Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: List svatého apoštola Pavla TitoviKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Čtvrtek, 7. listopadu, 2019
2. list svatého apoštola Pavla Soluňanům
[zkr. = 2 Sol]
rá jste od nás převzali.
2 Sol 3:7 Sami přece víte, jak máte žít podle našeho příkladu. My jsme u vás nezaháleli
2 Sol 3:8 ani jsme nikoho nevyjídali, ale ve dne v noci jsme namáhavě pracovali, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž.
2 Sol 3:9 Ne že bychom k tomu neměli právo, ale chtěli jsme vám sami sebe dát za příklad, abyste se jím řídili.
2 Sol 3:10 Když jsme u vás byli, přikazovali jsme vám: Kdo nechce pracovat, ať nejí!
2 Sol 3:11 Teď však slyšíme, že někteří mezi vámi vedou zahálčivý život, pořádně nepracují a pletou se do věcí, do kterých jim nic není.
2 Sol 3:12 Takovým přikazujeme a vybízíme je ve jménu Pána Ježíše Krista, aby žili řádně a živili se vlastní prací.
2 Sol 3:13 Vy však, bratří, neochabujte v dobrém jednání.
2 Sol 3:14 Neuposlechne-li někdo těchto slov, která vám píšeme, dejte mu znát, že k vám nepatří; tím bude zahanben.
2 Sol 3:15 Ale nejednejte s ním jako s nepřítelem, nýbrž varujte ho jako bratra.
2 Sol 3:16 Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a ve všem. Pán se všemi vámi.
2 Sol 3:17 Pozdrav je psán mou, Pavlovou rukou. Tím je ověřen každý můj dopis, tak vždy píšu.
2 Sol 3:18 Milost Pána našeho Ježíše Krista s vámi se všemi.
1. list svatého apoštola Pavla Timotejovi
1 Tim 1:1 Pavel, apoštol Krista Ježíše z pověření Boha, našeho Spasitele, a Krista Ježíše, naší naděje,
1 Tim 1:2 Timoteovi, vlastnímu synu ve víře: Milost, slitování a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Pána.
1 Tim 1:3 Když jsem odcházel do Makedonie, žádal jsem tě, abys dále zůstal v Efezu a nikomu nedovolil učit odchylným naukám
1 Tim 1:4 a zabývat se bájemi a nekonečnými rodokmeny, které vedou spíše k jalovému hloubání, než k účasti víry na Božím záměru.
1 Tim 1:5 Cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce, z dobrého svědomí a z upřímné víry.
1 Tim 1:6 Od toho se někteří odchýlili a dali se na prázdné řeči.
1 Tim 1:7 Chtějí být učiteli zákona a nechápou ani svá vlastní slova ani podstatu toho, o čem s takovou jistotou mluví.
1 Tim 1:8 Víme, že zákon je dobrý, když ho někdo užívá správně
1 Tim 1:9 a je si vědom, že zákon není určen pro spravedlivého, nýbrž pro lidi zlé a neposlušné, bezbožné a hříšníky, pro lidi bohaprázdné a světské, pro ty, kdo vztáhnou ruku proti otci a matce, pro vrahy,
1 Tim 1:10 smilníky, zvrhlíky, únosce, lháře, křivopřísežníky, a co se ještě příčí zdravému učení
1 Tim 1:11 podle evangelia slávy požehnaného Boha, které mi bylo svěřeno.
1 Tim 1:12 Děkuji našemu Pánu, který mi dal sílu, Kristu Ježíši, že mě uznal za spolehlivého a určil ke své službě,
1 Tim 1:13 ačkoli jsem byl předtím rouhač, pronásledovatel a násilník. A přece jsem došel slitování, protože jsem ve své nevěře nevěděl, co dělám.
1 Tim 1:14 A milost našeho Pána se nadmíru rozhojnila, a s ní víra i láska v Kristu Ježíši.
1 Tim 1:15 Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu: Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já k nim patřím na prvním místě,
1 Tim 1:16 avšak došel jsem slitování, aby Ježíš Kristus právě na mně ukázal všechnu svou shovívavost jako příklad pro ty, kteří v něho uvěří a tak dosáhnou věčného života.
1 Tim 1:17 Králi věků, nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému Bohu buď čest a sláva na věky věků. Amen.
1 Tim 1:18 To ti kladu na srdce, synu Timoteji, ve shodě s prorockými slovy, která byla o tobě pronesena, abys jimi povzbuzen bojoval dobrý boj
1 Tim 1:19 a zachoval si víru i dobré svědomí, jímž někteří lidé pohrdli a tak ztroskotali ve víře.
1 Tim 1:20 Patří k nim Hymenaios a Alexandr, které jsem vydal satanu, aby se odnaučili rouhat.
1 Tim 2:1 Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi,
1 Tim 2:2 za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti.
1 Tim 2:3 To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha, který chce,
1 Tim 2:4 aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu.
1 Tim 2:5 Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš,
1 Tim 2:6 který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas.
1 Tim 2:7 Byl jsem ustanoven hlasatelem a apoštolem tohoto svědectví - mluvím pravdu a nelžu - učitelem pohanů ve víře a v pravdě.
1 Tim 2:8 Chci tedy, aby se muži všude ve shromáždění modlili, pozvedajíce ruce v čistotě, bez hněvu a hádek.
1 Tim 2:9 Rovněž ženy ať se oblékají slušně a zdobí se prostě a střízlivě, ne účesy a zlatem, perlami nebo drahými šaty,
1 Tim 2:10 nýbrž dobrými skutky, jak se sluší na ženy, které se rozhodly pro zbožný život.
1 Tim 2:11 Žena ať přijímá poučení mlčky s veškerou podřízeností.
1 Tim 2:12 Učit ženě nedovoluji. Žena nemá mít moc nad mužem, nýbrž má se nechat vést.
1 Tim 2:13 Vždyť první byl stvořen Adam a pak Eva.
1 Tim 2:14 A nebyl to také Adam, kdo byl oklamán, ale žena byla oklamána a dopustila se přestoupení.
1 Tim 2:15 Spasena bude jako matka, jestliže setrvá ve víře, lásce, svatosti a střízlivosti.
1 Tim 3:1 Věrohodné je to slovo: Kdo chce být biskupem, touží po krásném úkolu.
1 Tim 3:2 Nuže, biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, řádný, pohostinný, schopný učit,
1 Tim 3:3 ne pijan, ne rváč, nýbrž vlídný, smířlivý, nezištný.
1 Tim 3:4 Má dobře vést svou rodinu a mít děti poslušné a počestné;
1 Tim 3:5 nedovede-li někdo vést svou rodinu, jak se bude starat o Boží církev?
1 Tim 3:6 Nemá být nově pokřtěný, aby nezpyšněl a nepropadl odsouzení ďáblovu.
1 Tim 3:7 Musí mít také dobrou pověst u těch, kdo jsou mimo církev, aby neupadl do pomluv a ďáblových nástrah.
1 Tim 3:8 Rovněž jáhnové mají být čestní, ne dvojací v řeči, ne oddaní vínu, ne ziskuchtiví.
1 Tim 3:9 Mají uchovávat tajemství víry v čistém svědomí.
1 Tim 3:10 Ať jsou nejdříve vyzkoušeni, a teprve potom, když jim nelze nic vytknout, ať konají svou službu.
1 Tim 3:11 Právě tak ženy v této službě mají být čestné, ne pomlouvačné, střídmé, ve všem věrné.
1 Tim 3:12 Jáhni ať jsou jen jednou ženatí, ať dobře vedou své děti a celou rodinu.
1 Tim 3:13 Konají-li dobře svou službu, získávají si důstojné postavení a velkou jistotu ve víře v Krista Ježíše.
1 Tim 3:14 Doufám, že k tobě brzo přijdu. Ale píši ti to
1 Tim 3:15 pro případ, že bych se opozdil, abys věděl, jak je třeba si počínat v Božím domě, jímž je církev živého Boha, sloup a opora pravdy.
1 Tim 3:16 Vpravdě veliké je tajemství zbožnosti: Byl zjeven v těle, ospravedlněn Duchem, viděn od andělů, hlásán národům, došel víry ve světě, byl přijat do slávy.
1 Tim 4:1 Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami,
1 Tim 4:2 jsou pokrytci, lháři a mají vypálen cejch na vlastním svědomí.
1 Tim 4:3 Zakazují lidem ženit se a jíst pokrmy, které Bůh stvořil, aby je s děkováním požívali ti, kdo věří a kdo poznali pravdu.
1 Tim 4:4 Neboť všechno, co Bůh stvořil, je dobré a nemá se zavrhovat nic, co se přijímá s díkůvzdáním.
1 Tim 4:5 Vždyť je to posvěceno Božím slovem a modlitbou.
1 Tim 4:6 Toto bratřím zdůrazňuj a budeš dobrým služebníkem Krista Ježíše, vychovaným slovy víry a pravého učení, které sis osvojil.
1 Tim 4:7 Bezbožné a dětinské báje odmítej. Cvič se ve zbožnosti.
1 Tim 4:8 Cvičení těla je užitečné pro málo věcí, avšak zbožnost je užitečná pro všechno a má zaslíbení pro život nynější i budoucí.
1 Tim 4:9 Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu.
1 Tim 4:10 Proto se namáháme a zápasíme, že máme naději v živém Bohu, který je Spasitel všech lidí, zvláště věřících.
1 Tim 4:11 To přikazuj a tomu uč.
1 Tim 4:12 Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý; ale těm, kdo věří, buď vzorem v řeči, v chování, v lásce, ve víře, v čistotě.
1 Tim 4:13 Než přijdu, ujmi se předčítání, kázání, vyučování.
1 Tim 4:14 Nezanedbávej svůj dar, který ti byl dán podle prorockého pokynu, když na tebe starší vložili ruce.
1 Tim 4:15 Na to mysli, v tom žij, aby tvůj pokrok byl všem patrný.
1 Tim 4:16 Dávej pozor na své jednání i na své učení. Buď v tom vytrvalý. Tak posloužíš ke spasení nejen sobě, ale i svým posluchačům.
1 Tim 5:1 Proti staršímu člověku nevystupuj tvrdě, nýbrž domlouvej mu jako otci, mladším jako bratrům,
1 Tim 5:2 starším ženám jako matkám, mladším jako sestrám, vždy s čistou myslí.
1 Tim 5:3 Pečuj o vdovy, které jsou skutečně opuštěné.
1 Tim 5:4 Má-li však některá vdova děti nebo vnuky, ti ať se učí mít péči především o své příbuzné a odplácet svým rodičům. To je totiž milé Bohu.
1 Tim 5:5 Vdova, která je opravdu osamělá, doufá v Boha a oddává se vytrvale prosbám a modlitbám ve dne i v noci.
1 Tim 5:6 Ta, která myslí jen na zábavu, je mrtvá, i když žije.
1 Tim 5:7 To jim zdůrazňuj; ať se jim nedá nic vytknout.
1 Tim 5:8 Kdo se nestará o své blízké a zvláště o členy rodiny, zapřel víru a je horší než nevěřící.
1 Tim 5:9 Mezi zapsané vdovy smí být přijata žena ne mladší než šedesát let, jen jednou vdaná,
1 Tim 5:10 známá dobrými skutky: jestliže vychovala děti, prokazovala věřícím pohostinnost a umývala jim nohy, pomáhala nešťastným a osvědčila se v každém dobrém díle.
1 Tim 5:11 Mladší ženy nezapisuj mezi vdovy. Neboť jakmile je smyslnost odvrátí od Krista, chtějí se opět vdávat;
1 Tim 5:12 tak propadají odsouzení, protože porušily slíbenou věrnost.
1 Tim 5:13 Zároveň si navykají zahálet a chodit po návštěvách. A nejen zahálet, nýbrž i klevetit, plést se do cizích věcí a mluvit, co se nepatří.
1 Tim 5:14 Chci tedy, aby se mladší vdovy vdávaly, měly děti, vedly domácnost a nedávaly protivníku příležitost k pomluvám.
1 Tim 5:15 Některé totiž se již daly na satanovu cestu.
1 Tim 5:16 Má-li některá věřící žena vdovy v příbuzenstvu, ať jim pomáhá, aby nebyla zatěžována církev, která má pomáhat osamělým vdovám.
1 Tim 5:17 Starším, kteří svou službu konají dobře, ať se dostane dvojnásobné odměny, zvláště těm, kteří nesou břemeno kázání a vyučování.
1 Tim 5:18 Neboť Písmo praví: 'Nedáš náhubek dobytčeti, když mlátí obilí', a jinde: 'Dělník si zaslouží svou mzdu'.
1 Tim 5:19 Stížnost proti starším nepřijímej, leda na základě výpovědi dvou nebo tří svědků.
1 Tim 5:20 Ty, kteří hřeší, kárej přede všemi, aby se báli i ostatní.
1 Tim 5:21 Zapřísahám tě před Bohem a Kristem Ježíšem a před vyvolenými anděly, abys takto postupoval bez předpojatosti a nikomu nestranil.
1 Tim 5:22 Neustanovuj nikoho v církvi ukvapeně, abys neměl spoluvinu na cizím hříchu. Uchovávej se čistý.
1 Tim 5:23 Nenuť se pít vodu, ale kvůli svému žaludku a kvůli svým častým nemocem mírně užívej vína.
1 Tim 5:24 Hříchy některých lidí jsou zjevné, ještě než dojde k soudu; u jiných vyjdou najevo až na soudu.
1 Tim 5:25 Právě tak jsou zjevné dobré skutky; a pokud ještě nejsou zjevné, nezůstanou skryty.
1 Tim 6:1 Všichni, kdo nesou jho otroctví, ať mají své pány v náležité úctě, aby Boží jméno ani naše učení neupadly do špatné pověsti.
1 Tim 6:2 Ti, kdo mají věřící pány, ať k nim nemají menší úctu proto, že jsou jejich bratří, nýbrž ať jsou jim poddáni o to raději, že mohou sloužit věřícím a milovaným. Tomu všemu uč a to přikazuj.
1 Tim 6:3 Jestliže někdo učí něco jiného a nedrží se zdravých slov našeho Pána Ježíše Krista a učení pravé zbožnosti,
1 Tim 6:4 je nadutý, ničemu nerozumí a jen si libuje ve sporech a slovních potyčkách. Z toho vzniká závist, svár, urážky, podezřívání,
1 Tim 6:5 ustavičné hádky lidí, kteří mají zvrácenou mysl a jsou zbaveni pravdy, a zbožnost pokládají za prostředek k obohacení.
1 Tim 6:6 Zbož
Text bible pro den: Pátek, 8. listopadu, 2019
List svatého apoštola Pavla Titovi
[zkr. = Tit] nost, která se spokojí s tím, co má, je už sama velké bohatství.
1Ti 6:7 Nic jsme si totiž na svět nepřinesli, a také si nic nemůžeme odnést.
1Ti 6:8 Máme-li jídlo a oděv, spokojme se s tím.
1Ti 6:9 Kdo chce být bohatý, upadá do osidel pokušení a do mnoha nerozumných a škodlivých tužeb, které strhují lidi do zkázy a záhuby,
1Ti 6:10 Kořenem všeho toho zla je láska k penězům. Z touhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení.
1Ti 6:11 Ty však se tomu jako Boží člověk vyhýbej! Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost.
1Ti 6:12 Bojuj dobrý boj víry, abys dosáhl věčného života, k němuž jsi byl povolán a k němuž ses přihlásil dobrým vyznáním před mnoha svědky.
1Ti 6:13 Vyzývám tě před Bohem, který dává všemu život, a Kristem Ježíšem, který vydal svědectví svým dobrým vyznáním před Pontiem Pilátem,
1Ti 6:14 abys bez poskvrny a výtky plnil své poslání až do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.
1Ti 6:15 Jeho příchod zjeví v určený čas požehnaný a jediný Vládce, Král králů a Pán pánů.
1Ti 6:16 On jediný je nesmrtelný a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí neviděl a nemůže uvidět. Jemu patří čest a věčná moc. Amen.
1Ti 6:17 Těm, kteří jsou bohatí v tomto věku, přikazuj, ať nejsou pyšní a nedoufají v nejisté bohatství, nýbrž v Boha, který nás štědře opatřuje vším, co potřebujeme;
1Ti 6:18 napomínej je, ať konají dobro a jsou bohatí v dobrých skutcích, štědří, dobročinní,
1Ti 6:19 a tak ať si střádají dobrý základ pro budoucnost, aby obdrželi pravý život.
1Ti 6:20 Opatruj, co ti bylo svěřeno, Timoteji, vyhýbej se bezbožným řečem a protikladným naukám, které se lživě nazývají "poznání".
1Ti 6:21 Kdo se k němu hlásí, zbloudil ve víře. Milost s vámi!
2Ti 1:1 Pavel, z vůle Boží apoštol Krista Ježíše, poslaný hlásat zaslíbený život v Kristu Ježíši -
2Ti 1:2 Timoteovi, milovanému synu: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Pána.
2Ti 1:3 Děkuji za tebe Bohu, kterému sloužím s čistým svědomím jako moji předkové, když na tebe neustále myslím ve svých modlitbách ve dne v noci.
2Ti 1:4 Vzpomínám na tvé slzy a toužím tě spatřit, aby moje radost byla úplná.
2Ti 1:5 Připomínám si tvou upřímnou víru, kterou měla už tvá babička Lóis a tvá matka Euniké, a kterou máš, jak jsem přesvědčen, i ty.
2Ti 1:6 Proto ti kladu na srdce, abys rozněcoval oheň Božího daru, kterého se ti dostalo vzkládáním mých rukou.
2Ti 1:7 Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy.
2Ti 1:8 Nestyď se tedy vydávat svědectví o našem Pánu; ani za mne, jeho vězně, se nestyď, nýbrž snášej spolu se mnou všechno zlé pro evangelium. K tomu ti dá sílu Bůh,
2Ti 1:9 který nás spasil a povolal svatým povoláním ne pro naše skutky, nýbrž ze svého rozhodnutí a z milosti, kterou nám daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy
2Ti 1:10 a nyní zjevil příchodem našeho Spasitele Ježíše Krista. On zlomil moc smrti a zjevil nepomíjející život v evangeliu.
2Ti 1:11 K jeho zvěstování jsem já byl ustanoven hlasatelem, apoštolem a učitelem.
2Ti 1:12 Proto také všechno snáším a nestydím se vydávat svědectví, neboť vím, komu jsem uvěřil. Jsem přesvědčen, že on má moc chránit, co mi svěřil, až do onoho dne.
2Ti 1:13 Měj za vzor zdravých slov to, co jsi slyšel ode mne ve víře a lásce, která nás spojuje v Kristu Ježíši.
2Ti 1:14 Svěřený poklad chraň mocí Ducha svatého, který v nás přebývá.
2Ti 1:15 Víš, že se ode mne odvrátili všichni v Asii, mezi nimi Fygelos a Hermogenés.
2Ti 1:16 Kéž Pán prokáže milosrdenství Oneziforově rodině. Několikrát mě potěšil a nestyděl se za mé řetězy;
2Ti 1:17 když přišel do Říma, usilovně mě hledal, až mě našel.
2Ti 1:18 Kéž mu Pán dá, aby u něho našel milosrdenství v onen den. A jaké služby vykonal v Efezu, víš nejlépe sám.
2Ti 2:1 A ty, můj synu, buď silný milostí Krista Ježíše,
2Ti 2:2 a co jsi ode mne slyšel před mnoha svědky, svěř to věrným lidem, kteří budou schopni učit zase jiné.
2Ti 2:3 Snášej se mnou všechno zlé jako řádný voják Krista Ježíše.
2Ti 2:4 Kdo se dá na vojnu, nezaplétá se do záležitostí obyčejného života; chce obstát před tím, kdo mu velí.
2Ti 2:5 A kdo závodí, nedostane cenu, nezávodí-li podle pravidel.
2Ti 2:6 Také rolník musí nejprve těžce pracovat, než sklidí úrodu.
2Ti 2:7 Uvažuj o tom, co říkám. Pán ti dá, abys všechno pochopil.
2Ti 2:8 Pamatuj na Ježíše Krista vzkříšeného z mrtvých, původem z rodu Davidova; to je moje evangelium.
2Ti 2:9 Pro ně snáším utrpení a dokonce pouta jako zločinec. Ale Boží slovo není spoutáno.
2Ti 2:10 A tak všechno snáším pro vyvolené, aby i oni dosáhli spásy v Kristu Ježíši a věčné slávy.
2Ti 2:11 Věrohodné je to slovo: Jestliže jsme s ním zemřeli, budeme s ním i žít.
2Ti 2:12 Jestliže s ním vytrváme, budeme s ním i vládnout. Zapřeme-li ho, i on nás zapře.
2Ti 2:13 Jsme-li nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe.
2Ti 2:14 Toto připomínej a před tváří Boží naléhavě domlouvej bratřím, aby se nepřeli o slova. Není to k ničemu, leda k rozvrácení posluchačů.
2Ti 2:15 Usiluj o to, aby ses před Bohem osvědčil jako dělník, který se nemá zač stydět, protože správně zvěstuje slovo pravdy.
2Ti 2:16 Bezbožným a planým řečem se vyhýbej. Neboť takoví lidé půjdou stále dál ve své bezbožnosti
2Ti 2:17 a jejich učení se bude šířit jako rakovina. K nim patří Hymenaios a Filétos,
2Ti 2:18 kteří zbloudili z cesty pravdy, když říkají, že naše vzkříšení už nastalo; tak podvracejí víru některých bratří.
2Ti 2:19 Ovšem pevný Boží základ trvá a nese nápis 'Pán zná ty, kdo jsou jeho' a 'ať se odvrátí od nespravedlnosti každý, kdo vyznává jméno Páně'.
2Ti 2:20 Ve velké domácnosti nejsou jen zlaté a stříbrné nádoby, nýbrž i dřevěné a hliněné, jedny pro cenné věci, druhé na odpadky.
2Ti 2:21 Kdo se od těch falešných nauk očistí, bude nástrojem vznešeným, posvěceným, užitečným pro hospodáře, připraveným ke každému dobrému dílu.
2Ti 2:22 Vyhýbej se mladické prudkosti, usiluj o spravedlnost, víru, lásku a pokoj s těmi, kdo vzývají Pána z čistého srdce.
2Ti 2:23 Nepouštěj se do hloupých sporů, v jakých si libují nepoučení lidé; víš, že vedou jen k hádkám.
2Ti 2:24 Služebník Kristův se nemá hádat, nýbrž má být laskavý ke všem, schopný učit a být trpělivý.
2Ti 2:25 Má vlídně poučovat odpůrce. Snad jim dá Bůh, že se obrátí, poznají pravdu
2Ti 2:26 a vzpamatují se z ďáblových nástrah, do kterých se dali polapit, když podlehli jeho vůli.
2Ti 3:1 Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy.
2Ti 3:2 Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní,
2Ti 3:3 bez lásky, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, hrubí, lhostejní k dobrému,
2Ti 3:4 zrádní, bezhlaví, nadutí, budou mít raději rozkoš než Boha,
2Ti 3:5 budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat. Takových lidí se straň.
2Ti 3:6 Patří k nim ti, kdo vnikají do rodin, aby nalákali lehkověrné ženy plné hříchů, ovládané rozličnými touhami,
2Ti 3:7 které by se pořád chtěly učit, a nikdy nemohou přijít k poznání pravdy.
2Ti 3:8 Jako Jannés a Jambrés odporovali Mojžíšovi, tak i ti falešní učitelé odporují pravdě. Jsou to lidé se zvrácenou myslí, kteří ve víře selhali.
2Ti 3:9 Ale s jejich úspěchy už je konec. Jejich zaslepenost bude všem stejně zjevná jako oněch dvou.
2Ti 3:10 Ty však jsi sledoval mé učení, můj způsob života, mé úmysly, mou víru, shovívavost, lásku, trpělivost,
2Ti 3:11 pronásledování a útrapy, jaké mne stihly v Antiochii, v Ikoniu a v Lystře. Jaká pronásledování jsem přestál, a ze všech mě Pán vysvobodil!
2Ti 3:12 A všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, zakusí pronásledování.
2Ti 3:13 Avšak se zlými lidmi a podvodníky to půjde stále k horšímu, neboť klamou jiné i sebe.
2Ti 3:14 Ty však setrvávej v tom, čemu ses naučil a o čem jsi přesvědčen. Víš, od koho ses tomu naučil.
2Ti 3:15 Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše.
2Ti 3:16 Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti,
2Ti 3:17 aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.
2Ti 4:1 Před Bohem a Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, tě zapřísahám pro jeho příchod a jeho království:
2Ti 4:2 Hlásej slovo Boží, ať přijdeš vhod či nevhod, usvědčuj, domlouvej, napomínej v trpělivém vyučování.
2Ti 4:3 Neboť přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, a podle svých choutek si seženou učitele, kteří by vyhověli jejich přáním.
2Ti 4:4 Odvrátí sluch od pravdy a přikloní se k bájím.
2Ti 4:5 Avšak ty buď ve všem střízlivý, snášej útrapy, konej dílo zvěstovatele evangelia a cele se věnuj své službě.
2Ti 4:6 Neboť já již budu obětován, přišel čas mého odchodu.
2Ti 4:7 Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval.
2Ti 4:8 Nyní je pro mne připraven vavřín spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž všem, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod.
2Ti 4:9 Pospěš si, abys přišel za mnou co nejdřív.
2Ti 4:10 Démas mě totiž opustil, protože více miloval tento svět, a odešel do Tesaloniky. Krescens odešel do Galacie, Titus do Dalmácie.
2Ti 4:11 Jediný Lukáš je se mnou. Marka vezmi s sebou, bude mi užitečný jako pomocník.
2Ti 4:12 Tychika jsem poslal do Efezu.
2Ti 4:13 Plášť, který jsem nechal v Troadě u Karpa, přines s sebou, též knihy a zvláště pergamen.
2Ti 4:14 Kovář Alexandr mi způsobil mnoho zlého. Odplatí mu Pán podle jeho činů.
2Ti 4:15 Také ty si dej před ním pozor. Velmi se totiž stavěl proti našim slovům.
2Ti 4:16 Při mé první obhajobě nikdo při mně nebyl, všichni mě opustili. Kéž jim to Bůh nepočítá!
2Ti 4:17 Pán však při mně stál a dal mi sílu, abych mohl dovršit zvěstování evangelia, a slyšeli je všichni pohané; a byl jsem vysvobozen ze lví tlamy.
2Ti 4:18 Pán mě vysvobodí ze všeho zlého a zachová pro své nebeské království. Jemu patří sláva na věky věků, amen.
2Ti 4:19 Pozdravuj Prisku a Akvilu a rodinu Oneziforovu.
2Ti 4:20 Erastos zůstal v Korintu. Trofima jsem nechal v Milétu, protože byl nemocen.
2Ti 4:21 Pospěš si, abys přišel, než nastane zima. Pozdravuje tě Eubulos, Pudens, Linus, Klaudia a všichni bratří.
2Ti 4:22 Pán buď s tvým duchem. Milost s vámi.
Tit 1:1 Pavel, Boží služebník a apoštol Ježíše Krista, poslaný k tomu, aby Boží vyvolené přivedl k víře a k poznání pravdy našeho náboženství,
Tit 1:2 aby měli naději na věčný život, jejž slíbil pravdomluvný Bůh před věky, a ve svůj čas
Tit 1:3 zjevil své slovo v kázání, které mi bylo svěřeno z rozkazu našeho Spasitele Boha -
Tit 1:4 Titovi, vlastnímu synu ve společné víře: Milost a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Spasitele.
Tit 1:5 Proto jsem tě ponechal na Krétě, abys uvedl do pořádku, co ještě zbývá, a ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti nařídil.
Tit 1:6 Mají to být lidé bezúhonní, jen jednou ženatí, mají mít věřící děti, kterým se nedá vytknout nevázanost a neposlušnost.
Tit 1:7 Neboť biskup má být bezúhonný jako správce Božího domu. Nemá být nadutý, zlostný, pijan, rváč, ziskuchtivý.
Tit 1:8 Má být pohostinný, dobrý, rozvážný, spravedlivý, zbožný, zdrženlivý,
Tit 1:9 pevný ve slovech pravé nauky, aby byl schopen jak
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Sobota, 9. listopadu, 2019
List Židům
[zkr. = Žid]
povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce.
Tit 1:10 Je mnoho těch, kteří se nepodřizují, vedou prázdné řeči a svádějí lidi: jsou to hlavně ti, kteří lpí na obřízce.
Tit 1:11 Těm je třeba zavřít ústa. Pro hanebný zisk učí tomu, co se nepatří, a rozvracejí tím celé rodiny.
Tit 1:12 Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: 'Kréťané jsou samí lháři, zlá zvířata, lenivá břicha.'
Tit 1:13 A je to pravdivé svědectví. Proto je přísně kárej, aby měli zdravou víru
Tit 1:14 a nedrželi se židovských bájí a příkazů lidí, kteří se odvracejí od pravdy.
Tit 1:15 Čistým je všechno čisté. Ale poskvrněným a nevěřícím nic není čisté. Jak jejich rozum, tak jejich svědomí jsou poskvrněny.
Tit 1:16 Prohlašují, že znají Boha, avšak svým jednáním to popírají. Jsou odporní, neposlušní a neschopni jakéhokoli dobrého skutku.
Tit 2:1 Ty však mluv, co odpovídá zdravému učení.
Tit 2:2 Starší muži ať jsou střídmí, vážní, rozumní, ať jsou zdraví ve víře, lásce a trpělivosti.
Tit 2:3 Podobně starší ženy ať se chovají důstojně, ať nepomlouvají a nepropadají přílišnému pití vína. Ať vyučují mladší ženy v dobrém
Tit 2:4 a vedou je k tomu, aby měly rády své muže a své děti,
Tit 2:5 byly rozumné, cudné, staraly se o domácnost, byly laskavé a poslouchaly své muže, aby Boží slovo nebylo zneváženo.
Tit 2:6 Rovněž mladší muže napomínej, ať jsou ve všem rozvážní,
Tit 2:7 a sám jim dávej dobrý příklad. Tvé učení ať je nezkažené, důvěryhodné,
Tit 2:8 ať je to zdravé a nepochybné slovo, aby protivník byl zahanben a nemohl o nás povědět nic špatného.
Tit 2:9 Otroci ať ve všem poslouchají své pány. Ať jsou úslužní, neodmlouvají,
Tit 2:10 ať nic nezpronevěří a jsou naprosto spolehliví, a tak ve všem dělají čest učení našeho Spasitele Boha.
Tit 2:11 Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem
Tit 2:12 a vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku
Tit 2:13 a očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista.
Tit 2:14 On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích.
Tit 2:15 Tak mluv, napomínej a přesvědčuj se vším důrazem. Nikdo ať tebou nepohrdá.
Tit 3:1 Připomínej bratřím, ať jsou podřízeni těm, kdo mají vládu a moc, a ať je poslouchají. Ať jsou vždy hotovi jednat dobře.
Tit 3:2 Ať nikoho nepomlouvají, ať se nepřou, jsou mírní a vždycky se ke všem chovají vlídně.
Tit 3:3 Vždyť i my jsme byli kdysi nerozumní, neposlušní, zbloudilí, byli jsme otroky všelijakých vášní a rozkoší, žili jsme ve zlobě a závisti, byli jsme hodni opovržení a navzájem jsme se nenáviděli.
Tit 3:4 Ale ukázala se dobrota a láska našeho Spasitele Boha:
Tit 3:5 On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého.
Tit 3:6 Bohatě na nás vylil svého Ducha skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele,
Tit 3:7 abychom ospravedlněni jeho milostí měli podíl na věčném životě, k němuž se upíná naše naděje.
Tit 3:8 Tato slova jsou spolehlivá, a chci, abys tomu všemu neochvějně učil, tak aby ti, kdo uvěřili Bohu, snažili se vynikat dobrým jednáním. To je dobré a lidem prospěšné.
Tit 3:9 Hloupým sporům o rodokmeny, rozbrojům a hádkám o Zákon se vyhýbej. Jsou zbytečné a k ničemu.
Tit 3:10 Sektáře jednou nebo dvakrát napomeň a pak se ho zřekni;
Tit 3:11 je jasné, že takový člověk je převrácený, hřeší, a tak sám nad sebou vynáší soud.
Tit 3:12 Jakmile k tobě pošlu Artemu nebo Tychika, přijď hned ke mně do Nikopole. Rozhodl jsem se, že tam strávím zimu.
Tit 3:13 Zákoníka Zénu a Apolla pečlivě vyprav na cestu, aby jim nic nechybělo.
Tit 3:14 Ať se učí i naši lidé vynikat v dobrých skutcích, kde je jich naléhavě potřebí, aby nebyli neužiteční.
Tit 3:15 Pozdravují tě všichni, kdo jsou se mnou. Vyřiď pozdrav našim přátelům ve víře. Milost s vámi se všemi.
Phm 1:1 Pavel, vězeň Krista Ježíše, a bratr Timoteus Filemonovi, našemu milovanému spolupracovníku,
Phm 1:2 sestře Apfii, Archippovi, našemu spolubojovníku, a církvi v tvém domě:
Phm 1:3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
Phm 1:4 Děkuji svému Bohu a stále na tebe pamatuji ve svých modlitbách,
Phm 1:5 když slyším o tvé víře v Pána Ježíše a o tvé lásce ke všem bratřím.
Phm 1:6 Prosím za tebe, aby se tvá účast na společné víře projevila tím, že rozpoznáš, co dobrého můžeme učinit pro Krista.
Phm 1:7 Tvá láska mi přinesla velkou radost a povzbuzení, protože jsi potěšil srdce věřících, bratře.
Phm 1:8 Ačkoli bych ti v Kristu mohl směle nařídit, co máš udělat,
Phm 1:9 pro lásku raději prosím, já Pavel, vyslanec a nyní i vězeň Krista Ježíše.
Phm 1:10 Prosím tě za svého syna, kterému jsem dal život ve vězení, Onezima,
Phm 1:11 který ti před časem způsobil škodu, ale nyní je tobě i mně k užitku.
Phm 1:12 Posílám ti ho zpět, je mi drahý jako mé vlastní srdce.
Phm 1:13 Chtěl jsem si ho ponechat u sebe, aby mi ve vězení, kde jsem pro evangelium, sloužil místo tebe,
Phm 1:14 avšak bez tvého souhlasu jsem nechtěl nic udělat, aby tvá dobrota nebyla jakoby vynucená, nýbrž aby byla dobrovolná.
Phm 1:15 Snad proto byl na čas od tebe odloučen, abys ho měl navěky -
Phm 1:16 ne už jako otroka, nýbrž mnohem více než otroka: jako milovaného bratra. Když se jím stal mně, oč více jím bude tobě před lidmi i před Pánem.
Phm 1:17 Jsme-li tedy spolu spojeni, přijmi ho k sobě jako mne.
Phm 1:18 Jestliže ti způsobil nějakou škodu nebo je ti něco dlužen, připiš to na můj účet.
Phm 1:19 Já Pavel píšu vlastní rukou: já to nahradím. Abych ti neřekl, že mi dlužíš i sám sebe.
Phm 1:20 Ano, bratře, udělej mi tu radost v Pánu. Potěš mé srdce v Kristu.
Phm 1:21 Píšu ti v důvěře ve tvou poslušnost a vím, že uděláš víc, než říkám.
Phm 1:22 Zároveň mi také připrav ubytování, neboť doufám, že vám budu pro vaše modlitby darován.
Phm 1:23 Pozdravuje tě Epafras, můj spoluvězeň v Kristu Ježíši,
Phm 1:24 Marek, Aristarchos, Démas a Lukáš, moji spolupracovníci.
Phm 1:25 Milost Pána Ježíše Krista buď s vámi.
Žid 1:1 Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků;
Žid 1:2 v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky.
Žid 1:3 On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech
Žid 1:4 a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje jménem, které mu bylo dáno.
Žid 1:5 Komu kdy z andělů Bůh řekl: 'Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil!' A jinde se praví: 'Já mu budu Otcem a on mi bude Synem.'
Žid 1:6 A když chce uvést Prvorozeného do světa, praví opět: 'Ať se mu pokloní všichni andělé Boží!'
Žid 1:7 O andělích je řečeno: 'Jeho andělé jsou vanutí větru a jeho služebníci plápolající oheň.'
Žid 1:8 O Synovi však: 'Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo práva je žezlem tvého království,
Žid 1:9 Miluješ spravedlnost a nenávidíš nepravost, proto pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem radosti nad všechny tvé druhy.'
Žid 1:10 A dále: 'Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi, i nebesa jsou dílem tvých rukou.
Žid 1:11 Ona pominou, ty však zůstáváš; nebesa zvetšejí jako oděv,
Žid 1:12 svineš je jako plášť a jako šat se změní, ty však jsi stále týž a tvá léta nikdy neustanou.'
Žid 1:13 Kterému z andělů kdy řekl: 'Usedni po mé pravici, dokud ti nedám nepřátele za podnož tvého trůnu!'
Žid 1:14 Což není každý anděl jen duchem, vyslaným k službě těm, kdo mají dojít spasení?
Žid 2:1 Proto se tím více musíme držet toho, co jsme slyšeli, abychom nebyli strženi proudem.
Žid 2:2 Jestliže už slovo zákona, které vyslovili andělé, bylo pevné a každý přestupek i každá neposlušnost došla spravedlivé odplaty,
Žid 2:3 jak bychom mohli uniknout my, pohrdneme-li tak slavným spasením? První je zvěstoval sám Pán, a ti, kdo uslyšeli, dosvědčili toto spasení i nám;
Žid 2:4 Bůh potvrzoval jejich svědectví znameními, divy i rozličnými projevy své moci a rozdílením Ducha svatého podle své vůle.
Žid 2:5 Andělům Bůh také nepodřídil budoucí svět, o němž mluvíme,
Žid 2:6 kdežto o Synu je na jednom místě řečeno: 'Co je člověk, že ho máš, Bože, na mysli, a Syn člověka, že na něj hledíš?
Žid 2:7 Jen nakrátko jsi ho postavil níž než anděly, pak jsi ho korunoval ctí a slávou,
Žid 2:8 všecko jsi podrobil pod jeho nohy.' Když mu tedy podrobil všecko, znamená to, že nezůstalo nic, co by mu nebylo podmaněno. Nyní ovšem ještě nevidíme, že by mu vše bylo podmaněno.
Žid 2:9 Ale vidíme toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, jak je pro utrpení smrti korunován ctí a slávou; neboť měl z milosti Boží zakusit smrt za všecky.
Žid 2:10 Bylo přirozené, že Bůh, pro něhož je vše a skrze něhož je vše, přivedl mnoho synů k slávě, když skrze utrpení učinil dokonalým původce jejich spásy.
Žid 2:11 A on, který posvěcuje, i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou z téhož Otce. Proto se nestydí nazývat je svými bratry, když říká:
Žid 2:12 'Budu zvěstovat tvé jméno svým bratřím, uprostřed shromáždění tě budu chválit.'
Žid 2:13 A jinde praví: 'Také já svou důvěru složím v Boha.' A dále: 'Hle, já a děti, které mi dal Bůh.'
Žid 2:14 Protože sourozence spojuje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla,
Žid 2:15 a aby tak vysvobodil ty, kdo byli strachem před smrtí drženi po celý život v otroctví.
Žid 2:16 Neujímá se přece andělů, ale 'ujímá se potomků Abrahamových'.
Žid 2:17 Proto musil být ve všem jako jeho bratří, aby se stal veleknězem milosrdným a věrným v Boží službě a mohl tak smířit hříchy lidu.
Žid 2:18 Protože sám prošel zkouškou utrpení, může pomoci těm, na které přicházejí zkoušky.
Žid 3:1 Proto, bratří, vy, kteří jste svatí a máte účast na nebeském povolání, hleďte na apoštola a velekněze našeho vyznání, Ježíše:
Žid 3:2 byl věrný tomu, kdo jej ustanovil, jako i 'Mojžíš byl věrný v celém Božím domě'.
Žid 3:3 Ježíš je však hoden větší slávy než Mojžíš, tak jako stavitel domu je víc nežli dům sám.
Žid 3:4 Každý dům někdo staví; ten, kdo postavil vše, je Bůh.
Žid 3:5 Mojžíš byl věrný v celém Božím domě, ale jen jako služebník, který měl dosvědčit to, co teprve bude vysloveno.
Žid 3:6 Kristus však jako Syn je nad celým Božím domem. A tímto Božím domem jsme my, pokud si až do konce zachováme smělou jistotu a radostnou naději.
Žid 3:7 Proto, jak říká Duch svatý: 'Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas,
Žid 3:8 nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru jako v den pokušení na poušti,
Žid 3:9 kde si vaši otcové žádali důkazy a tak mě pokoušeli, ač viděli mé skutky
Žid 3:10 po čtyřicet let. Proto jsem se na to pokolení rozhněval a řekl jsem: Jejich srdce stále bloudí, dodnes mé cesty nepoznali.
Žid 3:11 Ve svém hněvu jsem přísahal: Nevejdou do mého odpočinutí!'
Žid 3:12 Dejte si pozor, bratří, aby někdo z vás neměl srdce zlé a nevěrné, takže by odpadl od živého Boha.
Žid 3:13 Naopak, povzbuzujte se navzájem den co den, dokud ještě trvá ono 'dnes', aby se nikdo z vás, oklamán hříchem, nezatvrdil.
Žid 3:14 Vždyť máme účast na Kristu, jen když své počáteční předsevzetí zachováme pevné až do konce.
Žid 3:15 Je řečeno: 'Jestliže dnes
