Text bible pro: Pondělí, 30. ledna, 2017

 3. kniha Mojžíšova 
 [zkr. = Lv] 

dpuštěno.
Lv 4:32 Jestliže přivede jako dar k oběti za hřích jehně, přivede samičku bez vady.
Lv 4:33 Vloží ruku na hlavu zvířete obětovaného za hřích a porazí je v oběť za hřích na místě, kde se poráží dobytek pro zápalné oběti.
Lv 4:34 Pak vezme kněz trochu krve z oběti za hřích na prst a potře rohy oltáře pro zápalné oběti; všechnu ostatní krev vyleje ke spodku oltáře.
Lv 4:35 Všechen tuk odejme, jako bývá odňat tuk z beránka pro hod oběti pokojné, a kněz jej na oltáři obrátí v obětní dým jako ohnivou oběť pro Hospodina. Pro hřích, jehož se dopustil, vykoná za něho kněz smírčí obřady, a bude mu odpuštěno.
Lv 5:1 Prohřeší-li se někdo tím, že slyšel vyslovit kletbu a byl toho svědkem, ať už to viděl nebo se o tom dozvěděl, jestliže to neoznámí, ponese svou vinu.
Lv 5:2 Anebo když se někdo dotkne čehokoli nečistého, buď zdechliny nečistého divokého zvířete nebo zdechliny nečistého domácího zvířete nebo zdechliny nečisté drobné havěti, i když mu to nebylo známo, je nečistý a provinil se.
Lv 5:3 Anebo když se někdo dotkne lidské nečistoty, jakékoli nečistoty, jíž se může znečistit, i když mu to nebylo známo, ale potom se to dozví, provinil se.
Lv 5:4 Anebo když někdo nerozvážně pronese přísahu, že udělá něco zlého nebo dobrého, vším, k čemu se člověk přísahou nerozvážně zavázal, i když mu to nebylo známo, ale potom se to dozví, každou jednotlivostí se provinil.
Lv 5:5 Když se tedy čímkoli z toho provinil, ať vyzná, čím se prohřešil,
Lv 5:6 a přivede Hospodinu jako pokutu za prohřešek, jehož se dopustil, samici z bravu, ovci nebo kozu, v oběť za hřích. Pro jeho hřích vykoná za něho kněz smírčí obřady.
Lv 5:7 Jestliže není v jeho možnostech obětovat beránka nebo kůzle, přinese Hospodinu jako pokutu za svůj prohřešek dvě hrdličky nebo dvě holoubata, jedno k oběti za hřích, druhé k oběti zápalné.
Lv 5:8 Donese je knězi. Ten bude nejprve obětovat to, které je určeno k oběti za hřích. Zespodu mu nehtem natrhne hlavu, ale neodtrhne ji.
Lv 5:9 Trochu krve oběti za hřích stříkne na stěnu oltáře a zbytek krve nechá vykapat ke spodku oltáře. To bude oběť za hřích.
Lv 5:10 To druhé připraví podle řádu zápalné oběti. Pro hřích, jehož se dopustil, vykoná za něho kněz smírčí obřady, a bude mu odpuštěno.
Lv 5:11 Jestliže není s to dát ani dvě hrdličky nebo dvě holoubata, přinese ten, kdo zhřešil, jako dar desetinu éfy bílé mouky v oběť za hřích; nepoleje ji olejem a nedá na ni kadidlo, protože to je oběť za hřích.
Lv 5:12 Donese ji knězi a kněz z ní vezme plnou hrst na připomínku a na oltáři ji obrátí v obětní dým jako ohnivé oběti Hospodinovy. To bude oběť za hřích.
Lv 5:13 Pro hřích, jehož se čímkoli z toho dopustil, vykoná za něho kněz smírčí obřady, a bude mu odpuštěno; zbytek oběti bude patřit knězi jako při oběti přídavné."
Lv 5:14 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Lv 5:15 "Jestliže se někdo těžce zpronevěří tím, že se neúmyslně prohřeší proti svatým věcem Hospodinovým, jako pokutu přivede Hospodinu z bravu berana bez vady, jehož cenu stanovíš v šekelech stříbra podle váhy určené svatyní, jako oběť za vinu.
Lv 5:16 Nahradí také, čím se proti svatým věcem prohřešil, a přidá nad to pětinu. Dá to knězi a kněz za něho obětí berana za vinu vykoná smírčí obřady, a bude mu odpuštěno.
Lv 5:17 Jestliže se někdo prohřeší a dopustí se něčeho proti kterémukoli Hospodinovu příkazu, co se dělat nesmí, aniž to věděl, provinil se a ponese následky své nepravosti.
Lv 5:18 Přivede ke knězi z bravu berana bez vady, jehož cenu určíš, jako oběť za vinu. Za neúmyslný přestupek, jehož se dopustil, aniž věděl, vykoná za něho kněz smírčí obřady, a bude mu odpuštěno.
Lv 5:19 To bude oběť za vinu. Jistěže se provinil proti Hospodinu."
Lv 5:20 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
Lv 5:21 "Prohřeší-li se někdo a těžce se zpronevěří Hospodinu tím, že zapře svému bližnímu věc, kterou měl v úschově, ať svěřenou či zabavenou, nebo svého bližního vydírá
Lv 5:22 nebo najde ztracenou věc a křivopřísežně to zapře, ať se člověk dopustí kterékoli z těch věcí, zhřeší.
Lv 5:23 Jestliže se tedy prohřešil a provinil, navrátí, co násilně zabavil nebo co uchvátil vydíráním nebo co mu bylo svěřeno do úschovy, anebo ztracenou věc, kterou našel,
Lv 5:24 anebo cokoli, o čem křivě přísahal. Plně to nahradí a nad to přidá pětinu. Dá to tomu, čí to je, v den své oběti za vinu.
Lv 5:25 Jako pokutu přivede Hospodinu z bravu berana bez vady, jehož cenu určíš; přivede jej ke knězi jako oběť za vinu.
Lv 5:26 Kněz za něho vykoná před Hospodinem smírčí obřady, a bude mu odpuštěno všechno, čeho se dopustil a čím se provinil."
Lv 6:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Lv 6:2 "Přikaž Áronovi a jeho synům: Toto je řád zápalné oběti: Zápalná oběť bude na ohništi na oltáři po celou noc až do rána a oheň na oltáři bude stále udržován.
Lv 6:3 Kněz si obleče lněný šat a na tělo si obleče lněné spodky. Vybere popel z tuku zápalné oběti strávené ohněm na oltáři a vysype jej vedle oltáře.
Lv 6:4 Pak si svleče roucho, obleče si jiné a vynese popel z tuku ven za tábor na čisté místo.
Lv 6:5 Oheň na oltáři bude stále udržován, nesmí vyhasnout. Kněz jím bude každé ráno zapalovat dříví, narovná na něm zápalnou oběť a obrátí na něm tuk z pokojných obětí v obětní dým.
Lv 6:6 Oheň na oltáři bude stále udržován, nesmí vyhasnout.
Lv 6:7 Toto je řád přídavné oběti: Áronovci ji přinesou před Hospodina k přední straně oltáře.
Lv 6:8 Kněz z té přídavné oběti vyzdvihne v hrsti část bílé mouky s olejem a všechno kadidlo, které je na přídavné oběti, a na oltáři to obrátí v obětní dým; bude to libá vůně na připomínku pro Hospodina.
Lv 6:9 Co z přídavné oběti zbude, snědí Áron a jeho synové. Bude se to jíst nekvašené na svatém místě; na nádvoří stanu setkávání to budou jíst.
Lv 6:10 Nebude se péci nic kvašeného. Dal jsem jim to jako jejich podíl ze svých ohnivých obětí. Bude to velesvaté jako oběť za hřích a za vinu.
Lv 6:11 Smí to jíst každý mužský příslušník mezi Áronovci. To bude pro všechna vaše pokolení provždy platné nařízení o ohnivých obětech Hospodinových. Cokoli se jich dotkne, bude svaté."
Lv 6:12 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
Lv 6:13 "Toto je dar Árona a jeho synů, který v den jeho pomazání přinesou Hospodinu: desetinu éfy bílé mouky jako pravidelnou přídavnou oběť, polovinu ráno a polovinu večer.
Lv 6:14 Přineseš ji připravenou s olejem na pánvi, smaženou. Přídavnou oběť přineseš rozdrobenou na sousta. Bude to libá vůně pro Hospodina.
Lv 6:15 Připraví ji pomazaný kněz z Áronových synů, který nastoupí na jeho místo. To bude provždy platné Hospodinovo nařízení. Jako celopal bude obrácena v obětní dým.
Lv 6:16 Každá přídavná oběť kněžská bude celopal. Nesmí se jíst."
Lv 6:17 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
Lv 6:18 "Mluv k Áronovi a jeho synům: Toto je řád oběti za hřích: Na místě, na kterém se poráží dobytče pro zápalnou oběť, bude se porážet před Hospodinem i pro oběť za hřích. Je to velesvaté.
Lv 6:19 Kněz, který ji obětuje za hřích, ji smí jíst. Bude se jíst na svatém místě, na nádvoří stanu setkávání.
Lv 6:20 Cokoli se dotkne jejího masa, bude svaté. Stříkne-li trochu krve z ní na roucho, vypereš postříknuté místo na svatém místě.
Lv 6:21 Hliněné nádobí, v němž se bude vařit, bude rozbito. Bude-li se vařit v měděné nádobě, vydrhne se a opláchne vodou.
Lv 6:22 Každý mužský příslušník kněžských rodin ji smí jíst. Je to velesvaté.
Lv 6:23 Ale žádná oběť za hřích, z jejíž krve se část vnáší do stanu setkávání k vykonání smírčích obřadů ve svatyni, nebude se jíst; bude spálena ohněm.
Lv 7:1 Toto je řád oběti za vinu; je to velesvaté.
Lv 7:2 Na místě, na němž se poráží dobytče pro zápalnou oběť, bude se porážet i pro oběť za vinu. Jeho krví pokropí kněz oltář dokola.
Lv 7:3 Pak přinese všechen tuk z něho, tučný ocas a tuk pokrývající vnitřnosti,
Lv 7:4 dále obě ledviny s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok; odejme jej nad ledvinami.
Lv 7:5 Kněz to na oltáři obrátí v obětní dým jako ohnivou oběť Hospodinu. To bude oběť za vinu.
Lv 7:6 Každý mužský příslušník kněžských rodin ji smí jíst. Bude se jíst na svatém místě. Je to velesvaté.
Lv 7:7 Oběť za vinu má stejný řád jako oběť za hřích; patří knězi, který jí vykonává smírčí obřady.
Lv 7:8 Knězi, který přináší něčí zápalnou oběť, patří kůže z oběti, kterou přináší; je jeho.
Lv 7:9 Rovněž každá přídavná oběť, která je pečena v peci, i každá, která je připravena v kotlíku nebo na pánvi, patří knězi, který ji přináší; je jeho.
Lv 7:10 Každá přídavná oběť, zadělaná olejem i suchá, patří všem Áronovcům, jednomu jako druhému.
Lv 7:11 Toto je řád hodu oběti pokojné, který se přináší Hospodinu:
Lv 7:12 Jestliže jej někdo přinese jako projev vděčnosti, ať přinese k děkovné oběti nekvašené bochánky zadělané olejem a nekvašené oplatky pomazané olejem. Bochánky budou z bílé zasmažené mouky, zadělané olejem.
Lv 7:13 Vedle bochánků přinese kvašený chléb jako svůj dar ke svému hodu díků oběti pokojné.
Lv 7:14 Z každého daru přinese po jednom kusu jako oběť pozdvihování pro Hospodina. Patří knězi, který kropí krví z pokojné oběti; je jeho.
Lv 7:15 Maso jeho hodu díků oběti pokojné se musí jíst v den, kdy bylo přineseno; nezůstane z něho nic do rána.
Lv 7:16 Jestliže se dar obětního hodu týká slibu nebo dobrovolného závazku, bude se jíst v den, kdy byl obětní hod přinesen, a příštího dne se smí jíst zbytek.
Lv 7:17 Zbytek masa z obětního hodu ať je však třetího dne spálen ohněm.
Lv 7:18 Jestliže by se přesto jedlo maso z hodu oběti pokojné třetího dne, nenalezne Hospodin zalíbení v tom, kdo jej přinesl; dar mu nebude připočten k dobru. Je závadný a každý, kdo by z něho jedl, ponese následky své nepravosti.
Lv 7:19 Ani maso, které přišlo do styku s něčím nečistým, nesmí se jíst; bude spáleno ohněm. Jiné maso může jíst každý, kdo je čistý.
Lv 7:20 Bude-li však někdo jíst maso Hospodinova hodu oběti pokojné a přitom bude nečistý, bude vyobcován ze svého lidu.
Lv 7:21 Když by se někdo dotkl čehokoli nečistého, lidské nečistoty nebo nečistého zvířete nebo čehokoli nečistého, hodného opovržení, a jedl by z masa Hospodinova hodu oběti pokojné, bude vyobcován ze svého lidu."
Lv 7:22 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Lv 7:23 "Mluv k Izraelcům: Nebudete jíst žádný tuk z býka ani z ovce a kozy.
Lv 7:24 Tuku zdechlého nebo rozsápaného zvířete se může užívat k různému účelu, ale jíst jej rozhodně nesmíte.
Lv 7:25 Každý, kdo by jedl tuk z dobytčete, z něhož přinesl ohnivou oběť Hospodinu, bude vyobcován ze svého lidu.
Lv 7:26 Také nebudete jíst žádnou krev, ať se usadíte kdekoli, ani krev ptactva ani dobytčat.
Lv 7:27 Kdokoli by jedl jakoukoli krev, bude vyobcován ze svého lidu."
Lv 7:28 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
Lv 7:29 "Mluv k Izraelcům: Kdo připravuje svůj hod oběti pokojné Hospodinu, přinese Hospodinu dar ze svého hodu oběti pokojné.
Lv 7:30 Vlastní rukou přinese ohnivé oběti Hospodinu: přinese tuk, který je na hrudí, i hrudí, aby je podáváním nabídl Hospodinu jako oběť podávání.
Lv 7:31 Kněz obrátí tuk na oltáři v obětní dým. Hrudí pak připadne Áronovi a jeho synům.
Lv 7:32 Pravou kýtu dáte knězi jako oběť pozdvihování ze svých hodů oběti pokojné.
Lv 7:33 Tomu z Áronovců, kdo přinese z pokojných obě