Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha SirachovcovaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 30. prosince, 2018
Kniha Sirachovcova
[zkr. = Sir]
1 Kdo ho viděl, aby o něm mohl vyprávět? Kdo ho bude velebit takového, jaký doopravdy je?
Sir 43:32 Mnohá tajemství jsou ještě větší než
tato, neboť jsme spatřili dosud málo z jeho skutků.
Sir 43:33 Hospodin je tvůrcem všeho a zbožným dal moudrost.
Sir 44:1 Nuže, chvalme slavné muže, otce všech našich pokolení.
Sir 44:2 Mnohou slávu vyjevil Hospodin skrze ně, a odkryl svou vznešenost v každém věku.
Sir 44:3 Panovali ve svých královstvích, muži proslulí svou mocí; udíleli rady pro své znalosti a byli nositeli zvěsti pro svůj prorocký dar .
Sir 44:4 Vedli lid svými radami, znalostí zákonů napsaných pro lidi, moudrými slovy své výchovy.
Sir 44:5 Vymýšleli nápěvy písní a psali výpravné básně.
Sir 44:6 Byli to muži bohatí, obdaření silou, kteří pokojně žili ve svých příbytcích.
Sir 44:7 Ti všichni byli váženi u svých současníků a za svého života byli předmětem chlouby.
Sir 44:8 Někteří z nich nechali po sobě jméno, které hlásá jejich chválu.
Sir 44:9 Po jiných není ani památky; jsou mrtví, jako by nikdy nebyli žili, jako by se nikdy nebyli narodili, a stejně tak jejich děti.
Sir 44:10 Ale nebudou zapomenuty spravedlivé činy mužů, jimž se dostalo milosrdenství.
Sir 44:11 Zůstanou s jejich potomstvem jako dobré dědictví dalším jejich potomkům.
Sir 44:12 Jejich potomstvo setrvává v ustanoveních smlouvy a díky jim i jejich děti.
Sir 44:13 Jejich potomstvo zůstane až na věky a jejich sláva nebude vyhlazena.
Sir 44:14 Jejich těla byla v pokoji pohřbena, ale jejich jméno žije v dalších pokoleních.
Sir 44:15 Lidé si budou vypravovat o jejich moudrosti a jejich chválu bude opěvovat shromáždění.
Sir 44:16 Henoch se líbil Bohu a byl přenesen do nebes jako příklad účinného pokání pro všechna pokolení.
Sir 44:17 Noe byl shledán zcela spravedlivým, a proto se v době Božího hněvu stal výkupným. Kvůli němu byl na zemi ponechán zbytek lidí , když nastala potopa.
Sir 44:18 Ustanoveními věčné smlouvy bylo mu potvrzeno, že potopou už nebude vyhlazeno všechno tvorstvo.
Sir 44:19 Abraham je veliký otec mnoha pronárodů, nikdo mu
nebyl rovný v slávě.
Sir 44:20 Zachovával zákon Nejvyššího, který s ním uzavřel společenství smlouvy. Na svém těle potvrdil smlouvu a ve zkoušce byl shledán věrným.
Sir 44:21 Proto mu Bůh potvrdil přísahou, že v jeho potomstvu budou požehnány pronárody, že ho učiní početným jako je prach země a jako hvězdy že vyvýší jeho potomstvo a dá jim dědictví od moře k moři, od Řeky až do posledních končin země.
Sir 44:22 Také Izákovi dal stejný příslib kvůli jeho otci Abrahamovi.
Sir 44:23 Požehnání všem lidem i smlouvu přenesl pak na Jákobovu hlavu. Přiznal se k němu ve svých požehnáních a dal mu zemi jako dědictví: rozdělil ji na části a ty pak přidělil dvanácti kmenům.
Sir 45:1 A dal z něho vzejít muži milosrdnému, který získal milost v očích všech lidí a Bohem i lidmi byl milován, Mojžíšovi, jehož památka je požehnaná.
Sir 45:2 Ve slávě ho postavil na roveň svatým a učinil ho mocným, že se ho nepřátelé báli.
Sir 45:3 Jeho slovy zastavil zlá znamení, oslavil ho před králi; dal mu přikázání pro jeho lid a ukázal se mu ve své slávě.
Sir 45:4 Pro jeho věrnost a pokoru ho posvětil, vyvolil si ho ze všech lidí.
Sir 45:5 Dal mu slyšet svůj hlas, uvedl ho do oblaku a tváří v tvář mu zjevil přikázání, zákon života a poznání, aby Jákoba naučil smlouvě a Izraele Božím soudům.
Sir 45:6 Árona, jeho bratra z kmene Lévi, svatého, povýšil, aby mu byl podobný.
Sir 45:7 Uzavřel s ním věčnou smlouvu a udělil mu kněžství v lidu; oblažil jej důstojností a opásal ho rouchem slávy.
Sir 45:8 Oděl ho v dokonalost hodnou chlouby a podepřel ho znaky moci: spodky a řízou s nárameníkem.
Sir 45:9 Koldokola ho ověsil granátovými jablky a četnými zlatými zvonečky, aby zněly při jeho chůzi a jejich zvuk aby bylo slyšet v chrámě jako připomínku synům jeho lidu.
Sir 45:10 Oděl ho posvátným oděvem v barvě modré a nachové, ozdobeným výšivkami ze zlata a purpuru, dále náprsníkem Božích rozhodnutí s losy zjevujícími pravdu, jenž byl z
šarlatu utkán umělcem.
Sir 45:11 Opatřil jej vzácnými kameny, na nichž byly rytiny jako na pečetním prstenu, kameny do zlata zasazenými, dílem to kamenorytce, s nápisem vyrytým na připomínku, po jednom pro každý kmen Izraele.
Sir 45:12 Dal mu zlatou čelenku na turbanu, znak zpečeťující jeho posvěcení, chloubu jeho cti, velkolepé dílo, umělecky zdobené, okouzlení pro oči.
Sir 45:13 Nic tak krásného předtím nebylo; až na věky se nikdo cizí nebude tak oblékat kromě jeho synů a jeho dalších potomků.
Sir 45:14 Jeho zápalné oběti se trvale budou přinášet dvakrát denně.
Sir 45:15 Mojžíš jej uvedl v úřad a pomazal ho svatým olejem. Dostalo se mu toho na znamení věčné smlouvy, jemu i jeho potomstvu, dokud nebe bude nebem, aby sloužil Bohu a vykonával kněžský úřad a žehnal svému lidu ve jménu Hospodinově .
Sir 45:16 Vyvolil ho ze všech lidí, aby v oběť Hospodinu přinášel kadidlo s jeho příjemnou vůní jako připomínku a aby konal smírčí obřady za svůj lid.
Sir 45:17 Ve svých přikázáních mu dal moc vynášet právní rozhodnutí, učit Jákoba svědectvím a osvítit Izraele Zákonem.
Sir 45:18 Povstali proti němu protivníci a na poušti se proti němu žárlivě spikli , Dátan a Abíram se svými spřeženci a Kórachova sebranka, všichni rozpáleni vztekem.
Sir 45:19 Hospodin to uviděl a nelíbilo se mu to , proto byli zahubeni jeho planoucím hněvem. Použil proti nim zázraku a zničil je plamenem svého ohně.
Sir 45:20 Áronovi však přidal slávy a dal mu zvláštní dědictví: Vyhradil mu podíl z prvotin raných plodů; jim jako prvním zaopatřil chléb do sytosti.
Sir 45:21 Vždyť jedí i oběti Hospodinovy, které dal Áronovi a jeho potomstvu.
Sir 45:22 Avšak v zemi svého lidu nebude dědit ani nebude mít podíl mezi lidem, neboť Hospodin sám je jeho podílem a dědictvím.
Sir 45:23 Pinchas, syn Eleazarův, je pořadím třetí v slávě pro svou horlivost v bázni před Hospodinem, a protože vytrval, když se lid vzbouřil, v dobrotě své duše pohotově
vykonával za Izraele smírčí obřady .
Sir 45:24 Proto s ním byla uzavřena smlouva pokoje, aby stál v čele svatyně i svého lidu, aby jemu i jeho potomstvu zůstala vznešenost kněžství navěky.
Sir 45:25 Podle smlouvy s Davidem, synem Jišajovým z kmene Judova, přechází královské dědictví na jediného syna, dědictví Áronovo i na jeho potomstvo.
Sir 45:26 Ať Hospodin dá vašim srdcím moudrost, abyste spravedlivě soudili jeho lid; ať nevymizí, co bylo při nich dobrého, a svou slávu ať předají budoucím pokolením.
Sir 46:1 Udatný v boji byl Jozue, syn Núnův, Mojžíšův nástupce v proroctvích. Už svým jménem se stal velikým zachráncem vyvolených Božích : potrestal nepřátele, kteří je napadli, a Izraele uvedl do jeho dědictví.
Sir 46:2 Jak se proslavil, když pozdvihl pravici a vytasil meč proti městům!
Sir 46:3 Kdo před ním kdy tak stál? Vždyť vedl Hospodinovy boje.
Sir 46:4 Což nebylo na pokyn jeho ruky zastaveno slunce a jeden den nebyl jako dva?
Sir 46:5 Vzýval nejvyššího Panovníka, když ho ze všech stran tísnili nepřátelé, a veliký Hospodin ho vyslyšel; zasáhl mohutnou sprškou kamenného krupobití.
Sir 46:6 Rozpoutal válku proti cizímu pronárodu a na bétchorónské stráni rozdrtil protivníky, aby pronárody poznaly jeho plnou výzbroj, a uvědomily si , že svou válku vede před Hospodinem.
Sir 46:7 Poslušně následoval Panovníka. Už za dnů Mojžíšových prokazoval milosrdenství, on i Káleb, syn Jefunův, když stáli před shromážděním, když odvraceli lid od hříchu a umlčovali jeho zlobné reptání.
Sir 46:8 Ti dva byli zachráněni z počtu šesti set tisíc bojovníků, aby je dovedli do jejich dědictví, do země oplývající mlékem a medem.
Sir 46:9 Kálebovi dal Hospodin sílu, a ta mu zůstala až do stáří, aby vystoupil na výšiny zaslíbené země, jež jeho potomstvo dostalo za dědičný podíl,
Sir 46:10 aby všichni synové Izraele viděli, že je dobré následovat Hospodina.
Sir 46:11 Také soudcové, v pořadí jak jsou jejich jména
uvedena , se svým srdcem nezpronevěřili a neodvrátili od Hospodina; za to si zaslouží , aby jejich památka byla požehnaná.
Sir 46:12 Jejich kosti ať vypučí tam, kde odpočívají, a jméno těch, kteří došli slávy, ať se obnovuje v synech.
Sir 46:13 Samuel, milovaný Hospodinem, prorok Hospodinův, zřídil království a pomazal vládce nad jeho lidem.
Sir 46:14 Soudil pospolitost podle Hospodinova zákona, a Hospodin shlédl na Jákoba.
Sir 46:15 Pro svou věrnost byl uznán za proroka, v jeho řečech se prokázalo, že se drží věrně vidění.
Sir 46:16 Když ho nepřátelé tísnili ze všech stran, vzýval Panovníka Hospodina a obětoval sajícího beránka.
Sir 46:17 Tu zahřměl z nebe Hospodin, v mohutné ozvěně dal zaznít svému hlasu
Sir 46:18 a potřel vůdce Týřanů i všechny vládce Pelištejců.
Sir 46:19 Dříve než mu nastal čas věčného spánku, dosvědčil před Hospodinem a jeho pomazaným: „Nikomu jsem nikdy nevzal majetek, ba ani jeho opánky.“ A nikdo ho neobžaloval.
Sir 46:20 Prorokoval i poté, co zesnul, a předpověděl králi jeho konec; pozdvihl ze země svůj prorocký hlas, aby vyhladil nepravost lidu.
Sir 47:1 Po něm povstal Nátan, aby se stal prorokem za vlády Davidovy.
Sir 47:2 Jako se tuk odděluje od pokojné oběti, tak i David od synů Izraele.
Sir 47:3 Se lvy si hrál jako s kůzlaty a s medvědy jako s beránky.
Sir 47:4 Což ve svém mládí nezabil obra a nezbavil lid pohany, když napřáhl ruku s kamenem v praku a srazil pyšného Goliáše?
Sir 47:5 Vzýval totiž Hospodina, Nejvyššího, a ten dal jeho pravici sílu, aby zdolal onoho válečníka zkušeného v boji a vyvýšil roh svého lidu.
Sir 47:6 Tak ho oslavovali jako vítěze nad desetitisíci, vzdávali mu chválu, svolávali na něho Hospodinova požehnání, když byl ozdoben korunou slávy;
Sir 47:7 to všechno proto, že potřel nepřátele vůkol a rozdrtil nápor Pelištejců; srazil jejich roh, jak je tomu až do dnešního dne.
Sir 47:8 Při každém svém činu velebil Svatého,
Nejvyššího, a oslavoval jej . Celým svým srdcem zpíval žalmy a miloval toho, kdo je jeho tvůrcem.
Sir 47:9 Ustanovil zpěváky při oltáři, aby z jejich úst zněly libé písně.
Sir 47:10 Svátkům dodal lesk a slavnostní chvíle vybavil dokonalou nádherou, aby bylo při nich oslavováno svaté jméno Boží a aby svatyně od časného rána zvučela chválou .
Sir 47:11 Hospodin prominul jeho hříchy a na věky vyvýšil jeho roh; obdařil ho královskou smlouvou a trůnem slávy v Izraeli.
Sir 47:12 Jeho nástupcem se stal syn rozumný, který díky svému otci žil v bezpečí.
Sir 47:13 Šalomoun kraloval v pokojných časech. Bůh mu dopřál klid zbraní na všech stranách, aby mohl vystavět dům jeho jménu a zbudovat svatyni trvající na věky.
Sir 47:14 „Jak jsi byl již ve svém mládí moudrý, jako řeka naplněn prozíravostí!
Sir 47:15 Tvá duše obsáhla celou zemi, naplnil jsi ji podobenstvími a jinotaji.
Sir 47:16 Daleko na ostrovy proniklo tvé jméno a byl jsi milován pro svůj pokoj.
Sir 47:17 Tvé písně, přísloví, podobenství a tvé odpovědi uváděly v úžas celý svět.
Sir 47:18 Ve jménu Hospodina, Boha, který se nazývá Bůh Izraele, nashromáždil jsi zlata jako cínu a stříbra sis opatřil tolik jako olova.
Sir 47:19 Měl jsi však slabost pro ženy a dovolil jsi jim , aby vládly tvým tělem.
Sir 47:20 Poskvrnil jsi tak svou slávu a způsobil úhonu svému potomstvu; přivolal jsi Boží hněv na své děti a zavinil , že bolestně truchlili nad tvou pošetilostí.“
Sir 47:21 Vladařství se rozdvojilo, z Efrajima vzešlo vzdorokrálovství.
Sir 47:22 Hospodin však nechtěl zanechat svého milosrdenství, nechtěl, aby zaniklo něco z jeho s
Text bible pro den: Pondělí, 31. prosince, 2018
Kniha Sirachovcova
[zkr. = Sir] lov, nechtěl vyhladit potomky svého vyvoleného a zničit potomstvo toho, který ho miloval. Jákobovi nechal zbytek lidu , odnoži z Davidova kořene dal přežít.
Sir 47:23 Když Šalomoun ulehl ke svým otcům, zanechal po sobě ze svého potomstva vtělenou lidskou nedovtipnost, hlupáka Rechabeáma, který svým mdlým rozhodováním vyvolal
odpor lidu.
Sir 47:24 Potom Jarobeám, syn Nebatův, svedl Izraele k hříchu a Efrajima zavedl na cestu hříšnosti. Jejich hříchy se natolik rozmnožily, že byli vyhnáni ze své země.
Sir 47:25 Vyhledávali kdejakou zvrácenost, až je stihl trest.
Sir 48:1 Tehdy povstal Elijáš, prorok jako oheň, a jeho slovo planulo jako pochodeň.
Sir 48:2 Uvedl na ně hlad a svým horlením zmenšil jejich počet.
Sir 48:3 Nebesa uzavřel Hospodinovým slovem, způsobil také, že třikrát sestoupil oheň.
Sir 48:4 „Jak ses proslavil, Elijáši, svými divy! Kdo se může pochlubit, že ti je podobný?
Sir 48:5 Ty jsi vzkřísil mrtvého ze smrti a přivolal ho z podsvětí slovem Nejvyššího.
Sir 48:6 Krále jsi srážel do záhuby a povýšence z jejich křesel.
Sir 48:7 Slyšel jsi na Sínaji napomenutí a na Chorébu vynesení trestu.
Sir 48:8 Pomazal jsi krále, aby se ujali odplaty, a proroky, aby byli tvými nástupci.
Sir 48:9 Byl jsi vzat do nebes ve vichru a ohni, na voze taženém ohnivými oři.
Sir 48:10 O tobě je napsáno, že s výstrahou přijdeš v určeném čase utišit Boží hněv, aby nevzplanul, usmířit otce se synem a obrodit Jákobovy kmeny.
Sir 48:11 Blaze těm, kteří tě viděli a zesnuli v tvé lásce; i my jistotně obdržíme život.“
Sir 48:12 Když Elijáš zmizel ve větrném víru, Elíša byl naplněn jeho duchem. Za svého života se netřásl před žádným vládcem a nikdo si ho nepodrobil.
Sir 48:13 Žádná věc nebyla nad jeho síly, a i když zesnul, jeho tělo mělo schopnost prorokovat.
Sir 48:14 Dokud žil, dělal zázraky, i po skonání byly jeho skutky podivuhodné.
Sir 48:15 Přes to všechno nečinil lid pokání a neupustil od svých hříchů, až byli odvedeni ze své země a rozptýleni po celé zemi.
Sir 48:16 Zůstal jen nepatrný zbytek lidu s vládcem v Davidově domě. Někteří z nich činili, co se Bohu líbilo, jiní však jen rozmnožovali hříchy.
Sir 48:17 Chizkijáš opevnil své město a zavedl do jeho středu vodu. Železnými nástroji dal prokopat skálu a
vybudovat nádrže na vodu.
Sir 48:18 Za jeho panování přitáhl Sancheríb a vyslal nejvyššího číšníka; ten se vypravil, a pozdvihl ruku proti Sijónu a ve svém velikášství jednal zpupně.
Sir 48:19 Tehdy se lidu zachvělo srdce i ruce a pocítili bolest jako ženy , když rodí.
Sir 48:20 Vzývali milosrdného Hospodina a vztahovali k němu ruce. Svatý z nebe je ihned vyslyšel a vysvobodil je prostřednictvím Izajáše.
Sir 48:21 Udeřil na tábor Asyřanů a jeho anděl je vyhladil.
Sir 48:22 Chizkijáš činil totiž to, co se líbilo Hospodinu, chodil pevně po cestách svého otce Davida, jak mu to přikázal prorok Izajáš, muž veliký a věrohodný ve svém vidění.
Sir 48:23 Za jeho dnů ustoupilo slunce nazpět a králi byl prodloužen život.
Sir 48:24 Mocným duchem spatřil poslední věci a potěšil truchlící na Sijónu.
Sir 48:25 Poučil je, co se stane na konci věku, a odhalil jim skryté věci, dříve než se staly.
Sir 49:1 Památka Jóšijášova je jako vonná směs, umně připravená mastičkářem. V ústech každého bude sladká jako med, jako hudba při popíjení vína.
Sir 49:2 Jeho úmyslem bylo obrátit lid a vymýtit svévolné ohavnosti.
Sir 49:3 Celým srdcem byl oddán Hospodinu a v čase svévole upevňoval zbožnost.
Sir 49:4 Kromě Davida, Chizkijáše a Jóšijáše všichni se těžce provinili, opustili zákon Nejvyššího. Králové judští zanikli.
Sir 49:5 Svou moc odevzdali jiným, svou slávu přenechali cizímu pronárodu.
Sir 49:6 Cizáci zapálili vyvolené město, sídlo svatyně, a zpustošili cesty k němu.
Sir 49:7 Nakládali s ním zle, jak předpověděl Jeremjáš; ten byl za proroka posvěcen už v životě matky, aby podvracel, hubil a ničil, ale i stavěl a sázel.
Sir 49:8 Ezechiel měl vidění slávy, kterou mu Bůh ukázal na voze cherubů;
Sir 49:9 vzpomněl si na nepřátele a seslal na ně bouři s přívalem deště a dobře činil těm, kdo šli přímými cestami.
Sir 49:10 Kosti dvanácti proroků ať ožijí tam, kde odpočívají. Neboť oni potěšovali lid Jákobův
a vykupovali je vírou a nadějí.
Sir 49:11 A jak oslavíme Zerubábela? On je jako pečetní prsten na pravé ruce.
Sir 49:12 Stejně i Jóšuu, syna Jósadakova. Oni oba za svých dnů zbudovali Boží dům, vztyčili svatý chrám Hospodinu, připravený k věčné slávě.
Sir 49:13 I Nehemjášova památka je velká. Opravil nám zřícené hradby, zhotovil brány a závory a obnovil nám domy.
Sir 49:14 Nikdo na zemi nebyl stvořen, kdo by se vyrovnal Henochovi; neboť byl ze země vzat vzhůru.
Sir 49:15 Ani jako Josef se nikdo nenarodil. Byl předním mezi bratry, oporou lidu; pečovali o jeho kosti.
Sir 49:16 Šém i Šét byli slavní mezi lidmi, ale nade vším živým ve stvoření ční Adam.
Sir 50:1 Velekněz Šimeón, syn Oniasův, opravil za svého života dům, za svých dnů opevnil chrám.
Sir 50:2 On dal položit základy pro hradby dvojnásob vysoké a navršit val kolem chrámového okrsku.
Sir 50:3 Za jeho dnů byla vykopána vodní nádrž, cisterna rozlehlá jako moře.
Sir 50:4 Staral se o svůj lid, aby nepropadl zkáze, a opevnil město pro případ obležení.
Sir 50:5 Jak se skvěl slávou, když obklopen lidem vycházel z velesvatyně!
Sir 50:6 Byl jako jitřenka mezi mraky, jako měsíc ve dnech úplňku,
Sir 50:7 jako slunce zářící nad chrámem Nejvyššího, jako duha třpytící se v oblacích slávy.
Sir 50:8 Byl jako květ růží v jarních dnech, jako lilie u pramene vod, jako bujný porost na svazích Libanónu v letních dnech,
Sir 50:9 jako oheň a kadidlo v kadidelnici, jako nádoba z ryzího zlata ozdobená množstvím drahokamů,
Sir 50:10 jako oliva obsypaná plody, jako cypřiš tyčící se do oblak.
Sir 50:11 Takový byl , když na sebe bral slavnostní roucho, a oděl se v dokonalost hodnou chlouby. Když vystupoval ke svatému oltáři, dodával lesk celému okrsku svatyně.
Sir 50:12 Když z rukou kněží přijímal části obětí a sám se postavil k ohništi oltáře, s věncem bratří kolem sebe, byl jako statný cedr na Libanónu, obklopený palmami.
Sir 50:13 Všichni ti
synové Áronovi stáli ve své slávě, s obětinami Hospodinu ve svých rukou, před celým shromážděním Izraele.
Sir 50:14 Když dokončil svou službu u oltáře a připravil obětní dar Nejvyššímu, Všemohoucímu,
Sir 50:15 vztáhl svou ruku k obětní misce a vykonal úlitbu z červené šťávy hroznů. Vylil ji k základům oltáře jako příjemnou vůni Nejvyššímu, Králi veškerenstva.
Sir 50:16 Nato vykřikli synové Áronovi a zatroubili na polnice z tepaného stříbra ; vydali dobře slyšitelný mocný hlas na připomínku před Nejvyšším.
Sir 50:17 Tu všechen lid ihned společně padl na tvář k zemi a klaněl se svému Hospodinu, všemohoucímu Bohu nejvyššímu.
Sir 50:18 Zpěváci vzdávali chvály svými hlasy, mnohohlasně zněl lahodný zpěv.
Sir 50:19 Lid prosil Hospodina, Nejvyššího, modlil se před Milosrdným, dokud neskončily obřady k poctě Hospodina a probíhala bohoslužba.
Sir 50:20 Potom velekněz sestoupil a vztáhl ruce nad celým shromážděním synů Izraele, aby svými ústy udělil Hospodinovo požehnání a směl vyslovit jeho jméno.
Sir 50:21 A opět se klaněli, aby přijali požehnání od Nejvyššího.
Sir 50:22 Dobrořečte nyní Bohu nás všech, který všude činí veliké věci, povznáší naše dny od zrození z lůna matky a jedná s námi podle svého milosrdenství.
Sir 50:23 Kéž nám dá radostné srdce, a způsobí , aby byl v Izraeli pokoj v našich dnech i po všechny časy.
Sir 50:24 Ať věrně zůstává s námi jeho milosrdenství a ať nás za našich dnů vykoupí.
Sir 50:25 Ke dvěma pronárodům měla má duše odpor – a ten třetí není ani pronárodem:
Sir 50:26 K těm, kteří sedí na hoře samařské, k Pelištejcům a k hlupákům, kteří přebývají v Šekemu.
Sir 50:27 Rozumné a vzdělavatelné poučení vypsal v této knize Jéšua, syn Síracha, syna Eleazarova z Jeruzaléma, který vylil moudrost svého srdce.
Sir 50:28 Blaze tomu, kdo se tím bude zabývat, a kdo to uloží do svého srdce, ten se stane moudrým.
Sir 50:29 Bude-li to činit, zmůže všechno, poněvadž Hospodinovo
světlo bude osvěcovat jeho stezku.
Sir 51:1 Velebit tě budu, Hospodine, Králi, chválit tebe, Boha, svého Spasitele, velebit budu tvé jméno.
Sir 51:2 Stal ses mi ochráncem a pomocníkem, mé tělo jsi vysvobodil ze záhuby a z osidel jazyka utrhačného, od rtů páchajících lež; proti těm, kteří povstali, stal ses mi pomocníkem. Vysvobodil jsi mne
Sir 51:3 podle množství slitování a pro své jméno ze zubů těch, kdo byli hotovi mě zadávit, z ruky těch, kdo mi ukládali o život, z četných úzkostí, které jsem měl,
Sir 51:4 od upálení na hranici, zprostřed ohně, který jsem nezapálil,
Sir 51:5 z hlubiny útrob podsvětí, od jazyka nečistého a slova lživého.
Sir 51:6 Králi, je to pomluva nespravedlivého jazyka. Má duše se přiblížila až k smrti a můj život byl blízko podsvětí tam dole.
Sir 51:7 Obklíčili mě ze všech stran a nebylo nikoho , kdo by mi pomohl. Ohlížel jsem se po pomoci u lidí, ale nikdo tam nebyl.
Sir 51:8 Rozpomněl jsem se na tvé milosrdenství, Hospodine, a na tvé dílo, které je od věků. Ty přece vytrhuješ ty, kteří tě očekávají, a zachraňuješ je z ruky nepřátel.
Sir 51:9 Ze země jsem vyslal svou prosbu, modlil jsem se, abych ušel smrti.
Sir 51:10 Vzýval jsem Hospodina, Otce mého Pána, aby mě neopouštěl ve dnech úzkosti, za vlády zpupných, kdy není pomoci. Chválit budu tvé jméno ustavičně a zpěvem tě velebit.
Sir 51:11 Má prosba byla vyslyšena; zachránils mě ze záhuby a vytrhls mě ze zlého času.
Sir 51:12 Proto tě budu velebit a chválit, dobrořečit jménu Hospodinovu.
Sir 51:13 Ještě jako jinoch, dříve než jsem se vydal na cesty, jsem si otevřeně ve svých modlitbách vyprošoval moudrost.
Sir 51:14 Před chrámem jsem o ni prosil a až do konce života ji budu vyhledávat.
Sir 51:15 Když rozkvétala a jako hrozen zrála, radovalo se z ní mé srdce. Má noha vykročila na rovnou cestu , od svého mládí jdu v jejích stopách.
Sir 51:16 Maličko jsem naklonil své ucho a přijal ji a mnoho poučení jsem v tom
pro sebe nalezl.
Sir 51:17 Učinil jsem v ní pokroky. Tomu, kdo mi dává moudrost, vzdávám čest.
Sir 51:18 Umínil jsem si, že budu podle ní jednat, horlil jsem pro dobro a nebyl jsem zahanben.
Sir 51:19 Usiloval jsem o ni, byl jsem pečlivý v plnění Zákona. K Nebi jsem vztáhl ruce a želel jsem hříchů spáchaných z neznalosti.
Sir 51:20 Celou svou duší jsem se na ni zaměřil a v očišťování jsem ji nacházel. Od počátku jsem srdcem při ní, proto mě neopustila.
Sir 51:21 Mé nitro planulo úsilím ji vyhledat, a tak jsem získal dobrý majetek.
Sir 51:22 Hospodin mi dal jazyk jako odměnu, jím ho budu chválit.
Sir 51:23 Přistupte ke mně, nevzdělaní, a přebývejte u mne v domě, kde dojdete vzdělání.
Sir 51:24 Proč naříkáte, že máte nedostatek a že vaše duše velice žízní?
Sir 51:25 Otevřel jsem ústa a řekl jsem: Získejte si ji bez peněz.
Sir 51:26 Svou šíji vložte pode jho a vaše duše ať si osvojí vzdělání. Je snadné nalézt je.
Sir 51:27 Na vlastní oči se přesvědčte, jak málo jsem se namáhal, a přesto jsem našel pro sebe hojné odpočinutí.
Sir 51:28 Přivlastněte si vzdělání, ať stojí sebevíc stříbra, ono vám tu částku mnohonásobně vrátí ve zlatě.
Sir 51:29 Ať se vaše duše raduje z Hospodinova milosrdenství a nestydí se ho chválit.
Sir 51:30 Své dílo konejte, dokud je čas, a on vám dá vaši mzdu ve svůj čas. (Moudrost Jéšuy, syna Sírachova.)
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Úterý, 1. ledna, 2019
Texty končí 31.12.
[zkr. = --]
Texty končí 31.12. aktuálního roku, data bible z následujícího roku se nezobrazují.
LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Pondělí, 31. prosince, 2018
Liturgické období: Doba vánoční
Liturgická barva: bílá
Liturgický cyklus: C
Svátek:
Sv. Silvestra I., papeže [Nezávazná památka]
Text 1.čtení:1 Jan 2,18-21
Máte Ducha, kterého dává Svatý, a víte to všichni.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.
Děti, poslední hodina je tu! Jak jste slyšeli, Antikrist přichází, a teď se skutečně objevilo mnoho antikristů. Z toho můžeme poznat, že poslední hodina je tady. Oni (sice) vyšli z našeho středu, ale nebyli z nás. Neboť kdyby byli z nás, byli by s námi zůstali. Ale mělo se na nich ukázat, že ne všichni jsou z nás. Vy však máte Ducha, kterého dává Svatý, a víte (to) všichni. Nepíšu vám to proto, že pravdu neznáte, ale proto, že ji znáte a že z pravdy žádná lež nepochází.
Text žalmu:Žl 96,1-2.11-12.13
Odp.: Radujte se, nebesa, zajásej, země!
Zpívejte Hospodinu píseň novou,
- zpívejte Hospodinu, všechny země!
- Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno,
- rozhlašujte den po dni jeho spásu!
Odp.
Radujte se, nebesa, zajásej, země,
- zahuč, moře a vše, co je naplňuje;
- zaplesej, pole a vše, co je na něm.
- Tehdy se rozveselí všechny lesní stromy.
Odp.
Před Hospodinem, že přichází,
- že přichází řídit zemi.
- Bude řídit svět spravedlivě,
- národy bude spravovat věrně.
Odp.
Text 2.čtení:-
Text evangelia:Jan 1,1-18
Slovo se stalo tělem.
Začátek svatého evangelia podle Jana.
Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila. Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět. Na světě bylo a svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan o něm vydával svědectví a volal: "To je ten, o kterém jsem řekl: 'Ten, který přijde po mně, má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.'" Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista. Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Bůh, který spočívá v náručí Otcově, ten (o něm) podal zprávu.
Doplňující text:DOBA VÁNOČNÍ
Syn Boží se stal člověkem, abychom my lidé mohli mít účast na jeho božství. Jeho narození je počátkem našeho vykoupení.
Vánoční doba začíná v předvečer slavnosti Narození Páně. Večerní mše svatá má už sváteční vánoční ráz. Další mše o narození Páně se slaví v noci, za svítání a ve dne. V Římě bylo zvykem slavit Narození Páně 25. prosince už v 1. polovině 4. století. Odtud se tento svátek brzy rozšířil i na Východ.
V neděli po Narození Páně se slaví svátek Svaté Rodiny, zavedený v roce 1921.
První leden je zasvěcen Matce Boží, Panně Marii. Tento nejstarší mariánský svátek se slavil v římské liturgii už v 8. století.
Slavnost Zjevení Páně má svůj počátek na Východě, ale už během 4. století ji přijala i římská liturgie.
Svátkem Křtu Páně doba vánoční končí.
Ve všedních dnech doby vánoční (včetně svátků apoštola Jana 27. prosince a Mláďátek 28. prosince, které kvůli kontinuitě zařazujeme také) se čte na pokračování celý první Janův list. V evangeliu se čte o událostech z Ježíšova dětství (29. - 30. prosince), první kapitola Janova evangelia (31. prosince - 5. ledna) a ze tří synoptických evangelií o událostech z počátku Ježíšovy veřejné činnosti, kterými zjevoval své božství (7. - 12. ledna).
Ježíš Kristus, Boží Syn, se dnes narodil v Betlémě judském. Hlas veselí zazněl v naší zemi, hlas jásání a spásy v příbytcích hříšníků: radujte se, hory, slyšte, nebesa, a poslouchej, země, žasni a jásej, veškeré tvorstvo: ale především ty, ó člověče: Ježíš Kristus, Boží Syn, se dnes narodil v Betlémě judském. Kdo má tak kamenné srdce, aby jeho duše neroztála při těchto slovech? Co sladšího mohlo být zvěstováno? Co radostnějšího pověděno? Ježíš Kristus, Boží Syn, se dnes narodil v Betlémě judském. Srdce se marně namáhá vyčerpat veškerou sladkost té svaté zvěsti, hledá slova a nemůže je nalézt.
(Sv. Bernard)
Liturgické texty jsou převzaty z Misálu Katolické církve.
www.farnoststrasnice.cz © 2009-2015