Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Evangelium podle MatoušeKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Úterý, 15. září, 2020
Evangelium podle Matouše
[zkr. = Mt]
i s sebou olej.
Mt 25:4 Rozumné si vzaly s lampami i olej v nádobkách.
Mt 25:5 Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly.
Mt 25:6 Uprostřed noci se rozlehl křik: 'Ženich je tu, jděte mu naproti!'
Mt 25:7 Všechny družičky procitly a dávaly do pořádku své lampy.
Mt 25:8 Tu řekly pošetilé rozumným: 'Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!'
Mt 25:9 Ale rozumné odpověděly: 'Nemůžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jděte raději ke kupcům a kupte si!'
Mt 25:10 Ale zatímco šly kupovat, přišel ženich, a které byly připraveny, vešly s ním na svatbu; a dveře byly zavřeny.
Mt 25:11 Potom přišly i ty ostatní družičky a prosily: 'Pane, pane, otevři nám!'
Mt 25:12 Ale on odpověděl: 'Amen, pravím vám, neznám vás.'
Mt 25:13 Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.
Mt 25:14 Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek;
Mt 25:15 jednomu dal pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval.
Mt 25:16 Ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pět.
Mt 25:17 Tak i ten, který měl dvě, vyzískal jiné dvě.
Mt 25:18 Ten, který přijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého pána.
Mt 25:19 Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a začal účtovat.
Mt 25:20 Přistoupil tedy ten, který přijal pět hřiven, přinesl jiných pět a řekl: 'Pane, svěřil jsi mi pět hřiven; hle, jiných pět jsem jimi získal.'
Mt 25:21 Jeho pán mu odpověděl: 'Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.'
Mt 25:22 Přistoupil ten se dvěma hřivnami a řekl: 'Pane, svěřil jsi mi dvě hřivny; hle, jiné dvě jsem získal.'
Mt 25:23 Jeho pán mu odpověděl: 'Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.'
Mt 25:24 Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: 'Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk a sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.
Mt 25:25 Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš, co ti patří.'
Mt 25:26 Jeho pán mu odpověděl: 'Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal.
Mt 25:27 Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi patří, si vybral s úrokem.
Mt 25:28 Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven!
Mt 25:29 Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.
Mt 25:30 A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.'
Mt 25:31 Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy;
Mt 25:32 a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jeden od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů,
Mt 25:33 ovce postaví po pravici a kozly po levici.
Mt 25:34 Tehdy řekne král těm po pravici: 'Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.
Mt 25:35 Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne,
Mt 25:36 byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.'
Mt 25:37 Tu mu ti spravedliví odpoví: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít?
Mt 25:38 Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?
Mt 25:39 Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?'
Mt 25:40 Král jim odpoví a řekne jim: 'Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.'
Mt 25:41 Potom řekne těm na levici: 'Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!
Mt 25:42 Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít,
Mt 25:43 byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.'
Mt 25:44 Tehdy odpoví i oni: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?'
Mt 25:45 On jim odpoví: 'Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.'
Mt 25:46 A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života."
Mt 26:1 Když Ježíš dokončil všechna tato slova, řekl svým učedníkům:
Mt 26:2 "Víte, že za dva dny jsou velikonoce, a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován."
Mt 26:3 Tehdy se sešli velekněží a starší lidu ve dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš,
Mt 26:4 a uradili se, že se Ježíš zmocní lstí a že ho zabijí.
Mt 26:5 Říkali: "Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nebouřil."
Mt 26:6 Když byl Ježíš v Betanii v domě Šimona Malomocného,
Mt 26:7 přišla za ním žena, která měla alabastrovou nádobku drahocenného oleje, a vylila ji na jeho hlavu, jak seděl u stolu.
Mt 26:8 Když to viděli učedníci, hněvali se: "Nač taková ztráta?
Mt 26:9 Mohlo se to prodat za mnoho peněz a ty dát chudým!"
Mt 26:10 Ježíš to zpozoroval a řekl jim: "Proč trápíte tu ženu? Vykonala dobrý skutek.
Mt 26:11 Vždyť chudé máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále.
Mt 26:12 Když vylila ten olej na mé tělo, učinila to k mému pohřbu.
Mt 26:13 Amen, pravím vám, všude, po celém světě, kde bude kázáno toto evangelium, bude se mluvit na její památku o tom, co ona učinila."
Mt 26:14 Tehdy šel jeden z dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím
Mt 26:15 a řekl: "Co mi dáte? Já vám ho zradím." Oni mu určili třicet stříbrných.
Mt 26:16 Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.
Mt 26:17 Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: "Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?"
Mt 26:18 On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: "Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka."
Mt 26:19 Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka.
Mt 26:20 Navečer usedl s Dvanácti ke stolu,
Mt 26:21 a když jedli, řekl jim: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí."
Mt 26:22 Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: "Snad to nejsem já, Pane?"
Mt 26:23 On odpověděl: "Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí.
Mt 26:24 Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!"
Mt 26:25 Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: "Jsem to snad já, Mistře?" Řekl mu: "Ty sám jsi to řekl."
Mt 26:26 Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte, toto jest mé tělo."
Mt 26:27 Pak vzal i kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni.
Mt 26:28 Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.
Mt 26:29 Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce."
Mt 26:30 Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.
Mt 26:31 Tu jim Ježíš řekl: "Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť jest psáno: 'Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.'
Mt 26:32 Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje."
Mt 26:33 Na to mu řekl Petr: "Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!"
Mt 26:34 Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."
Mt 26:35 Petr prohlásil: "I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě." Podobně mluvili všichni učedníci.
Mt 26:36 Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: "Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil."
Mt 26:37 Vzal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy; tu na něho padl zármutek a úzkost.
Mt 26:38 Tehdy jim řekl: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!"
Mt 26:39 Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: "Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš."
Mt 26:40 Potom přišel k učedníkům a zastihl je v spánku. Řekl Petrovi: "To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou?
Mt 26:41 Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé."
Mt 26:42 Odešel podruhé a modlil se: "Otče můj, není-li možné, aby mne tento kalich minul, a musím-li jej pít, staň se tvá vůle."
Mt 26:43 A když se vrátil, zastihl je opět spící; nemohli oči udržet.
Mt 26:44 Nechal je, zase odešel a potřetí se modlil stejnými slovy.
Mt 26:45 Potom přišel k učedníkům a řekl jim: "Ještě spíte a odpočíváte? Hle, přiblížila se hodina, a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.
Mt 26:46 Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje!"
Mt 26:47 Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z dvanácti. Velekněží a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.
Mt 26:48 Jeho zrádce s nimi domluvil znamení: "Koho políbím, ten to je; toho zatkněte."
Mt 26:49 A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: "Buď zdráv, Mistře", a políbil ho.
Mt 26:50 Ježíš mu odpověděl: "Příteli, konej svůj úkol!" Tu přistoupili k Ježíšovi, vztáhli na něho ruce a zmocnili se ho.
Mt 26:51 Jeden z těch, kdo byli s ním, sáhl po meči, napadl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.
Mt 26:52 Ježíš mu řekl: "Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou.
Mt 26:53 Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů?
Mt 26:54 Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?"
Mt 26:55 V té hodině řekl Ježíš zástupům: "Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali. Denně jsem sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne.
Mt 26:56 Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co psali proroci." A tu ho všichni učedníci opustili a utekli.
Mt 26:57 Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší.
Mt 26:58 Petr šel za ním zpovzdálí až do veleknězova dvora; vstoupil dovnitř a posadil se mezi sluhy, aby viděl konec.
Mt 26:59 Velekněží a celá rada hledali křivé svědectví proti Ježíšovi, aby ho mohli odsoudit k smrti.
Mt 26:60 Ale nenalezli, ačkoli předstupovalo mnoho křivých svědků. Konečně přišli dva
Mt 26:61 a vypovídali: "On řekl: Mohu zbořit chrám a ve třech dnech jej vystavět."
Mt 26:62 Tu velekněz vstal a řekl mu: "Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?"
Mt 26:63 Ale Ježíš mlčel. A velekněz mu řekl: "Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!"
Mt 26:64 Ježíš odpověděl: "Ty sám jsi to řekl. Ale pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými."
Mt 26:65 Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: "Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání!
Mt 26:66 Co o tom soudíte?" Jejich výrok zněl: "Je hoden smrti."
Mt 26:67 Pak mu plivali do obličeje, bili ho po hlavě, někteří ho tloukli do tváře
Mt 26:68 a říkali: "Hádej, Mesiáši, kdo tě udeřil!"
Mt 26:69 Petr seděl venku v nádvoří. Tu k němu přistoupila jedna služka a řekla: "I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!"
Mt 26:70
Text bible pro den: Středa, 16. září, 2020
Evangelium podle Matouše
[zkr. = Mt] A on přede všemi zapřel: "Nevím, co mluvíš."
Mt 26:71 Vyšel k bráně, ale uviděla ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: "Tenhle byl s tím Nazaretským Ježíšem."
Mt 26:72 On znovu zapřel s přísahou: "Neznám toho člověka."
Mt 26:73 Ale zakrátko přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: "Jistě i ty jsi jeden z nich, vždyť i tvé nářečí tě prozrazuje!"
Mt 26:74 Tu se začal zaklínat a zapřísahat: "Neznám toho člověka." V tom zakokrhal kohout;
Mt 26:75 tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: 'Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.' Vyšel ven a hořce se rozplakal.
Mt 27:1 Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.
Mt 27:2 Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi.
Mt 27:3 Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším
Mt 27:4 a řekl: "Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!" Ale oni mu odpověděli: "Co je nám po tom? To je tvoje věc!"
Mt 27:5 A on odhodil peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.
Mt 27:6 Velekněží sebrali peníze a řekli: "Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev."
Mt 27:7 Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců.
Mt 27:8 Proto se to pole jmenuje 'Pole krve' až dodnes.
Mt 27:9 Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: 'Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele;
Mt 27:10 a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin.'
Mt 27:11 A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: "Ty jsi král Židů?" Ježíš odpověděl: "Ty sám to říkáš."
Mt 27:12 Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal.
Mt 27:13 Tu mu řekl Pilát: "Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?"
Mt 27:14 On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil.
Mt 27:15 O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli.
Mt 27:16 Tehdy tam měli pověstného vězně jménem Barabáš.
Mt 27:17 Když se zástupy shromáždily, řekl jim Pilát: "Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše zvaného Mesiáš?"
Mt 27:18 Věděl totiž, že mu ho vydali ze zášti.
Mt 27:19 Když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena se vzkazem: "Nezačínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mě kvůli němu pronásledovaly zlé sny."
Mt 27:20 Velekněží a starší však přiměli zástup, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše zahubili.
Mt 27:21 Vladař jim řekl: "Koho vám z těch dvou mám propustit?" Oni volali: "Barabáše!"
Mt 27:22 Pilát jim řekl: "Co tedy mám učinit s Ježíšem zvaným Mesiáš?" Všichni volali: "Ukřižovat!"
Mt 27:23 Namítl jim: "Čeho se vlastně dopustil?" Ale oni ještě více křičeli: "Ukřižovat!"
Mt 27:24 Když pak Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: "Já nejsem vinen krví tohoto člověka; je to vaše věc."
Mt 27:25 A všechen lid mu odpověděl: "Krev jeho na nás a naše děti!"
Mt 27:26 Tu jim propustil Barabáše, Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.
Mt 27:27 Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu.
Mt 27:28 Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť,
Mt 27:29 upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: "Buď zdráv, židovský králi!"
Mt 27:30 Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě.
Mt 27:31 Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování.
Mt 27:32 Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho kříž.
Mt 27:33 Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená 'Lebka',
Mt 27:34 dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít.
Mt 27:35 Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty;
Mt 27:36 pak tam stáli a střežili ho.
Mt 27:37 Nad hlavu mu dali nápis o provinění: "To je Ježíš, král Židů."
Mt 27:38 S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici.
Mt 27:39 Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou
Mt 27:40 a říkali: "Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej znovu postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!"
Mt 27:41 Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali:
Mt 27:42 :Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský - ať nyní sestoupí s kříže a uvěříme v něho!
Mt 27:43 Spolehl se na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: 'Jsem Boží Syn!'"
Mt 27:44 Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní.
Mt 27:45 V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin.
Mt 27:46 Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eli, Eli, lama sabachtani?", to jest: 'Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?'
Mt 27:47 Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: "On volá Eliáše."
Mt 27:48 Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít.
Mt 27:49 Ostatní však říkali: "Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!"
Mt 27:50 Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.
Mt 27:51 A hle, chrámová opona se roztrhla v půli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly,
Mt 27:52 hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena;
Mt 27:53 vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.
Mt 27:54 Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: "On byl opravdu Boží Syn!"
Mt 27:55 Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které provázely Ježíše z Galileje, aby se o něj staraly;
Mt 27:56 mezi nimi
Evangelium podle MkkaMkie z Magdaly, Mkie, matka Jakubova i Josefova, a matka synů Zebedeových.
Mt 27:57 Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům.
Mt 27:58 Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali.
Mt 27:59 Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna
Mt 27:60 a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesaný ve skále; ke vchodu hrobu přivalil veliký kámen a odešel.
Mt 27:61 Byla tam Mkie z Magdaly a jiná Mkie, které seděly naproti hrobu.
Mt 27:62 Nazítří, po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta
Mt 27:63 a řekli: "Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: 'Po třech dnech budu vzkříšen.'
Mt 27:64 Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob,aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první."
Mt 27:65 Pilát jim odpověděl: "Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré."
Mt 27:66 Oni odešli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.
Mt 28:1 Když uplynula sobota a začínal první den týdne, přišly Mkie z Magdaly a jiná Mkie, aby se podívaly k hrobu.
Mt 28:2 A hle, nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil s nebe, odvalil kámen a usedl na něm.
Mt 28:3 Jeho vzezření bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh.
Mt 28:4 Strážci byli strachem bez sebe a strnuli jako mrtví.
Mt 28:5 Anděl řekl ženám: "Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován.
Mt 28:6 Není zde; byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel.
Mt 28:7 Jděte rychle povědět jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých; jde před nimi do Galileje, tam ho spatří. Hle, řekl jsem vám to."
Mt 28:8 Tu rychle opustily hrob a se strachem i s velikou radostí běžely to oznámit jeho učedníkům.
Mt 28:9 A hle, Ježíš je potkal a řekl: "Buďte pozdraveny." Ženy přistoupily, objímaly jeho nohy a klaněly se mu.
Mt 28:10 Tu jim Ježíš řekl: "Nebojte se. Jděte a oznamte mým bratřím, aby šli do Galileje; tam mě uvidí."
Mt 28:11 Když se ženy vzdálily, někteří ze stráže přišli do města a oznámili velekněžím, co se všechno stalo.
Mt 28:12 Ti se sešli se staršími, poradili se a dali vojákům značné peníze
Mt 28:13 s pokynem: "Řekněte, že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jste spali.
Mt 28:14 A doslechne-li se to vladař, my to urovnáme a postaráme se, abyste neměli těžkosti."
Mt 28:15 Vojáci vzali peníze a udělali to tak, jak se jim řeklo. A ten výklad je rozšířen mezi židy až podnes.
Mt 28:16 Jedenáct apoštolů se pak odebralo do Galileje, na horu, kterou jim Ježíš určil.
Mt 28:17 Spatřili ho a klaněli se mu; ale někteří pochybovali.
Mt 28:18 Ježíš přistoupil a řekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.
Mt 28:19 Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého
Mt 28:20 a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku."
Mk 1:1 Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího.
Mk 1:2 Je psáno u proroka Izaiáše: 'Hle, já posílám posla před tvou tváří, by ti připravil cestu.
Mk 1:3 Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!'
Mk 1:4 To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: "Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů."
Mk 1:5 Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu.
Mk 1:6 Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel.
Mk 1:7 A kázal: "Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi.
Mk 1:8 Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.
Mk 1:9 V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn.
Mk 1:10 V tom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj.
Mk 1:11 A z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil."
Mk 1:12 A hned ho Duch vyvedl na poušť.
Mk 1:13 Byl na poušti čtyřicet dní a satan ho pokoušel; byl mezi dravou zvěří a andělé ho obsluhovali.
Mk 1:14 Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium.
Mk 1:15 Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu."
Mk 1:16 Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři.
Mk 1:17 Ježíš jim řekl: "Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí."
Mk 1:18 Ihned opustili sítě a šli za ním.
Mk 1:19 O něco dále uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana; ti byli na lodi a spravovali sítě.
Mk 1:20 Hned je povolal. A zanechali na lodi svého otce Zebedea s pomocníky a šli za ním.
Mk 1:21 Když přišli do Kafarnaum, hned v sobotu šel do synagógy a učil.
Mk 1:22 I žasli nad jeho učením, neboť učil jako ten, kdo má moc, a ne jako zákoníci.
Mk 1:23 V jejich synagóze byl právě člověk, posedlý nečistým duchem. Ten vykřikl:
Mk 1:24 "Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi svatý Boží."
Mk 1:25 Ale Ježíš mu pohrozil: "Umlkni a vyjdi z něho!"
Mk 1:26 Nečistý duch jím zalomcoval a s velikým křikem z něho vyšel.
Mk 1:27 Všichni užasli a jeden druhého se ptali: "Co to je? Nové učení plné moci - i nečistým duchům přikáže, a poslechnou ho."
Mk 1:28 A pověst o něm se rychle rozšířila po celé galilejské krajině.
Mk 1:29 Když vyšel ze synagógy, vstoupil s J
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Čtvrtek, 17. září, 2020
Evangelium podle Marka
[zkr. = Mk]
akubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova.
Mk 1:30 Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli.
Mk 1:31 Přistoupil k ní, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Horečka ji opustila a ona je obsluhovala.
Mk 1:32 Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé.
Mk 1:33 Celé město se shromáždilo u dveří.
Mk 1:34 I uzdravil mnoho nemocných rozličnými neduhy a mnoho zlých duchů vyhnal. A nedovoloval zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je.
Mk 1:35 Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil.
Mk 1:36 Šimon a jeho druhové se pustili za ním.
Mk 1:37 Když ho nalezli, řekli: "Všichni tě hledají."
Mk 1:38 Řekne jim: "Pojďte jinam do okolních městeček, abych i tam kázal, nebo proto jsem vyšel."
Mk 1:39 A tak šel, kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl zlé duchy.
Mk 1:40 Přijde k němu malomocný a na kolenou ho prosí: "Chceš-li, můžeš mě očistit."
Mk 1:41 Ježíš se slitoval, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, buď čist."
Mk 1:42 A hned se jeho malomocenství ztratilo a byl očištěn.
Mk 1:43 Ježíš mu pohrozil, poslal jej ihned pryč
Mk 1:44 a nařídil mu: "Ne, abys někomu něco říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal - jim na svědectví."
Mk 1:45 On však odešel a mnoho o tom vyprávěl a rozhlašoval, takže Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstal venku na opuštěných místech. A chodili k němu odevšad.
Mk 2:1 Když se po několika dnech vrátil do Kafarnaum, proslechlo se, že je doma.
Mk 2:2 Sešlo se tolik lidí, že už ani přede dveřmi nebylo k hnutí. A mluvil k nim.
Mk 2:3 Tu k němu přišli s ochrnutým; čtyři ho nesli.
Mk 2:4 Protože se pro zástup nemohli k němu dostat, odkryli střechu tam, kde byl Ježíš, prorazili otvor a spustili dolů nosítka, na kterých ochrnutý ležel.
Mk 2:5 Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Synu, odpouštějí se ti hříchy."
Mk 2:6 Seděli tam někteří ze zákoníků a v duchu uvažovali:
Mk 2:7 "Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?"
Mk 2:8 Ježíš hned svým duchem poznal, o čem přemýšlejí, a řekl jim: "Jak to, že tak uvažujete?
Mk 2:9 Je snadnější říci ochrnutému: 'Odpouštějí se ti hříchy,' anebo říci: 'Vstaň, vezmi své lože a choď?'
Mk 2:10 Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy" - řekne ochrnutému:
Mk 2:11 "Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!"
Mk 2:12 On vstal, vzal hned své lože a vyšel před očima všech, takže všichni žasli a chválili Boha: "Něco takového jsme ještě nikdy neviděli."
Mk 2:13 Vyšel opět k moři. Všechen lid k němu přicházel a on je učil.
Mk 2:14 A když šel dál, viděl Leviho, syna Alfeova, jak sedí v celnici, a řekl mu: "Pojď za mnou." On vstal a šel za ním.
Mk 2:15 Když byl u stolu v jeho domě, stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky mnoho celníků a jiných hříšníků; bylo jich totiž mnoho mezi těmi, kteří ho následovali.
Mk 2:16 Když zákoníci z farizejské strany viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: "Jak to, že jí s celníky a hříšníky?"
Mk 2:17 Ježíš to uslyšel a řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky."
Mk 2:18 Učedníci Janovi a farizeové se postili. Přišli k němu a ptali se: "Jak to, že se učedníci Janovi a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?"
Mk 2:19 Ježíš jim řekl: "Mohou se hosté na svatbě postit, když je ženich s nimi? Pokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit.
Mk 2:20 Přijdou však dny, kdy od nich ženich bude vzat; potom, v ten den, se budou postit.
Mk 2:21 Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ten přišitý kus vytrhne, nové od starého, a díra bude ještě větší.
Mk 2:22 A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno roztrhne měchy a měchy i víno přijdou nazmar. Nové víno do nových měchů!"
Mk 2:23 Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů.
Mk 2:24 Farizeové mu řekli: "Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí!"
Mk 2:25 Odpověděl jim: "Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním?
Mk 2:26 Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?"
Mk 2:27 A řekl jim: "Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.
Mk 2:28 Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou."
Mk 3:1 Vešel opět do synagógy; a byl tam člověk s odumřelou rukou.
Mk 3:2 Číhali na něj, uzdraví-li ho v sobotu, aby jej obžalovali.
Mk 3:3 On řekl tomu člověku s odumřelou rukou: "Vstaň a pojď doprostřed!"
Mk 3:4 Pak se jich zeptal: "Je dovoleno v sobotu jednat dobře, či zle, život zachránit, či utratit?" Ale oni mlčeli.
Mk 3:5 Tu se po nich rozhlédl s hněvem, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu člověku: "Zvedni ruku!" Zvedl ji, a jeho ruka byla zase zdravá.
Mk 3:6 Když farizeové vyšli ven, hned se proti němu s herodiány umlouvali, že ho zahubí.
Mk 3:7 Ježíš se se svými učedníky uchýlil k moři. Šlo za ním množství lidí z Galileje; ale i z Judska,
Mk 3:8 Jeruzaléma, Idumeje, ze Zajordání a z okolí Týru a Sidónu přišlo k němu veliké množství, když slyšeli, co všechno činí.
Mk 3:9 Požádal učedníky, ať pro něho připraví loď, aby se zástup na něho netlačil.
Mk 3:10 Mnohé totiž uzdravil, proto se ti, kdo trpěli chorobami, tlačili k němu, aby se ho dotkli.
Mk 3:11 A nečistí duchové, jakmile ho viděli, padali před ním na zem a křičeli: "Ty jsi Syn Boží!"
Mk 3:12 On však jim přísně nakazoval, aby ho neprozrazovali.
Mk 3:13 Vystoupil na horu a zavolal k sobě ty, které si vyvolil; i přišli k němu.
Mk 3:14 Ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, aby je posílal kázat
Mk 3:15 a aby měli moc vymítat zlé duchy.
Mk 3:16 Ustanovil těchto dvanáct: Petra - toto jméno dal Šimonovi -
Mk 3:17 Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jimž dal jméno Boanerges, což znamená 'synové hromu',
Mk 3:18 Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, jakuba Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananejského
Mk 3:19 a Iškariotského Jidáše, který ho pak zradil.
Mk 3:20 Vešel do domu a opět shromáždil zástup, takže nemohli ani chleba pojíst.
Mk 3:21 Když to uslyšeli jeho příbuzní, přišli, aby se ho zmocnili; říkali totiž, že se pomátl.
Mk 3:22 Zákoníci, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali: "Je posedlý Belzebulem. Ve jménu knížete démonů vyhání démony."
Mk 3:23 Zavolal je k sobě a mluvil k nim v podobenstvích: "Jak může satan vyhánět satana?
Mk 3:24 Je-li království vnitřně rozděleno, nemůže obstát.
Mk 3:25 Je-li dům vnitřně rozdělen, nebude moci obstát.
Mk 3:26 A povstane-li satan sám proti sobě a je rozdvojen, nemůže obstát a je s ním konec.
Mk 3:27 Nikdo nemůže vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže toho siláka dříve nespoutá. Pak teprve vyloupí jeho dům.
Mk 3:28 Amen, pravím vám, že všecko bude lidem odpuštěno, hříchy i všechna možná rouhání.
Mk 3:29 Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale je vinen věčným hříchem."
Mk 3:30 Toto pravil, protože řekli: "Má nečistého ducha."
Mk 3:31 Tu přišla jeho matka a jeho bratři. Stáli venku a vzkázali mu, aby k nim přišel.
Mk 3:32 Kolem něho seděl zástup; řekli mu: "Hle, tvoje matka a tvoji bratři jsou venku a hledají tě."
Mk 3:33 Odpověděl jim: "Kdo je má matka a moji bratři?"
Mk 3:34 Rozhlédl se po těch, kteří seděli v kruhu kolem něho, a řekl: "Hle, moje matka a moji bratři!
Mk 3:35 Kdo činí vůli Boží, to je můj bratr, má sestra i matka."
Mk 4:1 Opět začal učit u moře. Shromáždil se k němu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď na moři; posadil se v ní a celý zástup byl na břehu.
Mk 4:2 Učil je mnohému v podobenstvích. Ve svém učení jim řekl:
Mk 4:3 "Slyšte! Vyšel rozsévač rozsívat.
Mk 4:4 Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, a přiletěli ptáci a sezobali je.
Mk 4:5 Jiné padlo na skalnatou půdu, kde nemělo dost země, a hned vzešlo, protože nebylo hluboko v zemi.
Mk 4:6 Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemělo kořen, uschlo.
Mk 4:7 Jiné zase padlo do trní; trní vzrostlo, udusilo je, a zrno nevydalo úrodu.
Mk 4:8 A jiná zrna padla do dobré země a vzcházela, rostla, dávala úrodu a přinášela užitek i třicetinásobný i šedesátinásobný i stonásobný."
Mk 4:9 A řekl: "Kdo má uši k slyšení, slyš!"
Mk 4:10 A když byl o samotě, vyptávali se ho ti, kdo byli s ním, co znamenají podobenství.
Mk 4:11 I řekl jim: "Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, děje se všechno v podobenstvích,
Mk 4:12 aby 'hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno'."
Mk 4:13 Řekl jim: "Nerozumíte tomuto podobenství? Jak porozumíte všem ostatním?
Mk 4:14 Rozsévač rozsívá slovo.
Mk 4:15 Toto jsou ti podél cesty, kde se rozsívá slovo: Když je uslyší, hned přichází satan a odnímá slovo do nich zaseté.
Mk 4:16 A podobně ti, u nichž je zaseto na skalnatou půdu: Ti slyší slovo a hned je s radostí přijímají.
Mk 4:17 Nemají však v sobě kořen a jsou nestálí; když pak přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadají.
Mk 4:18 U jiných je zaseto do trní: Ti slyší slovo,
Mk 4:19 ale časné starosti, vábivost majetku a chtivost ostatních věcí vnikají do nitra a dusí slovo, takže zůstane bez úrody.
Mk 4:20 Toto pak jsou ti, u nichž je zaseto do dobré země: Ti slyší slovo, přijímají je a nesou úrodu třicetinásobnou i šedesátinásobnou i stonásobnou."
Mk 4:21 A řekl jim: "Přichází snad světlo, aby bylo dáno pod nádobu nebo pod postel, a ne na svícen?
Mk 4:22 Nic není skrytého, aby to jednou nebylo zjeveno, a nic nebylo utajeno, leč aby vyšlo najevo.
Mk 4:23 Kdo má uši k slyšení, slyš!"
Mk 4:24 Řekl jim také: "Dávejte pozor na to, co slyšíte! Jakou mírou měříte, takovou vám bude naměřeno, a ještě přidáno.
Mk 4:25 Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to co má."
Mk 4:26 Dále řekl: "S královstvím Božím je to tak, jako když člověk vhodí semeno do země;
Mk 4:27 ať spí či bdí, v noci i ve dne, semeno vzchází a roste, on ani neví jak.
Mk 4:28 Země sama od sebe plodí nejprve stéblo, potom klas a nakonec zralé obilí v klasu.
Mk 4:29 A když úroda dozraje, hned hospodář pošle srp, protože nastala žeň."
Mk 4:30 Také řekl: "K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme?
Mk 4:31 Je jako hořčičné zrno: Když je zaseto do země, je menší, než všecka semena na zemi;
Mk 4:32 ale když je zaseto, vzejde, přerůstá všechny byliny a vyhání tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jejich stínu."
Mk 4:33 V mnoha takových podobenstvích mluvil jim slovo tak, jak mohli slyšet.
Mk 4:34 Bez podobenství k nim nemluvil, ale v soukromí svým učedníkům vykládal.
Mk 4:35 Téhož dne večer jim řekl: "Přeplavme se na druhou stranu!"
Mk 4:36 I opustili zástup a odvezli ho lodí, na které byl. A jiné lodi ho doprovázely.
Mk 4:37 Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná.
Mk 4:38 On však na zádi lodi na podušce spal. I probudí ho a řeknou mu: "Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?"
Mk 4:39 Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: "Zmlkni a utiš se!" I ustal vítr a bylo veliké ticho.
Mk 4:40 A řekl jim: "Proč jste tak ustrašení? Což nemáte víru?"
Mk 4:41 Zděsili se
