Text bible pro: Pátek, 21. září, 2018

 Evangelium podle Marka 
 [zkr. = Mk] 

!"
Mk 11:31 I dohadovali se mezi sebou: "Řekneme-li 'z nebe', namítne nám: 'Proč jste mu tedy neuvěřili'?
Mk 11:32 Řekneme-li však 'od lidí'?" - to se zase báli zástupu; neboť všichni měli za to, že Jan byl opravdu prorok.
Mk 11:33 Odpověděli tedy Ježíšovi: "Nevíme." A Ježíš jim řekl: "Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím."
Mk 12:1 Začal k nim mluvit v podobenstvích: "Jeden člověk vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal nádrž k lisu a vystavěl strážní věž; pak ji pronajal vinařům a odcestoval.
Mk 12:2 V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby od nich vybral podíl z výnosu vinice.
Mk 12:3 Ale oni ho chytili, zbili a poslali zpět s prázdnou.
Mk 12:4 Opět k nim poslal jiného služebníka. Toho zpolíčkovali a zneuctili.
Mk 12:5 Poslal dalšího, toho zabili; a mnoho jiných - jedny zbili, jiné zabili.
Mk 12:6 Měl ještě jednoho: svého milovaného syna. Toho k nim poslal nakonec a říkal si: 'Na mého syna budou mít přece ohled.'
Mk 12:7 Ale ti vinaři si mezi sebou řekli: 'To je dědic. Pojďme a zabijme ho a dědictví bude naše!'
Mk 12:8 A chytili ho, zabili a vyhodili ven z vinice.
Mk 12:9 Co udělá pán vinice? Přijde, zahubí vinaře a vinici dá jiným.
Mk 12:10 Nečetli jste v Písmu slovo: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným;
Mk 12:11 Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích'?"
Mk 12:12 Nepřátelé se chtěli Ježíše zmocnit, neboť poznali, že to podobenství řekl proti nim, ale báli se lidu. I nechali ho a odešli.
Mk 12:13 Poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo.
Mk 12:14 Ti šli a řekli: "Mistře, víme, že jsi pravdivý a že se na nikoho neohlížíš; ty přece nebereš ohled na postavení člověka, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy. Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne? Máme dávat, nebo nemáme?"
Mk 12:15 On však prohlédl jejich úskok a řekl jim: "Co mě pokoušíte? Ukažte mi denár!"
Mk 12:16 Když mu jej podali, zeptal se jich: "Čí je tento obraz a nápis?" Odpověděli: "Císařův."
Mk 12:17 Ježíš jim řekl: "Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu." Velice se nad tím podivili.
Mk 12:18 A přišli k němu saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a ptali se ho:
Mk 12:19 "Mistře, Mojžíš nám ustanovil: 'Zemře-li něčí bratr a zanechá manželku bezdětnou, ať se s ní ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.'
Mk 12:20 Bylo sedm bratří. Oženil se první a zemřel bez potomka.
Mk 12:21 Jeho manželku si vzal druhý, ale zemřel a také nezanechal potomka. A stejně třetí.
Mk 12:22 A nikdo z těch sedmi nezanechal potomka. Naposledy ze všech zemřela i ta žena.
Mk 12:23 Komu z nich bude patřit, až po vzkříšení vstanou? Všech sedm ji přece mělo za manželku."
Mk 12:24 Ježíš jim řekl: "Mýlíte se, neznáte Písmo ani moc Boží!
Mk 12:25 Když lidé vstanou z mrtvých, nežení se ani nevdávají, ale jsou jako nebeští andělé.
Mk 12:26 A pokud jde o mrtvé, že vstanou, nečetli jste v knize Mojžíšově, ve vyprávění o hořícím keři, jak Bůh Mojžíšovi řekl: 'Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův'?
Mk 12:27 On přece není Bohem mrtvých, nýbrž Bohem živých. Velmi se mýlíte!"
Mk 12:28 Přistoupil k němu jeden ze zákoníků, který slyšel jejich rozhovor a shledal, že jim dobře odpověděl. Zeptal se ho: "Které přikázání je první ze všech?"
Mk 12:29 Ježíš odpověděl: "První je toto: 'Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán;
Mk 12:30 miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly!'
Mk 12:31 Druhé pak je toto: 'Miluj bližního svého jako sám sebe!' Většího přikázání nad tato dvě není."
Mk 12:32 I řekl mu ten zákoník: "Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že jest jediný Bůh a že není jiného kromě něho;
Mk 12:33 a milovati jej z celého srdce, z celého rozumu i z celé síly a milovat bližního jako sám sebe je víc, než přinášet Bohu oběti a dary."
Mk 12:34 Když Ježíš viděl, že moudře odpověděl, řekl mu: "Nejsi daleko od Božího království." Potom se ho již nikdo otázat neodvážil.
Mk 12:35 Když Ježíš učil v chrámu, řekl jim ještě: "Jak mohou zákoníci říkat, že Mesiáš je syn Davidův?
Mk 12:36 Sám David řekl v Duchu svatém: 'Řekl Hospodin mému Pánu: usedni po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.'
Mk 12:37 Sám David nazývá Mesiáše Pánem, jak tedy může být jeho synem?" Početný zástup mu rád naslouchal.
Mk 12:38 Když učil, řekl: "Varujte se zákoníků, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, stojí o pozdravy na ulicích,
Mk 12:39 o přední sedadla v synagógách a přední místa na hostinách.
Mk 12:40 Vyjídají domy vdov a dlouho se naoko modlí. Ty postihne tím přísnější soud."
Mk 12:41 Sedl si naproti chrámové pokladnici a díval se, jak do ní lidé vhazují peníze. A mnozí bohatí dávali mnoho.
Mk 12:42 Přišla také jedna chudá vdova a vhodila dvě drobné mince, dohromady čtyrák.
Mk 12:43 Zavolal své učedníky a řekl jim: "Amen, pravím vám, tato chudá vdova dala víc, než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice.
Mk 12:44 Všichni totiž dávali ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala, co měla, všechno, z čeho měla být živa."
Mk 13:1 A když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: "Pohleď, Mistře, jaké to kameny a jaké stavby!"
Mk 13:2 Ježíš mu řekl: "Obdivuješ ty velké stavby? Nezůstane z nich kámen na kameni, všechno bude rozmetáno."
Mk 13:3 Když seděl na Olivové hoře naproti chrámu a byli sami, zeptali se ho Petr, Jakub, Jan a Ondřej:
Mk 13:4 "Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení, až se začne všechno schylovat ke konci!"
Mk 13:5 Ježíš jim odpověděl: "Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl.
Mk 13:6 Mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: 'Já jsem to' a svedou mnohé.
Mk 13:7 Až uslyšíte válečný ryk a zvěsti o válkách, nelekejte se! Musí to být, ale ještě nebude konec.
Mk 13:8 Povstane národ proti národu a království proti království, v mnohých krajinách budou zemětřesení, bude hlad. To bude teprve začátek bolestí.
Mk 13:9 Vy sami se mějte na pozoru! Budou vás vydávat soudům, budete biti v synagógách, budete stát před vládci i králi kvůli mně, abyste před nimi vydali svědectví.
Mk 13:10 Ale dříve musí být evangelium kázáno všem národům.
Mk 13:11 Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý.
Mk 13:12 Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život.
Mk 13:13 Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
Mk 13:14 Když pak uvidíte 'znesvěcující ohavnost' stát tam, kde být nemá - kdo čte, rozuměj - tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor;
Mk 13:15 kdo je na střeše, ať nesestupuje a nevchází do domu, aby si odtud něco vzal;
Mk 13:16 a kdo je na poli, ať se nevrací domů, aby si vzal plášť.
Mk 13:17 Běda těhotným a kojícím v oněch dnech!
Mk 13:18 Modlete se, aby to nebylo v zimě.
Mk 13:19 S těmi dny přijde takové soužení, jaké nebylo od počátku světa, který stvořil Bůh, až do dneška nikdy nebude.
Mk 13:20 A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk. Ale kvůli svým vyvoleným zkrátí ty dny.
Mk 13:21 A tehdy, řekne-li vám někdo: 'Hle, tu je Mesiáš, hle tam', nevěřte!
Mk 13:22 Vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby svedli vyvolené, kdyby to bylo možné.
Mk 13:23 Vy však se mějte na pozoru! Všecko jsem vám řekl předem.
Mk 13:24 Ale v těch dnech po onom soužení zatmí se slunce, a měsíc ztratí svou záři,
Mk 13:25 hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zachvějí.
Mk 13:26 A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou.
Mk 13:27 Tehdy vyšle anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř úhlů světa, od nejzazších konců země po nejzazší konec nebe.
Mk 13:28 Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že léto je blízko.
Mk 13:29 Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.
Mk 13:30 Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všecko stane.
Mk 13:31 Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.
Mk 13:32 O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani SYn, jenom Otec.
Mk 13:33 Mějte se na pozoru, neboť nevíte, kdy ten čas přijde.
Mk 13:34 Jako člověk, který je na cestách: než opustil svůj dům, dal každému služebníku odpovědnost za jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl.
Mk 13:35 Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno;
Mk 13:36 aby vás nenalezl spící, až znenadání přijde.
Mk 13:37 Co vám říkám, říkám všem: Bděte!"
Mk 14:1 Bylo dva dny před velikonocemi, svátkem nekvašených chlebů. Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho.
Mk 14:2 Říkali: "Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nevzbouřil."
Mk 14:3 Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu.
Mk 14:4 Někteří se hněvali: "Nač ta ztráta oleje?
Mk 14:5 Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým." A osopili se na ni.
Mk 14:6 Ježíš však řekl: "Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mě dobrý skutek.
Mk 14:7 Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále.
Mk 14:8 Ona učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu.
Mk 14:9 Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila."
Mk 14:10 Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil.
Mk 14:11 Ti se zaradovali, když to slyšeli, a slíbili mu peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.
Mk 14:12 Prvního dne nekvašených chlebů, když se zabíjel velikonoční beránek, řekli Ježíšovi jeho učedníci: "Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?"
Mk 14:13 Poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: "Jděte do města a potká vás člověk, který nese džbán vody. Jděte za ním,
Mk 14:14 a kam vejde, řekněte hospodáři: 'Mistr vzkazuje: Kde je pro mne světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?'
Mk 14:15 A on vám ukáže velkou horní místnost, zařízenou a připravenou; tam pro nás připravte večeři!"
Mk 14:16 Učedníci šli, a když přišli do města, nalezli všecko, jak jim to řekl; a připravili velikonočního beránka.
Mk 14:17 Večer přišel Ježíš s Dvanácti.
Mk 14:18 A když byli u stolu a jedli, řekl: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí."
Mk 14:19 Zarmoutilo je to a začali se ho jeden po druhém ptát: "Snad ne já?"
Mk 14:20 Řekl jim: "Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí chléb v téže míse.
Mk 14:21 Syn člověka odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil."
Mk 14:22 Když jedli, vzal chléb, požehnal. lámal a dával jim se slovy: "Vezměte, toto jest mé tělo."
Mk 14:23 Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni.
Mk 14:24 A řekl jim: "Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé.
Mk 14:25 Amen, pravím vám, že nebudu již píti z plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu píti nový kalich v Božím království."
Mk 14:26 Když zazpívali chval