Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: 1. kniha KrálovskáKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pátek, 6. dubna, 2018
2. kniha Samuelova
[zkr. = 2 Sam]
2:31 s Bohem, jehož cesta je tak dokonalá! To, co řekne Hospodin, je protříbené. On je štítem všech, kteří se k němu utíkají.
2 Sam 22:32 Kdo je Bůh krom Hospodina, kdo je skála, ne-li Bůh náš!
2 Sam 22:33 Bůh je má záštita pevná a vodí mě cestou dokonalou,
2 Sam 22:34 on dává mým nohám hbitost laně, na mých posvátných návrších mi dopřává stanout,
2 Sam 22:35 učí bojovat mé ruce a mé paže napnout bronzový luk.
2 Sam 22:36 Podal jsi mi štít své spásy, tvá péče mé síly rozmnožila.
2 Sam 22:37 Dals volnost mým krokům, nohy se mi nepodvrtnou.
2 Sam 22:38 Budu stíhat nepřátele, vyhladím je. Nevrátím se zpět, dokud je neudolám.
2 Sam 22:39 Docela je rozdrtím, už nepovstanou, pod nohy mi padnou.
2 Sam 22:40 Opásals mě statečností k boji; ty, kdo povstávají proti mně, sám srazíš.
2 Sam 22:41 Obrátil jsi na útěk mé nepřátele, navždy umlčím ty, kdo mě nenávidí.
2 Sam 22:42 Budou volat o pomoc, a nespasí je nikdo, volat k Hospodinu, ale neodpoví.
2 Sam 22:43 Roztluču je, budou jako prach země, pošlapu a podupu je jako bláto ulic.
2 Sam 22:44 Dals mi vyváznout z rozbrojů mého lidu, jako vůdce pronárodů jsi mě střežil. Sloužit bude mi i lid, který jsem neznal.
2 Sam 22:45 Cizinci se budou vtírat do mé přízně, na slovo mě uposlechnou.
2 Sam 22:46 Cizinci jak tráva zvadnou, vypotácejí se ze svých hradišť.
2 Sam 22:47 Živ je Hospodin! Buď požehnána moje skála, vyvýšen buď Bůh, má spásná skála!
2 Sam 22:48 Bůh, jenž mě pověřil vykonáním pomsty, národy mi podřizuje.
2 Sam 22:49 Ty mě z rukou mých nepřátel vytrhuješ, pozvedáš mě nad ty, kdo proti mně povstávají, ty mě násilníku vyrveš.
2 Sam 22:50 Proto ti vzdám, Hospodine, mezi pronárody chválu, budu zpívat žalmy tvému jménu.
2 Sam 22:51 Velká vítězství dopřává svému králi, prokazuje milosrdenství svému pomazanému, Davidovi a jeho potomstvu, navěky."
2 Sam 23:1 Toto jsou Davidova poslední slova: "Výrok Davida, syna Jišajova, výrok muže Nejvyšším povýšeného, pomazaného Bohem Jákobovým, líbezného pěvce izraelských žalmů.
2 Sam 23:2 Hospodinův duch skrze mne mluvil, na mém jazyku byla řeč jeho.
2 Sam 23:3 Pravil mi Bůh Izraele, skála Izraele ke mně promluvila: Kdo člověku vládne spravedlivě, ten, kdo vládne v Boží bázni,
2 Sam 23:4 je jak jitřní světlo při východu slunce, jak bez mráčku jitro, od jehož jasu a vláhy se zelená země.
2 Sam 23:5 I když můj dům před Bohem takový není, ustanovil pro mne věčnou smlouvu ve všem uspořádanou a dodrženou. Je to veškerá má spása a veškeré blaho, odjinud nevzejde nic.
2 Sam 23:6 Ničemník bude jak trní zavržené všemi, nikdo na ně rukou nesáhne.
2 Sam 23:7 Ten, kdo by se ho chtěl dotknout, vezme železo, násadu kopí. Budou sežehnuti a spáleni ohněm ve svém sídle."
2 Sam 23:8 Toto jsou jména Davidových bohatýrů: Jóšeb Bašebet Tachkemónský, vůdce osádky. Ten s rozkoší vrhal oštěp; naráz jich proklál osm set.
2 Sam 23:9 Po něm Eleazar, syn Dóda, syna Achóchiova, jeden ze tří bohatýrů, kteří byli s Davidem, když dráždili Pelištejce a ti se tam shromáždili k boji; izraelští muži též přitáhli.
2 Sam 23:10 Povstal a bil Pelištejce, až se mu ruka unavila a křečovitě svírala meč. Toho dne připravil Hospodin veliké vysvobození. Lid se obrátil za ním a už jen obíral pobité.
2 Sam 23:11 Po něm byl Šama, syn Ageův, Hararský. Pelištejci se shromáždili do houfu; byl tam díl pole plný čočky. Lid před Pelištejci utíkal.
2 Sam 23:12 On se postavil doprostřed toho dílu, osvobodil jej a bil Pelištejce. Tak Hospodin připravil veliké vysvobození.
2 Sam 23:13 Jiní tři ze třiceti vůdců sestoupili a přišli o žních k Davidovi do jeskyně Adulámu. Pelištejský houf ležel v dolině Refájců.
2 Sam 23:14 David byl tehdy ve skalní skrýši, postavení Pelištejců bylo tenkrát u Betléma.
2 Sam 23:15 Tu David zatoužil: "Kdo mi dá napít vody z betlémské studny, která je u brány?"
2 Sam 23:16 Ti tři bohatýři vtrhli do pelištejského tábora, načerpali vodu z betlémské studny, která je u brány, a přinesli ji Davidovi. On však nechtěl pít, nýbrž vykonal jí úlitbu Hospodinu.
2 Sam 23:17 Řekl: "Hospodine, nechť jsem dalek toho, abych udělal něco takového. Což to není krev mužů, kteří šli s nasazením života?" Proto se jí nechtěl napít. To vykonali ti tři bohatýři.
2 Sam 23:18 Také Abíšaj, bratr Jóabův, syn Serújin, byl vůdce tří. I on zamával kopím a proklál jich na tři sta. Mezi těmi třemi byl nejproslulejší.
2 Sam 23:19 Byl z těch tří nejváženější a byl jejich velitelem, ale oněm třem prvním se nevyrovnal.
2 Sam 23:20 Benajáš, syn Jójady, syna zdatného muže z Kabseelu, muže mnoha činů, ubil dva moábské reky a sestoupil a ubil v jámě lva; byl tehdy sníh.
2 Sam 23:21 Ubil též Egypťana hrozného vzezření; Egypťan měl v ruce kopí. Sestoupil k němu s holí, vytrhl Egypťanovi kopí z ruky a jeho vlastním kopím ho zabil.
2 Sam 23:22 Toto vykonal Benajáš, syn Jójadův. A byl mezi těmi třemi bohatýry proslulý.
2 Sam 23:23 Z těch třiceti byl nejváženější, ale oněm třem prvním se nevyrovnal. David ho přidělil ke své tělesné stráži.
2 Sam 23:24 Mezi těmi třiceti byl také Asáel, bratr Jóabův, Elchánan, syn Dóda Betlémského,
2 Sam 23:25 Šama Charódský, Elíka Charódský,
2 Sam 23:26 Cheles Paltejský, Íra, syn Íkeše Tekójského,
2 Sam 23:27 Abíezer Anatótský, Mebúnaj Chúšatský,
2 Sam 23:28 Salmón Achóchejský, Mahraj Netófský,
2 Sam 23:29 Cheleb, syn Baany Netófského, Ítaj, syn Ríbaje z Gibeje Benjamínovců,
2 Sam 23:30 Benajáš Pireatónský, Hidaj z Gaašských úvalů,
2 Sam 23:31 Abí-albón Arbátský, Azmávet Barchúmský,
2 Sam 23:32 Eljachba Šaalbónský, ze synů Jášenových Jónatan,
2 Sam 23:33 Šama Hararský, Achíam, syn Šárara Ararského,
2 Sam 23:34 Elífelet, syn Achasbaje, syna Maakaťanova, Elíam, syn Achítofela Gíloského,
2 Sam 23:35 Chesrav Karmelský, Paaraj Arbejský,
2 Sam 23:36 Jigál, syn Nátana ze Sóby, Bání Gádský,
2 Sam 23:37 Selek Amónský, Nacharaj Beerótský, zbrojnoš Jóaba, syna Serújina,
2 Sam 23:38 Íra Jitrejský, Gáreb Jitrejský
2 Sam 23:39 a Urijáš Chetejský. Všech bylo třicet sedm.
2 Sam 24:1 Hospodin znovu vzplanul proti Izraeli hněvem a podnítil Davida proti nim: "Jdi, sečti Izraele a Judu!"
2 Sam 24:2 Král poručil Jóabovi, veliteli vojska, který byl s ním: "Obejdi všechny izraelské kmeny od Danu až k Beer-šebě. Spočítejte lid, chci znát počet lidu."
2 Sam 24:3 Jóab králi namítl: "Nechť Hospodin, tvůj Bůh, zvětší lid jak chce, třeba stokrát. Kéž na vlastní oči to král, můj pán, vidí. Ale proč král, můj pán, o to tak stojí?"
2 Sam 24:4 Královo rozhodnutí bylo však pro Jóaba a velitele vojska nezvratné. Jóab s veliteli vojska vyšel od krále, aby sečetli ten lid, Izraele.
2 Sam 24:5 Překročili Jordán a utábořili se v Aróeru, napravo od města, jež je uprostřed Gádského údolí, směrem k Jaezeru.
2 Sam 24:6 Pak přišli do Gileádu a do země Tachtím-chodší a přišli do Dan-jaanu a do okolí Sidónu.
2 Sam 24:7 Přišli do pevnosti Sóru a do všech měst chivejských a kenaanských, pak šli na jih Judy k Beer-šebě.
2 Sam 24:8 Obešli celou zemi a po uplynutí devíti měsíců a dvaceti dnů přišli do Jeruzaléma.
2 Sam 24:9 Jóab králi odevzdal součet branného lidu: V Izraeli bylo osm set tisíc bojeschopných mužů, schopných tasit meč, a judských mužů bylo pět set tisíc.
2 Sam 24:10 Ale potom měl David výčitky svědomí, že dal lid sečíst. David volal k Hospodinu: "Velmi jsem zhřešil, že jsem to učinil. Nyní, Hospodine, sejmi prosím ze svého služebníka vinu; počínal jsem si jako velký pomatenec."
2 Sam 24:11 Ráno, když David vstal, stalo se slovo Hospodinovo k proroku Gádovi, Davidovu vidoucímu:
2 Sam 24:12 "Jdi a promluv k Davidovi: Toto praví Hospodin: Předkládám ti trojí; jedno z toho si vyber a tak s tebou naložím."
2 Sam 24:13 Gád přišel k Davidovi a oznámil mu: "Má na tebe dolehnout sedm let hladu v tvé zemi? Nebo chceš tři měsíce utíkat před svými protivníky, kteří tě budou pronásledovat? Anebo má řádit ve tvé zemi po tři dny mor? Nuže tedy rozvaž, co mám vyřídit tomu, který mě poslal."
2 Sam 24:14 David Gádovi odvětil: "Je mi velmi úzko. Nechť tedy prosím padneme do rukou Hospodinu, neboť jeho slitování je nesmírné, jen ať nepadnu do rukou lidských."
2 Sam 24:15 Hospodin tedy dopustil na Izraele mor od toho jitra až do určeného času. I pomřelo z lidu od Danu až k Beer-šebě sedmdesát tisíc mužů.
2 Sam 24:16 Pak vztáhl anděl svou ruku nad Jeruzalém, aby v něm šířil zkázu. Ale Hospodina pojala nad tím zlem lítost. I řekl andělu, jenž šířil mezi lidem zkázu: "Dost, již přestaň." Hospodinův anděl byl právě u humna Aravny Jebúsejského.
2 Sam 24:17 Když David uviděl anděla bijícího lid, pravil Hospodinu: "Hle, já jsem zhřešil a já jsem se provinil; co však učinily tyto ovce? Buď tedy tvá ruka proti mně a proti domu mého otce!"
2 Sam 24:18 Téhož dne přišel Gád opět k Davidovi a řekl mu: "Vystup a postav Hospodinu na humně Aravny Jebúsejského oltář."
2 Sam 24:19 David vystoupil podle Gádova slova, jak Hospodin přikázal.
2 Sam 24:20 Aravna vyhlížel a spatřil krále s jeho služebníky, že jdou k němu. I vyšel Aravna a poklonil se králi tváří k zemi.
2 Sam 24:21 Aravna pravil: "Proč přicházíš, králi, můj pane, k svému otroku?" David odpověděl: "Abych od tebe koupil humno k vybudování oltáře Hospodinu; zde byla od lidu odvrácena pohroma."
2 Sam 24:22 Aravna pravil Davidovi: "Nechť král, můj pán, vezme a obětuje, co uzná za dobré. Tu je dobytek k zápalné oběti a jako dříví smyky a dobytčí jha."
2 Sam 24:23 To vše dával král Aravna králi. Aravna ještě králi řekl: "Kéž má v tobě Hospodin, tvůj Bůh, zalíbení."
2 Sam 24:24 Král Aravnovi odvětil: "Nikoli, odkoupím to od tebe za kupní cenu. Hospodinu, svému Bohu, nemohu obětovat zápalné oběti darované." David tedy koupil to humno i ten skot za padesát šekelů stříbra.
2 Sam 24:25 I vybudoval tam David Hospodinu oltář a obětoval zápalné a pokojné oběti. Hospodin prosby za zemi přijal a pohroma byla od Izraele odvrácena.
1. kniha Královská
1 Král 1:1 Král David zestárl a dosáhl vysokého věku. Přikrývali ho pokrývkami, ale nemohl se zahřát.
1 Král 1:2 Proto mu jeho služebníci navrhli: "Ať vyhledají králi, našemu pánu, dívku pannu, aby byla králi k službám a opatrovala ho; bude též uléhat po tvém boku a zahřívat krále, našeho pána."
1 Král 1:3 Hledali tedy po celém izraelském území krásnou dívku, až našli Šúnemanku Abíšagu a přivedli ji ke králi.
1 Král 1:4 Byla to překrásná dívka; opatrovala krále a obsluhovala ho. Král ji však nepoznal.
1 Král 1:5 Adónijáš, syn Chagítin, se vynášel: "Kralovat budu já." A opatřil si vůz, koně a padesát mužů, kteří běhali před ním.
1 Král 1:6 Otec ho po celý ten čas nezarmoutil otázkou: "Co to děláš?" Také on byl velmi pěkné postavy; narodil se po Abšalómovi.
1 Král 1:7 Dohodl se s Jóabem, synem Serújiným, a s knězem Ebjátarem. Ti Adónijáše podporovali.
1 Král 1:8 Avšak kněz Sádok a Benajáš, syn Jójadův, ani prorok Nátan a Šimeí, Reí a Davidovi bohatýři při Adónijášovi nestáli.
1 Král 1:9 Adónijáš připravil obětní hod, brav, skot a vykrmený dobytek, u kamene Zócheletu, který je vedle pramene Rogelu, a pozval všechny své bratry, královy syny, i všechny judské muže, královy služebníky.
1 Král 1:10 Ale proroka Nátana, Benajáše, bohatýry a svého bratra Šalomouna nepozval.
1 Král 1:11 I řekl Nátan Bat-šebě, matce Šalomounově: "Neslyšela jsi, že se Adónijáš, syn Chagítin, stal králem? A David, náš pán, o tom neví.
1 Král 1:12 Pojď tedy, poradím ti, jak se zachráníš ty i tvůj syn Šalomoun.
1 Král 1:13 Nuže, vejdi ke králi Davidovi a zeptej se ho: »Což jsi ty sám, králi, můj pane, nepřísahal své otrokyni: Tvůj syn Šalomoun bude po mně králem, ten dosedne na můj trůn? Proč se tedy stal králem Adónijáš?«
1 Král 1:14 Zatímco tam ještě budeš s králem mluvit, přijdu za tebou a potvrdím tvá slov
Text bible pro den: Sobota, 7. dubna, 2018
1. kniha Královská
[zkr. = 1 Král] a."
1 Král 1:15 Bat-šeba tedy vešla do pokojíka ke králi. Král totiž byl už velmi starý a Šúnemanka Abíšag ho obsluhovala.
1 Král 1:16 Bat-šeba před králem padla na kolena a poklonila se mu. Král se otázal: "Co si přeješ?"
1 Král 1:17 Odpověděla mu: "Můj pane, ty jsi své otrokyni přísahal při Hospodinu, svém Bohu: »Tvůj syn Šalomoun bude po mně králem, ten dosedne na můj trůn«.
1 Král 1:18 A hle, teď se stal králem Adónijáš, a ty, králi, můj pane, o tom nevíš.
1 Král 1:19 Už připravil obětní hod, býky a velké množství vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královy syny, kněze Ebjátara a velitele vojska Jóaba, ale tvého služebníka Šalomouna nepozval.
1 Král 1:20 K tobě, králi, můj pane, se upírají oči celého Izraele, abys jim oznámil, kdo po tobě dosedne na trůn krále, mého pána.
1 Král 1:21 Kdyby se stalo, že by král, můj pán, ulehl ke svým otcům, budeme tu stát já a můj syn Šalomoun jako hříšníci."
1 Král 1:22 Zatímco ještě mluvila s králem, přišel prorok Nátan.
1 Král 1:23 Oznámili králi: "Je tu prorok Nátan." Vstoupil před krále a klaněl se mu tváří až k zemi.
1 Král 1:24 Pak se Nátan otázal: "Králi, můj pane, což jsi řekl: »Po mně bude králem Adónijáš, ten dosedne na můj trůn«?
1 Král 1:25 Dnes totiž sestoupil a připravil obětní hod, býky a množství vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královy syny i velitele vojska a kněze Ebjátara a oni s ním jedí a pijí a provolávají: »Ať žije král Adónijáš!«
1 Král 1:26 Ale mne, tvého služebníka, ani kněze Sádoka a Benajáše, syna Jójadova, ani tvého služebníka Šalomouna nepozval.
1 Král 1:27 Pochází tento rozkaz vskutku od krále, mého pána? Neuvědomil jsi svého služebníka o tom, kdo po tobě dosedne na trůn, králi, můj pane."
1 Král 1:28 Král David odpověděl: "Zavolejte mi Bat-šebu." Vešla před krále a zůstala před ním stát.
1 Král 1:29 Král se zapřisáhl: "Jakože živ je Hospodin, který mě vykoupil z každého soužení,
1 Král 1:30 jak jsem ti přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele, králem bude po mně tvůj syn Šalomoun, ten dosedne na můj trůn místo mne; učiním tak ještě dnes."
1 Král 1:31 Bat-šeba padla na kolena, poklonila se králi tváří k zemi a řekla: "Ať navěky žije král David, můj pán."
1 Král 1:32 Potom král David nařídil: "Zavolejte mi kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jójadova." Když předstoupili před krále,
1 Král 1:33 král jim řekl: "Vezměte s sebou služebníky svého pána, posaďte mého syna Šalomouna na mou mezkyni a doveďte ho dolů ke Gichónu.
1 Král 1:34 Tam ho kněz Sádok a prorok Nátan pomažou za krále nad Izraelem. Zatroubíte na polnici a budete volat: »Ať žije král Šalomoun!«
1 Král 1:35 Pak půjdete za ním vzhůru a on přijde, dosedne na můj trůn a bude králem místo mne. Je to můj příkaz, aby on byl vévodou nad Izraelem i nad Judou."
1 Král 1:36 Benajáš, syn Jójadův, králi odpověděl: "Stane se! Tak rozhodl Hospodin, Bůh krále, mého pána.
1 Král 1:37 Jako byl Hospodin při králi, mém pánu, tak ať je při Šalomounovi a ať vyvýší jeho trůn nad trůn krále Davida, mého pána."
1 Král 1:38 Kněz Sádok, prorok Nátan a Benajáš, syn Jójadův, i Keretejci a Peletejci sešli dolů; Šalomouna posadili na mezkyni krále Davida a vedli ho ke Gichónu.
1 Král 1:39 Kněz Sádok vzal ze stanu Hospodinova roh s olejem a Šalomouna pomazal. Zatroubili na polnici a všechen lid provolal: "Ať žije král Šalomoun!"
1 Král 1:40 Všechen lid pak šel vzhůru za ním, pískal na píšťaly a převelice se radoval; země od toho hluku až pukala.
1 Král 1:41 Adónijáš a všichni pozvaní, kteří byli s ním, to uslyšeli, když hostina končila. Jóab zaslechl zvuk polnice a otázal se: "Co je to ve městě za velký halas?"
1 Král 1:42 Zatímco ještě mluvil, přišel Jónatan, syn kněze Ebjátara, a Adónijáš mu řekl: "Pojď, ty jsi statečný muž a jistě přinášíš dobrou zvěst."
1 Král 1:43 Ale Jónatan Adónijášovi odpověděl: "Naopak. Král David, náš pán, ustanovil za krále Šalomouna.
1 Král 1:44 Král s ním poslal kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jójadova, i Keretejce a Peletejce a posadili ho na královu mezkyni.
1 Král 1:45 Kněz Sádok a prorok Nátan ho u Gichónu pomazali za krále, a když šli odtamtud radostně vzhůru, město halasilo. To byl ten zvuk, který jste zaslechli.
1 Král 1:46 Šalomoun už dosedl na královský trůn.
1 Král 1:47 Královi služebníci přišli rovněž a dobrořečili našemu pánu, králi Davidovi: »Ať tvůj Bůh učiní jméno Šalomounovo slavnějším než tvé jméno a ať vyvýší jeho trůn nad tvůj trůn.« A král se na svém lůžku poklonil.
1 Král 1:48 Poté král řekl: »Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, že nám dal dnes toho, kdo bude sedět na mém trůnu, a že to mé oči vidí.«"
1 Král 1:49 Tu se všichni pozvaní, kteří byli při Adónijášovi, roztřásli, vstali a každý šel svou cestou.
1 Král 1:50 I Adónijáš vstal a ze strachu před Šalomounem šel a chytil se rohů oltáře.
1 Král 1:51 Šalomounovi oznámili: "Hle, Adónijáš se bojí krále Šalomouna, drží se rohů oltáře a říká: »Ať mi dnes král Šalomoun odpřisáhne, že svého služebníka neusmrtí mečem.«"
1 Král 1:52 Šalomoun řekl: "Bude-li se chovat jako statečný muž, ani vlas mu nespadne na zem, bude-li však na něm shledáno něco zlého, zemře."
1 Král 1:53 Král Šalomoun ho dal odvést od oltáře a on přišel a poklonil se králi Šalomounovi. Šalomoun mu řekl: "Jdi do svého domu."
1 Král 2:1 Když se přiblížil čas Davidovy smrti, přikázal svému synu Šalomounovi:
1 Král 2:2 "Odcházím cestou všeho pozemského. Ty však buď rozhodný a mužný.
1 Král 2:3 Dbej na to, co ti svěřil Hospodin, tvůj Bůh: Choď po jeho cestách a dodržuj jeho nařízení a přikázání, jeho práva a svědectví, jak jsou zapsána v zákoně Mojžíšově, a tak budeš mít úspěch ve všem, co budeš konat, ať se obrátíš kamkoli.
1 Král 2:4 A Hospodin splní své slovo, které mi dal: »Budou-li tvoji synové dbát na svou cestu tak, aby chodili přede mnou věrně celým srdcem a celou duší, nebude z izraelského trůnu vyhlazen následník z tvého rodu.«
1 Král 2:5 Ty také víš, co mi udělal Jóab, syn Serújin, co udělal dvěma velitelům izraelských vojsk, Abnérovi, synu Nérovu, a Amasovi, synu Jeterovu: Zabil je a dopustil se válečného krveprolití v čas pokoje. Krví prolitou jako ve válce si potřísnil opasek na svých bedrech a opánky na svých nohou.
1 Král 2:6 Zachovej se podle své moudrosti a nedej mu pokojně sestoupit v šedinách do hrobu.
1 Král 2:7 Synům Barzilaje Gileádského však prokážeš milosrdenství. Ať jsou mezi těmi, kdo jedí u tvého stolu, neboť právě tak se zachovali ke mně, když jsem prchal před tvým bratrem Abšalómem.
1 Král 2:8 Je tu u tebe i Šimeí, syn Gérův, Benjamínec z Bachurímu, který mi zlořečil strašlivým způsobem v den, kdy jsem odcházel do Machanajimu. Ale potom mi vyšel vstříc dolů k Jordánu a já jsem mu při Hospodinu přísahal: »Neusmrtím tě mečem.«
1 Král 2:9 Teď však ho nenechávej bez trestu. Protože jsi moudrý muž, budeš vědět, jak s ním naložit, abys jeho šediny uvedl v krvi do hrobu."
1 Král 2:10 I ulehl David ke svým otcům a byl pohřben v Městě Davidově.
1 Král 2:11 David kraloval nad Izraelem po dobu čtyřiceti let. V Chebrónu David kraloval sedm let, v Jeruzalémě třiatřicet let.
1 Král 2:12 Šalomoun dosedl na trůn svého otce Davida a jeho království se velmi upevnilo.
1 Král 2:13 Adónijáš, syn Chagítin, přišel k Šalomounově matce Bat-šebě. Otázala se: "Přicházíš pokojně?" Odpověděl: "Pokojně."
1 Král 2:14 A dodal: "Chtěl bych na tobě něco." Ona odvětila: "Mluv".
1 Král 2:15 Řekl: "Ty víš, že království patřilo mně a že na mne se obrátil celý Izrael s žádostí, abych kraloval. Ale království připadlo mému bratru. Má je od Hospodina.
1 Král 2:16 Nyní mám k tobě jedinou prosbu. Neodmítni mě." Ona mu odpověděla: "Mluv."
1 Král 2:17 Řekl tedy: "Řekni prosím králi Šalomounovi, tebe přece neodmítne, aby mi dal za ženu Šúnemanku Abíšagu."
1 Král 2:18 Bat-šeba odpověděla: "Dobře. Já se za tebe u krále přimluvím."
1 Král 2:19 A Bat-šeba šla ke králi Šalomounovi, aby s ním promluvila o Adónijášovi. Král jí vyšel vstříc a poklonil se jí. Pak se posadil na svůj trůn. I králově matce přistavili trůn a ona se posadila po jeho pravici.
1 Král 2:20 Pak řekla: "Mám k tobě jednu malou prosbu. Neodmítni mě." Král jí odvětil: "Žádej, má matko, tebe neodmítnu."
1 Král 2:21 Řekla: "Ať je Šúnemanka Abíšag dána za ženu tvému bratru Adónijášovi."
1 Král 2:22 Král Šalomoun své matce odpověděl: "Proč žádáš pro Adónijáše Šúnemanku Abíšagu? Žádej pro něho království. Vždyť je to můj bratr, starší než já. Žádej je pro něho a pro kněze Ebjátara a pro Jóaba, syna Serújina!"
1 Král 2:23 A král Šalomoun přísahal při Hospodinu: "Ať se mnou Bůh udělá, co chce! Adónijáš vyřkl rozsudek sám nad sebou.
1 Král 2:24 Jakože živ je Hospodin, který mě pevně posadil na trůn mého otce Davida a který mi podle svého slova vybudoval dům, ještě dnes Adónijáš zemře!"
1 Král 2:25 Král Šalomoun to zařídil prostřednictvím Benajáše, syna Jójadova. Ten ho skolil; tak zemřel.
1 Král 2:26 Knězi Ebjátarovi král poručil: "Odejdi do Anatótu ke svým polím, neboť jsi propadl smrti. Dnes tě zabít nedám, protože jsi nosíval schránu Panovníka Hospodina před mým otcem Davidem a protože jsi snášel všechno, co snášel můj otec."
1 Král 2:27 I zapudil Šalomoun Ebjátara, takže přestal být Hospodinovým knězem, a tak se naplnilo Hospodinovo slovo, které vyslovil proti domu Élího v Šílu.
1 Král 2:28 Zpráva o tom se dostala až k Jóabovi; Jóab se totiž přiklonil k Adónijášovi, ačkoli k Abšalómovi se nepřiklonil. I utekl Jóab ke stanu Hospodinovu a chytil se rohů oltáře.
1 Král 2:29 Králi Šalomounovi oznámili, že Jóab utekl ke stanu Hospodinovu, že je u oltáře. Proto Šalomoun poslal Benajáše, syna Jójadova, s rozkazem: "Jdi a skol ho!"
1 Král 2:30 Benajáš tedy přišel ke stanu Hospodinovu a řekl: "Toto praví král: Jdi odtud!" Ale on odpověděl: "Nikoli, zemřu zde." Benajáš tedy vyřídil králi tuto odpověď: "Jóab řekl toto a odpověděl mi takto."
1 Král 2:31 Král mu nařídil: "Učiň, jak řekl. Skol ho! Potom ho pohřbi. Tak sejmeš ze mne a z domu mého otce vinu za krev, kterou Jóab bezdůvodně prolil.
1 Král 2:32 Hospodin obrátí jeho krev na jeho hlavu, protože skolil dva muže spravedlivější a lepší, než je sám. Zavraždil je mečem, aniž o tom můj otec David věděl, totiž Abnéra, syna Nérova, velitele vojska izraelského, a Amasu, syna Jeterova, velitele vojska judského.
1 Král 2:33 Jejich krev se obrátí na hlavu Jóabovu a na hlavu jeho potomstva navěky. Davidovi a jeho potomstvu, jeho domu i trůnu ať vzejde od Hospodina pokoj až navěky."
1 Král 2:34 Benajáš, syn Jójadův, tedy vyšel a Jóaba skolil a usmrtil. Pohřbili ho pak v jeho domě na poušti.
1 Král 2:35 Benajáše, syna Jójadova, ustanovil král místo něho nad vojskem a kněze Sádoka ustanovil král místo Ebjátara.
1 Král 2:36 Potom si dal král předvolat Šimeího a nařídil mu: "Postav si dům v Jeruzalémě a usaď se tu. Nikam odtud nevycházej.
1 Král 2:37 Buď jist, že v den, kdy vyjdeš a překročíš Kidrónský úval, propadneš smrti. Tvá krev padne na tvou hlavu."
1 Král 2:38 Šimeí králi odpověděl: "Slovo, jež promluvil král, můj pán, je dobré a tvůj služebník se tak zachová." Šimeí tedy bydlil v Jeruzalémě po mnoho dnů.
1 Král 2:39 Po třech letech uprchli Šimeímu dva otroci k Akíšovi, synu Maakovu, králi gatskému. Šimeímu bylo oznámeno: "Tvoji otroci jsou v Gatu."
1 Král 2:40 Nato Šimeí osedlal osla a jel do Gatu k Akíšovi hledat své otroky. Odjel a své otroky z Gatu přivedl.
1 Král 2:41 Šalomounovi však bylo ohlášeno, že Šimeí odešel z Jeruzaléma do Gatu a zase se vrátil.
1 Král 2:42 Král si dal Šimeího zavolat a řekl mu: "Což jsem tě nezavázal přísahou při Hospodinu a nedal jsem ti výstrahu: »Buď jist, že v den, kdy vyjdeš a půjdeš kamkoli, propadneš smrti«? A tys mi řekl: »Slovo, jež
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 8. dubna, 2018
1. kniha Královská
[zkr. = 1 Král]
jsem slyšel, je dobré.«
1 Král 2:43 Proč jsi tedy nedbal na Hospodinovu přísahu a na příkaz, který jsem ti dal?"
1 Král 2:44 Král dále Šimeímu řekl: "Ty víš o všem tom zlém, co bylo v tvém srdci, co jsi provedl mému otci Davidovi. Hospodin tvou zlobu obrátil na tvoji hlavu.
1 Král 2:45 Král Šalomoun však bude požehnaný a trůn Davidův zůstane před Hospodinem pevný navěky."
1 Král 2:46 Pak dal král příkaz Benajášovi, synu Jójadovu, a ten vyšel a skolil ho; tak zemřel. A království se v ruce Šalomounově upevnilo.
1 Král 3:1 Šalomoun se spříznil s faraónem, králem egyptským. Pojal faraónovu dceru za ženu a uvedl ji do Města Davidova, kde pobývala, dokud nedokončil stavbu svého domu a domu Hospodinova a hradeb kolem Jeruzaléma.
1 Král 3:2 Lid však obětoval na posvátných návrších, neboť dům pro Hospodinovo jméno nebyl ještě v oněch dnech zbudován.
1 Král 3:3 Šalomoun miloval Hospodina. Řídil se nařízeními svého otce Davida, až na to, že obětoval a pálil kadidlo na posvátných návrších.
1 Král 3:4 Jednou šel král do Gibeónu, aby tam obětoval; bylo to největší posvátné návrší. Šalomoun tam na oltáři obětoval tisíc zápalných obětí.
1 Král 3:5 V Gibeónu se Šalomounovi ukázal v noci ve snu Hospodin. Bůh řekl: "Žádej, co ti mám dát."
1 Král 3:6 Šalomoun odvětil: "Ty jsi prokazoval velké milosrdenství svému služebníku, mému otci Davidovi, a on před tebou chodil věrně, spravedlivě a se srdcem upřímným vůči tobě. Toto velké milosrdenství jsi mu zachoval a dal jsi mu syna, který sedí na jeho trůnu, jak je tomu dnes.
1 Král 3:7 Hospodine, můj Bože, ty jsi nyní po mém otci Davidovi ustanovil za krále svého služebníka, ale já jsem příliš mladý, neumím vycházet a vcházet.
1 Král 3:8 A tvůj služebník je uprostřed tvého lidu, který jsi vyvolil, lidu tak početného, že nemůže být pro množství počítán ani sečten.
1 Král 3:9 Kéž bys tedy dal svému služebníku srdce vnímavé, aby mohl soudit tvůj lid a dovedl rozlišovat mezi dobrem a zlem. Neboť kdo by dokázal soudit tento tvůj lid, jemuž je tak těžko vládnout?"
1 Král 3:10 Panovníku se líbilo, že Šalomoun žádal o tuto věc.
1 Král 3:11 Bůh mu řekl: "Protože jsi žádal o toto a nežádal jsi pro sebe ani dlouhý věk ani jsi nežádal bohatství, ba ani jsi nežádal bezživotí svých nepřátel, ale žádal jsi pro sebe rozumnost při soudním jednání,
1 Král 3:12 hle, učiním podle tvých slov. Dávám ti moudré a rozumné srdce, takže nikdo tobě podobný nebyl před tebou a ani po tobě nepovstane nikdo tobě podobný.
1 Král 3:13 A dávám ti i to, oč jsi nežádal, bohatství i slávu, tak aby nebyl nikdo tobě podobný mezi králi po všechny tvé dny.
1 Král 3:14 Budeš-li chodit po mých cestách a zachovávat má nařízení a přikázání, tak jako chodil tvůj otec David, prodloužím tvé dny."
1 Král 3:15 Tu se Šalomoun probudil a viděl, že to byl sen. Šel tedy do Jeruzaléma a postavil se před schránu Panovníkovy smlouvy, přinesl zápalné oběti, připravil oběti pokojné a vystrojil všem svým služebníkům hody.
1 Král 3:16 Tehdy přišly ke králi dvě ženy nevěstky a postavily se před něj.
1 Král 3:17 Jedna z těch žen řekla: "Prosím, můj pane, já a tato žena bydlíme v jednom domě a já jsem u ní v domě porodila.
1 Král 3:18 Třetího dne po mém porodu také tato žena porodila. Byly jsme spolu a v tom domě s námi nebyl nikdo cizí, v domě nebyl nikdo kromě nás dvou.
1 Král 3:19 Syn této ženy však v noci zemřel, neboť ho zalehla.
1 Král 3:20 Proto v noci vstala, a zatímco tvá otrokyně spala, vzala mého syna od mého boku, položila si ho do klína a svého mrtvého syna položila do klína mně.
1 Král 3:21 Ráno jsem vstala, abych svého syna nakojila, ale on byl mrtev. Když jsem si ho však zrána pozorně prohlédla, zjistila jsem, že to není můj syn, kterého jsem porodila."
1 Král 3:22 Druhá žena však prohlásila: "Nikoli. Můj syn je ten živý a ten mrtvý je tvůj." Ale první trvala na svém: "Ne. Tvůj syn je ten mrtvý, a ten živý je můj." A tak se před králem hádaly.
1 Král 3:23 Král řekl: "Tato tvrdí: »Ten živý je můj syn, a ten mrtvý je tvůj.« A tato tvrdí: »Ne, tvůj syn je ten mrtvý, a ten živý je můj.«"
1 Král 3:24 Král proto poručil: "Podejte mi meč." Přinesli tedy před krále meč.
1 Král 3:25 A král nařídil: "Rozetněte to živé dítě ve dví. Jednu polovinu dejte jedné a druhou polovinu druhé."
1 Král 3:26 Tu řekla králi žena, jejíž syn byl ten živý a jíž se srdce svíralo soucitem nad jejím synem: "Prosím, můj pane, dejte to živé novorozeně jí, jen je neusmrcujte!" Ale druhá řekla: "Ať není ani moje ani tvoje. Rozetněte je!"
1 Král 3:27 Tu král rozhodl: "Dejte to živé novorozeně té, která řekla: »Neusmrcujte je«; to je jeho matka."
1 Král 3:28 Když se celý Izrael dozvěděl o rozsudku, který král vynesl, jala je bázeň před králem. Viděli, že je nadán Boží moudrostí k vykonávání soudu.
1 Král 4:1 Tak byl král Šalomoun králem nad celým Izraelem.
1 Král 4:2 A toto byli jeho nejvyšší úředníci: Azarjáš, syn Sádokův, byl knězem.
1 Král 4:3 Elíchoref a Achijáš, synové Šíšovi, byli písaři, Jóšafat, syn Achílúdův, byl kancléřem,
1 Král 4:4 Benajáš, syn Jójadův, byl nad vojskem. Sádok a Ebjátar byli kněžími.
1 Král 4:5 Azarjáš, syn Nátanův, byl nad správci, Zabúd, syn Nátanův, byl knězem a královým přítelem.
1 Král 4:6 Achíšar byl nad domem a Adóníram, syn Abdův, byl nad nucenými pracemi.
1 Král 4:7 Šalomoun měl dále dvanáct správců nad celým Izraelem a ti opatřovali potravu pro krále a jeho dům. Každý měl v roce svůj měsíc, kdy potravu opatřoval.
1 Král 4:8 Toto jsou jejich jména: Syn Chúrův v Efrajimském pohoří.
1 Král 4:9 Syn Dekerův v Mákasu a v Šaalbímu, Bét-šemeši, Elónu a Bét-chánanu.
1 Král 4:10 Syn Chesedův v Arubótu. Jemu podléhalo Sóko a celá země cheferská.
1 Král 4:11 Syn Abínádabův spravoval celou pahorkatinu dórskou. Měl za ženu Táfatu, dceru Šalomounovu.
1 Král 4:12 Baana, syn Achílúdův, spravoval Taanak a Megido a celý Bét-šeán, který leží vedle Saretanu pod Jizreelem, od Bét-šeánu až k Ábel-mechóle, až za Jokmoám.
1 Král 4:13 Syn Geberův v Rámotu v Gileádu. Jemu podléhaly vsi Jaíra, syna Manasesova, který byl v Gileádu, podléhala mu také krajina argóbská, která je v Bášanu, šedesát velkých měst s hradbami a bronzovými závorami.
1 Král 4:14 Achínádab, syn Idův, v Machanajimu.
1 Král 4:15 Achímaas na území Neftalíově; také on si vzal za ženu Šalomounovu dceru, a to Basematu.
1 Král 4:16 Baaná, syn Chúšajův, na území Ašerově a v Alótu.
1 Král 4:17 Jóšafat, syn Parúachův, na území Isacharově.
1 Král 4:18 Šimeí, syn Élův, na území Benjamínově.
1 Král 4:19 Geber, syn Uríův, v zemi gileádské, v zemi emorejského krále Síchona a bášanského krále Óga; v té zemi byl jeden výsostný znak.
1 Král 4:20 Juda a Izrael byli tak početní jako písek u moře. Měli co jíst a pít a radovali se.
1 Král 5:1 Šalomoun vládl nad všemi královstvími od řeky Eufratu až k zemi pelištejské a až k hranicím Egypta; odtud přinášeli Šalomounovi dary a sloužili mu po všechny dny jeho života.
1 Král 5:2 Na jeden den se u Šalomounova dvora spotřebovalo třicet kórů bílé mouky a šedesát kórů mouky ječné,
1 Král 5:3 deset kusů krmného hovězího dobytka a dvacet kusů dobytka z pastvy, sto kusů ovcí a koz, kromě jelenů, gazel, antilop a vykrmené drůbeže.
1 Král 5:4 Panoval nad celým územím na západ od Řeky od Tifsachu až ke Gáze, nad všemi králi za Řekou, a měl pokoj ode všech sousedů.
1 Král 5:5 A Juda i Izrael bydleli v bezpečí po všechny dny Šalomounovy, každý pod svou vinnou révou a pod svým fíkovníkem, od Danu až po Beer-šebu.
1 Král 5:6 Šalomoun měl také ustájeno čtyřicet tisíc koní pro svou vozbu a dvanáct tisíc koní jezdeckých.
1 Král 5:7 Jmenovaní správci opatřovali potravu pro krále Šalomouna a pro všechny, kteří měli přístup ke stolu krále Šalomouna, každý ve svém měsíci. Nedopouštěli, aby něco chybělo.
1 Král 5:8 Také ječmen a slámu pro koně a lehkonohé oře dodávali na místo, kde právě král byl, každý podle toho, jak mu bylo určeno.
1 Král 5:9 Bůh dal Šalomounovi moudrost, převelikou rozumnost a takovou hojnost myšlenek, jako je písku na břehu moře.
1 Král 5:10 Šalomounova moudrost převýšila moudrost všech synů dávnověku i všechnu moudrost egyptskou.
1 Král 5:11 Byl moudřejší než všichni lidé, než Étan Ezrachejský a Héman, Kalkol a Darda, synové Machólovi. Jeho jméno bylo proslulé mezi všemi okolními pronárody.
1 Král 5:12 Vyslovil tři tisíce přísloví a jeho písní bylo tisíc a pět.
1 Král 5:13 Dovedl také mluvit o stromech, od cedru, který je na Libanónu, až po yzop, který roste na zdi, a dovedl mluvit i o zvířatech, ptácích, plazech a rybách.
1 Král 5:14 Šalomounově moudrosti přicházeli naslouchat ze všech národů i ode všech králů země, kteří se o jeho moudrosti doslechli.
1 Král 5:15 Týrský král Chíram poslal k Šalomounovi své služebníky, neboť uslyšel, že ho pomazali za krále namísto jeho otce. Chíram byl totiž přítelem Davidovým po všechna léta.
1 Král 5:16 Šalomoun poslal Chíramovi vzkaz:
1 Král 5:17 "Ty víš, že můj otec David nemohl vybudovat dům jménu Hospodina, svého Boha, pro boje, které vedl s okolními nepřáteli, dokud mu je Hospodin nepoložil pod nohy.
1 Král 5:18 Teď mi však Hospodin, můj Bůh, dal ode všech okolních nepřátel odpočinutí, nehrozí mi protivník ani žádná zlá událost.
1 Král 5:19 Proto jsem se rozhodl vybudovat dům jménu Hospodina, svého Boha, podle Hospodinových slov k mému otci Davidovi: »Tvůj syn, kterého dosadím po tobě na tvůj trůn, ten vybuduje dům mému jménu.«
1 Král 5:20 Proto přikaž, aby pro mne poráželi libanónské cedry. Moji služebníci budou s tvými a já ti budu dávat mzdu pro tvé služebníky v takové výši, jakou určíš; vždyť víš, že mezi námi není nikoho, kdo by uměl porážet stromy jako Sidóňané."
1 Král 5:21 Když Chíram uslyšel Šalomounova slova, velmi se zaradoval a řekl: "Požehnán buď dnes Hospodin, že dal Davidovi moudrého syna, aby vládl nad tímto početným lidem."
1 Král 5:22 A Chíram poslal Šalomounovi poselství: "Slyšel jsem, co jsi mi vzkázal. Pokud jde o dřevo cedrové a cypřišové, vyhovím každému tvému přání.
1 Král 5:23 Moji služebníci je stáhnou z Libanónu dolů k moři a já z nich dám udělat vory; po moři je dopravím až na místo, které mi určíš. Tam je dám rozpojit a ty je dáš odtáhnout. Také ty vyhovíš mému přání a budeš dodávat potravu pro můj dům."
1 Král 5:24 Dodával tedy Chíram Šalomounovi dřevo cedrové a cypřišové, všechno podle jeho přání.
1 Král 5:25 Šalomoun dodával Chíramovi dvacet tisíc kórů pšenice k jídlu pro jeho dům a dvacet kórů oleje získaného drcením; to dával Šalomoun Chíramovi rok co rok.
1 Král 5:26 Hospodin dal Šalomounovi moudrost, kterou mu přislíbil, a mezi Chíramem a Šalomounem byl pokoj. Oba spolu uzavřeli smlouvu.
1 Král 5:27 Král Šalomoun vybral z celého Izraele robotníky v počtu třiceti tisíc mužů.
1 Král 5:28 Z nich posílal na Libanón střídavě deset tisíc každý měsíc. Měsíc byli na Libanónu, dva měsíce doma. Nad robotníky byl Adóníram.
1 Král 5:29 Šalomoun měl také sedmdesát tisíc nosičů břemen a osmdesát tisíc kameníků v horách,
1 Král 5:30 mimo představené Šalomounových správců, kteří byli nad pracemi v počtu tří tisíc tří set a panovali nad lidem konajícím tu práci.
1 Král 5:31 Král přikázal, aby se do základů domu dávaly kvádry; proto lámali veliké kusy ušlechtilého kamene.
1 Král 5:32 Dělníci Šalomounovi a dělníci Chíramovi a Gebalci je otesávali a připravovali dřevo i kameny k budování domu.
1 Král 6:1 Čtyři sta osmdesát let po vyjití Izraelců z egyptské země, čtvrtého roku svého kralování nad Izraelem, v měsíci zívu, což je druhý měsíc, začal Šalomoun budovat dům Hospodinu.
1 Král 6:2 Dům, který král Šalomoun budoval Hospodinu, byl dlouhý šedesát loket, široký dvacet a vysoký třicet loket.
1 Král 6:3 Délka předsíně před lodí chrám
