Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: 3. kniha MojžíšovaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Úterý, 30. ledna, 2018
3. kniha Mojžíšova
[zkr. = Lv]
dpuštěno.
Lv 4:32 Jestliže přivede jako dar k oběti za hřích jehně, přivede samičku bez vady.
Lv 4:33 Vloží ruku na hlavu zvířete obětovaného za hřích a porazí je v oběť za hřích na místě, kde se poráží dobytek pro zápalné oběti.
Lv 4:34 Pak vezme kněz trochu krve z oběti za hřích na prst a potře rohy oltáře pro zápalné oběti; všechnu ostatní krev vyleje ke spodku oltáře.
Lv 4:35 Všechen tuk odejme, jako bývá odňat tuk z beránka pro hod oběti pokojné, a kněz jej na oltáři obrátí v obětní dým jako ohnivou oběť pro Hospodina. Pro hřích, jehož se dopustil, vykoná za něho kněz smírčí obřady, a bude mu odpuštěno.
Lv 5:1 Prohřeší-li se někdo tím, že slyšel vyslovit kletbu a byl toho svědkem, ať už to viděl nebo se o tom dozvěděl, jestliže to neoznámí, ponese svou vinu.
Lv 5:2 Anebo když se někdo dotkne čehokoli nečistého, buď zdechliny nečistého divokého zvířete nebo zdechliny nečistého domácího zvířete nebo zdechliny nečisté drobné havěti, i když mu to nebylo známo, je nečistý a provinil se.
Lv 5:3 Anebo když se někdo dotkne lidské nečistoty, jakékoli nečistoty, jíž se může znečistit, i když mu to nebylo známo, ale potom se to dozví, provinil se.
Lv 5:4 Anebo když někdo nerozvážně pronese přísahu, že udělá něco zlého nebo dobrého, vším, k čemu se člověk přísahou nerozvážně zavázal, i když mu to nebylo známo, ale potom se to dozví, každou jednotlivostí se provinil.
Lv 5:5 Když se tedy čímkoli z toho provinil, ať vyzná, čím se prohřešil,
Lv 5:6 a přivede Hospodinu jako pokutu za prohřešek, jehož se dopustil, samici z bravu, ovci nebo kozu, v oběť za hřích. Pro jeho hřích vykoná za něho kněz smírčí obřady.
Lv 5:7 Jestliže není v jeho možnostech obětovat beránka nebo kůzle, přinese Hospodinu jako pokutu za svůj prohřešek dvě hrdličky nebo dvě holoubata, jedno k oběti za hřích, druhé k oběti zápalné.
Lv 5:8 Donese je knězi. Ten bude nejprve obětovat to, které je určeno k oběti za hřích. Zespodu mu nehtem natrhne hlavu, ale neodtrhne ji.
Lv 5:9 Trochu krve oběti za hřích stříkne na stěnu oltáře a zbytek krve nechá vykapat ke spodku oltáře. To bude oběť za hřích.
Lv 5:10 To druhé připraví podle řádu zápalné oběti. Pro hřích, jehož se dopustil, vykoná za něho kněz smírčí obřady, a bude mu odpuštěno.
Lv 5:11 Jestliže není s to dát ani dvě hrdličky nebo dvě holoubata, přinese ten, kdo zhřešil, jako dar desetinu éfy bílé mouky v oběť za hřích; nepoleje ji olejem a nedá na ni kadidlo, protože to je oběť za hřích.
Lv 5:12 Donese ji knězi a kněz z ní vezme plnou hrst na připomínku a na oltáři ji obrátí v obětní dým jako ohnivé oběti Hospodinovy. To bude oběť za hřích.
Lv 5:13 Pro hřích, jehož se čímkoli z toho dopustil, vykoná za něho kněz smírčí obřady, a bude mu odpuštěno; zbytek oběti bude patřit knězi jako při oběti přídavné."
Lv 5:14 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Lv 5:15 "Jestliže se někdo těžce zpronevěří tím, že se neúmyslně prohřeší proti svatým věcem Hospodinovým, jako pokutu přivede Hospodinu z bravu berana bez vady, jehož cenu stanovíš v šekelech stříbra podle váhy určené svatyní, jako oběť za vinu.
Lv 5:16 Nahradí také, čím se proti svatým věcem prohřešil, a přidá nad to pětinu. Dá to knězi a kněz za něho obětí berana za vinu vykoná smírčí obřady, a bude mu odpuštěno.
Lv 5:17 Jestliže se někdo prohřeší a dopustí se něčeho proti kterémukoli Hospodinovu příkazu, co se dělat nesmí, aniž to věděl, provinil se a ponese následky své nepravosti.
Lv 5:18 Přivede ke knězi z bravu berana bez vady, jehož cenu určíš, jako oběť za vinu. Za neúmyslný přestupek, jehož se dopustil, aniž věděl, vykoná za něho kněz smírčí obřady, a bude mu odpuštěno.
Lv 5:19 To bude oběť za vinu. Jistěže se provinil proti Hospodinu."
Lv 5:20 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
Lv 5:21 "Prohřeší-li se někdo a těžce se zpronevěří Hospodinu tím, že zapře svému bližnímu věc, kterou měl v úschově, ať svěřenou či zabavenou, nebo svého bližního vydírá
Lv 5:22 nebo najde ztracenou věc a křivopřísežně to zapře, ať se člověk dopustí kterékoli z těch věcí, zhřeší.
Lv 5:23 Jestliže se tedy prohřešil a provinil, navrátí, co násilně zabavil nebo co uchvátil vydíráním nebo co mu bylo svěřeno do úschovy, anebo ztracenou věc, kterou našel,
Lv 5:24 anebo cokoli, o čem křivě přísahal. Plně to nahradí a nad to přidá pětinu. Dá to tomu, čí to je, v den své oběti za vinu.
Lv 5:25 Jako pokutu přivede Hospodinu z bravu berana bez vady, jehož cenu určíš; přivede jej ke knězi jako oběť za vinu.
Lv 5:26 Kněz za něho vykoná před Hospodinem smírčí obřady, a bude mu odpuštěno všechno, čeho se dopustil a čím se provinil."
Lv 6:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Lv 6:2 "Přikaž Áronovi a jeho synům: Toto je řád zápalné oběti: Zápalná oběť bude na ohništi na oltáři po celou noc až do rána a oheň na oltáři bude stále udržován.
Lv 6:3 Kněz si obleče lněný šat a na tělo si obleče lněné spodky. Vybere popel z tuku zápalné oběti strávené ohněm na oltáři a vysype jej vedle oltáře.
Lv 6:4 Pak si svleče roucho, obleče si jiné a vynese popel z tuku ven za tábor na čisté místo.
Lv 6:5 Oheň na oltáři bude stále udržován, nesmí vyhasnout. Kněz jím bude každé ráno zapalovat dříví, narovná na něm zápalnou oběť a obrátí na něm tuk z pokojných obětí v obětní dým.
Lv 6:6 Oheň na oltáři bude stále udržován, nesmí vyhasnout.
Lv 6:7 Toto je řád přídavné oběti: Áronovci ji přinesou před Hospodina k přední straně oltáře.
Lv 6:8 Kněz z té přídavné oběti vyzdvihne v hrsti část bílé mouky s olejem a všechno kadidlo, které je na přídavné oběti, a na oltáři to obrátí v obětní dým; bude to libá vůně na připomínku pro Hospodina.
Lv 6:9 Co z přídavné oběti zbude, snědí Áron a jeho synové. Bude se to jíst nekvašené na svatém místě; na nádvoří stanu setkávání to budou jíst.
Lv 6:10 Nebude se péci nic kvašeného. Dal jsem jim to jako jejich podíl ze svých ohnivých obětí. Bude to velesvaté jako oběť za hřích a za vinu.
Lv 6:11 Smí to jíst každý mužský příslušník mezi Áronovci. To bude pro všechna vaše pokolení provždy platné nařízení o ohnivých obětech Hospodinových. Cokoli se jich dotkne, bude svaté."
Lv 6:12 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
Lv 6:13 "Toto je dar Árona a jeho synů, který v den jeho pomazání přinesou Hospodinu: desetinu éfy bílé mouky jako pravidelnou přídavnou oběť, polovinu ráno a polovinu večer.
Lv 6:14 Přineseš ji připravenou s olejem na pánvi, smaženou. Přídavnou oběť přineseš rozdrobenou na sousta. Bude to libá vůně pro Hospodina.
Lv 6:15 Připraví ji pomazaný kněz z Áronových synů, který nastoupí na jeho místo. To bude provždy platné Hospodinovo nařízení. Jako celopal bude obrácena v obětní dým.
Lv 6:16 Každá přídavná oběť kněžská bude celopal. Nesmí se jíst."
Lv 6:17 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
Lv 6:18 "Mluv k Áronovi a jeho synům: Toto je řád oběti za hřích: Na místě, na kterém se poráží dobytče pro zápalnou oběť, bude se porážet před Hospodinem i pro oběť za hřích. Je to velesvaté.
Lv 6:19 Kněz, který ji obětuje za hřích, ji smí jíst. Bude se jíst na svatém místě, na nádvoří stanu setkávání.
Lv 6:20 Cokoli se dotkne jejího masa, bude svaté. Stříkne-li trochu krve z ní na roucho, vypereš postříknuté místo na svatém místě.
Lv 6:21 Hliněné nádobí, v němž se bude vařit, bude rozbito. Bude-li se vařit v měděné nádobě, vydrhne se a opláchne vodou.
Lv 6:22 Každý mužský příslušník kněžských rodin ji smí jíst. Je to velesvaté.
Lv 6:23 Ale žádná oběť za hřích, z jejíž krve se část vnáší do stanu setkávání k vykonání smírčích obřadů ve svatyni, nebude se jíst; bude spálena ohněm.
Lv 7:1 Toto je řád oběti za vinu; je to velesvaté.
Lv 7:2 Na místě, na němž se poráží dobytče pro zápalnou oběť, bude se porážet i pro oběť za vinu. Jeho krví pokropí kněz oltář dokola.
Lv 7:3 Pak přinese všechen tuk z něho, tučný ocas a tuk pokrývající vnitřnosti,
Lv 7:4 dále obě ledviny s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok; odejme jej nad ledvinami.
Lv 7:5 Kněz to na oltáři obrátí v obětní dým jako ohnivou oběť Hospodinu. To bude oběť za vinu.
Lv 7:6 Každý mužský příslušník kněžských rodin ji smí jíst. Bude se jíst na svatém místě. Je to velesvaté.
Lv 7:7 Oběť za vinu má stejný řád jako oběť za hřích; patří knězi, který jí vykonává smírčí obřady.
Lv 7:8 Knězi, který přináší něčí zápalnou oběť, patří kůže z oběti, kterou přináší; je jeho.
Lv 7:9 Rovněž každá přídavná oběť, která je pečena v peci, i každá, která je připravena v kotlíku nebo na pánvi, patří knězi, který ji přináší; je jeho.
Lv 7:10 Každá přídavná oběť, zadělaná olejem i suchá, patří všem Áronovcům, jednomu jako druhému.
Lv 7:11 Toto je řád hodu oběti pokojné, který se přináší Hospodinu:
Lv 7:12 Jestliže jej někdo přinese jako projev vděčnosti, ať přinese k děkovné oběti nekvašené bochánky zadělané olejem a nekvašené oplatky pomazané olejem. Bochánky budou z bílé zasmažené mouky, zadělané olejem.
Lv 7:13 Vedle bochánků přinese kvašený chléb jako svůj dar ke svému hodu díků oběti pokojné.
Lv 7:14 Z každého daru přinese po jednom kusu jako oběť pozdvihování pro Hospodina. Patří knězi, který kropí krví z pokojné oběti; je jeho.
Lv 7:15 Maso jeho hodu díků oběti pokojné se musí jíst v den, kdy bylo přineseno; nezůstane z něho nic do rána.
Lv 7:16 Jestliže se dar obětního hodu týká slibu nebo dobrovolného závazku, bude se jíst v den, kdy byl obětní hod přinesen, a příštího dne se smí jíst zbytek.
Lv 7:17 Zbytek masa z obětního hodu ať je však třetího dne spálen ohněm.
Lv 7:18 Jestliže by se přesto jedlo maso z hodu oběti pokojné třetího dne, nenalezne Hospodin zalíbení v tom, kdo jej přinesl; dar mu nebude připočten k dobru. Je závadný a každý, kdo by z něho jedl, ponese následky své nepravosti.
Lv 7:19 Ani maso, které přišlo do styku s něčím nečistým, nesmí se jíst; bude spáleno ohněm. Jiné maso může jíst každý, kdo je čistý.
Lv 7:20 Bude-li však někdo jíst maso Hospodinova hodu oběti pokojné a přitom bude nečistý, bude vyobcován ze svého lidu.
Lv 7:21 Když by se někdo dotkl čehokoli nečistého, lidské nečistoty nebo nečistého zvířete nebo čehokoli nečistého, hodného opovržení, a jedl by z masa Hospodinova hodu oběti pokojné, bude vyobcován ze svého lidu."
Lv 7:22 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Lv 7:23 "Mluv k Izraelcům: Nebudete jíst žádný tuk z býka ani z ovce a kozy.
Lv 7:24 Tuku zdechlého nebo rozsápaného zvířete se může užívat k různému účelu, ale jíst jej rozhodně nesmíte.
Lv 7:25 Každý, kdo by jedl tuk z dobytčete, z něhož přinesl ohnivou oběť Hospodinu, bude vyobcován ze svého lidu.
Lv 7:26 Také nebudete jíst žádnou krev, ať se usadíte kdekoli, ani krev ptactva ani dobytčat.
Lv 7:27 Kdokoli by jedl jakoukoli krev, bude vyobcován ze svého lidu."
Lv 7:28 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
Lv 7:29 "Mluv k Izraelcům: Kdo připravuje svůj hod oběti pokojné Hospodinu, přinese Hospodinu dar ze svého hodu oběti pokojné.
Lv 7:30 Vlastní rukou přinese ohnivé oběti Hospodinu: přinese tuk, který je na hrudí, i hrudí, aby je podáváním nabídl Hospodinu jako oběť podávání.
Lv 7:31 Kněz obrátí tuk na oltáři v obětní dým. Hrudí pak připadne Áronovi a jeho synům.
Lv 7:32 Pravou kýtu dáte knězi jako oběť pozdvihování ze svých hodů oběti pokojné.
Lv 7:33 Tomu z Áronovců, kdo přinese z pokojných obě
Text bible pro den: Středa, 31. ledna, 2018
3. kniha Mojžíšova
[zkr. = Lv] tí krev a tuk, bude pravá kýta patřit jako podíl.
Lv 7:34 Hrudí z oběti podávání a kýtu z oběti pozdvihování jsem totiž Izraelcům odebral z jejich hodů oběti pokojné a dávám je knězi Áronovi a jeho synům. Budou je dostávat od Izraelců podle provždy platného nařízení.
Lv 7:35 To je příděl Áronův i příděl jeho synů z ohnivých obětí Hospodinových; v den, kdy jim dovolil přistoupit, aby sloužili Hospodinu jako kněží,
Lv 7:36 v den, kdy je pomazáním oddělil od Izraelců, přikázal Hospodin, aby jim byl dáván podle nařízení provždy platného pro všechna jejich pokolení."
Lv 7:37 To je řád pro zápalnou oběť, pro přídavnou oběť, pro oběť za hřích a oběť za vinu, i pro oběť při vysvěcování kněží a pro hod oběti pokojné,
Lv 7:38 jak to přikázal Hospodin Mojžíšovi na hoře Sínaji v den, kdy přikázal synům Izraele, aby přinášeli své dary Hospodinu na Sínajské poušti.
Lv 8:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Lv 8:2 "Vezmi Árona i s jeho syny, též roucha a olej pomazání i býčka k oběti za hřích, dva berany a košík nekvašených chlebů,
Lv 8:3 a shromáždi celou pospolitost ke vchodu do stanu setkávání."
Lv 8:4 Mojžíš učinil, jak mu Hospodin přikázal. Pospolitost se shromáždila ke vchodu do stanu setkávání
Lv 8:5 a Mojžíš pospolitosti řekl: "Toto nám přikázal Hospodin udělat."
Lv 8:6 Pak vyzval Mojžíš Árona a jeho syny, aby přistoupili, a omyl je vodou.
Lv 8:7 Přehodil mu suknici a přepásal ho šerpou, oblékl mu řízu, vložil na něj nárameník a přepásal ho tkaným pásem nárameníku; opásal ho jím.
Lv 8:8 Navlékl mu také náprsník a do náprsníku dal posvátné losy urím a tumím.
Lv 8:9 Na hlavu mu nasadil turban a dopředu na turban připevnil zlatý květ, svatou čelenku, jak přikázal Mojžíšovi Hospodin.
Lv 8:10 Potom vzal Mojžíš olej pomazání, pomazal příbytek s veškerým příslušenstvím a posvětil je.
Lv 8:11 Sedmkrát jím stříkl na oltář a pomazal oltář i všechno jeho náčiní i nádrž s podstavcem, aby je posvětil.
Lv 8:12 Nalil též trochu oleje pomazání na Áronovu hlavu a pomazal ho, aby ho posvětil.
Lv 8:13 Pak vyzval Mojžíš Áronovy syny, aby přistoupili, oblékl jim suknice, přepásal je šerpou a vstavil jim na hlavu mitry, jak přikázal Mojžíšovi Hospodin.
Lv 8:14 Potom dal přivést býčka k oběti za hřích a Áron i jeho synové vložili ruce na hlavu býčka určeného k oběti za hřích.
Lv 8:15 Mojžíš ho porazil, vzal krev, prstem potřel rohy oltáře dokola a očistil oltář od hříchu. Krev vylil ke spodku oltáře a posvětil jej k vykonávání smírčích obřadů.
Lv 8:16 Vzal také všechen tuk, který je na vnitřnostech, jaterní lalok i obě ledviny s jejich tukem a na oltáři to obrátil v obětní dým.
Lv 8:17 Ale býčka, jeho kůži, maso a výměty spálil na ohni mimo tábor, jak přikázal Mojžíšovi Hospodin.
Lv 8:18 Potom dal přivést berana k zápalné oběti a Áron i jeho synové vložili ruce na hlavu toho berana.
Lv 8:19 Mojžíš ho porazil a krví pokropil oltář dokola.
Lv 8:20 Berana rozsekal na díly a obrátil hlavu, díly a tuk v obětní dým.
Lv 8:21 Vnitřnosti a hnáty omyl vodou a pak celého berana obrátil na oltáři v obětní dým. To je zápalná oběť v libou vůni, ohnivá oběť pro Hospodina, jak přikázal Mojžíšovi Hospodin.
Lv 8:22 Pak dal přivést druhého berana, berana vysvěcení, a Áron se svými syny vložili ruce na hlavu toho berana.
Lv 8:23 Mojžíš ho porazil, vzal trochu jeho krve a potřel Áronovi lalůček pravého ucha, palec na pravé ruce a palec u pravé nohy.
Lv 8:24 Pak vyzval Áronovy syny, aby přistoupili, a krví jim potřel lalůček pravého ucha, palec na pravé ruce a palec u pravé nohy. Potom pokropil krví oltář dokola.
Lv 8:25 Vzal také tuk, tučný ocas i všechen tuk, který je na vnitřnostech, jaterní lalok i obě ledviny s tukem a pravou kýtu;
Lv 8:26 a z košíku s nekvašenými chleby, který stojí před Hospodinem, vzal jeden nekvašený bochánek, jeden bochánek chleba zadělaného olejem a jeden oplatek a položil to na kusy tuku a na pravou kýtu.
Lv 8:27 To vše dal do rukou Áronovi i jeho synům a podáváním to nabídl jako oběť podávání Hospodinu.
Lv 8:28 Pak to Mojžíš vzal z jejich rukou a na oltáři obrátil v obětní dým nad zápalnou obětí. To je oběť při uvádění kněží v úřad, libá vůně, ohnivá oběť pro Hospodina.
Lv 8:29 Mojžíš vzal i hrudí a podáváním je nabídl jako oběť podávání Hospodinu; to je Mojžíšův podíl z berana vysvěcení, jak přikázal Mojžíšovi Hospodin.
Lv 8:30 Potom vzal Mojžíš trochu oleje pomazání a krve z oltáře a stříkl na Árona a na jeho roucha a s ním i na jeho syny a na jejich roucha. Tak posvětil Árona a jeho roucha a s ním i jeho syny a jejich roucha.
Lv 8:31 I řekl Mojžíš Áronovi a jeho synům: "Vařte maso u vchodu do stanu setkávání a tam je jezte s chlebem z košíku pro oběť vysvěcení, jak jsem přikázal: Áron i jeho synové je budou jíst.
Lv 8:32 Co zbude z masa a chleba, spálíte ohněm.
Lv 8:33 Po sedm dní nebudete odcházet od vchodu do stanu setkávání až do dne, kdy skončí vaše uvádění v úřad; po sedm dní budete totiž uváděni v úřad.
Lv 8:34 Hospodin přikázal, abyste byli i nadále stejným způsobem jako dnes zprošťováni vin.
Lv 8:35 Zůstanete u vchodu do stanu setkávání dnem i nocí po sedm dní a budete držet stráž Hospodinovu, abyste nezemřeli. Tak mi bylo přikázáno."
Lv 8:36 I vykonal Áron a jeho synové všechno, co Hospodin skrze Mojžíše přikázal.
Lv 9:1 Osmého dne zavolal Mojžíš Árona, jeho syny a izraelské starší.
Lv 9:2 Áronovi nařídil: "Vezmi si mladého býčka k oběti za hřích a berana k zápalné oběti, oba bez vady, a přiveď je před Hospodina.
Lv 9:3 Pak promluvíš k Izraelcům: Vezměte kozla k oběti za hřích a býčka a beránka, oba roční, bez vady, k oběti zápalné,
Lv 9:4 též býka a berana k oběti pokojné, aby byli obětováni před Hospodinem s obětí přídavnou zadělanou olejem, neboť se vám dnes ukáže Hospodin."
Lv 9:5 Vzali tedy, co přikázal Mojžíš, před stan setkávání a celá pospolitost přistoupila; zůstali stát před Hospodinem.
Lv 9:6 Tu řekl Mojžíš: "Vykonejte, co přikázal Hospodin, a ukáže se vám Hospodinova sláva."
Lv 9:7 Áronovi pak Mojžíš řekl: "Přistup k oltáři, obětuj svou oběť za hřích a svou oběť zápalnou a vykonej za sebe i za lid smírčí obřady. Obětuj také dar lidu a vykonej za něj smírčí obřady, jak přikázal Hospodin."
Lv 9:8 Áron tedy přistoupil k oltáři. Porazil svého býčka v oběť za hřích
Lv 9:9 a Áronovi synové mu přinesli krev. Omočil v krvi prst a potřel rohy oltáře, krev pak vylil ke spodku oltáře.
Lv 9:10 Tuk, ledviny a jaterní lalok z oběti za hřích obrátil na oltáři v obětní dým, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi.
Lv 9:11 Maso a kůži spálil ohněm venku za táborem.
Lv 9:12 Potom porazil dobytče určené k zápalné oběti. Áronovi synové mu podali krev a on jí pokropil oltář dokola.
Lv 9:13 Podali mu zápalnou oběť rozsekanou na díly a hlavu a on to na oltáři obrátil v obětní dým.
Lv 9:14 Vnitřnosti však a hnáty omyli a Áron je na oltáři obrátil v obětní dým nad zápalnou obětí.
Lv 9:15 Pak dal přinést dar lidu; vzal kozla lidu k oběti za hřích, porazili ho a obětovali za hřích jako předešlou oběť.
Lv 9:16 Dal přinést i oběť zápalnou a obětoval ji podle řádu.
Lv 9:17 Dal přinést také oběť přídavnou, vzal z ní plnou hrst a na oltáři ji obrátil v obětní dým, kromě jitřní zápalné oběti.
Lv 9:18 Potom porazil býka a berana jako hod oběti pokojné za lid; Áronovi synové mu podali krev a on jí pokropil oltář dokola.
Lv 9:19 Podali mu i tuk z býka a z berana, tučný ocas, bránici, ledviny a jaterní lalok.
Lv 9:20 Položili tuk na hrudí a on jej na oltáři obrátil v obětní dým.
Lv 9:21 Hrudí a pravou kýtu nabídl Áron podáváním Hospodinu jako oběť podávání, jak přikázal Mojžíš.
Lv 9:22 Potom pozvedl Áron ruce k lidu a dal jim požehnání. A sestoupil z místa, kde obětoval oběť za hřích a oběť zápalnou i pokojnou.
Lv 9:23 Mojžíš s Áronem nato vešli do stanu setkávání. Když vyšli, dali lidu požehnání. Vtom se ukázala všemu lidu Hospodinova sláva.
Lv 9:24 Od Hospodina vyšel oheň a pozřel na oltáři zápalnou oběť i obětovaný tuk. Všechen lid to spatřil, zajásal a padli na tvář.
Lv 10:1 Áronovi synové Nádab a Abíhú vzali každý svou kadidelnici, dali do ní oheň a na něj položili kadidlo. Přinesli před Hospodina cizí oheň, jaký jim nepřikázal.
Lv 10:2 I vyšel oheň od Hospodina a pozřel je, takže zemřeli před Hospodinem.
Lv 10:3 Mojžíš řekl Áronovi: "Toto mluvil Hospodin: Na těch, kteří jsou mi blízko, ukážu svou svatost, před veškerým lidem osvědčím svou slávu." Áron mlčel.
Lv 10:4 Mojžíš tedy zavolal Míšaela a Elsáfana, syny Áronova strýce Uzíela, a poručil jim: "Přistupte a vyneste své bratry pryč od svatyně ven za tábor!"
Lv 10:5 Přistoupili tedy a vynesli je v jejich suknicích ven za tábor podle slova Mojžíšova.
Lv 10:6 Mojžíš pak řekl Áronovi a jeho synům Eleazarovi a Ítamarovi: "Nebudete mít své hlavy kvůli nim neupravené a neroztrhnete svá roucha, abyste nezemřeli. Na celou pospolitost by dolehl hněv. Vaši bratří, celý dům izraelský, ať pláčou nad požárem, který zanítil Hospodin,
Lv 10:7 ale vy nebudete odcházet od vchodu do stanu setkávání, abyste nezemřeli, neboť na vás je olej Hospodinova pomazání." Udělali tedy podle Mojžíšova slova.
Lv 10:8 Hospodin promluvil k Áronovi:
Lv 10:9 "Ty ani tvoji synové s tebou nesmíte pít víno nebo opojný nápoj, když budete vcházet do stanu setkávání, abyste nezemřeli. To je provždy platné nařízení pro všechna vaše pokolení.
Lv 10:10 Musíte rozlišovat svaté od nesvatého a nečisté od čistého
Lv 10:11 a učit Izraelce všem nařízením, která vám Hospodin uložil skrze Mojžíše."
Lv 10:12 Mojžíš dále mluvil k Áronovi a k jeho synům, kteří zůstali naživu, Eleazarovi a Ítamarovi: "Vezměte přídavnou oběť, co zbude z ohnivých obětí Hospodinových, a jezte to nekvašené u oltáře; je to velesvaté.
Lv 10:13 Budete to jíst na svatém místě, neboť to je pravoplatný podíl tvůj a tvých synů z ohnivých obětí Hospodinových. Tak mi bylo přikázáno.
Lv 10:14 Hrudí z oběti podávání a kýtu z oběti pozdvihování budete jíst na čistém místě, ty i tvoji synové a tvoje dcery s tebou. Jsou ti dány jako pravoplatný podíl tvůj i tvých synů z hodů oběti pokojné Izraelců.
Lv 10:15 Kýtu z oběti pozdvihování a hrudí z oběti podávání ať přinášejí při ohnivých obětech tuku, aby to podáváním nabídli Hospodinu jako oběť podávání. To bude provždy pravoplatný podíl tvůj a tvých synů s tebou, jak přikázal Hospodin."
Lv 10:16 Mojžíš pak začal pátrat po kozlu k oběti za hřích a zjistil, že byl spálen. Rozlítil se na Áronovy syny, Eleazara a Ítamara, kteří zůstali naživu:
Lv 10:17 "Proč jste nejedli oběť za hřích na svatém místě? Vždyť je to velesvaté! Vám ji dal, abyste nesli nepravost pospolitosti a konali za ni před Hospodinem smírčí obřady.
Lv 10:18 Tady však nebyla ani její krev vnesena dovnitř svatyně. Měli jste jíst oběť ve svatyni, jak jsem přikázal."
Lv 10:19 Áron Mojžíšovi odpověděl: "Hle, oni dnes přinesli před Hospodina svou oběť za hřích a svou oběť zápalnou. Mne přece potkaly takové zlé věci. Kdybych dnes jedl oběť za hřích, líbilo by se to Hospodinu?"
Lv 10:20 Když to Mojžíš vyslechl, zalíbilo se mu to.
Lv 11:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi a řekl jim:
Lv 11:2 "Mluvte k Izraelcům: Ze všech zvířat na zemi smíte jíst tyto živočichy:
Lv 11:3 Všechno, co má rozdělená kopyta tak, že jsou kopyta rozpolcená úplně, přežvýkavce mezi zvířaty, ty smíte jíst.
Lv 11:4 Ale z přežv
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Čtvrtek, 1. února, 2018
3. kniha Mojžíšova
[zkr. = Lv]
kavců a z těch, kdo mají rozdělená kopyta, nesmíte jíst velblouda, který sice přežvykuje, ale nemá rozdělená kopyta; bude pro vás nečistý;
Lv 11:5 damana, který také přežvykuje, ale nemá rozdělená kopyta; bude pro vás nečistý;
Lv 11:6 zajíce, který také přežvykuje, ale nemá rozdělená kopyta; bude pro vás nečistý;
Lv 11:7 vepře, který sice má rozdělená kopyta tak, že jsou úplně rozpolcená, ale nepřežvykuje; bude pro vás nečistý.
Lv 11:8 Jejich maso nesmíte jíst, jejich zdechliny se nedotknete; budou pro vás nečistí.
Lv 11:9 Ze všeho, co je ve vodě, smíte jíst toto: Všechno ve vodách, v mořích a potocích, co má ploutve a šupiny, smíte jíst.
Lv 11:10 Z veškeré vodní havěti v mořích a potocích, ze všech živočichů, kteří jsou ve vodách, bude pro vás hodné opovržení všechno, co nemá ploutve ani šupiny.
Lv 11:11 Budou pro vás hodni opovržení. Nesmíte jíst jejich maso a jejich zdechliny budete mít v opovržení.
Lv 11:12 Všechno ve vodě, co nemá ploutve ani šupiny, budete mít v opovržení.
Lv 11:13 Z létajících živočichů budete mít v opovržení tyto, nesmějí se jíst, jsou hodni opovržení: orla, orlosupa a mořského orla,
Lv 11:14 luňáka a různé druhy jestřábů,
Lv 11:15 všechny druhy havranů,
Lv 11:16 pštrosa, sovu, racka a různé druhy sokolů,
Lv 11:17 kulicha, kormorána a výra,
Lv 11:18 sovu pálenou, pelikána a mrchožrouta,
Lv 11:19 čápa a různé druhy volavek, dudka a netopýra.
Lv 11:20 Všechna létající havěť chodící po čtyřech bude pro vás hodna opovržení.
Lv 11:21 Jen to smíte jíst z veškeré létající havěti chodící po čtyřech, co má skákavé nohy, jimiž skáče po zemi.
Lv 11:22 Smíte z nich jíst tyto: různé druhy kobylek, jako arbe, soleám, chargól a chágáb.
Lv 11:23 Ale ostatní létající čtyřnohá havěť bude pro vás hodna opovržení.
Lv 11:24 Tou byste se poskvrnili. Každý, kdo se dotkne jejich zdechliny, bude nečistý až do večera
Lv 11:25 a každý, kdo by něco z jejich zdechliny nesl, vypere si šaty a bude nečistý až do večera.
Lv 11:26 Každé zvíře, které má rozdělená kopyta, ale ne rozpolcená úplně, a které nepřežvykuje, bude pro vás nečisté. Každý, kdo se ho dotkne, bude nečistý.
Lv 11:27 Také všechno ze čtyřnohých živočichů, co chodí po tlapách, bude pro vás nečisté. Každý, kdo se dotkne jejich zdechliny, bude nečistý až do večera.
Lv 11:28 Kdo by nesl jejich zdechlinu, vypere si šaty a bude nečistý až do večera. To všechno je pro vás nečisté.
Lv 11:29 Dále pro vás bude nečisté z havěti hemžící se po zemi: krysa, myš, různé druhy ještěrek,
Lv 11:30 gekoni, scinkové a chameleón.
Lv 11:31 Ti jsou pro vás nečistí z veškeré havěti. Každý, kdo se jich dotkne, když pojdou, bude nečistý až do večera.
Lv 11:32 Také všechno, nač padne něco z nich, když pojdou, bude nečisté, ať to je dřevěný předmět nebo oděv, kůže či pytlovina, cokoli, čeho se užívá k práci; bude to vloženo do vody a bude to nečisté až do večera; pak to bude čisté.
Lv 11:33 Když něco z nich spadne do hliněné nádoby, bude nečisté všechno, co je uvnitř, a nádobu rozbijete.
Lv 11:34 Každý pokrm určený k jídlu, který přišel do styku s onou vodou, bude nečistý. Též každý nápoj, který se pije z takové nádoby, bude nečistý.
Lv 11:35 Zkrátka všechno, nač padne něco z těch zdechlin, bude nečisté. Pec i krb budou nečisté, musí se zbořit; budou pro vás nečisté.
Lv 11:36 Jen vodní pramen a jímka zadržující vodu budou čisté. Cokoli přijde do styku s těmi zdechlinami, bude nečisté.
Lv 11:37 Když však něco z těch zdechlin padne na semeno, určené k setí, to zůstane čisté.
Lv 11:38 Ale když bude na semeno nalita voda a padne na ně něco z těch zdechlin, bude pro vás nečisté.
Lv 11:39 Když pojde některé ze zvířat, která máte dovoleno jíst, ten, kdo se dotkne jeho zdechliny, bude nečistý až do večera.
Lv 11:40 Kdo z té zdechliny něco sní, vypere si šaty a bude nečistý až do večera. Též kdo by tu zdechlinu nesl, vypere si šaty a bude nečistý až do večera.
Lv 11:41 Všechna havěť hemžící se po zemi je hodna opovržení, nesmí se jíst.
Lv 11:42 Nic z veškeré havěti hemžící se po zemi, nic, co leze po břiše nebo chodí po čtyřech, ani co má více noh, nesmíte jíst, je to hodno opovržení.
Lv 11:43 Neuvádějte v opovržení sami sebe pro nějakou hemžící se havěť; nesmíte se jimi poskvrnit, abyste se jimi neznečistili.
Lv 11:44 Já jsem Hospodin, váš Bůh. Posvěťte se a buďte svatí, neboť já jsem svatý. Neposkvrňujte sami sebe žádnou havětí plazící se po zemi.
Lv 11:45 Já jsem Hospodin, který jsem vás vyvedl z egyptské země, abych byl vaším Bohem. Proto buďte svatí, neboť já jsem svatý."
Lv 11:46 To je řád o zvířatech, o ptácích a o všech živých tvorech pohybujících se ve vodách i o všech, kteří se hemží po zemi.
Lv 11:47 Je nutno rozlišovat mezi nečistým a čistým, mezi živočichy, kteří se smějí jíst, a těmi, kteří se jíst nesmějí.
Lv 12:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Lv 12:2 "Mluv k Izraelcům: Když žena otěhotní a porodí chlapce, bude nečistá po sedm dní; bude nečistá jako v době svého obvyklého krvácení.
Lv 12:3 Osmého dne bude obřezána jeho předkožka.
Lv 12:4 Matka pak setrvá v očišťování od krve ještě po třicet tři dny. Nedotkne se ničeho svatého a nevejde do svatyně, dokud neskončí dny jejího očišťování.
Lv 12:5 Jestliže porodí děvče, bude nečistá dva týdny jako při svém krvácení a ještě po šedesát šest dní setrvá v očišťování od krve.
Lv 12:6 Když skončí dny jejího očišťování po synu nebo dceři, přivede ročního beránka k zápalné oběti a holoubě nebo hrdličku k oběti za hřích knězi ke vchodu do stanu setkávání.
Lv 12:7 On je přinese jako oběť před Hospodina a vykoná za ni smírčí obřady; tak bude očištěna od svého krvotoku. To je řád pro ženu při narození chlapce nebo děvčete.
Lv 12:8 Jestliže si nemůže opatřit jehně, ať vezme dvě hrdličky nebo dvě holoubata, jedno k zápalné oběti a jedno k oběti za hřích. Kněz za ni vykoná smírčí obřady a bude čistá."
Lv 13:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:
Lv 13:2 "Když se někomu objeví na kůži otok nebo vyrážka či bělavá skvrna a na jeho kůži bude příznak malomocenství, bude přiveden ke knězi Áronovi nebo k některému z jeho synů, kněží.
Lv 13:3 Kněz mu prohlédne postižené místo na kůži. Když chloupky na postiženém místě zbělely a ono je napohled hlubší než okolní kůže, je postižen malomocenstvím. Kněz ho prohlédne a prohlásí jej za nečistého.
Lv 13:4 Jestliže je to jen bílá skvrna na kůži a napohled není hlubší než okolní kůže a chloupky na ní nezbělely, přikáže kněz postiženého na sedm dní uzavřít.
Lv 13:5 Sedmého dne jej kněz prohlédne. Vidí-li, že postižené místo zůstalo beze změny a nerozšířilo se na kůži, uzavře ho na dalších sedm dní.
Lv 13:6 Sedmého dne ho kněz opět prohlédne. Je-li postižené místo nevýrazné a nerozšířilo se po kůži, prohlásí jej kněz za čistého. Je to jen vyrážka. Vypere své šaty a bude čistý.
Lv 13:7 Jestliže se však potom, co se ukázal knězi, aby byl očištěn, vyrážka po kůži značně rozšířila, ukáže se knězi znovu.
Lv 13:8 Kněz ho prohlédne. Rozšířila-li se vyrážka po kůži, kněz jej prohlásí za nečistého. Je to malomocenství.
Lv 13:9 Když se na někom objeví rána malomocenství, bude přiveden ke knězi.
Lv 13:10 Kněz ho prohlédne. Je-li na kůži bílý otok a chloupky na něm zbělely a v otoku se objevilo živé maso,
Lv 13:11 je to pokročilé malomocenství na kůži. Kněz jej prohlásí za nečistého. Nedá ho uzavřít, protože je nečistý.
Lv 13:12 Jestliže se malomocenství na kůži rozmohlo tak silně, že pokrylo celou kůži a je postižen všude, kam se kněz podívá, od hlavy až k patě,
Lv 13:13 kněz ho prohlédne, a jestliže malomocenství už pokrylo celé tělo, prohlásí postiženého za čistého. Zbělel celý, je čistý.
Lv 13:14 Jakmile se však na něm ukáže živé maso, bude nečistý.
Lv 13:15 Když kněz uvidí živé maso, prohlásí jej za nečistého; živé maso je nečisté, je to malomocenství.
Lv 13:16 Když se živé maso ztratí a místo zbělí, přijde ke knězi.
Lv 13:17 Kněz ho prohlédne. Jestliže postižené místo zbělelo, prohlásí kněz postiženého za čistého; je čistý.
Lv 13:18 Kdo měl na kůži vřed, který se zhojil,
Lv 13:19 a na místě vředu se objeví bělavý otok nebo bělavě načervenalá skvrna, musí se ukázat knězi.
Lv 13:20 Kněz ho prohlédne. Je-li místo napohled nižší než okolní kůže a chloupky na něm zbělely, prohlásí jej kněz za nečistého. Je postižen malomocenstvím; rozmohlo se z vředu.
Lv 13:21 Uvidí-li však kněz, že na něm nejsou bílé chloupky a není nižší než okolní kůže, ale že je nevýrazné, přikáže ho uzavřít na sedm dní.
Lv 13:22 Jestliže se po kůži velice rozšíří, prohlásí jej kněz za nečistého; je postižen malomocenstvím.
Lv 13:23 Zůstane-li skvrna stejná, nebude-li se rozšiřovat, je to jizva po vředu. Kněz ho prohlásí za čistého.
Lv 13:24 Když má někdo na kůži spáleninu a na spálenině se objeví bělavě načervenalá či bílá skvrna,
Lv 13:25 kněz ji prohlédne. Jestliže chloupky na skvrně zbělely a je napohled hlubší než okolní kůže, je to malomocenství, rozmohlo se na spálenině. Kněz jej prohlásí za nečistého, je postižen malomocenstvím.
Lv 13:26 Uvidí-li kněz, že chloupky na skvrně nejsou bílé a místo není nižší než okolní kůže, ale že je nevýrazné, přikáže ho uzavřít na sedm dní.
Lv 13:27 Sedmého dne ho kněz prohlédne. Jestliže se skvrna dál na kůži rozšířila, prohlásí jej kněz za nečistého. Je postižen malomocenstvím.
Lv 13:28 Zůstane-li skvrna stejná, nebude-li se po kůži rozšiřovat a bude-li nevýrazná, byl to otok po spálenině. Kněz ho prohlásí za čistého; je to jizva po spálenině.
Lv 13:29 Když se objeví ať muži či ženě nějaké postižené místo na hlavě nebo na bradě,
Lv 13:30 kněz je prohlédne. Bude-li napohled hlubší než okolní kůže a budou-li na něm jemné nažloutlé chloupky, prohlásí jej kněz za nečistého. Je to prašivina, druh malomocenství na hlavě nebo na bradě.
Lv 13:31 Když kněz prohlédne místo postižené prašivinou a ono není napohled hlubší než okolní kůže a nejsou na něm černé chloupky, přikáže uzavřít postiženého prašivinou na sedm dní.
Lv 13:32 Sedmého dne kněz prohlédne postižené místo. Jestliže se prašivina nerozšířila a nejsou na ní nažloutlé chloupky a napohled není hlubší než okolní kůže,
Lv 13:33 postižený se oholí, avšak místo zasažené prašivinou neoholí. Kněz přikáže uzavřít postiženého prašivinou na dalších sedm dní.
Lv 13:34 Sedmého dne kněz opět prašivinu prohlédne. Jestliže se prašivina po kůži nerozšířila a napohled není hlubší než okolní kůže, prohlásí jej kněz za čistého. Vypere si šaty a bude čistý.
Lv 13:35 Jestliže se však prašivina po jeho očištění velice rozšíří,
Lv 13:36 kněz ho prohlédne. Jestliže se rozšířila prašivina po kůži, nebude kněz pátrat po nažloutlých chloupcích. Postižený je nečistý.
Lv 13:37 Jestliže však prašivina zůstala beze změny a vyrostly na ní černé chloupky, je prašivina zhojena; je čistý. Kněz ho prohlásí za čistého.
Lv 13:38 Když se objeví ať muži či ženě na kůži skvrny, bělavé skvrny,
Lv 13:39 kněz je prohlédne. Jsou-li skvrny na kůži nevýrazně bělavé, je to lišej, který na kůži vyrazil. Je čistý.
Lv 13:40 Když někomu olysá hlava a má pleš, je čistý.
Lv 13:41 Jestliže mu hlava olysá na spáncích a má lysinu, je čistý.
Lv 13:42 Kdyby se však na pleši či na lysině objevila bíloč
