Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: 1. kniha MojžíšovaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pátek, 8. ledna, 2021
1. kniha Mojžíšova
[zkr. = Gn]
yž Izák mluvil se svým synem Ezauem, Rebeka naslouchala. Sotva Ezau odešel na pole, aby něco ulovil a přinesl úlovek,
Gn 27:6 poradila Rebeka svému synu Jákobovi: "Hle, slyšela jsem rozmluvu tvého otce s tvým bratrem Ezauem; řekl mu:
Gn 27:7 »Přines mi úlovek a připrav mi pochoutku, ať se najím, abych ti před smrtí požehnal před Hospodinem.«
Gn 27:8 A proto, můj synu, poslechni mě ve všem, co ti přikážu.
Gn 27:9 Dojdi ke stádu a dones mi z něho dvě pěkná kůzlata. Připravím z nich tvému otci oblíbenou pochoutku
Gn 27:10 a ty mu ji doneseš; on se nají a před smrtí ti požehná."
Gn 27:11 Jákob však své matce Rebece odvětil: "Můj bratr Ezau je přece chlupatý, a já jsem holý.
Gn 27:12 Co když si otec na mě sáhne? Bude mě mít za podvodníka a místo požehnání na sebe uvedu zlořečení."
Gn 27:13 Matka mu řekla: "Takové zlořečení ať padne na mne, můj synu. Jen mě poslechni, jdi a dones mi kůzlata."
Gn 27:14 Šel tedy pro ně a přinesl je matce; ona pak připravila otcovu oblíbenou pochoutku.
Gn 27:15 Potom Rebeka vzala šaty svého staršího syna Ezaua, ty nejlepší, které měla doma u sebe, a oblékla svého mladšího syna Jákoba.
Gn 27:16 Jeho ruce i hladký krk ovinula kůzlečími kožkami.
Gn 27:17 Nakonec dala svému synu Jákobovi do rukou připravenou pochoutku a chléb.
Gn 27:18 I vešel k svému otci a řekl: "Můj otče!" On odvětil: "Tu jsem. Který jsi ty, můj synu?"
Gn 27:19 Jákob řekl otci: "Já jsem Ezau, tvůj prvorozený. Učinil jsem, co jsi mi uložil. Nuže, posaď se prosím a pojez z mého úlovku, abys mi mohl požehnat."
Gn 27:20 Izák však synovi řekl: "Jak to, žes to tak rychle našel, můj synu?" Odvětil: "To mi dopřál Hospodin, tvůj Bůh."
Gn 27:21 Izák řekl Jákobovi: "Přistup, synu, sáhnu si na tebe, jsi-li můj syn Ezau nebo ne."
Gn 27:22 Jákob tedy přistoupil k svému otci Izákovi, on na něho sáhl a řekl: "Hlas je to Jákobův, ale ruce jsou Ezauovy."
Gn 27:23 Nepoznal ho, protože jeho ruce byly chlupaté jako ruce jeho bratra Ezaua. A požehnal mu.
Gn 27:24 Řekl: "Ty jsi tedy můj syn Ezau." On odvětil: "Jsem."
Gn 27:25 Pak řekl: "Předlož mi, ať pojím z úlovku svého syna, abych ti mohl požehnat." I předložil mu a on jedl. Přinesl mu i víno a on pil.
Gn 27:26 Nato jeho otec Izák řekl: "Přistup prosím a polib mě, můj synu!"
Gn 27:27 Přistoupil tedy a políbil ho. Když Izák ucítil vůni jeho šatu, požehnal mu slovy: "Hle, vůně mého syna jako vůně pole, jemuž žehná Hospodin.
Gn 27:28 Dej ti Bůh z rosy nebes a ze žírnosti země, i hojnost obilí a moštu.
Gn 27:29 Ať ti slouží lidská pokolení, ať se ti klanějí národy. Budeš panovat nad svými bratry a synové tvé matky se ti budou klanět. Kdo prokleje tebe, bude proklet, kdo žehnat bude tobě, sám bude požehnán."
Gn 27:30 Když Izák udělil Jákobovi požehnání a sotvaže Jákob od svého otce odešel, přišel jeho bratr Ezau z lovu.
Gn 27:31 Také on připravil pochoutku, přinesl ji otci a řekl: "Nechť můj otec povstane a nají se z úlovku svého syna, aby mi mohl požehnat."
Gn 27:32 Jeho otec Izák se ho otázal: "Kdo jsi?" Odvětil: "Jsem tvůj syn Ezau, tvůj prvorozený."
Gn 27:33 Tu se Izák roztřásl a zalomcovalo jím zděšení: "Kdo to vlastně ulovil úlovek a přinesl mi jej? Ode všeho jsem pojedl, dříve než jsi přišel! A požehnal jsem mu! Požehnaný také zůstane."
Gn 27:34 Jak Ezau uslyšel otcova slova, dal se do hrozného a hořkého křiku a naléhal na otce: "Požehnej mně, také mně, otče!"
Gn 27:35 On odvětil: "Přišel lstivě tvůj bratr a vzal ti požehnání."
Gn 27:36 Ezau řekl: "Právem dostal jméno Jákob (to je Úskočný). Už dvakrát se mnou jednal úskočně. Připravil mě o mé prvorozenství a nyní i o požehnání." A otázal se: "Pro mne už požehnání nemáš?"
Gn 27:37 Izák Ezauovi odpověděl: "Hle, ustanovil jsem, aby nad tebou panoval, a všechny jeho bratry jsem mu dal za služebníky. Zabezpečil jsem jej i obilím a moštem. Co bych mohl udělat pro tebe, můj synu?"
Gn 27:38 Ezau otci odpověděl: "Což máš jen to jediné požehnání, otče? Požehnej mně, také mně, otče!" A Ezau zaúpěl a rozplakal se.
Gn 27:39 Jeho otec Izák tedy odpověděl: "Tvé sídliště bude bez žírnosti země, bez rosy shůry, rosy nebeské.
Gn 27:40 Bude tě živit meč, avšak svému bratru budeš sloužit. Jen když se budeš toulat bez domova, setřeseš jeho jho ze své šíje."
Gn 27:41 I zanevřel Ezau na Jákoba pro požehnání, jímž mu jeho otec požehnal. A řekl sám k sobě: "Mému otci se blíží dny truchlení; zabiji svého bratra Jákoba."
Gn 27:42 Když byla Rebece oznámena slova jejího staršího syna Ezaua, dala si zavolat svého mladšího syna Jákoba a řekla mu: "Tvůj bratr Ezau pomýšlí na pomstu. Chce tě zabít.
Gn 27:43 Proto mě nyní poslechni, můj synu: Ihned uprchni k mému bratru Lábanovi do Cháranu.
Gn 27:44 Zůstaneš u něho nějaký čas, dokud rozhořčení tvého bratra nepomine.
Gn 27:45 Až se bratrův hněv od tebe odvrátí a on zapomene, cos mu udělal, pošlu pro tebe a vezmu tě odtamtud. Proč mám být zbavena vás obou v jednom dni?"
Gn 27:46 Izákovi pak Rebeka řekla: "Zprotivilo se mi žít s dcerami chetejskými. Vezme-li si Jákob ženu z chetejských dcer, jako jsou tyhle dcery této země, k čemu mi život?"
Gn 28:1 I povolal Izák Jákoba a požehnal mu. Přikázal mu: "Neber si ženu z dcer kenaanských.
Gn 28:2 Odejdi do Rovin aramských do domu Betúela, otce své matky, a odtud si vezmi ženu z dcer jejího bratra Lábana.
Gn 28:3 Kéž ti Bůh všemohoucí požehná, rozplodí tě a rozmnoží. Bude z tebe společenství lidských pokolení.
Gn 28:4 Kéž ti dá požehnání Abrahamovo, tobě i tvému potomstvu, abys obdržel zemi, v níž jsi hostem a kterou Bůh dal Abrahamovi."
Gn 28:5 Pak Izák Jákoba propustil a ten šel do Rovin aramských k Lábanovi, synu Aramejce Betúela, bratru Jákobovy a Ezauovy matky Rebeky.
Gn 28:6 Ezau viděl, že Izák Jákobovi požehnal a poslal ho do Rovin aramských, aby si odtamtud vzal ženu; že mu při požehnání přikázal, aby si nebral ženu z dcer kenaanských;
Gn 28:7 že Jákob otce i matku uposlechl a odešel do Rovin aramských.
Gn 28:8 Viděl též, že kenaanské dcery jsou jeho otci Izákovi odporné.
Gn 28:9 Šel tedy Ezau k Izmaelovi a přibral si ke svým ženám ještě Machalatu, dceru Abrahamova syna Izmaela, sestru Nebajótovu.
Gn 28:10 Jákob vyšel z Beer-šeby a šel do Cháranu.
Gn 28:11 Dorazil na jedno místo a přenocoval tam, neboť slunce již zapadlo. Vzal jeden z kamenů, které na tom místě byly, postavil jej v hlavách a na tom místě ulehl.
Gn 28:12 Měl sen: Hle, na zemi stojí žebřík, jehož vrchol dosahuje k nebesům, a po něm vystupují a sestupují poslové Boží.
Gn 28:13 Nad ním stojí Hospodin a praví: "Já jsem Hospodin, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův. Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvému potomstvu.
Gn 28:14 Tvého potomstva bude jako prachu země. Rozmůžeš se na západ i na východ, na sever i na jih. V tobě a v tvém potomstvu dojdou požehnání všechny čeledi země.
Gn 28:15 Hle, já jsem s tebou. Budu tě střežit všude, kam půjdeš, a zase tě přivedu do této země. Nikdy tě neopustím, ale učiním, co jsem ti slíbil."
Gn 28:16 Tu procitl Jákob ze spánku a zvolal: "Jistě je na tomto místě Hospodin, a já jsem to nevěděl!"
Gn 28:17 Bál se a řekl: "Jakou bázeň vzbuzuje toto místo! Není to nic jiného než dům Boží, je to brána nebeská."
Gn 28:18 Za časného jitra vzal Jákob kámen, který měl v hlavách, a postavil jej jako posvátný sloup; svrchu jej polil olejem.
Gn 28:19 Tomu místu dal jméno Bét-el (to je Dům Boží). Původně se to město jmenovalo Lúz.
Gn 28:20 Jákob se tu zavázal slibem: "Bude-li Bůh se mnou, bude-li mě střežit na cestě, na niž jsem se vydal, dá-li mi chléb k jídlu a šat k odívání
Gn 28:21 a navrátím-li se v pokoji do domu svého otce, bude mi Hospodin Bohem.
Gn 28:22 Tento kámen, který jsem postavil jako posvátný sloup, stane se domem Božím. A ze všeho, co mi dáš, odvedu ti poctivě desátky."
Gn 29:1 Jákob vykročil lehkým krokem a přišel do země synů Východu.
Gn 29:2 Pojednou spatřil v poli studni, u níž odpočívala tři stáda ovcí. Z té studně napájeli stáda. Na jejím otvoru byl veliký kámen.
Gn 29:3 Když přihnali všechna stáda, odvalovali kámen z otvoru studně a napájeli ovce; potom zase kámen přivalili zpět na otvor studně.
Gn 29:4 I řekl jim Jákob: "Bratří, odkud jste?" Odvětili: "Jsme z Cháranu."
Gn 29:5 Otázal se jich: "Znáte Lábana, syna Náchorova?" Řekli: "Známe."
Gn 29:6 Zeptal se jich: "Daří se mu dobře?" Odpověděli: "Dobře. Však tady přichází jeho dcera Ráchel s ovcemi."
Gn 29:7 Tu řekl: "Ještě je jasný den, není čas shánět dobytek. Napojte ovce a jděte pást."
Gn 29:8 Odpověděli: "Nemůžeme, dokud nebudou sehnána všechna stáda; pak odvalíme kámen z otvoru studně a napojíme ovce."
Gn 29:9 Když ještě s nimi rozmlouval, přišla Ráchel s ovcemi svého otce; byla totiž pastýřka.
Gn 29:10 Jakmile Jákob uviděl Ráchel, dceru Lábana, bratra své matky, a jeho ovce, přistoupil, odvalil kámen z otvoru studně a napojil ovce Lábana, bratra své matky.
Gn 29:11 Jákob pak Ráchel políbil a hlasitě zaplakal.
Gn 29:12 Oznámil jí, že je synovec jejího otce a syn Rebeky. Běžela to povědět svému otci.
Gn 29:13 Jakmile Lában uslyšel zprávu o Jákobovi, synu své sestry, běžel mu vstříc, objal ho, políbil a uvedl do svého domu. A on vypravoval Lábanovi všechno, co se přihodilo.
Gn 29:14 Lában mu řekl: "Ty jsi má krev a mé tělo!" Pobyl tedy u něho celý měsíc.
Gn 29:15 Potom řekl Lában Jákobovi: "Což mi budeš sloužit zadarmo jen proto, že jsi můj příbuzný? Pověz mi, jaká má být tvá mzda."
Gn 29:16 Lában měl dvě dcery. Starší se jmenovala Lea, mladší Ráchel.
Gn 29:17 Lea měla mírné oči, Ráchel byla krásné postavy, krásného vzezření.
Gn 29:18 Jákob si Ráchel zamiloval; proto řekl: "Budu ti sloužit sedm let za tvou mladší dceru Ráchel."
Gn 29:19 Lában souhlasil: "Lépe, když ji dám tobě než někomu jinému; zůstaň u mne."
Gn 29:20 Jákob tedy sloužil za Ráchel sedm let; bylo to pro něho jako několik dní, protože ji miloval.
Gn 29:21 Potom řekl Jákob Lábanovi: "Dej mi mou ženu, má lhůta už uplynula. Toužím po ní."
Gn 29:22 Lában shromáždil všechny muže toho místa a uspořádal hody.
Gn 29:23 Večer vzal svou dceru Leu a uvedl ji k Jákobovi, a on k ní vešel.
Gn 29:24 Za služebnici své dceři Leji dal Lában otrokyni Zilpu.
Gn 29:25 Ráno Jákob viděl, že to je Lea. Vyčítal Lábanovi: "Cos mi to provedl? Což jsem u tebe nesloužil za Ráchel? Proč jsi mě oklamal?"
Gn 29:26 Lában odvětil: "U nás není zvykem, aby se mladší vdávala dříve než prvorozená.
Gn 29:27 Zůstaň u ní po celý svatební týden a dáme ti i tu mladší za službu, kterou si u mne odsloužíš v dalších sedmi letech."
Gn 29:28 Jákob tak učinil a zůstal u ní po celý týden. Pak mu Lában dal za ženu svou dceru Ráchel.
Gn 29:29 Za služebnici dal své dceři Ráchel otrokyni Bilhu.
Gn 29:30 I vešel Jákob také k Ráchel a miloval ji více než Leu, a sloužil u něho ještě dalších sedm let.
Gn 29:31 Když Hospodin viděl, že Lea není milována, otevřel její lůno. Ráchel však zůstala neplodná.
Gn 29:32 Lea otěhotněla, porodila syna a pojmenovala ho Rúben (to je Hleďte-syn); řekla totiž: "Hospodin viděl mé pokoření; nyní mě už bude můj muž milovat."
Gn 29:33 Otěhotněla znovu, porodila syna a řekla: "Hospodin uslyšel, že nejsem milována, a dal mi také tohoto." Pojmenovala ho tedy Šimeón (to je Vyslyš-Bůh)
Gn 29:34 A znovu otěhotněla, porodila syna a řekla: "Tentokrát se už můj muž přidruží ke mně, poněvadž jsem mu porodila tři syny." Proto se jmenuje Lévi (to je Přidružitel).
Gn 29:35 A znovu otěhotněla, porodila syna a řekla: "Zase mohu vzdávat chválu Hospodinu." Proto ho pojmenova
Text bible pro den: Sobota, 9. ledna, 2021
1. kniha Mojžíšova
[zkr. = Gn] la Juda (to je Ten, který vzdává chválu). A přestala rodit.
Gn 30:1 Když Ráchel viděla, že Jákobovi nerodí, žárlila na svou sestru a naléhala na Jákoba: "Dej mi syny! Nedáš-li, umřu."
Gn 30:2 Jákob vzplanul proti Ráchel hněvem a okřikl ji: "Což mohu za to, že Bůh odpírá plod tvému životu?"
Gn 30:3 Odvětila: "Tu je má otrokyně Bilha; vejdi k ní! Porodí na má kolena, a tak i já budu mít z ní syny."
Gn 30:4 Dala mu tedy svou služku Bilhu za ženu a Jákob k ní vešel.
Gn 30:5 Bilha otěhotněla a porodila Jákobovi syna.
Gn 30:6 Tu řekla Ráchel: "Bůh mě obhájil, také můj hlas uslyšel a dal mi syna." Proto ho pojmenovala Dan (to je obhájce).
Gn 30:7 Ráchelina služka Bilha otěhotněla ještě jednou a porodila Jákobovi druhého syna.
Gn 30:8 Ráchel opět řekla: "V úporném boji o Boží přízeň jsem zápasila se svou sestrou a obstála jsem." A pojmenovala ho Neftalí (to je Vybojovaný).
Gn 30:9 Když Lea viděla, že přestala rodit, vzala svou služku Zilpu a dala ji Jákobovi za ženu.
Gn 30:10 Také Lejina služka Zilpa porodila Jákobovi syna.
Gn 30:11 Tu Lea řekla: "Jaké štěstí!" A dala mu jméno Gád (to je Štěstí).
Gn 30:12 Pak Lejina služka Zilpa porodila Jákobovi druhého syna.
Gn 30:13 Lea opět řekla: "Jaké blaho pro mne; všechny dcery mě budou blahoslavit." A dala mu jméno Ašer (to je Blahoslav).
Gn 30:14 Ve dnech, kdy se žala pšenice, vyšel Rúben a nalezl na poli jablíčka lásky a přinesl je své matce Leji. Ráchel však na Leu naléhala: "Dej mi prosím několik těch jablíček lásky od svého syna!"
Gn 30:15 Ale ona ji odbyla: "Copak je to málo, žes mi vzala muže? Chceš mi vzít i jablíčka lásky od mého syna?" Ráchel řekla: "Tak ať za ta jablíčka lásky od tvého syna spí tuto noc s tebou."
Gn 30:16 Když Jákob přicházel navečer z pole, vyšla mu Lea vstříc a řekla: "Musíš vejít ke mně, najala jsem tě za mzdu, za jablíčka lásky od svého syna." I spal té noci s ní.
Gn 30:17 A Bůh Leu vyslyšel; otěhotněla a porodila Jákobovi pátého syna.
Gn 30:18 Lea řekla: "Bůh mi dal mzdu za to, že jsem svému muži dala svou služku." A pojmenovala ho Isachar (to je Za-mzdu-najatý).
Gn 30:19 Lea otěhotněla ještě jednou a porodila Jákobovi šestého syna.
Gn 30:20 Lea opět řekla: "Jak pěkným darem obdaroval Bůh právě mne! Tentokrát už bude můj muž zůstávat se mnou. Porodila jsem mu šest synů!" A dala mu jméno Zabulón (to je Zůstávající).
Gn 30:21 Potom porodila dceru a dala jí jméno Dína.
Gn 30:22 I rozpomenul se Bůh na Ráchel, vyslyšel ji a otevřel její lůno.
Gn 30:23 Otěhotněla, porodila syna a řekla: "Bůh odňal mé pohanění."
Gn 30:24 Dala mu jméno Josef (to je Přidej-Bůh) Přidej-Bůh) a dodala: "Kéž mi Hospodin přidá ještě dalšího syna."
Gn 30:25 Když Ráchel porodila Josefa, řekl Jákob Lábanovi: "Propusť mě, abych mohl odejít do svého domova a do své země.
Gn 30:26 Vydej mi mé ženy a děti, za něž jsem ti sloužil, a já půjdu. Sám přece víš, jakou službu jsem ti prokázal."
Gn 30:27 Lában mu odvětil: "Kéž bych získal tvoji přízeň! Zjistil jsem, že mi Hospodin kvůli tobě žehná."
Gn 30:28 Dále řekl: "Urči si přesně mzdu a dám ti ji."
Gn 30:29 Jákob mu odpověděl: "Sám přece víš, jak jsem ti sloužil a jak prospívalo tvé stádo, když jsem byl při něm.
Gn 30:30 Vždyť to byla hrstka, kterou jsi měl, než jsem přišel, a rozmnožila se nesmírně. Hospodin ti žehnal na každém mém kroku. Ale kdy budu konečně pracovat také pro svou rodinu?"
Gn 30:31 Lában se otázal: "Co ti mám dát?" Jákob odvětil: "Nemusíš mi dávat vůbec nic. Budu dále pást a střežit tvé ovce a kozy, když pro mne uděláš tuto věc:
Gn 30:32 Projdu dnes všechny tvé ovce a kozy a vyřadím z nich každé skvrnité a strakaté mládě, všechna načernalá jehňata a strakatá a skvrnitá kůzlata; to bude má mzda.
Gn 30:33 Od zítřka se bude má poctivost osvědčovat takto: Když přijdeš přehlížet mou mzdu, všechno, co nebude mezi mými kůzlaty skvrnité a strakaté a mezi jehňaty načernalé, pokládej za kradené."
Gn 30:34 Lában řekl: "Nuže, ať se stane podle tvého slova."
Gn 30:35 A téhož dne sám vyřadil pruhované a strakaté kozly a všechny skvrnité a strakaté kozy, všechno, na čem bylo něco bílého, a všechna načernalá jehňata, a svěřil je svým synům.
Gn 30:36 Stanovil také vzdálenost tří dnů cesty mezi sebou a Jákobem. A Jákob pásl ostatní Lábanovy ovce a kozy.
Gn 30:37 Jákob si nabral čerstvé pruty topolové, mandloňové a platanové a sloupal z nich na některých místech pruhy kůry až do běla.
Gn 30:38 Pruty, z nichž sloupal kůru, nakladl do napájecích žlabů, k nimž ovce a kozy přicházely pít, přímo před ně. I běhaly se, když přicházely pít.
Gn 30:39 Ovce a kozy se běhaly při pohledu na pruty a vrhaly pruhovaná, skvrnitá a strakatá mláďata.
Gn 30:40 Jákob jehňata odděloval; avšak ovce a kozy z bravu Lábanova obracel k pruhovaným a všem načernalým. Tak si pořídil vlastní stáda, ale ta nestavěl proti ovcím a kozám Lábanovým.
Gn 30:41 Pokaždé, když se z ovcí a koz běhaly ty nejstatnější kusy, kladl před ně Jákob do žlabů pruty, aby se běhaly před pruty.
Gn 30:42 Když však byly ovce a kozy neduživé, pruty nekladl. Neduživé tedy patřily Lábanovi a statné Jákobovi.
Gn 30:43 Tak se ten muž převelice vzmohl a měl mnoho ovcí a koz, i služky a služebníky, i velbloudy a osly.
Gn 31:1 Jákob se doslechl, jaké řeči vedou Lábanovi synové: "Jákob pobral všechno, co patřilo našemu otci, a z toho, co měl otec, získal takové postavení."
Gn 31:2 Viděl i na Lábanovi, že se už k němu nemá jako dřív.
Gn 31:3 Tu řekl Hospodin Jákobovi: "Navrať se do země svých otců a do svého rodiště; já budu s tebou."
Gn 31:4 Jákob si proto dal zavolat Ráchel a Leu na pole k svému stádu
Gn 31:5 a řekl jim: "Vidím na vašem otci, že se ke mně nemá jako dřív. Ale Bůh mého otce je se mnou.
Gn 31:6 Vy samy víte, že jsem vašemu otci sloužil ze všech sil.
Gn 31:7 Ale váš otec mě obelstil, desetkrát změnil mou mzdu. Bůh mu však nedovolil, aby mi provedl něco zlého.
Gn 31:8 Když říkal: »Tvou mzdou bude vše skvrnité«, všechny ovce a kozy vrhaly mláďata skvrnitá. A když říkal: »Tvou mzdou bude vše pruhované«, všechny ovce a kozy vrhaly mláďata pruhovaná.
Gn 31:9 Tak odňal Bůh stáda vašemu otci a dal je mně.
Gn 31:10 V době, kdy se ovce a kozy běhaly, rozhlédl jsem se a ve snu jsem náhle spatřil, že samci, skákající na ovce a kozy, byli pruhovaní, skvrnití a stříkaní.
Gn 31:11 Ve snu mi tehdy Boží posel řekl: »Jákobe!« Odvětil jsem: »Tu jsem.«
Gn 31:12 I řekl mi: »Rozhlédni se a viz: Všichni samci, skákající na ovce a kozy, jsou pruhovaní, skvrnití a stříkaní. Viděl jsem totiž všechno, co ti Lában dělá.
Gn 31:13 Já jsem Bůh z Bét-elu, kde jsi olejem pomazal posvátný sloup a kde ses mi zavázal slibem. Vyjdi teď hned z této země a navrať se do své rodné země.«"
Gn 31:14 Ráchel i Lea mu odpověděly: "Máme vůbec ještě v domě svého otce dědičný podíl?
Gn 31:15 Cožpak pro něho nejsme jako cizí? Vždyť nás prodal a stříbro shrábl.
Gn 31:16 Celé bohatství, které Bůh odňal našemu otci, patří nám a našim synům. Jen udělej všechno, co ti Bůh řekl."
Gn 31:17 Jákob tedy vstal, posadil své syny i ženy na velbloudy,
Gn 31:18 sehnal také všechna svá stáda, vzal všechno nabyté jmění, vlastní stáda získaná v Rovinách aramských, a ubíral se ke svému otci Izákovi do země kenaanské.
Gn 31:19 Když Lában odešel ke stříži svého bravu, ukradla Ráchel otcovy domácí bůžky.
Gn 31:20 A Jákob Aramejce Lábana přelstil, takže nevyšlo najevo, že chce uprchnout.
Gn 31:21 Uprchl se vším, co měl. Přebrodil řeku Eufrat a dal se směrem k pohoří Gileádu.
Gn 31:22 Třetího dne bylo Lábanovi oznámeno, že Jákob uprchl.
Gn 31:23 Tu vzal s sebou své bratry a pronásledoval ho po sedm dní, až ho dohonil na pohoří Gileádu.
Gn 31:24 K Aramejci Lábanovi však přišel v noci ve snu Bůh a řekl mu: "Měj se na pozoru! Mluv s Jákobem jen v dobrém, ne ve zlém!"
Gn 31:25 Lában dostihl Jákoba, který si na té hoře postavil stan. Sám se svými bratry si rovněž postavil stan na pohoří Gileádu.
Gn 31:26 A Lában Jákobovi vyčítal: "Cos to udělal? Přelstils mě. Mé dcery jsi odvedl jako válečné zajatce.
Gn 31:27 Proč jsi ode mne uprchl tajně jako zloděj a nic jsi mi neoznámil? Byl bych tě radostně vyprovodil s písničkami, s bubínkem a citarou.
Gn 31:28 Nedopřáls mi ani políbit mé vnuky a dcery; jednal jsi věru jako pomatenec.
Gn 31:29 Bylo v mé moci naložit s vámi zle. Ale Bůh vašeho otce mi na dnešek řekl: »Měj se na pozoru, mluv s Jákobem jen v dobrém, ne ve zlém.«
Gn 31:30 Když už jsi tedy odešel, protože se ti tolik stýskalo po otcovském domě, proč jsi ukradl mé bohy?"
Gn 31:31 Na to Jákob Lábanovi odpověděl: "Bál jsem se a říkal jsem si, že bys mě mohl o své dcery připravit.
Gn 31:32 Ale u koho najdeš své bohy, ten nezůstane naživu! Před našimi bratry si prohlédni všechno, co mám, a vezmi si své." Jákob totiž nevěděl, že je Ráchel ukradla.
Gn 31:33 Lában vešel do stanu Jákobova a do stanu Lejina i do stanu obou služek, ale nic nenašel. Vyšel tedy ze stanu Lejina a vešel do stanu Ráchelina.
Gn 31:34 Ráchel však bůžky vzala, vložila je do torby na velbloudím sedle a sedla si na ně. Lában zpřeházel celý stan, ale nic nenašel.
Gn 31:35 Ráchel otci řekla: "Nechť se můj pán nehněvá, že před ním nemohu povstat; stalo se mi, co se stává ženám." Lában slídil, ale bůžky nenašel.
Gn 31:36 Tu se Jákob rozhněval a začal se s Lábanem přít. Vyčítal mu: "Jaký je můj přestupek? Jaký je můj hřích, že ses za mnou tak hnal?
Gn 31:37 Když jsi zpřeházel všechny mé věci, co jsi našel z věcí svého domu? Polož to před mé i své bratry, ať mezi námi dvěma rozhodnou!
Gn 31:38 Byl jsem u tebe celých dvacet let. Tvé ovce a kozy nezmetaly. Berany z tvého bravu jsem nejídal.
Gn 31:39 Co bylo rozsápáno zvěří, jsem ti nevykazoval, nahrazoval jsem to ze svého; vymáhals to na mně, byl jsem okrádán ve dne i v noci.
Gn 31:40 Ve dne mě sužovalo vedro a v noci chlad. Spánek prchal od mých očí.
Gn 31:41 Celých dvacet let jsem ti v tvém domě sloužil: čtrnáct let za tvé dvě dcery a šest let za tvůj brav. Mou mzdu jsi změnil desetkrát.
Gn 31:42 Kdyby se mnou nebyl Bůh mého otce, Bůh Abrahamův a Strach Izákův, propustil bys mě teď s prázdnou. Bůh viděl mou trýzeň a námahu mých rukou a na dnešek sám rozsoudil."
Gn 31:43 Lában na to Jákobovi odpověděl: "Toto jsou mé dcery a toto jsou moji synové. I brav je můj, ano, všechno, co vidíš, patří mně. Co však za těchto okolností mohu dnes udělat pro své dcery, pro ně a pro syny, které porodily?
Gn 31:44 Nuže, uzavřeme teď spolu smlouvu, a Bůh ať je svědkem mezi mnou a tebou!"
Gn 31:45 Jákob vzal tedy kámen a vztyčil jej jako posvátný sloup.
Gn 31:46 Svým bratřím řekl: "Nasbírejte kameny." Vzali kameny, udělali val a na tom valu pojedli.
Gn 31:47 Lában jej nazval Jegar-sahaduta (to je Násep svědectví) a Jákob jej nazval Gal-ed (to je Val-svědek).
Gn 31:48 A Lában řekl: "Tento val je ode dneška svědkem mezi mnou a tebou." - Proto se jmenuje Gal-ed
Gn 31:49 nebo Mispa (to je Hlídka), neboť Jákob řekl: "Hospodin ať je na hlídce mezi mnou a tebou, že už spolu nebudeme nic mít." -
Gn 31:50 Na to Lában: "Pokoříš-li mé dcery a vezmeš-li si jiné ženy mimo ně, hleď, ne někdo z lidí, ale Bůh je svědkem mezi mnou a tebou!"
Gn 31:51 Lában dále Jákobovi řekl: "Hle, tu je val a tu je posvátný sloup, který jsem vztyčil mezi sebou a tebou.
Gn 31:52 Svědkem je tento val, svědkem je i posvátný sloup, že já nepřekročím tento val proti tobě a ty nepřekročíš tento val a tento sloup proti mně se zlým úmyslem.
Gn 31:53 Ať mezi námi
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 10. ledna, 2021
1. kniha Mojžíšova
[zkr. = Gn]
soudí Bůh Abrahamův a bůh Náchorův, bůh jejich otce!" A Jákob se zapřisáhl při Strachu svého otce Izáka.
Gn 31:54 Pak Jákob připravil na té hoře obětní hod. Povolal své bratry, aby pojedli chléb. Jedli tedy chléb a přenocovali na té hoře.
Gn 32:1 Za časného jitra políbil Lában své vnuky a dcery, požehnal jim a vracel se opět ke svému domovu.
Gn 32:2 Jákob šel svou cestou. Tu se s ním srazili Boží poslové.
Gn 32:3 Jakmile je Jákob spatřil, zvolal: "To je tábor Boží", a to místo pojmenoval Machanajim (to je Tábořiště).
Gn 32:4 Pak Jákob vyslal napřed posly ke svému bratru Ezauovi do země Seíru, na pole Edómské,
Gn 32:5 a přikázal jim: "Vyřiďte mému pánu Ezauovi toto: Tvůj otrok Jákob vzkazuje: Až dosud jsem prodléval jako host u Lábana.
Gn 32:6 Mám voly a osly, ovce, služebníky a služky. Posílám o tom zprávu tobě, svému pánu, abych získal tvoji přízeň."
Gn 32:7 Poslové se vrátili k Jákobovi a řekli: "Přišli jsme k tvému bratru Ezauovi, ale on ti už jde vstříc a je s ním čtyři sta mužů."
Gn 32:8 Tu padla na Jákoba veliká bázeň a tíseň. Rozdělil proto lid, který byl s ním, i brav a skot a velbloudy do dvou táborů,
Gn 32:9 neboť si řekl: "Přijde-li Ezau k prvnímu táboru a pobije jej, může ještě zbylý tábor vyváznout."
Gn 32:10 Dále Jákob řekl: "Bože mého otce Abrahama a Bože mého otce Izáka, Hospodine, tys mi pravil: »Navrať se do své země a do svého rodiště a já se postarám, aby se ti dobře vedlo.«
Gn 32:11 Nejsem hoden veškerého tvého milosrdenství a vší tvé věrnosti, které jsi svému služebníku prokázal. Tento Jordán jsem překročil s holí, a teď mám dva tábory.
Gn 32:12 Vytrhni mě prosím z ruky mého bratra, z ruky Ezauovy, neboť se ho bojím, aby nepřišel a nezabil mě, matku nad dětmi.
Gn 32:13 Ty jsi přece řekl: »Určitě se postarám o tvé dobro a tvé potomstvo rozmnožím jako mořský písek, jejž nelze pro množství sečíst.«"
Gn 32:14 A přenocoval tam té noci. Pak vzal z toho, co vyzískal, dar na usmířenou pro svého bratra Ezaua:
Gn 32:15 dvě stě koz a dvacet kozlů, dvě stě bahnic a dvacet beranů,
Gn 32:16 třicet velbloudic se sajícími mláďaty, čtyřicet krav a deset býků, dvacet oslic a deset oslů.
Gn 32:17 To vše předal svým služebníkům, každé stádečko zvlášť, a řekl jim: "Jděte napřed a ponechte mezi jednotlivými stádečky odstup."
Gn 32:18 A prvnímu přikázal: "Až se s tebou setká můj bratr Ezau a zeptá se tě čí jsi a kam jdeš a čí je to, co ženeš před sebou,
Gn 32:19 odvětíš: »Je to dar od tvého otroka Jákoba, poslaný jeho pánu Ezauovi; on sám je za námi.«"
Gn 32:20 Tak přikázal i druhému a třetímu a všem, kteří šli za stádečky. Řekl: "V tomto smyslu mluvte s Ezauem, až na něj narazíte.
Gn 32:21 A dodejte: »Také tvůj otrok Jákob je za námi, neboť řekl: Darem, který jde přede mnou, chci ho usmířit a teprve potom spatřit jeho tvář. Snad mě přijme milostivě.«"
Gn 32:22 Šli tedy napřed s darem, zatímco on přenocoval oné noci v táboře.
Gn 32:23 A té noci vstal, vzal obě své ženy i obě své služky a jedenáct svých synů a přebrodil se přes Jabok.
Gn 32:24 Vzal je a převedl je přes potok se vším, co měl.
Gn 32:25 Pak zůstal Jákob sám a tu s ním kdosi zápolil, dokud nevzešla jitřenka.
Gn 32:26 Když viděl, že Jákoba nepřemůže, poranil mu při zápolení kyčelní kloub, takže se mu vykloubil.
Gn 32:27 Neznámý řekl: "Pusť mě, vzešla jitřenka." Jákob však odvětil: "Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš."
Gn 32:28 Otázal se: "Jak se jmenuješ?" Odpověděl: "Jákob."
Gn 32:29 Tu řekl: "Nebudou tě už jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls."
Gn 32:30 A Jákob ho žádal: "Pověz mi přece své jméno!" Ale on odvětil: "Proč se ptáš na mé jméno?" A požehnal mu tam.
Gn 32:31 I pojmenoval Jákob to místo Peníel (to je Tvář Boží), neboť řekl: "Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl mi zachován život."
Gn 32:32 Slunce mu vzešlo, když minul Penúel, ale v kyčli byl chromý.
Gn 32:33 Synové Izraelovi nejedí až podnes šlachu při kyčelním kloubu, protože Bůh poranil Jákobovi šlachu kyčelního kloubu.
Gn 33:1 Potom se Jákob rozhlédl a vidí, že přichází Ezau a s ním čtyři sta mužů. I rozdělil zvlášť děti Lejiny a Rácheliny a obou otrokyň.
Gn 33:2 Dopředu postavil otrokyně a jejich děti, za ně Leu s jejími dětmi a Ráchel s Josefem dozadu.
Gn 33:3 Sám se ubíral před nimi a sedmkrát se poklonil až k zemi, než k svému bratrovi přistoupil.
Gn 33:4 Ezau se k němu rozběhl a objal ho, padl mu kolem krku a políbil ho; oba zaplakali.
Gn 33:5 Pak se Ezau rozhlédl a spatřil ženy a děti. Tázal se: "Koho to máš s sebou?" Jákob odvětil: "To jsou děti, jimiž Bůh milostivě obdaroval tvého otroka."
Gn 33:6 Mezitím přistoupily otrokyně se svými dětmi a poklonily se.
Gn 33:7 Pak přistoupila i Lea a její děti a poklonily se. Naposled přistoupil Josef a Ráchel a poklonili se.
Gn 33:8 Ezau se otázal: "K čemu je celý ten tábor, s kterým jsem se setkal?" Odvětil: "Abych získal přízeň svého pána."
Gn 33:9 Ezau řekl: "Mám dost, bratře. Ponech si, co máš."
Gn 33:10 Ale Jákob naléhal: "Jestliže jsem získal tvoji přízeň, přijmi prosím ode mne ten dar, vždyť smím vidět tvou tvář, a to je jako bych viděl tvář Boží. Tak přívětivě jsi mě přijal!
Gn 33:11 Přijmi prosím z mého požehnání, co jsem ti přinesl, neboť Bůh se nade mnou smiloval a mám všeho dost." Tak ho nutil, až Ezau přijal.
Gn 33:12 A navrhl: "Vydejme se na cestu, půjdu s tebou."
Gn 33:13 Ale on mu odvětil: "Můj pán ví, že děti jsou útlé a že mám s sebou březí ovce a krávy. Budou-li hnány po celý den, všechny ovce uhynou.
Gn 33:14 Nechť se prosím můj pán ubírá před svým otrokem a já potáhnu pomalu, jak může jít stádo, které je přede mnou, a jak mohou děti; pak přijdu k svému pánu do Seíru."
Gn 33:15 Ezau na to řekl: "Dovol, abych ti tu ponechal několik svých lidí." On však odvětil: "K čemu to? Jen když jsem získal přízeň svého pána."
Gn 33:16 A tak se Ezau toho dne vrátil svou cestou do Seíru,
Gn 33:17 kdežto Jákob vytáhl do Sukótu a vystavěl dům a pro svůj dobytek udělal přístřešky. Proto pojmenoval to místo Sukót (to je Přístřešky).
Gn 33:18 Potom přišel Jákob cestou z Rovin aramských pokojně k městu Šekemu, které je v zemi kenaanské. Utábořil se před městem
Gn 33:19 a od synů Chamóra, otce Šekemova, koupil za sto kesít díl pole, na němž si postavil stan.
Gn 33:20 I zřídil tam oltář a nazval jej Él je Bůh Izraelův.
Gn 34:1 Dína, kterou Jákobovi porodila Lea, si vyšla, aby se podívala na dcery té země.
Gn 34:2 Uviděl ji Šekem, syn Chivejce Chamóra, knížete země, vzal ji a ležel s ní, a tak ji ponížil.
Gn 34:3 Přilnul však k Díně, dceři Jákobově, celou duší, zamiloval si tu dívku a vemlouval se do jejího srdce.
Gn 34:4 Svému otci Chamórovi pak Šekem řekl: "Vezmi mně to děvčátko za ženu."
Gn 34:5 Když Jákob uslyšel, že Šekem jeho dceru Dínu poskvrnil, byli jeho synové na poli s dobytkem. Jákob mlčel, dokud nepřišli.
Gn 34:6 Šekemův otec Chamór pak vyšel k Jákobovi, aby s ním promluvil.
Gn 34:7 Jákobovi synové přišli z pole, jakmile o tom uslyšeli. Bolestně to ty muže ranilo a velmi se rozlítili. Vždyť spáchal v Izraeli hanebnost, ležel s dcerou Jákobovou, a to je nepřípustné.
Gn 34:8 Chamór s nimi mluvil takto: "Můj syn Šekem lpí na vaší dceři celou duší. Dejte mu ji prosím za ženu.
Gn 34:9 Spřízněte se s námi, dávejte své dcery nám a berte si dcery naše.
Gn 34:10 Můžete sídlit s námi, je před vámi celá země. Usaďte se, volně v ní obchodujte a mějte ji jako vlastní."
Gn 34:11 Také Šekem jejímu otci a jejím bratrům řekl: "Kéž bych získal vaši přízeň. Dám vám, oč mě požádáte.
Gn 34:12 Určete mi jakkoli veliké věno i dar. Dám vám, oč mě požádáte, jen mi tu dívku dejte za ženu!"
Gn 34:13 Avšak Jákobovi synové odpověděli Šekemovi a jeho otci Chamórovi lstivě. Jednali tak proto, že jejich sestru Dínu poskvrnil.
Gn 34:14 Řekli jim: "To my nemůžeme udělat, abychom dali svou sestru muži neobřezanému, byla by to pro nás potupa.
Gn 34:15 Svolíme jen tehdy, budete-li jako my: dá-li se u vás každý mužského pohlaví obřezat.
Gn 34:16 Pak vám budeme dávat své dcery a budeme si brát dcery vaše, usídlíme se u vás a staneme se jedním lidem.
Gn 34:17 Jestliže nás neuposlechnete a nedáte se obřezat, vezmeme svou dceru a odejdeme."
Gn 34:18 Chamórovi i jeho synu Šekemovi se jejich slova líbila.
Gn 34:19 Mládenec nemeškal a vykonal to, neboť si Jákobovu dceru oblíbil. V otcově domě byl ze všech nejváženější.
Gn 34:20 Chamór a jeho syn Šekem přišli k bráně svého města a promluvili k mužům svého města:
Gn 34:21 "Tito muži se k nám chovají pokojně. Ať se tedy usídlí v zemi a volně v ní obchodují. Ať je pro ně tato země na všechny strany otevřená. My si budeme brát za ženy jejich dcery a budeme jim dávat dcery své.
Gn 34:22 Avšak aby s námi bydlili jako jeden lid, svolí ti muži jen tehdy, dá-li se u nás každý mužského pohlaví obřezat, jako jsou obřezáni oni.
Gn 34:23 Nebudou tak jejich stáda a majetek i všechen jejich dobytek patřit nám? Buďme jen svolni a oni se u nás usídlí."
Gn 34:24 Poslechli tedy Chamóra a jeho syna Šekema všichni, kdo měli právo vycházet k bráně jeho města; dal se obřezat každý mužského pohlaví, kdo vycházel k bráně jeho města.
Gn 34:25 Ale třetího dne, když byli v bolestech, vtrhli bezpečně do města s mečem v ruce dva Jákobovi synové, Šimeón a Lévi, bratři Díny, a všechny mužského pohlaví povraždili.
Gn 34:26 Zavraždili mečem také Chamóra a jeho syna Šekema, vzali z Šekemova domu Dínu a odešli.
Gn 34:27 Na pobité potom přišli Jákobovi synové a za poskvrnění své sestry město vyloupili.
Gn 34:28 Pobrali jejich brav a skot i jejich osly a co bylo v městě i na poli.
Gn 34:29 Zajali všechny jejich děti a jejich ženy a uloupili všechno jejich jmění, vše, co bylo v domě.
Gn 34:30 I řekl Jákob Šimeónovi a Lévimu: "Přivedete mě do zkázy, způsobili jste, že vzbuzuji nelibost u obyvatel země, u Kenaanců a Perizejců. Mám málo lidí. Seberou-li se proti mně, pobijí mě a budu vyhuben já i můj dům."
Gn 34:31 Odvětili: "Což směl s naší sestrou zacházet jako s děvkou?"
Gn 35:1 I řekl Bůh Jákobovi: "Vstaň a vystup do Bét-elu, usaď se tam a udělej tam oltář Bohu, který se ti ukázal, když jsi prchal před svým bratrem Ezauem."
Gn 35:2 Jákob tedy řekl svému domu i všem, kteří byli s ním: "Zbavte se cizích bohů, které máte mezi sebou! Očisťte se, převlékněte si šat,
Gn 35:3 budeme putovat do Bét-elu. Chci tam udělat oltář Bohu, který mi odpověděl v den mého soužení a byl se mnou na cestě, kterou jsem šel."
Gn 35:4 Odevzdali tedy Jákobovi všechny cizí bůžky, které u sebe měli, i všechny náušnice a Jákob je zakopal pod posvátným stromem u Šekemu.
Gn 35:5 Potom táhli dál. Na okolní města padl děs Boží; proto Jákobovy syny nepronásledovali.
Gn 35:6 Tak přišel Jákob i všechen lid, který byl s ním, do Lúzu, to je do Bét-elu v zemi kenaanské.
Gn 35:7 Tam vybudoval oltář a vzýval na tom místě Boha Bét-elu, neboť se mu tam zjevil sám Bůh, když prchal před svým bratrem.
Gn 35:8 Zde zemřela Rebečina chůva Debora a byla pochována dole u Bét-elu pod posvátným dubem, který pojmenoval Posvátný dub pláče.
Gn 35:9 I ukázal se Bůh znovu Jákobovi, když přišel z Rovin aramských, a požehnal mu
Gn 35:10 slovy: "Tvé jméno bylo Jákob; už nebudeš zván Jákob, tvé jméno bude Izrael." A dal mu jméno Izrael.
Gn 35:11 Dále mu Bůh řekl: "Já jsem Bůh všemohoucí. Ploď a množ se; vzejde z tebe národ a společenství proná