Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha MoudrostiKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Sobota, 1. července, 2017
Kniha Moudrosti
[zkr. = Mdr]
ste správnými soudci, Zákon jstenezachovávali a nejednali jste podle Boží vůle.
Mdr 6:5 Děsivě a rychle na vás přijde: přísný soud stihne předáky.
Mdr 6:6 Nepatrnému se dostane milosrdenství, zato mocní budou tvrdě pohnáni kodpovědnosti.
Mdr 6:7 Neboť Vladař všech neustoupí před nikým, nedá se ovlivnit žádnou veličinou;vždyť on učinil malého i velkého a o všechny stejně pečuje.
Mdr 6:8 Mocné však čeká přísný výslech.
Mdr 6:9 Vám tedy, vládcové, platí má slova, abyste se naučili moudrosti a nepadli.
Mdr 6:10 Kdo svatě střeží, co je svaté, budou uznáni za svaté, a kdo se o tom dajípoučit, najdou omluvu.
Mdr 6:11 Buďte tedy žádostivi mých slov, dychtěte poučit se z nich .“
Mdr 6:12 Moudrost září a nevadne, ochotně se dává spatřit těm, kdo ji milují, a najíttěm, kdo ji hledají.
Mdr 6:13 Všem, kdo dychtí po jejím poznání, sama vychází vstříc.
Mdr 6:14 Kdo ji hned zrána vyhledá, nebude se namáhat, najde ji sedící u svých dveří.
Mdr 6:15 Přemýšlet o ní je ta pravá rozumnost, a kdo kvůli ní bdí, je brzy bez starostí.
Mdr 6:16 Sama obchází a hledá, kdo jsou jí hodni, na jejich stezkách se jim vlídněukazuje a v každé myšlence se s nimi setkává.
Mdr 6:17 Počátkem rozumnosti je nejupřímnější touha poučit se, a péče o poučení, to jeláska k ní .
Mdr 6:18 Láska pak znamená zachovávat její zákony; dbát jejích zákonů je zárukouneporušenosti.
Mdr 6:19 A neporušenost přibližuje člověka k Bohu.
Mdr 6:20 Tak touha po moudrosti přivádí až ke království.
Mdr 6:21 Máte-li tedy ve vážnosti své trůny a svá žezla, vy vládcové nad lidem, musítectít moudrost, abyste kralovali navěky.
Mdr 6:22 Co je moudrost a jak vznikla, vám povím, a nebudu skrývat před vámitajemství. Od začátku jejího zrození ji budu sledovat, odhalím, co je o ní známo, anepominu pravdu.
Mdr 6:23 Nepůjdu s tím, kdo bledne závistí, protože takový nebude mít na moudrostipodíl.
Mdr 6:24 Množství moudrých je spásou světa a rozvážný král je pilířem lidu.
Mdr 6:25 Proto se vzdělávejte mými výroky a budete mít z toho užitek.
Mdr 7:1 Také já jsem smrtelný člověk, stejný jako všichni, potomek toho, který jakoprvní byl učiněn ze země. V matčině lůně jsem byl utvářen v tělo,
Mdr 7:2 po deset měsíců jsem v krvi houstl z mužského semene po slastném spojení vspánku.
Mdr 7:3 A když jsem se narodil, nadechl jsem vzduch společný všem a spočinul na zemi,kde všichni stejně trpí, a první zvuk vydal jsem v pláči, stejně jako všichni.
Mdr 7:4 Vychován jsem byl v plénkách a ve starostech.
Mdr 7:5 Vždyť nikdo z králů neměl jiný počátek žití;
Mdr 7:6 vstup do života je u všech tentýž, stejný je i odchod.
Mdr 7:7 Proto jsem se modlil, a byla mi dána rozumnost, vzýval jsem Boha , a přišel kemně duch moudrosti.
Mdr 7:8 Jí jsem dal přednost před žezly a trůny, bohatství jsem pokládal za nic vesrovnání s ní,
Mdr 7:9 nepostavil jsem jí naroveň nejdražší kámen. Všechno zlato je vzhledem k ní jenhrst písku, a všechno stříbro má proti ní cenu bláta.
Mdr 7:10 Miloval jsem ji nad zdraví a krásu, dal jí přednost před světlem dne , protožejejí záře nepohasíná.
Mdr 7:11 Všechno dobré mi přišlo spolu s ní, jejím prostřednictvím nezměrné bohatství.
Mdr 7:12 Radoval jsem se ze všech věcí, protože je řídí moudrost, ale nevěděl jsem, žeona je jejich rodičkou.
Mdr 7:13 V dobrém úmyslu jsem se jí naučil, bez závisti se o ni dělím, její bohatství prosebe neukrývám.
Mdr 7:14 Ona je pro lidi nevyčerpatelným pokladem; kdo jej získali, připravili si přátelstvís Bohem, doporučeni dary, které s sebou nese výchova.
Mdr 7:15 Kéž mi dá Bůh mluvit uvážlivě a smýšlet podle toho, co mi bylo dáno. Neboť onsám je průvodcem k moudrosti a usměrňuje moudré.
Mdr 7:16 Neboť v jeho ruce jsme i my i naše slova, i všechna rozumnost a rukodělnádovednost.
Mdr 7:17 On mi dal pravé poznání toho, co je, abych znal uspořádání vesmíru a působeníživlů,
Mdr 7:18 počátek, konec a střed časů, střídání slunovratů a proměny ročních dob,
Mdr 7:19 koloběhy roku a postavení hvězd,
Mdr 7:20 povahu živočichů a pudy šelem, sílu duchů i myšlení lidí, rozmanitost rostlin aléčivou moc kořenů.
Mdr 7:21 Poznal jsem věci skryté i zjevné, všemu naučila mne strůjkyně všeho –moudrost.
Mdr 7:22 Neboť v ní je duch myslící a svatý, jedinečný a přitom mnohotvárný, duchjemný, hbitý, pronikavý, neposkvrněný, spolehlivý, neproměnný, milující dobro,činorodý,
Mdr 7:23 nespoutaný, dobročinný, lidumilný, pevný, bezpečný, klidný, všemohoucí,všeobzírající, prostupující všechny duchy rozumné, čisté a přejemné.
Mdr 7:24 Nad každý pohyb je moudrost pohyblivější, svou ryzostí proniká a prostupujevšecko.
Mdr 7:25 Je dechem Boží moci, čirým výronem slávy Všemohoucího; proto nicposkvrněného se do ní nevloudí.
Mdr 7:26 Je odleskem věčného světla, nezkaleným zrcadlem Božího působení a obrazemjeho dobrotivosti.
Mdr 7:27 Je jediná, ale může všechno, setrvává v sobě samé, a přece vše obnovuje, vkaždém pokolení vchází do svatých duší a vytváří Boží přátele a proroky.
Mdr 7:28 Bůh totiž miluje jen toho, kdo přebývá spolu s moudrostí.
Mdr 7:29 Ona je nádhernější než slunce i než jakékoli postavení hvězd. Je-li porovnánase světlem dne , ukáže se, že je převyšuje.
Mdr 7:30 Po něm totiž nastupuje noc, kdežto žádné zlo nepřemůže moudrost.
Mdr 8:1 Moudrost se mocně šíří od jednoho konce světa na druhý a ušlechtile všechnospravuje.
Mdr 8:2 Zamiloval jsem si ji a od svého mládí ji vyhledával, zatoužil jsem přivést si jijako nevěstu a stal jsem se milovníkem její krásy.
Mdr 8:3 Slávu urozenosti jí dodává společenství s Bohem; sám Vládce všeho si jizamiloval.
Mdr 8:4 Je zasvěcena do Božího vědění a řídí volbu jeho skutků.
Mdr 8:5 Je-li v životě vytouženým pokladem bohatství, v čem spočívá větší bohatství nežv moudrosti, která všechno působí?
Mdr 8:6 Když je rozumnost při díle, kdo dokáže víc než ona?
Mdr 8:7 A miluje-li kdo spravedlnost, jejím dílem jsou ctnosti; ona vyučuje rozvaze arozumnosti, spravedlnosti a statečnosti, nad které v lidském životě není nicprospěšnějšího.
Mdr 8:8 Touží-li někdo též po bohatých zkušenostech, ona ví o věcech dávno minulých anaznačuje budoucí, zná důkazové postupy i řešení hádanek, předvídá znamení a zázrakyi výsledky časů a věků.
Mdr 8:9 Rozhodl jsem se tedy přivést si ji a žít s ní, protože vím, že mi bude rádkyní kdobrému a utěšitelkou v starostech a zármutku.
Mdr 8:10 Pro ni dojdu slávy u zástupů a úcty u starců, já mladík.
Mdr 8:11 Budu shledán bystrým v úsudku a v očích vládců vzbudím obdiv.
Mdr 8:12 Budu-li mlčet, budou vyčkávat, ozvu-li se, budou naslouchat, a když serozhovořím, položí si ruku na ústa.
Mdr 8:13 Skrze ni dojdu nesmrtelnosti a těm, kteří přijdou po mně, zanechám věčnoupamátku.
Mdr 8:14 Budu vládnout lidem a pronárody se mi podrobí.
Mdr 8:15 Obávaní vládcové dostanou strach, až o mně uslyší, ve shromáždění lidu seukáži dobrý a statečný na bojišti.
Mdr 8:16 Až se vrátím domů, odpočinu si u ní; pobývat s ní nepůsobí trpkost a spolužití sní není trápením, ale potěchou a radostí.
Mdr 8:17 Když jsem si to promyslil a svým srdcem uvážil, že nesmrtelnost se váže smoudrostí,
Mdr 8:18 že v jejím přátelství je pravé potěšení, v práci jejích rukou nevyčerpatelnébohatství, v její stálé společnosti že je rozumnost a v účasti na jejích slovech proslulost,chodil jsem sem a tam a hledal, jak bych si ji přivlastnil.
Mdr 8:19 Narodil jsem se jako nadaný hoch a byl jsem obdařen citlivou duší;
Mdr 8:20 že jsem byl nadto dobrý, dostalo se mi neposkvrněného těla.
Mdr 8:21 Když jsem však poznal, že moudrosti se nezmocním jinak, než dá-li mi ji Bůh, –a to už byla známka, že jsem pochopil, čí je to milostivý dar –, obrátil jsem se naHospodina, modlil jsem se k němu a prosil ho z celého srdce:
Mdr 9:1 Bože našich otců, milosrdný Hospodine, ty jsi učinil všechno svým slovem
Mdr 9:2 a ve své moudrosti jsi vytvořil člověka, aby vládl nad tvory, kterým jsi dalvzniknout,
Mdr 9:3 a aby spravoval svět v svatosti a spravedlnosti a konal soud s upřímnou duší,
Mdr 9:4 daruj mi moudrost, která sídlí u tvého trůnu, a nevylučuj mě z počtu těch, kdo tislouží.
Mdr 9:5 Vždyť jsem tvůj služebník a syn tvé služebnice, člověk křehký a krátkého věku,který jen málo chápe právo a zákony.
Mdr 9:6 I kdyby byl někdo dokonalý mezi lidskými syny, bez moudrosti od tebe nebudeznamenat nic.
Mdr 9:7 Tys mě vyvolil za krále svého lidu a za soudce svých synů a dcer.
Mdr 9:8 Řekl jsi, abych zbudoval chrám na tvé svaté hoře a oltář ve městě, kdepřebýváš, podle podoby svatého stánku, který jsi od počátku připravil.
Mdr 9:9 S tebou je moudrost, která zná tvoje díla a byla při tom, když jsi tvořil svět. Onaví, co se líbí tvým očím a co je správné podle tvých přikázání.
Mdr 9:10 Sešli ji ze svatých nebes, od trůnu své slávy ji pošli, aby byla se mnou apracovala, abych poznal, v čem máš zalíbení.
Mdr 9:11 Ona ví všechno a rozumí všemu , rozvážně mě povede v mém konání azachová mě ve své slávě.
Mdr 9:12 Potom ti budou příjemné mé skutky, spravedlivě budu soudit tvůj lid a buduhoden trůnu svého otce.
Mdr 9:13 Neboť pozná vůbec člověk Boží záměry a dovede si představit, co je vůleHospodina?
Mdr 9:14 Myšlení smrtelníků je nedokonalé a naše uvažování pochybné,
Mdr 9:15 neboť pomíjivé tělo zatěžuje duši a pozemský stan je břemenem pro myslnaplněnou starostmi.
Mdr 9:16 Stěží postihujeme to, co je na zemi, s námahou vysvětlujeme, co máme nadosah ruky. Kdo prozkoumá to, co je na nebesích?
Mdr 9:17 Kdo by poznal tvou vůli, jestliže ty bys mu nedal moudrost a z výšin muneposlal svého svatého ducha?
Mdr 9:18 Jen tak se lidé na zemi dostali na správnou cestu a naučili se tomu, co se ti líbí;jen moudrost je zachránila.
Mdr 10:1 Toho, který byl vytvořen jako první, otce světa, moudrost ochránila, když bylstvořen samotný, a vytrhla jej z jeho vlastního pádu.
Mdr 10:2 Dala mu sílu, aby nade vším panoval.
Mdr 10:3 Když pak od ní odstoupil ten nespravedlivý ve svém hněvu, zahynul pro svébratrovražedné záští.
Mdr 10:4 Zemi kvůli němu zatopenou znovu zachránila moudrost; do bezpečí přepravilaspravedlivého na prostém dřevě.
Mdr 10:5 Když došlo k zmatku mezi pronárody pro jejich jednomyslnost v nepravosti,rozpoznala spravedlivého, uchovala ho Bohu bez úhony a zachovala jej, že zůstalstatečný přes soucit s vlastním dítětem.
Mdr 10:6 Ona vyrvala spravedlivého ze středu hynoucích svévolníků, takže unikl ohnipadajícímu na Pětiměstí.
Mdr 10:7 Svědectvím o jejich zvrácenosti je dosud pustá dýmající země, rostliny s nikdynedozrávajícími plody a solný sloup, jenž se tam tyčí jako připomínka nevěřící duše.
Mdr 10:8 Protože nechali moudrost stranou, nejenže sami utrpěli škodu tím, že nepoznalidobré věci, nýbrž i potomkům zanechali pomník své nerozumnosti, aby nemohlo býtskryto, v čem padli.
Mdr 10:9 Moudrost však vyrvala své služebníky z tísně.
Mdr 10:10 Spravedlivého, když prchal před hněvem bratra, vedla přímými cestami,ukázala mu království Boží, dala mu znalost svatých věcí, skrze jeho pachtění jej přivedlak zámožnosti, a jeho námahu bohatě odměnila.
Mdr 10:11 Když jej lakotou utiskovali, byla s ním a pomohla mu k bohatství.
Mdr 10:12 Uchránila ho před nepřáteli, zabezpečila před těmi, kdo strojí úklady, a tuhýzápas rozhodla v jeho prospěch , aby poznal, že zbožnost je nade vše silnější.
Mdr 10:13 Neopustila spravedlivého, když byl prodán, vyrvala ho z hříchu.
Mdr 10:14 Sestoupila s ním do jámy, ani v poutech ho neopustila, až mu přineslakrálovské žezlo a moc nad je
Text bible pro den: Neděle, 2. července, 2017
Kniha Moudrosti
[zkr. = Mdr] ho utlačovateli. Ukázala, že jeho tupitelé jsou lháři, a dalamu věčnou slávu.
Mdr 10:15 Moudrost vyrvala svatý lid a jeho potomstvo bez úhony z moci pronárodautiskovatelů.
Mdr 10:16 Vešla do duše Hospodinova služebníka Mojžíše a proti obávaným králům sepostavila zázraky a znameními.
Mdr 10:17 Dala zbožným odplatu za jejich námahu, vedla je podivuhodnou cestou, zadne jim byla stínem a za noci hvězdnou září.
Mdr 10:18 Převedla je přes Rudé moře a provedla spoustou vod.
Mdr 10:19 Jejich nepřátele zatopila, je však vyrvala z hlubin propasti.
Mdr 10:20 A tak spravedliví obrali svévolníky a opěvovali tvé svaté jméno, Hospodine, ajednomyslně chválili tvou vítěznou ruku.
Mdr 10:21 Neboť moudrost otevřela ústa němých a dala srozumitelně promluvit i jazykunemluvňat.
Mdr 11:1 Moudrost přivedla ke zdaru jejich dílo rukou svatého proroka.
Mdr 11:2 Prošli neobývanou pouští a na neschůdných místech rozbíjeli stany.
Mdr 11:3 Postavili se na odpor protivníkům a nepřátele zahnali.
Mdr 11:4 Když žíznili a volali k tobě, byla jim dána voda ze strmé skály, a tak utišili žízeňz tvrdého kamene.
Mdr 11:5 Neboť to, čím byli trestáni jejich nepřátelé, stalo se jim dobrodiním, když trpělinedostatkem.
Mdr 11:6 Místo proudu řeky stále tekoucí, jež byla zkalena nečistou krví
Mdr 11:7 z trestu za rozkaz vraždit nemluvňata, dal jsi jim nečekaně hojnost vody.
Mdr 11:8 Tím, jak tehdy žíznili, ukázals jim, jak jsi potrestal jejich protivníky:
Mdr 11:9 neboť z toho, co sami zakoušeli – i když byli káráni milosrdně –, poznali, jak setrápili svévolníci souzení v hněvu.
Mdr 11:10 Jedny jsi zkoušel jako otec, který poučuje, druhé jsi trestal jako přísný král,který odsuzuje.
Mdr 11:11 Ať byli daleko nebo blízko, doléhala na ně stejná trýzeň,
Mdr 11:12 neboť se jich zmocnil dvojnásobný zármutek a nářek při vzpomínce na minulévěci.
Mdr 11:13 Když totiž uslyšeli, že tresty na ně seslané posloužily oněm k dobrému,pochopili, že jedná Hospodin.
Mdr 11:14 Toho, kterého kdysi odložili a zavrhli a jehož se s výsměchem zřekli, na konciudálostí obdivovali, když trpěli jinou žízní než spravedliví.
Mdr 11:15 Za jejich nerozvážné myšlení plné bezpráví, pro něž v bludu sloužilinerozumným plazům, bezcenným nestvůrám, poslals na ně za trest množstvínerozumných živočichů,
Mdr 11:16 aby poznali, že čím kdo hřeší, tím také bývá trestán.
Mdr 11:17 Vždyť tvoje všemohoucí ruka, která stvořila svět z beztvaré hmoty, neváhalana ně poslat tlupu medvědů a líté lvy
Mdr 11:18 nebo dosud neznámé, nově stvořené šelmy plné zuřivosti, jež soptí ohnivýdech, nebo netvory chrlící s duněním dým, jimž z očí srší ohnivé blesky.
Mdr 11:19 Ty by je mohly nejen rozsápat skokem, ale i zahubit hrůzou svého pohledu.
Mdr 11:20 I bez toho mohli padnout jediným dechnutím, postiženi spravedlivým trestema rozprášeni dechem tvé moci. Ale ty jsi všechno uspořádal s mírou, počtem a váhou.
Mdr 11:21 Ty můžeš vždycky prosadit svou svrchovanou moc a síle tvé paže nikdoneodolá.
Mdr 11:22 Neboť jako prášek na misce vah je před tebou celý svět a jako kapka rannírosy padající na zem.
Mdr 11:23 Nade všemi se smilováváš, protože všecko můžeš, nehledíš na hříchy lidí, jenaby činili pokání.
Mdr 11:24 Miluješ všecko, co je, a neošklivíš si nic z toho, co jsi učinil, vždyť bys aninemohl připravit něco, co bys měl v nenávisti.
Mdr 11:25 A jak by mohlo cokoli trvat, kdybys ty to nechtěl, anebo být zachováno,kdybys to nepovolal k bytí ?
Mdr 11:26 Šetříš všecko, protože to je tvé, Panovníku, který miluješ život.
Mdr 12:1 Tvůj neporušitelný duch je ve všem.
Mdr 12:2 Proto jen pozvolna káráš chybující. Připomínáš jim, v čem hřeší, a napomínášje, aby opustili zlo a uvěřili v tebe, Hospodine.
Mdr 12:3 Pojal jsi nenávist k dávným obyvatelům své svaté země,
Mdr 12:4 protože páchali to nejhorší, prováděli čáry a bezbožné orgie.
Mdr 12:5 Nelítostně vraždili děti, pojídali lidské maso i vnitřnosti a krev při hodech vkruhu zasvěcenců.
Mdr 12:6 Rodiče vraždící bezbranné dětské duše jsi chtěl vyhubit rukou našich otců,
Mdr 12:7 aby země tobě nade všechny vzácná přijala důstojné obyvatele – Božíslužebníky.
Mdr 12:8 Ale i je jsi ušetřil, byli to lidé, a jako předvoj svého vojska jsi poslal sršně, abyje pomalu vyhladili.
Mdr 12:9 Ne že bys nemohl v bitvě vydat svévolníky spravedlivým do rukou nebo jenaráz vyhubit hroznými šelmami, popřípadě tvrdým slovem.
Mdr 12:10 Soudil jsi je pomalu, a tím jim dával příležitost k pokání. Nebylo ti neznámo,že jejich původ je zlý, jejich špatnost vrozená, a že se jejich myšlení nezmění navěky.
Mdr 12:11 Bylo to od počátku plémě prokleté. Jejich hříchy jsi nechával bez trestu, ale neproto, že by ses někoho obával.
Mdr 12:12 Vždyť kdo ti může říci: „Cos to udělal?“ Kdo se postaví na odpor tvému soudu?Kdo tě obviní, zahynou-li národy, které jsou tvým dílem? Kdo proti tobě vystoupí, aby sezastal provinilých lidí?
Mdr 12:13 Vždyť kromě tebe není jiného Boha, který se o všechno stará, abys museldokazovat spravedlivost svého soudu.
Mdr 12:14 Není král ani vládce, který by ti mohl činit výtky kvůli těm, které jsi potrestal.
Mdr 12:15 Protože jsi spravedlivý, spravuješ všechno spravedlivě a pokládáš zanedůstojné své moci, abys odsoudil toho, kdo si trestu nezaslouží.
Mdr 12:16 Neboť tvá síla je zdrojem spravedlnosti, a to, že vládneš nade všemi, činí těshovívavým ke všem.
Mdr 12:17 Ukazuješ svou sílu těm, kdo nevěří v tvou svrchovanou moc, a usvědčuješ zdrzosti ty, kdo ji znají.
Mdr 12:18 Ačkoli vládneš silou, soudíš mírně a zacházíš s námi s velkou shovívavostí.Neboť kdykoli bys chtěl své moci užít, je ti po ruce.
Mdr 12:19 Tímto vším jsi naučil svůj lid, že spravedlivý má být i lidumilný, a svým synůmjsi dal dobrou naději, jestliže hříšným nabízíš příležitost k pokání.
Mdr 12:20 Trestal-lis s takovou zdrženlivostí a ohledy nepřátele svých služebníků,třebaže byli hodni smrti, a dával jim čas i příležitost, aby upustili od zloby,
Mdr 12:21 jak ohleduplně jsi teprve soudil své syny, s jejichž otci jsi uzavřel přísežnousmlouvu plnou příslibů dobra?
Mdr 12:22 Bereš-li nás do kázně, pak naše nepřátele bičuješ tisíceronásobně víc,abychom pamatovali na tvou dobrotu, když soudíme, a abychom doufali ve slitování,když jsme souzeni.
Mdr 12:23 Proto i ty, kteří vedli nerozumný život v nespravedlnosti, jejich vlastnímiohavnostmi jsi trýznil.
Mdr 12:24 Neboť na cestách bludu daleko zabloudili, když měli za bohy to, co je i mezizvířaty nejodpornější; tak se dali oklamat jako nerozumná nemluvňata.
Mdr 12:25 Proto jako na nerozvážné děti jsi na ně poslal soud, kterým jsi je uvedl vposměch.
Mdr 12:26 A protože nedali na výstrahu, když byli pokáráni posměchem, zakusili soudpřiměřený Bohu.
Mdr 12:27 A tak se v utrpení rozhněvali na ty, které měli za bohy. Když viděli, že jsoukvůli nim trestáni, poznali jako pravého Boha toho , kterého dříve odmítali znát. Proto téžna ně dolehl vrcholný trest.
Mdr 13:1 Vskutku nicotní jsou od přírody všichni lidé, kterým nebylo dáno znát Boha. Zevšeho dobrého, co mají před očima, nedokázali poznat toho, který je, a z pohledu na dílonerozpoznali Tvůrce.
Mdr 13:2 Ale oheň, vítr nebo rychlý mrak, hvězdný kruh, dravé vodstvo nebo nebeskásvětla považovali za světovládné bohy.
Mdr 13:3 Jestliže uneseni jejich krásou je pokládali za bohy, tím spíše měli poznat, očlepší je jejich Pán, neboť on, té krásy Prapůvodce, vše stvořil.
Mdr 13:4 Jestliže žasli nad jejich mocí a působením, měli z nich pochopit, oč mocnější jeten, kdo je uspořádal.
Mdr 13:5 Neboť z velikosti a krásy tvorů může být srovnáním poznán původce jejich bytí.
Mdr 13:6 Ale ovšem, zasluhují malou výtku: zřejmě bloudí při hledání Boha a ve snazeho nalézt.
Mdr 13:7 Zabývají se totiž jeho dílem a zkoumají je , ale spoléhají na svůj zrak, neboť jekrásné, co vidí.
Mdr 13:8 Nelze je však omluvit,
Mdr 13:9 neboť jestliže dokázali tolik poznat, že byli schopni probádat svět, jak to, ženenašli hned Pána těchto věcí?
Mdr 13:10 Ubozí ti, kdo doufají v mrtvé věci, kdo nazývají bohem kdejaký výtvorlidských rukou, zlato a stříbro, umělecké výrobky, napodobeniny zvířat nebo neužitečnýkámen, dílo rukou z dávné doby .
Mdr 13:11 Když nějaký řezbář porazí vhodný strom, oloupe obratně všechnu kůru,úhledně jej opracuje a zhotoví užitečné nářadí pro domácí potřebu;
Mdr 13:12 toho, co při práci odpadlo, použije k přípravě pokrmu, aby se nasytil.
Mdr 13:13 Ten z odřezků, který se k ničemu nehodí, dřevo zkroucené a samý suk, vezmea ve volném čase pečlivě ořeže, dovedně a důmyslně jej ztvární, až dostane obrazčlověka,
Mdr 13:14 nebo vytvoří podobu nějakého obyčejného zvířete. Natře to suříkem, jehopovrch obarví na červeno a každou vadu na něm barvou zakryje.
Mdr 13:15 Připraví pro to vhodné umístění, postaví to ke stěně a připevní skobou.
Mdr 13:16 Postará se, aby to nepadlo, neboť ví, že si to samo nemůže pomoci. Vždyť jeto obraz, který potřebuje, aby se mu pomáhalo.
Mdr 13:17 Modlí se k tomu za majetek, za své manželství a děti, a nestydí se mluvit kbezduché věci. Vzývá kvůli zdraví bezmocný předmět.
Mdr 13:18 Žadoní o život u něčeho, co je mrtvé, škemrá o pomoc na tom, co není ničehoschopné, o zdar cesty na něčem, co nedokáže udělat ani krok;
Mdr 13:19 o výdělek, zdar v podnikání a úspěšné dílo vlastních rukou se obrací o pomock tomu, jehož ruce pomoci nemohou.
Mdr 14:1 Když se zase jiný připravuje k plavbě a hodlá se pustit přes divoké vlny, vzývádřevo, chatrnější než plavidlo, které jej nese.
Mdr 14:2 Loďku ovšem vymyslila touha po výdělku a zhotovila ji moudrost řemeslníka;
Mdr 14:3 ale tvá prozřetelnost, Otče, ji řídí, neboť tys i mořem razil cestu a vlnamibezpečnou pouť.
Mdr 14:4 Ukazuješ, že můžeš zachránit ze všeho, i kdyby někdo nezkušený vyplul namoře .
Mdr 14:5 Chceš, aby plody tvé moudrosti nezůstaly nevyužity, proto i kusu dřeva svěřujílidé svůj život, na člunu proplouvají příbojem a bezpečně přistanou.
Mdr 14:6 Už na počátku, když vymírali zpupní obrové, uchýlila se naděje světa do člunu,a řízena tvou rukou zanechala světu semeno nového pokolení.
Mdr 14:7 Požehnané dřevo, které je nástrojem spravedlnosti,
Mdr 14:8 ale zlořečené to, z něhož byla vyřezána modla , jakož i ten, kdo ji vyrobil. Onproto, že to udělal, a ono, ač pomíjející, že bylo nazváno bohem.
Mdr 14:9 U Boha je ve stejné nenávisti jak svévolník, tak čin jeho svévole,
Mdr 14:10 a potrestán bude výrobek spolu se svým výrobcem.
Mdr 14:11 Proto trest postihne i modly pronárodů, že se staly ohavností v Božímstvoření, pohoršením pro lidské duše a osidlem pro nohy nemoudrých.
Mdr 14:12 Vždyť počátkem nemravnosti je vymýšlení model, a jejich vytváření je zkázouživota.
Mdr 14:13 Nebyly od počátku ani nepotrvají navěky.
Mdr 14:14 Přišly na svět z lidských pověr, a proto je čeká rázný konec.
Mdr 14:15 Tak třeba otec, zdrcený krutým žalem nad dítětem náhle mu odňatým, zhotovíjeho obraz a hned začne mrtvé dítě ctít jako boha a od své čeledi vyžaduje slavit svátkya zachovávat obřady.
Mdr 14:16 Časem se bezbožný obyčej rozšířil a byl zachováván jako zákon.
Mdr 14:17 Z nařízení vládců se vzdávala úcta i jejich sochám, když je lidé nemohliuctívat osobně, protože bydleli daleko. Proto, aby si osobu jim vzdálenou zpodobili,udělali si viditelný obraz uctívaného krále, a tak nepřítomnému pilně pochlebovali, jakoby byl přítomen.
Mdr 14:18 A k rozmachu té úcty i u těch, kteří ho neznali, přispěla ještě ctižádostumělce.
Mdr 14:19 Zřejmě aby se svému mocná
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pondělí, 3. července, 2017
Kniha Moudrosti
[zkr. = Mdr]
ři zalíbil, vyobrazil ho svým uměním v conejkrásnější podobě.
Mdr 14:20 Dav pak, uchvácen půvabem díla, toho, který byl ještě nedávno ctěn jakočlověk, nyní pokládal za samo božstvo.
Mdr 14:21 A to se stalo všem živoucím léčkou: zotročeni neštěstím nebo krutovládoupřiřkli lidé nesdělitelné jméno kamenům a dřevům.
Mdr 14:22 Dále nezůstalo při tom, že bloudí v poznání Boha; žijí nadto pod tak silnýmnáporem nevědomosti, že strašlivé zlo nazývají pokojem.
Mdr 14:23 Zabíjejí děti k obětem a konají tajné obřady nebo bujné hostiny sprostopášnými obyčeji.
Mdr 14:24 Ani v životě, ani v manželství nedbají už čistoty, jeden druhého úkladně vraždínebo trápí cizoložstvím.
Mdr 14:25 Všude se mísí krveprolití a vraždy, krádež a podvod, zkáza, nevěra, vzpoura,křivopřísežnictví,
Mdr 14:26 osočování čestných, nevděk za dobrodiní, poskvrňování duší, pohlavnízvrácenost, rušení manželství, smilstvo a cizoložství.
Mdr 14:27 A tak služba modlám nehodným jména je počátkem, příčinou i koncem všehozla.
Mdr 14:28 Modláři buď bujně hýří nebo prorokují lži nebo neřádně žijí nebo se bezostychu dopouštějí křivopřísežnictví.
Mdr 14:29 Věří na bezduché modly, a když křivě přísahají, spoléhají, že nebudoupotrestáni.
Mdr 14:30 Ze dvou důvodů však na ně přijde spravedlivý trest : Za to, že zvráceněsmýšleli o Bohu a drželi se model, a že podváděli křivou přísahou, a pohrdli tak svatostí.
Mdr 14:31 Nikoli moc těch, které vzývají při přísaze, ale trest určený hříšníkům vždystíhá viníky za jejich provinění.
Mdr 15:1 Ty, Bože náš, jsi dobrotivý a věrný, shovívavý a všechno spravujícímilosrdenstvím.
Mdr 15:2 Neboť i když zhřešíme, jsme tvoji a uznáváme tvou moc; nebudeme všakhřešit, protože víme, že patříme tobě.
Mdr 15:3 V poznání tebe je celá spravedlnost a zvědět o tvé moci je kořen nesmrtelnosti.
Mdr 15:4 Nás neomámil neblahý lidský výmysl ani neužitečná námaha malířů stínů,postava pomalovaná pestrými barvami.
Mdr 15:5 Pohled na ně vzněcuje žádostivost pošetilců, že zatouží po bezduché postavěmrtvého obrazu.
Mdr 15:6 Milují zlo a takových nadějí hodni jsou ti, kdo modly vyrábějí, i ti , kdo po nichdychtí a je uctívají.
Mdr 15:7 Také hrnčíř hněte pracně měkkou hlínu a vytváří pro naši potřebu různénádoby. Ze stejné hlíny dal se do vytváření nádob k počestným účelům, ale i opačným,vše jedno. K čemu má ta která nádoba sloužit, určuje hrnčíř.
Mdr 15:8 S daremnou námahou vytváří ze stejné hlíny bůžka, který není k ničemu. Sámnedávno vznikl ze země a zanedlouho se vrátí tam, odkud byl vzat, až bude požádán,aby odevzdal svou duši.
Mdr 15:9 On se však nestará o to, že jednou zchřadne a že má kratičký život. Závodí sezlatníky a stříbrotepci, napodobuje kovolitce a vidí slávu v tom, že vyrábí podvrhy.
Mdr 15:10 Jeho srdce je popel, jeho naděje bezcennější než prach země a jeho životbezvýznamnější než bláto,
Mdr 15:11 protože nepoznal toho, který jej vytvořil, vdechl mu činorodou duši a vložil doněho životodárný dech,
Mdr 15:12 nýbrž usoudil, že je život pouhá zábava a žití že je výnosný trh. Na všem prýje třeba vydělávat, i na špinavosti.
Mdr 15:13 Ovšem on ví lépe než kdokoli jiný, že hřeší, když vyrábí z hlíny zeměrozbitelné nádoby i sochy bůžků.
Mdr 15:14 Nadmíru pošetilí a bláhovější než duše děcka jsou všichni nepřátelé tvého lidu,kteří si jej podrobili.
Mdr 15:15 Uznali za bohy i všechny modly pohanů, které neužívají zraku, aby viděly, anichřípí, aby vdechovaly vzduch, ani uší, aby slyšely, ani prstů na rukou, aby hmataly, ajejichž nohy jsou neschopné chůze.
Mdr 15:16 Udělal si je jen člověk, vytvořil je ten , kterému byl duch jen propůjčen, neboťžádný člověk nedokáže vytvořit boha ani jen sobě podobného.
Mdr 15:17 Sám je smrtelný a zlovolnou rukou dělá neživou věc, sám je znamenitější nežpředměty, které uctívá; on přece dostal život, ony však nikoli.
Mdr 15:18 Lidé uctívají i zvířata, dokonce ta nejodpornější, jež jsou v porovnání s jinýminejtupější,
Mdr 15:19 a nejsou ani hezká, aby po nich někdo toužil, jak se to při pohledu na zvířataněkdy stává, a nadto se jim nedostalo Boží chvály ani jeho požehnání.
Mdr 16:1 Proto byli zaslouženě potrestáni podobnými stvůrami i potrápeni množstvímodporné havěti.
Mdr 16:2 Svému lidu jsi namísto takového trestu prokázal dobrodiní. Podle jejich žádostijsi jim připravil neobvyklou pochoutku – pokrm z křepelek.
Mdr 16:3 Kdežto pokrmu žádostiví Egypťané pozbyli i potřebné chuti k jídlu pro ošklivostzvířat, která na ně Bůh poslal. Ale tvoji věrní , kteří jen krátce trpěli nouzi, měli účast naneobvyklé pochoutce.
Mdr 16:4 Na tamty, jako utiskovatele, musela přijít neodvratná nouze, ale těmto se měloukázat, jak jsou jejich nepřátelé sužováni.
Mdr 16:5 I když na ně dolehla hrozná zuřivost šelem a oni hynuli uštknutím plazících sehadů, tvůj hněv netrval až do konce.
Mdr 16:6 Pro výstrahu byli jen trochu postrašeni; vždyť dostali znamení záchrany, jež jimpřipomínalo příkazy tvého zákona.
Mdr 16:7 Kdo se obrátil k tomu znamení , nebyl zachráněn tím, co viděl, ale tebou,zachráncem všech.
Mdr 16:8 A tím jsi přesvědčil naše nepřátele, že ty jsi ten, kdo vysvobozuje z každéhozla.
Mdr 16:9 Egypťané mřeli po bodnutí kobylek a much, a nebyl nalezen lék na záchranujejich života, protože si zasloužili, aby se na ně snesl takový trest .
Mdr 16:10 Tvé syny však neudolaly ani zuby draků chrlících jed, neboť tvé milosrdenstvíjim vyšlo vstříc a uzdravilo je.
Mdr 16:11 Byli uštknuti, aby pamatovali na tvé výroky, a zase rychle zachráněni, abyneupadli do hlubin zapomenutí a nebyli vyloučeni z tvých dobrodiní.
Mdr 16:12 Neuzdravily je léčivé byliny ani obklad, ale tvé slovo, Hospodine, kterévšechno hojí.
Mdr 16:13 Ty máš moc nad životem i smrtí, přivádíš do bran podsvětí i vyvádíš z nich.
Mdr 16:14 Člověk může svou špatností zabít, ale nemůže přivést zpět ducha, kterýodešel, ani osvobodit duši ze zajetí smrti.
Mdr 16:15 Nelze uniknout tvé ruce.
Mdr 16:16 Svévolníci, kteří tě odmítali znát, byli ztrestáni tvou silnou paží; sužovaly jenevídané lijáky a krupobití, pronásledovaly je neúprosné bouře a oheň je pohlcoval.
Mdr 16:17 A to nejpodivnější: Ve vodě, která vše hasí, síla ohně tím více rostla. Řádsvěta totiž je obhájcem spravedlivých.
Mdr 16:18 Neboť někdy plamen polevil, takže nespálil zvířata seslaná na svévolníky, abyna vlastní oči poznali, že je pronásleduje Boží soud.
Mdr 16:19 Jindy zas plane oheň pod vodou silněji než ve výhni, aby zničil, co se zrodilo znespravedlivé země.
Mdr 16:20 Svůj lid jsi naopak nasytil pokrmem andělů; aniž se museli namáhat,poskytovals jim hotový chléb z nebe, přinášející plné uspokojení a vyhovující každé chuti.
Mdr 16:21 To, cos jim daroval, ukázalo tvůj láskyplný vztah k tvým dětem, splňovalopřání toho, kdo to přijímal, a měnilo se podle jeho libosti.
Mdr 16:22 Pokrm podobný sněhu a ledu odolal ohni a neroztál, aby poznali, že plodynepřátel ničil oheň planoucí v krupobití a šlehající v lijavcích;
Mdr 16:23 oheň však zapomněl na vlastní sílu, aby se spravedliví mohli nasytit.
Mdr 16:24 Neboť stvoření poddané tobě, svému Tvůrci, stupňuje sílu, aby trestalonespravedlivé, a zmírňuje ji, aby činilo dobrodiní těm, kteří ti důvěřují.
Mdr 16:25 Proto se tehdy měnilo ve všem a sloužilo tvé štědrosti, která všechno živípodle potřeby prosících,
Mdr 16:26 aby se tví synové, které sis, Hospodine, zamiloval, poučili, že člověka neživíjen různé druhy plodů, nýbrž že tvé slovo zachovává ty, kdo v tebe věří.
Mdr 16:27 Vždyť to, co nebylo zničeno ohněm, hned roztálo, zahřáto prvními slunečnímipaprsky,
Mdr 16:28 aby vešlo ve známost, že je ti třeba děkovat dřív, než vyjde slunce, a sranním úsvitem přicházet k tobě s modlitbou.
Mdr 16:29 Neboť naděje nevděčného roztaje jako zimní jinovatka a odteče jakoneužitečná voda.
Mdr 17:1 Velké a neprobadatelné jsou tvé soudy, proto nevědomé duše zbloudily.
Mdr 17:2 Svévolníci, kteří měli za to, že smějí utlačovat svatý národ, spoutáni temnotoua vězněni dlouhou nocí, leželi zavřeni pod střechami jako vyděděnci věčné Prozřetelnosti.
Mdr 17:3 Mysleli totiž, že se s tajnými hříchy skryjí pod temným závojem zapomenutí;byli však rozptýleni, hrozně přestrašeni a vyděšeni přeludy.
Mdr 17:4 Ani skrýše, kde se schovali, je neuchránila od strachu. Děsily je zvuky znějící zevšech stran a zjevovaly se jim ponuré příšery s chmurnými tvářemi.
Mdr 17:5 Sebemocnější oheň neměl sílu svítit ani jiskrná záře hvězd nemohla prozářitonu děsivou noc.
Mdr 17:6 Ukazovalo se jim jenom ohniště samo od sebe hořící, šířící strach. Ochromeniúlekem z onoho vidění, dosud nikdy nespatřeného, považovali to, co viděli, za ještě horší.
Mdr 17:7 Neúčinné byly jejich čarodějné kejkle a znalosti, jimiž se vychloubali, seukázaly jako hanebný klam.
Mdr 17:8 Ti, kdo slibovali, že zaženou z nemocné duše hrůzy a zmatky, sami onemocnělisměšnou úzkostí.
Mdr 17:9 I když je nestrašilo nic děsivého, vyplašeni hemžením havěti a syčením plazůhynuli strachem a nechtěli pohledět ani do vzduchu, před nímž nelze nikam uniknout.
Mdr 17:10 Neřest se totiž sama usvědčuje ze zbabělosti; tuší vždy něco zlého, protožemá zlé svědomí.
Mdr 17:11 Neboť strach neznamená nic jiného, než vzdát se podpory rozumnéhouvažování. Čím je v nitru člověka vyhlídka na pomoc menší,
Mdr 17:12 tím více si uvědomuje, že nezná příčinu, která působí trápení.
Mdr 17:13 Ti pak, kteří té vskutku bezmocné noci, jež vystoupila z hlubin podsvětí, spaliobvyklým spánkem,
Mdr 17:14 byli buď štváni strašidelnými přízraky, nebo ochromeni ochabnutím duše,neboť na ně padla náhlá a nečekaná úzkost.
Mdr 17:15 A tak každý zůstal ležet tam, kde upadl, uvězněn a zavřen jako v žaláři, anižbyl spoután v železech,
Mdr 17:16 ať byl rolník nebo pastýř nebo nádeník osamělý v lopotě; kde kdo byl zastižen,musel se podvolit nezbytnosti, všichni byli svázáni jedním řetězem temnoty.
Mdr 17:17 Ať to byl šumot vánku, ať libý ptačí zpěv v košatých větvích, ať hukot vodymohutně se valící, ať dunivý rachot sesouvajících se skal,
Mdr 17:18 ať neviditelný běh řítící se zvěře, ať hlas řvoucích nejlítějších šelem, ať ozvěnaodražená z horských slují, to vše jim nahánělo strach a zbavovalo je síly.
Mdr 17:19 Vždyť jinak všechen svět byl ozářen jasným světlem a práce v něm nerušeněpokračovaly,
Mdr 17:20 jenom nad Egypťany se rozprostírala tíživá noc, obraz temnoty, která je mělapohltit. Ale více než temnoty byli si oni sami břemenem.
Mdr 18:1 Avšak tví svatí měli převeliké světlo. Egypťané slyšeli jejich hlas, ale nevidělijejich podobu. A protože Izraelci netrpěli tak jako oni, prohlašovali je za blažené,
Mdr 18:2 děkovali, že se jim nemstí za dřívější křivdy, a prosili o milost, že se prvepostavili proti nim.
Mdr 18:3 Nadto jsi svým věrným propůjčil ohnivý sloup za průvodce neznámými cestami,za slunce, jež je nepálilo při jejich slavném putování pouští .
Mdr 18:4 Kdo drželi ve vězení tvé syny, skrze něž měl svět dostat nehynoucí světloZákona, zasloužili si být zbaveni světla a uvězněni v temnotě.
Mdr 18:5 Protože se uradili, že budou zabíjet nemluvňata svatých, z nichž jedno dítě byloodloženo a zachráněno, odňal jsi jim za trest mnoho dětí a společně je zahubil přívalemvod.
Mdr 18:6 Ona noc byla našim otcům předem ohlášena, aby bezpečně věděli, jakýmpřísežným slibům uvěřili, a byli pokojné mysli.
Mdr 18:7 Tvůj lid očekával záchranu spravedliv
