Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha SirachovcovaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Středa, 21. prosince, 2016
Kniha Sirachovcova
[zkr. = Sir]
řuj!
Sir 7:27 Z celého srdce měj ve vážnosti svého otce a nikdy nezapomínej na bolesti té, která tě porodila.
Sir 7:28 Pamatuj, že jimi jsi byl zplozen. Jak jim odplatíš to, co oni dali tobě?
Sir 7:29 Z celé své duše se boj Hospodina a měj v úctě jeho kněze.
Sir 7:30 Ze všech sil miluj toho, kdo je tvým tvůrcem, a jeho služebníky neopouštěj.
Sir
7:31 Boj se Hospodina a měj ve vážnosti kněze, dej mu jeho podíl, jak je ti přikázáno: prvotiny, oběti za vinu, plece z obětního daru, oběť posvěcení a prvotiny svatých věcí .
Sir 7:32 Měj otevřenou dlaň k chudému, aby se naplnila tvá blaženost.
Sir 7:33 Dar je projev přízně vůči každému, kdo žije, ale neodpírej projev přízně ani tomu, kdo je mrtev.
Sir 7:34 Neodvracej se od plačících a s těmi, kdo naříkají, i ty naříkej.
Sir 7:35 Neváhej navštěvovat nemocné, neboť za takové skutky budeš milován.
Sir 7:36 Budeš-li ve všech svých úvahách pamatovat na vlastní konec, navěky nezhřešíš.
Sir 8:1 Nepouštěj se do sporů s mocným člověkem, abys nepadl do jeho rukou.
Sir 8:2 Nehádej se s boháčem, aby se proti tobě nepostavil vahou svého majetku . Vždyť zlato zničilo mnohé a zavedlo na scestí i srdce králů.
Sir 8:3 Nepouštěj se do sporů s mluvkou, a nepřikládej tak dříví na jeho oheň.
Sir 8:4 Nevtipkuj s nevychovancem, aby tvoji předkové nebyli zneuctěni.
Sir 8:5 Nezahanbuj člověka, který pyká za svůj hřích, ale pamatuj, že si všichni zasloužíme pokárání.
Sir 8:6 Nepohrdej člověkem za to, že zestárl, vždyť i někteří z nás budou starci.
Sir 8:7 Neměj škodolibou radost ze smrti druhého, pamatuj, že nám všem je souzeno zemřít.
Sir 8:8 Neznevažuj rozhovory moudrých, ale přidržuj se jejich názorů, vždyť u nich si osvojíš vzdělání a umění sloužit velmožům.
Sir 8:9 Nestraň se rozhovorů starců, kteří se též učili od svých otců, neboť u nich se naučíš rozumnosti a tomu, jak odpovídat, když je třeba.
Sir 8:10 Nerozdmýchávej řeřavé uhlí hříšníka, abys v plamenech jeho ohně sám neshořel.
Sir 8:11 Neustupuj drzému člověku ze strachu aby tě nechytil za slova, která jsi sám řekl.
Sir 8:12 Nepůjčuj člověku silnějšímu, než jsi ty, a půjčíš-li, můžeš to odepsat jako ztracené.
Sir 8:13 Nedávej záruky nad své možnosti, a zaručíš-li se už, starej se o to, jak zaplatit.
Sir 8:14 Neveď při se soudcem, neboť
ho budou soudit podle vážnosti jeho postavení .
Sir 8:15 Nedávej se na cestu s tím, kdo je příliš odvážný, aby tě nepřivedl do nebezpečí; bude jednat podle vlastní vůle a zahyneš spolu s ním jeho nerozumností.
Sir 8:16 S prchlivcem neveď spor a nevydávej se s ním na cestu pouští, neboť v jeho očích prolití krve nic neznamená; kde se nelze dovolat pomoci, tam tě napadne.
Sir 8:17 S hlupákem se neraď, vždyť nedokáže o žádné věci pomlčet.
Sir 8:18 Před neznámým nedělej nic, co má zůstat skryto, vždyť nevíš, co z toho udělá.
Sir 8:19 Neotvírej své srdce každému příchozímu, nevzešlo by ti z toho nic dobrého.
Sir 9:1 Nežárli na vlastní ženu, a sám sobě na škodu ji neuč špatným způsobům.
Sir 9:2 Nepoddávej se ženě celou svou duší, aby ona nakonec neovládla tebe.
Sir 9:3 Nescházej se s ženou záletnou, abys nepadl do jejích osidel.
Sir 9:4 Nestýkej se se zpěvačkou, aby tě nepolapila do svých nástrah.
Sir 9:5 Neseznamuj se s pannou, abys nebyl obviněn z pohoršení, až bude kárána.
Sir 9:6 Nedávej svou duši nevěstkám, abys nepromarnil svůj dědičný podíl.
Sir 9:7 Nezevluj po ulicích města a netoulej se po jeho opuštěných koutech .
Sir 9:8 Odvrať svůj zrak od půvabů žen, a neseznamuj se s krásou, která ti nepatří. Pro ženskou krásu se mnozí pomátli; jí se láska rozpaluje jako oheň.
Sir 9:9 S provdanou ženou nesedej u stolu a neoddávej se s ní pitkám při víně, abys náhodou nepodlehl jejímu kouzlu a tvá duše neupadla do záhuby.
Sir 9:10 Neopouštěj starého přítele, žádný nový se mu nevyrovná. Nový přítel je jako nové víno. Teprve až zestárne, budeš je s požitkem pít.
Sir 9:11 Nezáviď hříšníkovi jeho slávu, vždyť nevíš, jaký bude jeho konec.
Sir 9:12 Nepovažuj za dobré to, co se líbí svévolníkům, pamatuj, že ještě za života nezůstanou bez trestu.
Sir 9:13 Drž se daleko od člověka, který má moc zabíjet, a strach ze smrti tě nebude pronásledovat. Jestliže se však k němu přiblížíš, neudělej jediný
chybný krok, jinak tě připraví o život. Buď si vědom toho, že kličkuješ mezi osidly a vrávoráš po městských hradbách.
Sir 9:14 Podle své schopnosti vycházej bližnímu vstříc a žádej o radu moudré.
Sir 9:15 Rozmlouvej s rozumnými a všechen tvůj hovor ať se týká zákona Nejvyššího.
Sir 9:16 Tvými spolustolovníky ať jsou spravedliví a v bázni před Hospodinem ať nacházíš svou chloubu.
Sir 9:17 Dílo z rukou umělce dojde chvály, chválou je i vůdce lidu, jestliže je moudrý ve svých řečech.
Sir 9:18 Mluvka bývá v městě postrachem a za své ukvapené řeči v opovržení.
Sir 10:1 Moudrý soudce vychovává svůj lid a dává mu rozumnou a spořádanou správu.
Sir 10:2 Jaký soudce lidu, takoví jeho úředníci, jaký správce města, takoví všichni jeho obyvatelé.
Sir 10:3 Nevzdělaný král uvede svůj lid do zkázy, ale rozumností vladařů bývá město zvelebeno.
Sir 10:4 V ruce Hospodinově leží panství nad zemí; on ustanoví v pravý čas toho, kdo jí bude ku prospěchu.
Sir 10:5 V ruce Hospodinově leží zdar člověka; to on vkládá svou slávu na znalce Zákona.
Sir 10:6 Nevyčítej bližnímu kdejaké bezpráví a nepodnikej nic pod tlakem ješitnosti.
Sir 10:7 Pýchu nenávidí Hospodin i lidé, pro oba je bezpráví potupou.
Sir 10:8 Kralování přechází z národu na národ kvůli bezpráví, násilnictví a hrabivosti.
Sir 10:9 Proč se pyšně vypíná ten , kdo je prach a popel? Vždyť už zaživa mu vnitřnosti hnijí.
Sir 10:10 Vleklá nemoc se vysmívá lékaři. Dneska ještě král, a zítra umrlec.
Sir 10:11 Když člověk zemře, zdědí jen plazy, šelmy a červy.
Sir 10:12 Pýcha člověka začíná tím, že odpadne od Hospodina a odvrátí své srdce od toho, kdo je jeho tvůrcem.
Sir 10:13 Neboť původcem pýchy je hřích, a ten, kdo se jí drží, přivodí záplavu zkaženosti. Hospodin proto takové postihl varovnými ranami, až je úplně vyhladil.
Sir 10:14 Hospodin převrátil trůny vládců a namísto nich posadil tiché.
Sir 10:15 Hospodin vyvrátil z kořenů pronárody
a namísto nich zasadil pokorné.
Sir 10:16 Hospodin vyhladil krajiny pronárodů a zničil je až do základů země.
Sir 10:17 Je pak z jejich krajin vytrhl a zničil, a tak vymazal jejich památku na zemi.
Sir 10:18 Pýcha nebyla určena lidem ani zuřivý hněv těm, kdo se zrodili z ženy.
Sir 10:19 Kterému potomstvu patří čest? Potomstvu lidskému. Kterému potomstvu patří čest? Těm, kdo se bojí Hospodina. Které potomstvo je beze cti? Potomstvo lidské. Které potomstvo je beze cti? Ti, kdo přestupují přikázání.
Sir 10:20 Mezi bratry je ve cti jejich vůdce a v očích Hospodinových ti, kdo se ho bojí:
Sir 10:21 Bázeň před Hospodinem je počátek přijetí u Boha , počátek zavržení je zatvrzelost a pýcha.
Sir 10:22 jak bohatí a vážení, tak chudí. Jejich chloubou je bázeň před Hospodinem.
Sir 10:23 Není spravedlivé pohrdat chudákem bystrého rozumu a nesluší se mít ve vážnosti hříšníka.
Sir 10:24 Velmož, soudce a vladař bývají oslavováni, ale nikdo z nich není větší než ten, kdo se bojí Hospodina.
Sir 10:25 Moudrému otroku budou sloužit i svobodní a chápavý člověk nebude proti tomu reptat.
Sir 10:26 Nedělej se moudrým, když jsi vykonal své dílo, a nedělej se slavným, když nemáš z čeho žít.
Sir 10:27 Je lépe pracovat a mít všeho nadbytek než chlubivě si vykračovat a mít nedostatek chleba.
Sir 10:28 Synu, tichostí si získej vážnost a sám sebe oceňuj, jak zasloužíš.
Sir 10:29 Kdo ospravedlní toho, kdo hřeší sám proti sobě? Kdo si bude vážit toho, kdo nemá v úctě vlastní život?
Sir 10:30 Chudého si možno vážit pro jeho vědomosti, a bohatého pro jeho bohatství.
Sir 10:31 Je-li kdo vážen coby chuďas, oč spíše, bude-li bohatý? A je-li v nevážnosti jako bohatý, oč spíše, bude-li chudý?
Sir 11:1 Poníženému pozvedne jeho moudrost hlavu a usadí ho mezi velmoži.
Sir 11:2 Nechval člověka pro jeho krásu a nepohrdej nikým pro jeho vzhled.
Sir 11:3 Včela je sice malá mezi létajícími tvory , ale to, co dává, je ze
všeho nejsladší.
Sir 11:4 Nebuď domýšlivý na oděv, který oblékáš, a nevynášej se, budeš-li oslavován; neboť obdivuhodné jsou skutky Hospodinovy, lidem však zůstávají skryty.
Sir 11:5 Mnozí vládcové byli donuceni usednout na zem, a korunu dostal ten, na něhož nikdo nepomyslel.
Sir 11:6 Mnozí vladaři byli velmi potupeni a mužové proslavení byli vydáni na milost cizincům.
Sir 11:7 Neobviňuj, dokud nevyšetříš vinu, napřed hleď pochopit, potom kárej.
Sir 11:8 Dokud jsi nevyslechl, neodpovídej, neskákej nikomu do řeči.
Sir 11:9 Nehádej se o to, do čeho ti nic není, a nevměšuj se do rozepře hříšníků.
Sir 11:10 Synu, nepouštěj se do mnoha podniků najednou ; vezmeš-li jich na sebe příliš, nezůstaneš bez viny; třebaže se budeš honit, nestihneš to , a dáš-li se na útěk, neunikneš.
Sir 11:11 Někdo se pachtí, namáhá a spěchá, a má tím větší nedostatek.
Sir 11:12 Někdo byl váhavý, potřeboval pomoc, chyběla mu síla, chudoby měl nadbytek, ale Hospodin na něj pohlédl dobrotivým okem. Pozvedl ho z jeho ponížení,
Sir 11:13 vyvýšil jeho hlavu, takže mnozí nad ním užasli.
Sir 11:14 Dobro i zlo, život i smrt, chudoba i bohatství, to vše je od Hospodina.
Sir 11:15 Moudrost, rozvaha a znalost Zákona pocházejí od Hospodina, láska a cesty dobrých skutků jsou od něho.
Sir 11:16 Bloudění a temnota byly stvořeny pro hříšníky, kdo se chvástají zlem, ve zlu zestárnou.
Sir 11:17 Dar Hospodinův setrvá při zbožných a jeho přízeň bude přinášet zdar na věky.
Sir 11:18 Někdo bohatne šetrností a chamtivostí, ale toto je pak podíl, jímž bude odměněn:
Sir 11:19 Řekne si: „Konečně si mohu odpočinout, nyní budu hodovat ze svého majetku,“ ale neví, kdy mu uplyne vyměřený čas, a to, co měl, zanechá jiným a umře.
Sir 11:20 Stůj ve své smlouvě a věnuj se jí a zestárni při svém díle.
Sir 11:21 Neobdivuj činy hříšníka. Věř Hospodinu a vytrvej ve své dřině, neboť Hospodinovi je snadné nečekaně rychle obohatit chudáka.
Sir 11:22 Odměnou zbožného je požehnání od Hospodina; on dá svému požehnání vykvést v krátké době.
Sir 11:23 Neříkej: „Čeho je mi třeba? Co mi ještě chybí dobrého?“
Sir 11:24 Neříkej: „Mám všeho dostatek. Co se mi může stát ještě zlého?“
Sir 11:25 Ve dnech dobrých se zapomíná na zlé a ve dnech zlých se nevzpomene na dobré,
Sir 11:26 vždyť pro Hospodina je snadné i v den skonání člověka odplatit mu podle jeho činů.
Sir 11:27 Chvíle přítomného strádání dává zapomenout na všechna potěšení, až při skonu člověka se odhalí jeho skutečná povaha .
Sir 11:28 Neprohlašuj nikoho za blaženého, dokud nevydechne naposled, až na dětech se totiž pozná pravý muž.
Sir 11:29 Neuváděj každého člověka do svého domu; nepoctivost má mnoho tváří.
Sir 11:30 Jako nastražená koroptev bývá srdce pyšného. Jako na tvůj pád do sklopce číhá vyzvědač
Sir 11:31 a strojí úklady, převrací dobro ve zlo, pomluvou pošpiní i to nejvzácnější.
Sir 11:32 Z ohnivé jiskry vzniká spousta žhavého uhlí a úklady hříšníka končí krveprolitím.
Sir 11:33 Varuj se zlosyna; osnuje zlo, aby navěky poskvrnil tvou pověst .
Sir 11:34 Připusť si do domu cizího a on ti způsobí starosti a odcizí tě i tvým nejbližším.
Sir 12:1 Když prokazu
Text bible pro den: Čtvrtek, 22. prosince, 2016
Kniha Sirachovcova
[zkr. = Sir] ješ dobro, uvaž, komu je prokazuješ,
Sir 12:2 Znalost moudrosti komu byla zjevena? Její bohaté zkušenosti kdo pochopil? pak za svá dobrodiní sklidíš vděk.
Sir 12:3 Prokazuj dobro zbožnému a dočkáš se odměny; pokud ne od něho, tedy od Nejvyššího.
Sir 12:4 Nedočká se dobra, kdo setrvává ve zlu, ani ten, kdo neprokazuje milosrdenství.
Sir 12:5 Dávej zbožnému a neujímej se hříšníka.
Sir 12:6 Pokornému prokazuj dobro, ale svévolníkovi nic nedávej, odepři mu i jeho chléb a nic mu nedávej, aby tak nad tebou nezískal vládu. Postihlo by tě dvojnásobné zlo za všechno dobré, co bys mu byl prokázal.
Sir 12:7 Vždyť i Nejvyšší má v nenávisti hříšníky a svévolníky po zásluze potrestá.
Sir 12:8 Dobrým dávej,
ale hříšných se neujímej.
Sir 12:9 Máš-li se dobře, sotva objevíš pravého přítele, ale povede-li se ti zle, nepřítel se neutají.
Sir 12:10 Daří-li se člověku dobře, mají jeho nepřátelé zármutek, stane-li se mu něco zlého, odtáhne se od něho i přítel.
Sir 12:11 Nevěř nikdy svému nepříteli; jako rez sžírá kov, tak působí jeho zloba.
Sir 12:12 I kdyby se ponížil a chodil shrbený, dávej si pozor a chraň se ho; chovej se k němu jako ten, kdo čistí zrcadlo, a poznáš, že rez ho nepřestává ničit.
Sir 12:13 Nestav ho sobě po bok, aby tě nesvrhl a nezaujal tvé místo; neposazuj ho po své pravici, aby nezatoužil po tvém křesle. Nakonec pochopíš má slova, ale mými výstrahami budeš pozdě varován.
Sir 12:14 Kdo bude litovat zaklínače, že ho uštkl had, a všechny ty, kdo si zahrávají s šelmami?
Sir 12:15 Právě tak se stane člověku , který se spolčuje s hříšníkem a zaplétá se do jeho špatností.
Sir 12:16 Chvíli sice s tebou zůstane,
Sir 12:17 Nebudeš-li mít zřítelnici, budeš připraven o světlo, nedostalo-li se ti poznání, nevychloubej se schopnostmi . ale jakmile zakolísáš, nechá tě na holičkách.
Sir 12:18 Na svých rtech má nepřítel jen sladkost, ale ve svém srdci zatím promýšlí, jak tě srazit do bláta. Nepřítel může mít v očích i slzy, ale dáš-li mu příležitost, neštítí se prolít krev.
Sir 12:19 Potká-li tě někde pohroma, bude tam dřív než ty, zdánlivě připraven ti pomoci, ale ve skutečnosti, aby ti podrazil nohu.
Sir 12:20 Bude potřásat hlavou, tleskat rukama, hodně bude vzdychat i svou tvář měnit.
Sir 13:1 Kdo se dotýká smůly, umaže se, a kdo vyhledává společenství nadutce, připodobní se mu.
Sir 13:2 Břemeno, které je nad tvé síly , nezvedej, a nespolčuj se s bohatším a silnějším, než jsi sám . Cožpak vydrží hliněná nádoba vedle kovového kotle? Sotva na něj narazí, rozbije se.
Sir 13:3 Boháč spáchá křivdu a přidává k ní urážky, chudák aby se za utrpěnou křivdu ještě omlouval.
Sir 13:4 Dokud jsi
boháčovi k užitku, projevuje o tebe zájem, ale jakmile se octneš v nouzi, nezná tě.
Sir 13:5 Pokud něco vlastníš, přiživuje se u tebe a ožebračí tě, sám se však o nic nepřičiní.
Sir 13:6 Když bude od tebe něco potřebovat, začne s přetvářkou. Bude se na tebe usmívat a tvářit se povzbudivě, bude s tebou úlisně mluvit a ptát se: „Nepotřebuješ něco?“
Sir 13:7 Bude tě zahanbovat svou pohostinností, dokud tě jaksepatří neožebračí, aby se ti nakonec vysmál. Když tě později uvidí, přejde kolem tebe a bude nad tebou jen potřásat hlavou.
Sir 13:8 Dej pozor a nedej se svést, abys pro svou hloupost nezažil ponížení.
Sir 13:9 Když tě k sobě pozve vladař, dělej okolky, a s tím větším naléháním tě bude zvát.
Sir 13:10 Nevnucuj se a nebudeš odehnán, ale ani se příliš nedrž zpátky, aby se na tebe nezapomnělo.
Sir 13:11 Nechtěj mluvit s mocným jako se sobě rovným a nedůvěřuj jeho vemlouvavým slovům; neboť svým povídáním tě bude zkoušet, a čím více se bude usmívat, tím hlouběji tě bude provrtávat pohledem.
Sir 13:12 Je nemilosrdný a nedrží slovo, nezastaví se ani před týráním a vězněním.
Sir 13:13 Chraň se ho a dávej si dobrý pozor, neboť se pohybuješ na pokraji záhuby.
Sir 13:14 Uslyšíš-li to ve spánku, probuď se, celým svým životem miluj Hospodina a vzývej ho pro svou spásu.
Sir 13:15 Každý živočich miluje sobě podobného a každý člověk svého bližního.
Sir 13:16 Všechno tvorstvo se sdružuje podle svého druhu a člověk přilne k sobě rovnému.
Sir 13:17 Jak může být vlk ve spolku s beránkem? Stejně tak je tomu s hříšníkem a zbožným.
Sir 13:18 Jak může být mír mezi hyenou a psem? A jak mohou žít spolu v míru bohatý a chudý?
Sir 13:19 V pustině jsou kořistí lvů divocí osli a podobně pastvou boháčů jsou chudáci.
Sir 13:20 Pyšný si oškliví poníženost a stejně tak si boháč oškliví chudáka.
Sir 13:21 Když zakolísá bohatý, najde podporu u přátel, upadne-li ubožák, přátelé ho ještě odkopnou.
Sir 13:22
Když boháč zavrávorá, podepře ho mnoho pomocníků, a když prořekne, co nemá říkat, ospravedlní ho. Když však chudý zavrávorá, ještě ho napadnou, a když mluví rozumně, nepopřejí mu sluchu.
Sir 13:23 Boháč jen promluví, a všichni hned zmlknou, a co řekne, vynášejí až do nebe. Chudák promluví, a už se ptají: „Co je to za člověka?“ A když zakopne, ještě ho postrčí.
Sir 13:24 Bohatství je dobré, pokud na něm nelpí hřích, a chudoba je špatná jen v ústech svévolníků.
Sir 13:25 Srdce mění tvář člověka buď k dobrému, nebo ke zlému.
Sir 13:26 Veselá tvář je znamením srdce, které se obírá dobrými věcmi, ale vymýšlet přísloví vyžaduje úporné přemýšlení.
Sir 14:1 Blaze člověku, který se neprohřešil svými ústy a nezakusil trýzeň zármutku pro své hříchy.
Sir 14:2 Blaze tomu, koho neobviňuje svědomí a kdo neztratil naději.
Sir 14:3 Skrblíkovi není bohatství k ničemu dobrému a nač je majetek závistivci?
Sir 14:4 Kdo hromadí a sám sobě utrhuje, hromadí pro jiné, a jeho poklady prohýří cizí.
Sir 14:5 Kdo je na sebe zlý, na koho bude dobrý? Nebude mít radost ani ze svého majetku.
Sir 14:6 Není horšího člověka než ten, kdo nepřeje sám sobě; v tom je odplata za jeho špatnost.
Sir 14:7 I když udělá něco dobrého, udělá to proto, že se zapomněl, ale nakonec ukáže svou špatnost.
Sir 14:8 Zlý je ten, kdo se dívá nepřejícím okem, odvrací tvář a lidi přehlíží.
Sir 14:9 Oko chamtivce nemá dost na svém podílu a nepřejícná nespravedlnost činí duši vyprahlou.
Sir 14:10 Zlé oko závidí i chléb a vidí nouzi na svém stole.
Sir 14:11 Synu, když něco máš, využij to k vlastnímu dobru, přitom však Hospodinu přinášej oběti, jak se sluší.
Sir 14:12 Pamatuj, že smrt nepočká a smlouva s podsvětím ti nebyla odhalena.
Sir 14:13 Dříve než skonáš, prokazuj dobro příteli a podle svých možností mu s ochotou dávej.
Sir 14:14 Nezbavuj se dobrodiní, které ti nabízí den, a díl toho, po čem právem toužíš, ať tě nemine.
Sir 14:15
Cožpak nezanecháš plody své námahy jinému a což nebudou výsledky tvé dřiny rozděleny losem?
Sir 14:16 Dávej i ber, dopřávej si podle chuti, vždyť v podsvětí žádné rozkoše nenajdeš.
Sir 14:17 Všechno tvorstvo zvetší jako oděv; od věků platí výrok: „Určitě zemřeš.“
Sir 14:18 Jako listí rašící na košatém stromu, kde jedno opadá a druhé vypučí, je stejné i pokolení z masa a krve; jedno skonává, zatímco druhé se rodí.
Sir 14:19 Každé lidské dílo podléhá rozpadu a pomíjí, a kdo na něm pracoval, odejde s ním.
Sir 14:20 Blaze člověku, který hloubá o moudrosti a rozumu užívá k přemýšlení,
Sir 14:21 který v nitru promýšlí její cesty a uvažuje nad tím, co v sobě skrývá.
Sir 14:22 Vyjdi za ní jako stopař a číhej na jejích cestách!
Sir 14:23 Kdo nahlíží do oken moudrosti a u jejích dveří naslouchá,
Sir 14:24 kdo se utáboří blízko jejího domu, kdo zarazí stanový kolík u jejích zdí
Sir 14:25 a těsně u ní postaví svůj stan, ten spočine v přístřeší dobra,
Sir 14:26 svěří své děti do její ochrany, bude nocovat pod jejími větvemi,
Sir 14:27 chráněn proti žáru, a spočine v její slávě.
Sir 15:1 Kdo se bojí Hospodina, bude toto vše dělat; kdo se přidrží Zákona, získá moudrost.
Sir 15:2 Ona mu vyjde vstříc jako matka, přijme ho jako mladá nevěsta.
Sir 15:3 Nasytí ho chlebem rozumnosti a napojí vodou moudrosti.
Sir 15:4 Opře se o ni a nezakolísá, spolehne na ni a nedojde pohanění.
Sir 15:5 Vyvýší jej nad jeho bližní a uprostřed shromáždění otevře mu ústa.
Sir 15:6 Rozjasní se veselím a ověnčí se jásotem a jako dědictví obdrží věčné jméno.
Sir 15:7 Ale lidé nerozumní moudrost nezískají a hříšníci ji ani nespatří.
Sir 15:8 Ona je daleko od pýchy a lháři na ni nevzpomenou.
Sir 15:9 Chvalozpěv nepatří do úst hříšníka, protože nepochází od Hospodina.
Sir 15:10 Jen v moudrosti může zaznět chvalozpěv a Hospodin jej bude provázet úspěchem.
Sir 15:11 Neříkej: „Hospodin zavinil, že jsem
odpadl,“ on přece nedělá to, co nenávidí.
Sir 15:12 Neříkej: „On mne zavedl na scestí,“ hříšníka přece nepotřebuje.
Sir 15:13 Hospodin má v nenávisti každou ohavnost, a nemají ji v lásce ani ti, kdo se ho bojí.
Sir 15:14 On sám na počátku stvořil člověka a ponechal mu možnost vlastního rozhodování.
Sir 15:15 Chceš-li, můžeš plnit přikázání a zachovávat věrnost podle libosti.
Sir 15:16 Vodu i oheň položil před tebe, vztáhni svou ruku, po čem chceš.
Sir 15:17 Před člověkem je život i smrt a bude mu dáno, co si vybere.
Sir 15:18 Neboť nesmírná je moudrost Hospodinova, je silný svou mocí a vidí všechno.
Sir 15:19 Jeho oči bdí nad těmi, kdo se ho bojí, žádný lidský skutek mu neunikne.
Sir 15:20 Nikomu nenařídil jednat svévolně ani nedal nikomu povolení hřešit.
Sir 16:1 Nedychti po množství nezdárných dětí a neraduj se ze svévolných synů.
Sir 16:2 I kdyby jich přibývalo, neraduj se z nich, není-li při nich bázeň před Hospodinem.
Sir 16:3 Neskládej naději v jejich život a nespoléhej na jejich množství; lepší je jeden bohabojný než tisíc svévolných , a je lépe zemřít bezdětný než mít svévolné děti.
Sir 16:4 Jediný rozumný může povznést město, zatímco pokolení svévolníků je může obrátit v poušť.
Sir 16:5 Mnoho takových věcí jsem viděl na vlastní oči a k sluchu se mi doneslo leccos ještě hroznějšího.
Sir 16:6 Proti shromáždění hříšníků vyšlehne oheň a proti vzpurnému pronárodu vzplane hněv.
Sir 16:7 Nebylo odpuštěno ani pradávným obrům, když se vzbouřili v celé své síle.
Sir 16:8 Neušetřil ty, mezi nimiž pobýval Lot, zhnusili se mu svou pýchou.
Sir 16:9 Nesmiloval se nad pronárodem, který propadl záhubě, nad těmi, kdo byli vyhnáni pro své hříchy.
Sir 16:10 A stejně tak nad šestkrát stotisíci putujících, kteří se srotili v zatvrzelosti svého srdce.
Sir 16:11 I kdyby tu byl jediný tvrdošíjný, bylo by divné, kdyby nebyl potrestán; u Boha je milosrdenství i hněv, je mocný nejen v
odpouštění, ale i když vyleje svůj hněv.
Sir 16:12 Jak mnohé je jeho milosrdenství, tak mnohé je i jeho kárání, člověka bude soudit podle jeho skutků.
Sir 16:13 Hříšník neuteče se svou kořistí a trpělivost zbožného nepřijde zkrátka.
Sir 16:14 Každému skutku milosrdenství dá Hospodin místo, každý dojde podle svých skutků odplaty.
Sir 16:15 Hospodin zatvrdil srdce faraónovo, aby ho nepoznal, aby jeho (= Boží) skutky se staly známými pod nebem.
Sir 16:16 Všemu stvoření se stalo jeho milosrdenství zjevným, když rozdělil světlo i temnotu mezi lidi.
Sir 16:17 Neříkej: „Skryji se před Hospodinem, kdo by si na mne tam nahoře vzpomněl? V lidském davu nebudu poznán, co je má duše proti nespočetnosti tvorstva?“
Sir 16:18 Hle, samo nebe i nebesa nebes, propast i země se budou při jeho navštívení třást.
Sir 16:19 Stejně i hory a z
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pátek, 23. prosince, 2016
Kniha Sirachovcova
[zkr. = Sir]
áklady světa se zachvějí strachem, až na ně upře svůj zrak.
Sir 16:20 Ale o tom ať mysl nepřemýšlí, kdo by mohl porozumět Božím cestám?
Sir 16:21 Jako smršť, kterou člověk nevidí, i množství Božích skutků zůstane utajeno.
Sir 16:22 „Kdo bude ohlašovat jeho skutky spravedlnosti a kdo na ně bude čekat? Vždyť doba smlouvy je vzdálená.“
Sir 16:23 Jen omezenec takto uvažuje, jen člověk pošetilý a svedený může uvažovat tak hloupě.
Sir 16:24 Poslechni mne, synu, a uč se vědění; nakloň své srdce k mým slovům.
Sir 16:25 Odhalím ti dobře uvážené naučení a pečlivě tě obeznámím s věděním.
Sir 16:26 Podle Hospodinova záměru jsou tu jeho díla od počátku, jakmile je učinil, přidělil jim místa.
Sir 16:27 Uspořádal svá díla navěky, rozsah jejich vlády určil podle jejich druhů; nepodlehla hladu ani nezemdlela a nezanechala ani své práce.
Sir 16:28 Jedno neutlačuje druhé a Božímu slovu neodepřou poslušnost navěky.
Sir 16:29 A po tom všem Hospodin shlédl na zem a zahrnul ji svou dobrotou.
Sir 16:30 Její povrch zaplnil rozmanitým tvorstvem, a do ní se všechno zas vrací.
Sir
17:1 Hospodin stvořil člověka ze země a do ní ho zase navrací.
Sir 17:2 Vyměřil lidem omezenou délku života a dal jim moc nade vším, co je na zemi .
Sir 17:3 Podle své vůle je vybavil silou, učinil je takové, aby byli jeho vlastním obrazem.
Sir 17:4 Uložil všem tvorům, aby se člověka báli, jemu pak , aby panoval i nad šelmami a ptactvem.
Sir 17:5 Obdrželi od Hospodina do užívání pět činností; jako šestou jim daroval schopnost rozlišovat a jako sedmou slovo vykládající jeho činnosti.
Sir 17:6 Dal lidem jazyk a oči a uši, schopnost rozhodování a mysl k přemýšlení.
Sir 17:7 Naplnil je chápavostí a rozumností a ukázal jim, co je dobré a co zlé.
Sir 17:8 Svým okem bdí nad jejich srdci, aby jim předvedl velikost svých tvůrčích činů.
Sir 17:9 dal jim , aby se navěky chlubili jeho divy.
Sir 17:10 Budou tak opěvovat jeho svaté jméno a vyprávět o velikosti jeho díla.
Sir 17:11 Navíc jim dal vědění a Zákon jako životodárné dědictví.
Sir 17:12 Uzavřel s nimi věčnou smlouvu a oznámil jim svá ustanovení.
Sir 17:13 Na vlastní oči spatřili velikost jeho slávy a jejich uši uslyšely jeho slavný hlas.
Sir 17:14 Řekl jim: „Střezte se každého bezpráví,“ a každému z nich přikázal, jak jednat s bližním.
Sir 17:15 Jejich jednání leží před ním stále jako na dlani , neskryjí je před jeho pohledem.
Sir 17:16 Jejich cesty od mládí vedly ke zlému a nebyli s to změnit svá kamenná srdce v masitá.
Sir 17:17 Každému národu ustanovil správce, ale Izrael je podílem Hospodinovým.
Sir 17:18 jeho prvorozený, kterého živí kázní a jemuž uděluje světlo lásky a neopouští ho.
Sir 17:19 Všechny jejich skutky jsou před ním jasné jako slunce a on nepřestává sledovat jejich cesty.
Sir 17:20 Jejich nepravosti před ním nezůstanou skryty, Hospodin vidí všechny jejich hříchy.
Sir 17:21 Neboť Hospodin je dobrý a zná své tvorstvo, neopomíjí je ani neopouští, ale šetří je.
Sir 17:22 Milosrdný skutek člověka je u něho
jako pečetidlo; lidského dobrodiní si hledí jak zřítelnice svého oka .
Sir 17:23 Na konci povstane a všem odplatí, sešle odplatu na jejich hlavu.
Sir 17:24 Těm, kdo činí pokání, dopřává návratu, a povzbuzuje ty, kdo ztrácejí vytrvalost.
Sir 17:25 Obrať se k Hospodinu a zanech hříchů, pros ho a přestaň budit pohoršení.
Sir 17:26 Navrať se k Nejvyššímu a odvrhni od sebe nepravost, měj ve velké nenávisti každou ohavnost.
Sir 17:27 Kdo bude v podsvětí chválit Nejvyššího namísto těch, kdo jsou živi a vzdávají mu chválu?
Sir 17:28 Od mrtvého, který už není, chvála nezazní, jen živý a zdravý bude Hospodina chválit.
Sir 17:29 Jak velké je Hospodinovo milosrdenství a odpuštění pro ty, kteří se k němu obracejí!
Sir 17:30 Všechno dokázat není v možnostech lidí, vždyť člověk není nesmrtelný.
Sir 17:31 Což září něco víc než slunce? A přece i ono přestává svítit . A člověk , pouhé tělo a krev, přemýšlí jen o zlu.
Sir 17:32 Hospodin dohlíží na zástupy nebeských výšin, lidé však všichni jsou jen země a popel.
Sir 18:1 Ten, který je věčně živý, stvořil všechno.
Sir 18:2 Jediný Hospodin bude shledán spravedlivým.
Sir 18:3 Nikoho nezmocnil, aby objasňoval jeho skutky, kdo tedy prozkoumá jeho veliké činy?
Sir 18:4 Kdo změří sílu jeho velebnosti, kdo je schopen plně pochopit jeho slitovnost?
Sir 18:5 Nelze ubrat, nelze přidat, nelze prozkoumat podivuhodné skutky Hospodinovy.
Sir 18:6 Když člověk dospěje k jejich konci, je vlastně stále na začátku, a i když přestane, zůstává pořád bezradný.
Sir 18:7 Co je člověk a k čemu je? Co je na něm dobrého a co zlého?
Sir 18:8 Počet lidských dnů je nanejvýš sto let.
Sir 18:9 Jako kapka vody v moři a zrnko písku, tak je těch několik málo let v dnu věčnosti.
Sir 18:10 Proto Hospodin jednal s lidmi shovívavě a vylil na ně své slitování.
Sir 18:11 Viděl a shledal, že jejich konec je neblahý, proto znásobil své smírčí dílo.
Sir 18:12 Člověk se
slitovává nad svým bližním, ale Hospodin má slitování se všemi tvory: kárá, vychovává i poučuje a přivádí je k sobě zpět jako pastýř své stádo.
Sir 18:13 Slitovává se nad těmi, kdo se podřizují jeho kázni, kdo jsou připraveni poslouchat jeho ustanovení.
Sir 18:14 Synu, neposkvrňuj své dobré skutky a své dary neprovázej ponižujícími slovy.
Sir 18:15 Což rosa nemírní sluneční žár? Tak slovo může znamenat víc než obdarování.
Sir 18:16 Nevidíš, že vlídné slovo je dar nad dary? Obojího se dostává ušlechtilému člověku.
Sir 18:17 Hlupák namísto vděčnosti uráží a neochotný dar oči nerozjasní.
Sir 18:18 Uč se dřív, než budeš mluvit, a dřív než onemocníš, pečuj o své zdraví.
Sir 18:19 Dřív než dojde k soudu, zpytuj sám sebe a v hodině účtování dojdeš odpuštění.
Sir 18:20 Poniž se dříve, než onemocníš, a když jsi zhřešil, ukaž, že ses obrátil.
Sir 18:21 Nedej si překazit včasné splnění slibu, a nečekej s ospravedlněním až do smrti.
Sir 18:22 Rozmysli si dříve, než něco slíbíš, a nebuď jako člověk, který Hospodina jen pokouší.
Sir 18:23 Pamatuj, že v den skonání na tě dolehne Hospodinův hněv, až přijde čas trestu, on od tebe odvrátí svou tvář.
Sir 18:24 V době hojnosti pamatuj na dobu hladu, ve dnech bohatství pak na chudobu a strádání.
Sir 18:25 Čas se proměňuje od jitra do večera a před Hospodinem vše rychle ubíhá.
Sir 18:26 Moudrý člověk bude jednat ve všem obezřetně a v hříšných dobách se vyvaruje přestoupení.
Sir 18:27 Každý rozumný člověk se obeznámí s moudrostí, a vzdá chválu tomu, kdo ji nalezne.
Sir 18:28 Kdo jsou moudří, mají porozumění i pro mudrosloví a překypují přiléhavými průpověďmi.
Sir 18:29 Nehoň se za svými vášněmi, opanuj své choutky.
Sir 18:30 Popřeješ-li své duši rozkoš z vášně, vydá tě škodolibé radosti tvých nepřátel.
Sir 18:31 Nehledej potěšení ve velké rozmařilosti a nezavazuj se k účasti na ní,
Sir 18:32 neožebrač se hýřením za vypůjčené peníze, když
sám v měšci nic nemáš.
Sir 19:1 Dělník opilec nikdy nezbohatne, kdo podceňuje maličkosti, zakrátko přijde k úpadku.
Sir 19:2 Víno a ženy připraví moudrého o rozum, a kdo se chytne nevěstek, ztratí všechny zábrany.
Sir 19:3 Zmocní se ho hniloba a červi a opovážlivec bude odklizen.
Sir 19:4 Kdo ukvapeně důvěřuje, je lehkomyslný, a hříšník uškodí jen sám sobě.
Sir 19:5 Kdo se škodolibě raduje ze zlého , bude odsouzen.
Sir 19:6 kdo ovládá svůj jazyk, bude žít beze svárů.
Sir 19:7 Kdo nenávidí klevety, zakusí méně zla.
Sir 19:8 Nikdy nesvěřuj druhému, co ti bylo důvěrně sděleno, a nebude ti to nikdy na újmu.
Sir 19:9 Nemluv o tom před přítelem ani před nepřítelem. Pokud se mlčením neprohřešíš, nic důvěrného neodhaluj!
Sir 19:10 Neboť ten, kdo tě slyšel, dá si na tebe pozor a časem tě začne nenávidět.
Sir 19:11 Vyslechl jsi něco? Ať to zemře zároveň s tebou! Buď klidný, ono tě to neroztrhne.
Sir 19:12 Hlupák bude trpět kvůli slovu jako rodička při porodu.
Sir 19:13 Šíp vězící hluboko ve stehně, to je slovo v nitru hlupáka.
Sir 19:14 Příteli prozraď, co se o něm klevetí, třeba to neudělal. A pokud to udělal, ať se toho napříště vyvaruje.
Sir 19:15 Vyptej se bližního, zda to neřekl. A pokud to řekl, aby to neopakoval.
Sir 19:16 Vyptej se přítele, vždyť často jde o pomluvu, a nevěř každému slovu.
Sir 19:17 Leckdo uklouzne, ale ne ze zlé vůle, a kdo nezhřešil svým jazykem?
Sir 19:18 Vyptej se bližního, dřív než mu začneš vyhrožovat, dej průchod zákonu Nejvyššího bez hněvu.
Sir 19:19 Bázeň před Hospodinem je předpokladem přijetí, moudrost získá jeho lásku.
Sir 19:20 Znalost Hospodinových přikázání, toť výchova k životu, kdo činí, co se jemu líbí, budou sklízet ovoce stromu nesmrtelnosti.
Sir 19:21 Veškerá moudrost je v bázni před Hospodinem a ve vší té moudrosti jde o plnění Zákona.
Sir 19:22 Otrok, který řekne pánu: „Neudělám, co se ti líbí,“ i když to potom udělá,
popouzí k hněvu toho, kdo jej živí.
Sir 19:23 Moudrost nespočívá v rozumění zlu ani rozvážnost v radě hříšníků.
Sir 19:24 Je chytráctví, které je ohavností, pošetilý je, komu se nedostává moudrosti.
Sir 19:25 Lépe je mít méně rozumu a žít v bázni před Hospodinem než překypovat rozumností, a přitom přestupovat Zákon.
Sir 19:26 Je promyšlená vychytralost, která vede k bezpráví; někdo se stává nelítostným, aby mohl uplatnit své právo.
Sir 19:27 Je člověk nešlechetný, chodí shrbený a ve smutku, ale jeho nitro je plné falše:
Sir 19:28 zakrývá tvář, předstírá hluchotu, a když se nikdo nedívá, předejde tě.
Sir 19:29 I když mu nedostatek síly brání hřešit, jakmile najde první příležitost, bude se dopouštět zlých skutků.
Sir 19:30 Podle vzhledu se pozná člověk a podle výrazu tváře se pozná rozvážný.
Sir 19:31 Oděv člověka, jeho úsměv a chůze ukáží, jaký je.
Sir 20:1 Je výtka vyřčená v nepravý čas, a je mlčení, v němž se projeví rozumnost člověka.
Sir 20:2 Oč lepší je někomu domlouvat než se na něho osopit.
Sir 20:3 Kdo se přizná, ochrání se před zneuctěním.
Sir 20:4 Jako kleštěnec, který by chtěl zbavit dívku panenství, tak dopadne ten, kdo právo prosazuje násilím.
Sir 20:5 Někdo mlčí, a je shledán moudrým, jiný je nenáviděn pro svou upovídanost.
Sir 20:6 Někdo mlčí, protože nenachází odpověď, a jiný mlčí, protože zná vhodný čas.
Sir 20:7 Moudrý člověk bude mlčet, dokud nepřijde ta pravá chvíle, avšak nerozumný mluvka vždycky mluví v nepravý čas.
Sir 20:8 Kdo je upovídaný, vyslouží si opovržení, kdo zneužívá moc, vzbudí nenávist.
Sir 20:9 Někdo dochází úspěchu v neštěstí, někomu je zisk ke škodě.
Sir 20:10 Za svou štědrost nesklidí vždy dárce vděk, jindy přinese dar dvojnásobnou odměnu.
Sir 20:11 Honba za slávou přivodí někdy ponížení, někdo však z pokoření pozdvihne hlavu.
Sir 20:12 Někdo kupuje mnoho za málo, jiný to zaplatí sedminásobně.
Sir 20:13 Moudrý si získá
oblibu málo slovy, kdežto hlupáci nadarmo plýtvají zdvořilostmi.
Sir 20:14 Dar od pošetilce ti nepřinese užitek, vždyť on má velké oči:
Sir 20:15 daruje málo a mnoho o tom namluví, bude svá ústa otvírat jako vyvolavač; dnes půjčí, a zítra bude žádat zpět. Takový člověk je odporný.
Sir 20:16 Hlupák bude říkat: „Nemám přítele, ba ani vděk za svoje dobrodiní.
Sir 20:17 Kdo jedí můj chléb, zle o mně mluví.“ Kolikrát a jak mnozí se takovému vysmějí.
Sir 20:18 Je lépe uklouznou
