Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...

Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: 4. kniha Mojžíšova

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »

Text bible pro den: Úterý, 19. února, 2019

 4. kniha Mojžíšova 
 [zkr. = Nm] 

šestnáct tisíc a dávka pro Hospodina dvaatřicet osob.
Nm 31:41 Mojžíš tedy dal knězi Eleazarovi tuto dávku jako Hospodinovu oběť pozdvihování, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Nm 31:42 Z poloviny patřící Izraelcům, kterou oddělil Mojžíš od poloviny pro účastníky tažení -
Nm 31:43 a byla to polovina patřící pospolitosti, totiž ovcí a koz tři sta třicet sedm tisíc pět set,
Nm 31:44 skotu třicet šest tisíc kusů,
Nm 31:45 oslů třicet tisíc pět set,
Nm 31:46 lidských duší šestnáct tisíc -
Nm 31:47 tedy z této poloviny patřící Izraelcům vzal Mojžíš po jednom ukořistěném z padesáti, jak z lidí, tak z dobytka, a dal je lévijcům, držícím stráž u Hospodinova příbytku, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Nm 31:48 Tu přistoupili k Mojžíšovi vůdcové vojenských útvarů, velitelé nad tisíci a nad sty,
Nm 31:49 a řekli mu: "Tvoji služebníci pořídili soupis bojovníků, kterým veleli, a nechybí ani jeden z nás.
Nm 31:50 Každý přinášíme Hospodinu jako dar, co kdo našel, zlaté předměty, spony a náramky, pečetní prsteny, náušnice a přívěsky, abychom za sebe vykonali před Hospodinem smírčí obřady."
Nm 31:51 I přijal Mojžíš a kněz Eleazar od nich to zlato, vesměs umně zpracované.
Nm 31:52 Všeho zlata věnovaného na oběť pozdvihování, jež odevzdali Hospodinu, bylo šestnáct tisíc sedm set padesát šekelů, totiž od velitelů nad tisíci a nad sty.
Nm 31:53 Z mužstva loupil každý pro sebe.
Nm 31:54 Přijal tedy Mojžíš a kněz Eleazar to zlato od velitelů nad tisíci a nad sty a vnesli je do stanu setkávání, aby připomínalo před Hospodinem syny Izraele.
Nm 32:1 Rúbenovci a Gádovci měli převeliké množství stád. Když spatřili jaezerskou a gileádskou zemi, shledali, že to je vhodné místo pro stáda.
Nm 32:2 Gádovci a Rúbenovci tedy přišli a řekli Mojžíšovi, knězi Eleazarovi a předákům pospolitosti:
Nm 32:3 "Atarót, Díbón, Jaezer, Nimra, Chešbón, Eleále, Sebám, Nebó a Beón,
Nm 32:4 země, kterou Hospodin před izraelskou pospolitostí porazil, je zemí vhodnou pro stáda. A tvoji služebníci mají stáda."
Nm 32:5 A dodali: "Jestliže jsme u tebe nalezli přízeň, nechť je tvým služebníkům přidělena do vlastnictví tato země. Nevoď nás přes Jordán."
Nm 32:6 Mojžíš Gádovcům a Rúbenovcům vytkl: "Což vaši bratří půjdou do boje a vy si zůstanete tady?
Nm 32:7 Proč berete Izraelcům odvahu přejít do země, kterou jim dal Hospodin?
Nm 32:8 Zrovna tak se zachovali vaši otcové, když jsem je poslal z Kádeš-barneje, aby zhlédli zemi.
Nm 32:9 Došli až do úvalu Eškólu a zhlédli zemi, ale Izraelcům vzali odvahu, takže nechtěli vejít do země, kterou jim dal Hospodin.
Nm 32:10 Onoho dne vzplanul Hospodin hněvem a zapřisáhl se:
Nm 32:11 Muži ve věku od dvaceti let výše, kteří vyšli z Egypta, neuvidí zemi, kterou jsem přísežně zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, protože se mi cele neoddali,
Nm 32:12 kromě Kenazejce Káleba, syna Jefunova, a Jozua, syna Núnova; ti se totiž cele oddali Hospodinu.
Nm 32:13 Tehdy vzplanul Hospodin proti Izraeli hněvem a čtyřicet let jim dal bloudit po poušti, dokud nezaniklo celé to pokolení, které se dopouštělo toho, co je zlé v Hospodinových očích.
Nm 32:14 A teď jste nastoupili vy na místo svých otců, zplozenci hříšných lidí, abyste ještě stupňovali Hospodinův hněv planoucí proti Izraeli.
Nm 32:15 Když se od něho odvrátíte, nechá Izraele na poušti ještě déle. Tak uvedete na všechen tento lid zkázu."
Nm 32:16 Přistoupili k němu a prohlásili: "Vystavíme zde ohrady pro svá stáda a města pro své děti.
Nm 32:17 My však potáhneme ve zbroji v čele Izraelců, dokud je neuvedeme na jejich místo. Naše děti zatím zůstanou v městech opevněných proti obyvatelům této země.
Nm 32:18 Nenavrátíme se do svých domovů, dokud se všichni Izraelci neujmou svého dědictví.
Nm 32:19 Nebudeme požadovat dědictví s nimi tam někde za Jordánem, když nám připadne dědictví na této straně Jordánu k východu."
Nm 32:20 Mojžíš jim odpověděl: "Jestliže dodržíte toto slovo, vyzbrojíte se před Hospodinem do boje
Nm 32:21 a všichni ve zbroji přejdete před Hospodinem Jordán, potom až on vyžene své nepřátele
Nm 32:22 a země bude před Hospodinem podmaněna, vrátíte se a budete bez viny u Hospodina i u Izraele. Pak bude tato země vaším vlastnictvím před Hospodinem.
Nm 32:23 Nezachováte-li se však takto, prohřešíte se proti Hospodinu. Vězte, že se vám váš hřích vymstí.
Nm 32:24 Vystavějte si města pro své děti a ohrady pro své ovce a dodržte, co jste slíbili."
Nm 32:25 Gádovci a Rúbenovci Mojžíšovi odpověděli: "Tvoji služebníci učiní, jak náš pán přikazuje.
Nm 32:26 Naše děti, ženy, stáda a všechen dobytek budou zde v gileádských městech.
Nm 32:27 Ale tvoji služebníci přejdou Jordán, všichni vojensky vyzbrojeni před Hospodinem, aby bojovali, jak praví náš pán."
Nm 32:28 I vydal Mojžíš o nich rozkaz knězi Eleazarovi a Jozuovi, synu Núnovu, i představitelům otcovských rodů pokolení Izraelců.
Nm 32:29 Řekl jim: "Překročí-li Gádovci a Rúbenovci s vámi Jordán, všichni ve zbroji, aby bojovali před Hospodinem, a země bude před vámi podmaněna, dáte jim do vlastnictví zemi gileádskou.
Nm 32:30 Nepřekročí-li jej však s vámi ve zbroji, ať mají vlastnictví mezi vámi v zemi kenaanské."
Nm 32:31 Gádovci a Rúbenovci odpověděli: "Učiníme, jak promluvil k tvým služebníkům Hospodin.
Nm 32:32 Ano, přejdeme ve zbroji před Hospodinem do země kenaanské, aby nám zůstalo ve vlastnictví naše dědictví v Zajordání."
Nm 32:33 Mojžíš jim tedy dal, totiž Gádovcům, Rúbenovcům a polovině kmene Manasesa, syna Josefova, království emorejského krále Síchona a království bášanského krále Óga, celou tu zemi, její města s přilehlým územím, všechna města té země kolem.
Nm 32:34 Gádovci pak znovu vystavěli Díbón, Atarót a Aróer,
Nm 32:35 Atarót-šófan, Jaezer a Jogbehu,
Nm 32:36 Bét-nimru a Bét-háran, opevněná města a ohrady pro ovce.
Nm 32:37 Rúbenovci znovu vystavěli Chešbón, Eleále a Kirjátajim,
Nm 32:38 Nebó a Baal-meón, jimž změnili jména, a Sibmu; městům, jež vystavěli, dali jména.
Nm 32:39 Synové Makíra, syna Manasesova, táhli do Gileádu a dobyli jej. Podrobili si Emorejce, kteří v něm sídlili.
Nm 32:40 Mojžíš dal Gileád Makírovi, synu Manasesovu, a ten se tam usadil.
Nm 32:41 Zatím Jaír, syn Manasesův, dobyl na svém tažení jejich vesnice a nazval je vesnicemi Jaírovými.
Nm 32:42 A Nóbach dobyl na svém tažení Kenat i jeho osady a nazval je svým jménem Nóbach.
Nm 33:1 Toto byla stanoviště Izraelců, když vytáhli z egyptské země po oddílech pod vedením Mojžíše a Árona.
Nm 33:2 Na Hospodinův rozkaz sepsal Mojžíš místa, odkud vycházeli, podle jejich stanovišť. Toto byla tedy jejich stanoviště podle výchozích bodů:
Nm 33:3 V prvním měsíci, patnáctého dne prvého měsíce, vytáhli z Ramesesu. Druhého dne po hodu beránka vyšli Izraelci navzdory všemu před očima celého Egypta,
Nm 33:4 zatímco Egypťané pohřbívali ty, které mezi nimi Hospodin pobil, všechny prvorozence. Hospodin totiž vykonal soudy nad jejich božstvy.
Nm 33:5 Izraelci tedy vytáhli z Ramesesu a utábořili se v Sukótu.
Nm 33:6 Vytáhli ze Sukótu a utábořili se v Étamu, který je na okraji pouště.
Nm 33:7 Vytáhli z Étamu, obrátili se zpět k Pí-chírótu, který leží naproti Baal-sefónu, a utábořili se před Migdólem.
Nm 33:8 Vytáhli z Pené-chírótu a prošli prostředkem moře na poušť. Vykonali třídenní pochod pouští Étamem a utábořili se v Maře.
Nm 33:9 Vytáhli z Mary a přišli do Élimu. V Élimu bylo dvanáct pramenů a sedmdesát palem; tam se utábořili.
Nm 33:10 Vytáhli z Élimu a utábořili se u Rákosového moře.
Nm 33:11 Vytáhli od Rákosového moře a utábořili se na Sínské poušti.
Nm 33:12 Vytáhli ze Sínské pouště a utábořili se v Dofce.
Nm 33:13 Vytáhli z Dofky a utábořili se v Alúši.
Nm 33:14 Vytáhli z Alúše a utábořili se v Refídímu; tam nebyla voda, aby se lid mohl napít.
Nm 33:15 Vytáhli z Refídímu a utábořili se na Sínajské poušti.
Nm 33:16 Vytáhli ze Sínajské pouště a utábořili se v Kibrót-taavě.
Nm 33:17 Vytáhli z Kibrót-taavy a utábořili se v Chaserótu.
Nm 33:18 Vytáhli z Chaserótu a utábořili se v Ritmě.
Nm 33:19 Vytáhli z Ritmy a utábořili se v Rimón--peresu.
Nm 33:20 Vytáhli z Rimón-peresu a utábořili se v Libně.
Nm 33:21 Vytáhli z Libny a utábořili se v Rise.
Nm 33:22 Vytáhli z Risy a utábořili se v Kehelatě.
Nm 33:23 Vytáhli z Kehelaty a utábořili se na hoře Šeferu.
Nm 33:24 Vytáhli od hory Šeferu a utábořili se v Charadě.
Nm 33:25 Vytáhli z Charady a utábořili se v Makhelótu.
Nm 33:26 Vytáhli z Makhelótu a utábořili se v Tachatu.
Nm 33:27 Vytáhli z Tachatu a utábořili se v Terachu.
Nm 33:28 Vytáhli z Terachu a utábořili se v Mitce.
Nm 33:29 Vytáhli z Mitky a utábořili se v Chašmóně.
Nm 33:30 Vytáhli z Chašmóny a utábořili se v Moserótu.
Nm 33:31 Vytáhli z Moserótu a utábořili se v Bené-jaakánu.
Nm 33:32 Vytáhli z Bené-jaakánu a utábořili se v Chór-gidgádu.
Nm 33:33 Vytáhli z Chór-gidgádu a utábořili se v Jotbatě.
Nm 33:34 Vytáhli z Jotbaty a utábořili se v Abróně.
Nm 33:35 Vytáhli z Abróny a utábořili se v Esjón-geberu.
Nm 33:36 Vytáhli z Esjón-geberu a utábořili se na poušti Sinu; to je Kádeš.
Nm 33:37 Vytáhli z Kádeše a utábořili se na hoře Hóru na okraji Edómské pouště.
Nm 33:38 Tehdy na Hospodinův rozkaz vystoupil kněz Áron na horu Hór a zemřel tam čtyřicátého roku po vyjití Izraelců z egyptské země, pátého měsíce, prvého dne toho měsíce.
Nm 33:39 Áronovi bylo sto třiadvacet let, když na hoře Hóru zemřel.
Nm 33:40 Tu uslyšel Kenaanec, aradský král, který sídlil v Negebu v kenaanské zemi, že přicházejí Izraelci.
Nm 33:41 Vytáhli od hory Hóru a utábořili se v Salmóně.
Nm 33:42 Vytáhli ze Salmóny a utábořili se ve Funónu.
Nm 33:43 Vytáhli z Funónu a utábořili se v Obótu.
Nm 33:44 Vytáhli z Obótu a utábořili se v Ijé-abárímu na moábském území.
Nm 33:45 Vytáhli z Ijímu a utábořili se v Dibón-gádu.
Nm 33:46 Vytáhli z Dibón-gádu a utábořili se v Almón-diblátajimu.
Nm 33:47 Vytáhli z Almón-diblátajimu a utábořili se v horách Abárímských proti Nebó.
Nm 33:48 Vytáhli z hor Abárímských a utábořili se na Moábských pustinách u Jordánu naproti Jerichu.
Nm 33:49 Tábořili u Jordánu od Bét-ješimótu až k Ábel-šitímu na Moábských pustinách.
Nm 33:50 Hospodin promluvil k Mojžíšovi na Moábských pustinách u Jordánu naproti Jerichu:
Nm 33:51 "Mluv k Izraelcům a řekni jim: Až přejdete Jordán do kenaanské země,
Nm 33:52 vyženete před sebou obyvatele té země a zničíte všechny jejich modlářské výtvory. Zničíte všechny jejich lité modly a popleníte všechna jejich posvátná návrší.
Nm 33:53 Podrobíte si tu zemi a usadíte se v ní. Tu zemi jsem dal vám, abyste ji obsadili.
Nm 33:54 Rozdělíte si zemi losem jako dědictví mezi své čeledi; větší dáte větší dědictví a menší dáte menší dědictví. Kam komu padne los, to bude jeho. Rozdělíte ji v dědictví svým otcovským pokolením.
Nm 33:55 Nevyženete-li však obyvatele té země před sebou, tedy ti, které z nich zanecháte, budou vám trnem v očích a bodcem v boku, budou vás sužovat v té zemi, ve které se usadíte.
Nm 33:56 A jak jsem zamýšlel učinit jim, učiním vám."
Nm 34:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Nm 34:2 "Přikaž Izraelcům a řekni jim: Přijdete do kenaanské země, do té země, která vám připadne do dědictví, do kenaanské země vymezené těmito hranicemi:
Nm 34:3 Jižní okraj vaší země povede od pouště Sinu podél Edómu. Na východě povede vaše jižní hranice od konce Solného moře,
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »

Text bible pro: Středa, 20. února, 2019

 4. kniha Mojžíšova 
 [zkr. = Nm] 

r>Nm 34:4 potom se vaše hranice stočí od jihu ke Svahu štírů, bude pokračovat k Sinu a na jihu bude vybíhat ke Kádeš-barneji, potáhne se na Chasar-adár a bude pokračovat k Asmónu.
Nm 34:5 Pak se hranice stočí od Asmónu k Egyptskému potoku a bude vybíhat k moři.
Nm 34:6 Vaší západní hranicí bude Velké moře s pobřežním územím; to bude vaše západní hranice.
Nm 34:7 Toto pak bude vaše severní hranice: od Velkého moře si vyznačíte jako mezník horu Hór.
Nm 34:8 Od hory Hóru si vyznačíte hranici až k cestě do Chamátu a hranice bude vybíhat k Sedadu.
Nm 34:9 Hranice pak povede k Zifrónu a bude vybíhat k Chasar-énanu. To bude vaše severní hranice.
Nm 34:10 Východní hranici si vyměříte od Chasar-énanu k Šefámu,
Nm 34:11 poté sestoupí hranice od Šefámu k Rible na východ od Ajinu, pak sestupuje, až narazí na východní svah při Kineretském moři.
Nm 34:12 Dál sestoupí hranice k Jordánu a bude vybíhat k Solnému moři. To bude vaše země, vymezená hranicemi kolem dokola."
Nm 34:13 Mojžíš tedy vydal Izraelcům takovýto rozkaz: "Toto je země, kterou dostanete losem do dědictví. Hospodin přikázal dát ji devíti a půl pokolením.
Nm 34:14 Pokolení Rúbenovců a pokolení Gádovců již přijala svá dědictví pro svoje otcovské rody; i polovina pokolení Manasesova přijala dědictví.
Nm 34:15 Dvě a půl pokolení přijala svá dědictví v Zajordání, na východ od Jericha, k východu slunce."
Nm 34:16 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Nm 34:17 "Toto jsou jména mužů, kteří za vás převezmou zemi do dědictví: kněz Eleazar a Jozue, syn Núnův.
Nm 34:18 K převzetí země do dědictví přiberete po jednom předáku z každého pokolení.
Nm 34:19 Toto jsou jména těch mužů: za Judovo pokolení Káleb, syn Jefunův,
Nm 34:20 za pokolení Šimeónovců Šemúel, syn Amíhúdův,
Nm 34:21 za Benjamínovo pokolení Elídad, syn Kislónův,
Nm 34:22 za pokolení Danovců předák Bukí, syn Joglíův,
Nm 34:23 za Josefovce z pokolení Manasesovců předák Chaníel, syn Efódův,
Nm 34:24 z pokolení Efrajimovců předák Kemúel, syn Šiftánův,
Nm 34:25 za pokolení Zabulónovců předák Elísafan, syn Parnakův,
Nm 34:26 za pokolení Isacharovců předák Paltíel, syn Azanův,
Nm 34:27 za pokolení Ašerovců předák Achíhúd, syn Šelomíův,
Nm 34:28 za pokolení Neftalíovců předák Pedahél, syn Amíhúdův."
Nm 34:29 To jsou ti, kterým přikázal Hospodin, aby Izraelcům přidělili dědictví v kenaanské zemi.
Nm 35:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi na Moábských pustinách u Jordánu naproti Jerichu:
Nm 35:2 "Vydej rozkaz Izraelcům, aby ze svého dědičného vlastnictví dali lévijcům města k obývání; též okolní pastviny náležející k městům dáte lévijcům.
Nm 35:3 Budou tak mít pro sebe města k bydlení a jejich pastviny pro svůj dobytek, který je jejich jměním, i pro všechno své zvířectvo.
Nm 35:4 Městské pastviny, jež dáte lévijcům, budou sahat od městské zdi do vzdálenosti jednoho tisíce loket dokola.
Nm 35:5 Naměříte tedy vně za městem dva tisíce loket jako východní okraj, dva tisíce loket jako jižní okraj, dva tisíce loket jako západní okraj a dva tisíce loket jako severní okraj, takže město bude uprostřed. To budou mít za městské pastviny.
Nm 35:6 Z měst, jež dáte lévijcům, bude šest měst útočištných, jež určíte k tomu, aby se tam mohl utéci ten, kdo zabil; k nim přidáte dalších dvaačtyřicet měst.
Nm 35:7 Všech měst, jež dáte lévijcům, bude čtyřicet osm, i s pastvinami.
Nm 35:8 Až budete z vlastnictví Izraelců dávat města, dáte více od těch, kdo mají víc, a méně od těch, kdo mají míň; každý dá lévijcům ze svých měst podle míry svého dědictví, kterého se mu dostalo."
Nm 35:9 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
Nm 35:10 "Mluv k Izraelcům a řekni jim: Až přejdete Jordán do kenaanské země,
Nm 35:11 vyberete si města, která budete mít za města útočištná. Tam se uteče ten, kdo zabil, pokud by někoho zabil neúmyslně.
Nm 35:12 Ta města vám budou útočištěm před mstitelem, tak aby ten, kdo zabil, nemusel zemřít, dokud nebude stát na soudu před pospolitostí.
Nm 35:13 Z měst, která dáte, budete mít šest měst jako útočiště.
Nm 35:14 Tři města určíte v Zajordání a tři města v kenaanské zemi. Budou to útočištná města.
Nm 35:15 Pro Izraelce i pro hosta a přistěhovalce mezi nimi bude těchto šest měst útočištěm, aby se tam utekl každý, kdo někoho zabil neúmyslně.
Nm 35:16 Jestliže však někdo udeří někoho železným předmětem, takže ten člověk zemře, je to vrah a vrah musí zemřít.
Nm 35:17 Jestliže uchopí kámen, kterým může přivodit smrt, a udeří někoho, takže zemře, je to vrah a vrah musí zemřít.
Nm 35:18 Též jestliže uchopí dřevěný předmět, kterým může přivodit smrt, a udeří někoho, takže zemře, je to vrah a vrah musí zemřít.
Nm 35:19 Vraha usmrtí krevní mstitel; jakmile ho dopadne, usmrtí ho.
Nm 35:20 Jestliže někdo do někoho z nenávisti strčí nebo ve zlém úmyslu něco po někom hodí, takže zemře,
Nm 35:21 nebo z nepřátelství někoho udeří rukou, takže zemře, musí ten, kdo druhého zabil, zemřít: je to vrah. Krevní mstitel vraha usmrtí, jakmile ho dopadne.
Nm 35:22 Jestliže však někdo nešťastnou náhodou bez nepřátelství do někoho strčí nebo bez zlého úmyslu na někoho shodí nějaký předmět
Nm 35:23 nebo z nepozornosti na něj nechá padnout kámen, který může přivodit smrt, takže ten člověk zemře, přitom však mu nebyl nepřítelem a nechystal mu nic zlého,
Nm 35:24 pospolitost rozhodne mezi tím, kdo zabil, a krevním mstitelem podle těchto právních ustanovení.
Nm 35:25 Tím pospolitost vyprostí toho, kdo zabil, z rukou krevního mstitele a umožní mu návrat do jeho útočištného města, kam se utekl. Zůstane v něm až do smrti velekněze, který byl pomazán svatým olejem.
Nm 35:26 Jestliže však ten, kdo zabil, opustí území svého útočištného města, kam se utekl,
Nm 35:27 a krevní mstitel ho najde mimo území jeho útočištného města a zabije ho, nebude na něm lpět krev.
Nm 35:28 Ten, kdo zabil, musí zůstat ve svém útočištném městě až do smrti velekněze; teprve po smrti velekněze se může vrátit do svého vlastního území.
Nm 35:29 Toto vám bude právním nařízením pro všechna vaše pokolení ve všech vašich sídlištích.
Nm 35:30 Každého vraha, který někoho zabil, bude možno odsoudit k smrti jen podle výpovědi několika svědků; k jeho usmrcení nestačí výpověď jednoho svědka.
Nm 35:31 Za život vraha nepřijmete výkupné; jako svévolník je hoden smrti a musí zemřít.
Nm 35:32 Nepřijmete výkupné, aby se někdo, kdo utekl do svého útočištného města, potom zase usadil v zemi před smrtí kněze.
Nm 35:33 Neposkvrňujte zemi, v níž jste. Právě krev poskvrňuje zemi a země nemůže být zproštěna viny za krev, která byla na ni prolita, jinak než krví toho, kdo krev prolil.
Nm 35:34 Neznečistíš zemi, ve které sídlíte, uprostřed níž já přebývám, neboť já Hospodin přebývám uprostřed synů Izraele."
Nm 36:1 Tehdy přistoupili představitelé rodů z čeledi synů Gileáda, syna Makíra, syna Manasesova z josefovských čeledí, aby promluvili s Mojžíšem a předáky, představiteli rodů Izraelců.
Nm 36:2 Řekli: "Hospodin přikázal našemu pánu, aby Izraelcům přidělil losem do dědictví zemi. Našemu pánu bylo též od Hospodina přikázáno dát dědictví našeho bratra Selofchada jeho dcerám.
Nm 36:3 Když se však stanou ženami některého z příslušníků druhých izraelských kmenů, bude naše otcovské dědictví zkráceno o jejich dědictví a připojeno k dědictví toho pokolení, k němuž budou náležet. Tak bude los našeho dědictví zkrácen.
Nm 36:4 Budou-li pak Izraelci slavit milostivé léto, bude jejich dědictví připojeno k dědictví toho pokolení, k němuž budou náležet, a dědictví našeho otcovského pokolení bude o jejich dědictví zkráceno."
Nm 36:5 Z Hospodinova rozkazu tedy přikázal Mojžíš Izraelcům: "Pokolení Josefovců mluví o tom oprávněně.
Nm 36:6 Tuto věc přikázal Hospodin o dcerách Selofchadových: Ať se vdají, za koho se jim zlíbí, jen ať se vdávají v čeledi svého otcovského pokolení.
Nm 36:7 Dědictví Izraelců nesmí přecházet z pokolení na pokolení; Izraelci budou spjati každý s dědictvím svého otcovského pokolení.
Nm 36:8 Každá dcera, která obdrží dědictví od některého izraelského pokolení, vdá se za někoho z čeledi svého otcovského pokolení, aby Izraelci podrželi ve vlastnictví dědictví po svých otcích, každý to své.
Nm 36:9 Dědictví nebude přecházet z pokolení na pokolení. Izraelská pokolení budou všechna spjata se svým dědictvím."
Nm 36:10 Co Hospodin Mojžíšovi přikázal, to Selofchadovy dcery splnily.
Nm 36:11 Selofchadovy dcery Machla, Tirsa, Chogla, Milka a Nóa se staly manželkami synů svých strýců.
Nm 36:12 Staly se manželkami mužů z čeledi synů Manasesa, syna Josefova, a jejich dědictví zůstalo při pokolení jejich otcovské čeledi.
Nm 36:13 Toto jsou příkazy a právní řády, které přikázal Hospodin synům Izraele skrze Mojžíše na Moábských pustinách u Jordánu naproti Jerichu.

---

5. kniha Mojžíšova

Dt 1:1 Toto jsou slova, která mluvil Mojžíš k celému Izraeli v Zajordání, ve stepní pustině naproti Súfu mezi Páranem, Tófelem, Lábanem, Chaserótem a Dí-zahabem.
Dt 1:2 Cesta od Chorébu směrem k pohoří Seíru do Kádeš-barneje trvá jedenáct dní.
Dt 1:3 Ve čtyřicátém roce, prvního dne jedenáctého měsíce, sdělil Mojžíš synům Izraele vše, co mu pro ně Hospodin přikázal,
Dt 1:4 když porazil emorejského krále Síchona, jenž sídlil v Chešbónu, a bášanského krále Óga, jenž sídlil v Aštarótu a v Edreí.
Dt 1:5 V Zajordání v moábské zemi začal Mojžíš vysvětlovat tento zákon:
Dt 1:6 Hospodin, náš Bůh, k nám promluvil na Chorébu: "Dosti dlouho jste již pobyli na této hoře.
Dt 1:7 Obraťte se a táhněte dál, vstupte na pohoří Emorejců a ke všem jejich sousedům na pustině, v pohoří i v Přímořské nížině, v Negebu a na mořském pobřeží, jděte do kenaanské země a na Libanón až k veliké řece, řece Eufratu.
Dt 1:8 Hleď, předal jsem vám zemi. Jděte obsadit zemi, o níž Hospodin přísahal vašim otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji dá jim a jejich potomstvu."
Dt 1:9 V oné době jsem vám řekl: "Nemohu vás sám unést.
Dt 1:10 Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil; je vás dnes takové množství jako hvězd na nebi.
Dt 1:11 Nechť vás Hospodin, Bůh vašich otců, rozhojní ještě tisíckrát, nechť vám žehná, jak vám přislíbil.
Dt 1:12 Jak bych mohl sám unést vaše těžkosti, břemena a spory!
Dt 1:13 Přiveďte ze svých kmenů moudré, rozumné a zkušené muže a já je učiním vašimi náčelníky."
Dt 1:14 Odpověděli jste mi: "Ta věc, kterou navrhuješ učinit, je dobrá."
Dt 1:15 Vzal jsem tedy představitele vašich kmenů, moudré a zkušené muže, a ustanovil jsem je za vaše náčelníky, za velitele nad tisíci, nad sty, padesáti a deseti a za správce vašich kmenů.
Dt 1:16 V oné době jsem také přikázal vašim soudcům: "Vyslechněte své bratry a suďte každého v rozepři s jeho bratrem i s bezdomovcem spravedlivě.
Dt 1:17 Při soudu nebuďte straničtí, vyslechněte jak malého, tak velkého a nikoho se nelekejte; soud je věcí Boží. Záležitost, která bude pro vás obtížná, předložte mně a já ji vyslechnu."
Dt 1:18 V oné době jsem vám přikázal všechno, co máte dělat.
Dt 1:19 Od Chorébu jsme pak táhli dál a šli jsme celou tou velikou a hroznou pouští, kterou jste viděli, cestou k Emorejskému pohoří, jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh, až jsme přišli do Kádeš-barneje.
Dt 1:20 Tu jsem vám řekl: "Přišli jste až k Emorejskému pohoří, které nám dává Hospodin, náš Bůh.
Dt 1:21 Hleď, Hospodin, tvůj Bůh, předal tu zemi tobě. Vytáhni a obsaď ji, jak ti poru