Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha SoudcůKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Sobota, 11. března, 2017
Kniha Jozue
[zkr. = Joz]
vedl jsem jej celou kenaanskou zemí. Rozmnožil jsem jeho potomstvo a dal jsem mu Izáka.
Joz 24:4 Izákovi jsem dal Jákoba a Ezaua. Ezauovi jsem dal do vlastnictví Seírské pohoří. Jákob a jeho synové sestoupili do Egypta.
Joz 24:5 Poslal jsem Mojžíše a Árona a porazil jsem Egypt divy, které jsem učinil uprostřed nich. Potom jsem vás vyvedl.
Joz 24:6 A když jsem vyvedl vaše otce z Egypta, přišli jste k moři. Egypťané však vaše otce pronásledovali u Rákosového moře na vozech a koních.
Joz 24:7 I úpěli k Hospodinu a on položil mračno mezi vás a Egypťany a způsobil, že se přes ně přelilo moře a přikrylo je. Na vlastní oči jste viděli, jak jsem naložil s Egyptem. Pak jste pobývali dlouhý čas v poušti.
Joz 24:8 Potom jsem vás uvedl do země Emorejců, kteří sídlili v Zajordání. Bojovali proti vám, ale já jsem vám je vydal do rukou. Obsadili jste jejich zemi a já jsem je před vámi vyhladil.
Joz 24:9 Když se pozdvihl moábský král Balák, syn Sipórův, aby bojoval proti Izraeli, a poslal pro Bileáma, syna Beórova, aby vám zlořečil,
Joz 24:10 nechtěl jsem Bileáma slyšet, opětovně vám musel žehnat. Tak jsem vás vytrhl z jeho rukou.
Joz 24:11 Pak jste přešli Jordán a přišli jste k Jerichu. Občané Jericha, Emorejci, Perizejci, Kenaanci, Chetejci, Girgašejci, Chivejci a Jebúsejci bojovali proti vám, ale já jsem vám je vydal do rukou.
Joz 24:12 Poslal jsem před vámi děsy a ti je před vámi zapudili, totiž dva krále emorejské; nezapudil jsi je ty svým mečem a lukem.
Joz 24:13 Dal jsem vám zemi, na kterou jste nevynaložili žádnou námahu, města, která jste nestavěli, ale sídlíte v nich, vinice a olivoví, které jste nesázeli, a přece z nich jíte.
Joz 24:14 Bojte se tedy Hospodina a služte mu bezvýhradně a věrně. Odstraňte božstva, kterým vaši otcové sloužili za řekou Eufratem a v Egyptě, a služte Hospodinu.
Joz 24:15 Jestliže se vám zdá, že sloužit Hospodinu je zlé, vyvolte si dnes, komu chcete sloužit: zda božstvům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za řekou Eufratem, nebo božstvům Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu."
Joz 24:16 Lid odpověděl: "Jsme daleci toho, opustit Hospodina a sloužit jiným bohům!
Joz 24:17 Naším Bohem je přece Hospodin. On nás i naše otce vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. On činil před našimi zraky ta veliká znamení, opatroval nás na celé cestě, kterou jsme šli, i mezi kdejakým lidem, skrze nějž jsme procházeli.
Joz 24:18 Hospodin zapudil od nás každý lid, i Emorejce sídlící v zemi. Také my budeme sloužit Hospodinu. On je náš Bůh."
Joz 24:19 Tu řekl Jozue lidu: "Nebudete moci sloužit Hospodinu, neboť on je Bůh svatý. Je to Bůh žárlivý, nepromine vám vaše nevěrnosti a hříchy.
Joz 24:20 Jestliže opustíte Hospodina a budete sloužit cizím bohům a odvrátíte se, zle s vámi naloží a skoncuje s vámi, ač vám předtím učinil mnoho dobrého."
Joz 24:21 Lid Jozuovi odpověděl: "Nikoli. Budeme sloužit jen Hospodinu!"
Joz 24:22 Nato Jozue vyhlásil lidu: "Budete svědky sami proti sobě, nedodržíte-li své rozhodnutí, že budete sloužit Hospodinu." Odpověděli: "Ano, budeme svědky."
Joz 24:23 Jozue pokračoval: "Odstraňte tedy cizí božstva, která jsou mezi vámi, a přikloňte se srdcem k Hospodinu, Bohu Izraele."
Joz 24:24 Lid řekl Jozuovi: "Budeme sloužit Hospodinu, svému Bohu, a jeho budeme poslouchat."
Joz 24:25 I uzavřel Jozue onoho dne v Šekemu smlouvu s lidem a vydal mu nařízení a právní ustanovení.
Joz 24:26 Tato slova zapsal Jozue do knihy Božího zákona. Pak vzal veliký kámen a postavil jej tam pod posvátným stromem, který stál při Hospodinově svatyni.
Joz 24:27 A všemu lidu Jozue řekl: "Hle, tento kámen bude proti nám jako svědek, neboť slyšel všechna slova, která s námi Hospodin mluvil. Bude proti vám jako svědek, abyste nezapírali svého Boha."
Joz 24:28 Potom Jozue lid rozpustil, každého k jeho dědičnému podílu.
Joz 24:29 Po těch událostech Jozue, syn Núnův, služebník Hospodinův, zemřel ve věku sto deseti let.
Joz 24:30 Pohřbili jej na území jeho dědičného podílu v Timnat-serachu v Efrajimském pohoří na sever od hory Gaaše.
Joz 24:31 Izrael sloužil Hospodinu po celou dobu Jozuovu i po celou dobu starších, kteří Jozua přežili a znali celé Hospodinovo dílo, které pro Izraele vykonal. -
Joz 24:32 Jozefovy kosti, přenesené Izraelci z Egypta, pohřbili v Šekemu na dílu pole, který koupil Jákob od synů Šekemova otce Chamóra za sto kesít. Připadlo do dědictví Jozefovým synům. -
Joz 24:33 Také Eleazar, syn Áronův, zemřel a pohřbili jej v Gibeji, v městě jeho syna Pinchasa, které mu bylo dáno v pohoří Efrajimském.
Kniha Soudců
Sd 1:1 Po Jozuově smrti se synové Izraele dotázali Hospodina: "Kdo z nás má vytáhnout do boje proti Kenaancům první?"
Sd 1:2 Hospodin odpověděl: "První potáhne Juda; do jeho rukou jsem dal zemi."
Sd 1:3 I vyzval Juda svého bratra Šimeóna: "Vytáhni se mnou do území, které mi bylo přiděleno losem, a budeme bojovat proti Kenaancům. Já pak půjdu zase s tebou do území přiděleného tobě." Šimeón s ním tedy šel.
Sd 1:4 Juda vytáhl a Hospodin vydal Kenaance a Perizejce do jejich rukou. Pobili je v Bezeku, deset tisíc mužů.
Sd 1:5 V Bezeku zastihli také Adoní-bezeka a bojovali proti němu a pobili Kenaance a Perizejce.
Sd 1:6 Avšak Adoní-bezek utekl. Proto jej pronásledovali, chytili jej a uťali mu palce na rukou i u nohou.
Sd 1:7 Tu Adoní-bezek doznal: "Sedmdesát králů s uťatými palci na rukou i u nohou sbíralo drobty pod mým stolem. Jak jsem činíval, tak mi Bůh odplatil." Odvlekli jej do Jeruzaléma a tam zemřel.
Sd 1:8 Judovci bojovali proti Jeruzalému, dobyli jej, vybili ostřím meče a město vypálili.
Sd 1:9 Potom se vypravili do boje proti Kenaancům, kteří byli usazeni na pohoří, v Negebu a v Přímořské nížině.
Sd 1:10 Tak se vydal Juda proti Kenaancům sídlícím v Chebrónu; Chebrón se předtím jmenoval Kirjat-arba. Pobili Šešaje, Achímana a Talmaje.
Sd 1:11 Odtud se vydal proti obyvatelům Debíru; Debír se předtím jmenoval Kirjat-sefer.
Sd 1:12 Káleb tenkrát prohlásil: "Kdo přepadne Kirjat-sefer a dobude jej, tomu dám za manželku svou dceru Aksu."
Sd 1:13 Dobyl jej Otníel, syn Kenazův, mladší bratr Kálebův; dal mu tedy svou dceru Aksu za manželku.
Sd 1:14 Když přišla, navedla jej, aby žádal jejího otce o pole. Sesedla z osla. Káleb se jí otázal: "Co si přeješ?"
Sd 1:15 Odpověděla mu: "Obdař mě požehnáním! Když jsi mne provdal do jižního suchopáru, dej mi také vodní zřídla." Káleb jí tedy dal zřídla, horní a dolní.
Sd 1:16 Kénijci, synové Mojžíšova tchána, vytáhli z Palmového města spolu s Judovci do Judské stepi jižně od Aradu. Tam se usadili s lidem.
Sd 1:17 Juda však táhl se svým bratrem Šimeónem a pobili Kenaance sídlící v Sefatu. Zničili město jako klaté; proto mu dali jméno Chorma (to je Klatbě propadlé).
Sd 1:18 Juda dobyl také Gázu a její území, Aškalón a jeho území, Ekrón a jeho území.
Sd 1:19 Hospodin byl s Judou. Podrobil si pohoří, avšak nebyl s to podrobit si obyvatele doliny, protože měli železné vozy.
Sd 1:20 Kálebovi dali Chebrón, jak rozhodl Mojžíš; vyhnal odtud tři Anákovce.
Sd 1:21 Pokud však jde o Jebúsejce, obyvatele Jeruzaléma, nebyli Benjamínovci s to si je podrobit; proto až dodnes sídlí Jebúsejec v Jeruzalémě spolu s Benjamínovci.
Sd 1:22 Také dům Jozefův vytáhl, a to k Bét-elu, a Hospodin byl s nimi.
Sd 1:23 Dům Jozefův provedl v Bét-elu průzkum; město se předtím jmenovalo Lúz.
Sd 1:24 Hlídka spatřila muže vycházejícího z města a vyzvala ho: "Ukaž nám, kudy se dá vniknout do města, a my ti dáme milost."
Sd 1:25 Ukázal jim tedy, kudy se dá vniknout do města. Město vybili ostřím meče, ale toho muže i všechnu jeho čeleď propustili.
Sd 1:26 Muž se odebral do chetejské země a vystavěl město, kterému dal jméno Lúz; tak se jmenuje až dodnes.
Sd 1:27 Manases však nebyl s to podrobit si Bét-šeán a jeho vesnice ani Taanak a jeho vesnice ani obyvatele Dóru a jeho vesnic ani obyvatele Jibleámu a jeho vesnic ani obyvatele Megida a jeho vesnic, a to umožnilo Kenaancům zůstat v té zemi.
Sd 1:28 Teprve když se Izrael vzmohl, podrobil Kenaance nuceným pracím, ale nebyl s to podrobit si je úplně.
Sd 1:29 Efrajim nebyl s to podrobit si Kenaance sídlící v Gezeru; Kenaanci sídlili v Gezeru uprostřed nich.
Sd 1:30 Zabulón nebyl s to podrobit si obyvatele Kitrónu ani obyvatele Nahalólu; Kenaanci sídlili uprostřed nich, ale časem byli podrobeni nuceným pracím.
Sd 1:31 Ašer nebyl s to podrobit si obyvatele Aka ani obyvatele Sidónu, Achlábu, Akzíbu, Chelby, Afíku a Rechóbu.
Sd 1:32 Ašerovci sídlili uprostřed Kenaanců usedlých v zemi, protože nebyli s to si je podrobit.
Sd 1:33 Neftalí nebyl s to podrobit si obyvatele Bét-šemeše ani Bét-anaty; sídlil uprostřed Kenaanců usedlých v zemi, ale obyvatelé Bét-šemeše a Bét-anaty jím byli časem podrobeni nuceným pracím.
Sd 1:34 Danovce zatlačili Emorejci do hor a nedovolili jim sestoupit do doliny.
Sd 1:35 To umožnilo Emorejcům zůstat v Har-cheresu, v Ajalónu a v Šaalbímu. Když však vzrostla moc Jozefova domu, byli podrobeni nuceným pracím.
Sd 1:36 Emorejská hranice vedla od Svahu štírů, od Skaliska nahoru.
Sd 2:1 I vystoupil posel Hospodinův z Gilgálu do Bokímu a volal: "Vyvedl jsem vás z Egypta a uvedl jsem vás do země, kterou jsem přísežně slíbil vašim otcům. Prohlásil jsem: »Svou smlouvu s vámi navěky nezruším.
Sd 2:2 Vy však nesmíte uzavřít žádnou smlouvu s obyvateli této země. Jejich oltáře rozkopáte.« Vy jste mě neuposlechli. Čeho jste se to dopustili?
Sd 2:3 Proto jsem také prohlásil: »Nevypudím je před vámi. Budou vám osidlem a jejich bohové vám budou léčkou.«"
Sd 2:4 Když Hospodinův posel promluvil tato slova ke všem Izraelcům, dal se lid do hlasitého pláče.
Sd 2:5 Proto dali tomu místu jméno Bokím (to je Plačící) a obětovali tam Hospodinu.
Sd 2:6 Když Jozue propustil lid, odebrali se Izraelci každý do svého dědictví, aby obsadili zemi.
Sd 2:7 Lid sloužil Hospodinu po všechny dny Jozuovy a po celou dobu života starších, kteří Jozua přežili a viděli celé velké Hospodinovo dílo, které pro Izraele vykonal.
Sd 2:8 I zemřel Hospodinův služebník Jozue, syn Núnův, ve věku sto desíti let.
Sd 2:9 Pochovali ho na jeho dědičném území v Timnat-cheresu v Efrajimském pohoří severně od hory Gaaše.
Sd 2:10 Též celé ono pokolení se odebralo ke svým otcům. Po nich nastoupilo jiné pokolení, které neznalo Hospodina ani jeho dílo, jež pro Izraele vykonal.
Sd 2:11 Izraelci se dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích, a sloužili baalům.
Sd 2:12 Opustili Hospodina, Boha svých otců, který je vyvedl z egyptské země. Chodili za jinými bohy, za božstvy těch národů, které byly kolem nich, a klaněli se jim. Tak Hospodina uráželi.
Sd 2:13 Opustili Hospodina a sloužili Baalovi a Aštoretě.
Sd 2:14 Proto Hospodin vzplanul proti Izraeli hněvem a vydal jej do rukou plenitelů a ti jej plenili. Vydal je napospas okolním nepřátelům, že už vůbec před svými nepřáteli nemohli obstát.
Sd 2:15 Pokaždé, když vytrhli do boje, zle na ně dopadla Hospodinova ruka, jak jim to Hospodin prohlásil a přísahou stvrdil. Doléhalo na ně veliké soužení.
Sd 2:16 I povolával Hospodin soudce, aby je vysvobozovali z rukou plenitelů.
Sd 2:17 Avšak ani své soudce neposlouchali, dál smilnili s jinými bohy a klaněli se jim. Brzo sešli z cesty, po níž chodívali jejich otcové v poslušnosti Hospodinových přikázání; vůbec tak nejednali.
Sd 2:18 Kdykoli jim Hospodin povolával soudce, býval se soudcem a vysvobozoval je z rukou nepřátel po všechny soudcovy dny. Hospodin měl totiž s nimi soucit, když sténali pod svými utlačovateli a tyrany.
Sd 2:19 Po soudcově smrti si však opět počínali hůře než jejich otcové, chodili za jinými bohy, sloužili jim a klaněli se jim. Nevzdali se svých způsobů ani
Text bible pro den: Neděle, 12. března, 2017
Kniha Soudců
[zkr. = Sd] svého zatvrzelého počínání.
Sd 2:20 Proto Hospodin vzplanul proti Izraeli hněvem a prohlásil: "Protože tento pronárod přestoupil moji smlouvu, kterou jsem uložil jejich otcům, a neposlouchají mě,
Sd 2:21 ani já už před nimi nevyženu žádný z těch pronárodů, které ponechal Jozue, než zemřel.
Sd 2:22 Jimi budu Izraele zkoušet, zda bude chodit po cestě Hospodinově právě tak bedlivě jako jejich otcové, či nebude."
Sd 2:23 Hospodin tam proto tyto pronárody nechal a nevyhnal je hned, ani je nevydal do Jozuových rukou.
Sd 3:1 Tyto pronárody ponechal Hospodin, aby jimi zkoušel Izraele, totiž všechny ty, kteří nepoznali žádné boje o Kenaan,
Sd 3:2 aby je izraelská pokolení poznala a naučila se bojovat, ti totiž, kteří předtím boj vůbec nepoznali:
Sd 3:3 ponechal pět pelištejských knížat a všechny Kenaance i Sidóňany a Chivejce, kteří obývali Libanónské pohoří od hory Baal-chermónu až po cestu do Chamátu.
Sd 3:4 Ti zůstali, aby byl skrze ně Izrael zkoušen, aby se ukázalo, budou-li poslouchat Hospodinovy příkazy, které přikázal jejich otcům skrze Mojžíše.
Sd 3:5 Izraelci tedy sídlili uprostřed Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců.
Sd 3:6 Brali si jejich dcery za ženy a své dcery dávali jejich synům a sloužili jejich bohům.
Sd 3:7 Izraelci se dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. Zapomněli na svého Boha Hospodina a sloužili baalům a ašerám.
Sd 3:8 Proto Hospodin vzplanul proti Izraeli hněvem a vydal jej napospas Kúšanovi Rišátajimskému, králi aramského Dvojříčí. Izraelci otročili Kúšanovi Rišátajimskému osm let.
Sd 3:9 I úpěli Izraelci k Hospodinu a Hospodin jim povolal vysvoboditele, aby je vysvobodil, Otníela, syna Kenazova, mladšího bratra Kálebova.
Sd 3:10 Na něm spočinul duch Hospodinův a on se ujal soudu nad Izraelem. Vytrhl do boje a Hospodin mu vydal do rukou aramejského krále Kúšana Rišátajimského. Na Kúšana Rišátajimského mocně dolehla jeho ruka.
Sd 3:11 Země pak žila v míru po čtyřicet let, dokud Otníel, syn Kenazův, nezemřel.
Sd 3:12 Izraelci se dále dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. Proto Hospodin dopustil, aby moábský král Eglón nabyl nad Izraelem vrchu, neboť se dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích.
Sd 3:13 Eglón k sobě shromáždil Amónovce a Amáleka, vytáhl a přepadl Izraele. Přitom obsadili Palmové město.
Sd 3:14 Izraelci otročili moábskému králi Eglónovi osmnáct let.
Sd 3:15 I úpěli Izraelci k Hospodinu a Hospodin jim povolal vysvoboditele, Ehúda, syna Benjamínce Géry, muže, který nevládl pravou rukou. Po něm poslali Izraelci moábskému králi Eglónovi obětní dar.
Sd 3:16 Ehúd si zhotovil na píď dlouhou oboustrannou dýku, připásal si ji pod šat k pravému boku
Sd 3:17 a přinesl moábskému králi Eglónovi obětní dar. Eglón byl velice tlustý.
Sd 3:18 Jakmile skončilo předání obětního daru, Ehúd propustil lid, který obětní dar přinesl,
Sd 3:19 a sám se vrátil od model u Posvátného kruhu a řekl: "Mám pro tebe tajné sdělení, králi." Král řekl: "Tiše!" Všichni, kteří ho obklopovali, od něho tedy odešli.
Sd 3:20 Eglón seděl v chladném vrchním pokoji, určeném jenom pro něho. Ehúd k němu přistoupil a řekl: "Mám pro tebe výrok Boží." Eglón povstal z křesla.
Sd 3:21 Vtom Ehúd vytrhl levicí od pravého boku dýku a vrazil mu ji do břicha.
Sd 3:22 Za čepelí vnikl i jílec a tuk se za čepelí zavřel, protože mu dýku z břicha nevytáhl. Vyšel ven záchodem
Sd 3:23 a prošel chodbou; dveře vrchního pokoje však za sebou zavřel na zástrčku.
Sd 3:24 Sotva vyšel, přišli Eglónovi služebníci. Když viděli, že dveře vrchního pokoje jsou zavřeny na zástrčku, řekli si: "Jistě vykonává v chladném pokoji svou potřebu."
Sd 3:25 Načekali se až hanba, nikdo však dveře vrchního pokoje neotvíral. Proto vzali klíč, otevřeli, a hle, jejich pán leží na zemi mrtev.
Sd 3:26 Zatímco váhali, Ehúd unikl, již minul modly a unikl do Seíry.
Sd 3:27 Jakmile přišel, dal troubit po Efrajimském pohoří na polnici. Izraelci vytáhli s ním dolů z pohoří a on jim byl v čele.
Sd 3:28 Vyzval je: "Pospěšte za mnou! Hospodin vám vydal do rukou vaše nepřátele Moábce!" Sestoupili za ním a dobyli na Moábu jordánské brody. Nikomu nedovolili přejít.
Sd 3:29 Toho času pobili z Moába asi deset tisíc mužů, vesměs významných a udatných; nikdo z nich neunikl.
Sd 3:30 Onoho dne se Moáb musel před Izraelem pokořit. Země žila v míru po osmdesát let.
Sd 3:31 Po něm byl Šamgar, syn Anatův. Pobil Pelištejce, šest set mužů, bodcem na pohánění dobytka. Tak i on vysvobodil Izraele.
Sd 4:1 Po Ehúdově smrti se Izraelci dále dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích.
Sd 4:2 I vydal je Hospodin napospas Jabínovi, králi kenaanskému, který kraloval v Chasóru. Velitelem jeho vojska byl Sísera; ten sídlil v Charóšetu pronárodů.
Sd 4:3 I úpěli Izraelci k Hospodinu, protože Jabín měl devět set železných vozů a po dvacet let Izraelce krutě utlačoval.
Sd 4:4 Toho času v Izraeli soudila prorokyně Debóra, žena Lapidótova.
Sd 4:5 Sedávala pod Debóřinou palmou mezi Rámou a Bét-elem v Efrajimském pohoří a Izraelci za ní přicházeli, aby je soudila.
Sd 4:6 Ta poslala pro Báraka, syna Abínoamova, z neftalíjské Kedeše, a naléhala na něho: "Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: »Táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů z Neftalíovců a Zabulónovců.
Sd 4:7 Já k tobě přivedu k potoku Kíšonu velitele Jabínova vojska Síseru i jeho vozbu a jeho hlučící dav a dám ti jej do rukou.«"
Sd 4:8 Bárak jí odpověděl: "Půjdeš-li se mnou, půjdu, nepůjdeš-li se mnou, nepůjdu."
Sd 4:9 Řekla: "Určitě s tebou půjdu, avšak na cestě, kterou půjdeš, se neproslavíš, Hospodin totiž vydá Síseru do rukou ženy." I vstala Debóra a vypravila se s Bárakem do Kedeše.
Sd 4:10 Bárak svolal do Kedeše Zabulóna i Neftalího; táhlo za ním deset tisíc mužů, i Debóra táhla s ním.
Sd 4:11 A Kénijec Cheber se odloučil od Kajina, od potomků Chóbaba, tchána Mojžíšova, a přemístil svůj stan k božišti v Saanajimu u Kedeše.
Sd 4:12 Když ohlásili Síserovi, že Bárak, syn Abínoamův, vystoupil na horu Tábor,
Sd 4:13 svolal celou svou vozbu, devět set železných vozů, i všechen lid, který měl v pohotovosti, z Charóšetu pronárodů k potoku Kíšonu.
Sd 4:14 Debóra vyzvala Báraka: "Připrav se, toto je den, kdy ti Hospodin vydal Síseru do rukou. Hospodin sám vytáhl před tebou." I sestoupil Bárak z hory Táboru a za ním deset tisíc mužů.
Sd 4:15 Hospodin ostřím meče uvedl ve zmatek Síseru a všechnu jeho vozbu a celý tábor před Bárakem. Sísera seskočil z vozu a prchal pěšky.
Sd 4:16 Bárak pronásledoval vozbu a tábor až k Charóšetu pronárodů. Celý Síserův tábor padl ostřím meče, nezůstal ani jediný.
Sd 4:17 Sísera prchal pěšky ke stanu Jáely, ženy Kénijce Chebera, neboť mezi chasórským králem Jabínem a domem Kénijce Chebera byl mír.
Sd 4:18 Jáel vyšla Síserovi vstříc a zvala jej: "Uchyl se, můj pane, uchyl se ke mně, neboj se!" Uchýlil se k ní do stanu a ona ho přikryla houní.
Sd 4:19 Poprosil ji: "Dej mi prosím napít trochu vody, mám žízeň." Otevřela měch s mlékem, dala mu napít a přikryla ho.
Sd 4:20 Nato ji požádal: "Stůj u vchodu do stanu, a kdyby někdo přišel a ptal se tě: »Je zde někdo?« odpověz: »Není.«"
Sd 4:21 I uchopila Jáel, žena Cheberova, stanový kolík, vzala do ruky kladivo, přikradla se k němu a vrazila mu stanový kolík do spánku, že pronikl až do země. On totiž tvrdě spal, protože byl unaven. Tak zemřel.
Sd 4:22 A tu, když Bárak pronásledoval Síseru, vyběhla mu Jáel vstříc a volala na něho: "Pojď, ukážu ti muže, kterého hledáš." Vstoupil k ní, a hle, Sísera leží mrtev a v jeho spánku vězí stanový kolík.
Sd 4:23 Onoho dne pokořil Bůh kenaanského krále Jabína před syny Izraele.
Sd 4:24 Ruka Izraelců začala postupně tvrdě doléhat na kenaanského krále Jabína, až i Jabína, krále kenaanského, zničili.
Sd 5:1 Onoho dne zpívala Debóra a Bárak, syn Abínoamův:
Sd 5:2 Vlas bojovníků v Izraeli volně vlaje, že se dobrovolně sešel lid, dobrořečte Hospodinu!
Sd 5:3 Slyšte, králové, poslouchejte, hodnostáři, já budu pět Hospodinu, já mu budu zpívat, zpívat žalmy Hospodinu, Bohu Izraele.
Sd 5:4 Hospodine, když jsi táhl ze Seíru, když jsi vykročil z Edómského pole, země se třásla, z nebes kanuly krůpěje, ano, z oblaků kanuly krůpěje vod.
Sd 5:5 Hory se zapotácely před Hospodinem, Bohem ze Sínaje, před Hospodinem, Bohem Izraele.
Sd 5:6 Ve dnech Šamgara, syna Anatova, ve dnech Jáeliných byly opuštěny stezky. Kdo se vydávali na cesty, vydávali se po stezkách křivolakých.
Sd 5:7 Opuštěn byl venkov, pusto bylo v Izraeli, až jsem povstala já, Debóra, povstala jsem jako matka v Izraeli.
Sd 5:8 Kdykoli si lid volil nové bohy, rozpoutal se v branách boj; ale ukázal se štít nebo kopí mezi čtyřiceti tisíci v Izraeli?
Sd 5:9 Mé srdce je s těmi, kdo třímají v Izraeli palcát, při dobrovolnících v lidu; dobrořečte Hospodinu!
Sd 5:10 Vy, kteří jezdíte na bělavých oslicích, kdo sedáváte na kobercích, kdo se ubíráte cestou, rozvažujte!
Sd 5:11 Vzdáleni hluku střelců, mezi napajedly, tam ať opěvují spravedlivé činy Hospodina, spravedlivé činy jeho vojevůdce v Izraeli, když lid Hospodinův sestoupil k branám.
Sd 5:12 Procitni, procitni, Debóro, procitni, procitni, píseň pěj! Povstaň, Báraku, odveď své zajatce, synu Abínoamův!
Sd 5:13 Tehdy ten z lidu, kdo vyvázl, pošlapal urozené; Hospodin mi dal pošlapat bohatýry.
Sd 5:14 Z Efrajima ti, kdo z něho vzešli, bojovali s Amálekem, Benjamíne, za tebou táhly tvé zástupy, z Makíra sestoupili ti, kdo třímají palcát, ze Zabulóna ti, kdo nosí velitelskou hůl.
Sd 5:15 Isacharští velmožové šli s Debórou, Isachar hned za Bárakem, vyslán do doliny, šel mu v patách. Avšak u potoků Rúbenových, bylo velké zasedání.
Sd 5:16 Proč jsi zůstal sedět mezi ohradami? Abys naslouchal, jak svolávají stáda? U potoků Rúbenových bylo velké rokování.
Sd 5:17 Gileád si zůstal za Jordánem. A proč Dan pobývá jako host na lodích? Ašer se usadil na pobřeží moře, při svých zálivech si zůstal.
Sd 5:18 Zabulón je lid, který dokázal nasadit svůj život, rovněž Neftalí na výšinách pole.
Sd 5:19 Přišli králové a bojovali, tehdy bojovali kenaanští králové v Taanaku, při Vodách megidských, stříbra se však nezmocnili.
Sd 5:20 Z nebes bojovaly hvězdy, bojovaly ze svých drah se Síserou.
Sd 5:21 Potok Kíšon odplavil ty krále, potok prastarý, ten potok Kíšon. Jen je mocně pošlapej, má duše!
Sd 5:22 Tehdy dupala kopyta koní, stateční cválali ostrým tryskem.
Sd 5:23 Proklejte Meróz, velí Hospodinův posel, uvalte na jeho obyvatele kletbu: Nepřišli na pomoc Hospodinu, na pomoc Hospodinu proti bohatýrům.
Sd 5:24 Požehnána buď nad jiné ženy Jáel, žena Kénijce Chebera, nad jiné ženy ve stanech buď požehnána!
Sd 5:25 Požádal o vodu, poskytla mléko, v koflíku urozených podala smetanu.
Sd 5:26 Rukou chopila stanový kolík, pravicí pádné kladivo, udeřila Síseru, roztříštila mu hlavu, probodla a prorazila jeho spánky.
Sd 5:27 Klesl jí k nohám, padl, zůstal ležet, k nohám jí klesl, padl; tam klesl a padl zabitý.
Sd 5:28 Síserova matka vyhlížela z okna, naříkala za okenní mříží: "Proč tak dlouho nepřijíždí jeho vůz? Proč mešká hřmot jeho vozby?"
Sd 5:29 Odpověděly jí nejmoudřejší z jejích kněžen a ona si teď opakuje jejich slova:
Sd 5:30 "Určitě získali a rozdělují kořist, jednu dvě zajatkyně každému hrdinovi, kořist pro Síseru - pestré šaty, kořist, pestré šaty, jeden dva pestré šátky na krk co kořist."
Sd 5:31 Tak ať zhynou všichni tvoji nepřátelé, Hospodine! Ale ti, kdo jej milují, budou jako slunce vycházející v plné síle.
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pondělí, 13. března, 2017
Kniha Soudců
[zkr. = Sd]
- Země žila v míru po čtyřicet let.
Sd 6:1 Synové Izraele se dále dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. Proto je Hospodin vydal na sedm let do rukou Midjánců.
Sd 6:2 Ruka Midjánců na Izraele mocně doléhala. Izraelci si dělali před Midjánci úkryty na horách, v soutěskách, v jeskyních a na nepřístupných vrcholcích.
Sd 6:3 Sotvaže Izrael zasel, přitáhli Midjánci s Amálekem a syny východu a přepadali jej.
Sd 6:4 Položili se proti nim a ničili úrodu země až po cestu do Gázy. Neponechávali v Izraeli k obživě ani ovci ani býka ani osla.
Sd 6:5 Přitáhli vždy se svými stády a stany; přihnali se jako kobylky v takovém množství, že nebylo možno spočítat je ani jejich velbloudy. Přicházeli do země, aby ji ničili.
Sd 6:6 Izrael byl od Midjánců úplně zbídačen. I úpěli Izraelci k Hospodinu.
Sd 6:7 Když Izraelci tak úpěli k Hospodinu kvůli Midjáncům,
Sd 6:8 poslal k nim proroka, aby jim řekl: "Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem vás přivedl z Egypta, vyvedl jsem vás z domu otroctví.
Sd 6:9 Vyprostil jsem vás z moci Egypta i z rukou všech vašich utlačovatelů. Vypudil jsem je před vámi a jejich zemi jsem dal vám.
Sd 6:10 Řekl jsem vám: Já jsem Hospodin, váš Bůh. Nebojte se bohů Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Ale vy jste mě neuposlechli."
Sd 6:11 I přišel Hospodinův posel a posadil se v Ofře pod posvátným stromem, který náležel Jóašovi Abíezerskému; jeho syn Gedeón mlátil pšenici v lisu, aby s ní utekl před Midjánci.
Sd 6:12 Hospodinův posel se mu ukázal a oslovil jej: "Hospodin s tebou, udatný bohatýre!"
Sd 6:13 Gedeón mu odpověděl: "Dovol, můj pane, je-li s námi Hospodin, proč nás tohle všechno potkává? Kde jsou všechny jeho podivuhodné činy, o nichž nám vypravovali naši otcové? Říkali: »Což nás Hospodin nevyvedl z Egypta?« Ale teď nás Hospodin zavrhl a vydal do rukou Midjánců."
Sd 6:14 Hospodin se k němu obrátil a pravil: "Jdi v této své síle a vysvobodíš Izraele z rukou Midjánců. Hle, já tě posílám."
Sd 6:15 On mu však namítl: "Dovol prosím, Panovníku, jak bych mohl Izraele vysvobodit? Můj rod je v Manasesovi nejslabší a já jsem v otcovském domě nejnepatrnější."
Sd 6:16 Ale Hospodin mu řekl: "Protože já budu s tebou, pobiješ Midjánce jako jediného muže."
Sd 6:17 Tu jej požádal: "Jestliže jsem opravdu našel u tebe milost, dej mi nějaké znamení, že se mnou mluvíš ty sám.
Sd 6:18 Jenom se odtud nevzdaluj, dokud k tobě nepřijdu. Rád bych přinesl dar a předložil ti jej." Odpověděl: "Zůstanu, dokud se nevrátíš."
Sd 6:19 Gedeón odešel a připravil kůzle a nekvašené chleby z éfy mouky. Maso vložil do košíku, vývar nalil do hrnce, vynesl to k němu pod posvátný strom a nabídl mu to.
Sd 6:20 Posel Boží mu poručil: "Vezmi maso a nekvašené chleby a polož je na toto skalisko; vývar vylej." On tak učinil.
Sd 6:21 Hospodinův posel se dotkl koncem napřažené hole, kterou měl v ruce, masa a nekvašených chlebů. I vyšlehl ze skály oheň a pohltil maso i nekvašené chleby, zatímco Hospodinův posel mu zmizel z očí.
Sd 6:22 Tu Gedeón shledal, že to byl Hospodinův posel, a zvolal: "Běda mi, Panovníku Hospodine, vždyť jsem viděl Hospodinova posla tváří v tvář!"
Sd 6:23 Hospodin jej však uklidnil: "Pokoj tobě; neboj se, nezemřeš."
Sd 6:24 I vybudoval tam Gedeón Hospodinu oltář a nazval jej: "Hospodin je pokoj." Je v abíezerské Ofře až dodnes.
Sd 6:25 Té noci mu Hospodin poručil: "Vezmi býčka, který patří tvému otci, toho druhého býka, sedmiletého. Zboříš Baalův oltář, který patří tvému otci, a skácíš posvátný kůl, který je u něho.
Sd 6:26 Pak zbuduješ podle řádu na vrcholu tohoto kopce oltář Hospodinu, svému Bohu, vezmeš toho druhého býka a budeš jej obětovat jako zápalnou oběť na dříví z posvátného kůlu, který jsi skácel."
Sd 6:27 Gedeón přibral deset mužů ze svých služebníků a vykonal, k čemu jej vyzval Hospodin. Protože se však bál domu svého otce a mužů města, nevykonal to ve dne, nýbrž v noci.
Sd 6:28 Za časného jitra mužové města vstali, a hle, Baalův oltář byl rozbořen, posvátný kůl, který byl u něho, byl skácen a druhý býk byl obětován na zbudovaném oltáři.
Sd 6:29 Vyptávali se jeden druhého: "Kdo tohle udělal?" Pátrali a hledali, až zjistili, že to udělal Gedeón, syn Jóašův.
Sd 6:30 Tu vyzvali mužové města Jóaše: "Vydej svého syna; musí zemřít. Rozbořil Baalův oltář a skácel posvátný kůl, který byl u něho."
Sd 6:31 Jóaš však odpověděl všem, kteří stáli proti němu: "To vy chcete vést spor za Baala? Copak vy ho zachráníte? Kdo za něj chce vést spor, ať do jitra zemře! Je-li Baal bohem, ať si sám vede svůj spor, jemu přece rozbořil oltář."
Sd 6:32 Toho dne ho nazval Jerubaalem (to je Odpůrce Baalův); řekl: "Ať si Baal proti němu vede spor, jemu přece rozbořil oltář!"
Sd 6:33 Celý Midján spolu s Amálekem a syny východu se spojili, přešli Jordán a utábořili se v dolině Jizreelu.
Sd 6:34 Avšak Gedeóna vyzbrojil duch Hospodinův a on zatroubil na polnici, a tak svolal k sobě Abíezerovce.
Sd 6:35 Rozeslal posly po celém Manasesovi, takže i ten byl k němu přivolán. Rozeslal také posly k Ašerovi, Zabulónovi a Neftalímu a oni jim vytáhli naproti.
Sd 6:36 Potom Gedeón prosil Boha: "Chceš mou rukou vysvobodit Izraele, jak jsi prohlásil?
Sd 6:37 Hle, rozprostírám na humně ovčí rouno. Bude-li rosa jenom na rouně a všude po zemi bude sucho, poznám, že mou rukou vysvobodíš Izraele, jak jsi řekl."
Sd 6:38 Tak se také stalo. Nazítří za časného jitra rouno vyždímal a vytlačil z něho plný koflík rosy.
Sd 6:39 Gedeón dále prosil Boha: "Nechť proti mně nevzplane tvůj hněv, když promluvím ještě jednou. Rád bych to s rounem zkusil ještě jednou. Kéž je jenom rouno suché a všude po zemi rosa!"
Sd 6:40 A Bůh to tak té noci učinil. Jenom rouno bylo suché, zatímco všude po zemi byla rosa.
Sd 7:1 Za časného jitra se Jerubaal, to je Gedeón, a všechen lid, který byl s ním, utábořili u pramene Charódu. Tábor Midjánců byl od něho na sever, v dolině za návrším Móre.
Sd 7:2 I řekl Hospodin Gedeónovi: "Je s tebou příliš mnoho lidu, než abych jim vydal Midjánce do rukou, aby se Izrael vůči mně nevychloubal: »Vysvobodil jsem se vlastní rukou.«
Sd 7:3 Nuže, provolej teď k lidu: Kdo se bojí a třese, ať se z Gileádského pohoří vrátí a vzdálí." Vrátilo se dvaadvacet tisíc mužů z lidu, zůstalo jich jen deset tisíc.
Sd 7:4 Hospodin však Gedeónovi řekl: "Ještě je lidu mnoho. Poruč jim, ať sestoupí k vodě, tam ti je vyzkouším. O kom ti řeknu: Půjde s tebou, ten s tebou půjde. Ale nesmí jít s tebou nikdo, o kom ti řeknu: Ten s tebou nepůjde."
Sd 7:5 Poručil tedy lidu sestoupit k vodě. Hospodin řekl Gedeónovi: "Postavíš zvlášť každého, kdo bude chlemtat vodu jazykem jako pes, a každého, kdo si při pití klekne na kolena."
Sd 7:6 Těch, kteří chlemtali a podávali si vodu rukou k ústům, bylo celkem tři sta mužů. Všechen ostatní lid klekal při pití vody na kolena.
Sd 7:7 Hospodin řekl Gedeónovi: "Třemi sty muži, kteří chlemtali, vás vysvobodím a vydám ti Midjánce do rukou. Všechen ostatní lid ať odejde, každý do svého domova."
Sd 7:8 Lid si tedy nabral příděl potravy a svoje polnice a Gedeón propustil všechny izraelské muže, každého k jeho stanu; jen těch tři sta si podržel. Tábor Midjánců ležel pod ním v dolině.
Sd 7:9 Té noci mu Hospodin poručil: "Ihned sestup do tábora nepřátel, neboť jsem ti je vydal do rukou.
Sd 7:10 Jestliže se bojíš sestoupit sám, sestup do tábora se svým mládencem Púrou.
Sd 7:11 Uslyšíš, o čem budou mluvit. Pak jednej rozhodně a vtrhni dolů do tábora." Gedeón sestoupil se svým mládencem Púrou k vojenským hlídkám na pokraji tábora.
Sd 7:12 Midjánci s Amálekem a se všemi syny východu leželi totiž v dolině v takovém množství jako kobylky, i jejich velbloudů byl bezpočet, takové množství jako písku na mořském břehu.
Sd 7:13 Gedeón přišel, právě když jeden druhému vyprávěl sen. Povídal: "Považ, jaký jsem to měl sen! Na midjánský tábor se valil pecen ječného chleba; přivalil se ke stanu a vrazil do něho, až padl, úplně jej převrátil, že stan zůstal ležet."
Sd 7:14 Jeho druh mu odpověděl: "To nemůže znamenat nic jiného než meč Izraelce Gedeóna, syna Jóašova. Bůh mu dal do rukou Midjánce i s celým táborem."
Sd 7:15 Když Gedeón slyšel vyprávění tohoto snu i jeho výklad, poklonil se. Vrátil se do izraelského tábora a zvolal: "Vstaňte! Hospodin vám vydal do rukou tábor Midjánců!"
Sd 7:16 Těch tři sta mužů rozdělil do tří oddílů, všem jim dal do rukou polnice a prázdné džbány a do džbánů pochodně.
Sd 7:17 Poručil jim: "Sledujte mě a dělejte, co já. Hle, půjdu na okraj tábora, a co udělám, udělejte i vy.
Sd 7:18 Až spolu s ostatními, kteří budou se mnou, zatroubím na polnici, zatroubíte i vy na polnice okolo celého tábora a zvoláte: »Za Hospodina a za Gedeóna!«"
Sd 7:19 Gedeón se sto muži, kteří byli s ním, přišli na okraj tábora na počátku prostřední noční hlídky, právě když střídali stráže. Zatroubili na polnice a rozbili džbány, které měli v rukou.
Sd 7:20 Tři oddíly najednou zatroubily na polnice a rozbily džbány; do levé ruky uchopili pochodně, do pravé polnice, aby troubili, a zvolali: "Meč za Hospodina a za Gedeóna!"
Sd 7:21 Zůstali stát kolem tábora, každý na svém místě. V celém táboře nastal divý spěch, zmateně pokřikovali a dávali se na útěk.
Sd 7:22 Zatímco tři sta mužů troubilo na polnice, Hospodin obrátil v celém táboře meč jednoho proti druhému; tábor se dal na útěk do Bét-šity směrem k Seréře a k ábelmechólskému břehu naproti Tabatu.
Sd 7:23 Tu byli svoláni Izraelci z Neftalího, Ašera a celého Manasesa, aby Midjánce pronásledovali.
Sd 7:24 Také po celém Efrajimském pohoří rozeslal Gedeón posly s výzvou: "Sestupte dolů proti Midjáncům a obsaďte jordánské vody až k Bét-baře." Všichni Efrajimci byli přivoláni a obsadili jordánské vody až k Bét-baře.
Sd 7:25 Přitom zajali dva midjánské velmože, Oréba (to je Havrana) a Zéba (to je Vlka). Oréba zabili na Havraní skále a Zéba zabili ve Vlčím lisu, a pronásledovali Midjánce. Hlavu Orébovu a Zébovu přinesli Gedeónovi za Jordán.
Sd 8:1 Efrajimští muži vytýkali Gedeónovi: "Cos nám to udělal, že jsi nás nepovolal, když jsi táhl do boje proti Midjáncům?" A ostře se s ním přeli.
Sd 8:2 Ale on jim odpověděl: "Copak jsem teď učinil něco tak velikého jako vy? Což není Efrajimovo paběrkování lepší než Abíezerovo vinobraní?
Sd 8:3 Do vašich rukou vydal Bůh midjánské velmože Oréba a Zéba. Mohl jsem učinit něco tak velikého jako vy?" Když k nim promluvil toto slovo, jejich pobouření proti němu polevilo.
Sd 8:4 Potom přišel Gedeón k Jordánu a přešel jej spolu se třemi sty muži, kteří byli s ním, unavenými pronásledováním.
Sd 8:5 Vyzval muže ze Sukótu: "Dejte prosím několik bochníků chleba lidu, který jde za mnou. Jsou unaveni. Pronásleduji midjánské krále Zebacha a Salmunu."
Sd 8:6 Sukótští velmožové mu však odpověděli: "To už je ruka Zebachova a Salmunova v tvých rukou, že máme dát chleba tvému voji?"
Sd 8:7 Gedeón prohlásil: "Za tohle zmrskám vaše těla stepním trním a bodláčím, jen co mi dá Hospodin Zebacha a Salmunu do rukou."
Sd 8:8 Odtud táhl do Penúelu a promluvil k nim stejně, avšak penúelští mužové mu odpověděli právě tak, jako odpověděli sukótští.
Sd 8:9 Řekl tedy penúelským mužům: "Až se budu vracet v pokoji, rozbořím tuto věž."
Sd 8:10 Zebach a Salmuna byli i se svým vojskem v Karkóru, asi s patnácti tisíci muži, se všemi, kteří zbyli z celého tábora synů východu; padlo sto dvacet tisíc mužů ozbrojených mečem.
Sd 8:11 Gedeón táhl cestou kočovníků východně od Nóbachu a Jogbohy a přepadl tábor, právě když se tábor cítil v bezpeč
