Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: 1. kniha MojžíšovaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pátek, 4. ledna, 2019
1. kniha Mojžíšova
[zkr. = Gn]
élamský král Kedorlaómer a král pronárodů Tideál
Gn 14:2 vedli válku proti Bérovi, králi sodomskému, Biršovi, králi gomorskému, Šineábovi, králi ademskému, Šemeberovi, králi sebójskému, a králi z Bely, což je Sóar.
Gn 14:3 Tito všichni tvořili spolek při dolině Sidímu, kde je nyní Solné moře.
Gn 14:4 Dvanáct let otročili Kedorlaómerovi, třináctého roku se vzbouřili.
Gn 14:5 Čtrnáctého roku přitáhl Kedorlaómer a králové, kteří byli s ním, a pobili Refájce v Aštarót-karnajimu, Zuzejce v Hámu, Emejce na planině kirjatajimské
Gn 14:6 a Chorejce v jejich horách seírských až k El-páranu, který leží proti stepi.
Gn 14:7 Pak přitáhli obchvatem k Énmišpátu, což je Kádeš, a pobili vše na poli Amálekovců i Emorejce, kteří sídlili v Chasesón-támaru.
Gn 14:8 Tu vytáhl král sodomský a král gomorský a král ademský a král sebójský a král belský, totiž sóarský, a seřadili se v dolině Sidímu k boji proti nim, to jest:
Gn 14:9 proti élamskému králi Kedorlaómerovi, králi pronárodů Tideálovi, šineárskému králi Amráfelovi a elasarskému králi Arjókovi; čtyři králové stáli proti pěti.
Gn 14:10 Dolina Sidím je plná asfaltových studní. Král sodomský a gomorský se do nich při útěku propadli. Ti, kteří zůstali, utekli do hor.
Gn 14:11 Útočníci pak pobrali všechno jmění Sodomy a Gomory i všechny potraviny a odtáhli.
Gn 14:12 Vzali s sebou též Abramova synovce Lota s jeho jměním, sídlil totiž v Sodomě, a odtáhli.
Gn 14:13 Tu přišel uprchlík a pověděl o tom Hebreji Abramovi, který bydlil při božišti Emorejce Mamreho, bratra Eškólova a bratra Anérova; ti byli s Abramem spjati smlouvou.
Gn 14:14 Když Abram uslyšel, že jeho bratr byl zajat, vytrhl se svými třemi sty osmnácti zasvěcenci, zrozenými v jeho domě, a sledoval útočníky až k Danu.
Gn 14:15 V noci se pak proti nim se svými služebníky rozestavil a pobíjel je a pronásledoval až po Chóbu, jež je na sever od Damašku.
Gn 14:16 Všechno jmění přinesl zpět a nazpět přivedl též svého bratra Lota s jeho jměním, i ženy a lid.
Gn 14:17 Když se vracel po vítězství nad Kedorlaómerem a nad králi, kteří stáli na jeho straně, vyšel mu vstříc král sodomský k dolině Šáve, což je Dolina královská.
Gn 14:18 A šálemský král Malkísedek přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha Nejvyššího.
Gn 14:19 Požehnal mu: "Požehnán buď Abram Bohu Nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země.
Gn 14:20 Požehnán buď sám Bůh Nejvyšší, jenž ti vydal do rukou tvé protivníky." Tehdy mu dal Abram desátek ze všeho.
Gn 14:21 Pak řekl Abramovi král Sodomy: "Dej mi lidi, a jmění si nech."
Gn 14:22 Abram však sodomskému králi odvětil: "Pozdvihl jsem ruku k přísaze Hospodinu, Bohu Nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země,
Gn 14:23 že z ničeho, co je tvé, nevezmu nitku ani řemínek k opánkům, abys neřekl: »Já jsem učinil Abrama bohatým.«
Gn 14:24 Sám nechci nic, jen to, co snědla družina, a podíl pro muže, kteří šli se mnou; Anér, Eškól a Mamre, ti ať vezmou svůj podíl."
Gn 15:1 Po těchto událostech se stalo k Abramovi ve vidění slovo Hospodinovo: "Nic se neboj, Abrame, já jsem tvůj štít, tvá přehojná odměna."
Gn 15:2 Abram však řekl: "Panovníku Hospodine, co mi chceš dát? Jsem stále bezdětný. Nárok na můj dům bude mít damašský Elíezer."
Gn 15:3 Abram dále řekl: "Ach, nedopřáls mi potomka. To má být mým dědicem správce mého domu?"
Gn 15:4 Hospodin však prohlásil: "Ten tvým dědicem nebude. Tvým dědicem bude ten, který vzejde z tvého lůna."
Gn 15:5 Vyvedl ho ven a pravil: "Pohleď na nebe a sečti hvězdy, dokážeš-li je spočítat." A dodal: "Tak tomu bude s tvým potomstvem."
Gn 15:6 Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost.
Gn 15:7 A řekl mu: "Já jsem Hospodin, já jsem tě vyvedl z Kaldejského Uru, abych ti dal do vlastnictví tuto zemi."
Gn 15:8 Abram odvětil: "Panovníku Hospodine, podle čeho poznám, že ji obdržím?"
Gn 15:9 I řekl mu: "Vezmi pro mne tříletou krávu a tříletou kozu a tříletého berana, hrdličku a holoubě."
Gn 15:10 Vzal tedy pro něho to všechno, rozpůlil a dal vždy jednu půlku proti druhé; ptáky však nepůlil.
Gn 15:11 Tu se na ta mrtvá těla slétli dravci a Abram je odháněl.
Gn 15:12 Když se slunce chýlilo k západu, padly na Abrama mrákoty. A hle, padl na něho přístrach a veliká temnota.
Gn 15:13 Tu Hospodin Abramovi řekl: "Věz naprosto jistě, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let.
Gn 15:14 Avšak proti pronárodu, jemuž budou otročit, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním.
Gn 15:15 Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří.
Gn 15:16 Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Emorejcovy nepravosti."
Gn 15:17 Když pak slunce zapadlo a nastala tma tmoucí, hle, objevila se dýmající pec a mezi těmi rozpůlenými kusy prošla ohnivá pochodeň.
Gn 15:18 V ten den uzavřel Hospodin s Abramem smlouvu: "Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu,
Gn 15:19 zemi Kénijců, Kenazejců a Kadmónců,
Gn 15:20 Chetejců, Perizejců a Refájců,
Gn 15:21 Emorejců, Kenaanců, Girgašejců a Jebúsejců."
Gn 16:1 Sáraj, žena Abramova, mu nerodila. Měla egyptskou otrokyni, která se jmenovala Hagar.
Gn 16:2 Jednou řekla Sáraj Abramovi: "Hle, Hospodin mi nedopřál, abych rodila, vejdi tedy k mé otrokyni, snad budu mít syna z ní." Abram Sárajiny rady uposlechl.
Gn 16:3 Vzala tedy Abramova žena Sáraj svou otrokyni, Hagaru egyptskou, deset let po tom, co se Abram usadil v kenaanské zemi, a dala ji svému muži Abramovi za ženu.
Gn 16:4 I vešel k Hagaře a ona otěhotněla. Když viděla, že je těhotná, přestala si své paní vážit.
Gn 16:5 Tu řekla Sáraj Abramovi: "Mé příkoří musíš odčinit. Sama jsem ti dala svoji otrokyni do náruče, ale ona, jakmile uviděla, že je těhotná, přestala si mě vážit. Ať mezi mnou a tebou rozsoudí Hospodin."
Gn 16:6 Abram Sáraji odvětil: "Hle, otrokyně je v tvých rukou, nalož s ní, jak uznáš za dobré." Od té doby ji Sáraj pokořovala tak, že Hagar od ní uprchla.
Gn 16:7 Nalezl ji Hospodinův posel ve stepi nad pramenem vody, nad pramenem při cestě do Šúru,
Gn 16:8 a otázal se jí: "Hagaro, otrokyně Sáraje, odkud jsi přišla a kam jdeš?" Odvětila: "Prchám od své paní Sáraje."
Gn 16:9 Hospodinův posel jí řekl: "Navrať se ke své paní a pokoř se pod její ruku."
Gn 16:10 Dále jí řekl: "Velice rozmnožím tvé potomstvo, takže je nebude možno ani spočítat."
Gn 16:11 A dodal: "Hle, jsi těhotná, porodíš syna a dáš mu jméno Izmael (to je Slyší Bůh), neboť Hospodin tě ve tvém pokoření slyšel.
Gn 16:12 Bude to člověk nezkrotný, jeho ruka bude proti všem a ruce všech budou proti němu; bude stát proti všem svým bratřím."
Gn 16:13 I nazvala Hagar Hospodina, který k ní promluvil, "Bůh vševidoucí", neboť řekla: "Zda právě zde jsem nesměla pohlédnout za tím, který mě vidí?"
Gn 16:14 Proto se ta studně nazývá Studnicí Živého, který mě vidí; je mezi Kádešem a Beredem.
Gn 16:15 Hagar porodila Abramovi syna. Abram nazval svého syna, kterého Hagar porodila, Izmael.
Gn 16:16 Abramovi bylo osmdesát šest let, když mu Hagar porodila Izmaela.
Gn 17:1 Když bylo Abramovi devětadevadesát let, ukázal se mu Hospodin a řekl: "Já jsem Bůh všemohoucí, choď stále přede mnou, buď bezúhonný!
Gn 17:2 Mezi sebe a tebe kladu svou smlouvu; převelice tě rozmnožím."
Gn 17:3 Tu padl Abram na tvář a Bůh k němu mluvil:
Gn 17:4 "Já jsem! A toto je má smlouva s tebou: Staneš se praotcem hlučícího davu pronárodů.
Gn 17:5 Nebudeš se už nazývat Abram; tvé jméno bude Abraham. Určil jsem tě za otce hlučícího davu pronárodů.
Gn 17:6 Převelice tě rozplodím a učiním z tebe pronárody, i králové z tebe vzejdou.
Gn 17:7 Smlouvu mezi sebou a tebou i tvým potomstvem ve všech pokoleních činím totiž smlouvou věčnou, že budu Bohem tobě i tvému potomstvu.
Gn 17:8 A tobě i tvému potomstvu dávám do věčného vlastnictví zemi, v níž jsi hostem, tu celou zemi kenaanskou. A budu jim Bohem."
Gn 17:9 Bůh dále Abrahamovi řekl: "Ty i tvoje potomstvo budete mou smlouvu zachovávat ve všech pokoleních.
Gn 17:10 Znamením mé smlouvy mezi mnou a vámi i tvým potomstvem, kterou budete zachovávat, bude toto: Každý mezi vámi, kdo je mužského pohlaví, bude obřezán.
Gn 17:11 Dáte obřezat své neobřezané tělo a to bude znamením smlouvy mezi mnou a vámi.
Gn 17:12 Po všechna pokolení každý, kdo je mezi vámi mužského pohlaví, bude osmého dne po narození obřezán, doma zrozený i koupený za stříbro od kteréhokoli cizince, který není z tvého potomstva.
Gn 17:13 Musí být obřezán každý zrozený v tvém domě i koupený za stříbro. Tak bude má smlouva pro znamení na vašem těle smlouvou věčnou.
Gn 17:14 Neobřezanec, který by nedal své neobřezané tělo obřezat, bude ze svého lidu vyobcován; porušil mou smlouvu."
Gn 17:15 Bůh také Abrahamovi řekl: "Svou ženu nebudeš už nazývat Sáraj, její jméno bude Sára (to je Kněžna).
Gn 17:16 Požehnám ji a dám ti také z ní syna; požehnám ji a stane se matkou pronárodů a vzejdou z ní králové národů."
Gn 17:17 Tu padl Abraham na tvář, usmál se a v duchu si řekl: "Což se může narodit syn stoletému? Cožpak bude Sára rodit v devadesáti?"
Gn 17:18 Proto Abraham Bohu řekl: "Kéž by Izmael žil v tvé blízkosti!"
Gn 17:19 Bůh však pravil: "A přece ti tvá žena Sára porodí syna a nazveš ho Izák (to je Smíšek). Svou smlouvu s ním ustavím pro jeho potomstvo jako smlouvu věčnou.
Gn 17:20 A pokud jde o Izmaela, vyslyšel jsem tě: Hle, požehnám mu a rozplodím a rozmnožím ho převelice; zplodí dvanáct knížat a učiním z něho veliký národ.
Gn 17:21 Ale svoji smlouvu ustavím s Izákem, kterého ti porodí Sára příštího roku v tomto čase."
Gn 17:22 Bůh skončil rozmluvu s Abrahamem a vystoupil od něho.
Gn 17:23 Abraham tedy vzal svého syna Izmaela a všechny zrozené ve svém domě i všechny koupené za stříbro, všechnu svou čeleď mužského pohlaví, a obřezal jejich neobřezané tělo hned toho dne, kdy k němu Bůh promluvil.
Gn 17:24 Abrahamovi bylo devětadevadesát let, když jeho neobřezané tělo bylo obřezáno.
Gn 17:25 Jeho synu Izmaelovi bylo třináct let, když bylo jeho neobřezané tělo obřezáno.
Gn 17:26 Abraham i jeho syn Izmael byli obřezáni v týž den.
Gn 17:27 Také všechna jeho čeleď, ať doma zrození či za stříbro od cizince koupení, byli obřezáni spolu s ním.
Gn 18:1 I ukázal se Hospodin Abrahamovi při božišti Mamre, když seděl za denního horka ve dveřích stanu.
Gn 18:2 Rozhlédl se a spatřil: Hle, naproti němu stojí tři muži. Jakmile je spatřil, vyběhl jim ze dveří stanu vstříc, sklonil se k zemi
Gn 18:3 a řekl: "Panovníku, jestliže jsem u tebe nalezl milost, nepomíjej svého služebníka.
Gn 18:4 Dám přinést trochu vody, umyjte si nohy a zasedněte pod strom.
Gn 18:5 Rád bych vám podal sousto chleba, abyste se posilnili; potom půjdete dál. Přece nepominete svého služebníka." Odvětili: "Učiň, jak říkáš."
Gn 18:6 Abraham rychle odběhl do stanu k Sáře a řekl: "Rychle vezmi tři míry bílé mouky, zadělej a připrav podpopelné chleby."
Gn 18:7 Sám se rozběhl k dobytku, vzal mladé a pěkné dobytče a dal mládenci, aby je rychle připravil.
Gn 18:8 Potom vzal máslo a mléko i dobytče, jež připravil, a předložil jim to. Zatímco jedli, stál u nich pod stromem.
Gn 18:9 Pak se ho otázali: "Kde je tvá žena Sára?" Odpověděl: "Tady ve stanu."
Gn 18:10 I řekl jeden z nich: "Po obvyklé době se k tobě určitě vrátím, a hle, tvá žena bude mít syna." Sára naslouchala za ním ve dveřích stanu.
Gn 18:11 Abraham i Sára byli staří, sešlí věkem, a Sáře již ustal b
Text bible pro den: Sobota, 5. ledna, 2019
1. kniha Mojžíšova
[zkr. = Gn] ěh ženský.
Gn 18:12 Zasmála se v duchu a řekla si: "Když už jsem tak sešlá, má se mi dostat takové rozkoše? I můj pán je stařec."
Gn 18:13 Tu Hospodin Abrahamovi řekl: "Pročpak se Sára směje a říká: »Což mohu opravdu rodit, když už jsem tak stará?«
Gn 18:14 Je to snad pro Hospodina nějaký div? V jistém čase, po obvyklé době, se k tobě vrátím a Sára bude mít syna."
Gn 18:15 Sára však zapírala: "Nesmála jsem se", protože se bála. On však řekl: "Ale ano, smála ses."
Gn 18:16 Muži se odtud zvedli a zamířili k Sodomě. Abraham šel s nimi, aby je doprovodil.
Gn 18:17 Tu Hospodin řekl: "Mám Abrahamovi zamlčet, co hodlám učinit?
Gn 18:18 Abraham se jistě stane velikým a zdatným národem a budou v něm požehnány všechny pronárody země.
Gn 18:19 Důvěrně jsem se s ním sblížil, aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm: »Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva, ať Hospodin Abrahamovi splní, co mu přislíbil«."
Gn 18:20 Hospodin dále pravil: "Křik ze Sodomy a Gomory je tak silný a jejich hřích je tak těžký,
Gn 18:21 že už musím sestoupit a podívat se. Jestliže si počínají tak, jak je patrno z křiku, který ke mně přichází, je po nich veta; zjistím si, jak tomu je."
Gn 18:22 Zatímco se muži odtud ubírali k Sodomě, Abraham zůstal stát před Hospodinem.
Gn 18:23 I přistoupil Abraham a řekl: "Vyhladíš snad se svévolníkem i spravedlivého?
Gn 18:24 Možná, že je v tom městě padesát spravedlivých; vyhladíš snad i je a nepromineš tomu místu, přestože je v něm padesát spravedlivých?
Gn 18:25 Přece bys neudělal něco takového a neusmrtil spolu se svévolníkem spravedlivého; pak by na tom byl spravedlivý stejně jako svévolník. To bys přece neudělal. Což Soudce vší země nejedná podle práva?"
Gn 18:26 Hospodin odvětil: "Najdu-li v Sodomě, v tom městě, padesát spravedlivých, prominu kvůli nim celému místu."
Gn 18:27 Abraham pokračoval: "Dovoluji si k Panovníkovi mluvit, ač jsem prach a popel:
Gn 18:28 Možná, že bude do těch padesáti spravedlivých pět chybět. Zahladíš pro těch pět celé město?" Odvětil: "Nezahladím, najdu-li jich tam čtyřicet pět."
Gn 18:29 On však k němu mluvil ještě dále: "Možná, že se jich tam najde čtyřicet." Pravil: "Neudělám to kvůli těm čtyřiceti."
Gn 18:30 I řekl: "Ať se Panovník nerozhněvá, když budu mluvit dále: Možná, že se jich tam najde třicet." Pravil: "Neučiním to, najdu-li jich tam třicet."
Gn 18:31 Řekl pak: "Hle, dovoluji si promluvit k Panovníkovi znovu: Možná, že se jich tam najde dvacet." Pravil: "Nezahladím je kvůli těm dvaceti."
Gn 18:32 Nato řekl: "Ať se Panovník nerozhněvá, promluvím-li ještě jednou: Možná, že se jich tam najde deset." Pravil: "Nezahladím je ani kvůli těm deseti."
Gn 18:33 Hospodin po skončení rozmluvy s Abrahamem odešel a Abraham se vrátil ke svému místu.
Gn 19:1 I přišli ti dva poslové večer do Sodomy. Lot seděl v sodomské bráně. Když je spatřil, povstal jim vstříc, sklonil se tváří k zemi
Gn 19:2 a řekl: "Snažně prosím, moji páni, uchylte se do domu svého služebníka. Přenocujte, umyjte si nohy a za časného jitra půjdete svou cestou." Odvětili: "Nikoli, přenocujeme na tomto prostranství."
Gn 19:3 On však na ně velice naléhal; uchýlili se tedy k němu a vešli do jeho domu. Připravil jim hostinu, dal napéci nekvašené chleby a pojedli.
Gn 19:4 Dříve než ulehli, mužové toho města, muži sodomští, lid ze všech koutů, mladí i staří, obklíčili dům.
Gn 19:5 Volali na Lota a řekli mu: "Kde máš ty muže, kteří k tobě této noci přišli? Vyveď nám je, abychom je poznali!"
Gn 19:6 Lot k nim vyšel ke vchodu, dveře však za sebou zavřel.
Gn 19:7 Řekl: "Bratří moji, nedělejte prosím nic zlého.
Gn 19:8 Hleďte, mám dvě dcery, které muže nepoznaly. Jsem ochoten vám je vyvést a dělejte si s nimi, co se vám zlíbí. Jenom nic nedělejte těmto mužům! Vešli přece do stínu mého přístřeší."
Gn 19:9 Oni však vzkřikli: "Kliď se!" A hrozili: "Sám je tu jen jako host a bude dělat soudce! Že s tebou naložíme hůř než s nimi!" Obořili se na toho muže, na Lota, a chystali se vyrazit dveře.
Gn 19:10 Vtom ti muži vlastníma rukama vtáhli Lota k sobě do domu a zavřeli dveře.
Gn 19:11 Ale muže, kteří byli u vchodu do domu, malé i velké, ranili slepotou, takže nebyli schopni nalézt vchod.
Gn 19:12 Tu řekli ti muži Lotovi: "Máš-li zde ještě někoho, zetě, syny, dcery, všechny, kteří v tomto městě patří k tobě, vyveď je z tohoto místa.
Gn 19:13 My přinášíme tomuto místu zkázu, protože křik z něho je před Hospodinem tak velký, že nás Hospodin poslal, abychom je zničili."
Gn 19:14 Lot tedy vyšel a promluvil ke svým zeťům, kteří si měli vzít jeho dcery. Řekl jim: "Vyjděte hned z tohoto místa, poněvadž Hospodin chystá tomuto městu zkázu." Ale zeťům to připadalo, jako by žertoval.
Gn 19:15 Když vzešla jitřenka, nutili poslové Lota: "Ihned vezmi svou ženu a obě dcery, které tu máš, abys pro nepravost města nezahynul."
Gn 19:16 Ale on váhal. Ti muži ho tedy uchopili za ruku, i jeho ženu a obě dcery - to shovívavost Hospodinova byla s ním -, vyvedli ho a dovolili mu odpočinout až za městem.
Gn 19:17 Když je Hospodin vyváděl ven, řekl: "Uteč, jde ti o život. Neohlížej se zpět a v celém tomto okrsku se nezastavuj. Uteč na horu, abys nezahynul."
Gn 19:18 Lot jim však odvětil: "Ne tak prosím, Panovníku.
Gn 19:19 Hle, tvůj služebník našel u tebe milost. Prokazuješ mi velké milosrdenství, že mě chceš zachovat při životě. Já však nemohu na tu horu utéci, aby mě nepostihlo něco zlého a abych nezemřel.
Gn 19:20 Hle, tamto město je blízko, tam bych se mohl utéci, je jen maličké. Smím tam utéci? Což není opravdu maličké? Tak zůstanu naživu."
Gn 19:21 I řekl mu: "Vyhovím ti i v této věci; město, o kterém mluvíš, nepodvrátím.
Gn 19:22 Uteč tam rychle, neboť nemohu nic učinit, dokud tam nevejdeš." Proto bylo to město nazváno Sóar (to je Maličké).
Gn 19:23 Slunce vycházelo nad zemí, když Lot vešel do Sóaru.
Gn 19:24 Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň; od Hospodina z nebe to bylo.
Gn 19:25 Tak podvrátil ta města i celý okrsek a zničil všechny obyvatele měst, i co rostlo na rolích.
Gn 19:26 Lotova žena šla vzadu, ohlédla se a proměnila se v solný sloup.
Gn 19:27 Za časného jitra se Abraham vrátil k místu, kde stál před Hospodinem.
Gn 19:28 Vyhlížel směrem k Sodomě a Gomoře a spatřil, jak po celé krajině toho okrsku vystupuje ze země dým jako dým z hutě.
Gn 19:29 Ale Bůh, když vyhlazoval města toho okrsku, pamatoval na Abrahama: poslal Lota pryč ze středu zkázy, když vyvracel města, v nichž se Lot usadil.
Gn 19:30 Lot pak vystoupil ze Sóaru a usadil se se svými dvěma dcerami na hoře, protože se bál usadit se v Sóaru. Usadil se s oběma dcerami v jeskyni.
Gn 19:31 Tu řekla prvorozená té mladší: "Náš otec je stařec a není muže v zemi, aby k nám podle obyčeje celé země vešel.
Gn 19:32 Pojď, dáme otci napít vína a budeme s ním ležet. Tak dáme život potomstvu ze svého otce."
Gn 19:33 Daly mu tedy té noci pít víno. Pak vešla prvorozená a ležela s otcem. On však nic nevěděl, ani když ulehla, ani když vstala.
Gn 19:34 Příštího dne řekla prvorozená té mladší: "Hle, na dnešek jsem ležela s otcem já. Dáme mu pít víno i této noci a vejdeš ty a budeš s ním ležet. Tak dáme život potomstvu ze svého otce."
Gn 19:35 Daly mu tedy pít víno i této noci a mladší přišla a ležela s ním. On však nic nevěděl, ani když ulehla, ani když vstala.
Gn 19:36 Tak obě Lotovy dcery otěhotněly se svým otcem.
Gn 19:37 I porodila prvorozená syna a nazvala ho Moáb (to je Z otce zplozený); ten je praotcem Moábců až podnes.
Gn 19:38 A mladší porodila také syna a nazvala ho Ben-amí (to je Syn mého příbuzného); ten je praotcem Amónovců až podnes.
Gn 20:1 Abraham táhl odtud do krajiny negebské a usadil se mezi Kádešem a Šúrem; pobýval jako host v Geraru.
Gn 20:2 O své ženě Sáře Abraham řekl: "To je má sestra." Abímelek, král gerarský, poslal pro Sáru a vzal si ji.
Gn 20:3 Té noci však přišel k abímelekovi ve snu Bůh a řekl mu: "Kvůli ženě, kterou sis vzal, zemřeš; vždyť je provdaná."
Gn 20:4 Proto se k ní abímelek nepřiblížil a řekl: "Panovníku, což vybiješ pronárod, i když je spravedlivý?
Gn 20:5 Což mi on sám neřekl: »To je má sestra« ? Ano, i ona řekla: »To je můj bratr«. Učinil jsem to v bezúhonnosti srdce a s čistýma rukama."
Gn 20:6 A Bůh mu ve snu odvětil: "I já vím, že jsi to učinil v bezúhonnosti srdce a sám jsem ti zabránil, aby ses proti mně neprohřešil; proto jsem ti nedovolil dotknout se jí.
Gn 20:7 Teď však ženu toho muže navrať, neboť je to prorok. Bude se za tebe modlit a zůstaneš naživu. Nevrátíš-li ji, věz, že určitě zemřeš se všemi, kteří jsou tvoji."
Gn 20:8 Za časného jitra svolal abímelek všechny své služebníky a všechno jim vypověděl; a ty muže pojala velká bázeň.
Gn 20:9 Abímelek tedy zavolal Abrahama a řekl mu: "Jak ses to k nám zachoval? Čím jsem se proti tobě prohřešil, že jsi na mne a na mé království uvedl takový hřích? Dopustil ses u mne něčeho, co se přece nedělá."
Gn 20:10 Dále se abímelek Abrahama otázal: "Co tě k tomu mělo, že jsi udělal takovou věc?"
Gn 20:11 Abraham odvětil: "Řekl jsem si, že na tomto místě určitě není bázeň Boží a že mě kvůli mé ženě zabijí.
Gn 20:12 Ona také vskutku je má sestra; je to dcera mého otce, ale ne dcera mé matky; stala se mou ženou.
Gn 20:13 Když mě bohové po odchodu z otcova domu nechali bloudit, řekl jsem jí: »Prokazuj mi toto milosrdenství: na každém místě, kam přijdeme, říkej o mně, že jsem tvůj bratr«."
Gn 20:14 Abímelek tedy vzal brav a skot, otroky a služebnice a dal je Abrahamovi a navrátil mu jeho ženu Sáru.
Gn 20:15 Abímelek také řekl: "Hle, má země je před tebou; usaď se, kde uznáš za dobré."
Gn 20:16 Sáře pak řekl: "Hle, tvému bratru jsem dal tisíc šekelů stříbra; to bude pro tebe na zadostiučinění v očích všech, kteří jsou s tebou. Tím vším budeš obhájena."
Gn 20:17 I modlil se Abraham k Bohu a Bůh uzdravil abímeleka i jeho ženu a jeho otrokyně, takže rodily.
Gn 20:18 Hospodin totiž kvůli Abrahamově ženě Sáře uzavřel v abímelekově domě každé lůno.
Gn 21:1 Hospodin navštívil Sáru, jak řekl, a splnil jí, co slíbil.
Gn 21:2 Sára otěhotněla a Abrahamovi, ačkoli byl stár, porodila syna v čase, který mu Bůh předpověděl.
Gn 21:3 Abraham dal svému narozenému synu, kterého mu Sára porodila, jméno Izák.
Gn 21:4 Když mu bylo osm dní, Abraham svého syna Izáka obřezal, jak mu Bůh přikázal.
Gn 21:5 Abrahamovi bylo sto let, když se mu syn Izák narodil.
Gn 21:6 Tu Sára řekla: "Bůh mi dopřál, že se mohu smát. Se mnou ať se směje každý, kdo o tom uslyší."
Gn 21:7 A dodala: "Kdo by byl Abrahamovi řekl, že Sára bude kojit syny? A přece jsem mu porodila syna, ačkoli je stár."
Gn 21:8 Dítě rostlo a bylo odstaveno. V den, kdy Izáka odstavili, vystrojil Abraham veliké hody.
Gn 21:9 Sára však viděla, že syn, jehož Abrahamovi porodila Hagar egyptská, je poštívač.
Gn 21:10 Řekla Abrahamovi: "Zapuď tu otrokyni i jejího syna! Přece nebude syn té otrokyně dědicem spolu s mým synem Izákem."
Gn 21:11 Ale Abraham se tím velmi trápil; vždyť šlo o jeho syna.
Gn 21:12 Bůh však Abrahamovi řekl: "Netrap se pro chlapce a pro tu otrokyni; poslechni Sáru ve všem, co ti říká, neboť tvé potomstvo bude povoláno z Izáka.
Gn 21:13 Učiním však národ i ze syna otrokyně, neboť také on je tvým potomkem."
Gn 21:14 Za časného jitra vzal Abraham chléb a měch vody a dal Hagaře. Vložil jí dítě na ramena a propustil ji. Šla a bloudila po Beeršebské stepi.
Gn 21:15 Když voda v měchu došla, odložila dítě pod jedním kř
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 6. ledna, 2019
1. kniha Mojžíšova
[zkr. = Gn]
oviskem.
Gn 21:16 Odešla a usedla opodál, co by lukem dostřelil, neboť si řekla: "Nemohu se dívat, jak dítě umírá." Usedla tam, zaúpěla a rozplakala se.
Gn 21:17 Bůh uslyšel hlas chlapce a Boží posel z nebe zavolal na Hagaru. Pravil jí: "Co je ti, Hagaro? Neboj se! Bůh slyšel hlas chlapce na tom místě, kde je.
Gn 21:18 Vstaň, vezmi chlapce a pečuj o něj, já z něho učiním veliký národ."
Gn 21:19 Tu jí Bůh otevřel oči a ona spatřila studni s vodou. Šla, naplnila měch vodou a dala chlapci napít.
Gn 21:20 A Bůh byl s chlapcem. Když vyrostl, usadil se ve stepi a stal se lučištníkem.
Gn 21:21 Usadil se v Páranské stepi a jeho matka mu dala ženu z egyptské země.
Gn 21:22 V té době řekl abímelek a píkol, velitel jeho vojska, Abrahamovi: "Bůh je s tebou ve všem, co činíš.
Gn 21:23 Proto mi na místě přísahej při Bohu, že neoklameš mne ani mého nástupce a následníka. Milosrdenství, jaké jsem já prokázal tobě, prokazuj i ty mně a zemi, v níž jsi pobýval jako host."
Gn 21:24 Abraham tedy řekl: "Jsem hotov přísahat."
Gn 21:25 Ale domlouval abímelekovi kvůli studni s vodou, kterou abímelekovi služebníci uchvátili.
Gn 21:26 Abímelek na to odvětil: "Nevím, kdo to udělal. Tys mi to neoznámil a já jsem o tom dodnes neslyšel."
Gn 21:27 I vzal Abraham brav a skot a dal abímelekovi. Pak spolu uzavřeli smlouvu.
Gn 21:28 Sedm ovcí ze stáda postavil Abraham zvlášť.
Gn 21:29 Tu se abímelek Abrahama otázal: "Co s těmi sedmi ovcemi, které jsi postavil zvlášť?"
Gn 21:30 A on řekl: "Sedm ovcí si ode mne vezmi na svědectví, že jsem tuto studni vykopal já."
Gn 21:31 Proto se to místo nazývá Beer-šeba (to je Studně přísahy), že tam oba přísahali.
Gn 21:32 Po uzavření smlouvy v Beer-šebě se abímelek a píkol, velitel jeho vojska, hned navrátili do pelištejské země.
Gn 21:33 A Abraham zasadil v Beer-šebě tamaryšek a vzýval tam jméno Hospodina, Boha věčného.
Gn 21:34 Abraham pobyl v pelištejské zemi jako host mnoho dní.
Gn 22:1 Po těch událostech chtěl Bůh Abrahama vyzkoušet. Řekl mu: "Abrahame!" Ten odvětil: "Tu jsem."
Gn 22:2 A Bůh řekl: "Vezmi svého jediného syna Izáka, kterého miluješ, odejdi do země Mórija a tam ho obětuj jako oběť zápalnou na jedné hoře, o níž ti povím!"
Gn 22:3 Za časného jitra osedlal tedy Abraham osla, vzal s sebou dva své služebníky a svého syna Izáka, naštípal dříví k zápalné oběti a vydal se k místu, o němž mu Bůh pověděl.
Gn 22:4 Když se Abraham třetího dne rozhlédl a spatřil v dálce to místo,
Gn 22:5 řekl služebníkům: "Počkejte tu s oslem, já s chlapcem půjdeme dále, vzdáme poctu Bohu a pak se k vám vrátíme."
Gn 22:6 Abraham vzal dříví k oběti zápalné a vložil je na svého syna Izáka; sám vzal oheň a obětní nůž. A šli oba pospolu.
Gn 22:7 Tu Izák svého otce Abrahama oslovil: "Otče!" Ten odvětil: "Copak, můj synu?" Izák se otázal: "Hle, oheň a dříví je zde. Kde však je beránek k zápalné oběti?"
Gn 22:8 Nato Abraham řekl: "Můj synu, Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné." A šli oba spolu dál.
Gn 22:9 Když přišli na místo, o němž mu Bůh pověděl, vybudoval tam Abraham oltář, narovnal dříví, svázal svého syna Izáka do kozelce a položil ho na oltář, nahoru na dříví.
Gn 22:10 I vztáhl Abraham ruku po obětním noži, aby svého syna zabil jako obětního beránka.
Gn 22:11 Vtom na něho z nebe volá Hospodinův posel: "Abrahame, Abrahame!" Ten odvětil: "Tu jsem."
Gn 22:12 A posel řekl: "Nevztahuj na chlapce ruku, nic mu nedělej! Právě teď jsem poznal, že jsi bohabojný, neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna."
Gn 22:13 Abraham se rozhlédl a vidí, že vzadu je beran, který uvízl svými rohy v houští. Šel tedy, vzal berana a obětoval jej v zápalnou oběť místo svého syna.
Gn 22:14 Tomu místu dal Abraham jméno "Hospodin vidí". Dosud se tu říká: "Na hoře Hospodinově se uvidí."
Gn 22:15 Hospodinův posel zavolal pak z nebe na Abrahama podruhé:
Gn 22:16 "Přisáhl jsem při sobě, je výrok Hospodinův, protože jsi to učinil a neodepřel jsi mi svého jediného syna,
Gn 22:17 jistotně ti požehnám a tvé potomstvo jistotně rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu. Tvé potomstvo obdrží bránu svých nepřátel
Gn 22:18 a ve tvém potomstvu dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu."
Gn 22:19 Abraham se pak vrátil k služebníkům. Vydali se spolu na cestu do Beer-šeby, neboť tam Abraham sídlil.
Gn 22:20 Po těchto událostech bylo Abrahamovi oznámeno: "Hle, také Milka porodila tvému bratru Náchorovi syny:
Gn 22:21 prvorozeného Úsa a jeho bratra Búza, též Kemúela, otce Aramova,
Gn 22:22 Keseda a Chazóa, Pildáše, Jidláfa a Betúela.
Gn 22:23 Betúel pak zplodil Rebeku." Těch osm porodila Milka Abrahamovu bratru Náchorovi.
Gn 22:24 Jeho ženina jménem Reúma také porodila, a to Tabecha a Gachama, Tachaše a Maaku.
Gn 23:1 Sára byla živa sto dvacet sedm let; to jsou léta Sářina života.
Gn 23:2 Zemřela v Kirjat-arbě, což je Chebrón v kenaanské zemi. Abraham přišel, aby nad Sárou naříkal a oplakával ji.
Gn 23:3 Pak od zemřelé vstal a promluvil k Chetejcům:
Gn 23:4 "Jsem tu u vás host a přistěhovalec. Dejte mi u vás do vlastnictví hrob, kam bych zemřelou pohřbil."
Gn 23:5 Chetejci Abrahamovi odpověděli:
Gn 23:6 "Slyš nás, pane. Jsi mezi námi jako kníže Boží; pochovej svou zemřelou v nejlepším z našich hrobů. Nikdo z nás ti neodepře svůj hrob, abys mohl zemřelou pohřbít."
Gn 23:7 Abraham se nato Chetejcům, lidu té země, uklonil
Gn 23:8 a promluvil k nim dále: "Souhlasíte-li, abych zde svou zemřelou pohřbil, slyšte vy mne: Přimluvte se za mne u Efróna, syna Sócharova,
Gn 23:9 ať mi přenechá svou makpelskou jeskyni, která je na konci jeho pole; ať mi ji před vámi přenechá za plnou cenu stříbra, abych měl vlastní hrob."
Gn 23:10 Efrón zasedal uprostřed Chetejců. Efrón chetejský tedy Abrahamovi v přítomnosti Chetejců odpověděl přede všemi, kteří měli přístup do rady v bráně toho města:
Gn 23:11 "Nikoli, pane; slyš ty mne. To pole je tvé, i ta jeskyně na něm je tvá; dávám ti ji před očima synů svého lidu. Tam pochovej svou zemřelou."
Gn 23:12 I uklonil se Abraham před lidem té země
Gn 23:13 a v přítomnosti lidu té země pravil Efrónovi: "Raději slyš ty mne. Dám za to pole stříbro. Vezmi je ode mne a já tam svou zemřelou pochovám."
Gn 23:14 Efrón Abrahamovi odpověděl:
Gn 23:15 "Pane, slyš ty mne. Pozemek má cenu čtyř set šekelů stříbra. Co to pro nás znamená? Jen pochovej svou zemřelou."
Gn 23:16 Abraham souhlasil a odvážil Efrónovi stříbro, jak on sám v přítomnosti Chetejců navrhl, čtyři sta šekelů stříbra, běžných mezi obchodníky.
Gn 23:17 Tak připadlo Efrónovo pole v Makpele naproti Mamre, pole i s jeskyní na něm a všechno stromoví na poli i na všem jeho pomezí kolem,
Gn 23:18 do Abrahamova majetku před očima Chetejců, všech, kdo měli přístup do rady v bráně jeho města.
Gn 23:19 Abraham potom svou ženu Sáru pohřbil v té jeskyni na poli v Makpele naproti Mamre, jež je u Chebrónu v kenaanské zemi.
Gn 23:20 Tak připadlo pole Chetejců i s jeskyní na něm Abrahamovi, aby měl vlastní hrob.
Gn 24:1 Abraham byl stařec pokročilého věku. Hospodin mu ve všem požehnal.
Gn 24:2 I řekl Abraham služebníku, správci svého domu, který vládl vším, co mu patřilo: "Polož ruku na můj klín.
Gn 24:3 Zavazuji tě přísahou při Hospodinu, Bohu nebes a Bohu země, abys nebral pro mého syna ženu z dcer Kenaanců, mezi nimiž sídlím.
Gn 24:4 Půjdeš do mé země a do mého rodiště a vezmeš odtamtud ženu pro mého syna Izáka."
Gn 24:5 Služebník mu na to odvětil: "Co když mě ta žena nebude chtít následovat sem, do této země? Mám tvého syna zavést zpátky do země, z níž jsi vyšel?"
Gn 24:6 Abraham řekl: "Chraň se tam mého syna zavést!
Gn 24:7 Hospodin, Bůh nebes, který mě vzal z domu mého otce a z mé rodné země, promluvil ke mně a přísahal mi, že tuto zemi dá mému potomstvu; on sám vyšle před tebou svého posla, a ty budeš moci vzít odtamtud ženu pro mého syna.
Gn 24:8 Kdyby tě snad ta žena nechtěla následovat, budeš své přísahy zproštěn. Jen tam mého syna nezaváděj!"
Gn 24:9 I položil služebník ruku na klín svého pána Abrahama a odpřisáhl mu to.
Gn 24:10 Služebník tedy vzal deset velbloudů svého pána a jel. Vybaven všelijakými drahocennostmi svého pána vydal se na cestu do aramského Dvojříčí, do města Náchorova.
Gn 24:11 Před městem zastavil velbloudy u studně s vodou. Bylo to navečer, v době, kdy ženy vycházívají čerpat vodu.
Gn 24:12 Tu řekl: "Hospodine, Bože mého pána Abrahama, dopřej mi to prosím a prokaž milosrdenství mému pánu Abrahamovi.
Gn 24:13 Hle, stojím nad pramenem a dcery mužů města vycházejí čerpat vodu.
Gn 24:14 Dívce, která přijde, řeknu: Nakloň svůj džbán, abych se napil. Odvětí-li: »Jen pij, a také tvé velbloudy napojím«, předurčil jsi ji pro svého služebníka Izáka. Podle toho poznám, že jsi mému pánu prokázal milosrdenství."
Gn 24:15 Ještě než domluvil, přišla Rebeka, která se narodila Betúelovi, synu Milky, ženy Abrahamova bratra Náchora. Měla na rameni džbán.
Gn 24:16 Byla to dívka velmi půvabného vzhledu, panna, muž ji dosud nepoznal. Sestoupila k pramenu, naplnila svůj džbán a vystoupila.
Gn 24:17 Služebník jí přiběhl naproti a řekl: "Dej mi prosím doušek vody ze džbánu!"
Gn 24:18 Odvětila: "Jen se napij, můj pane." A rychle spustila džbán na ruku a dala mu pít.
Gn 24:19 Když mu dala napít, řekla: "Načerpám i tvým velbloudům, aby se napili."
Gn 24:20 Rychle vylila vodu ze svého džbánu do napajedla a znovu odběhla ke studni čerpat, aby napojila i všechny jeho velbloudy.
Gn 24:21 Muž ji přitom mlčky pozoroval, aby poznal, zda Hospodin dává jeho cestě zdar, či nikoli.
Gn 24:22 Když se velbloudi napili, vzal muž zlatý nosní kroužek o váze půl šekelu a dva náramky pro ni o váze deseti šekelů zlata.
Gn 24:23 Řekl: "Pověz mi prosím, čí jsi dcera? Bylo by pro nás v domě tvého otce místo k přenocování?"
Gn 24:24 Odvětila mu: "Jsem dcera Betúela, syna Milky, kterého porodila Náchorovi."
Gn 24:25 A dodala: "Slámy i obroku máme dost, i místo k přenocování."
Gn 24:26 Tu padl muž na kolena, klaněl se Hospodinu
Gn 24:27 a řekl: "Požehnán buď Hospodin, Bůh mého pána Abrahama, že od mého pána neodňal své milosrdenství a svou věrnost. Dovedl mě až do domu bratří mého pána."
Gn 24:28 Dívka odběhla a oznámila rodině své matky, co a jak se stalo.
Gn 24:29 Rebeka měla bratra jménem Lábana. Lában běžel ven k tomu muži u pramene.
Gn 24:30 Viděl totiž nosní kroužek a na sestřiných rukou náramky a slyšel slova své sestry Rebeky, o čem s ní ten muž mluvil. Přišel k tomu muži, který dosud stál u velbloudů nad pramenem,
Gn 24:31 a řekl: "Pojď, požehnaný Hospodinův! Proč stojíš venku? Už jsem připravil dům i místo pro velbloudy."
Gn 24:32 I vešel ten muž do domu a odstrojil velbloudy. Lában dal velbloudům slámu a obrok; jemu a jeho mužům dal vodu k umytí nohou.
Gn 24:33 Pak dal před něho prostřít, aby pojedl. On však řekl: "Nebudu jíst, dokud nevyřídím svou záležitost." Lában odvětil: "Mluv."
Gn 24:34 Pravil tedy: "Jsem služebník Abrahamův.
Gn 24:35 Hospodin mému pánu velmi požehnal, takže je zámožný. Dal mu brav a skot, stříbro a zlato, otroky a otrokyně, velbloudy a osly.
Gn 24:36 A Sára, žena mého pána, ač velmi stará, porodila mému pánu syna. Jemu dá všechno, co má.
Gn 24:37 Mne pak můj pán zavázal přísahou: »Nevezmeš pro mého syna ženu z dcer Kenaanců, v jejichž zemi sídlím.
Gn 24:38 Půjdeš do domu mého otce a k mé čeledi a vezmeš odtamtud ženu pro mého syna.«
Gn 24:39 Nato jsem svému pánu řekl: »Možná, že se mnou ta žena nepůjde.«
Gn 24:40 Odvětil
