněné roucho, posypali si hlavu popelem a roztrhli svůj oděv.
1 Mak 3:48 Otevřeli knihu Zákona, aby tam hledali odpověď, jako ji hledají pohané u svých model.
1 Mak 3:49 Přinesli tam i kněžská roucha, prvotiny a desátky, svolali i nazíry, kteří splnili počet dní svého slibu ,
1 Mak 3:50 a hlasitě volali k Nebi: „Co máme s těmito muži dělat, kam je máme zavést?
1 Mak 3:51 Tvá svatyně je podupána a znesvěcena, tvoji kněží úpí v pláči a ponížení.
1 Mak 3:52 Hle, pohané se proti nám shlukli, aby nás vyhladili, ty víš, co s námi zamýšlejí.
1 Mak 3:53 Jakpak budeme moci před nimi obstát, jestliže ty nám nepomůžeš?“
1 Mak 3:54 Potom zatroubili na polnice a spustili mohutný pokřik.
1 Mak 3:55 Juda ustanovil velitele lidu, tisícníky, setníky, padesátníky a desátníky,
1 Mak 3:56 a potom každého, kdo stavěl dům nebo měl před svatbou, popřípadě zakládal vinici anebo byl bázlivý, vybídl podle předpisu Zákona, aby se vrátil domů.
1 Mak 3:57 Tábor se pak přestěhoval na jih od Emauz.
1 Mak 3:58 Juda vydal rozkaz: „Opásejte se a buďte stateční. Časně ráno buďte připraveni k boji s těmito pohany, kteří se srotili proti nám, aby zničili nás i naši svatyni.
1 Mak 3:59 Je lépe zemřít v boji než se dívat na neštěstí našeho lidu a svatyně.
1 Mak 3:60 Ale ať se stane podle vůle Nebes!“
1 Mak 4:1 Gorgiás vzal pět tisíc mužů a tisíc vybraných jezdců a v noci vyrazil z tábora,
1 Mak 4:2 aby přepadl tábor židů a náhle na něj udeřil. Vedlo je mužstvo hradní posádky.
1 Mak 4:3 Juda se to dozvěděl a se svým vojskem se přesunul, aby královo vojsko přepadl u Emauz,
1 Mak 4:4 dokud ještě některé jeho oddíly byly mimo tábor.
1 Mak 4:5 Gorgiás vtrhl v noci do Judova ležení, ale nikoho nenašel. Vydal se hledat je do hor, protože si myslel: Prchají před námi.
1 Mak 4:6 Juda se však časně zrána objevil na rovině se třemi tisíci muži. Neměli však štíty ani meče, jak by byli chtěli.
1 Mak 4:7 Viděli, že tábor nepřátel je silně opevněný a dobře střežený, obklopený jezdci, samými zkušenými bojovníky.
1 Mak 4:8 Tu řekl Juda mužům, kteří byli s ním: „Nebojte se jejich množství, nestrachujte se střetnout se s nimi;
1 Mak 4:9 vzpomeňte si, jak byli zachráněni naši otcové při Rudém moři, když je pronásledoval farao s vojskem.
1 Mak 4:10 Volejme nyní k Nebi, snad se mu zalíbí a rozpomene se na smlouvu s našimi otci a rozdrtí dnes toto vojsko před našima očima,
1 Mak 4:11 aby všichni pohané poznali, že tu je, kdo vykoupil a zachraňuje Izraele.“
1 Mak 4:12 Když cizáci vzhlédli a uviděli je postupovat proti sobě,
1 Mak 4:13 vytáhli z tábora k boji. Judovi mužové zaduli do polnic
1 Mak 4:14 rozpoutala se bitva; pohané v ní byli poraženi a utekli směrem k rovině.
1 Mak 4:15 Všichni, kdo se opozdili, padli mečem, protože židé je pronásledovali až do Gezeru a do roviny edómské, do Ašdódu a Jabny; padlo z nich na tři tisíce mužů.
1 Mak 4:16 Juda se svým vojskem je přestal pronásledovat a vrátil se zpátky.
1 Mak 4:17 Řekl lidu: „Nemyslete na kořist, ještě nás čekají boje:
1 Mak 4:18 Gorgiás se svým vojskem je v horách blízko nás! Vytrvejte tedy v boji s našimi nepřáteli a až bude po všem, vezmete si svou kořist podle libosti.“
1 Mak 4:19 Zatímco ještě mluvil, bylo vidět, jak se jakýsi nepřátelský oddíl vynořuje z hor.
1 Mak 4:20 Cizáci spatřili, že se jejich oddíly obrátily na útěk a že židé zapalují tábor; stoupající kouř svědčil o tom, co se stalo.
1 Mak 4:21 Tento pohled je velmi poděsil, a když navíc spatřili Judovo vojsko připravené na rovině k boji,
1 Mak 4:22 uprchli všichni do pelištejské země.
1 Mak 4:23 Potom se Juda vrátil do tábora pro kořist; pobrali v něm množství zlata a stříbra, látek z purpuru fialového i rudého a mnoho jiného bohatství.
1 Mak 4:24 Na zpáteční cestě zpívali chvalozpěvy k Bohu v nebi, že je dobrý, že jeho milosrdenství je věčné.
1 Mak 4:25 Ten den byl pro Izraele dnem velikého vysvobození.
1 Mak 4:26 Ti z cizáků, kdo se zachránili, přišli k Lýsiásovi a oznámili mu všechno, co se stalo.
1 Mak 4:27 Zděsil se, když to uslyšel, a zuřil, že to s Izraelem nedopadlo tak, jak si přál a jak to nařizoval králův rozkaz.
1 Mak 4:28 Příštího roku sebral šedesát tisíc vycvičených mužů a pět tisíc jezdců, aby Izraele úplně potřel.
1 Mak 4:29 Vpadli do Edómska a utábořili se v Bét-súru. Juda se jim postavil s deseti tisíci muži.
1 Mak 4:30 Při pohledu na jejich mocné vojsko se modlil takto: „Požehnaný jsi, vysvoboditeli Izraele! Ty jsi zlomil obrovu sílu rukou svého služebníka Davida, tys vydal tábor Pelištejců do rukou Saulova syna Jónatana a jeho zbrojnoše.
1 Mak 4:31 Stejně vydej do rukou svého izraelského lidu tento tábor nepřátel , ať jsou zahanbeni se svou vojenskou silou i jízdou!
1 Mak 4:32 Nažeň jim strach, zlom jejich zpupnou odvahu, ať jejich porážka jimi otřese.
1 Mak 4:33 Sraz je mečem těch, kdo tě milují, ať tě slaví svými chvalozpěvy všichni, kdo znají tvé jméno.“
1 Mak 4:34 Vojska se střetla a z tábora Lýsiásova padlo na pět tisíc mužů, našli smrt v boji zblízka.
1 Mak 4:35 Když Lýsiás viděl, že je jeho vojsko rozprášeno a že vzrůstá odvaha Judových vojáků , i jak jsou všichni odhodláni žít, nebo hrdinně padnout, vrátil se do Antiochie. Tam najal nové žoldnéře, aby s ještě větší silou vtrhl do Judska.
1 Mak 4:36 Potom Juda a jeho bratři vyhlásili: „Naši nepřátelé jsou rozdrceni, pojďme očistit a znovu posvětit svatyni!“
1 Mak 4:37 Všecko vojsko se shromáždilo a pochodovalo na horu Sijón.
1 Mak 4:38 Spatřili svatyni pustou, oltář znesvěcený, brány spálené, nádvoří zarostlé křovím jako v lese nebo na hoře, kněžské místnosti zcela zpustošené.
1 Mak 4:39 Roztrhli svá roucha a s velikým nářkem si sypali na hlavu popel.
1 Mak 4:40 Padli tváří k zemi, troubili na polnice a volali k Nebi.
1 Mak 4:41 Tehdy určil Juda oddíl, aby chránil před útokem z tvrze ty, kdo budou čistit svatyni.
1 Mak 4:42 Poté vybral bezúhonné kněze oddané Zákonu,
1 Mak 4:43 aby očistili svatyni a znesvěcené kameny odnesli na smetiště.
1 Mak 4:44 Radili se, co mají dělat s oltářem zápalných obětí, který byl znesvěcen.
1 Mak 4:45 Správně se rozhodli, že jej strhnou, aby nebylo pro ně potupou, že jim jej pohané poskvrnili. Zbořili jej tedy
1 Mak 4:46 a kameny z něho uložili na vhodném místě na chrámové hoře, dokud nepovstane prorok, který by rozhodl, co se má s nimi stát.
1 Mak 4:47 Pak vzali neotesané kameny podle Zákona a postavili nový zápalný oltář podle vzoru dřívějšího.
1 Mak 4:48 Znovu zbudovali svatyni i vnitřní zařízení a vysvětili nádvoří,
1 Mak 4:49 zhotovili nové posvátné nádoby a do svatyně vnesli svícen, kadidlový oltář a stůl.
1 Mak 4:50 Na oltáři zapálili kadidlo a zažehli světla na svícnu, aby osvětlovala vnitřek chrámu.
1 Mak 4:51 Na stůl položili chleby, zavěsili závěsy a šťastně dokončili, co započali.
1 Mak 4:52 Dvacátého pátého dne devátého měsíce (je to měsíc kislev) roku stého čtyřicátého osmého vstali časně ráno
1 Mak 4:53 a na novém oltáři přinesli oběť podle Zákona.
1 Mak 4:54 Bylo to právě ve výroční den, kdy svatyni znesvětili pohané, ve kterém byla nyní znovu posvěcena zpěvem žalmů s citerami, harfami a cymbály.
1 Mak 4:55 Všechen lid padl na tvář, klaněl se a dobrořečil Nebi, že jim dopřálo zdar.
1 Mak 4:56 Osm dní slavili posvěcení oltáře, s radostí přinášeli zápalné oběti, obětovali oběti za zachránění a oběti chvály.
1 Mak 4:57 Průčelí chrámu ozdobili zlatými věnci a štítky, obnovili vstupní bránu i kněžské místnosti a zavěsili dveře.
1 Mak 4:58 Lid prožíval velikou radost, že byla odčiněna potupa způsobená pohany.
1 Mak 4:59 Juda, jeho bratři a celé shromáždění Izraele se usnesli, že každoročně, od dvacátého pátého dne měsíce kislevu budou osmidenním veselím a díkůvzdáním slavit posvěcení oltáře.
1 Mak 4:60 Tehdy také vystavěli okolo hory Sijónu vysoké hradby a pevné věže, aby pohané nemohli přijít a rozbořit je, jak to udělali předtím.
1 Mak 4:61 Dosadili tam posádku na obranu Sijónu a opevnili k jeho ochraně i Bét-súr, aby lid měl ochranu před Edómci.
1 Mak 5:1 Když se okolní pohané dozvěděli, že je zápalný oltář znovu vybudován a svatyně posvěcena, vzplanuli vztekem
1 Mak 5:2 a rozhodli se, že sprovodí Jákobovo pokolení ze svého středu. Začali izraelský lid vraždit a vyhlazovat.
1 Mak 5:3 Bojoval tedy Juda proti synům Ezauovým v Edómsku, a to proti Akrabateně, protože znepokojovali Izraelce. Zahnal je do úzkých, způsobil jim velkou porážku a pobral jim kořist.
1 Mak 5:4 Pamětliv zloby Baianovců, kteří byli jeho lidu pastí a léčkou tím, že zákeřně číhali u cest,
1 Mak 5:5 zahnal je do věží, oblehl je, vyřkl nad nimi klatbu a věže spálil se všemi, kdo v nich byli.
1 Mak 5:6 Pak se obrátil proti Amóncům a střetl se s Timoteem, který velel početnému a silnému vojsku.
1 Mak 5:7 Utkal se s nimi v mnohých bitvách, potřel je a zničil.
1 Mak 5:8 Zabral i Jaezer s jeho obcemi a vrátil se do Judska.
1 Mak 5:9 Také pohané v Gileádu se vrhli na Izraelce bydlící na jejich území, aby je vyhubili. Ti před nimi uprchli do pevnosti Dathemy
1 Mak 5:10 a poslali Judovi a jeho bratrům list se vzkazem: „Okolní pohané se na nás vrhli, aby nás vyhubili,
1 Mak 5:11 chystají se přitáhnout a dobýt pevnost, do které jsme se utekli, vůdcem jejich vojska je Timoteus.
1 Mak 5:12 Přijď a vysvoboď nás z jejich rukou, neboť mnoho našich už padlo,
1 Mak 5:13 mrtví jsou všichni naši bratři v Tubii, jejich ženy, děti a majetek jim padly za kořist, zahynulo tam asi tisíc mužů.“
1 Mak 5:14 Ještě tento list ani nedočetli a už přišli poslové z Galileje s roztrženými rouchy a oznamovali:
1 Mak 5:15 „Všichni z Ptolemaidy, Týru a Sidónu, celá pohanská Galilea, všichni se spolčili, aby nás vyhubili.“
1 Mak 5:16 Když Juda a lid uslyšeli tyto zprávy, bylo svoláno velké shromáždění, aby se poradili, jak pomoci v tísni bratřím napadeným nepřáteli.
1 Mak 5:17 Juda řekl svému bratru Šimeónovi: „Vyber si muže a jdi vysvobodit své bratry v Galileji, já a můj bratr Jónatan potáhneme do Gileádu.“
1 Mak 5:18 K obraně Judska zanechal Josefa, syna Zekarjášova, a velitele Azarjáše se zbytkem vojska.
1 Mak 5:19 Nařídil jim: „Buďte v čele tohoto lidu, dokud se nevrátíme, a nepouštějte se do boje s pohany.“
1 Mak 5:20 Šimeónovi bylo přiděleno tři tisíce mužů, s nimiž měl táhnout do Galileje, Judovi osm tisíc do Gileádu.
1 Mak 5:21 Šimeón vytáhl do Galileje, svedl četné bitvy s pohany a porazil je.
1 Mak 5:22 Pronásledoval je až k branám Ptolemaidy. Z pohanů padlo na tři tisíce mužů a jejich výzbroj se stala Šimeónovou kořistí.
1 Mak 5:23 Vzal s sebou všechny muže z Galileje a z Arbatů i se ženami, dětmi a celým majetkem a přivedl je za velikého jásotu do Judska.
1 Mak 5:24 Juda Makabejský a jeho bratr Jónatan překročili Jordán a tři dny pochodovali pouští.
1 Mak 5:25 Setkali se s Nabatejci, kteří se k nim chovali přátelsky a vyprávěli jim všecko, co se stalo s jejich bratřími v Gileádu:
1 Mak 5:26 že mnozí z nich jsou zajati v Bosře, Beseru, Alemách, Chasfě, Makedu a Karnajimu, vesměs velikých a dobře hrazených městech.
1 Mak 5:27 Jsou zajati i v jiných městech Gileádu, ale nepřátelé se chystají nazítří přepadnout tato města, dobýt je a v jednom dni je všechny vyhladit.
1 Mak 5:28 Tu se Juda se svým vojskem okamžitě obrátil a přes poušť se vydal do Bosry. Město dobyl a ostřím meče pobil všechno obyvatelstvo mužského pohlaví, sebral všechnu kořist a město zapálil.
1 Mak 5:29 Odtud se pak v noci vydal k pevnosti Dathemě .
1 Mak 5:30 Záhy zrána, když pozdvihli oči, viděli množství lidu – bylo ho bezpočtu –, jak zvedají žebříky a vlečou obléhací stroje, aby zahájili útok na pevnost a dobyli ji.
1 Mak 5:31 Z pevnosti se zvedal k Nebi zvuk polnic a veliký křik. Juda viděl, že boj už začal.
1 Mak 5:32 Zvolal na své vojáky: „Dnes bojujte za své bratry!“
1 Mak 5:33 Se třemi oddíly vpadl nepříteli do týla; zaduli do polnic a vykřikovali modlitby.
1 Mak 5:34 Jakmile Timoteovi vojáci poznali, že je to Makabejský, dali se před ním na útěk. Juda jim způsobil velkou porážku; ten den jich padlo na osm tisíc mužů.
1 Mak 5:35 Potom odbočil do Alemy; napadl a dobyl město a pobil všechno obyvatelstvo mužského pohlaví, pobral kořist a město zapálil.
1 Mak 5:36 Odtamtud odešel a dobyl Chasfu, Maked a Beser i ostatní města Gileádu.
1 Mak 5:37 Mezitím sebral Timoteus nové vojsko a utábořil se u Rafónu na druhém břehu potoka.
1 Mak 5:38 Juda poslal zvědy do nepřátelského tábora, a ti mu přinesli zprávu, že to je opravdu silné vojsko, neboť kolem Timotea se shromáždili všichni okolní pohané.
1 Mak 5:39 „Najali si na pomoc i Araby a táboří na druhém břehu potoka, připraveni proti tobě zasáhnout.“ Juda tedy vytáhl, aby se s nimi střetl.
1 Mak 5:40 Když se Timoteus dozvěděl, že se Juda blíží se svým vojskem k rozvodněnému potoku, řekl svým vojevůdcům: „Jestliže on první přebrodí potok a napadne nás, nebudeme mu moci odolat, přemůže nás.
1 Mak 5:41 Jestliže se toho neodváží a utáboří se na druhém břehu řeky, přejdeme my k němu a přemůžeme ho.“
1 Mak 5:42 Když se Juda přiblížil k potoku, dal nastoupit dozorcům a vydal rozkaz: „Nedovolte nikomu odpočívat, všichni ať hned vytáhnou do boje!“
1 Mak 5:43 Juda přešel první proti nepříteli a všechen lid za ním. Při pohledu na ně se pohanský lid nadobro zhroutil, odhazovali zbraně a hledali útočiště v chrámu v Karnajimu.
1 Mak 5:44 Juda však dobyl i toto město a posvátný chrám zničil v plamenech se všemi, kdo v něm byli. Karnajim bylo vyvráceno a nemohlo už Judovi klást odpor.
1 Mak 5:45 Potom shromáždil Juda všechny Izraelce v Gileádu od nejmenšího do největšího, i ženy a děti a všechen majetek; celý ten veliký zástup se vydal na cestu do Judska.
1 Mak 5:46 Přišli k Efrónu; toto velké opevněné město leželo na cestě a nebylo možno je obejít zprava ani zleva, ale bylo nutno jím projít.
1 Mak 5:47 Obyvatelé města však zavřeli brány a zatarasili je balvany.
1 Mak 5:48 Juda jim po dobrém vzkázal: „Potřebujeme tudy projít, abychom se dostali do své země. Nikdo vám neublíží, jenom projdeme.“ Oni však nechtěli otevřít.
1 Mak 5:49 Proto Juda vydal vojsku rozkaz, aby se všichni utábořili tam, kde právě jsou.
1 Mak 5:50 Vojáci to udělali a obléhali město celý ten den a celou noc, než jim padlo do rukou.
1 Mak 5:51 Ostřím meče pobil Juda všechno obyvatelstvo mužského pohlaví, zničil město, pobral v něm kořist a prošel jím přes mrtvoly.
1 Mak 5:52 Potom přešli přes Jordán na velikou rovinu u Bét-šeánu.
1 Mak 5:53 Juda se připojil k těm, kdo se opožďovali za vojskem, a povzbuzoval lid po celou cestu, než došli do Judska.
1 Mak 5:54 S radostným jásotem pak vystoupili na horu Sijón a obětovali zápalné oběti za to, že se v pokoji vrátili a nikdo z nich nezahynul.
1 Mak 5:55 V těch dnech, kdy Juda a Jónatan byli v zemi Gileádu a jejich bratr Šimeón v Galileji před Ptolemaidou,
1 Mak 5:56 doslechli se Josef, syn Zekarjášův, a Azarjáš, velitelé domácího vojska, o bitvách a hrdinských činech, které tamti vykonali.
1 Mak 5:57 Řekli si: „Zjednejme si i my slavné jméno, vytáhněme do boje proti okolním pohanům!“
1 Mak 5:58 Vydali vojsku rozkazy a zaútočili proti Jabně.
1 Mak 5:59 Z města proti nim vytáhl Gorgiás se svým vojskem, aby se s nimi utkal v boji.
1 Mak 5:60 Josef a Azarjáš byli zahnáni na útěk a pronásledováni až na hranice Judska. Toho dne padlo z izraelského lidu na dva tisíce mužů.
1 Mak 5:61 Velkou pohromu způsobili lidu tím, že neposlechli Judu a jeho bratry a domnívali se, že se proslaví hrdinskými činy.
1 Mak 5:62 Nebyli z rodu těch mužů, do jejichž rukou bylo vloženo vysvobození Izraele.
1 Mak 5:63 Statečnému muži Judovi a jeho bratrům byly vzdávány pocty v celém Izraeli i u všech pronárodů, kterým se doneslo k sluchu jejich jméno.
1 Mak 5:65 Hromadně k nim přicházeli a blahopřáli jim.
1 Mak 5:65 Juda a jeho bratři znovu vytáhli do boje, tentokrát na jih proti synům Ezauovým, dobyli Chebrón a jeho okolní obce, zbořili hradby a zapálili věže.
1 Mak 5:66Pak vtrhli do země Pelištejců a prošli Maréšou.
1 Mak 5:67 Toho dne padlo v boji i několik kněží, kteří se v touze po hrdinském činu nerozvážně zúčastnili boje.
1 Mak 5:68 Juda se pak obrátil proti Ašdódu v zemi Pelištejců. Zbořil jejich oltáře, spálil sochy jejich bůžků, pobral z města kořist a vrátil se do Judska.
1 Mak 6:1 Když táhl král Antiochos horskými krajinami, doslechl se, že v Persii je město Elymais, proslulé bohatstvím zlata a stříbra,
1 Mak 6:2 že je tam velmi bohatý chrám, ve kterém jsou zlatem vyšívané látky, pancíře a zbraně, jež tam zanechal makedonský král Alexandr, syn Filipův, který vládl nejprve v Řecku.
1 Mak 6:3 Přitáhl tam a pokusil se město dobýt a vyplenit je, ale utrpěl nezdar. Ve městě se o jeho úmyslech včas dozvěděli
1 Mak 6:4 a postavili se na odpor. Musel ustoupit a s velkým rozhořčením odtáhl odtud do Babylónu.
1 Mak 6:5 Ještě v Persii jej zastihl posel se zprávou, že byla poražena vojska vyslaná do Judska;
1 Mak 6:6 že Lýsiás, který táhl do Judska s velkým vojskem, byl zahnán na útěk a že židé znásobili svou sílu ukořistěnými zbraněmi, oddíly vojska a bohatým lupem, který vzali poraženému vojsku.
1 Mak 6:7 Že v Jeruzalémě zbořili ‚ohavnost‘, kterou postavil na oltáři, a svatyni obehnali vysokými hradbami, jako tomu bylo dříve, a podobně i jeho město Bét-súr.
1 Mak 6:8 Když král uslyšel tyto zvěsti, zděsil se a velmi jím to otřáslo; klesl na lože, schvácen žalem, že se mu z jeho plánů nic nezdařilo.
1 Mak 6:9 Po mnoho dní tak setrvával v hořkém bolu, až ucítil, že se blíží jeho smrt.
1 Mak 6:10 Svolal celou svou družinu a řekl: „Spánek se mi vzdaluje od očí, srdce mi poklesá starostí,
1 Mak 6:11 říkám si v duchu: Do jakého soužení jsem se to dostal a jak velikými útrapami jsem nyní stíhán já, tolik ctěný a milovaný, dokud jsem byl při síle?
1 Mak 6:12 Teď vzpomínám na zlo, které jsem spáchal v Jeruzalémě, kde jsem pobral všechno stříbrné a zlaté nádobí a bez důvodu nařídil vyhladit obyvatele Judska.
1 Mak 6:13 To proto na mne přišlo tohle neštěstí, a já umírám žalem v cizí zemi.“
1 Mak 6:14 Zavolal Filipa, jednoho ze své družiny, a pověřil ho správou nad celým svým královstvím.
1 Mak 6:15 Dal mu svou královskou čelenku, plášť a pečetní prsten a uložil mu starat se o jeho syna Antiocha a dosadit ho jednou na trůn.
1 Mak 6:16 Král Antiochos pak zemřel roku stého čtyřicátého devátého.
1 Mak 6:17 Když se o jeho smrti dozvěděl Lýsiás, ustanovil na jeho místo jeho syna Antiocha, kterého v mládí vychovával a jemuž dal jméno Eupatór.
1 Mak 6:18 Vojáci hradní posádky trápili Izraelce, kteří se shromažďovali kolem svatyně. Dělali jim všemožná příkoří, kdežto pohany podporovali.
1 Mak 6:19 Juda se proto rozhodl učinit tomu konec. Svolal všechen lid, aby hrad obléhali.
1 Mak 6:20 Shromáždili se a oblehli jej roku stého padesátého. Dal zhotovit i vrhací a obléhací stroje.
1 Mak 6:21 Někteří však z ležení unikli. Připojilo se k nim i několik svévolníků z Izraele.
1 Mak 6:22 Ti se vypravili ke králi a naléhali: „Jak dlouho ještě bude trvat, než zjednáš pořádek a pomstíš naše bratry?
1 Mak 6:23 Dobrovolně jsme se rozhodli sloužit tvému otci, žili jsme podle jeho nařízení a poslouchali jeho rozkazy;
1 Mak 6:24 naši krajané nás kvůli tomu v hradu oblehli, odcizili se nám, dokonce zabili ty z nás, které dopadli, a uchvátili náš dědičný majetek.
1 Mak 6:25 Vztáhli ruku nejen na nás, ale i přes všechny své hranice na sousední území .
1 Mak 6:26 Dnes se vrhli na jeruzalémský hrad, aby jej dobyli, a opevnili svatyni i Bét-súr.
1 Mak 6:27 Jestliže proti nim rychle nezakročíš, pustí se do větších věcí a nebudeš moci je zadržet.“
1 Mak 6:28 Král se rozzuřil, když to uslyšel, a svolal všechny své přátele, velitele pěchoty a jízdy.
1 Mak 6:29 I z okolních království a mořských ostrovů shromáždily se k němu oddíly žoldnéřů,
1 Mak 6:30 takže počet jeho vojska byl sto tisíc pěšáků, dvacet tisíc jezdců a dvaatřicet k boji vycvičených slonů.
1 Mak 6:31 Prošli Edómskem a utábořili se u Bét-súru, aby postavili obléhací stroje. Boj trval mnoho dní, obležení dělali výpady, zapalovali stroje a hrdinsky se bránili.
1 Mak 6:32 Juda zanechal obléhání jeruzalémského hradu a utábořil se u Bét-zekarije, naproti královu táboru.
1 Mak 6:33 Časně ráno vytrhl král se svým vojskem k útoku u Bét-zekarije a za zvuku polnic se vojsko sešikovalo k bitvě.
1 Mak 6:34 Slony napojili šťávou z hroznů a moruší, aby je vydráždili k boji.
1 Mak 6:35 Pak přidělili zvířata jednotlivým útvarům. Ke každému slonu určili tisíc mužů v krunýřích a drátěných košilích, s měděnými přilbicemi na hlavě, a útvar pěti set vybraných jezdců.
1 Mak 6:36 Ti se od zvířete nikdy neodlučovali, byli s ním stále, kdekoli bylo nebo kamkoli šlo.
1 Mak 6:37 Na každém zvířeti byla připevněna pevná ochranná věž ze dřeva, v níž byli vždy čtyři bojovníci a jeden Ind, který slona řídil .
1 Mak 6:38 Ostatním jezdcům určil král místo na obou křídlech vojska, aby doráželi na nepřítele a chránili šiky pěchoty.
1 Mak 6:39 Když sluneční paprsky ozářily zlaté a měděné štíty, zaleskly se od nich hory a zazářily jako pochodně.
1 Mak 6:40 Jedna část králova vojska táhla po pohoří, druhá nížinou; postupovali pevně a ukázněně.
1 Mak 6:41 Třásli se všichni, kdo uslyšeli zvuk pochodujícího zástupu a řinčení zbraní, bylo to opravdu silné a mohutné vojsko.
1 Mak 6:42 Juda se svým vojskem se s ním střetl v boji, a z vojska králova padlo šest set mužů.
1 Mak 6:43 Eleazar zvaný Auaran si všiml, že jedno ze zvířat má na sobě štíty s královskými odznaky, a poněvadž převyšovalo všechna ostatní zvířata, domníval se, že na něm sedí král.
1 Mak 6:44 Obětoval se, aby zachránil svůj lid a získal si slavné jméno navěky.
1 Mak 6:45 Odvážně se vrhl doprostřed šiku, rozdával smrtící rány napravo i nalevo, takže se šik před ním roztrhl na dvě strany.
1 Mak 6:46 Skočil pod slona a bodnutím zespodu ho zabil; slon však na něj padl a Eleazar tak zahynul.
1 Mak 6:47 Když židé viděli sílu a bojovnost králova vojska, ustoupili před ním.
1 Mak 6:48 Královo vojsko vytáhlo na Jeruzalém, aby židy donutilo k boji. Král se utábořil v Judsku naproti hoře Sijónu.
1 Mak 6:49 Uzavřel mír s obyvateli Bét-súru; ti odešli z města, protože tam nebylo dost potravy, aby mohli vydržet obležení – v celé zemi totiž byl rok odpočinutí, kdy půda ležela ladem .
1 Mak 6:50 Král obsadil město Bét-súr a dal mu posádku k obraně.
1 Mak 6:51 Pak po mnoho dní obléhal svatyni, postavil tam berany a jiné vojenské stroje, vrhače ohně a kamení, metače šípů a praky.
1 Mak 6:52 Proti těmto strojům nasadili obránci své stroje a boj trval mnoho dní.
1 Mak 6:53 V zásobárnách jim však došla potrava, protože byl sedmý rok a zbytek zásob spotřebovali židé, kteří se do Judska uchýlili z pohanských krajů .
1 Mak 6:54 Při svatyni zůstalo jen pár mužů. Hlad byl velmi silný, a tak se všichni rozutekli do svých domovů.
1 Mak 6:55 Lýsiás dostal zprávu, že král Antiochos před svou smrtí ustanovil Filipa, aby se staral o jeho syna Antiocha, dokud se nebude moci ujmout vlády,
1 Mak 6:56 a že se Filip v čele všech královských vojsk vrací z Persie a Médie, aby se zmocnil vlády.
1 Mak 6:57 Naléhal proto na rychlý návrat a řekl králi, náčelníkům a lidu: „Slábneme každým dnem, máme málo potravy a místo, které dobýváme, je pevné. Teď se musíme starat o záležitosti království.
1 Mak 6:58Podejme tedy pravici těm lidem a sjednejme mír s nimi i s celým jejich národem.
1 Mak 6:59 Dovolme jim, ať žijí podle svých zvyků jako dříve; stejně se vzbouřili a tohle všechno způsobili jen proto, že jsme chtěli potlačit jejich zákony.“
1 Mak 6:60 Král i náčelníci souhlasili s tímto návrhem, poslali nabídku míru a židé ji přijali.
1 Mak 6:61 Když se jim král a náčelníci zavázali přísahou, obležení vyšli z pevnosti.
1 Mak 6:62 Král pak vstoupil na horu Sijón. Když viděl, jak je místo opevněno, porušil danou přísahu a nařídil strhnout hradby je obklopující.
1 Mak 6:63 Potom spěšně odtáhl a vrátil se do Antiochie. Jakmile zjistil, že Filip je pánem města, pustil se s ním do boje a města se zmocnil.
1 Mak 7:1 Roku stého padesátého prvního unikl Seleukův syn Démétrios z Říma, přistál s hrstkou mužů ve městě na pobřeží a vystupoval tam jako král.
1 Mak 7:2 Když pak vtáhl do královského domu svého otce, zajali náčelníci Antiocha a Lýsiáse a chtěli je k němu přivést.
1 Mak 7:3 Jakmile se o tom doslechl, řekl: „Nechci je vidět!“
1 Mak 7:4 Náčelníci je tedy zabili a Démétrios zasedl na svůj královský trůn.
1 Mak 7:5 Hned k němu přišli všichni svévolníci a bezbožníci z Izraele; vedl je Alkimos, který chtěl být veleknězem.
1 Mak 7:6 Žalovali králi na lid: „Juda a jeho bratři zahubili všechny tvé přátele a nás vyhnali z naší země.
1 Mak 7:7 Nyní tedy pošli muže, který má tvou důvěru, ať se tam odebere, aby viděl všechnu tu zkázu, kterou Juda způsobil nám a králově zemi, a ať potrestá je i všechny jejich pomahače.“
1 Mak 7:8 Král ze svých důvěrníků vybral Bakchída, správce kraje na druhé straně Řeky, který požíval vážnost v království a byl věrný králi.
1 Mak 7:9 Toho poslal s úkolem vykonat pomstu na Izraelcích. S ním poslal i bezbožného Alkima, kterému svěřil velekněžský úřad.
1 Mak 7:10 S velkým vojskem vpadli do Judska. K Judovi a jeho bratrům vyslali posly se lstivým tvrzením, že přicházejí v míru.
1 Mak 7:11 Ti však jejich slovům nevěřili, protože všichni viděli, že přicházejí s velikým vojskem.
1 Mak 7:12 Sešlo se shromáždění zákoníků k Alkimovi a Bakchídovi, aby žádali spravedlnost.
1 Mak 7:13 První z Izraelců, kdo žádali mír, byli chasídové.
1 Mak 7:14 Říkali totiž: „S vojskem jde člověk, který je knězem z Áronova pokolení, přece nám nebude škodit!“
1 Mak 7:15 Když jim pak mluvil o míru a přísahal: „Neuděláme nic zlého vám ani vašim přátelům,“
1 Mak 7:16 uvěřili mu. Bakchídés však dal v jednom dni zajmout a popravit šedesát jejich mužů, jak praví Písmo:
1 Mak 7:17 „Těla tvých svatých rozházeli kolem Jeruzaléma a krev tvých svatých vylili a nebyl, kdo by je pohřbil.“
1 Mak 7:18 Na všechen lid padl děs a hrůza, říkali: „U nich není pravda ani spravedlnost, zrušili smlouvu a slavnostní přísahu!“
1 Mak 7:19 Bakchídés potom odtáhl od Jeruzaléma a utábořil se v Bét-zajtu. Dal zajmout i mnohé z mužů, kteří k němu přeběhli, a některé z lidu; dal je zabít a hodit do veliké cisterny.
1 Mak 7:20 Celou zemi Bakchídés podřídil Alkimovi. Na ochranu mu ponechal část vojska a vrátil se ke králi.
1 Mak 7:21 Alkimos se ze všech sil snažil získat velekněžský úřad.
1 Mak 7:22 Kolem něho se shromáždili všichni, kdo pobuřovali vlastní lid, ovládli judskou zemi a způsobili velikou pohromu v Izraeli.
1 Mak 7:23 Juda viděl, že Alkimos a jeho druhové způsobili Izraelcům ještě více zla než pohané.
1 Mak 7:24 Obcházel všechny judské kraje, mstil se odpadlíkům a zabránil jim vycházet do celé země.
1 Mak 7:25 Alkimos viděl, jak Juda a jeho přátelé nabývají moci. Poznal, že jim nedokáže čelit, proto se vrátil ke králi a obžaloval je ze zločinů.
1 Mak 7:26 Král vyslal jednoho ze svých vyhlášených vojevůdců, Níkánóra, zapřísáhlého nepřítele Izraele, s rozkazem, aby vyhladil ten lid.
1 Mak 7:27 Níkánór přišel do Jeruzaléma s velikým vojskem, přitom však Judovi a jeho bratrům lstivě poslal mírové poselství:
1 Mak 7:28 „Ať není válka mezi mnou a vámi, já přijdu jen s několika muži, abych se s vámi v míru setkal tváří v tvář.“
1 Mak 7:29 Když přišel k Judovi, vyměnili si pozdrav pokoje, ale jeho vojáci byli připraveni se Judy zmocnit.
1 Mak 7:30 Judovi nezůstalo utajeno, že k němu přicházejí se lstí, proto se mu vyhnul a odmítl se s ním setkat.
1 Mak 7:31 Jakmile Níkánór poznal, že jeho záměr je prozrazen, vytáhl směrem ke Kafarsalamu, aby se tam s Judou utkal vojensky.
1 Mak 7:32 Když však z jeho vojska padlo asi pět set mužů, ustoupili do města Davidova.
1 Mak 7:33 Níkánór potom vystoupil na horu Sijón. Tam mu vyšli vstříc kněží svatyně a starší lidu, přátelsky ho pozdravili a ukazovali mu zápalnou oběť, kterou chtěli obětovat za krále.
1 Mak 7:34 On však se jim vysmál, zesměšnil je a potupil; mluvil zpupně
1 Mak 7:35 a zlostně se zapřisáhl: „Nebude-li mi ihned vydán Juda a jeho vojsko, až se po boji šťastně vrátíme, vypálím tento dům.“ Odešel s velikou zlostí.
1 Mak 7:36 Kněží pak vešli do svatyně , postavili se před obětní oltář a chrám a s pláčem se modlili:
1 Mak 7:37 „ Bože , ty jsi vyvolil tento dům, aby v něm bylo vzýváno tvé jméno, aby byl tvému lidu domem modlitby a prosby,
1 Mak 7:38 potrestej toho člověka, ať zahyne mečem i se svým vojskem! Vzpomeň si, jak se rouhali, a nedopusť, aby zůstali bez trestu!“
1 Mak 7:39 Níkánór odtáhl od Jeruzaléma a utábořil se u Bét-chorónu, kde se k němu přidalo vojsko syrské.
1 Mak 7:40 Juda tábořil u Chadáši se třemi tisíci mužů a takto se modlil:
1 Mak 7:41 „Když se jednou vyslanci asyrského krále rouhali, vyšel tvůj anděl a zahubil jich sto pětaosmdesát tisíc.
1 Mak 7:42 Znič dnes i toto vojsko před našima očima, aby ostatní pochopili, že zlořečil tvé svatyni. Suď ho podle jeho proradnosti!“
1 Mak 7:43 Třináctého dne měsíce adaru se vojska utkala v bitvě. Vojsko Níkánórovo bylo rozdrceno, on byl první, kdo v boji padl.
1 Mak 7:44 Když jeho vojáci viděli, že Níkánór padl, odhodili zbraně a utekli.
1 Mak 7:45 Judejci je pronásledovali od Chadáši jeden den cesty až ke Gezeru a na oslavu vítězství troubili za nimi na polnice.
1 Mak 7:46 Ze všech okolních judských vesnic vybíhali muži a napadali je z boku. Obrátili se sice zpět, ale všichni padli mečem; ani jeden z nich nezůstal naživu .
1 Mak 7:47 Izraelci se zmocnili bohaté kořisti. Níkánórovi uťali hlavu a pravou ruku, kterou vzpurně vztáhl, přinesli je a pověsili u Jeruzaléma.
1 Mak 7:48 Lid se náramně radoval, slavili ten den jako den velké radosti.
1 Mak 7:49 Rozhodli se, že tento den, třináctý adar, budou slavit každý rok.
1 Mak 7:50 Nějaký čas pak byl v Judsku klid.
1 Mak 8:1 Tehdy uslyšel Juda o slávě Římanů, o jejich vojenské moci a o tom, že jednají blahovolně se všemi, kdo se k nim přidají; s těmi, kdo by k nim přišli, uzavírají přátelství, ačkoli sami jsou vojensky mocní.
1 Mak 8:2 Líčili mu jejich války a statečnost, kterou se vyznamenali při dobývání země Galů, jak je ovládli a učinili poplatnými,
1 Mak 8:3 i co udělali v Hispánii, jak se zmocnili tamějších dolů na stříbro a na zlato,
1 Mak 8:4 jak svou chytrostí a vytrvalostí ovládli celé toto území, ačkoli bylo od nich velmi vzdáleno. Jak zničili krále, kteří na ně vytáhli ze vzdálených končin země, a způsobili jim těžké porážky, a jak ti zbývající jim platí každoročně poplatky,
1 Mak 8:5 jak i Filipa a Persea, krále Kitejců, a všechny, kdo se proti nim postavili, potřeli v bitvě a podmanili si je.
1 Mak 8:6 I Antiochos Veliký, král Asie, byl jimi poražen, když proti nim vytáhl do boje, přestože měl sto dvacet slonů, jízdu a válečné vozy i obrovské vojsko.
1 Mak 8:7 Zajali ho živého a uložili mu, aby on i jeho nástupci odváděli veliké poplatky, dávali rukojmí a odstoupili
1 Mak 8:8 území Indie, Médie a Lýdie, která byla nejlepší z jejich zemí, a dali je králi Eumenovi .
1 Mak 8:9 Také obyvatelé Řecka prý chtěli proti nim táhnout a zničit je.
1 Mak 8:10 Ale jakmile se to oni dozvěděli, poslali proti nim jednoho ze svých vojevůdců. V bitvě mnoho Řeků padlo nebo bylo zraněno, Římané vzali do zajetí jejich ženy a děti, zemi vyplenili a ovládli, zbořili jejich pevnosti a mají je podrobené do dnešního dne.
1 Mak 8:11 Připravili zkázu a porobu i ostatním královstvím a ostrovům, které se proti nim postavily, ale se svými přáteli a těmi, kdo se jim dali v ochranu, udržují přátelství.
1 Mak 8:12 Tak se zmocnili království blízkých i vzdálených, jejich jméno budí strach u každého, kdo o nich uslyší.
1 Mak 8:13 Za krále ustanovují, komu sami chtějí pomoci na trůn, a sesazují, koho chtějí; tak veliké moci dosáhli.
1 Mak 8:14 Při tom všem si však ani jeden z nich nenasadí diadém a neoblékne se do purpuru, aby si jím dodal lesku.
1 Mak 8:15 Ustavili si senát a každý den se tři sta dvacet jeho členů radí o všem, co se týká správného chodu věcí a záležitostí všeho lidu.
1 Mak 8:16 Každý rok svěřují vládu jednomu člověku. Ten panuje nad celou zemí a všichni ho poslouchají bez závisti nebo žárlivosti.
1 Mak 8:17 Juda vybral Eupolema, syna Jóchananova, vnuka Kósova, a Jásona, syna Eleazarova, a vyslal je do Říma, aby tam uzavřeli smlouvu o přátelství a spojenectví.
1 Mak 8:18 Chtěli se zbavit svého jha, neboť pozorovali, že království Helénů chce Izraele zotročit.
1 Mak 8:19 Poslové se vydali na cestu a po dlouhém putování přišli do Říma. Vešli do senátu, a když jim bylo uděleno slovo, promluvili:
1 Mak 8:20 „Juda, zvaný Makabejský, jeho bratři a židovský lid nás posílají k vám, abychom s vámi sjednali spojenectví v boji i míru, abyste nás zapsali mezi své spojence a přátele.“
1 Mak 8:21 Toto prohlášení se Římanům zalíbilo.
1 Mak 8:22 A toto je opis usnesení, jež bylo vyryto na bronzové desky a odesláno do Jeruzaléma, aby jim tam bylo připomínkou míru a spojenectví v boji:
1 Mak 8:23 „Zdar Římanům a národu židovskému na moři i na souši na věčné časy! Ať je od nich vzdálen meč i nepřítel!
1 Mak 8:24 Kdyby však hrozila válka nejprve Římu nebo komukoli ze spojenců v celém jejich impériu,
1 Mak 8:25 pak se zúčastní boje celým srdcem i židovský národ podle příkazu chvíle.
1 Mak 8:26 Nepřátelům nebudou dodávat a poskytovat potravu, zbraně, peníze, lodě. Tak rozhodl Řím. Tyto závazky budou plnit a nic neopomenou.
1 Mak 8:27 Stejně tak když zprvu bude hrozit válka židovskému národu, zúčastní se celou duší boje i Římané podle příkazu chvíle.
1 Mak 8:28 Nepřátelům ani jejich spojencům nebudou dodávat potravu, zbraně, peníze ani lodě. Tak rozhodl Řím. Tyto závazky budou zachovávat nezištně.
1 Mak 8:29 Podle těchto slov zaujali Římané postoj k židovskému lidu.
1 Mak 8:30 Kdyby v tomto prohlášení chtěla jedna nebo druhá strana něco přidat nebo ubrat, mohou to učinit podle společného uvážení, a cokoli přidají nebo zruší, ať je platné.
1 Mak 8:31 Pokud jde o příkoří, kterých se král Démétrios na židech dopustil, napsali jsme mu: ‚Proč jsi vložil jho na naše přátele a spojence židy?
1 Mak 8:32 Budou-li od této chvíle na tebe žalovat, zjednáme jim právo a budeme s tebou válčit na moři i na souši!‘“
1 Mak 9:1 Když se Démétrios dozvěděl, že Níkánór padl se svým vojskem v boji, poslal znovu do Judska Bakchída a Alkima a s nimi pravé křídlo vojska .
1 Mak 9:2 Táhli směrem na Gilgál a utábořili se u Mésalótu v Arbélsku. Města se zmocnili a pobili tam mnoho lidí.
1 Mak 9:3 Prvního měsíce roku stého padesátého druhého přesunuli tábor k Jeruzalému.
1 Mak 9:4 Brzy se však zvedli a odtáhli k Bereji s dvaceti tisíci mužů a dvěma tisíci jezdců.
1 Mak 9:5 Juda tehdy tábořil v Elase s třemi tisíci vybraných mužů.
1 Mak 9:6 Když viděli tak početné vojsko, dostali velký strach a mnozí utekli z tábora, takže z nich zůstalo jen osm set mužů.
1 Mak 9:7 Juda viděl, že se jeho vojsko rozuteklo právě před hrozící bitvou. Srdce se mu sevřelo, protože už neměl možnost svolat šiky.
1 Mak 9:8 V této tísni vyzval zbylé vojáky : „Vzhůru do boje proti našim nepřátelům, snad se nám přece povede je porazit!“
1 Mak 9:9 Zrazovali ho od toho a namítali mu: „V žádném případě je nepřemůžeme; ale jestliže se teď zachráníme, vrátíme se později se svými bratry a budeme bojovat. Nyní je nás málo!“
1 Mak 9:10 Juda však prohlásil: „To nikdy neuděláme, abychom před nimi utíkali, a jestliže nadešla naše hodina, pak zemřeme statečně za své bratry! Nezůstaňme nic dlužni své slávě!“
1 Mak 9:11 Nepřátelské vojsko vytáhlo z tábora a sešikovalo se k boji. Jízda se rozdělila na dvě části; v čele vojska šli prakovníci a lučištníci, v prvních řadách ti nejstatečnější. Bakchídés byl na pravém křídle.
1 Mak 9:12 Z obou stran se blížil šik za zvuku polnic; i z vojska Judova zaznívaly polnice
1 Mak 9:13 a země duněla pochodem vojsk. Strhla se bitva, která trvala od rána až do večera.
1 Mak 9:14 Juda viděl, že Bakchídés a jádro jeho vojska jsou na pravém křídle. Shromáždil kolem sebe ty nejodvážnější,
1 Mak 9:15 rozdrtil pravé křídlo nepřátel a pronásledoval je až k ašdódské hoře.
1 Mak 9:16 Když na levém křídle uviděli, že jejich pravé křídlo je rozdrceno, hnali se na Judu a jeho vojsko zezadu.
1 Mak 9:17 Rozpoutal se zuřivý boj, na obou stranách bylo mnoho padlých a raněných.
1 Mak 9:18 Padl i Juda a ostatní se rozutekli.
1 Mak 9:19 Jónatan a Šimeón vzali svého bratra a pohřbili ho v hrobě jeho otců v Módeínu.
1 Mak 9:20 Oplakávali ho a celý Izrael naříkal s velikým kvílením. Mnoho dní pro něho truchlili a říkali:
1 Mak 9:21 „Jak padl bohatýr, vysvoboditel Izraele!“
1 Mak 9:22 Ostatní Judovy činy, jeho bitvy, důkazy statečnosti a jeho vznešenosti nejsou zaznamenány, bylo jich totiž příliš mnoho.
1 Mak 9:23 Po Judově skonu se vynořili svévolníci ve všech krajích Izraele a všichni pachatelé ničemnosti znovu drze vystupovali.
1 Mak 9:24 V těch dnech nastal veliký hlad, jako by i země zběhla k nepříteli .
1 Mak 9:25 Bakchídés vybral bezbožné muže a ustanovil je pány v zemi.
1 Mak 9:26 Slídili a pátrali po Judových přátelích a přiváděli je k Bakchídovi, který se jim mstil a hanobil je.
1 Mak 9:27 Nastalo veliké soužení v Izraeli, nejhorší ode dne, kdy se objevil poslední prorok.
1 Mak 9:28 Potom se shromáždili všichni Judovi přátelé a řekli Jónatanovi:
1 Mak 9:29 „Od té doby, co skonal tvůj bratr Juda, nenašel se mu nikdo rovný, kdo by nás vedl do boje proti nepřátelům a proti Bakchídovi a proti všem utiskovatelům našeho národa.
1 Mak 9:30 Dnes si vybíráme tebe, abys místo něho byl naším knížetem a vojevůdcem v naší válce.“
1 Mak 9:31 V takovém čase Jónatan přijal velení a nastoupil na místo svého bratra Judy.
1 Mak 9:32 Když se to dozvěděl Bakchídés, usiloval mu o život.
1 Mak 9:33 Jónatan a jeho bratr Šimeón i všichni jejich přátelé to včas zjistili a uprchli do tekójské pouště a utábořili se u vodní nádrže Asfaru.
1 Mak 9:34 Bakchídés dostal o tom v sobotu zprávu a přitáhl s celým vojskem za Jordán.
1 Mak 9:35 Jónatan totiž před časem poslal svého bratra v čele hloučku bojovníků požádat přátelské Nabatejce, aby si u nich mohli uložit velkou část zásob.
1 Mak 9:36 Přepadli je však Jambrijci z Médeby, zmocnili se Jóchanana a všeho, co měl, a ujeli.
1 Mak 9:37 Po těchto událostech se doneslo Jónatanovi a jeho bratru Šimeónovi, že Jambrijci chystají velikou svatbu, že s velikým doprovodem budou převážet z Nadabatu nevěstu, dceru jednoho z kenaanských velmožů.
1 Mak 9:38 Tu si vzpomněli na krev svého bratra Jóchanana, vypravili se na ně a ukryli se pod útesem hory.
1 Mak 9:39 Pohlédli vzhůru a uviděli hlučný průvod. Ženich, jeho přátelé a bratři šli naproti nim s bubínky a mnohými hudebními nástroji, všichni ozbrojení.
1 Mak 9:40 Vyřítili se na ně z úkrytu a pobili je. Bylo mnoho raněných a padlých, zbylí utekli do hor, a tak Jónatanovi lidé všechno ukořistili.
1 Mak 9:41 Veselka se obrátila v truchlení a zvuk hudebních nástrojů v žalozpěv.
1 Mak 9:42 Tím pomstili krev svého bratra a vrátili se do bažinatých nížin u Jordánu.
1 Mak 9:43 Uslyšel o tom Bakchídés a v sobotu dorazil ke břehům Jordánu s velikým vojskem.
1 Mak 9:44 Jónatan promluvil ke svým lidem : „Vzhůru do boje, jde nám o život! Dnes to není jako včera nebo předevčírem!
1 Mak 9:45 Zepředu i zezadu nám hrozí boj, napravo i nalevo vody Jordánu, bažiny a křoví, nemáme kam uniknout.
1 Mak 9:46 Volejte k Nebi, abyste byli zachráněni z rukou našich nepřátel!“
1 Mak 9:47 Strhla se bitva. Jónatan už vztahoval ruku na Bakchída, ale ten mu unikl do zadních řad.
1 Mak 9:48 Jónatan se svými muži naskákali do Jordánu a přeplavali na druhý břeh. Nepřátelé je za Jordán nepronásledovali.
1 Mak 9:49 Bakchídovi padlo toho dne na tisíc mužů.
1 Mak 9:50 Vrátil se do Jeruzaléma a opevňoval v Judsku města, budoval pevnosti v Jerichu, Emauzích, Bét-chorónu, Bét-elu, Timně, Pireatónu a Tapúachu, které měly vysoké hradby a brány se závorami.
1 Mak 9:51 Do každé umístil posádku proti Izraeli.
1 Mak 9:52 Opevnil také město Bét-súr, Gezer a hrad v Jeruzalémě , umístil v nich vojáky a zásoby potravin.
1 Mak 9:53 Vzal také jako rukojmí syny předáků země a dal je střežit v jeruzalémském hradu.
1 Mak 9:54 V roce stém padesátém třetím, druhého měsíce poručil Alkimos zbořit zeď chrámového nádvoří, aby zničil dílo proroků. Jakmile se však začalo bourat,
1 Mak 9:55 ranila Alkima mrtvice , a tak dílo zkázy nedokončil. Jeho ústa zmlkla v křeči, ochrnul, a nemohl promluvit ani slovo, ani učinit poslední pořízení o svém domě.
1 Mak 9:56 Za takových okolností skonal Alkimos ve velkých bolestech.
1 Mak 9:57 Když Bakchídés viděl, že Alkimos zemřel, vrátil se ke králi a v Judsku byl dva roky klid.
1 Mak 9:58 Tehdy se všichni svévolníci takto uradili: „Hle, Jónatan a jeho přívrženci se cítí být v bezpečí. Přivedeme Bakchída, ať je během jedné noci všechny pochytá.“
1 Mak 9:59 Šli a dohodli se s ním.
1 Mak 9:60 On vytáhl s velkým vojskem a rozeslal tajné listy svým spojencům v Judsku, aby zajali Jónatana a jeho přívržence. Jejich záměr byl však prozrazen, a proto jej nemohli uskutečnit.
1 Mak 9:61 Jónatan a Šimeón se svými přívrženci zajali na padesát mužů té krajiny, původců onoho úkladu, a pobili je.
1 Mak 9:62 Potom odešli do Bét-basu v poušti, znovu vybudovali pobořené domy a město opevnili.
1 Mak 9:63 Když se to dozvěděl Bakchídés, shromáždil všechno své vojsko a povolal do zbraně i své přívržence z Judska.
1 Mak 9:64 Přitáhl a utábořil se u Bét-basu, postavil obléhací stroje a po mnoho dní město dobýval.
1 Mak 9:65 Jónatan zanechal v městě svého bratra Šimeóna a vydal se do kraje; odešel jen s malým počtem mužů .
1 Mak 9:66 Porazil Odoméru s jeho bratry i Fasirónovce v jejich stanech, a jak začal drtit nepřátele , jeho vojsko vzrůstalo.
1 Mak 9:67 Zatím Šimeón a jeho přívrženci podnikli z města výpad, spálili obléhací stroje
1 Mak 9:68 a utkali se s Bakchídem, až byl od nich potřen. Způsobili mu značné starosti tím, že se jím připravované tažení nezdařilo.
1 Mak 9:69 Vzplanul hněvem na svévolné muže, kteří mu radili ke vpádu do země. Dal povraždit mnohé z nich a rozhodl se k návratu do své země.
1 Mak 9:70 Jónatan se to dozvěděl a poslal k němu starší, aby s ním sjednali příměří a výměnu zajatců.
1 Mak 9:71 Bakchídés učinil podle jeho návrhu a zapřisáhl se mu, že pokud bude živ, nepodnikne nic proti němu.
1 Mak 9:72 Vydal mu zajatce, které předtím v Judsku zajal, vrátil se do své země a už nikdy nevkročil do jejich končin.
1 Mak 9:73 Boj v Izraeli skončil. Jónatan, který se usadil v Mikmásu, začal soudit lid a vymýtil z Izraele svévolníky.
1 Mak 10:1 Roku stého šedesátého Alexandr Epifanés, syn Antiochův, vytáhl proti Ptolemaidě a obsadil ji. Obyvateli byl uvítán a prohlásil se tam za krále.
1 Mak 10:2 Když se o tom doslechl král Démétrios, shromáždil velmi početné vojsko a vytáhl proti němu do boje.
1 Mak 10:3 Jónatanovi poslal Démétrios přátelský list, v němž mu lichotil.
1 Mak 10:4 Řekl si totiž: „Musíme se s ním přátelsky dohodnout dřív, než se on dohodne s Alexandrem proti nám.
1 Mak 10:5 Vždyť má v paměti všechno zlo, které jsme způsobili jemu, jeho bratrům a národu.“
1 Mak 10:6 Dal mu proto právo jako svému spojenci sbírat vojsko a opatřovat si zbraně; dokonce nařídil, aby mu z jeruzalémského hradu vydali rukojmí.
1 Mak 10:7 Jónatan šel potom do Jeruzaléma a přečetl tento list všemu lidu i posádce hradu.
1 Mak 10:8 Tam se velmi polekali, když uslyšeli, že král mu dal právo postavit vojsko.
1 Mak 10:9 Posádka hradu vydala Jónatanovi rukojmí a on je odevzdal jejich rodinám.
1 Mak 10:10 Usadil se pak v Jeruzalémě a počal město obnovovat a přestavovat.
1 Mak 10:11 Na jeho rozkaz dělníci vystavěli hradby a z hory Sijónu udělali pevnost obehnanou kamennými kvádry.
1 Mak 10:12 Cizinci, kteří byli v pevnostech vystavěných Bakchídem, utekli,
1 Mak 10:13 každý opustil své místo a odešel do své země;
1 Mak 10:14 jedině v Bét-súru zůstalo několik z těch, kdo opustili Zákon a přikázání; tam našli útočiště.
1 Mak 10:15 Král Alexandr se dozvěděl o slibech, které poslal Démétrios Jónatanovi. Pověděli mu také o bitvách a statečných činech, které vykonal on a jeho bratři, i o strastech, které zakusili.
1 Mak 10:16 Král si řekl: „Sotva najdeme někoho jako je on, učiňme ho tedy naším přítelem a spojencem!“
1 Mak 10:17 Poslal mu list, v němž stálo:
1 Mak 10:18 „Král Alexandr posílá pozdrav svému bratru Jónatanovi.
1 Mak 10:19 Doslechli jsme se o tobě, že jsi muž statečný a že jsi hoden stát se naším přítelem.
1 Mak 10:20 Ustanovujeme tě ode dneška veleknězem tvého národa: smíš se nazývat královým přítelem (a poslal mu současně purpurové roucho a zlatý věnec), smíš stát na naší straně a být naším přítelem.“
1 Mak 10:21 Sedmého měsíce roku stého šedesátého oblékl Jónatan o slavnosti stánků posvátné roucho. Shromažďoval vojsko a opatřoval mnohé zbraně.
1 Mak 10:22 Když se o tom všem dozvěděl Démétrios, s bolestí pravil:
1 Mak 10:23 „Co jsme to udělali! Alexandr nás předešel a získal si přátelství a podporu židů.
1 Mak 10:24 Napíši jim vemlouvavý dopis, plný chvály a slibů, aby pomáhali mně.“
1 Mak 10:25 Odeslal jim dopis tohoto znění: „Král Démétrios posílá židovskému národu pozdrav.
1 Mak 10:26 S radostí jsme uslyšeli, že plníte smlouvy, které jste s námi uzavřeli, že s námi zůstáváte v přátelství a nepřidali jste se k našim nepřátelům.
1 Mak 10:27 Zachovejte nám věrnost i nadále; odplatíme vám dobrým za to, že se k nám tak chováte.
1 Mak 10:28 Promineme vám mnohé závazky a dáme vám dary.
1 Mak 10:29 Od této chvíle zbavuji a osvobozuji vás a všechny židy od daní, od dávky ze soli a korunních poplatků .
1 Mak 10:30 Také se ode dneška nadále zříkám třetiny úrody a poloviny ovoce ze stromů, které mi patří. Nic už nebudu vymáhat z judské země ani ze tří okresů v Samařsku a v Galileji, které jsou k ní připojeny, ode dneška po všechna další léta.
1 Mak 10:31 Jeruzalém s celým okolím, i s jeho desátky a poplatky, ať je posvátný a osvobozený od berní.
1 Mak 10:32 Zříkám se také vlády nad hradem v Jeruzalémě. Dávám jej veleknězi, ať jej obsadí muži, které sám vybere jako jeho stráž.
1 Mak 10:33 Propouštím všechny židy z celého svého království, kteří tam byli odvedeni do zajetí ze země judské, a dávám jim bezplatně svobodu. Všem jsou prominuty daně i za jejich dobytek.
1 Mak 10:34 Všechny svátky, soboty, novoluní a Zákonem stanovené dny, jakož i tři dny před svátkem a tři dny po svátku, budou pro všechny židy v mém království osvobozeny od vybírání daní.
1 Mak 10:35 Nikdo nemá právo kvůli těmto věcem proti komukoli z nich něco dělat nebo je obtěžovat.
1 Mak 10:36 Asi třicet tisíc židů bude přijato do královského vojska a bude se jim vyplácet žold, jaký přísluší všemu královskému vojsku.
1 Mak 10:37 Někteří z nich budou určeni do posádek ve velkých královských pevnostech, jiní budou ustanoveni k zodpovědným úřadům v království. Jejich nadřízení a velitelé budou z jejich řad; budou se spravovat podle svých zákonů, které z rozkazu krále platí pro judskou zemi.
1 Mak 10:38 Tři okresy v samařské zemi, které jsou přičleněny k Judsku, budou patřit jedině pod zákony judské, nebudou podléhat pravomoci nikoho jiného než velekněze.
1 Mak 10:39 Ptolemaidu a její okolí dávám darem svatyni v Jeruzalémě na krytí jejích výdajů.
1 Mak 10:40 A já budu přispívat každým rokem patnácti tisíci šekely stříbra z královského příjmu z příslušných míst.
1 Mak 10:41 Všechny zbývající poplatky, které úřady dosud neodvedly v té výši jako v dřívějších letech, budou se od nynějška dávat na potřeby chrámu.
1 Mak 10:42 Nadto pět tisíc šekelů stříbra, které se podle předpisu každoročně vybíraly ze zisků svatyně, se promíjejí, protože patří kněžím konajícím službu.
1 Mak 10:43 Kdokoli se uteče do jeruzalémského chrámu nebo kamkoli do jeho okrsku, protože dluží královské poplatky nebo něco jiného, nebude postižen sám ani jeho majetek, který má v mém království.
1 Mak 10:44 Náklady na budování a údržbu svatyně budou hrazeny z královských příjmů.
1 Mak 10:45 Stejně budou z královských příjmů hrazeny náklady na budování hradeb v Jeruzalémě a opevnění kolem a dále na stavbu hradeb v Judsku.“
1 Mak 10:46 Když Jónatan a jeho lid uslyšeli tyto sliby, nevěřili jim a nepřijali je, protože měli v živé paměti velké soužení, které Démétrios způsobil Izraeli, když je krutě utiskoval.
1 Mak 10:47 Přiklonili se k Alexandrovi, který k nim první přišel s nabídkou míru, a natrvalo se stali jeho spojenci.
1 Mak 10:48 Král Alexandr shromáždil velké vojsko a vytáhl proti Démétriovi.
1 Mak 10:49 Oba králové svedli boj, v němž bylo vojsko Démétriovo obráceno na útěk. Alexandr je pronásledoval a ukázal se být mocnějším.
1 Mak 10:50 Bojoval urputně až do západu slunce; toho dne padl i Démétrios.
1 Mak 10:51 Potom poslal Alexandr k egyptskému králi Ptolemaiovi posly s tímto listem:
1 Mak 10:52 „Vrátil jsem se do svého království, usedl jsem na trůn svých otců a ujal se vlády, zničil jsem Démétria a ovládl svou zemi.
1 Mak 10:53 Svedl jsem s ním bitvu, rozdrtil jsem ho i s jeho vojskem. Usedli jsme místo něho na královský trůn.
1 Mak 10:54 Staňme se přáteli, dej mi svou dceru za ženu. Stanu-li se tvým zetěm, dám tobě i jí dary hodné tebe.“
1 Mak 10:55 Král Ptolemaios mu odpověděl: „Šťastný den, kdy ses vrátil do země svých otců a zasedl na jejich trůn.
1 Mak 10:56 Udělám, co jsi mi napsal, ale přijď mi naproti do Ptolemaidy, abychom se uviděli, a stanu se tvým tchánem, jak jsi navrhl.“
1 Mak 10:57 Roku stého šedesátého druhého vypravil se král Ptolemaios se svou dcerou Kleopatrou z Egypta a zavítal do Ptolemaidy,
1 Mak 10:58 kam mu král Alexandr přišel naproti. Ptolemaios mu dal svou dceru Kleopatru a vystrojil v Ptolemaidě svatbu s velikou slávou, obvyklou u králů.
1 Mak 10:59 Král Alexandr napsal Jónatanovi, aby mu přišel naproti.
1 Mak 10:60 Ten přišel do Ptolemaidy s velkou slávou a setkal se s oběma králi. Obdaroval je i jejich přátele stříbrem, zlatem a mnohými dary a získal tak jejich přízeň.
1 Mak 10:61 Ale povstali proti němu hanebníci z Izraele, muži svévolní, aby na něho u krále žalovali; ten však na ně nedal.
1 Mak 10:62 Král rozkázal, aby svlékli Jónatanovi jeho šat a oblékli ho do purpuru. Učinili tak.
1 Mak 10:63 Král ho posadil vedle sebe a nařídil svým knížatům: „Jděte s ním do města a vyhlaste, ať na něho nikdo v žádné záležitosti nežaluje a ničím ho neobtěžuje!“
1 Mak 10:64 Když žalobníci uslyšeli rozhlašovat jeho slávu a jeho samého spatřili oděného v purpuru, do jednoho se vytratili.
1 Mak 10:65 Tak vzdal král poctu Jónatanovi a zapsal ho mezi nejlepší přátele, když ho předtím ustanovil vojevůdcem a údělným knížetem.
1 Mak 10:66 Jónatan se pak s pokojem a radostí vrátil do Jeruzaléma.
1 Mak 10:67 Roku stého šedesátého pátého se vrátil Démétrios, Démétriův syn, z Kréty do země svých otců.
1 Mak 10:68 Když o tom uslyšel král Alexandr, velmi se znepokojil a vrátil se do Antiochie.
1 Mak 10:69 Démétrios ustanovil místodržitelem Koilé Sýrie Apollónia. Ten sebral veliké vojsko, utábořil se u Jabny a vzkázal veleknězi Jónatanovi:
1 Mak 10:70 „Ty jediný se bouříš proti nám a já mám kvůli tobě trpět posměch a hanbu? Osobuješ si nad námi převahu v horách?
1 Mak 10:71 Máš-li důvěru ve své vojsko, sestup k nám do rovin a tam změříme své síly! Se mnou je vojenská moc měst.
1 Mak 10:72 Zeptej se a pouč se, kdo jsem já a ostatní, kteří nám pomáhají. Každý ti řekne, že nemůžete před námi obstát, vždyť už dvakrát byli od nás poraženi tvoji otcové ve vlastní zemi!
1 Mak 10:73 Ani nyní neobstojíš před jízdou a tak velikým vojskem na rovině, kde není ani kámen, ani skála, ani místo kam utéci!“
1 Mak 10:74 Když Jónatan uslyšel Apollóniovy řeči, rozčilil se do hloubi duše. Vzal deset tisíc mužů a vytáhl z Jeruzaléma. Na pomoc mu přišel i jeho bratr Šimeón.
1 Mak 10:75 Utábořil se u Jafy, neboť její obyvatelé zavřeli brány ; byla tam totiž Apollóniova posádka. Když židé na město zaútočili,
1 Mak 10:76 obyvatelé jim ze strachu otevřeli a Jónatan opanoval Jafu.
1 Mak 10:77 Jakmile to uslyšel Apollónios, vytrhl s třemi tisíci jezdců a velikým vojskem jakoby k Ašdódu, ale hned odbočil do rovin, protože se spoléhal na početnou jízdu.
1 Mak 10:78 Jónatan spěchal za ním k Ašdódu, kde se vojska utkala v boji.
1 Mak 10:79 Apollónios tajně ponechal tisíc jezdců židům v týlu.
1 Mak 10:80 Jónatan poznal, že má v týlu zálohu, když obklíčili jeho vojsko a ostřelovali je šípy od rána do večera.
1 Mak 10:81 Lid však vydržel, jak Jónatan nařídil, zato koně nepřátel se unavili.
1 Mak 10:82 Potom přivedl své vojsko Šimeón a vrhl se na nepřátelský šik , protože jízda už byla vyřízená. Nepřátelé byli potřeni a prchali.
1 Mak 10:83 Také jízda byla rozprášena po rovině. Prchali do Ašdódu a nahrnuli se do svatyně své modly Dagóna, aby se zachránili.
1 Mak 10:84 Jónatan však dal zapálit Ašdód i okolní osady, pobral v nich kořist a chrám Dagónův spálil i se všemi, kdo se do něho utekli.
1 Mak 10:85 Počet těch, kdo padli mečem nebo zahynuli v plamenech, byl kolem osmdesáti tisíc mužů.
1 Mak 10:86 Když pak Jónatan odtamtud odešel a utábořil se u Aškalónu, obyvatelé města mu vyšli vstříc s velikou slávou.
1 Mak 10:87 Se svým doprovodem a velkou kořistí se pak vrátil do Jeruzaléma.
1 Mak 10:88 Když Alexandr uslyšel o těchto událostech, znovu Jónatana vyznamenal.
1 Mak 10:89 Poslal mu zlatou sponu, jakou bývají vyznamenáváni obvykle jen královi příbuzní, a dal mu do vlastnictví Ekrón a jeho celé okolí.
1 Mak 11:1 Egyptský král shromáždil vojska početná jako písek na břehu moře a velké loďstvo. Chtěl se zmocnit lstí Alexandrovy říše a připojit ji ke své.
1 Mak 11:2 S mírumilovnými slovy se vydal do Sýrie, kde mu obyvatelé otvírali města a vycházeli mu vstříc. Alexandr totiž nařídil, aby ho všude přijali, vždyť to byl jeho tchán.
1 Mak 11:3 Jakmile však Ptolemaios vstoupil do měst, do každého z nich dal vojenskou posádku.
1 Mak 11:4 Když se přiblížil k Ašdódu, ukazovali mu spálenou svatyni Dagónovu, rozvaliny Ašdódu i osad v jeho okolí a pohozené mrtvoly padlých v boji a upálených; navršili jich totiž hromady u cesty, kudy se ubíral.
1 Mak 11:5 Stěžovali si u krále na Jónatana za to, co udělal, aby ho pošpinili, ale král mlčel.
1 Mak 11:6 Jónatan vyšel králi naproti do Jafy se slávou, pozdravili se navzájem a přenocovali tam.
1 Mak 11:7 Jónatan pak doprovázel krále až k řece nazvané Eleutheros a vrátil se do Jeruzaléma.
1 Mak 11:8 Sotvaže král Ptolemaios opanoval města na pobřeží až k přímořské Seleukii, začal proti Alexandrovi kout pikle.
1 Mak 11:9 Poslal posly ke králi Démétriovi se vzkazem: „Uzavřeme spolu smlouvu, dám ti svou dceru, kterou měl Alexandr, a ty budeš vládnout v království svého otce.
1 Mak 11:10 Mrzí mě, že jsem mu dal svou dceru, neboť se mne pokusil zabít.“
1 Mak 11:11 Takto jej pošpinil, protože toužil po jeho království.
1 Mak 11:12 Vzal mu svou dceru a dal ji Démétriovi. To vedlo k rozchodu s Alexandrem a k jejich otevřenému nepřátelství.
1 Mak 11:13 Ptolemaios vešel do Antiochie a ozdobil se královskou čelenkou Asie. Nosil tak na hlavě dvě čelenky: Egypta a Asie.
1 Mak 11:14 Král Alexandr byl v té době v Kilikii, protože tamní obyvatelé od něho odpadali.
1 Mak 11:15 Když slyšel, co se stalo , vytáhl proti Ptolemaiovi do boje. Ten proti němu vyrazil se silným vojskem a donutil ho k ústupu.
1 Mak 11:16 Alexandr utekl do Arábie, aby tam našel útočiště.
1 Mak 11:17 Ale náčelník Arabů Zabdíel mu usekl hlavu a poslal ji Ptolemaiovi; král Ptolemaios byl na vrcholu moci.
1 Mak 11:18 Třetího dne však král Ptolemaios zemřel a jeho posádky, které umístil do pevností, byly od místních obyvatel pobity.
1 Mak 11:19 Tak se dostal roku stého šedesátého sedmého k vládě Démétrios.
1 Mak 11:20 V těch dnech shromáždil Jónatan vojsko z Judska, aby se konečně zmocnil hradu v Jeruzalémě, a přitom dal přistavit četné obléhací stroje.
1 Mak 11:21 Několik svévolných mužů nenávidějících národ odešlo ke králi žalovat, že Jónatan obléhá hrad.
1 Mak 11:22 Když to král uslyšel, rozhněval se, dal zapřáhnout a jel do Ptolemaidy. Jónatanovi napsal, aby zanechal obléhání a co nejrychleji se dostavil do Ptolemaidy k setkání.
1 Mak 11:23 Když to Jónatan uslyšel, nařídil pokračovat v obléhání. Ze starších Izraele a z kněží si vybral družinu a vydal se na nebezpečnou cestu .
1 Mak 11:24 Vzal stříbro, zlato, roucha a mnohé jiné dary a šel za králem do Ptolemaidy. Získal si jeho přízeň,
1 Mak 11:25 přestože několik svévolníků z jeho národa si naň stěžovalo.
1 Mak 11:26 Král jednal s Jónatanem jako jeho předchůdci a vyvýšil ho před očima všech svých přátel.
1 Mak 11:27 Potvrdil jeho velekněžský úřad a všechny ostatní hodnosti, které měl předtím, a učinil ho prvním z družiny svých přátel.
1 Mak 11:28 Jónatan požádal krále, aby osvobodil od daní Judsko a tři samařské okresy, a slíbil mu za to tři sta talentů.
1 Mak 11:29 Král souhlasil. Co v té věci nařídil, oznámil Jónatanovi v listu tohoto znění:
1 Mak 11:30 „Král Démétrios posílá pozdrav svému bratru Jónatanovi a židovskému národu.
1 Mak 11:31 Posíláme vám na vědomí opis listu, který jsme o vás napsali svému příbuznému Lasthenovi.
1 Mak 11:32 Král Démétrios posílá otci Lasthenovi pozdrav.
1 Mak 11:33 Národu židovskému, našim přátelům, chovajícím se vůči nám spravedlivě, jsme se rozhodli prokázat dobrodiní pro jejich náklonnost k nám.
1 Mak 11:34 Potvrzujeme jim území Judska; tři okresy, Efrajim, Lód a Ramatajim, ať jsou od Samařska připojeny k Judsku i se svým okolím. Výnos z nich ať patří těm, kdo obětují v Jeruzalémě, namísto dřívějších královských daní, které král od nich vybíral každý rok z úrody polí a zahrad.
1 Mak 11:35 V jejich prospěch se od nynějška vzdáváme i všeho ostatního, co by nám připadalo z desátků, cel, daně ze soli a obvyklých poplatků korunních.
1 Mak 11:36 Nic z toho nebude odvoláno od nynějška po všechny časy.
1 Mak 11:37 Postarej se, abys pořídil opis této listiny a dal jej Jónatanovi, ať je uložen na posvátné hoře na důstojném místě.“
1 Mak 11:38 Král Démétrios viděl, že země se uklidnila a nikdo mu neodporuje. Rozpustil tedy všechna svá vojska, každého poslal do jeho domova a ponechal si jenom vojska cizích žoldnéřů, najatá na ostrovech pohanů. Všechna vojska sestavená jeho předky se s ním proto znepřátelila.
1 Mak 11:39 Když Trýfón, dávný přívrženec Alexandrův, viděl obecnou nespokojenost všech vojsk s Démétriem, odešel k Arabovi Imalkúemu, který vychovával Alexandrova synka Antiocha.
1 Mak 11:40 Naléhal na něho, aby mu ho vydal, že by mohl kralovat po svém otci. Prozradil mu, co nařídil Démétrios a jak se s ním znepřátelila jeho vojska. Pobyl tam mnoho dní.
1 Mak 11:41 Jónatan poslal králi Démétriovi žádost, aby odvolal posádku z jeruzalémského hradu a z ostatních pevností, neboť svými výpady stále ohrožovali Izraele.
1 Mak 11:42 Démétrios poslal Jónatanovi odpověď: „Nejenže vyhovím tobě a tvému národu, ale jakmile nastane vhodná doba, vyznamenám tebe i tvůj lid poctami.
1 Mak 11:43 A nyní buď tak laskav a pošli mi muže na pomoc v boji, neboť všechno mé vojsko ode mne odpadlo.“
1 Mak 11:44 Jónatan mu poslal do Antiochie tři tisíce statečných bojovníků. Když dorazili ke králi, ten se velmi zaradoval nad jejich příchodem.
1 Mak 11:45 V městě samém se srotilo na sto dvacet tisíc obyvatel, aby zabili krále.
1 Mak 11:46 Ten před nimi utekl do paláce, ale občané obsadili ulice města a začali útočit.
1 Mak 11:47 Král proto zavolal na pomoc židy. Všichni k němu ihned nastoupili, rozdělili se do skupin po celém městě a pobili toho dne na sto tisíc lidí.
1 Mak 11:48 Město zapálili, pobrali téhož dne velkou kořist a krále zachránili.
1 Mak 11:49 Když obyvatelé města viděli, že se zdařil záměr židů zmocnit se města, poklesli na mysli a zkroušeně volali ke králi:
1 Mak 11:50 „Podej nám pravici ke smíru , ať přestanou židé bojovat proti nám a proti městu!“
1 Mak 11:51 Složili zbraně a uzavřeli mír. Král vyznamenal židy přede všemi obyvateli svého království. S velkou kořistí se vrátili do Jeruzaléma.
1 Mak 11:52 Když Démétrios seděl opět pevně na královském trůnu a země se uklidnila, král
1 Mak 11:53 zapřel všechno, co dříve ujednal, a odvrátil se od Jónatana. Nejenže se mu neodvděčil za projevenou náklonnost, ale ještě jej velmi utiskoval.
1 Mak 11:54 Potom se vrátil Trýfón a přivedl s sebou Antiocha, ještě malé dítě. Prohlásil ho za krále a vložil mu na hlavu čelenku.
1 Mak 11:55 Shromáždily se u něho všechny vojenské oddíly, které Démétrios rozpustil, a pustily se do boje s Démétriem; ten byl obrácen na útěk a musel uprchnout.
1 Mak 11:56 Trýfón se zmocnil slonů a dobyl Antiochie.
1 Mak 11:57 Mladičký Antiochos napsal Jónatanovi: „Potvrzuji tě v úřadu velekněze, ustanovuji tě nad čtyřmi okresy a smíš se nazývat přítelem krále.“
1 Mak 11:58 Poslal mu zlaté nádobí k užívání, dal mu právo pít ze zlatých číší, chodit v purpuru a nosit zlatou sponu.
1 Mak 11:59 Jeho bratra Šimeóna ustanovil pak velitelem od týrského srázu až k hranicím Egypta.
1 Mak 11:60 Jónatan vytáhl a postupoval územím za Řekou a jeho městy. Přidala se k němu na pomoc všechna vojska Sýrie. Když přišel k Aškalónu, obyvatelé města mu se slávou vyšli vstříc.
1 Mak 11:61 Odtamtud odešel do Gázy, ale tamější obyvatelé před ním zavřeli brány . Jónatan tedy město oblehl, jeho předměstí zapálil a vydrancoval.
1 Mak 11:62 Na prosby obyvatel Gázy jim však podal pravici ke smíru , ale vzal syny jejich představitelů jako rukojmí a poslal je do Jeruzaléma. Pak prošel zemí až k Damašku.
1 Mak 11:63 Jónatan uslyšel, že do Kádeše v Galileji přitáhli Démétriovi velitelé s početným vojskem, aby ho zbavili jeho úřadu.
1 Mak 11:64 Obrátil se proti nim a na místě zanechal svého bratra Šimeóna.
1 Mak 11:65 Ten přitáhl k Bét-súru, obklíčil jej a bojoval s ním mnoho dní,
1 Mak 11:66 až ho prosili o pravici ke smíru . On jim ji podal, ale vyhnal je odtud. Zmocnil se města a umístil tam posádku.
1 Mak 11:67 Jónatan se zatím se svým vojskem utábořil u jezera Genezaretského a časně ráno vyrazili do roviny Chasóru.
1 Mak 11:68 A tam na té rovině se střetli s vojskem cizáků, kteří se proti nim vrhli ze zálohy v horách a táhli proti nim .
1 Mak 11:69 Když zálohy vytrhly ze svých úkrytů a daly se do boje,
1 Mak 11:70 všichni od Jónatana uprchli, nezůstal z nich ani jeden kromě velitelů Matitjáše, syna Abšalómova, a Judy, syna Chalfiova.
1 Mak 11:71 Jónatan roztrhl své roucho, hlavu posypal prachem a modlil se.
1 Mak 11:72 Pak se na žoldnéře obořil a obrátil je na útěk. Rozutekli se.
1 Mak 11:73 Jakmile to viděli ti, kdo od něho zběhli, vrátili se k němu a společně pronásledovali nepřítele a zastavili se až u nepřátelského ležení v Kádeši, kde se utábořili.
1 Mak 11:74 Ten den padlo na tři tisíce cizáků. Jónatan se potom vrátil do Jeruzaléma.
1 Mak 12:1 Jónatan viděl, že je vhodný čas poslat vybrané muže do Říma, aby tam s nimi upevnili a obnovili přátelství.
1 Mak 12:2 V tom smyslu poslal listy také Sparťanům i na jiná místa.
1 Mak 12:3 Vyslanci se vydali do Říma, vstoupili do senátu a učinili prohlášení: „Posílá nás velekněz Jónatan a židovský národ, abyste s nimi obnovili přátelství a spojenectví, jako tomu bylo dříve.“
1 Mak 12:4 Římané jim pak vystavili listy pro úřady jednotlivých míst, aby jim zajistily bezpečný doprovod do Judska.
1 Mak 12:5 A zde je opis listů, které napsal Jónatan Sparťanům:
1 Mak 12:6 „Velekněz Jónatan, starší národa, kněží a ostatní židovský lid zdraví bratry Sparťany.
1 Mak 12:7 Už v dřívější době dostal velekněz Onias listy od Areia, který býval vaším králem, že jste naši bratří, jak dokládá přiložený opis.
1 Mak 12:8 Onias přijal posla s poctami a převzal listy, kde se zjevně mluví o spojenectví a přátelství.
1 Mak 12:9 Nám to sice není zapotřebí, vždyť naší oporou a útěchou jsou svaté knihy, které máme v rukou.
1 Mak 12:10 Přesto však vás chceme znovu ujistit o svém bratrství a přátelství, aby se nezdálo, že jsme se vám odcizili; od vašeho poselství uplynula totiž dlouhá doba.
1 Mak 12:11 My na vás ustavičně pamatujeme při obětech, které přinášíme o svátcích a při jiných k tomu určených dnech, i při modlitbách, jak se sluší a patří pamatovat na bratry.
1 Mak 12:12 Radujeme se z vaší proslulosti.
1 Mak 12:13 Na nás se však ze všech stran přivalilo mnoho útisku a válek, které proti nám vedli okolní králové.
1 Mak 12:14 Do těchto válek jsme nechtěli zatahovat vás ani ostatní své spojence a přátele.
1 Mak 12:15 Máme totiž pomoc z Nebe, jejímž přispěním jsme byli zachráněni od nepřátel v boji pokořených.
1 Mak 12:16 Nyní jsme vybrali Núménia, syna Antiochova, a Jásonova syna Antipatra a poslali jsme je k Římanům, aby s námi obnovili dřívější přátelství a spojenectví.
1 Mak 12:17 Uložili jsme jim, aby se vydali také k vám, pozdravili vás a předali vám náš dopis o obnovení našeho bratrství.
1 Mak 12:18 Budeme vám vděčni, když nám na to odpovíte.“
1 Mak 12:19 A toto je opis listu zaslaného Oniasovi:
1 Mak 12:20 „Areios, král Sparťanů, zdraví velekněze Oniase.
1 Mak 12:21 V jednom spise o Sparťanech a židech se našlo, že jsou bratří a že jsou z rodu Abrahamova.
1 Mak 12:22 Když jsme se nyní o tom dozvěděli, uvítali bychom, kdybyste nám napsali, jak si představujete pokojné soužití .
1 Mak 12:23 My navrhujeme toto: Vaše stáda a majetek patří i nám a naše jsou zároveň vaším vlastnictvím. Uložili jsme poslům , aby vám to oznámili.“
1 Mak 12:24 Potom se Jónatan dozvěděl, že se Démétriovi velitelé vracejí s vojskem ještě větším než dříve, aby s ním bojovali.
1 Mak 12:25 Vytáhl z Jeruzaléma a postupoval proti nim do území Chamátu. Nedal jim možnost vniknout do své země.
1 Mak 12:26 Do jejich tábora poslal vyzvědače. Když se vrátili, oznámili mu, že se nepřátelé chystají přepadnout je v noci.
1 Mak 12:27 Po západu slunce nařídil Jónatan svým vojákům, aby bděli ve zbrani a byli po celou noc připraveni k boji. Kolem tábora rozestavěl stráže.
1 Mak 12:28 Když se protivníci doslechli, že Jónatan a jeho vojáci jsou připraveni na boj, dostali strach. Vyděšeni zapálili ohně ve svém táboře.
1 Mak 12:29 Jónatan se svými vojáky zjistili jejich útěk až ráno, neboť v noci viděli hořet ohně.
1 Mak 12:30 Pronásledoval je, ale nedostihl, neboť už přešli řeku Eleutheros.
1 Mak 12:31 Pak se Jónatan obrátil proti Arabům zvaným Zabadaiovci, porazil je a uchvátil kořist.
1 Mak 12:32 Potom vyrazil, táhl do Damašku a prošel celou tu krajinu.
1 Mak 12:33 Také Šimeón vytáhl z Jeruzaléma , prošel až k Aškalónu a blízkým pevnostem, odchýlil se směrem na Jafu a obsadil ji.
1 Mak 12:34 Doslechl se totiž, že tu pevnost chtějí vydat Démétriovým přívržencům; proto tam dosadil posádku, aby ji střežila.
1 Mak 12:35 Když se Jónatan vrátil, svolal starší lidu a radil se s nimi, jak vybudovat pevnosti v Judsku,
1 Mak 12:36 jak zvýšit hradby Jeruzaléma a vystavět ještě vyšší zeď mezi hradem a městem. Měla jej odříznout od města, aby byl odkázán sám na sebe a jeho posádka nemohla kupovat ani prodávat.
1 Mak 12:37 Sešli se k budování města, a protože se zřítilo kus zdi na východní straně u potoka, opravili ji; ta zeď se jmenuje Chafenata.
1 Mak 12:38 Šimeón vystavěl v Přímořské nížině Chadídu, opevnil ji a vsadil do ní brány se závorami.
1 Mak 12:39 Trýfón nyní zatoužil stát se králem Asie a nasadit si královskou čelenku; proto se chystal vztáhnout ruku na krále Antiocha.
1 Mak 12:40 Obával se však, že Jónatan mu v tom bude překážet a proti němu vystoupí. Hledal tedy příležitost , jak se ho zmocnit a zabít ho. Vytrhl s vojskem a postupoval do Bét-šeánu.
1 Mak 12:41 Jónatan vytáhl proti němu a dorazil do Bét-šeánu se čtyřiceti tisíci vybranými vojáky.
1 Mak 12:42 Když Trýfón viděl, že přitáhl Jónatan s početným vojskem, bál se ho napadnout,
1 Mak 12:43 naopak přijal ho slavnostně a představil všem svým přátelům, dal mu dary a nařídil svým družiníkům a jejich vojskům, aby ho poslouchali jako jeho samého.
1 Mak 12:44 Jónatanovi řekl: „Proč jsi sem trmácel všechen tento lid, když mezi námi není válka?
1 Mak 12:45 Pošli je domů, vyber si jen oddíl mužů jako doprovod a pojď se mnou do Ptolemaidy. Chci ti ji odevzdat i s ostatními pevnostmi a vojsky a se všemi veliteli zásobovacích oddílů, a pak se hned vrátím. Jen proto jsem přišel.“
1 Mak 12:46 Jónatan mu uvěřil a učinil podle jeho návrhu, odeslal vojska, a ta se vrátila do Judska.
1 Mak 12:47 Ponechal si u sebe jen tři tisíce mužů; z nich dva tisíce ponechal v Galileji a tisíc jich šlo s ním.
1 Mak 12:48 Když vešel do Ptolemaidy, obyvatelé uzavřeli brány, jeho zajali a všechen jeho doprovod pobili mečem.
1 Mak 12:49 Trýfón poslal vojska i jízdu do Galileje a do velké roviny, aby vyhladili všechny, kdo byli s Jónatanem.
1 Mak 12:50 Ti se dovtípili, že Jónatan byl polapen a zahynul asi i se svým doprovodem. Vzájemně se povzbudili a postupovali seřazeni v šiky pohotově k boji.
1 Mak 12:51 Když ti, kdo je stíhali, uviděli, že jim půjde o život, dali se na ústup;
1 Mak 12:52 tak se mohli všichni v klidu vrátit do Judska. Oplakávali Jónatana a jeho doprovod a zmocnil se jich veliký strach. Celý Izrael prožíval hluboký zármutek.
1 Mak 12:53 Všechny sousední pronárody hledaly cestu , jak je vyhubit, a říkaly si: „Teď nemají vůdce ani ochránce, vstupme tedy s nimi do války a vymažme památku na ně z mysli lidí!“
1 Mak 13:1 Šimeón se doslechl, že Trýfón sebral početné vojsko, aby vtrhl do Judska a vyvrátil je.
1 Mak 13:2 Když viděl, že lid se třese strachem, vystoupil do Jeruzaléma. Svolal shromáždění lidu
1 Mak 13:3 a řekl jim, aby je povzbudil: „Dobře víte, co jsem já, moji bratři a dům mého otce vykonali pro Zákon a svatyni. Co útrap a bojů jsme přestáli!
1 Mak 13:4 Kvůli tomu a pro Izraele padli všichni moji bratři a já jediný jsem zůstal.
1 Mak 13:5 A já že bych nyní, v této době ohrožení, měl šetřit svůj život? Ani za nic! Vždyť nejsem lepší než moji bratři.
1 Mak 13:6 Přece se budu mstít za svůj národ a svatyni, za vaše ženy a děti, když se teď všichni pohané z nenávisti srotili, aby nás vyhubili.“
1 Mak 13:7 Jakmile lid uslyšel tuto řeč, rozhořelo se v něm nadšení
1 Mak 13:8 a shromáždění odpovědělo hlasitým voláním: „Tys náš vůdce místo svých bratrů Judy a Jónatana.
1 Mak 13:9 Veď náš boj, uděláme všechno, co nám řekneš!“
1 Mak 13:10 Šimeón shromáždil všechny bojovníky, v rychlosti dostavěl hradby Jeruzaléma a ze všech stran jej opevnil.
1 Mak 13:11 Jónatana, syna Abšalómova, poslal s přiměřeně silným vojskem do Jafy; ten vyhnal její obyvatele a usadil se v ní.
1 Mak 13:12 Trýfón vytáhl z Ptolemaidy s početným vojskem, aby vpadl do Judska; Jónatana měl s sebou jako zajatce.
1 Mak 13:13 Šimeón se utábořil u Chadídy na okraji roviny.
1 Mak 13:14 Když se Trýfón dozvěděl, že se Šimeón stal vůdcem lidu místo svého bratra Jónatana a že je připraven bojovat proti němu, poslal k němu posly se sdělením:
1 Mak 13:15 „Tvého bratra Jónatana zadržujeme kvůli penězům, které dluží královské pokladně za úřady, které zastával.
1 Mak 13:16 Pošli nyní sto hřiven stříbra a dva jeho syny jako rukojmí, aby po propuštění od nás neodpadl, a my ho propustíme.“
1 Mak 13:17 Šimeón poznal, že k němu mluví lstivě, ale přesto poslal stříbro i chlapce, aby nevyvolal v lidu velké nepřátelství vůči sobě.
1 Mak 13:18 Řekli by: „Neposlal mu peníze a chlapce, a proto zahynul!“
1 Mak 13:19 Odeslal tedy chlapce i sto hřiven. Trýfón ho však obelhal a Jónatana nepropustil.
1 Mak 13:20 Potom se vydal na pochod, aby vnikl do země a zpustošil ji. Odbočil k Adóře, ale Šimeón se svým vojskem mu kladl odpor všude, kudy táhl.
1 Mak 13:21 Posádka jeruzalémského hradu poslala k Trýfónovi posly, aby k nim rychle přišel přes poušť se zásobami.
1 Mak 13:22 Trýfón nařídil, aby se tam vypravila celá jízda, ale té noci napadlo velmi mnoho sněhu, takže pro sníh nemohl postupovat. Zvedl se tedy a zamířil do Gileádu.
1 Mak 13:23 Když se přiblížil k Baskamě, zabil Jónatana; tam ho pohřbili.
1 Mak 13:24 Potom se Trýfón vrátil zpět do své země.
1 Mak 13:25 Šimeón poslal pro tělesné pozůstatky svého bratra Jónatana a pohřbil je v Módeínu, městě svých otců.
1 Mak 13:26 Celý Izrael nad ním velice truchlil a lidé ho oplakávali po mnoho dní.
1 Mak 13:27 Šimeón vystavěl nad hrobem svého otce a svých bratrů náhrobek a vyvýšil jej, aby byl zdaleka viditelný; byl z kamene z obou stran hlazeného.
1 Mak 13:28 Postavil také sedm jehlanovitých pomníků, jeden naproti druhému, a to otci, matce a čtyřem bratřím.
1 Mak 13:29 K nim vybudoval umělecká díla a obklopil je vysokými sloupy. Sloupy ozdobil zbrojí na věčnou památku a vedle zbroje dal vytesat lodi, aby je viděli všichni, kdo se plaví po moři.
1 Mak 13:30 Tento náhrobek, který v Módeínu vybudoval, stojí až do dnešních dnů.
1 Mak 13:31 Trýfón jednal lstivě s mladičkým králem Antiochem, zavraždil ho
1 Mak 13:32 a stal se králem místo něho. Vložil si na hlavu královskou čelenku Asie a způsobil v zemi mnoho trápení.
1 Mak 13:33 Šimeón vybudoval judské pevnosti, obehnal je mohutnými hradbami s vysokými věžemi i branami se závorami a uložil do pevností zásoby.
1 Mak 13:34 Potom Šimeón poslal vybrané muže ke králi Démétriovi, aby zjednal zemi úlevu od daní , protože Trýfón nedělal nic, než jen loupil.
1 Mak 13:35 Král Démétrios na toto poselství odpověděl písemně listem tohoto znění:
1 Mak 13:36 „Král Démétrios zdraví velekněze Šimeóna, přítele králů, i starší a celý židovský národ!
1 Mak 13:37 Zlatý věnec a palmovou ratolest, které jste poslali, jsme obdrželi. Jsme připraveni sjednat s vámi velkou mírovou smlouvu ; též napsat výběrčím, aby vám prominuli závazky.
1 Mak 13:38 Co jsme dříve s vámi sjednali, platí. Pevnosti, které jste vystavěli, patří vám.
1 Mak 13:39 Odpouštíme vám všechny omyly a provinění až do dnešního dne a promíjíme vám i korunovační věnec, za který dlužíte. Pokud by snad v Jeruzalémě byly ještě některé pohledávky, platit se nebudou.
1 Mak 13:40 Jsou-li mezi vámi někteří, aby byli zapsáni k našemu dvoru, ať jsou zapsáni. Budiž mezi námi mír!“
1 Mak 13:41 Roku stého sedmdesátého bylo sňato pohanské jho z Izraele.
1 Mak 13:42 Lid začal psát v listinách a smlouvách: „Roku prvního vlády velekněze Šimeóna, vojevůdce a vládce židů.“
1 Mak 13:43 V těch dnech se Šimeón utábořil u Gezeru a obklíčil jej svými šiky. Dal zhotovit obléhací věž, přitáhl ji k městu, pobořil jednu věž a dobyl ji .
1 Mak 13:44 Vojáci vyskákali z obléhací věže do města; vznikl tam veliký zmatek.
1 Mak 13:45 Obyvatelé města se ženami a dětmi vystoupili na hradby, trhali si šaty a hlasitě bědovali, prosili Šimeóna, aby jim podal pravici ke smíru .
1 Mak 13:46 Volali: „Nejednej s námi podle našich špatností, ale podle svého milosrdenství!“
1 Mak 13:47 Šimeón se dal usmířit a přestal proti nim bojovat. Z města je však vyhnal a očistil domy, v nichž byly modly; tak vešel do města s chvalozpěvy a dobrořečením.
1 Mak 13:48 Z města vyházel všechno nečisté a usadil tam muže dodržující Zákon, zesílil jeho opevnění a zbudoval si tam sídlo.
1 Mak 13:49 Posádka jeruzalémského hradu, které byl znemožněn styk s okolím, nákup i prodej, trpěla velikou nouzí a četní zemřeli hladem.
1 Mak 13:50 Úpěnlivě volali k Šimeónovi, aby přijal nabízenou pravici ke smíru . On ji přijal, ale vyhnal je odtamtud a očistil hrad od neřádu.
1 Mak 13:51 Dvacátého třetího dne, druhého měsíce roku stého sedmdesátého prvního vešel do něho s chválami a s palmovými ratolestmi za zvuku citer, cymbálů a harf, s chvalozpěvy a písněmi, protože byl potřen veliký nepřítel uprostřed Izraele.
1 Mak 13:52 Šimeón ustanovil, aby se každého roku tento den radostně oslavoval. Zesílil opevnění chrámové hory naproti hradu a usídlil se tam se svou družinou.
1 Mak 13:53 Když potom Šimeón viděl, že jeho syn Jóchanan dospěl v muže, ustanovil ho velitelem všech vojsk. Usadil se v Gezeru.
1 Mak 14:1 Roku stého sedmdesátého druhého shromáždil král Démétrios svá vojska a odešel do Médie opatřit si posily do boje proti Trýfónovi.
1 Mak 14:2 Když se Arsakés, král Persie a Médie, doslechl, že Démétrios vtáhl na jeho území, poslal jednoho ze svých vojevůdců, aby jej zajal živého.
1 Mak 14:3 Ten vytáhl, porazil Démétriovo vojsko, jeho zajal a přivedl k Arsakovi, který ho vsadil do vězení.
1 Mak 14:4 Za dnů Šimeónových žila judská země v klidu. Usiloval o dobro pro svůj lid a jim se líbila jeho moc a sláva po všechny dny.
1 Mak 14:5 Ke vší své slávě se zmocnil i Jafy, aby měl přístav a přístup k ostrovům v moři.
1 Mak 14:6 Rozšířil území pro svůj národ a ovládl zemi.
1 Mak 14:7 Propustil četné zajatce, opanoval Gezer, Bét-súr i hrad, ze kterého vymýtil poskvrny, nikdo se mu nemohl postavit na odpor.
1 Mak 14:8 Lidé zase pokojně obdělávali svou zemi, a ta jim dávala své plody a stromy na polích ovoce.
1 Mak 14:9 Starci sedali na náměstích a rozmlouvali o obecném dobru, mladíci se odívali slávou a válečnou zbrojí.
1 Mak 14:10 Městům dodával potraviny a zřídil z nich ozbrojené pevnosti, takže jeho jméno bylo chvalně známé až na okraj světa.
1 Mak 14:11 Uvedl do země pokoj a Izrael se mohl těšit z radostného života.
1 Mak 14:12 Každý seděl pod svou vinnou révou a pod svým fíkovníkem a nebyl nikdo, koho by se musel bát.
1 Mak 14:13 Ze země zmizel každý, kdo by jim vyhrožoval válkou, protože všichni nepřátelští králové byli tehdy potřeni.
1 Mak 14:14 Podporoval všechny ubohé ze svého lidu, zkoumal Zákon a odstranil všechny svévolníky a zločince.
1 Mak 14:15 Měl v úctě svatyni a obohatil ji dalším vybavením.
1 Mak 14:16 Když se v Římě a též ve Spartě dozvěděli, že Jónatan zemřel, velmi je to zarmoutilo.
1 Mak 14:17 Když pak uslyšeli, že veleknězem se po něm stal jeho bratr Šimeón a že vládne zemi a v jejích městech,
1 Mak 14:18 napsali mu na bronzových deskách, že s ním obnovují smlouvu o přátelství a spojenectví, kterou uzavřeli s jeho bratry Judou a Jónatanem.
1 Mak 14:19 Ty desky pak byly přečteny před shromážděním v Jeruzalémě.
1 Mak 14:20 Opis listu, který poslali Sparťané, zní takto: „Vládcové Sparťanů a celé město zdraví velekněze Šimeóna, starší, kněžstvo a celý národ židovský, naše bratry.
1 Mak 14:21 Vyslanci, které jste poslali k našemu lidu, nám vyprávěli o vaší slávě a vážnosti a my jsme měli z jejich příchodu radost.
1 Mak 14:22 O tom, co nám prohlásili v radě lidu, jsme učinili tento zápis: Núménios, syn Antiochův, a Antipatér, syn Jásonův, vyslanci židů, k nám přišli, aby s námi obnovili přátelskou smlouvu .
1 Mak 14:23 Shromáždění s potěšením přijalo tyto muže, vzdalo jim poctu a dalo vložit opis jejich řeči do knih veřejných výnosů, aby spartský lid na ně nikdy nezapomněl. Opis toho pořídili pro velekněze Šimeóna.“
1 Mak 14:24 Šimeón potom poslal Núménia do Říma s velkým zlatým štítem vážícím tisíc min, aby potvrdil spojenectví s Římany .
1 Mak 14:25 Když se o tom dozvěděl lid, říkali: „Jak se odměníme Šimeónovi a jeho synům?
1 Mak 14:26 Chrabře se projevil on i jeho bratři, celá rodina jeho otce! Vedl boj proti nepřátelům Izraele a dobyl mu svobodu!“ Vyryli pak nápis na bronzových deskách a umístili na sloupy na hoře Sijónu.
1 Mak 14:27 Nápis zněl takto: „Osmnáctého dne měsíce elul, roku stého sedmdesátého druhého, ve třetím roce Šimeónova velekněžství v Asaramelu
1 Mak 14:28 na velkém shromáždění kněží a lidu, vůdců národa a starších země bylo nám oznámeno toto:
1 Mak 14:29 Zatímco se naše země zmítala v častých válkách, Šimeón, syn Matitjáše, kněz ze synů Jójaríbových, a s ním jeho bratři vydali se v nebezpečí a postavili se na odpor nepřátelům svého národa, aby byla zachována svatyně a Zákon, čímž velmi proslavili svůj národ.
1 Mak 14:30 Nejprve Jónatan shromáždil kolem sebe lid a stal se jejich veleknězem. Pak byl připojen k zesnulým svého lidu.
1 Mak 14:31 Nepřátelé chtěli vtrhnout do jejich země a vztáhnout ruce na svatyni.
1 Mak 14:32 Tu se postavil na odpor Šimeón a bojoval za svůj národ. Ze svého majetku věnoval mnoho peněz, aby vyzbrojil muže z vojska svého národa a vyplácel jim žold.
1 Mak 14:33 Opevnil města Judska i Bét-súr na hranicích Judska, kde dříve byla zbrojnice nepřátel, a usadil tam posádku z židovských mužů.
1 Mak 14:34 Opevnil také přímořskou Jafu a Gezer na hranicích s Ašdódem, kde dříve sídlili nepřátelé, usadil v něm židy a uložil tam potřebné zásoby, aby se tam udrželi.
1 Mak 14:35 Lid viděl Šimeónovu věrnost i to, jak hleděl oslavit svůj národ, a ustanovil ho svým vůdcem a veleknězem v uznání toho, co všechno vykonal, za jeho spravedlnost a věrnost, kterou zachoval svému národu, a za úsilí všemi způsoby vyvýšit svůj lid.
1 Mak 14:36 Za dnů jeho vlády se mu podařilo vyhnat ze země nepřátele, i ty z Jeruzaléma, města Davidova, kteří si tam vybudovali hrad a z něho dělali výpady, poskvrňovali okolí svatyně a zneuctívali toto posvátné místo.
1 Mak 14:37 Usadil tam židovské muže; hrad zpevnil, aby chránil kraj i město, a zvýšil též jeruzalémské hradby.
1 Mak 14:38 Potom mu král Démétrios potvrdil velekněžský úřad,
1 Mak 14:39 učinil ho svým přítelem a s velkou slávou mu udělil vyznamenání.
1 Mak 14:40 Slyšel totiž, že i Římané nazývají židy přáteli, spojenci a bratry, že s poctami přijali Šimeónovy vyslance
1 Mak 14:41 a že se židé a jejich kněží usnesli, aby byl Šimeón natrvalo jejich vládcem a veleknězem, dokud by nepovstal zaslíbený věrný Prorok.
1 Mak 14:42 Že ho učinili svým vojevůdcem, že se stará o svatyni a sám ustanovuje ty, kdo spravují její záležitosti, že je správcem země, výzbroje a pevností.
1 Mak 14:43 Hlavně však, že se má starat o svatyni. Že ho všichni musí poslouchat, v jeho jménu že budou sepisovány všechny výnosy v zemi; že se bude oblékat do purpuru a zlata.
1 Mak 14:44 Není dovoleno nikomu z lidu ani z kněží cokoli z toho zrušit, protivit se jeho nařízením, bez jeho vědomí svolávat shromáždění v zemi, oblékat se do purpuru a nosit zlatou sponu.
1 Mak 14:45 Kdo by se proti tomu provinil nebo tomu odporoval, bude hoden potrestání.
1 Mak 14:46 Všechen lid se usnesl uložit Šimeónovi, aby se řídil těmito ustanoveními.
1 Mak 14:47 Šimeón to přijal a souhlasil, že bude veleknězem, vojevůdcem a knížetem židů i kněží, ochráncem všech.
1 Mak 14:48 Usnesli se, aby tento zápis byl vryt do bronzových desek, umístěných na důstojném místě v nádvoří svatyně.
1 Mak 14:49 Opis má být uložen v pokladnici a bude majetkem Šimeóna a jeho synů.“
1 Mak 15:1 Antiochos, syn krále Démétria, poslal z mořských ostrovů Šimeónovi, knězi a knížeti židů, a celému národu list
1 Mak 15:2 tohoto obsahu: „Král Antiochos zdraví Šimeóna, velekněze a knížete, i židovský národ.
1 Mak 15:3 Protože se několik hanebných zrádců zmocnilo království našich otců, chci se nyní tohoto království ujmout a obnovit je, jako bylo dříve. Najal jsem mnoho vojska a vystrojil válečné lodi, s nimiž
1 Mak 15:4 se hodlám vylodit na pevnině a potrestat ty, kdo zničili mou zemi a zpustošili mnoho měst v mém království.
1 Mak 15:5 Potvrzuji ti prominutí všech závazků, které ti prominuli králové přede mnou, i všech dávek, které ti odepsali,
1 Mak 15:6 a dovoluji ti razit mince pro tvou zemi.
1 Mak 15:7 Jeruzalém a svatyně ať jsou svobodné. Všechny zbraně, které sis pořídil, a pevnosti, které jsi zbudoval nebo kterých ses zmocnil, ať ti zůstanou!
1 Mak 15:8 Od nynějška se ti natrvalo odpouštějí všechny dluhy do královské pokladny i všechny příští dávky .
1 Mak 15:9 Až se znovu ujmeme vlády nad svým královstvím, s nejvyššími poctami vyznamenáme tebe a tvůj národ i chrám, takže vaše sláva bude zjevná po celém světě.“
1 Mak 15:10 Roku stého sedmdesátého čtvrtého vtrhl Antiochos do země svých otců a přešla k němu všechna vojska; s Trýfónem jich zůstala jen hrstka.
1 Mak 15:11 Antiochos ho pronásledoval až do Dóru při moři.
1 Mak 15:12 Uprchlík viděl, že je s ním zle, neboť ho vojsko opustilo.
1 Mak 15:13 Antiochos oblehl Dór se sto dvaceti tisíci válečníků a s osmi tisíci jezdců.
1 Mak 15:14 Obklíčil město a z moře připluly lodi; sevřel tak město ze země i od moře, že nikdo nemohl vejít ani vyjít.
1 Mak 15:15 Núménius a jeho druhové se vrátili z Říma a přinesli list adresovaný králům a jejich zemím. Byl tohoto znění:
1 Mak 15:16 „Lucius, římský konsul, posílá pozdrav králi Ptolemaiovi.
1 Mak 15:17 Přišli k nám židovští vyslanci, naši přátelé a spojenci, poslaní veleknězem Šimeónem a židovským lidem, aby obnovili staré přátelství a spojenectví.
1 Mak 15:18 Přinesli zlatý štít o váze tisíce min.
1 Mak 15:19 Rozhodli jsme se proto napsat králům a zemím, aby vůči nim nepodnikali nic zlého, aby proti nim, jejich městům a zemi neválčili a ani se nespolčovali s těmi, kdo proti nim vedou válku.
1 Mak 15:20 Ten štít jsme od nich rádi přijali.
1 Mak 15:21 Jestliže nějací zrádci z jejich země utekli k vám, vydejte je veleknězi Šimeónovi, aby je potrestal podle jejich zákona.“
1 Mak 15:22 Totéž napsal králi Démétriovi a Attalovi, Ariarathovi a Arsakovi
1 Mak 15:23 a poslal do všech zemí: do Sampsamy a Sparty, na Délos, do Myndu, Sikyónu, do Kárie a na Samos, do Pamfylie a Lykie, do Halikarnasu a na Rhodos, do Faselidy, na Kós, do Sidy, Aradu, Gortýny, Knidu, na Kypr a do Kyrény.
1 Mak 15:24 Opis tohoto listu poslali veleknězi Šimeónovi.
1 Mak 15:25 Král Antiochos, který obléhal Dór, přivedl k němu druhého dne nové posily, připravil obléhací stroje a sevřel Trýfóna tak, že nikdo nemohl vyjít ani vejít.
1 Mak 15:26 Šimeón mu poslal jako posilu dva tisíce vybraných mužů a také zlato, stříbro a válečnou výzbroj.
1 Mak 15:27 On však odmítl to přijmout, zrušil všechno, co s ním dříve ujednal, a od Šimeóna se odvrátil.
1 Mak 15:28 Po Athénobiovi, jednom ze svých přátel, mu vzkázal toto: „Máte v moci Jafu, Gezer a hrad v Jeruzalémě, to vše jsou města mého království.
1 Mak 15:29 Jejich území jste zpustošili, způsobili jste velkou pohromu v zemi a opanovali jste mnoho míst v mém království.
1 Mak 15:30 Nyní tedy vydejte města, kterých jste se zmocnili, zaplaťte daně z míst, která jste opanovali mimo území Judska,
1 Mak 15:31 nebo za ně zaplatíte pět set talentů stříbra a dalších pět set talentů jako náhradu škod vámi způsobených a jako náhradu za daně z měst. Neuděláte-li to, přijdeme a pustíme se s vámi do boje.“
1 Mak 15:32 Králův přítel Athénobios přišel do Jeruzaléma a užasl, když viděl Šimeónovu slávu, tabuli se zlatými a stříbrnými číšemi a četné služebnictvo. Vyřídil Šimeónovi královo poselství.
1 Mak 15:33 Ten mu odpověděl: „Neuchvátili jsme cizí zemi ani jsme se nezmocnili ničeho cizího, leč dědictví našich otců, jehož se načas bezprávně zmocnili naši nepřátelé.
1 Mak 15:34 Když nastala pro nás příznivá doba, znovu jsme se ujali dědictví otců.
1 Mak 15:35 Pokud jde o Jafu a Gezer, které požaduješ, ty způsobily lidu a naší zemi velikou pohromu; dáme za ně sto talentů.“ Athénobios mu neodpověděl ani slova,
1 Mak 15:36 rozzloben se vrátil ke králi a podal mu zprávu o tom jednání i o slávě Šimeónově a o všem, co viděl. Krále zachvátil veliký hněv.
1 Mak 15:37 Mezitím Trýfón vstoupil na loď a uprchl do Orthósie.
1 Mak 15:38 Král ustanovil Kendebaia velitelem pobřeží, přidělil mu pěchotu a jízdu
1 Mak 15:39 a nařídil mu, aby se utábořil na hranici Judska, přestavěl Kedrón, zpevnil jeho hradby a bojoval proti lidu. Král mezitím pronásledoval Trýfóna.
1 Mak 15:40 Kendebaios přitáhl do Jabny a začal lid dráždit svými vpády do Judska, při nichž bral lidi do zajetí nebo je pobíjel.
1 Mak 15:41 Vybudoval Kedrón, odvelel tam jízdu a vojsko, aby odtud činili výpady na judské cesty, jak to nařídil král.
1 Mak 16:1 Jóchanan vystoupil z Gezeru do Jeruzaléma a oznámil svému otci Šimeónovi, co Kendebaios provedl.
1 Mak 16:2 Šimeón zavolal své dva starší syny, Judu a Jóchanana, a řekl jim: „Já a moji bratři a dům mého otce jsme vedli boje Izraele od svého mládí až do dnešního dne a podařilo se nám mnohokrát vlastníma rukama osvobodit Izraele.
1 Mak 16:3 Teď už jsem zestárl a vy jste z milosti Boží dospěli; zastupte mne a mého bratra, vytáhněte do boje za náš národ a pomoc Nebes bude s vámi.“
1 Mak 16:4 Pak vybral z izraelské země dvacet tisíc bojeschopných mužů a jezdce; ti vytáhli proti Kendebaiovi a přenocovali v Módeínu.
1 Mak 16:5 Ráno vstali, vytáhli do pole a hle, proti nim veliké vojsko, pěšáci a jezdci. Mezi oběma vojsky byl rozvodněný potok.
1 Mak 16:6 Jóchanan se svým lidem se jim postavil. Když viděl, že se lid bojí potok přebrodit, přešel jej první. Muži jej viděli a přebrodili se za ním.
1 Mak 16:7 Potom rozdělil lid, jezdce umístil mezi oddíly pěchoty, neboť nepřátelská jízda byla velmi početná.
1 Mak 16:8 Zaduli do polnic a Kendebaios a jeho vojsko byli zahnáni na útěk; mnozí byli zraněni nebo zabiti. Zbylí uprchli do pevnosti.
1 Mak 16:9 Tehdy byl poraněn i Juda, Jóchananův bratr. Jóchanan pak nepřítele pronásledoval až ke Kedrónu, který Kendebaios opevnil.
1 Mak 16:10 Jiní uprchli do věží na polích Ašdódu, on však toto město vypálil; padlo tam na dva tisíce mužů. Pak se ve zdraví vrátil do Judska.
1 Mak 16:11 Ptolemaios, syn Abúbův, byl ustanoven vojevůdcem na jerišské rovině. Měl mnoho stříbra a zlata;
1 Mak 16:12 byl totiž veleknězovým zetěm.
1 Mak 16:13 Zpyšněl a chtěl ovládnout zemi. Zamýšlel odstranit lstí Šimeóna a jeho syny.
1 Mak 16:14 Šimeón právě obcházel města v zemi, aby se přesvědčil, co potřebují. Tak přišel i do Jericha se svými syny Matitjášem a Judou roku stého sedmdesátého sedmého v jedenáctém měsíci (je to měsíc šebát).
1 Mak 16:15 Syn Abúbův je lstivě přijal v pevnůstce zvané Dók, kterou vystavěl, a uspořádal pro ně velkou hostinu; ukryl tam však své lidi.
1 Mak 16:16 Když se Šimeón a jeho synové opili, povstal Ptolemaios a jeho společníci, chopili se zbraně a vrhli se do jídelny na Šimeóna, zabili ho, též jeho dva syny a některé z jeho služebníků.
1 Mak 16:17 Tak spáchal velký zločin a odměnil se zlem za dobro.
1 Mak 16:18 Ptolemaios sepsal o tom zprávu a odeslal ji králi, aby mu poslal na pomoc vojsko a předal do jeho pravomoci zemi i města.
1 Mak 16:19 Jiné muže vyslal do Gezeru, aby odstranili Jóchanana, a velitelům poslal listy s prosbou , aby se k němu dostavili, že je podělí stříbrem, zlatem a jinými dary.
1 Mak 16:20 Další poslal, aby se zmocnili Jeruzaléma a chrámové hory.
1 Mak 16:21 Kdosi je však předběhl a oznámil Jóchananovi v Gezeru, že jeho otec a bratři zahynuli. Řekl: „ Ptolemaios poslal vrahy i na tebe.“
1 Mak 16:22 Když to Jóchanan uslyšel, velmi se polekal a muže, kteří ho přišli zahubit, dal hned zajmout a zabít. Vždyť předem věděl, že ho chtějí zahubit.
1 Mak 16:23 Ostatní činy Jóchananovy, jeho bitvy a statečnost, kterou se vyznamenal, stavby hradeb, které vybudoval, všechny jeho skutky
1 Mak 16:24 jsou zapsány v letopise jeho velekněžství od doby, kdy se po svém otci stal veleknězem.


www.farnoststrasnice.cz © 2011