Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Skutky apoštolůKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Úterý, 17. října, 2017
Skutky apoštolů
[zkr. = Sk]
í.
Sk 17:6 Když je nenalezli, vlekli Jásona a několik bratří k představeným města a křičeli: "Ti, kteří pobouřili celý svět, přišli i k nám, a Jáson je přijal do svého domu!
Sk 17:7 Ti všichni porušují císařova nařízení, protože tvrdí, že pravým králem je Ježíš."
Sk 17:8 Tato slova poděsila všechen lid i představené města,
Sk 17:9 ale když Jáson a ostatní zaplatili záruku, byli propuštěni.
Sk 17:10 A hned té noci vypravili bratří Pavla a Silase do Beroje. Když tam přišli, odebrali se do židovské synagógy.
Sk 17:11 Židé v Beroji byli přístupnější než v Tesalonice: Přijali evangelium s velikou dychtivostí a každý den zkoumali v Písmu, zdali je to tak, jak zvěstuje Pavel.
Sk 17:12 A tak mnozí z nich uvěřili a s nimi nemálo Řeků, vznešených žen i mužů.
Sk 17:13 Jakmile se však Židé v Tesalonice dověděli, že Pavel káže slovo Boží i v Beroji, vypravili se tam a začali podněcovat a pobuřovat lidi.
Sk 17:14 Tu bratří hned vypravili Pavla z Beroje směrem k moři, ale Silas a Timoteus ve městě zůstali.
Sk 17:15 Ti, kteří Pavla doprovázeli, šli s ním až do Athén a odtud se vrátili s jeho vzkazem, aby k němu Silas a Timoteus co nejdříve přišli.
Sk 17:16 Zatím na ně Pavel v Athénách čekal; když shledal, kolik modlářství je v tom městě, velmi ho to znepokojovalo.
Sk 17:17 Proto mluvil v synagóze se židy a s pohany, kteří uvěřili v jediného Boha; a každý den hovořil i na náměstí s lidmi, kteří tam právě byli.
Sk 17:18 Rozmlouvali s ním i někteří epikurejští a stoičtí filosofové. Jedni se ptali: "Co nám to chce ten nedovzdělanec vykládat?" Druzí říkali: "Zdá se, že nás chce získat pro cizí božstva." Tak soudili, protože Pavel kázal o Ježíšovi a o zmrtvýchvstání.
Sk 17:19 Pak ho vzali s sebou, dovedli na Areopag a tam mu položili otázku: "Rádi bychom se dověděli, jaké je to tvé nové učení, které šíříš.
Sk 17:20 Vždyť to, co nám vykládáš, zní velice podivně. Chceme se tedy dovědět, co to je."
Sk 17:21 Všichni Athéňané i cizinci, kteří tam pobývají, ničemu totiž nevěnují tolik času jako tomu, že vykládají a poslouchají něco nového.
Sk 17:22 Pavel se tedy postavil doprostřed shromáždění na Areopagu a promluvil: "Athéňané, vidím, že jste v uctívání bohů velice horliví.
Sk 17:23 Když jsem procházel vašimi posvátnými místy a prohlížel si je, nalezl jsem i oltář s nápisem: 'Neznámému bohu'. Koho takto uctíváte, a ještě neznáte, toho vám zvěstuji:
Sk 17:24 Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, ten je pánem nebe i země, a nebydlí v chrámech, které lidé vystavěli,
Sk 17:25 ani si nedává od lidí sloužit, jako by byl na nich závislý; vždyť je to on sám, který všemu dává život, dech i všechno ostatní.
Sk 17:26 On stvořil z jednoho člověka všechno lidstvo, aby přebývalo na povrchu země, určil pevná roční údobí i hranice lidských sídel.
Sk 17:27 Bůh to učinil proto, aby jej lidé hledali, zda by se ho snad nějakým způsobem mohli dopátrat a tak jej nalézt, a přece není od nikoho z nás daleko.
Sk 17:28 'Neboť v něm žijeme, pohybujeme se, jsme', jak to říkají i někteří z vašich básníků: 'Vždyť jsme jeho děti.'
Sk 17:29 Jsme-li tedy Božími dětmi, nemůžeme si myslet, že božstvo se podobá něčemu, co bylo vyrobeno ze zlata, stříbra nebo z kamene lidskou zručností a důmyslem.
Sk 17:30 Bůh však prominul lidem dobu, kdy to ještě nemohli pochopit, a nyní zvěstuje všem, ať jsou kdekoliv, aby této neznalosti litovali a obrátili se k němu.
Sk 17:31 Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit celý svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem lidem o tom poskytl důkaz, když jej vzkřísil z mrtvých."
Sk 17:32 Jakmile uslyšeli o vzkříšení z mrtvých, jedni se mu začali smát a druzí řekli: "Rádi si tě poslechneme, ale až někdy jindy."
Sk 17:33 A tak Pavel od nich odešel.
Sk 17:34 Někteří se však k němu připojili a uvěřili; mezi nimi byl i Dionysios z Areopagu, žena jménem Damaris a s nimi ještě jiní.
Sk 18:1 Potom odešel Pavel z Athén a přišel do Korintu.
Sk 18:2 Tam se setkal s jedním Židem, který se jmenoval Akvila a pocházel z Pontu. Nedávno přišel se svou manželkou Priscillou z Itálie, protože císař Klaudius vydal rozkaz, aby všichni Židé opustili Řím. Pavel se s nimi sblížil,
Sk 18:3 zůstal u nich a pracoval s nimi, poněvadž měli stejné řemeslo - dělali stany.
Sk 18:4 Každou sobotu mluvil v synagóze a snažil se získat židy i pohany.
Sk 18:5 A když přišli z Makedonie Silas a Timoteus, věnoval se Pavel zcela kázání a dokazoval židům, že Ježíš je zaslíbený Mesiáš.
Sk 18:6 Židé se však proti Pavlovi postavili a rouhali se. Proto setřásl prach ze svého roucha a řekl: "Vy sami jste odpovědni za svou záhubu. Já jsem vůči vám bez viny a od této chvíle se obrátím k pohanům."
Sk 18:7 Odešel ze synagógy a působil v sousedním domě Tita Justa, pohana, který uvěřil v Hospodina.
Sk 18:8 Představený synagógy Krispus a všichni, kteří byli v jeho domě, uvěřili Pánu; také mnozí z Korinťanů, kteří Pavla poslouchali, uvěřili a dali se pokřtít.
Sk 18:9 Jedné noci měl Pavel vidění, v němž mu Pán řekl: "Neboj se! Mluv a nemlč,
Sk 18:10 protože já jsem s tebou a nikdo ti neublíží. Mnozí v tomto městě patří k mému lidu."
Sk 18:11 A tak tam Pavel zůstal jeden a půl roku a učil je Božímu slovu.
Sk 18:12 Když byl Gallio místodržitelem v Achaji, vystoupili Židé společně proti Pavlovi, přivedli ho na soud
Sk 18:13 a takto ho obžalovali: "Tento člověk přemlouvá lidi, aby uctívali Boha v rozporu se zákonem."
Sk 18:14 Když se už Pavel chtěl hájit, řekl Gallio Židům: "Kdyby šlo o nějaký přečin nebo dokonce zločin, náležitě bych vás, Židé, vyslechl.
Sk 18:15 Poněvadž se to však týká sporů o slova či nějaká jména a váš vlastní zákon, vyřiďte si to sami mezi sebou. Tím se já jako soudce zabývat nebudu."
Sk 18:16 A dal rozkaz, aby je vyvedli ze soudní síně.
Sk 18:17 Tu se všichni chopili představeného synagógy Sosthena a bili ho přímo před zraky soudce; ale Gallio tomu nevěnoval pozornost.
Sk 18:18 Pavel zůstal v Korintě ještě mnoho dní, pak se s bratřími rozloučil a odplul s Priscillou a jejím mužem Akvilou do Sýrie. Protože učinil slib, dal si v Kenchrejích ostříhat vlasy.
Sk 18:19 Dostali se do Efezu, kde oba manželé už zůstali. Pavel tam šel do synagógy a hovořil se Židy.
Sk 18:20 Ačkoli ho žádali, aby s nimi zůstal delší dobu, on jejich pozvání nepřijal, rozloučil se s nimi a řekl:
Sk 18:21 "Já se k vám vrátím, bude-li Bůh chtít." Pak odplul z Efezu
Sk 18:22 do Cesareje a odtud se vydal do Jeruzaléma, aby pozdravil církev. Potom odešel do Syrské Antiochie.
Sk 18:23 Když tam pobyl nějaký čas, vydal se znovu na cestu. Procházel galatskou krajinou a Frygií a posiloval tam všechny učedníky.
Sk 18:24 Mezitím přišel do Efezu Žid jménem Apollos, původem z Alexandrie, muž vzdělaný a výmluvný, který dovedl přesvědčivě vykládat svaté Písmo.
Sk 18:25 Byl už poučen o cestě Páně, mluvil s velikým nadšením a učil přesně o Ježíšovi, ale znal jenom křest Janův.
Sk 18:26 Začal neohroženě vystupovat v synagóze. Když ho uslyšeli Priscilla a Akvila, vzali ho k sobě a ještě důkladněji mu vyložili Boží cestu.
Sk 18:27 Bratří ho také povzbudili v jeho úmyslu vypravit se do Achaje a napsali tamějším učedníkům doporučující dopis. Když tam Apollos přišel, z milosti Boží velmi prospěl těm, kteří uvěřili.
Sk 18:28 Ve veřejných rozhovorech překonával židy přesvědčivými důkazy z Písem, že Mesiáš je Ježíš.
Sk 19:1 Zatímco byl Apollos v Korintě, prošel Pavel hornatým vnitrozemím a přišel do Efezu; tam se setkal s nějakými učedníky.
Sk 19:2 Zeptal se jich: "Když jste uvěřili, přijali jste Ducha svatého?" Odpověděli mu: "Vůbec jsme neslyšeli, že je seslán Duch svatý."
Sk 19:3 Pavel řekl: "Jakým křtem jste tedy byli pokřtěni?" Oni řekli: "Křtem Janovým."
Sk 19:4 Tu jim Pavel prohlásil: "Jan křtil ty, kteří se odvrátili od svých hříchů, a vybízel lid, aby uvěřili v toho, který přijde po něm - v Ježíše."
Sk 19:5 Když to uslyšeli, dali se pokřtít ve jméno Pána Ježíše.
Sk 19:6 Jakmile na ně Pavel vložil ruce, sestoupil na ně Duch svatý a oni mluvili v prorockém vytržení.
Sk 19:7 Těch mužů bylo asi dvanáct.
Sk 19:8 V synagóze pak Pavel neohroženě působil po tři měsíce; rozmlouval s lidmi a přesvědčoval je o království Božím.
Sk 19:9 Protože však někteří tvrdošíjně trvali na svém a nedali se přesvědčit, ba dokonce cestu Páně přede všemi tupili, oddělil se Pavel od nich, odvedl s sebou i učedníky a začal denně mluvit v přednáškové síni filosofa jménem Tyrannos.
Sk 19:10 To trvalo dva roky, takže všichni obyvatelé provincie Asie mohli slyšet slovo Páně, židé i pohané.
Sk 19:11 Bůh konal skrze Pavla neobvyklé mocné činy.
Sk 19:12 Lidé dokonce odnášeli k nemocným šátky a zástěry, kterých se dotkl, a zlí duchové je opouštěli.
Sk 19:13 Také někteří židovští zaříkávači, kteří cestovali od města k městu, pokusili se užívat ke svému zaklínání jména Pána Ježíše. Nad těmi, kteří byli posedlí zlými duchy, říkali: "Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel."
Sk 19:14 Tak to dělalo sedm synů Skévy, prý židovského velekněze.
Sk 19:15 Ale zlý duch jim řekl: "Ježíše znám a o Pavlovi vím. Ale kdo jste vy?"
Sk 19:16 Tu člověk, v kterém byl ten zlý duch, se na ně vrhl, všechny je přemohl a tak je zřídil, že z toho domu utekli nazí a plní ran.
Sk 19:17 To se rozhlásilo mezi všemi židy i pohany, kteří žili v Efezu; na všechny padla bázeň a jméno Pána Ježíše bylo ve velké úctě.
Sk 19:18 Přicházeli i mnozí z těch, kteří uvěřili, a přede všemi vyznávali, že také oni dříve používali zaklínání.
Sk 19:19 Nemálo pak těch, kteří se zabývali magií, přinesli své knihy a přede všemi je spálili. Jejich cena se odhadovala na padesát tisíc stříbrných.
Sk 19:20 A tak mocí Páně rostlo a rozmáhalo se jeho slovo.
Sk 19:21 Po těchto událostech se Pavel veden Duchem svatým rozhodl, že půjde přes Makedonii a Achaju do Jeruzaléma. Řekl: "Zůstanu tam nějaký čas, a potom musím také do Říma."
Sk 19:22 Poslal do Makedonie dva ze svých pomocníků, Timotea a Erasta, a sám se ještě nějaký čas zdržel v Asii.
Sk 19:23 V té době došlo k velikému pobouření kvůli tomu učení.
Sk 19:24 Nějaký Demetrios, zlatník a výrobce stříbrných napodobenin Artemidina chrámu, který poskytoval značný výdělek řemeslníkům,
Sk 19:25 svolal je i ostatní, kteří dělali podobné věci, a řekl jim:
Sk 19:26 "Mužové, víte, že z této práce máme blahobyt, a vidíte a slyšíte, že tenhle Pavel přemluvil a svedl mnoho lidí nejen z Efezu, nýbrž skoro z celé provincie. Říká, že bohové udělaní lidskýma rukama nejsou žádní bohové.
Sk 19:27 Je nebezpečí, že nejen náš obor ztratí vážnost, nýbrž i chrám veliké bohyně Artemidy nebude považován za nic, a začne upadat sláva té, kterou uctívá naše provincie i celý svět."
Sk 19:28 Když to uslyšeli, velmi se rozzlobili a začali křičet: "Veliká je efezská Artemis!"
Sk 19:29 Pobouření se rozšířilo na celé město. Lidé se hromadně hnali do divadla a vlekli s sebou Makedonce Gaia a Aristarcha, Pavlovy průvodce na cestách.
Sk 19:30 Pavel chtěl jít do shromáždění lidu, ale učedníci mu v tom zabránili.
Sk 19:31 Také někteří vysocí úředníci provincie, kteří mu byli nakloněni, mu vzkázali, aby se tam neodvažoval.
Sk 19:32 Každý křičel něco jiného, neboť v shromáždění byl zmatek a většina nevěděla, proč se vůbec sešli.
Sk 19:33 Židé postrčili dopředu Alexandra a zástup ho nechal vystoupit. Alexandr zamával rukou a chtěl pronést před lidem ob
Text bible pro den: Středa, 18. října, 2017
Skutky apoštolů
[zkr. = Sk] hajobu.
Sk 19:34 Když však poznali, že je to Žid, všichni jedním hlasem křičeli asi dvě hodiny: "Veliká je efezská Artemis!"
Sk 19:35 Teprve městský tajemník uklidnil zástup a řekl: "Efezané, kterýpak člověk by nevěděl, že město Efez je strážcem chrámu velké Artemidy a jejího obrazu seslaného z nebe!
Sk 19:36 Protože o tom nemůže být pochyb, musíte zachovat klid a nedělat nic ukvapeného.
Sk 19:37 Přivedli jste tyto lidi, ale oni se nedopustili ani svatokrádeže, ani netupili naši bohyni.
Sk 19:38 Chce-li si Demetrios a řemeslníci na někoho stěžovat, k tomu jsou soudní dny a místodržitelé. Tam ať se soudí.
Sk 19:39 A žádáte-li ještě něco jiného, může se to vyřídit v řádném shromáždění.
Sk 19:40 Vždyť je nebezpečí, že budeme kvůli dnešku obžalováni ze vzpoury. Není tu žádný důvod, kterým bychom mohli obhájit toto srocení." Po těch slovech rozpustil shromáždění.
Sk 20:1 Když ten zmatek ustal, svolal si Pavel učedníky a povzbudil je. Pak se s nimi rozloučil a vydal se na cestu do Makedonie.
Sk 20:2 Prošel tamější krajiny, vytrvale povzbuzoval bratry slovem Božím a přišel do Řecka,
Sk 20:3 kde strávil tři měsíce. Když se chystal vyplout do Sýrie, zosnovali proti němu Židé úklady, a proto se rozhodl vrátit se přes Makedonii.
Sk 20:4 Doprovázel ho Sopatros, Pyrrhův syn z Beroje, Aristarchos a Sekundus z Tesaloniky, Gaius a Timoteus z Derbe a Tychikos a Trofimos z Asie.
Sk 20:5 Ti šli napřed a čekali na nás v Troadě.
Sk 20:6 My jsme po velikonocích vypluli z Filip a přijeli jsme k nim do Troady až za pět dní. Tam jsme zůstali týden.
Sk 20:7 První den v týdnu jsme se sešli k lámání chleba a Pavel promluvil ke shromáždění. Protože chtěl na druhý den odcestovat, protáhl řeč až do půlnoci.
Sk 20:8 Byli jsme shromážděni v horní místnosti, kde bylo mnoho lamp.
Sk 20:9 Nějaký mladík jménem Eutychos seděl na okně, a protože Pavel mluvil dlouho, přemáhal ho spánek. Usnul a spadl z třetího poschodí a když ho zvedli, byl mrtvý.
Sk 20:10 Pavel sešel dolů, sklonil se nad ním, objal ho a řekl: "Upokojte se, je v něm život."
Sk 20:11 Pak se vrátil nahoru, lámal a jedl chléb, dlouho do rána s nimi rozmlouval a potom odešel.
Sk 20:12 Chlapce přivedli živého a to je velice povzbudilo.
Sk 20:13 My jsme nastoupili na loď napřed a vypluli jsme směrem k Assu, kde se k nám měl připojit Pavel. Tak nám totiž nařídil a sám se rozhodl jít pěšky.
Sk 20:14 Když se s námi v Assu sešel, vzali jsme ho na loď a dopluli do Mitylény.
Sk 20:15 Odtud jsme pluli dál a na druhý den jsme se dostali do blízkosti Chia. Další den jsme připluli k Samu a příští den jsme dorazili do Milétu.
Sk 20:16 Pavel se totiž rozhodl minout Efez a neztrácet čas v provincii Asii, neboť spěchal, aby byl pokud možno na den letnic v Jeruzalémě.
Sk 20:17 Z Milétu poslal Pavel vzkaz do Efezu a zavolal si starší církve.
Sk 20:18 Když k němu přišli, řekl jim: "Vy víte, jak jsem si u vás počínal celou dobu od prvního dne, kdy jsem přišel do Asie.
Sk 20:19 Sloužil jsem Pánu s velkou pokorou, v slzách a zkouškách, které mě potkaly pro úklady židů.
Sk 20:20 Víte, že jsem vám nezamlčel nic, co by vám bylo k prospěchu; všechno jsem vám řekl, když jsem vás učil ve shromáždění i v rodinách.
Sk 20:21 Naléhal jsem na Židy i Řeky a vyzýval je, aby se obrátili k Bohu a uvěřili v našeho Pána, Ježíše Krista.
Sk 20:22 Nyní jdu do Jeruzaléma, protože mě Duch nutí, a nevím, co mě tam potká.
Sk 20:23 Vím jen tolik, že mi Duch svatý město od města ohlašuje, že na mne čekají pouta a utrpení.
Sk 20:24 Ale já nepřikládám svému životu žádnou jinou cenu, než abych dokončil svůj běh a splnil úkol, který jsem dostal od Pána Ježíše: hlásat evangelium o Boží milosti.
Sk 20:25 Nyní vím, že mě už neuvidí nikdo z vás, k nimž jsem na svých cestách přišel hlásat Boží království.
Sk 20:26 Proto vám v tento den prohlašuji před Bohem, že mou vinou nikdo nezahyne,
Sk 20:27 neboť jsem vám oznámil celou Boží vůli a nic jsem nezamlčel.
Sk 20:28 Dávejte pozor na sebe i na celé stádo, ve kterém si vás Duch svatý ustanovil za strážce, abyste byli pastýři Boží církve, kterou si Bůh získal krví vlastního Syna.
Sk 20:29 Vím, že po mém odchodu přijdou mezi vás draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo.
Sk 20:30 I mezi vámi samými povstanou lidé, kteří povedou scestné řeči, aby strhli učedníky na svou stranu.
Sk 20:31 Buďte proto bdělí a pamatujte, že jsem se slzami v očích po tři roky ve dne v noci každému z vás neustále ukazoval cestu.
Sk 20:32 Nyní vás svěřuji Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vás proměnit a dát vám podíl mezi všemi, kdo jsou posvěceni.
Sk 20:33 Od nikoho jsem nežádal stříbro, zlato ani oděv.
Sk 20:34 Sami víte, že tyto mé ruce vydělávaly na všechno, co jsem potřeboval já i moji společníci.
Sk 20:35 Tím vším jsem vám ukázal, že máme takto pracovat, pomáhat slabým a mít na paměti slova Pána Ježíše, který řekl: 'Blaze tomu, kdo dává, ne tomu, kdo bere.'"
Sk 20:36 Po těch slovech si s nimi se všemi klekl a pomodlil se.
Sk 20:37 Všichni se dali do hlasitého pláče, objímali Pavla a líbali ho,
Sk 20:38 dojati nejvíce jeho slovy, že ho už nikdy neuvidí. Pak ho doprovodili k lodi.
Sk 21:1 Když nastal čas k odjezdu, rozloučili jsme se s nimi. Přímou cestou jsme dopluli na Kós, druhý den na Rodos a odtud jsme pluli do Patary.
Sk 21:2 Tam jsme našli loď, která plula do Fénicie. Nasedli jsme na ni a vypluli.
Sk 21:3 Přiblížili jsme se na dohled ke Kypru, ale nechali jsme ho vlevo a mířili k Sýrii. Přistáli jsme v Týru, kde měla loď vyložit náklad.
Sk 21:4 Vyhledali jsme učedníky a zůstali jsme tam sedm dní. Ti z vnuknutí Ducha říkali Pavlovi, aby nechodil do Jeruzaléma.
Sk 21:5 Když ty dny uplynuly, vydali jsme se zase na cestu. Všichni, i ženy a děti, nás vyprovázeli až za město. Na břehu jsme si klekli a pomodlili se.
Sk 21:6 Pak jsme se rozloučili. My jsme nastoupili na loď a oni se vrátili domů.
Sk 21:7 Potom jsme pokračovali v plavbě; z Týru jsme dorazili do Ptolemaidy. Tam jsme pozdravili bratry a zůstali u nich jeden den.
Sk 21:8 Druhý den jsme se vydali na cestu a přišli do Cesareje. Tam jsme navštívili Filipa, kazatele evangelia a jednoho ze sedmi jáhnů, a ubytovali se u něho.
Sk 21:9 Ten měl čtyři neprovdané dcery, prorokyně.
Sk 21:10 Když jsme tam byli několik dní, přišel z Judska prorok, jménem Agabos.
Sk 21:11 Přišel k nám, vzal Pavlův opasek, svázal si jím nohy i ruce a řekl: "Toto praví Duch svatý: Muže, kterému patří tento opasek, židé v Jeruzalémě takto svážou a vydají pohanům."
Sk 21:12 Když jsme to uslyšeli, prosili jsme my i tamější bratří Pavla, aby do Jeruzaléma nechodil.
Sk 21:13 Ale on odpověděl: "Proč pláčete a působíte mi tím větší bolest? Vždyť já jsem připraven nejen nechat se svázat, nýbrž i zemřít v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše!"
Sk 21:14 Protože se nedal přemluvit, přestali jsme naléhat a řekli jsme: "Děj se vůle Páně!"
Sk 21:15 Potom jsme se připravili na cestu a vydali se do Jeruzaléma.
Sk 21:16 S námi šli i někteří učedníci z Cesareje a vedli nás k Mnasonovi z Kypru, jednomu z prvních učedníků. U něho jsme se měli ubytovat.
Sk 21:17 Když jsme přišli do Jeruzaléma, přijali nás bratří s radostí.
Sk 21:18 Nazítří se Pavel odebral i s námi k Jakubovi, kde se sešli všichni starší.
Sk 21:19 Pavel je pozdravil a vyprávěl jim podrobně všechno, co Bůh jeho působením vykonal mezi pohany.
Sk 21:20 Když to vyslechli, chválili Boha. Potom řekli Pavlovi: "Pohleď, bratře, kolik tisíc židů uvěřilo v Krista, a všichni jsou nadšenými zastánci Zákona.
Sk 21:21 O tobě se doslechli, že prý učíš všechny židy, žijící mezi pohany, aby odpadli od Mojžíše: aby přestali obřezávat své syny a žít podle otcovských zvyků.
Sk 21:22 Co teď? V každém případě se dovědí, žes přišel.
Sk 21:23 Udělej tedy, co ti radíme: Jsou tu čtyři muži, kteří na sebe vzali slib. Připoj se k nim,
Sk 21:24 podrob se s nimi očistnému obřadu a zaplať za ně, co je předepsáno; pak si budou moci dát ostříhat hlavu. Tak poznají všichni, že není ani trochu pravdy na tom, co se o tobě říká, a že naopak sám jsi věrný Zákonu a žiješ podle něho.
Sk 21:25 Pokud jde o pohany, kteří přijali víru, těm jsme písemně oznámili své rozhodnutí, že nemají jíst pokrmy, obětované modlám, ani krev, ani maso zvířat nezbavených krve, a že se mají vyvarovat smilstva."
Sk 21:26 Nato Pavel vzal ty muže s sebou a na druhý den se s nimi dal zasvětit. Pak šel do chrámu a oznámil, kdy se skončí očistné dny a za každého z nich bude přinesena oběť.
Sk 21:27 Když se těch sedm dní chýlilo ke konci, uviděli ho v chrámě židé z provincie Asie. Pobouřili celý dav, zmocnili se Pavla
Sk 21:28 a křičeli: "Izraelci, pojďte sem! To je ten člověk, který všude všechny učí proti vyvolenému lidu, proti Zákonu a proti chrámu. A teď ještě přivedl do chrámu pohany a znesvětil toto svaté místo."
Sk 21:29 Viděli totiž předtím Trofima z Efezu s Pavlem ve městě a domnívali se, že ho Pavel přivedl do chrámu.
Sk 21:30 V celém městě nastal rozruch a lid se začal sbíhat. Chytili Pavla a vlekli ho ven z chrámu. A hned byly zavřeny brány.
Sk 21:31 Ve chvíli, kdy ho už chtěli zabít, došlo hlášení veliteli praporu, že celý Jeruzalém se bouří.
Sk 21:32 Ten vzal okamžitě vojáky i důstojníky a běžel dolů k davu. Jakmile uviděli velitele a vojáky, přestali Pavla bít.
Sk 21:33 Velitel přistoupil k Pavlovi, zatkl ho a rozkázal vojákům, aby ho spoutali dvěma řetězy. Potom vyšetřoval, kdo je a co udělal.
Sk 21:34 V davu křičel každý něco jiného. Protože se velitel nemohl pro zmatek dovědět nic jistého, rozkázal odvést Pavla do pevnosti.
Sk 21:35 Když se dostali ke schodišti, museli ho vojáci pro násilí davu nést,
Sk 21:36 neboť celé množství lidu šlo za ním a křičeli: "Pryč s ním!"
Sk 21:37 Než ho dovedli do pevnosti, řekl Pavel veliteli: "Smím ti něco říci?" On se podivil: "Ty umíš řecky?
Sk 21:38 Nejsi ten Egypťan, který nedávno podnítil ke vzpouře a vyvedl na poušť čtyři tisíce vzbouřenců?"
Sk 21:39 Pavel odpověděl: "Já jsem Žid z Tarsu v Kilikii, občan ne bezvýznamného města. Prosím tě, dovol mi promluvit k lidu."
Sk 21:40 Velitel mu to dovolil. Pavel, jak stál na schodišti, dal lidu znamení rukou. Nastalo napjaté ticho a Pavel je oslovil hebrejsky:
Sk 22:1 "Bratří a otcové, vyslechněte, co vám chci nyní říci na svou obhajobu."
Sk 22:2 Když uslyšeli, že k nim mluví hebrejsky, úplně se uklidnili a Pavel pokračoval:
Sk 22:3 "Já jsem Žid a narodil jsem se v Tarsu v Kilikii, ale vychován jsem byl zde v Jeruzalémě. V Gamalielově škole jsem byl přesně vyučen zákonu našich otců. Byl jsem právě tak plný horlivosti pro Boha, jako jste dnes vy všichni,
Sk 22:4 a víru v Ježíše Krista jsem pronásledoval až na smrt, muže i ženy jsem dával spoutat a uvěznit,
Sk 22:5 jak mi může dosvědčit velekněz a celý sbor starších. Od nich jsem dostal doporučující dopisy pro židovské souvěrce v Damašku a vydal jsem se tam, abych tamější stoupence nové víry přivedl v poutech do Jeruzaléma a dal je potrestat.
Sk 22:6 Když jsem ještě byl na cestě a blížil se k Damašku, kolem poledne mě najednou obklopilo jasné světlo z nebe.
Sk 22:7 Padl jsem na zem a uslyšel jsem hlas, který mi pravil: 'Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?'
Sk 22:8 Já jsem odpověděl: 'Kdo jsi, Pane?' A on mi řekl: 'Já jsem Ježíš Nazaretský, kterého ty pronásleduješ.'
Sk 22:9 Moji průvodci viděli sice světlo, ale neslyšeli hlas toho, kdo ke mně mluvil.
Sk 22:10 Řekl jsem: 'Co mám dělat, Pane?' A Pán mi řekl: 'Vstaň a pokračuj v cestě do Damašku; tam ti bude řečeno všec
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Čtvrtek, 19. října, 2017
Skutky apoštolů
[zkr. = Sk]
hno, co ti Bůh ukládá.'
Sk 22:11 Protože jsem byl oslepen jasem toho světla, museli mě moji druhové vzít za ruku a tak mě dovedli do Damašku.
Sk 22:12 Jeden muž, zbožný podle Božího zákona, jménem Ananiáš, který měl dobrou pověst u všech místních židů,
Sk 22:13 přišel za mnou, přistoupil ke mně a řekl: 'Bratře Saule, otevři oči!' A já jsem v tu chvíli nabyl zraku.
Sk 22:14 On mi řekl: 'Bůh našich otců si tě vyvolil, abys poznal jeho vůli, spatřil jeho Spravedlivého a slyšel hlas z jeho úst.
Sk 22:15 Budeš jeho svědkem před všemi lidmi a budeš mluvit o tom, co jsi viděl a slyšel.
Sk 22:16 Nuže neváhej! Vstaň, vzývej jeho jméno a dej se pokřtít, abys byl obmyt ze svých hříchů.'
Sk 22:17 Když jsem se potom vrátil do Jeruzaléma a modlil se v chrámě, upadl jsem do vytržení mysli.
Sk 22:18 Spatřil jsem Pána, jak mi říká: 'Pospěš si a rychle odejdi z Jeruzaléma, protože nepřijmou tvé svědectví o mně.'
Sk 22:19 Já jsem odpověděl: 'Pane, oni vědí, že jsem dával uvěznit a bičovat v synagógách ty, kdo v tebe věří.
Sk 22:20 Když byla prolévána krev tvého svědka Štěpána, byl jsem při tom, schvaloval jsem to a hlídal jsem šaty těch, kdo ho kamenovali.'
Sk 22:21 Ale Pán mi řekl: 'Jdi, neboť já tě chci poslat daleko k pohanům!' "
Sk 22:22 Poslouchali ho až do chvíle, kdy řekl tato slova; ale pak začali křičet: "Sprovoď ho ze světa! Nesmí zůstat na živu!"
Sk 22:23 Protože křičeli, strhávali ze sebe šaty a házeli do vzduchu prach,
Sk 22:24 rozkázal velitel vojákům, aby Pavla zavedli do pevnosti; dal jim pokyn, aby při výslechu použili bičování, neboť chtěl zjistit, proč proti němu tolik běsní.
Sk 22:25 Když ho přivázali, řekl Pavel důstojníkovi, který měl službu: "Smíte bičovat římského občana, a to bez soudu?"
Sk 22:26 Když to důstojník uslyšel, šel k veliteli a hlásil mu to. Řekl mu: "Co chceš dělat? Ten člověk je římský občan!"
Sk 22:27 Velitel přišel k Pavlovi a ptal se ho: "Řekni mi, jsi římský občan?" On odpověděl: "Ano."
Sk 22:28 Velitel mu na to řekl: "Já jsem získal toto občanství za veliké peníze." Ale Pavel prohlásil: "Já jsem se jako římský občan už narodil."
Sk 22:29 Ihned od něho odstoupili ti, co ho měli vyslýchat. A velitel dostal strach, když se dověděl, že Pavel je římský občan, a on ho dal spoutat.
Sk 22:30 Na druhý den, aby bezpečně zjistil, z čeho židé Pavla obviňují, dal ho vyvést z vězení a nařídil, aby se shromáždili velekněží a celá rada.
Sk 23:1 Pak dal přivést Pavla a postavil ho před ně. Pavel upřel zrak na jejich shromáždění a řekl: "Bratří, až do dneška žiju se zcela dobrým svědomím před Bohem."
Sk 23:2 Tu nařídil velekněz Ananiáš těm, kdo stáli u Pavla, aby ho udeřili přes ústa.
Sk 23:3 Na to se Pavel k němu obrátil a řekl: "Tebe bude bít Bůh, ty obílená stěno. Sedíš zde, abys mě soudil podle Zákona, a proti Zákonu rozkazuješ, aby mě bili?"
Sk 23:4 Ti, co stáli u Pavla, řekli: "Troufáš si urážet Božího velekněze?"
Sk 23:5 Pavel odpověděl: "Nevěděl jsem, bratří, že je to velekněz. Vím, že je psáno: 'Nebudeš tupit vládce svého lidu.'"
Sk 23:6 Protože Pavel věděl, že jedna část rady patří k saduceům a druhá k farizeům, zvolal: "Bratří, já jsem farizeus, syn farizeův. Jsem souzen pro naději ve zmrtvýchvstání."
Sk 23:7 Když to řekl, vznikl spor mezi farizeji a saduceji a shromáždění se rozdvojilo.
Sk 23:8 Saduceové totiž říkají, že není zmrtvýchvstání a že nejsou andělé a duchové, kdežto farizeové vyznávají obojí.
Sk 23:9 Nastal velký křik a někteří zákoníci z farizejské strany vstali a začali namítat: "Nic zlého na tom člověku nenacházíme. Co když k němu mluvil duch nebo anděl?"
Sk 23:10 Hádka byla stále prudší a velitel se bál, že Pavla rozsápou. Proto povolal vojenský oddíl, aby Pavla vyrval z jejich středu a zavedl ho do pevnosti.
Sk 23:11 Následující noc stanul před Pavlem Pán a řekl: "Neztrácej odvahu! Jako jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčit i v Římě."
Sk 23:12 Když nastal den, židé se spolčili a zapřisáhli, že nebudou jíst ani pít, dokud Pavla nezabijí.
Sk 23:13 Bylo jich více než čtyřicet, kdo se takto spikli.
Sk 23:14 Ti šli k velekněžím a starším a řekli: "Zapřisáhli jsme se, že nic nevezmeme do úst, dokud Pavla nezabijeme.
Sk 23:15 Vy teď spolu s radou požádejte velitele, aby dal Pavla přivést před vás, pod záminkou, že chcete důkladněji vyšetřit jeho případ. A my jsme připraveni zabít ho dříve, než přijde na místo."
Sk 23:16 O těch úkladech se doslechl syn Pavlovy sestry. Šel do pevnosti a oznámil to Pavlovi.
Sk 23:17 Pavel zavolal jednoho z důstojníků a řekl mu: "Zaveď tohoto mladíka k veliteli, má pro něho zprávu."
Sk 23:18 Ten ho vzal s sebou, dovedl k veliteli a řekl mu: "Zavolal mě vězeň Pavel a požádal mě, abych tohoto mladíka dovedl k tobě, protože ti chce něco sdělit."
Sk 23:19 Velitel ho vzal za ruku, odešel s ním stranou a zeptal se: "Co mi chceš oznámit?"
Sk 23:20 On mu řekl: "Židé se domluvili, že tě požádají, abys dal zítra Pavla dovést před radu, která bude předstírat, že chce jeho případ důkladněji vyšetřit.
Sk 23:21 Ale ty jim nevěř, neboť na něho číhá více než čtyřicet mužů, kteří se zavázali přísahou, že nebudou jíst ani pít, dokud ho nezabijí, a nyní jsou připraveni a čekají jen na tvé rozhodnutí."
Sk 23:22 Velitel mladíka propustil a přikázal mu: "Nikomu nevyzraď, žes mi to oznámil."
Sk 23:23 Pak zavolal dva ze svých důstojníků a dal jim rozkaz: "Připravte na devátou hodinu večer dvě stě pěšáků pro cestu do Cesareje, dále sedmdesát jezdců a dvě stě lehkooděnců.
Sk 23:24 Ať přichystají mezky a Pavla bezpečně dopraví k místodržiteli Félixovi."
Sk 23:25 Současně napsal dopis tohoto znění:
Sk 23:26 "Klaudios Lysias zdraví vznešeného místodržitele Félixe.
Sk 23:27 Muže, kterého ti posílám, se zmocnili Židé a chtěli ho zabít. Když jsem se dověděl, že je to římský občan, zasáhl jsem s vojenským oddílem a vysvobodil ho.
Sk 23:28 Chtěl jsem přesně zjistit, z čeho jej obviňují, a proto jsem ho dal přivést před jejich radu.
Sk 23:29 Shledal jsem, že se žaloba týká sporných otázek jejich zákona, ale že nejde o žádný zločin, který by zasluhoval smrt nebo vězení.
Sk 23:30 Protože jsem se dověděl, že proti tomuto muži chystají úklady, posílám ho ihned k tobě a také žalobcům jsem nařídil, aby ho žalovali před tvým soudem."
Sk 23:31 Vojáci tedy podle rozkazu vzali Pavla a během noci ho dopravili do Antipatridy.
Sk 23:32 Na druhý den nechali jezdce pokračovat v cestě s Pavlem a sami se vrátili do pevnosti.
Sk 23:33 Jezdci dojeli do Cesareje, odevzdali dopis místodržiteli a předali mu i Pavla.
Sk 23:34 Místodržitel přečetl dopis a zeptal se Pavla, z které provincie pochází. Když se dověděl, že z Kilikie,
Sk 23:35 řekl: "Vyslechnu tě, jakmile se dostaví tvoji žalobci." A dal rozkaz, aby byl hlídán v Herodově paláci.
Sk 24:1 Za pět dní přišel velekněz Ananiáš s několika staršími a s nějakým Tertullem právníkem, a dostavili se k místodržiteli, aby na Pavla podali žalobu. Když byl Pavel předvolán,
Sk 24:2 Tertullus začal obžalobu: "Vznešený Félixi, tvou zásluhou se těšíme dokonalému míru a tvou moudrou péčí spěje všechno u tohoto národa k lepšímu.
Sk 24:3 Vždy a všude to přijímáme s velikou vděčností.
Sk 24:4 Ale abych tě už déle nezdržoval, prosím tě, abys byl tak laskav a krátce nás vyslechl.
Sk 24:5 Shledali jsme, že tento člověk jako morová nákaza po celém světě vyvolává nepokoje mezi Židy a je hlavou nazorejské sekty.
Sk 24:6 Pokusil se i znesvětit chrám a my jsme ho zadrželi.
Sk 24:7 ---
Sk 24:8 Až ho budeš vyslýchat, můžeš se sám přesvědčit o tom všem, co na něj žalujeme."
Sk 24:9 K jeho řeči se připojili i Židé a tvrdili, že je tomu tak.
Sk 24:10 Když ho místodržitel vyzval k obhajobě, Pavel promluvil: "Vím, že už mnoho let vykonáváš úřad soudce v tomto národě, a proto s klidnou myslí přednáším svou obhajobu.
Sk 24:11 Můžeš si zjistit, že tomu není víc než dvanáct dní, co jsem přišel do Jeruzaléma, abych se poklonil Bohu,
Sk 24:12 a ani v chrámu, ani v synagógách, ani jinde ve městě mě nikdo nepřistihl, že bych se s někým přel anebo dokonce podněcoval vzpouru davu.
Sk 24:13 A nemohou dokázat před tebou nic, pro co mě nyní žalují.
Sk 24:14 Přiznávám se ti však k tomu, že podle směru, který oni označují za sektu, sloužím Bohu svých předků: Věřím všemu, co je napsáno v zákoně Mojžíšově a v prorockých knihách,
Sk 24:15 a tak jako oni mám naději v Bohu, že jednou spravedliví i nespravedliví vstanou k soudu.
Sk 24:16 Proto i já se vždy snažím zachovat neporušené svědomí před Bohem i lidmi.
Sk 24:17 Po mnoha letech jsem se vrátil, abych svému národu odevzdal peněžitou podporu a přinesl oběti v chrámě.
Sk 24:18 A při nich mě tam po očistném obřadu spatřili. Nedošlo při tom ani k shluku, ani k výtržnostem.
Sk 24:19 Byli tam ovšem někteří Židé z provincie Asie a ti by měli být přítomni před tebou a přednést žalobu, mají-li něco proti mně.
Sk 24:20 Anebo tito přítomní ať řeknou, jaký zločin na mně našli, když jsem stál před veleradou,
Sk 24:21 kromě toho, že jsem mezi nimi zvolal: 'Pro víru ve zmrtvýchvstání jsem dnes od vás souzen.'"
Sk 24:22 Pak Félix, ač dobře znal všecko o tom učení, odročil přelíčení a řekl: "Jakmile přijde velitel Lysias, rozhodnu ve vaší při."
Sk 24:23 Nařídil důstojníkovi, aby Pavla držel v mírné vazbě a nikomu z jeho přátel nebránil, kdyby mu chtěl posloužit.
Sk 24:24 Po několika dnech přišel Félix se svou manželkou Drusillou, která byla židovka, dal si zavolat Pavla a poslouchal jeho výklad o víře v Krista Ježíše.
Sk 24:25 Když však Pavel začal hovořit o spravedlnosti a zdrženlivosti a o budoucím soudu, pocítil Félix úzkost a řekl: "Pro dnešek můžeš jít, až budu mít čas, dám si tě zase zavolat."
Sk 24:26 Zároveň doufal, že dostane od Pavla peníze. Proto si ho také dal častěji zavolat a hovořil s ním.
Sk 24:27 Po dvou letech se stal jeho nástupcem Porcius Festus. Ale Félix zanechal Pavla ve vazbě, protože se chtěl zavděčit Židům.
Sk 25:1 Za tři dny po svém příchodu do provincie odebral se Festus z Cesareje do Jeruzaléma.
Sk 25:2 Tam se k němu dostavili velekněží a přední Židé se žalobou proti Pavlovi. Žádali ho,
Sk 25:3 aby jim prokázal laskavost a dal Pavla přivést do Jeruzaléma. Ale byla to léčka, protože chtěli Pavla na cestě zabít.
Sk 25:4 Festus jim odpověděl, že Pavel je ve vazbě v Cesareji a on sám že také brzo odcestuje.
Sk 25:5 A řekl: "Ať tedy vaši zástupci tam jdou se mnou a podají na toho člověka žalobu, jestliže se něčeho dopustil."
Sk 25:6 Festus se mezi nimi nezdržel víc než osm nebo deset dní a vrátil se do Cesareje. Na druhý den zasedl k soudu a rozkázal přivést Pavla.
Sk 25:7 Když ho přivedli, postavili se proti němu Židé, kteří přišli z Jeruzaléma, a vznášeli mnoho těžkých obvinění; nemohli je však nijak dokázat.
Sk 25:8 Pavel se hájil takto: "Neprovinil jsem se ničím ani proti židovskému zákonu, ani proti chrámu, ani proti císaři."
Sk 25:9 Festus se chtěl zavděčit Židům a odpověděl Pavlovi: "Chceš jít do Jeruzaléma a tam být přede mnou souzen z těchto obvinění?"
Sk 25:10 Ale Pavel řekl: "Stojím před císařským soudem, kde mám být souzen. Proti Židům jsem se v ničem neprovinil, jak i ty velmi dobře víš.
Sk 25:11 Jestliže jsem vinen a spáchal jsem něco, za co si zasloužím smrt, nezdráhám se zemřít. Není-li však pravda, z čeho mě tito žalobci obviňují, nikdo mě jim nemůže vydat. Odvolávám se k císaři."
Sk 25:12 Nato Festus promluvil se svými rádci
