Novinky | O Farnosti | Kalendář | Aktivity | P. Karel | Zpravodaj | Úvod

Farní charita

Liturgický kalendář

Dnes je: Pátek, 1. listopadu 2024, 01:29


Následující měsíc » « Předchozí měsíclistopadu 2018
Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30    
Následující rok » « Předchozí rok» DNES «


Barva pozadí dne: žlutá = dnes, tmavší modrá = zvolený den.
Kliknutím na den se níže zobrazí informace o svátku v tomto dni.

Nastaveno: listopad 2018


 Informace o svátku ve zvolený den -  Datum svátku:  Neděle, 4. listopadu, 2018
Svátek má:  Karel

Liturgický svátek:  Památka sv. Karla Boromejského, biskupa [Závazná památka]
Liturgické období:  Mezidobí, 31. neděle v mezidobí
Liturgická barva:       bílá
Liturgický cyklus:  B

  1.čtení:
  Žalm
  2.čtení:
  Evangelium

Dt 6,2-6
Žl 18,2-3a.3bc-4.47+51ab
Žid 7,23-28
Mk 12,28b-34

Pro zobrazení textů zaškrtněte požadované texty
a klikněte na tlačítko » Zobrazit výběr « níže:

Info: červené písmo u volby *Doplňující text* znamená, že položka obsahuje text.

 Volba zobrazení liturgických textů: 
 Život světce   1. čtení   Žalm    VŠE 
 2. čtení   Evangelium   Doplňující text  
Vyberte si texty a klikněte na  » » »

Nejprve výše zvolte texty, které chcete zobrazit, uložit do souboru nebo vytisknout.
Žádný text nebyl vybrán !


Vytisknout text na tiskárně  » » »

Uložení textu do souboru .pdf

  Poslat kompletní texty na Váš mail

Liturgické texty jsou převzaty z Misálu Katolické církve.

Pozn.: Pokud v kalendáři objevíte chybu - prosím o zaslání popisu na e-mail - charita@farnoststrasnice.cz


LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Neděle, 4. listopadu, 2018

Liturgické období:  Mezidobí, 31. neděle v mezidobí
Liturgická barva:  bílá
Liturgický cyklus:  B

Svátek:
Památka sv. Karla Boromejského, biskupa [Závazná památka]




Text 1.čtení:
Dt 6,2-6

Slyš, Izraeli: Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem!
Tak náročný požadavek byl dáván už účastníkům Staré smlouvy. Úryvek ze začátku 6. kapitoly je jedním z klíčových textů židovství, protože obsahuje jeho základní vyznání víry ("Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný"), jež je zároveň třikrát denně recitováno jako modlitba (Šema Israel).

Čtení z páté knihy Mojžíšovy.
Mojžíš řekl lidu: "Boj se Hospodina, svého Boha, a zachovávej všechny jeho zákony a příkazy, které já ti přikazuji - ty, tvůj syn a syn tvého syna - po všechny dny svého života, abys byl dlouho živ. Slyš, Izraeli, svědomitě je zachovávej, aby se ti dobře vedlo, abyste se velmi rozmnožili, jak to slíbil Hospodin, Bůh tvých otců, že ti dá zemi oplývající mlékem a medem. Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný. Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou! Ať tato slova, která ti dnes přikazuji, zůstanou v tvém srdci!"



Text žalmu:
Žl 18,2-3a.3bc-4.47+51ab

Odp.: Miluji tě, Hospodine, má sílo!
Miluji tě, Hospodine, má sílo,
- Hospodine, má skálo, mé útočiště, zachránce můj!
Odp.
Můj Bože, má skálo, na niž se utíkám,
- můj štíte, rohu mé spásy, ochrano má!
- Budu vzývat Hospodina, jemuž náleží chvála,
- a od svých nepřátel budu vysvobozen.
Odp.
Ať žije Hospodin, požehnána buď moje Skála,
- sláva buď Bohu, mému spasiteli!
- Veliká vítězství jsi popřál svému králi,
- dáváš přízeň svému pomazanému.
Odp.



Text 2.čtení:
Žid 7,23-28

Ježíš je navěky, a proto jeho kněžství nepřechází na nikoho jiného.
Tak převyšuje Ježíšovo kněžství dokonale kněžství starozákonní. Důležité je zvláště slovo o Ježíšově věčném kněžství, protože jen jeho správné pochopení umožňuje porozumět katolickému pojetí bohoslužby a služebného kněžství: oběti církve a kněží církve nejsou oběťmi a kněžími v protikladu nebo vedle Kristovy oběti a jeho kněžství, nýbrž jsou účastí na jediné oběti a jednom kněžství jednoho kněze - Krista.

Čtení z listu Židům.
Bratři! V době starozákonní mnozí se stávali kněžími, protože umírali, a nemohli tedy jimi být stále; (Ježíš) však je navěky, a proto jeho kněžství nepřechází na někoho jiného. Proto také je schopen přinést navždy spásu těm, kdo skrze něho přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval. Ano, právě takového velekněze jsme potřebovali: aby byl svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků, vyvýšený nad nebesa, který nemá zapotřebí, jako (jiní) velekněží, stále a stále podávat oběti nejprve za hříchy vlastní a teprve potom za (hříchy) lidu. (Ježíš) to učinil jednou provždy, když sám sebe přinesl v oběť. Zákon totiž ustanovuje za velekněze lidi, kteří jsou (podrobeni) slabosti; ale ona přísaha - pozdější než Zákon - (ustanovuje) Syna, který dosáhl dokonalosti navždy.



Text evangelia:
Mk 12,28b-34

To je první přikázání. Druhé je mu podobné.
Obě přikázání jsou ovšem známa už ze Starého zákona. A tak staví-li je učitel Zákona na první místo, blíží se - podle Ježíšových slov - Božímu království. To totiž ze Starého zákona vyrůstá, není vůči němu v protikladu.

Slova svatého evangelia podle Marka.
Jeden z učitelů Zákona přistoupil k Ježíšovi a zeptal se ho: "Které přikázání je první ze všech?" Ježíš odpověděl: "První je toto: `Slyš, Izraeli! Hospodin, náš Bůh, je jediný Pán. Proto miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.' Druhé je toto: `Miluj svého bližního jako sám sebe.' Žádné jiné přikázání není větší než tato." Učitel Zákona mu na to řekl: "Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že on je jediný a není jiného kromě něho a milovat ho celým srdcem, celým rozumem a celou silou a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary." Když Ježíš viděl, že (učitel Zákona) odpověděl rozumně, řekl mu: "Nejsi daleko od Božího království." A nikdo se už neodvážil dát mu nějakou otázku.



Doplňující text:




Liturgické texty jsou převzaty z Misálu Katolické církve.

www.farnoststrasnice.cz © 2009-2015