Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha SirachovcovaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pondělí, 24. prosince, 2018
Kniha Sirachovcova
[zkr. = Sir]
ovy, kdežto hlupáci nadarmo plýtvají zdvořilostmi.
Sir 20:14 Dar od pošetilce ti nepřinese užitek, vždyť on má velké oči:
Sir 20:15 daruje málo a mnoho o tom namluví, bude svá ústa otvírat jako vyvolavač; dnes půjčí, a zítra bude žádat zpět. Takový člověk je odporný.
Sir 20:16 Hlupák bude říkat: „Nemám přítele, ba ani vděk za svoje dobrodiní.
Sir 20:17 Kdo jedí můj chléb, zle o mně mluví.“ Kolikrát a jak mnozí se takovému vysmějí.
Sir 20:18 Je lépe uklouznout na dláždění nežli jazykem, k pádu zlých dochází naráz.
Sir 20:19 Nevychovanec je jako slovo nevhod vyřčené ; bude stále v ústech pošetilců.
Sir 20:20 Podobenství z úst hlupáka se nesetká s ohlasem, protože je pověděl v nepravý čas.
Sir 20:21 Někomu brání chudoba, aby hřešil, ale bude mít klid a nebude trápen výčitkami .
Sir 20:22 Někdo ničí sám sebe ze studu před lidmi , i před pošetilcem se bude ničit.
Sir 20:23 Někdo ze studu příteli něco slíbí a zbytečně si z něho udělá nepřítele.
Sir 20:24 Lež je hanebná poskvrna člověka, bude stále v ústech nepoctivých lidí .
Sir 20:25 Lepší je zloděj, než kdo soustavně lže, dědictvím obou však bude záhuba.
Sir 20:26 Lhář je zvyklý na hanbu a ostuda na něm lpí stále.
Sir 20:27 Moudrý se dostává svými sliby do popředí a rozumný muž se líbí velmožům.
Sir 20:28 Kdo obdělává půdu, navršuje svůj stoh, a kdo se líbí velmožům, dosáhne odpuštění nepravosti.
Sir 20:29 Pohostinnost a dary zaslepují oči moudrých a jako uzda v ústech umlčují káravá slova .
Sir 20:30 Skrytá moudrost a zakopaný poklad – k čemu je to obojí užitečné?
Sir 20:31 Lepší je člověk, který skrývá svou hloupost, než člověk, který skrývá svou moudrost.
Sir 21:1 Synu, zhřešil jsi? Už to nedělej a za své dřívější hříchy pros o odpuštění !
Sir 21:2 Před hříchem utíkej jako před hadem, přiblížíš-li se, uštkne tě. Jeho zuby jsou jako zuby lva, rozsápou duše lidí.
Sir 21:3 Jako dvojsečný meč je každá
svévole, na ránu jí způsobenou není léku.
Sir 21:4 Zastrašování a povýšenost připraví člověka o bohatství, tak zpustne dům pyšného.
Sir 21:5 Prosba z úst chudého dolehne až k uším Hospodinovým a jeho soud přichází rychle.
Sir 21:6 Kdo nenávidí pokárání, jde ve stopách hříšníků, kdo se však bojí Hospodina, obrátí se v srdci.
Sir 21:7 Mluvka se pozná zdaleka, rozvážný však ví, kdy uklouzl.
Sir 21:8 Kdo staví svůj dům z cizího majetku, jako by na zimu sbíral kameny.
Sir 21:9 Chumáč koudele je shromáždění svévolníků, nakonec zajdou v plamenech ohně.
Sir 21:10 Cesta hříšníků je dlážděna kameny, ale na jejím konci je propast podsvětí.
Sir 21:11 Kdo zachovává Zákon, je pánem svého myšlení, a v bázni před Hospodinem vrcholí moudrost.
Sir 21:12 Kdo není chytrý, nedá se ničemu naučit, ale je zchytralost, jež plodí plno hořkosti.
Sir 21:13 Poznání moudrého stoupá jako záplava a jeho rada je jako životodárný pramen.
Sir 21:14 Nitro hlupáka je jako roztříštěná nádoba, žádné vědomosti neudrží.
Sir 21:15 Když chápavý uslyší moudrou řeč, pochválí ji a doplní. Uslyšel ji zhýralec, znelíbila se mu a odhodil ji za hlavu.
Sir 21:16 Vyprávění pošetilce je jako cestování s břemenem, rozhovor s rozumným je potěšením.
Sir 21:17 Ve shromáždění budou vyhledávána slova z úst rozumného a bude se o nich v srdci uvažovat.
Sir 21:18 Moudrost je hlupákovi jako zbořený dům a znalosti nerozumného jsou jen změtí slov.
Sir 21:19 Výchova je pošetilci jako okovy na nohou a jako pouta na jeho pravici.
Sir 21:20 Když se směje hlupák, činí to hlasitě, avšak chytrý muž se sotva tiše usměje.
Sir 21:21 Rozumnému je výchova jako zlatý šperk a jako náramek na pravém zápěstí.
Sir 21:22 Hlupákova noha se žene rychle do domu, ale člověk zkušený vstupuje s ostychem.
Sir 21:23 Pošetilec dveřmi nahlíží do domu, ale člověk vychovaný zůstane stát venku.
Sir 21:24 Naslouchat za dveřmi je lidská nevychovanost, rozumný
člověk takovou nečestnost těžce snáší.
Sir 21:25 Rty cizinců budou vyprávět o cizích věcech, ale ústa rozumných váží každé slovo.
Sir 21:26 Ústa hlupáků odhalují jejich srdce, srdce moudrých ovládá jejich ústa.
Sir 21:27 Zlořečí-li svévolník satanovi, zlořečí sám sobě.
Sir 21:28 Klevetník poskvrňuje sám sebe a tam, kde bydlí, bude v nenávisti.
Sir 22:1 Lenoch se podobá pokálenému kamenu, každý si odplivne nad jeho odporností.
Sir 22:2 Lenoch se podobá hromádce hnoje, každý, kdo jej zvedne, otřepe ruku.
Sir 22:3 Je hanba být otcem nevychovaného syna; narození dcery znamená újmu.
Sir 22:4 Rozumná dcera získá jako dědictví manžela, ale nehodná způsobí zármutek tomu, kdo ji zplodil.
Sir 22:5 Nestoudná dělá hanbu otci i manželu, u obou bude v pohrdání.
Sir 22:6 Jako hudba v čase zármutku je hovor v nevhodnou chvíli; důtky a kázeň jsou v každé době výrazem moudrosti.
Sir 22:7 Děti, které vedou dobrý život a mají co jíst, přikryjí nízký původ vlastních rodičů.
Sir 22:8 Děti, které chvástavě pohrdají vším a jsou nevychované, poskvrňují ušlechtilý původ své rodiny.
Sir 22:9 Kdo učí hlupáka, jako by slepoval střepy anebo budil spáče z hlubokého spánku.
Sir 22:10 Kdo se domlouvá s hlupákem, jako by hovořil s ospalcem; ten se nakonec zeptá: „Co je?“
Sir 22:11 Naříkej nad mrtvým, že pozbyl světla, nad hlupákem plač, že se mu nedostává rozumu. Nad mrtvým neplač tak hořce, neboť došel odpočinutí, ale život hlupáka oplakávej , vždyť je horší než smrt.
Sir 22:12 Nářek nad mrtvým trvá sedm dní, ale nad svévolným hlupákem po všechny dny jeho života.
Sir 22:13 S pošetilcem nenadělej mnoho řečí a k nerozumnému nechoď! Varuj se ho, abys neměl těžkosti a tvá pověst neutrpěla, až se s ním střetneš! Vyhni se mu a najdeš klid a nebudeš znechucen jeho ztřeštěností.
Sir 22:14 Co může být těžší než olovo? Může mít jiné jméno než „hlupák“?
Sir 22:15 Lehčím břemenem je písek, sůl i kus železa než člověk
bez rozumu.
Sir 22:16 Vazba trámů pevně pojící stavbu ani při zemětřesení nepovolí; tak i srdce zpevněné promyšlenou úvahou se v danou chvíli nebude bát.
Sir 22:17 Srdce, které je upevněno rozumným myšlením, je jako ozdoba z malty na hladké stěně.
Sir 22:18 Jako kůly postavené na výšině neodolají větru, tak neodolá děsivým představám zbabělé srdce hlupáka při jeho rozhodování.
Sir 22:19 Z poraněného oka vytrysknou slzy, ze zraněného srdce vzejde zkušenost.
Sir 22:20 Kdo hází kamením po ptácích, plaší je, kdo uráží přítele, zničí přátelství.
Sir 22:21 Jestliže jsi vytasil meč na přítele, neztrácej naději, neboť je možno přátelství obnovit.
Sir 22:22 Jestliže sis otevřel ústa na přítele, neboj se, neboť je možné smíření. Ale před potupou a pýchou, před vyzrazeným tajemstvím a zákeřnou ranou uteče každý přítel.
Sir 22:23 Získej si důvěru bližního, když je v nouzi, abys byl spolu s ním naplněn jeho štěstím. V čas soužení u něho vytrvej, abys měl podíl na jeho dědictví.
Sir 22:24 Oheň se napřed projevuje kouřením z komína a dýmem, podobně nadávky se objevují před krveprolitím.
Sir 22:25 Nebudu mít strach chránit přítele a neobrátím se k němu zády.
Sir 22:26 Potká-li mě kvůli němu něco zlého, každý, kdo to uslyší, bude se mít před ním na pozoru.
Sir 22:27 Kdo postaví stráž před má ústa a mé rty uzavře pečetí obezřetnosti, aby nepřivodily můj pád a můj jazyk aby mne nezahubil?
Sir 23:1 Hospodine, Otče a vládce mého života, neponechávej mne jejich záměru a nedopusť, abych jejich přičiněním padl.
Sir 23:2 Kdo ovládne mou mysl kázní a mé srdce moudrým káráním, aby nešetřily má provinění a mé hříchy aby nezůstaly bez trestu?
Sir 23:3 Aby se má provinění nemnožila a mé hříchy nenarůstaly, abych nepadl před protivníky a aby se nade mnou neradoval můj nepřítel?
Sir 23:4 Hospodine, Otče a Bože mého života, nedovol, aby se mé oči dívaly pohrdavě,
Sir 23:5 a odvrať ode mne žádostivost.
Sir
23:6 Dychtění po ženě a po obcování s ní ať se mě nezmocní, nevydávej mě nestoudnému chtíči.
Sir 23:7 Děti, slyšte poučení o kázni úst; kdo je bude zachovávat, nikdy nebude polapen.
Sir 23:8 Hříšník bývá postižen kvůli svým řečem, nactiutrhač i nadutec kvůli nim přicházejí k úrazu.
Sir 23:9 Nezvykej svá ústa, aby přísahala, vyslovovat jméno Svatého ať se ti nestane návykem.
Sir 23:10 Jako otrok, který je při výslechu bez ustání bičován, neujde podlitinám, tak i ten, kdo přísahá a stále se dovolává Boha , nebude od hříchu očištěn.
Sir 23:11 Člověk, který často přísahá, dopouští se mnoha nepravostí a důtky se z jeho domu nevytratí. Když se proviní, hřích na něm ulpí , nedbá-li toho, zhřeší dvojnásob; přísahá-li křivě, nebude ospravedlněn, a jeho dům se naplní pohromami.
Sir 23:12 Jsou řeči, které zasluhují smrt, kéž se nevyskytují mezi potomstvem Jákobovým! Ať je toto všechno od zbožných vzdáleno, jinak se budou válet v hříších.
Sir 23:13 Nezvykej svá ústa na sprostou nevychovanost, neboť používá hříšných slov.
Sir 23:14 Pamatuj na svého otce i matku, když zasedáš mezi velmoži, aby ses před nimi nezapomněl a nezvykl si jednat pošetile. Pak by sis raději přál, aby ses nikdy nenarodil, a proklínal bys den svého zrození.
Sir 23:15 Člověk, který si zvykl na potupné řeči, bude v nich pokračovat po všechny své dny.
Sir 23:16 Dvě věci rozmnožují hříchy a třetí přivodí odplatu.
Sir 23:17 Duše rozpálená vášní je jako hořící oheň, nezhasne, dokud jím není pohlcena. Člověk, který smilní proti vlastnímu tělu, nepřestane, dokud ho oheň nestráví. Smilníkovi je každý chléb příjemný, nepoleví, dokud nezemře.
Sir 23:18 Člověk, který opouští vlastní lože, si v duchu říká: „Kdo mě uvidí? Obklopuje mě tma a stěny mě ukrývají. Nikdo mě nevidí, tak čeho se bát? Nejvyšší na moje hříchy nevzpomene.“
Sir 23:19 Z lidských očí má strach a přitom zapomíná, že oči Hospodinovy jsou tisíckrát jasnější než slunce, že se dívají
na všechny cesty lidí a pronikají i do nejskrytějších míst.
Sir 23:20 Všechno mu bylo známo, dřív než stvořil svět , a stejně tak, když vše bylo dokonáno.
Sir 23:21 Takový člověk bude potrestán na ulicích města, bude chycen tam , kde se toho nejméně naděje.
Sir 23:22 Tak se stane i ženě, která byla nevěrná svému muži a s cizím přivedla mu na svět dědice.
Sir 23:23 Předně, že neuposlechla zákon Nejvyššího, za druhé, že se provinila na svém muži, za třetí, že smilnila v cizoložství a přivedla na svět děti od cizího muže.
Sir 23:24 Taková žena bude pranýřována před shromážděním a její děti budou podrobeny vyšetřování.
Sir 23:25 Její děti nezapustí kořeny, její ratolesti nepřinesou plody.
Sir 23:26 Zanechá po sobě památku, jež bude připomínána s kletbami, a její potupa nebude nikdy vymazána.
Sir 23:27 Ti, kdo po ní zůstanou, poznají, že není nic lepšího než bázeň před Hospodinem, a nic sladšího, než dbát na Hospodinova přikázání.
Sir 24:1 Moudrost bude chválit sama sebe a uprostřed svého lidu dojde oslavy.
Sir 24:2 Ve shromáždění Nejvyššího otevře svá ústa a promluví před jeho zástupy:
Sir 24:3 „Vyšla jsem z úst Nejvyššího a jako mlha jsem zahalila zemi.
Sir 24:4 Na výsostech jsem přebývala, můj trůn je na sloupu oblakovém.
Sir 24:5 Obvod nebes jsem sama obešla a prošla i nejhlubší propasti.
Sir 24:6 Ve vlnách moře i po celé zemi a v každém lidu a národu jsem vládla,
Sir 24:7 mezi těmi všemi jsem hledala odpočinek a toho, v jehož dědictví bych mohla přebývat.
Sir 24:8 Tehdy mi Stvořitel všehomír
Text bible pro den: Úterý, 25. prosince, 2018
Kniha Sirachovcova
[zkr. = Sir] a dal příkaz, ten, který i mne stvořil a našel místo pro můj stan, mi řekl: ‚V Jákobovi přebývej a v Izraeli měj své dědictví!‘
Sir 24:9 Před počátkem věků mě stvořil a nepominu navěky.
Sir 24:10 Ve svatém stanu jsem před ním vykonávala službu, a tak jsem se na Sijónu pevně usadila.
Sir 24:11 Našel mi tak příbytek ve městě, které si zamiloval, v Jeruzalémě vykonávám svou moc.
Sir
24:12 V lidu plném slávy jsem zapustila kořeny, v podílu Hospodinově, v jeho dědictví.
Sir 24:13 Vyrostla jsem jako cedr na Libanónu a jako cypřiš na svazích Chermónu.
Sir 24:14 Vyrostla jsem jako palma v Én-gedí a jako keře růží v Jerichu, jako spanilá oliva v údolí a jako platan zasazený u vody .
Sir 24:15 Vydávala jsem vůni jako skořice a vonný balzám, šířila jsem vůni jako vybraná myrha, jako galbanum, onyx a stakte, jako dým kadidla ve stanu.
Sir 24:16 Své větve jsem rozprostřela jako terebinta a na nich dala vykvést slávě a milosti.
Sir 24:17 Jako vinná réva jsem se zazelenala milostí a mé květy přinesly ovoce slávy a bohatství.
Sir 24:18 Jsem matka čisté lásky, bázně, poznání i svaté naděje. Jsem dána všem svým dětem, já věčná, těm, které on vyvolil. – Vulgáta má místo druhé věty: Ve mně je všechen půvab cesty i pravdy, ve mně je všechna naděje života a ctnosti (v. 25; sr J 14,6).
Sir 24:19 Pojďte ke mně, kdo po mně toužíte, a nasyťte se mých plodů.
Sir 24:20 Už pomyšlení na mne je sladší než med, mé dědictví je nad plást medu.
Sir 24:21 Kdo mě jedí, budou ještě po mně lačnět, a kdo mě pijí, budou ještě po mně žíznit.
Sir 24:22 Kdo mě poslouchá, nebude zahanben, kdo mnou se obírá, nezhřeší.“
Sir 24:23 Toto všechno obsahuje kniha smlouvy Boha nejvyššího, Zákon, který nám uložil Mojžíš jako dědictví Jákobovým pospolitostem.
Sir 24:24 Nepřestávejte si udatně počínat v Hospodinu, přimkněte se k němu, aby vás posílil; Hospodin všemohoucí je jediný Bůh a kromě něho není spasitele.
Sir 24:25 Oplývá moudrostí jako řeka Píšon vodou a jako Tigris v jarním období.
Sir 24:26 Přetéká porozuměním jako Eufrat vodou nebo jako Jordán v době žní.
Sir 24:27 Výchově dává zářit jako světlu, osvěžuje jako pramen Gíchón ve dnech vinobraní.
Sir 24:28 Jako nedokázal první člověk poznat moudrost , tak ani poslední ji neprobádá.
Sir 24:29 Neboť její myšlení je obšírnější než moře a její rada hlubší
než propast. –
Sir 24:30 A já jsem jako zavodňovací říční kanál a jako strouha přivádějící vodu do rajské zahrady.
Sir 24:31 Řekl jsem: „Zavlažím svou zahradu a zaliji svůj záhon.“ A hle, zavodňovací kanál se mi stal řekou a má řeka se stala mořem.
Sir 24:32 Způsobím, že výchova bude jako jitřenka svítit, rozzářím ty věci dodaleka.
Sir 24:33 Jako proroctví vyleji ještě nauku a zanechám ji příštím pokolením navěky.
Sir 24:34 Hleďte, nenamáhal jsem se jenom pro sebe, ale pro všechny, kdo moudrost hledají.
Sir 25:1 Tři věci se mi líbí a prohlašuji je za ozdobu před Hospodinem i lidmi: svornost bratří, přátelství mezi bližními a ženu s mužem, když se vzájemně snášejí.
Sir 25:2 Trojí druh lidí z duše nenávidím a jejich život se mi velmi hnusí: nafoukaný chudák, prolhaný boháč a chlípný stařec zbavený rozumu.
Sir 25:3 Cos v mládí nenashromáždil, jak bys ve stáří mohl najít?
Sir 25:4 Soudnost je ozdobou šedinám a umění poradit vlastností starších.
Sir 25:5 Jak ozdobí moudrost starce, a prozíravá rada vážené lidi!
Sir 25:6 Korunou starců jsou bohaté zkušenosti a jejich chloubou bázeň před Hospodinem.
Sir 25:7 V srdci uznávám za blahoslavené devatero věcí, a desátou výslovně uvedu: člověk, který má radost ze svých dětí, a ten , kdo se dožije pádu svých nepřátel.
Sir 25:8 Blaze tomu, kdo bydlí s rozumnou ženou, kdo se neprohřešil jazykem, kdo neotročil člověku nehodnému.
Sir 25:9 Blaze tomu, kdo nalezl rozumnost, kdo promlouvá k vnímavým uším.
Sir 25:10 Jak velký je, kdo nalezl moudrost, není nad toho, kdo se bojí Hospodina.
Sir 25:11 Bázeň před Hospodinem je nade všecko. S kým srovnat člověka, který jí dosáhl?
Sir 25:12 Bázeň před Hospodinem je počátek lásky k němu, důvěra pak je počátek přimknutí k němu.
Sir 25:13 Jakoukoli ránu, jenom ne ránu do srdce! Jakoukoli nevraživost, jenom ne nevraživost ženy!
Sir 25:14 Jakoukoli mstivost, jenom ne mstivost z nenávisti! Jakýkoli trest,
jenom ne trest od nepřítele!
Sir 25:15 Není horší jed než jed hadí, a horší hněv než hněv nepřítele.
Sir 25:16 Raději budu bydlet se lvem a drakem než bydlet se zlou ženou.
Sir 25:17 Zášť ženy znetvořuje její vzhled, chmuří svou tvář jako medvědice.
Sir 25:18 Když její muž zasedne se svými druhy, neudrží se a vzdychá roztrpčením.
Sir 25:19 Každá špatnost je malá proti špatnosti ženy; ať ji stihne úděl hříšníka!
Sir 25:20 Čím je výstup písčitým svahem pro nohy starce, tím je pro tichého muže povídavá žena.
Sir 25:21 Nedej se zlákat krásou ženy a po krasavici nebaž.
Sir 25:22 Muž, který se nechá živit ženou, musí počítat s hádkami, nestoudností a urážkami.
Sir 25:23 Pokořené srdce, sklíčená tvář a rána do srdce, to vše je zlá žena; malátné ruce a ochablá kolena působí žena , která neoblažuje svého muže.
Sir 25:24 Hřích začal od ženy, a proto všichni umíráme.
Sir 25:25 Nenechávej vodu volně vytékat a zlou ženu volně jednat!
Sir 25:26 Nejde-li s tebou ruku v ruce, odetni ji od svého těla.
Sir 26:1 Blaze manželovi dobré ženy, počet jeho dnů bude dvojnásobný.
Sir 26:2 Statečná žena působí svému muži radost, naplní jeho léta pokojem.
Sir 26:3 Dobrá žena je dobrý podíl; za podíl ji dostanou ti, kdo se bojí Hospodina.
Sir 26:4 Ať bohatý či chudý, je dobré mysli, a v každé době má úsměv na tváři.
Sir 26:5 Trojí věci se uleklo mé srdce a se čtvrtou se setkat mám strach: pohoršení ve městě, srocení luzy a nactiutrhání: to všechno je trudnější než smrt.
Sir 26:6 Z ženy, která žárlí na jinou, však bolí srdce a pochází žal. Na tom všem je spoluúčasten bič jazyka.
Sir 26:7 Zlá žena, to je špatně upevněné volské jho, kdo ji chce ovládnout, je jako ten, kdo chytá štíra.
Sir 26:8 Opravdu pobuřující je podnapilá žena, ta svou hanbu ani neukrývá.
Sir 26:9 Smilná žena se pozná podle vyzývavých pohledů, podle záblesku svých očí.
Sir 26:10 Bdi přísně nad nevázanou dcerou, aby nenašla
příležitost a nevyužila ji pro sebe.
Sir 26:11 Dávej si pozor na její nestoudné pohledy, a nediv se, když se na tobě proviní.
Sir 26:12 Jako žíznivý pocestný otevírá ústa a pije z každé vody, která je nablízku, tak ona si dřepne nad každý kolík a šípu otevírá toulec.
Sir 26:13 Půvab ženy je potěšením pro jejího muže a její schopnosti osvěžují jeho kosti.
Sir 26:14 Darem od Hospodina je žena tichá, ničím nelze zaplatit její ukázněnou duši.
Sir 26:15 Nad všechen půvab je cudnost ženy, čistota její duše se nedá ničím vyvážit.
Sir 26:16 Jako slunce vycházející na výsostech Hospodinových je krása dobré ženy ve spořádaném domě.
Sir 26:17 Jako lampa svítící na posvátném svícnu je půvabná tvář na ztepilé postavě.
Sir 26:18 Jako zlaté sloupy na stříbrném podstavci jsou ladné nohy na pevných chodidlech.
Sir 26:19 Synu, uchovej si zdraví v květu svého mládí a nedávej cizím ženám svou sílu.
Sir 26:20 Když sis vybral nejúrodnější díl z celého pole, sej vlastní símě s důvěrou ve svůj dobrý původ.
Sir 26:21 Tak budou tvoji potomci kolem tebe a v jistotě dobrého původu se rozrostou.
Sir 26:22 Prodejná žena je hodna jen odplivnutí, vdá-li se, bude pro ty, kdo jí užívají, věží smrti.
Sir 26:23 Svévolná žena bude dána za podíl ničemnému člověku , ale zbožná je dána tomu, kdo se bojí Hospodina.
Sir 26:24 Nestoudná žena nevyjde z hanby, cudná dcera se však stydí i před svým mužem.
Sir 26:25 Nevázanou ženu budou mít za čubku, stydlivá se bude bát Hospodina.
Sir 26:26 Žena, která si váží vlastního muže, bude se všem jevit jako moudrá, ale tu, která jím v pýše pohrdá, budou mít všichni za svévolnici. Blaze muži, který má dobrou ženu, počet jeho let bude dvojnásobný.
Sir 26:27 Žena halasná a tlachavá je jako válečná polnice, která zahání na útěk. Každý muž v podobných poměrech stráví svůj život ve válečné vřavě.
Sir 26:28 Pro dvě věci se rmoutí mé srdce a pro třetí mne přepadá hněv: strádá-li
válečník nedostatkem, ocitli-li se v opovržení rozumní lidé a odvrátí-li se kdo od spravedlnosti k hříchu: toho připraví Hospodin pro meč.
Sir 26:29 Stěží se vyhne kupec provinění a kramář nebude prost hříchu.
Sir 27:1 Mnozí zhřešili z prospěchářství; kdo hledí rozhojnit majetek , bude dělat, že nevidí nuzného
Sir 27:2 Do spár mezi kameny se vrazí kolík a mezi prodej a koupi se vetře nepoctivost.
Sir 27:3 Nebude-li se kdo pevně držet bázně před Hospodinem, jeho dům se rychle zřítí.
Sir 27:4 Prosívá-li se sítem, zůstává v něm smetí; tak se ukáže špína člověka, když se s ním promluví.
Sir 27:5 Pec prověří hrnčířovu nádobu a člověk je vyzkoušen v rozhovoru.
Sir 27:6 Na ovoci se pozná, kdo pěstoval strom; na slovech se projeví smýšlení lidského srdce.
Sir 27:7 Nechval člověka, dokud s ním nepromluvíš; tak se totiž zkoušejí lidé.
Sir 27:8 Budeš-li usilovně hledat spravedlnost, dosáhneš jí, oblékneš ji jako čestné roucho.
Sir 27:9 Ptáci si usedají k odpočinku při sobě rovných a pravda se druží s těmi, kdo o ni usilují.
Sir 27:10 Lev číhá na kořist a hřích na ty, kdo páchají bezpráví.
Sir 27:11 Ve vyprávění zbožného je stálá moudrost, ale pošetilý je měnlivý jako měsíc.
Sir 27:12 Mezi nerozumnými šetři svým časem, mezi přemýšlivými prodlévej bez přestání.
Sir 27:13 Vyprávění hlupáků budí ošklivost, smějí se v hříšné prostopášnosti.
Sir 27:14 Při řeči toho, kdo se rád zapřísahává, vstanou vlasy, a hádky takových lidí nutí zacpat si uši.
Sir 27:15 Spory pyšných vedou ke krveprolévání, je utrpením poslouchat jejich urážky.
Sir 27:16 Kdo vyzrazuje tajemství, ztrácí důvěru, nenajde pro sebe přítele.
Sir 27:17 Měj rád svého přítele a buď mu věrný, jestliže jsi však vyzradil jeho tajemství, nevyhledávej ho.
Sir 27:18 Neboť jako ztratil člověk svého mrtvého, tak jsi ztratil přátelství svého bližního.
Sir 27:19 Jako bys vypustil z ruky ptáka, tak jsi přišel o bližního, a už ho
nechytíš.
Sir 27:20 Nepouštěj se za ním, je už daleko, unikl jako gazela z pasti.
Sir 27:21 Ránu je možno ovázat, urážky prominout, avšak kdo vyzradil tajemství, nemá v co doufat.
Sir 27:22 Kdo mhouří oči, kuje něco zlého, nikdo ho od toho neodvrátí.
Sir 27:23 Do očí ti hovoří sladce, velice obdivuje tvou řeč, ale když později o tobě hovoří, obrátí a tvá slova překrucuje k tvému pohanění.
Sir 27:24 Nenávidím mnoho věcí, ale nic do té míry jako jeho, také Hospodin ho bude nenávidět.
Sir 27:25 Kdo hází kámen do výšky, hází si jej na vlastní hlavu, kdo dává zákeřné rány, zraní sám sebe .
Sir 27:26 Kdo kopá jámu, sám do ní padne, kdo líčí osidlo, sám se do něho chytí.
Sir 27:27 Kdo páchá zlo, na toho se svalí, a ani nepozná, odkud na něho přišlo.
Sir 27:28 Posmívání a urážky vyznačují pyšného, trest na něho číhá jako lev.
Sir 27:29 Chytí se do osidla ti, kdo se radují z pádu zbožných, bolest je umoří, dříve než zemřou.
Sir 27:30 Zášť a hněv, obojí je ohavnost, jen hříšný člověk v nich setrvává.
Sir 28:1 Kdo se mstí, okusí pomstu od Hospodina, on pečlivě sečítá jeho hříchy.
Sir 28:2 Odpusť svému bližnímu, pokud ti ukřivdil; až ty budeš jednou pr
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Středa, 26. prosince, 2018
Kniha Sirachovcova
[zkr. = Sir]
osit, budou i tobě hříchy odpuštěny.
Sir 28:3 Když se člověk na člověka hněvá, může hledat uzdravení u Hospodina?
Sir 28:4 Když s člověkem sobě rovným nemá slitování, může se modlit za odpuštění svých hříchů?
Sir 28:5 Když chová zášť, ač sám je jen smrtelník, kdo smíří jeho hříchy?
Sir 28:6 Pamatuj na poslední věci a zanech nenávisti, mysli na svůj konec ve smrti a dbej na přikázání.
Sir 28:7 Pamatuj na přikázání a nechovej zášť vůči bližnímu, mysli na smlouvu Nejvyššího a přehlédni neúmyslná provinění.
Sir 28:8 Zdržuj se sváru, budeš mít méně hříchů; prchlivost rozněcuje svár.
Sir 28:9 Hříšný člověk znepřátelí mezi sebou přátele a vnáší pomluvy mezi pokojné.
Sir 28:10 Oheň vzplane podle toho, jaké je dříví, a svár vzplane podle
toho, jak je tuhý. Čím je člověk mocnější, tím je prchlivější, čím je bohatší, tím spíše propuká v hněv.
Sir 28:11 Ukvapená hádka roznítí oheň, náhlý svár vede ke krveprolití.
Sir 28:12 Jiskra vzplane, když na ni foukáš, zhasne, když na ni plivneš; přitom obojí vychází z jedněch úst.
Sir 28:13 Klevetníka a člověka obojetného proklínejte, vždyť způsobil záhubu mnoha pokojným lidem.
Sir 28:14 Štvavý jazyk poškodil život mnohým a hnal je z národu do pronárodu, zničil i hrazená města a podvrátil domy velmožů.
Sir 28:15 Štvavý jazyk vyhnal statečné ženy a připravil je o plody jejich námahy.
Sir 28:16 Kdo jím se dá vést, nedojde odpočinutí, nebude přebývat v pohodě.
Sir 28:17 Rána důtkami působí podlitiny, rána jazykem drtí kosti.
Sir 28:18 Mnozí padli ostřím meče, ale víc jich padlo za oběť jazyku.
Sir 28:19 Blaze tomu, kdo je před ním chráněn, kdo nezakusil jeho kousavost, kdo nebyl zapřažen v jeho jhu a nebyl svázán jeho pouty.
Sir 28:20 Jeho jho je železné a jeho pouta bronzová.
Sir 28:21 Smrt, kterou způsobí , je zlá, i podsvětí je lepší než on.
Sir 28:22 Zbožné zlý jazyk neovládne, nevzplanou v jeho plameni.
Sir 28:23 Kdo opouštějí Hospodina, ti mu padnou za oběť , oheň se v nich rozhoří a nezhasne. Pustí se do nich jako lev, rozsápe je jako levhart.
Sir 28:24 Jen obežeň svůj statek plotem z trní a své stříbro a zlato ulož pod zámek.
Sir 28:25 Svá slova važ a odměřuj a ústa zavři dveřmi na závoru.
Sir 28:27 Dej pozor, abys neuklouzl jazykem a nepadl do rukou tomu, kdo na tebe číhá.
Sir 29:1 Kdo činí milosrdenství, půjčuje bližnímu, kdo mu podává pomocnou ruku, plní přikázání.
Sir 29:2 Půjč bližnímu, když potřebuje, a včas také bližnímu navrať!
Sir 29:3 Dodrž své slovo, buď spolehlivý v jednání s ním a vždycky dosáhneš, co budeš potřebovat.
Sir 29:4 Mnozí mají půjčenou věc za nalezenou a působí tak nesnáze těm, kdo jim pomohli.
Sir 29:5 Dokud nedostane, líbá člověku
ruce, o peníze bližnímu pokorně říká. Ale když má vrátit, otálí, trapně se vymlouvá a svaluje vinu na krátkost lhůty.
Sir 29:6 I když však může zaplatit , přinese sotva polovinu, a bude to počítat, jako by šlo o věc jím nalezenou. Nemůže-li splatit , okrade bližního o jeho peníze a zbytečně si z něho udělá nepřítele. Odplatí mu kletbami a nadávkami, místo úcty mu odplatí urážkou.
Sir 29:7 A tak mnozí odmítli půjčit ne ze zlé vůle , ale z obavy, že budou zbytečně okradeni.
Sir 29:8 K ponižovanému buď velkodušný a nepomíjej ho, když činíš milosrdenství.
Sir 29:9 Podle přikázání se ujmi chudého a v jeho nouzi ho neodháněj s prázdnou.
Sir 29:10 Nelituj peněz pro bratra a přítele, nenech je zničit rzí v úkrytu pod kamenem.
Sir 29:11 Svůj poklad si ulož tak, jak přikazuje Nejvyšší, a prospěje ti víc nežli zlato.
Sir 29:12 Do svých pokladnic si uzavírej milosrdenství, to tě vytrhne z každého neštěstí.
Sir 29:13 Bude za tebe bojovat proti nepříteli lépe než silný štít a těžké kopí.
Sir 29:14 Dobrý člověk se zaručí za bližního, kdo ztratil stud, ten ho nechá na holičkách.
Sir 29:15 Nezapomeň na laskavost ručitele, vždyť se osobně za tebe zasadil.
Sir 29:16 Hříšník připraví ručitele o majetek, nevděčník nechá svého zachránce na holičkách.
Sir 29:17 Ručení zahubilo mnoho řádných lidí, otřáslo jimi jako mořské vlnobití.
Sir 29:18 Bohaté muže zbavilo domova, že se museli potloukat u cizích pronárodů.
Sir 29:19 Hříšník propadne ručení a kdo se žene za ziskem, propadne soudům.
Sir 29:20 Ujímej se bližního, jak jen můžeš, ale dej přitom pozor, abys na to nedoplatil!
Sir 29:21 Hlavní věc pro život je voda, chléb a oděv, i dům, který poskytuje soukromí.
Sir 29:22 Lepší je život chudáka pod vlastní dřevěnou střechou než vybrané lahůdky u cizích lidí .
Sir 29:23 Ať máš málo nebo nadbytek, buď spokojen, abys neuslyšel výtku, že jsi jen host.
Sir 29:24 Zlý je to život, toulat se od domu k
domu; kde jsi hostem, nesmíš otevřít ústa.
Sir 29:25 Pohostíš, dáš napít, ani ti nepoděkují, ba ještě uslyšíš trpká slova:
Sir 29:26 „Jdi, cizinče, připravit mi stůl, a máš-li co po ruce, dej mi najíst.“
Sir 29:27 „Ustup, cizinče, před vzácnějším hostem , přišel mi host, můj bratr, a dům potřebuji pro něho .“
Sir 29:28 Pro rozumného člověka je těžké poslouchat výtky od domácích a urážky od věřitele.
Sir 30:1 Kdo miluje svého syna, má na něho stále připraveny důtky, aby z něj měl nakonec radost.
Sir 30:2 Kdo kárá svého syna, bude mít z něho prospěch a mezi známými se jím bude chlubit.
Sir 30:3 Kdo učí svého syna, vzbuzuje závist nepřítele, ale před přáteli se bude z něho veselit.
Sir 30:4 Skonal-li jeho otec, jako by nezemřel; vždyť po sobě zanechal sobě podobného.
Sir 30:5 Za svého života ho viděl a radoval se, při svém skonu neměl zármutek.
Sir 30:6 Zanechal po sobě toho, kdo vykoná pomstu nad nepřáteli a splatí dobrodiní přátelům.
Sir 30:7 Kdo hýčká syna, bude si ovazovat rány, a jeho nitro zachvátí děs, kdykoli syn vykřikne.
Sir 30:8 Nezkrocený kůň se stane neovladatelným, syn ponechaný sobě stane se tvrdohlavým.
Sir 30:9 Mazli se s dítětem a nažene ti strach, hrej si s ním a způsobí ti zármutek.
Sir 30:10 Nesměj se se synem , abys s ním neměl trápení a nakonec neskřípal zuby.
Sir 30:11 Nedávej mu v mládí volnost
Sir 30:12 Ohýbej mu šíji hned v mládí .
Sir 30:12 a bij ho přes boky, dokud je nedospělý, aby se nestal neovladatelným a neposlušným.
Sir 30:13 Vychovávej svého syna a pracuj na něm, abys nepřišel k úrazu pro jeho hanebnost.
Sir 30:14 Lepší je zdravý a zdatný chudák než boháč trápený neduhy těla.
Sir 30:15 Zdraví a svěžest je lepší než všechno zlato a statné tělo lepší než nezměrný blahobyt.
Sir 30:16 Není lepšího bohatství nad zdraví těla, ani potěšení nad radost srdce.
Sir 30:17 Lepší je smrt než trpký život a věčný odpočinek než trvalá nemoc.
Sir 30:18 Dobroty předložené před uzavřená ústa jsou jako pokrmy kladené na hrob.
Sir 30:19 Co je platná oběť modle? Vždyť nemůže jíst a nemá čich. Tak je to s tím, kdo je nemocemi stíhán od Hospodina.
Sir 30:20 Dívá se na dobroty a vzdychá, jako si posteskne kleštěnec, když objímá pannu.
Sir 30:21 Nepoddávej se zármutku a netýrej se starostmi.
Sir 30:22 Radost srdce je život člověka, veselí prodlužuje věk.
Sir 30:23 Dopřávej si a potěš tak své srdce, daleko od sebe zapuď zármutek. Vždyť zármutek mnohé zahubil a žádný užitek z něho není.
Sir 30:24 Závist a hněv ubírají dny a starost přivádí předčasně stáří.
Sir 30:25 Rozjasněnému srdci dobře chutná, může plně vychutnat to, co jí.
Sir 31:1 Nespavost kvůli bohatství působí chřadnutí těla, a starost o ně zahání spánek.
Sir 31:2 Starost v době bdění nedá člověku zdřímnout, a těžká nemoc probouzí ze spánku.
Sir 31:3 Boháč se namáhá shromažďováním majetku, a odpočívá-li, sytí se svými rozkošemi.
Sir 31:4 Chuďas se namáhá při skrovném živobytí, a odpočívá-li, upadá do bídy.
Sir 31:5 Kdo miluje zlato, nedojde ospravedlnění, kdo se honí za prospěchem, dostane se na scestí.
Sir 31:6 Mnozí ztroskotali kvůli zlatu, slepě se řítili do záhuby.
Sir 31:7 Zlato je pastí svým ctitelům, každý nemoudrý se do ní chytí.
Sir 31:8 Blaze bohatému, který zůstává bez úhony a za zlatem se nepachtí.
Sir 31:9 Kdo je takový? Ať mu blahořečíme. Vykonal ve svém lidu podivuhodné věci.
Sir 31:10 Kdo obstál v pokušení a zůstal neporušený? Bude to jeho chloubou. Kdo se mohl dopouštět přestupků, ale nedopustil se jich , kdo mohl činit zlé, ale neučinil to ?
Sir 31:11 Jeho štěstí je zajištěno a o jeho milosrdných činech se bude vypravovat v shromáždění.
Sir 31:12 Zasedls k bohatému stolu? Neotvírej lačně svá ústa a neříkej: „Je na něm toho tolik!“
Sir 31:13 Pamatuj, že ničemné oko je neštěstím; co horšího bylo stvořeno než takové oko? Proto vzdychá po
všem, co vidí.
Sir 31:14 Nenatahuj ruku po tom , nač pohleděl druhý , netlač se s ním u mísy!
Sir 31:15 Hleď podle sebe pochopit úmysly svého bližního a při každém činu uvažuj!
Sir 31:16 Co ti předloží, pojídej jako člověk, nejez hltavě, aby ses nezprotivil.
Sir 31:17 Ukázněně přestaň první, nebuď nenasytný, ať nepohoršuješ.
Sir 31:18 Sedíš-li u stolu mezi četnými hosty , nenatahuj svou ruku jako první.
Sir 31:19 Jak málo stačí ukázněnému člověku! Nevzdychá potom na lůžku.
Sir 31:20 Kdo se nepřecpává, má zdravý spánek, ráno vstává se svěží myslí. Nenasytný však trpí nespavostí, bolestmi žlučníku a zvracením.
Sir 31:21 Jestliže jsi byl donucen jíst přes míru , vstaň, vyzvracej se v ústraní a uleví se ti.
Sir 31:22 Poslyš mě, synu, a nepohrdej mnou, nakonec shledáš, jak pravdivá jsou má slova. Buď umírněný ve všem, co děláš, a žádná nemoc tě nepotká.
Sir 31:23 Skvělého hostitele bude chválit každý ret, bude to věrohodné svědectví o jeho štědrosti.
Sir 31:24 Proti skoupému však bude město reptat; svědectví o jeho lakotě bude přísné.
Sir 31:25 Při pití vína nechtěj dělat hrdinu, víno už mnohé zahubilo.
Sir 31:26 V peci se zkouší, jak je železo zakaleno, podobně víno vyzkouší srdce, když se holedbaví přou.
Sir 31:27 Víno je pro lidi jako sám život, pokud je piješ s mírou. Jaký je život, když schází víno? Bylo stvořeno lidem pro radost.
Sir 31:28 Obveselením srdce a radostí duše je víno, které se pije střídmě ve vhodnou chvíli.
Sir 31:29 Trpkostí duši je víno, které se pije nad míru, vede jen k urážkám a pomstychtivosti.
Sir 31:30 Opilost naplňuje nemoudrého hněvem, až padne, zbavuje síly a způsobuje rány.
Sir 31:31 Při pití vína bližního nekárej a nepohrdej jím, když je rozjařený. Nečastuj ho výčitkami a nevháněj do úzkých vymáháním dluhu .
Sir 32:1 Ustanovili tě při hostině správcem? Nevyvyšuj se! Buď mezi ostatními jako jeden z nich, postarej se o ně a až potom si sedni.
Sir 32:2 Když uděláš všechno, cos byl povinen, přisedni, aby ses s ostatními poveselil a dostal věnec za dobré uspořádání.
Sir 32:3 Promluv, starče, tobě to přísluší, ale mluv jen k věci a hudbě nepřekážej.
Sir 32:4 Kde je ji slyšet, neplýtvej řečmi, nehraj si na moudrého v nepravý čas.
Sir 32:5 Pečeť z drahokamu se zlatou ozdobou je hra hudebníků při pití vína.
Sir 32:6 Pečeť ze smaragdu ve zlaté obrubě je hudba se zpěvem při lahodném vínu.
Sir 32:7 Promluv, mládenče, jen když musíš, nanejvýš dvakrát, byl-lis otázán.
Sir 32:8 Buď v řeči stručný, málo slovy pověz mnoho, buď jako ten, kdo ví, přitom však mlčí.
Sir 32:9 Jsi-li s velmoži, nechtěj se jim rovnat, mluví-li druhý, netlachej o všem možném!
Sir 32:10 Před zahřměním předchází blesk, skromného předejde obliba.
Sir 32:11 Včas přestaň a neot