Text bible pro: Čtvrtek, 31. října, 2019

 2. list svatého apoštola Pavla Korinťanům 
 [zkr. = 2 Kor] 

bohatá štědrost.
2 Kor 8:3 Mohu jim dosvědčit, že dobrovolně dávali podle své největší možnosti, ano i nad možnost;
2 Kor 8:4 s velkou naléhavostí nás prosili, aby se směli účastnit této pomoci pro bratry v Judsku.
2 Kor 8:5 Překonali všechno naše očekávání: dali sami sebe předně Pánu a z vůle Boží také nám.
2 Kor 8:6 A tak jsme vybídli Tita, který započal toto dílo lásky, aby je mezi vámi také dokončil.
2 Kor 8:7 Jako jste ve všem bohatí, ve víře, v slovu, v poznání, v horlivosti i v lásce, kterou máte k nám, buďte bohatí i v tomto díle milosti.
2 Kor 8:8 Neříkám to jako rozkaz, zmiňuji se však o horlivosti jiných, abych vyzkoušel opravdovost vaší lásky.
2 Kor 8:9 Znáte přece štědrost našeho Pána Ježíše Krista: byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli.
2 Kor 8:10 Řeknu vám, co si myslím: Sluší se, abyste nyní dokončili dílo, které jste už loni nejen začali, nýbrž také k němu dali podnět.
2 Kor 8:11 Odkud vyšla ochota k pomoci, tam ať se pomoc také uskuteční. Každý ať dá podle toho, co má;
2 Kor 8:12 vždyť je-li zde tato ochota, pak je dar před Bohem cenný podle toho, co kdo má, ne podle toho, co nemá.
2 Kor 8:13 Nejde o to, aby se jiným ulehčilo a vy byli přetíženi, nýbrž abyste na tom byli stejně:
2 Kor 8:14 váš přebytek pomůže nyní jejich nedostatku, aby zase jindy jejich přebytek přišel k dobru vám ve vašem nedostatku; tak nastane vyrovnání,
2 Kor 8:15 jak je psáno: 'Kdo měl mnoho, tomu nic nepřebylo, a kdo málo, neměl nedostatek.'
2 Kor 8:16 Buď Bohu dík, že dal Titovi do srdce stejně horlivý zájem o vás!
2 Kor 8:17 Nejenže vyhověl mé výzvě, nýbrž ve své horlivosti sám od sebe se rozhodl k vám jít.
2 Kor 8:18 Spolu s ním posílám bratra, který si službou evangeliu získal uznání ve všech církvích.
2 Kor 8:19 A nejen to: byl také církvemi zvolen, aby nás doprovázel s výtěžkem této sbírky, jež se naší službou uskutečňuje k slávě Páně a jako projev naší ochoty.
2 Kor 8:20 Chceme totiž zabránit tomu, aby nás při službě tomuto štědrému daru někdo nepodezíral.
2 Kor 8:21 Myslíme na to, abychom byli bez výtky nejen před Bohem, nýbrž i před lidmi.
2 Kor 8:22 S těmi dvěma posíláme dalšího bratra, o jehož horlivosti v každém směru jsme se mnohokrát přesvědčili; a nyní je obzvláště horlivý, protože vám velmi důvěřuje.
2 Kor 8:23 Pokud jde o Tita, je to můj společník a spolupracovník v díle pro vás. Pokud jde o oba další bratry, jsou to vyslanci církví a sláva Kristova.
2 Kor 8:24 Ukažte jim svou lásku a dokažte jim, že jsme na vás před ostatními církvemi právem hrdi.
2 Kor 9:1 O pomoci bratřím je vlastně zbytečné vám psát.
2 Kor 9:2 Znám přece vaši ochotu, o níž s hrdostí makedonským bratřím říkám, že Achaia je už od loňska připravena. Vaše horlivost byla pobídkou pro mnohé z nich.
2 Kor 9:3 Posílám však tyto bratry proto, aby se moje hrdost na vás v této věci neukázala prázdnou chloubou: chtěl bych, abyste byli připraveni tak, jak jsem jim o tom vyprávěl.
2 Kor 9:4 Kdyby se mnou přišli makedonští a shledali, že nejste připraveni, bylo by to velkým zahanbením pro nás - natož pak pro vás! - protože jsme o vás mluvili s takovou jistotou.
2 Kor 9:5 Proto jsem pokládal za nutné vyzvat tyto bratry, aby k vám šli napřed a připravili váš dávno slíbený dar, tak aby byl pohotově a byla to opravdu štědrost a ne lakota.
2 Kor 9:6 Vždyť kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet, a kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet.
2 Kor 9:7 Každý ať dává podle toho, jak se ve svém srdci předem rozhodl, ne s nechutí ani z donucení; vždyť 'radostného dárce miluje Bůh'.
2 Kor 9:8 Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo,
2 Kor 9:9 jak je psáno: 'Rozdělil štědře, obdaroval nuzné, dobrota jeho trvá navěky.'
2 Kor 9:10 Ten, který 'dává semeno k setbě i chléb k jídlu', dá vzrůst vaší setbě a rozmnoží 'plody vaší spravedlnosti'.
2 Kor 9:11 Vším způsobem budete obohacováni, abyste mohli být velkoryse štědří; tak povzbudíme mnohé, aby vzdávali díky Bohu.
2 Kor 9:12 Neboť služba této oběti nejen doplňuje, v čem mají bratří nedostatek, nýbrž také rozhojňuje díkůvzdání Bohu:
2 Kor 9:13 Přesvědčeni touto vaší službou budou slavit Boha za to, jak jste se podřídili Kristovu evangeliu a jak štědře se projevuje vaše společenství s nimi i se všemi.
2 Kor 9:14 Budou se za vás modlit a po vás toužit pro nesmírnou milost, kterou vám Bůh dal.
2 Kor 9:15 Bohu budiž vzdán dík za jeho nevystižitelný dar!
2 Kor 10:1 Já Pavel vás napomínám tiše a mírně po způsobu Kristově - já, který tváří v tvář jsem prý mezi vámi pokorný, ale z dálky si na vás troufám.
2 Kor 10:2 Prosím vás, nenuťte mne, až přijdu, jednat s tou troufalostí, na kterou mám podle svého přesvědčení právo, a to vůči těm, kteří nám připisují záměry jen lidské.
2 Kor 10:3 Jsme ovšem jenom lidé, ale svůj zápas nevedeme po lidsku.
2 Kor 10:4 Zbraně našeho boje nejsou světské, nýbrž mají od Boha sílu bořit hradby. Jimi boříme lidské výmysly
2 Kor 10:5 a všecko, co se v pýše pozvedá proti poznání Boha. Uvádíme do poddanství každou mysl, aby byla poslušna Krista,
2 Kor 10:6 a jsme připraveni potrestat každou neposlušnost, dokud vaše poslušnost nebude úplná.
2 Kor 10:7 Hleďte na to, co máte před očima! Je-li si někdo jist, že je Kristův, nechť si uvědomí, že jako je on Kristův, tak jsme i my!
2 Kor 10:8 I když se trochu víc pochlubím pravomocí, kterou mi Kristus dal - abych u vás stavěl, a ne bořil - nebudu zahanben.
2 Kor 10:9 Nechtěl bych však, aby se zdálo, že vás chci svými listy zastrašovat.
2 Kor 10:10 Říká se, že mé listy jsou závažné a mocné, ale osobní přítomnost slabá a řeč ubohá.
2 Kor 10:11 Kdo tak mluví, ať si uvědomí: jak se projevujeme slovy svých dopisů, když jsme daleko od vás, tak se ukážeme svými činy, až budeme u vás.
2 Kor 10:12 Neopovažujeme se zařadit mezi ty nebo srovnávat s těmi, kteří doporučují sami sebe: tím, že se měří jen podle sebe a srovnávají sami se sebou, ztrácejí soudnost.
2 Kor 10:13 Nechceme si zakládat na díle přesahujícím hranice, které nám vyměřil Bůh, totiž abychom došli až k vám.
2 Kor 10:14 Nechceme se rozpínat dál, než kam jsme sami došli - vždyť jsme ve své službě evangeliu Kristovu dospěli až k vám.
2 Kor 10:15 Nezakládáme si na tom, co udělali jiní; máme však naději, že vaše víra bude růst a tak se hranice nám stanovená rozšíří,
2 Kor 10:16 a že budu moci zvěstovat evangelium v krajích ležících za vámi a nebudu se chlubit tím, co je hotovo, kde už pracovali jiní.
2 Kor 10:17 'Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.'
2 Kor 10:18 Ne ten, kdo doporučuje sám sebe, je osvědčený, nýbrž ten, koho doporučuje Pán.
2 Kor 11:1 Kéž byste ode mne snesli trochu nerozumu - ano, snášejte mne!
2 Kor 11:2 Vždyť vás žárlivě střežím Boží žárlivostí; zasnoubil jsem vás jedinému muži, abych vás jako čistou pannu odevzdal Kristu.
2 Kor 11:3 Obávám se však, aby to nebylo tak, jako když had ve své lstivosti oklamal Evu, aby totiž vaše mysl neztratila nevinnost a neodvrátila se od upřímné oddanosti Kristu.
2 Kor 11:4 Když někdo přijde a zvěstuje jiného Ježíše, než jsme my zvěstovali, nebo vám nabízí jiného ducha, než jste dostali, nebo jiné evangelium, než jste přijali, klidně to snášíte!
2 Kor 11:5 Mám však za to, že nejsem v ničem pozadu za těmi veleapoštoly!
2 Kor 11:6 I když mi chybí výmluvnost, poznání mi nechybí; to jsme vám pokaždé a v každém ohledu ukázali.
2 Kor 11:7 Nebo jsem se snad dopustil hříchu, když jsem sám sebe ponižoval, abyste vy byli vyvýšeni, že jsem vám totiž evangelium zvěstoval zadarmo?
2 Kor 11:8 Jiné církve jsem okrádal, když jsem od nich přijímal podporu, abych mohl sloužit vám.
2 Kor 11:9 Když jsem byl u vás a měl jsem nedostatek, nikomu jsem nebyl na obtíž, neboť čeho se mi nedostávalo, doplnili bratří, kteří přišli z Makedonie. Ve všem jsem jednal a budu jednat tak, abych pro vás nebyl břemenem.
2 Kor 11:10 Jakože je při mně pravda Kristova, tato moje chlouba nebude v achajských končinách umlčena!
2 Kor 11:11 Proč na tom trvám? Snad proto, že vás nemám v lásce? Bůh ví, že mám!
2 Kor 11:12 Ale jak to dělám, budu dělat i nadále; nechci dát příležitost těm, kdo by se rádi chlubili, že si počínají jako my.
2 Kor 11:13 Jsou to falešní apoštolové, nepoctiví dělníci, přestrojení za apoštoly Kristovy.
2 Kor 11:14 A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla;
2 Kor 11:15 není tedy nic překvapujícího na tom, že se jeho služebníci převlékají za služebníky spravedlnosti. Jejich konec bude jako jejich skutky!
2 Kor 11:16 Opakuji: ať si nikdo nemyslí, že jsem tak nerozumný! Ale i kdyby si to někdo o mně myslel: přijměte mne i jako nerozumného, dovolte mi, abych se také já něčím maličko pochlubil.
2 Kor 11:17 Co teď říkám, neříkám ve jménu Páně, nýbrž jako z nerozumu, v této roli vychloubače.
2 Kor 11:18 Když se tak mnozí chlubí vnějšími věcmi, pochlubím se i já.
2 Kor 11:19 Vy, kteří jste tak rozumní, rádi snášíte nerozumné.
2 Kor 11:20 Ochotně snášíte, když vás někdo zotročuje, když vás někdo vyjídá, když vás obírá, když vás přezírá, když vás bije do tváře.
2 Kor 11:21 Musím přiznat, že na něco takového jsem příliš slabý! Ale čeho se odváží někdo jiný - teď mluvím jako z nerozumu - toho se odvážím i já.
2 Kor 11:22 Oni jsou Hebrejci? Já také! Jsou Izraelité? Já také! Jsou potomky Abrahamovými? Já také!
2 Kor 11:23 Jsou služebníky Kristovými? Odpovím obzvlášť nerozumně: já tím víc! Namáhal jsem se usilovněji, ve vězení jsem byl vícekrát, ran jsem užil do sytosti, smrti jsem často hleděl do tváře.
2 Kor 11:24 Od Židů jsem byl pětkrát odsouzen ke čtyřiceti ranám bez jedné,
2 Kor 11:25 třikrát jsem byl trestán holí, jednou jsem byl kamenován, třikrát jsem s lodí ztroskotal, noc a den jsem jako trosečník strávil na širém moři.
2 Kor 11:26 Častokrát jsem byl na cestách - v nebezpečí na řekách, v nebezpečí od lupičů, v nebezpečí od vlastního lidu, v nebezpečí od pohanů, v nebezpečí ve městech, v nebezpečí v pustinách, v nebezpečí na moři, v nebezpečí mezi falešnými bratřími,
2 Kor 11:27 v námaze do úpadu, často v bezesných nocích, o hladu a žízni, v častých postech, v zimě a bez oděvu.
2 Kor 11:28 A nadto ještě na mne denně doléhá starost o všechny církve.
2 Kor 11:29 Je někdo sláb, abych já nebyl sláb spolu s ním? Propadá někdo pokušení, abych já se tím netrápil?
2 Kor 11:30 Mám-li se chlubit, pochlubím se svou slabostí!
2 Kor 11:31 Bůh a Otec Pána Ježíše, požehnaný na věky, ví, že nelžu.
2 Kor 11:32 Místodržitel krále Arety dal hlídat brány města Damašku, aby se mne zmocnil,
2 Kor 11:33 byl jsem však v koši spuštěn otvorem v hradbách, a tak jsem unikl jeho rukám.
2 Kor 12:1 Musím se pochlubit, i když to není k užitku; přicházím teď k viděním a zjevením Páně.
2 Kor 12:2 Vím o člověku v Kristu, který byl před čtrnácti lety přenesen až do třetího nebe; zda to bylo v těle či mimo tělo, nevím - Bůh to ví.
2 Kor 12:3 A vím o tomto člověku, že byl přenesen do ráje - zda v těle či mimo tělo, nevím, Bůh to ví -
2 Kor 12:4 a uslyšel nevypravitelná slova, jež není člověku dovoleno vyslovit.
2 Kor 12:5 Tím se budu chlubit, sám sebou se chlubit nebudu, leda svými slabostmi.
2 Kor 12:6 I kdybych se chtěl chlubit, nebyl bych pošetilý, vždyť bych mluvil pravdu. Nechám toho však, aby si někdo o mně nemyslil víc, než co na mně vidí nebo ode mne slyší.
2 Kor 12:7 A abych se nepovyšoval pro výjimečnost zjevení, jichž se mi dostalo, byl mi dán do těla osten, posel satanův, který mne sráží, abych se nepovyšoval.
2 Kor 12:8 Kvůli tomu jsem třikrát volal k Pánu, aby mne toho zbavil,