Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Skutky apoštolůKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 13. října, 2019
Skutky apoštolů
[zkr. = Sk]
sefově původu.
Sk 7:14 Pak si Josef vzal k sobě svého otce Jákoba a všechny své příbuzné; bylo jich sedmdesát pět.
Sk 7:15 Tak se Jákob dostal do Egypta a tam zemřel on i naši praotcové.
Sk 7:16 Jejich ostatky přenesli do Sichemu a uložili je do hrobky, kterou Abraham koupil od synů Emorových v Sichemu a zaplatil stříbrem.
Sk 7:17 Když už byl blízko čas, kdy Bůh chtěl splnit to, co Abrahamovi slíbil, počet našeho lidu v Egyptě velmi vzrostl.
Sk 7:18 Ale tu nastoupil v Egyptě jiný král, který už o Josefovi nic nevěděl.
Sk 7:19 Ten jednal s naším národem nepřátelsky a přinutil naše praotce, aby odkládali děti, které se jim narodí, a nenechávali je naživu.
Sk 7:20 V té době se narodil Mojžíš, kterého si Bůh vyvolil. Po tři měsíce o něj pečovali doma;
Sk 7:21 a když ho museli odložit, ujala se ho faraónova dcera a starala se o něj jako o svého syna.
Sk 7:22 Byl vychován ve vší egyptské moudrosti a byl mocný v slovech i činech.
Sk 7:23 Když Mojžíš dosáhl věku čtyřiceti let, přišlo mu na mysl, aby se podíval, jak žijí jeho izraelští bratří.
Sk 7:24 A tu uviděl, jak s jedním z nich nějaký Egypťan zle nakládá; přispěchal tomu ubožákovi na pomoc a pomstil ho tím, že Egypťana zabil.
Sk 7:25 Myslel, že jeho bratří pochopí, že je chce Bůh skrze něho zachránit; ale oni to nepochopili.
Sk 7:26 Druhého dne mezi ně zase přišel, právě když se dva z nich rvali; snažil se je smířit, a proto jim řekl: 'Co to děláte? Jste přece bratří! Proč ubližujete jeden druhému?'
Sk 7:27 Ale ten, který svého bližního napadl, odstrčil Mojžíše a řekl: 'Kdo tě nad námi ustanovil vládcem a soudcem?
Sk 7:28 Snad mne nechceš také zabít jako včera toho Egypťana?'
Sk 7:29 Když to Mojžíš slyšel, utekl z Egypta a žil v zemi madiánské; tam se mu narodili dva synové.
Sk 7:30 Když uplynulo čtyřicet let, zjevil se mu na poušti u hory Sínaj anděl v plameni hořícího keře.
Sk 7:31 S údivem hleděl Mojžíš na to zjevení; šel blíž, aby se lépe podíval, a tu se ozval Hospodinův hlas:
Sk 7:32 'Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův.' Mojžíš se třásl strachem a neodvážil se vzhlédnout.
Sk 7:33 Hospodin mu řekl: 'Zuj si obuv, protože místo, na kterém stojíš, je země svatá.
Sk 7:34 Dobře jsem viděl, jak můj lid v Egyptě těžce trpí, a slyšel jsem, jak sténá. Proto jsem sestoupil, abych je vysvobodil. Jdi tedy, posílám tě do Egypta.'
Sk 7:35 To je ten Mojžíš, kterého odmítli, když řekli: 'Kdo tě nad námi ustanovil vládcem a soudcem?' Toho poslal Bůh jako vládce i vysvoboditele, když se mu prostřednictvím anděla zjevil v keři.
Sk 7:36 To je ten Mojžíš, který je vyvedl z Egyptské země, který činil divy a znamení v Egyptě, při Rudém moři i na poušti po čtyřicet let.
Sk 7:37 To je on, který řekl synům izraelským: 'Bůh vám z vašich bratří povolá proroka, jako jsem já.'
Sk 7:38 To je ten, kdo při shromáždění lidu na poušti byl prostředníkem mezi andělem, který k němu mluvil na hoře Sínaj, a mezi našimi praotci. To on přijal pro vás slova života.
Sk 7:39 Ale naši praotcové ho nechtěli za vůdce, zřekli se ho a zatoužili po Egyptu.
Sk 7:40 Proto řekli Árónovi: 'Udělej nám bohy, kteří by nás vedli. Vždyť nevíme, co se stalo s tím Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta.'
Sk 7:41 A tehdy si udělali sochu telete, začali této modle obětovat a před výtvorem vlastních rukou pořádali slavnosti.
Sk 7:42 Proto se od nich Bůh odvrátil a dopustil, aby se klaněli nebeským mocnostem, jak se o tom píše v knize proroků: 'Byl jsem to já, lide izraelský, komu jste po těch čtyřicet let na poušti obětovali a přinášeli dary?
Sk 7:43 Byl to Moloch, jehož stánek jste s sebou nosili, a hvězdu boha Remfana, obrazy, které jste si udělali pro svou modloslužbu. Proto vás přestěhuji do vyhnanství, až do končin babylónských.'
Sk 7:44 Naši praotcové měli na poušti stánek svědectví; Bůh přikázal Mojžíšovi, aby jej udělal podle vzoru, který mu ukázal.
Sk 7:45 Tento stánek odevzdali svým synům, a ti jej za Jozue vnesli do země pohanů, které Bůh před nimi zahnal. Tak tomu bylo až do časů Davidových.
Sk 7:46 David nalezl u Boha milost a prosil, aby směl vyhledat místo, kde by přebýval Bůh Jákobův.
Sk 7:47 Ale teprve Šalomoun vystavěl Bohu chrám.
Sk 7:48 Avšak Nejvyšší nepřebývá v chrámech, vystavěných lidskýma rukama, jak praví prorok:
Sk 7:49 'Mým trůnem je nebe a země podnoží mých nohou! Jaký chrám mi můžete vystavět, praví Hospodin, a je vůbec místo, kde bych mohl spočinout?
Sk 7:50 Což to všechno nestvořila má ruka?'
Sk 7:51 Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i uši! Nepřestáváte odporovat Duchu svatému, jako to dělali vaši otcové.
Sk 7:52 Byl kdy nějaký prorok, aby ho vaši otcové nepronásledovali? Zabili ty, kteří předpověděli příchod Spravedlivého, a toho vy jste nyní zradili a zavraždili.
Sk 7:53 Přijali jste Boží zákon z rukou andělů, ale sami jste jej nezachovali!"
Sk 7:54 Když to členové rady slyšeli, začali na Štěpána v duchu zuřit a zlostí zatínali zuby.
Sk 7:55 Ale on, plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a uzřel Boží slávu i Ježíše, jak stojí po pravici Boží,
Sk 7:56 a řekl: "Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží."
Sk 7:57 Tu začali hrozně křičet a zacpávat si uši; všichni se na něho vrhli
Sk 7:58 a hnali ho za město, aby ho kamenovali. Svědkové dali své pláště hlídat mládenci, který se jmenoval Saul.
Sk 7:59 Když Štěpána kamenovali, on se modlil: "Pane Ježíši, přijmi mého ducha!"
Sk 7:60 Pak klesl na kolena a zvolal mocným hlasem: "Pane, odpusť jim tento hřích!" To řekl a zemřel.
Sk 8:1 Saul schvaloval, že Štěpána zabili. Tehdy začalo kruté pronásledování jeruzalémské církve; všichni kromě apoštolů se rozprchli po Judsku a Samařsku.
Sk 8:2 Zbožní muži Štěpána pochovali a velmi nad ním truchlili.
Sk 8:3 Saul se však snažil církev zničit: pátral dům od domu, zatýkal muže i ženy a dával je do žaláře.
Sk 8:4 Ti, kteří se z Jeruzaléma rozprchli, začali kázat evangelium všude, kam přišli.
Sk 8:5 Filip odešel do města Samaří a zvěstoval tam Krista.
Sk 8:6 Všichni lidé byli zaujati Filipovými slovy, když je slyšeli, a když viděli znamení, která činil.
Sk 8:7 Neboť z mnoha posedlých vycházeli s velikým křikem nečistí duchové a mnoho ochrnutých a chromých bylo uzdraveno.
Sk 8:8 A tak nastala veliká radost v tom městě.
Sk 8:9 Jeden muž, jménem Šimon, který tam žil, už dlouhou dobu svou magií uváděl v úžas samařský lid; říkal o sobě, že je v něm božská moc.
Sk 8:10 Všichni - prostí i významní - mu dychtivě naslouchali a říkali si: "On je ta božská moc, která se nazývá Veliká."
Sk 8:11 Poslouchali ho ve všem proto, že na ně dlouhý čas působil svou magií.
Sk 8:12 Ale když uvěřili Filipově zvěsti o Božím království a o Ježíši Kristu, dávali se pokřtít muži i ženy.
Sk 8:13 Tu uvěřil i sám Šimon, dal se pokřtít, byl stále s Filipem a nevycházel z úžasu, když viděl, jak se tu dějí veliká znamení a mocné činy.
Sk 8:14 Když apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že v Samařsku přijali Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana.
Sk 8:15 Oni tam přišli a modlili se za ně, aby také jim byl dán Duch svatý,
Sk 8:16 neboť ještě na nikoho z nich nesestoupil; byli jen pokřtěni ve jméno Pána Ježíše.
Sk 8:17 Petr a Jan tedy na ně vložili ruce a oni přijali Ducha svatého.
Sk 8:18 Když Šimon viděl, že ten, na koho apoštolové vloží ruce, dostává Ducha svatého, nabídl jim peníze a řekl:
Sk 8:19 "Dejte i mně tu moc, aby Ducha svatého dostal každý, na koho vložím ruce."
Sk 8:20 Petr mu odpověděl: "Tvé peníze ať jsou zatraceny i s tebou: Myslil sis, že se Boží dar dá získat za peníze!
Sk 8:21 Tato moc není pro tebe a nemůžeš mít na ní podíl, neboť tvé srdce není upřímné před Bohem.
Sk 8:22 Odvrať se proto od této své ničemnosti a pros Boha; snad ti odpustí, co jsi zamýšlel.
Sk 8:23 Vidím, že jsi pln hořké závisti a v zajetí nepravosti."
Sk 8:24 Šimon na to řekl: "Modlete se za mne k Bohu, aby mne nepostihlo nic z toho, o čem jste mluvili."
Sk 8:25 Apoštolové i potom vydávali svědectví a kázali slovo Páně. Pak se vraceli do Jeruzaléma a ještě cestou zvěstovali evangelium v mnoha samařských vesnicích.
Sk 8:26 Anděl Páně řekl Filipovi: "Vydej se na jih k cestě, která vede z Jeruzaléma do Gázy." Ta cesta je opuštěná.
Sk 8:27 Filip se vydal k té cestě a hle, právě přijížděl etiopský dvořan, správce všech pokladů kandaky, to jest etiopské královny. Ten vykonal pouť do Jeruzaléma
Sk 8:28 a nyní se vracel na svém voze a četl proroka Izaiáše.
Sk 8:29 Duch řekl Filipovi: "Běž k tomu vozu a jdi vedle něho!"
Sk 8:30 Filip k němu přiběhl, a když uslyšel, že ten člověk čte proroka Izaiáše, zeptal se: "Rozumíš tomu, co čteš?"
Sk 8:31 On odpověděl: "Jak bych mohl, když mi to nikdo nevyloží!" A pozval Filipa, aby nastoupil a sedl si vedle něho.
Sk 8:32 To místo Písma, které četl, znělo: 'Jako ovce vedená na porážku, jako beránek, němý, když ho stříhají, ani on neotevřel ústa.
Sk 8:33 Ponížil se, a proto byl soud nad ním zrušen; kdo bude moci vypravovat o jeho potomcích? Vždyť jeho život na této zemi byl ukončen.'
Sk 8:34 Dvořan se obrátil k Filipovi: "Vylož mi, prosím, o kom to prorok mluví - sám o sobě, či o někom jiném?"
Sk 8:35 Tu Filip začal u toho slova Písma a zvěstoval mu Ježíše.
Sk 8:36 Jak pokračovali v cestě, přijeli k místu, kde byla voda. Dvořan řekl: "Zde je voda. Co brání, abych byl pokřtěn?"
Sk 8:37 ---
Sk 8:38 Dal zastavit vůz a oba, Filip i dvořan, sestoupili do vody a Filip jej pokřtil.
Sk 8:39 Když vystoupili z vody, Duch Páně se Filipa zmocnil a dvořan ho už neviděl, ale radoval se a jel dál svou cestou.
Sk 8:40 Filip se pak ocitl v Azótu. Procházel všemi městy a přinášel jim radostnou zvěst, až se dostal do Cesareje.
Sk 9:1 Saul nepřestával vyhrožovat učedníkům Páně a chtěl je vyhladit. Šel proto k veleknězi
Sk 9:2 a vyžádal si od něho doporučující listy pro synagógy v Damašku, aby tam mohl vyhledávat muže i ženy, kteří se hlásí k tomu směru, a přivést je v poutech do Jeruzaléma.
Sk 9:3 Na cestě, když už byl blízko Damašku, zazářilo kolem něho náhle světlo z nebe.
Sk 9:4 Padl na zem a uslyšel hlas: "Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?"
Sk 9:5 Saul řekl: "Kdo jsi, Pane?" On odpověděl: "Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.
Sk 9:6 Vstaň, jdi do města a tam se dovíš, co máš dělat."
Sk 9:7 Muži, kteří ho doprovázeli, zůstali stát a nebyli schopni slova; slyšeli sice hlas, ale nespatřili nikoho.
Sk 9:8 Saul vstal ze země, otevřel oči, ale nic neviděl. Museli ho vzít za ruce a dovést do Damašku.
Sk 9:9 Po tři dny neviděl, nic nejedl a nepil.
Sk 9:10 V Damašku žil jeden učedník, jménem Ananiáš. Toho Pán ve vidění zavolal: "Ananiáši!" On odpověděl: "Zde jsem, Pane."
Sk 9:11 Pán mu řekl: "Jdi hned do ulice, která se jmenuje Přímá, a v domě Judově vyhledej Saula z Tarsu. Právě se modlí
Sk 9:12 a dostalo se mu vidění, jak k němu vchází muž jménem Ananiáš a vkládá na něj ruce, aby opět viděl."
Sk 9:13 Ananiáš odpověděl: "Pane, mnoho lidí mi vyprávělo o tom člověku, kolik zla způsobil bratřím v Jeruzalémě.
Sk 9:14 Také zde má od velekněží plnou moc zatknout každého, kdo vzývá tvé jméno."
Sk 9:15 Pán mu však řekl: "Jdi, neboť on je mým nástrojem, který jsem si zvolil, aby nesl mé jméno národům i králům a synům izraelským.
Sk 9:16 Ukáži mu, co všechno musí podstoupit pro mé jméno."
Sk 9:17 Ananiáš šel, vstoupil do toho domu, vložil na Saula ruce a řekl: "Saule, můj bratře, posílá mě k tobě Pán - ten
Text bible pro den: Pondělí, 14. října, 2019
Skutky apoštolů
[zkr. = Sk] Ježíš, který se ti zjevil na tvé cestě; chce, abys opět viděl a byl naplněn Duchem svatým."
Sk 9:18 Tu jako by mu s očí spadly šupiny, zase viděl a hned se dal pokřtít.
Sk 9:19 Pak přijal pokrm a síla se mu vrátila. S damašskými učedníky zůstal Saul několik dní
Sk 9:20 a hned začal v synagógách kázat, že Ježíš je Syn Boží.
Sk 9:21 Všichni, kdo ho slyšeli, žasli a říkali: "To je přece ten, který se snažil v Jeruzalémě vyhladit všechny vyznavače tohoto jména. I sem přišel jen proto, aby je v poutech odvedl k velekněžím."
Sk 9:22 Ale Saul působil čím dál tím mocněji a svými důkazy, že Ježíš je Mesiáš, přiváděl do úzkých damašské židy.
Sk 9:23 Po nějaké době se židé uradili, že Saula zabijí,
Sk 9:24 ale on se o jejich úkladech dověděl. Protože ve dne v noci hlídali i brány, aby ho mohli zahubit,
Sk 9:25 spustili ho učedníci dolů z hradeb v koši po provazech.
Sk 9:26 Když přišel do Jeruzaléma, chtěl se připojit k učedníkům; ale všichni se ho báli, protože nevěřili, že k nim patří.
Sk 9:27 Tu se ho ujal Barnabáš, uvedl ho k apoštolům a vypravoval jim, jak Saul na cestě do Damašku uviděl Pána, uslyšel jeho hlas, a jak tam potom neohroženě kázal v Ježíšově jménu.
Sk 9:28 Saul se nyní mohl v Jeruzalémě na všem podílet s apoštoly a všude směle mluvil ve jménu Páně.
Sk 9:29 Kázal také řecky mluvícím židům a přel se s nimi, takže se ho pokoušeli zabít.
Sk 9:30 Když se to bratří dověděli, doprovodili ho do Cesareje a poslali do Tarsu.
Sk 9:31 A tak církev v celém Judsku, Galileji a Samaří měla klid, vnitřně i navenek rostla, žila v bázni Páně a vzrůstala počtem, protože ji Duch svatý posiloval.
Sk 9:32 Když Petr procházel všechna ta místa, přišel také k bratřím, kteří žili v Lyddě.
Sk 9:33 Tam se setkal s jedním člověkem, jménem Eneáš, který byl už osm let upoután na lůžko, poněvadž byl ochrnutý.
Sk 9:34 Petr mu řekl: "Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje! Vstaň a ustel své lůžko!" A Eneáš hned vstal.
Sk 9:35 Všichni obyvatelé Lyddy a Sáronu, kteří to viděli, obrátili se k Pánu.
Sk 9:36 V Joppe žila učednice jménem Tabita, řecky Dorkas. Konala mnoho dobrých skutků a štědře rozdávala almužny.
Sk 9:37 Ale právě tehdy onemocněla a zemřela. Umyli ji a položili do horního pokoje.
Sk 9:38 Poněvadž Lydda je blízko Joppe, dověděli se učedníci, že je tam Petr, a poslali k němu dva muže s naléhavou prosbou: "Přijď rychle k nám!"
Sk 9:39 Petr se hned s nimi vydal na cestu. Když přišli do Joppe, zavedli jej do horního pokoje, kde ho s pláčem obklopily všechny vdovy a ukazovaly mu košile a pláště, které jim Tabita šila, dokud byla naživu.
Sk 9:40 Petr poslal všechny z místnosti; pak poklekl, pomodlil se, obrátil se k mrtvé a řekl: "Tabito, vstaň!" Ona otevřela oči, a když spatřila Petra, zvedla se na lůžku.
Sk 9:41 Podal jí ruku a pomohl jí vstát. Pak všechny zavolal, i vdovy, a vrátil jim ji živou.
Sk 9:42 Zpráva o tom se rozšířila po celém Joppe a mnoho lidí uvěřilo v Pána.
Sk 9:43 Petr zůstal ještě delší čas v Joppe v domě Šimona koželuha.
Sk 10:1 V Cesareji žil nějaký muž jménem Kornélius, důstojník pluku zvaného Italský.
Sk 10:2 Byl to člověk zbožný, s celou svou rodinou věřil v jediného Boha, byl velmi štědrý vůči židovskému lidu a pravidelně se modlil k Bohu.
Sk 10:3 Ten měl kolem třetí hodiny odpoledne vidění, v němž jasně spatřil Božího anděla, jak k němu vchází a volá na něj: "Kornélie!"
Sk 10:4 Pohlédl na něj a pln bázně řekl: "Co si přeješ, Pane?" Anděl odpověděl: "Bůh přijal tvé modlitby a almužny a pamatuje na tebe.
Sk 10:5 Vyprav hned posly do Joppe, ať sem přivedou Šimona, zvaného Petr.
Sk 10:6 Bydlí u Šimona koželuha, který má dům u moře."
Sk 10:7 Když odešel ten anděl, zavolal si Kornélius ze svých lidí dva sluhy a jednoho zbožného vojáka ze své stráže,
Sk 10:8 všechno jim vypravoval a pak je vyslal do Joppe.
Sk 10:9 Druhého dne, právě když se blížili k městu, vyšel Petr za poledne na rovnou střechu domu, aby se modlil.
Sk 10:10 Pak dostal hlad a chtěl se najíst. Zatímco mu připravovali jídlo, upadl do vytržení mysli:
Sk 10:11 Vidí, jak se z otevřeného nebe cosi snáší; podobalo se to veliké plachtě, kterou spouštějí za čtyři cípy k zemi.
Sk 10:12 Byly v ní všechny druhy živočichů: čtvernožci, plazi i ptáci.
Sk 10:13 Tu k němu zazněl hlas: "Vstaň, Petře, zabíjej a jez!"
Sk 10:14 Petr odpověděl: "To ne, Pane! Ještě nikdy jsem nejedl nic, co poskvrňuje a znečišťuje."
Sk 10:15 Ale hlas se ozval znovu: "Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté."
Sk 10:16 To se opakovalo třikrát a zase to všechno bylo vyneseno vzhůru do nebe.
Sk 10:17 Zatímco Petr úporně přemýšlel, co to jeho vidění může znamenat, podařilo se Kornéliovým poslům nalézt Šimonův dům. Zastavili se před vraty,
Sk 10:18 zavolali a ptali se, zda tu bydlí Šimon, kterému říkají Petr.
Sk 10:19 A Petr stále ještě přemýšlel o svém vidění, když mu Duch řekl: "Jsou tu tři muži a hledají tě;
Sk 10:20 sejdi hned dolů a bez rozpaků s nimi jdi, neboť já jsem je poslal."
Sk 10:21 Petr tedy sešel dolů k těm mužům a řekl: "Já jsem ten, kterého hledáte. Proč jste za mnou přišli?"
Sk 10:22 Oni odpověděli: "Posílá nás setník Kornélius, muž spravedlivý, který věří v jediného Boha a má dobrou pověst u všeho židovského lidu. Zjevil se mu anděl a rozkázal mu, aby tě pozval do svého domu a vyslechl, co mu máš říci."
Sk 10:23 Petr je zavedl dovnitř a nechal je u sebe přes noc. Hned druhého dne se s nimi Petr vydal na cestu a ještě několik bratří z Joppe ho doprovázelo.
Sk 10:24 Nazítří přišli do Cesareje. Kornélius je očekával a spolu s ním jeho příbuzní a nejbližší přátelé.
Sk 10:25 Když chtěl Petr vejít, vyšel mu Kornélius vstříc, padl na kolena a poklonil se mu.
Sk 10:26 Ale Petr jej přinutil vstát a řekl: "Vstaň, vždyť i já jsem jen člověk."
Sk 10:27 Za rozhovoru vešli dovnitř a Petr shledal, že je tam shromážděno mnoho lidí.
Sk 10:28 Promluvil k nim: "Dobře víte, že židům není dovoleno stýkat se s pohany a navštěvovat je. Mně však Bůh ukázal, abych si o žádném člověku nemyslel, že styk s ním poskvrňuje nebo znečišťuje.
Sk 10:29 Proto jsem také bez váhání přišel, když jste pro mne poslali, a nyní se ptám, jaký jste k tomu měli důvod."
Sk 10:30 Kornélius odpověděl: "Jsou to právě tři dny, co jsem se v tuto chvíli modlil ve svém domě odpolední modlitbu, a náhle stál přede mnou muž v zářícím rouchu
Sk 10:31 a řekl: 'Kornélie, Bůh vyslyšel tvou modlitbu a ví o tvých dobrých skutcích.
Sk 10:32 Vyprav posly do Joppe a povolej odtud Šimona, kterému říkají Petr. Bydlí v domě koželuha Šimona u moře.'
Sk 10:33 Hned jsem tedy pro tebe poslal a ty jsi ochotně přišel. Nyní jsme tu všichni shromážděni před Bohem a chceme slyšet vše, co ti Pán uložil."
Sk 10:34 A Petr se ujal slova: "Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní,
Sk 10:35 ale v každém národě je mu milý ten, kdo v něho věří a činí, co je spravedlivé.
Sk 10:36 To je ta zvěst, kterou Bůh poslal synům izraelským, když vyhlásil pokoj v Ježíši Kristu. On je Pánem všech.
Sk 10:37 Dobře víte, co se dálo po celém Judsku: Začalo to v Galileji po křtu, který kázal Jan.
Sk 10:38 Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním.
Sk 10:39 A my jsme svědky všeho, co činil v zemi judské i v Jeruzalémě. Ale oni ho pověsili na kříž a zabili.
Sk 10:40 Bůh jej však třetího dne vzkřísil a dal mu zjevit se -
Sk 10:41 nikoli všemu lidu, nýbrž jen svědkům, které k tomu napřed vyvolil, totiž nám; my jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání.
Sk 10:42 A uložil nám, abychom kázali lidu a dosvědčovali, že je to on, koho Bůh ustanovil za soudce živých i mrtvých.
Sk 10:43 Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že pro jeho jméno budou odpuštěny hříchy každému, kdo v něho věří."
Sk 10:44 Ještě když Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kteří tu řeč slyšeli.
Sk 10:45 Bratří židovského původu, kteří přišli s Petrem, žasli, že i pohanům byl dán dar Ducha svatého.
Sk 10:46 Vždyť je slyšeli mluvit ve vytržení mysli a velebit Boha. Tu Petr prohlásil:
Sk 10:47 "Kdo může zabránit, aby byli vodou pokřtěni ti, kteří přijali Ducha svatého jako my?"
Sk 10:48 A dal pokyn, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista. Potom jej pozvali, aby u nich zůstal několik dní.
Sk 11:1 O tom, že i pohané přijali slovo Boží, dověděli se apoštolové a bratří v Judsku.
Sk 11:2 Když přišel Petr do Jeruzaléma, začali mu bratří židovského původu vyčítat:
Sk 11:3 "Navštívil jsi neobřezané lidi a jedl s nimi!"
Sk 11:4 A tak jim to Petr začal po pořádku vysvětlovat:
Sk 11:5 "Byl jsem v městě Joppe a právě jsem se modlil, když jsem ve vytržení mysli měl vidění: Cosi se snáší dolů a podobá se to veliké plachtě, kterou spouštějí za čtyři cípy z nebe; zastavila se právě u mne.
Sk 11:6 Když jsem se do ní pozorně podíval, uviděl jsem tam nejrůznější zvířata i divokou zvěř, plazy a ptáky.
Sk 11:7 Uslyšel jsem hlas, který mi řekl: 'Vstaň, Petře, zabíjej a jez!'
Sk 11:8 Odpověděl jsem: 'To ne, Pane! Ještě nikdy nevešlo do mých úst nic, co poskvrňuje a znečišťuje.'
Sk 11:9 Ale hlas z nebe promluvil znovu: 'Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté.'
Sk 11:10 To se opakovalo třikrát a vše bylo opět vyzdviženo do nebe.
Sk 11:11 A právě v tu chvíli se zastavili před domem, kde jsme bydleli, tři muži, poslaní ke mně z Cesareje.
Sk 11:12 Duch mi řekl, abych bez rozpaků šel s nimi. Se mnou se vydalo na cestu i těchto šest bratří a všichni jsme vstoupili do Kornéliova domu.
Sk 11:13 On nám vypravoval, jak se mu v jeho domě zjevil anděl a řekl mu: 'Pošli někoho do Joppe a pozvi k sobě Šimona, kterému říkají Petr.
Sk 11:14 Co on ti poví, přinese spásu tobě i tvé rodině.'
Sk 11:15 Když jsem k nim začal mluvit, sestoupil na ně Duch svatý, jako už na počátku sestoupil na nás.
Sk 11:16 Tu jsem si vzpomněl na to, co řekl Pán: 'Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem svatým.'
Sk 11:17 Jestliže tedy jim Bůh dal stejný dar jako nám, když uvěřili v Pána Ježíše Krista, jak jsem já v tom mohl Bohu bránit?" -
Sk 11:18 Po těch slovech bratří už nic nenamítali, ale velebili Boha: "Tak i pohany povolal Bůh k pokání, aby dosáhli života!"
Sk 11:19 Po smrti Štěpánově nastalo v Jeruzalémě pronásledování. Ti, kteří se odtud rozprchli, dostali se až do Fénicie, na Kypr a do Antiochie; slovo evangelia však zvěstovali jenom židům.
Sk 11:20 Ale někteří z nich, původem z Kypru a z Kyrény, začali po svém příchodu do Antiochie zvěstovat Pána Ježíše také pohanům.
Sk 11:21 Moc Boží byla s nimi, a veliké množství lidí uvěřilo a obrátilo se k Pánu.
Sk 11:22 Zpráva o tom se dostala k sluchu církve v Jeruzalémě a bratří poslali do Antiochie Barnabáše.
Sk 11:23 Když tam přišel a spatřil, co se z milosti Boží děje, měl radost a povzbuzoval všechny, aby ve svém rozhodnutí setrvali a zůstali Pánu věrni.
Sk 11:24 Byl to muž dobrý, plný Ducha svatého a víry; a tak bylo mnoho lidí přivedeno k Pánu.
Sk 11:25 Proto se Barnabáš odebral do Tarsu, aby vyhledal Saula.
Sk 11:26 A když ho nalezl, vzal ho s sebou do Antiochie. Pracovali spolu v tamější církvi po celý rok a vyučovali velké množství lidí; a právě v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany.
Sk 11:27 V těch dnech přišli z Jeruzaléma do Antiochie proroci.
Sk 11:28 Jeden z nich, jménem Agabus, veden Duchem předpověděl, že po celém svě
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Úterý, 15. října, 2019
Skutky apoštolů
[zkr. = Sk]
tě nastane veliký hlad. To se také stalo za císaře Klaudia.
Sk 11:29 Proto se učedníci rozhodli, že každý podle svých možností pomůže bratřím v Judsku.
Sk 11:30 Učinili to a poslali sbírku po Barnabášovi a Saulovi jeruzalémským starším.
Sk 12:1 V té době král Herodes krutě zasáhl proti některým bratřím.
Sk 12:2 Mečem dal popravit Jakuba, bratra Janova.
Sk 12:3 Když viděl, že si tím získal židy, rozkázal zatknout také Petra. Byly právě velikonoce.
Sk 12:4 Zmocnil se ho, dal ho zavřít do vězení a hlídat čtyřmi strážemi po čtyřech vojácích. Chtěl ho po velikonocích veřejně soudit.
Sk 12:5 Petra tedy střežili ve vězení a církev se za něj stále modlila k Bohu.
Sk 12:6 Noc předtím, kdy jej chtěl Herodes předvést na soud, spal Petr mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy, a stráže před dveřmi hlídaly vězení.
Sk 12:7 Najednou u něho stál anděl Páně a v žaláři zazářilo světlo. Anděl udeřil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: "Rychle! Vstaň!" A s Petrových rukou spadly řetězy.
Sk 12:8 Anděl mu řekl: "Opásej se a obuj se!" Petr to udělal a anděl ho vyzval: "Vezmi si plášť a pojď za mnou."
Sk 12:9 Petr následoval tedy anděla ven z vězení, ale nebyl si jist, zda to všechno je skutečnost; myslel si, že má vidění.
Sk 12:10 Prošli první stráží, pak druhou, a přišli k železné bráně, která vedla do města; ta se jim sama od sebe otevřela. Vyšli ven, prošli jednou ulicí a tu mu náhle anděl zmizel.
Sk 12:11 Teprve nyní se Petr vzpamatoval a řekl: "Teď už vím, že Pán opravdu poslal svého anděla, vysvobodil mne z ruky Herodovy a uchránil od toho, co si přál židovský lid."
Sk 12:12 S tím vědomím šel do domu Marie, matky Jana, zvaného Marek. Tam se shromáždilo mnoho lidí a modlili se.
Sk 12:13 Když Petr zatloukl na domovní dveře, přišla služka jménem Rodé, aby se zeptala, kdo to je.
Sk 12:14 Tu poznala Petrův hlas, ale samou radostí hned neotevřela a běžela dovnitř oznámit, že Petr stojí přede dveřmi.
Sk 12:15 Ale oni jí řekli: "Ty ses zbláznila!" Ona však trvala na tom, že je to pravda. Řekli jí: "Tak to musí být jeho duch!"
Sk 12:16 Ale Petr stále tloukl. Šli tedy otevřít a užasli, když ho spatřili.
Sk 12:17 Pokynul jim rukou, aby je uklidnil, a vypravoval jim, jak ho Pán vyvedl z vězení; nakonec jim řekl: "Povězte to Jakubovi a ostatním bratřím." Pak odešel z města.
Sk 12:18 Ráno se strhl mezi vojáky nemalý poplach, kam se Petr poděl.
Sk 12:19 Herodes dal po něm pátrat, ale Petr nebyl k nalezení. Po výslechu tedy dal popravit stráže; potom opustil Judsko, odebral se do Cesareje a nějaký čas tam zůstal.
Sk 12:20 Herodes byl tehdy velmi rozezlen na Tyrské a Sidonské. Jejich zástupci se však společně k němu dostavili; podplatili králova komorníka Blasta a požádali o smír, protože jejich země byla zásobována potravinami z Herodova království.
Sk 12:21 Ve stanovený den zasedl Herodes v královském rouchu na trůn a pronesl k nim řeč;
Sk 12:22 lid začal provolávat: "To mluví bůh, ne člověk!"
Sk 12:23 A tu jej postihl anděl Páně za to, že si přivlastnil čest, patřící jen Bohu: zemřel rozežrán červy.
Sk 12:24 Ale slovo Páně se šířit nepřestalo.
Sk 12:25 Když Barnabáš a Saul splnili své poslání, vrátili se z Jeruzaléma do Antiochie a vzali s sebou Jana zvaného Marek.
Sk 13:1 V Antiochii byli v církvi proroci a učitelé: Barnabáš, Simeon zvaný Černý, Lucius z Kyrény, Manahem, který býval druhem tetrarchy Heroda, a Saul.
Sk 13:2 Když konali bohoslužbu Pánu a postili se, řekl Duch svatý: "Oddělte mi Barnabáše a Saula k dílu, k němuž jsem je povolal."
Sk 13:3 A tak po modlitbách a postu na ně vložili ruce a vyslali je k dílu.
Sk 13:4 Posláni tedy Duchem svatým, odešli Barnabáš a Saul do Seleukie a odtud se plavili na Kypr.
Sk 13:5 Když dopluli do Salaminy, zvěstovali tu slovo Boží v židovských synagógách. Měli s sebou i Jana jako pomocníka.
Sk 13:6 Pak prošli celým ostrovem až do Páfu. Tam se setkali s jakýmsi židovským kouzelníkem, který se vydával za proroka; říkali mu Barjezus.
Sk 13:7 Byl u dvora místodržitele Sergia Paula, muže vzdělaného. Ten k sobě povolal Barnabáše a Saula, protože chtěl slyšet Boží slovo.
Sk 13:8 Ale Elymas, ten kouzelník - tak se totiž vykládá jeho jméno - vystoupil proti nim a snažil se odvrátit místodržitele od víry.
Sk 13:9 V tu chvíli Saul, kterému říkali také Pavel, byl naplněn Duchem svatým, upřel na Elymase zrak a řekl:
Sk 13:10 "Ty svůdce všeho schopný, synu ďáblův, nepříteli Boží spravedlnosti, kdy už přestaneš podvracet přímé cesty Páně?
Sk 13:11 Nyní na tebe dopadne Boží trest: Oslepneš a neuzříš sluneční světlo, dokud se nad tebou Bůh neslituje." Tu Elymase náhle obestřela mrákota a tma, tápal kolem sebe a hledal, kdo by ho vedl za ruku.
Sk 13:12 Když místodržitel uviděl, co se stalo, uvěřil, pln údivu nad učením Páně.
Sk 13:13 Z Páfu se Pavel se svými průvodci plavil do Perge v Pamfylii. Ale Jan se od nich oddělil a vrátil se do Jeruzaléma.
Sk 13:14 Přes Perge šli dál do Pisidské Antiochie. Když nastala sobota, vešli do synagógy a posadili se.
Sk 13:15 Po čtení ze Zákona a Proroků vybídli je představení synagógy: "Bratří, máte-li slovo povzbuzení, promluvte k lidu."
Sk 13:16 Tu povstal Pavel, pokynul rukou a řekl: "Muži izraelští a s nimi vy, kteří ctíte jediného Boha, slyšte mne!
Sk 13:17 Bůh tohoto izraelského lidu si vyvolil naše praotce, učinil z nich za jejich pobytu v Egyptě silný národ a vyvedl je odtud svou velkou mocí.
Sk 13:18 Celých čtyřicet let trpělivě snášel jejich chování na poušti,
Sk 13:19 a když vyhladil sedm národů v kanaánské zemi, dal ji v úděl svému lidu.
Sk 13:20 To trvalo asi čtyři sta padesát let. Potom jim dával soudce až do proroka Samuele.
Sk 13:21 Pak chtěli krále, a Bůh jim dal Saula, syna Kíšova, z pokolení Benjamínova, který jim vládl čtyřicet let.
Sk 13:22 Ale zbavil ho moci a povolal jim za krále Davida, o němž vydal svědectví: 'V Davidovi, synu Isajovu, jsem nalezl muže, jakého jsem měl na mysli. On splní vše, co chci.'
Sk 13:23 A z Davidova potomstva dal Bůh Izraeli podle svého slibu Spasitele Ježíše.
Sk 13:24 Před jeho vystoupením kázal Jan všemu izraelskému lidu, aby se odvrátili od svých hříchů a dali se pokřtít.
Sk 13:25 Když Jan končil své poslání, řekl: 'Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Za mnou přichází někdo, jemuž nejsem hoden rozvázat řemínek na jeho nohou.'
Sk 13:26 Bratří z rodu Abrahamova i vy, kteří s nimi ctíte jediného Boha, nám bylo posláno toto slovo spásy.
Sk 13:27 Ale obyvatelé Jeruzaléma a jejich vůdcové Spasitele nepoznali, odsoudili ho, a tak naplnili slova proroků, která se čtou každou sobotu.
Sk 13:28 Ačkoli na něm nenalezli žádný důvod pro trest smrti, vymohli si na Pilátovi, aby ho dal popravit.
Sk 13:29 Když udělali všechno přesně tak, jak to bylo o něm v Písmu napsáno, sňali jej z kříže a položili do hrobu.
Sk 13:30 Ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých
Sk 13:31 a on se po mnoho dní zjevoval těm, kteří s ním přišli z Galileje do Jeruzaléma; ti jsou nyní jeho svědky před lidem.
Sk 13:32 My vám přinášíme radostnou zprávu, že slib, daný našim praotcům,
Sk 13:33 splnil Bůh nám, jejich dětem, a vzkřísil Ježíše; vždyť je o něm psáno v druhém Žalmu: 'Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.'
Sk 13:34 To, že jej vzkřísí z mrtvých, takže se už nepromění v prach, slíbil těmito slovy: 'Věrně vám splním zaslíbení, která jsem dal Davidovi.'
Sk 13:35 A pak na jiném místě říká: 'Nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach.'
Sk 13:36 David sloužil Bohu za svého života, potom podle jeho vůle zemřel, byl uložen k svým předkům a rozpadl se v prach.
Sk 13:37 Ten však, kterého Bůh vzkřísil, se neobrátil v prach.
Sk 13:38 Budiž vám tedy známo, bratří, že skrze něho se vám zvěstuje odpuštění všech hříchů, a to i těch, jichž vás nemohl zprostit Mojžíšův zákon.
Sk 13:39 Ale v něm je ospravedlněn každý, kdo věří.
Sk 13:40 Střezte se proto, aby vás nepostihlo, o čem se mluví v Prorocích:
Sk 13:41 'Vy, kteří mnou pohrdáte, otevřte oči, zděste se a dejte se na útěk, protože já učiním ve vašich dnech něco, čemu nikdy neuvěříte, když vám to bude někdo vypravovat.'"
Sk 13:42 Když Pavel a Barnabáš vycházeli ze synagógy, všichni je prosili, aby k nim o tom všem znovu promluvili příští sobotu.
Sk 13:43 Shromáždění se rozcházelo a mnoho židů i obrácených pohanů, kteří ctili jediného Boha, doprovázelo Pavla a Barnabáše; ti s nimi rozmlouvali a povzbuzovali je, aby se drželi Boží milosti.
Sk 13:44 Příští sobotu přišlo skoro celé město slyšet Boží slovo.
Sk 13:45 Když židé viděli tolik lidí, naplnila je závist a začali Pavlovým slovům odporovat a rouhat se.
Sk 13:46 Ale Pavel a Barnabáš směle prohlásili: "Vám židům mělo být slovo Boží zvěstováno nejprve. Protože je odmítáte, a tak sami sebe odsuzujete k ztrátě věčného života, obracíme se k pohanům.
Sk 13:47 Vždyť Pán nám přikázal: 'Ustanovil jsem tě, abys byl světlem pohanům a nesl spásu až na sám konec země.'
Sk 13:48 Když to pohané uslyšeli, radovali se a velebili slovo Páně; ti pak, kteří byli vyvoleni k věčnému životu, uvěřili.
Sk 13:49 A slovo Páně se šířilo po celé krajině.
Sk 13:50 Ale židé pobouřili vznešené ženy, které také ctily jediného Boha, pobouřili i přední muže toho města, podnítili tím proti Pavlovi a Barnabášovi nepřátelství a vyhnali je ze svého kraje.
Sk 13:51 Oni na svědectví proti nim setřásli prach s nohou a odešli do Ikonia.
Sk 13:52 Ale učedníci byli naplnění radostí a Duchem svatým.
Sk 14:1 Totéž se stalo v Ikoniu: Pavel a Barnabáš vešli do židovské synagógy a mluvili tak mocně, že uvěřilo mnoho Židů i Řeků.
Sk 14:2 Avšak ti židé, kteří neuvěřili, pobouřili pohany a vyvolali jejich nenávist proti bratřím.
Sk 14:3 Přesto tam Pavel a Barnabáš dost dlouho zůstali a přes všechny překážky mluvili o Pánu; a Pán dosvědčoval svou milost tím, že jim dával moc konat znamení a zázraky.
Sk 14:4 Obyvatelstvo města se rozdělilo: jedni byli při židech, druzí při apoštolech.
Sk 14:5 Pohané i židé se svými představiteli se chystali apoštoly ztýrat a ukamenovat.
Sk 14:6 Ti se o tom dověděli a uprchli do lykaonských měst Lystry a Derbe i okolí.
Sk 14:7 Ani tu nepřestali kázat evangelium.
Sk 14:8 V Lystře žil jeden člověk, který měl ochrnuté nohy; byl chromý od narození a nikdy nechodil.
Sk 14:9 Ten poslouchal Pavlovo kázání. Pavel se na něho upřeně podíval, a když viděl, že věří v Boží pomoc,
Sk 14:10 řekl mocným hlasem: "Postav se zpříma na nohy!" A on vyskočil a chodil.
Sk 14:11 Když zástupy viděly, co Pavel učinil, provolávaly lykaonsky: "To k nám sestoupili bohové v lidské podobě!"
Sk 14:12 Barnabášovi začali říkat Zeus, Pavlovi pak Hermes, poněvadž to byl především on, kdo mluvil.
Sk 14:13 Dokonce kněz Diova chrámu před hradbami dal přivést k bráně ověnčené býky a chtěl je s lidmi apoštolům obětovat.
Sk 14:14 Když se to Barnabáš a Pavel doslechli, roztrhli svůj oděv, vběhli do zástupu mezi lidi
Sk 14:15 a volali: "Co to děláte? Vždyť i my jsme smrtelní lidé jako vy. Zvěstujeme vám, abyste se od těchto marných věcí obrátili k živému Bohu, který učinil nebe, zemi, moře a všechno, co je v nich.
Sk 14:16 Tento Bůh sice v minulosti nechával pohanské národy žít, jak chtěly,
Sk 14:17 avšak nepřestal dosvědčovat sám sebe tím, že jim prokazoval dobro: dával vám s nebe déšť i úrodu v pravý čas, sytil vás pokrmem a naplňoval radostí."
Sk 14:18 Takovou řečí se jim jen s námahou podařilo zadržet zástupy, aby jim nezačaly obětovat.
Sk 14:19 Tu se tam objevili Židé z Antiochie a Ikonia,
