Text bible pro: Neděle, 24. listopadu, 2019

 Kniha Tobiáš 
 [zkr. = Tob] 

� dny, a jestliže se zdržím jediný den, velmi jej zarmoutím.
Tob 9:4 Je ti také známo, co přísežně prohlásil Reúel, a já nemohu jeho přísahu porušit.“
Tob 9:5 Refáel se tedy vypravil se čtyřmi služebníky a dvěma velbloudy do MédskýchRag. Přístřeší našli u Gebaela. Refáel mu dal jeho potvrzení a pověděl mu o Tóbijášovi,synu Tóbitovu, že se oženil a že jej zve na svatbu. Gebael vstal a odpočítal muzapečetěné měšce. Pak je naložili na velbloudy .
Tob 9:6 Časně ráno společně vstali a šli na svatbu. Vešli do domu Reúelova a našliTóbijáše sedícího u stolu . Ten vyskočil a pozdravil Gebaela . Gebael se dal do pláče apožehnal mu slovy: „ Muži ušlechtilý a dobrý, synu muže ušlechtilého a dobrého,spravedlivého a prokazujícího milosrdenství, kéž ti dá Hospodin požehnání nebeské, i tvéženě i tvému otci a matce tvé ženy. Požehnaný Bůh, že jsem spatřil Tóbita, svéhobratrance, v tom , jenž mu je tak podobný.“
Tob 10:1 Tóbit každodenně počítal dny, kolik jich potřeboval Tóbijáš na cestu tam azpátky. Když ty dny uplynuly a syn ještě nebyl u něho doma,
Tob 10:2 řekl si: „Jen aby tam nebyl zadržen! Nebo aby nezemřel Gebael a nebyl bynikdo, kdo by dal Tóbijášovi to stříbro.“
Tob 10:3 Počal se rmoutit.
Tob 10:4 Jeho manželka Chana mu vyčítala: „Mé dítě zahynulo a už není mezi živými.“Začala plakat a naříkat pro svého syna:
Tob 10:5 „Běda mi, mé dítě, že jsem tě, světlo svých očí, nechala jít.“
Tob 10:6 Tóbit jí řekl: „Mlč, nestarej se, sestro, je zdráv. Jistě je tam něco zdrželo. Tenčlověk, který šel s ním, je spolehlivý, jeden z mých bratří. Nermuť se kvůli němu, sestro,brzo tu bude!“
Tob 10:7 Ona mu odvětila: „Nech mě být a neklamej mě! Mé dítě zahynulo.“ Vyběhla apozorovala cestu, po níž odešel její syn. Činila tak denně. Nikomu neuvěřila. Kdyžzapadlo slunce, vcházela do domu , naříkala a plakala celou noc a nemohla spát.
Tob 10:8 Když uplynulo čtrnáct dní svatby, jak ji přísežně slíbil Reúel připravit své dceři,přišel k němu Tóbijáš a řekl: „Nech mě odejít. Vím totiž, že můj otec a má matka nevěří,že mě ještě kdy spatří. Proto tě, otče, žádám, abys mě nechal odejít, a já půjdu kesvému otci. Už jsem ti oznámil, v jakém stavu jsem ho opustil.“
Tob 10:9 Reúel řekl Tóbijášovi: „Zůstaň, chlapče, zůstaň u mne a já pošlu posly k tvémuotci Tóbitovi a podají mu o tobě zprávu.“ Tóbijáš mu odvětil: „V žádném případě! Žádámtě, abys mě nechal odtud odejít k otci.“
Tob 10:10 Reúel tedy vstal a dal Tóbijášovi jeho ženu Sáru a polovinu svého majetku:služebníky a služebnice, skot a brav, osly a velbloudy, šatstvo i stříbro a nádoby.
Tob 10:11 Nechal je ve zdraví odejít. Rozloučil se s Tóbijášem slovy: „Buď zdráv, chlapče,a ve zdraví odejdi. Nebeský Pán ať vás provází zdarem, tebe i tvou ženu Sáru. Kéž uzřímvaše děti, než umřu.“
Tob 10:12 Své dceři Sáře řekl: „Odejdi ke svému tchánu, protože on a jeho žena budounyní tvoji rodiče, jako kdyby tě zplodili. Jdi v pokoji, dcero. Kéž uslyším o tobě jendobrou zprávu, dokud jsem živ.“ Rozloučil se s nimi a propustil je.
Tob 10:13 Adna řekla Tóbijášovi: „Chlapče a milovaný bratře, kéž tě Hospodin přivedezpět, abych viděla dítky tvé a své dcery Sáry, dokud jsem živa, dříve než umřu. Předtváří Hospodinovou svěřuji ti do péče svou dceru, nezarmucuj ji po všechny dny svéhoživota. Jdi v pokoji, chlapče. Od nynějška jsem tvá matka a Sára je tvá sestra. Kéždojdeme všichni stejně zdaru po všechny dny našeho života.“ Pak oba políbila a nechalaje odejít ve zdraví.
Tob 10:14 Tóbijáš odešel od Reúela ve zdraví a s radostí. Dobrořečil Pánu nebes i země,Králi veškerenstva, že dal zdar jeho cestě. Sára mu řekla: „Došel jsi zdaru. Měj rodiče vúctě po všechny dny jejich života.“
Tob 11:1 Když se přiblížili ke Kaserínu, který leží naproti Ninive, řekl Refáel:
Tob 11:2 „Víš, v jakém stavu jsme opustili tvého otce.
Tob 11:3 Pospěšme napřed, před tvou ženou, a připravíme dům, než ostatní dojdou.“
Tob 11:4 Vyrazili oba společně. Refáel řekl Tóbijášovi : „Vezmi s sebou tu žluč.“ Pes pakběžel s nimi, za Refáelem a Tóbijášem.
Tob 11:5 Chana seděla a vyhlížela na cestu, jíž odešel její syn.
Tob 11:6 Zpozorovala, že přichází, a řekla jeho otci: „Hle, tvůj syn přichází i ten člověk,který odešel s ním.“
Tob 11:7 Refáel řekl Tóbijášovi, dříve než se přiblížil k otci: „Vím, že jeho oči budouotevřeny.
Tob 11:8 Potři rybí žlučí jeho oči! Ten lék vytáhne a odstraní z jeho očí bílý zákal. Tvůjotec bude opět vidět a uzří světlo.“
Tob 11:9 Chana přiběhla, padla svému synu kolem krku a řekla mu: „ Opět tě vidím, médítě. Teď už mohu zemřít.“ A dala se do pláče.
Tob 11:10 Tóbit vstal. Klopýtal, ale přece došel ke dveřím do nádvoří.
Tob 11:11 Tóbijáš k němu přikročil s rybí žlučí v ruce. Dýchl mu do očí, podepřel jej ařekl: „Buď dobré mysli, otče.“ Přiložil lék na jeho oči .
Tob 11:12 Pak jej oběma rukama z koutků očí odstranil.
Tob 11:13 Tu padl Tóbit synovi kolem krku, dal se do pláče a řekl: „Opět tě vidím, synu,světlo mých očí.“
Tob 11:14 A pokračoval: „Požehnán buď Bůh a požehnané veliké jeho jméno. Požehnanívšichni jeho svatí andělé. Ať se jeho veliké jméno projeví na nás. Požehnáni buďte všichniandělé po všechny věky. Neboť on na mě seslal bolest, a hle, vidím svého syna Tóbijáše.“
Tob 11:15 Tóbijáš vešel s radostí a z celého srdce dobrořečil Bohu. Otci oznámil, že mělna cestě zdar a že přinesl stříbro. Také jak si vzal za manželku Sáru, dceru Reúelovu, ata že právě přichází a je už nablízku ninivské bráně.
Tob 11:16 Tóbit vyšel vstříc své snaše k ninivské bráně; radoval se a dobrořečil Bohu.Když jej spatřili ninivští měšťané , jak jde a kráčí v plné síle a že ho nikdo nevede zaruku, užasli. A Tóbit před nimi vyznal, že se nad ním Bůh slitoval a otevřel jeho oči.
Tob 11:17 Pak přistoupil Tóbit k Sáře, manželce svého syna, a požehnal jí slovy: „Kéžvejdeš ve zdraví, dcero. Požehnaný tvůj Bůh, že tě přivedl k nám, dcero. A požehnanýtvůj otec, požehnaný můj syn Tóbijáš a požehnaná ty, dcero. Vejdi do svého domu vezdraví, s požehnáním a s radostí. Vejdi, dcero.“
Tob 11:18 Toho dne nastala veliká radost všem židům žijícím v Ninive.
Tob 11:19 K Tóbitovi přišli také Achíkar a Nádab, jeho bratranci, a radovali se s ním.
Tob 12:1 Když skončila svatba, zavolal Tóbit svého syna Tóbijáše a připomněl mu: „Ječas dát mzdu tomu člověku, který šel s tebou, a přidat mu na mzdě.“
Tob 12:2 Odpověděl mu: „Otče, jakou mzdu mu mám dát? Nepokládám za škodu, dám-limu polovinu majetku, který se mnou přinesl.
Tob 12:3 Mne přivedl ve zdraví, mou ženu vyléčil, přinesl stříbro, a také tebe vyléčil.Jakou mzdu mu vůbec mohu dát?“
Tob 12:4 Tóbit mu řekl: „Právem mu, synu, náleží, aby dostal polovinu ze všeho, co titeď získal.“
Tob 12:5 Tóbijáš jej zavolal a řekl: „Vezmi jako svou mzdu polovinu všeho, co jsi mizískal, a odejdi ve zdraví.“
Tob 12:6 Tu je anděl oba vzal stranou a řekl jim: „Dobrořečte Bohu a vzdávejte muchválu přede všemi živými za dobro, které vám prokázal, dobrořečte a pějte chválu jehojménu. Slova Boží uvádějte ve známost s úctou všem lidem. Neváhejte mu vzdávatchválu.
Tob 12:7 Je dobré zachovávat královo tajemství, ale Boží skutky je třeba odhalovat a súctou vzdávat chválu. Konejte dobro, a zlo vás nepostihne.
Tob 12:8 Dobrá je modlitba v pravdě a milosrdenství se spravedlností je lepší nežbohatství s bezprávím. Je lépe prokazovat milosrdenství než shromažďovat zlato.
Tob 12:9 Milosrdenství vytrhuje ze smrti a očišťuje od každého hříchu. Ti, kdo prokazujímilosrdenství, budou nasyceni životem.
Tob 12:10 Ti, kdo páchají hřích a nespravedlnost, jsou nepřátelé vlastní duše.
Tob 12:11 Celou pravdu vám oznámím a nic před vámi neskryji. Už jsem vám pověděl:Je dobré zachovávat královo tajemství a slavně odhalovat Boží skutky.
Tob 12:12 Hle, kdykoli ses modlil ty, Tóbite , i Sára, já jsem vnesl připomínku vašímodlitby před Hospodinovu slávu. A když jsi pohřbíval mrtvé, právě tak.
Tob 12:13 Když jsi neváhal vstát a opustit svou hostinu a šel jsi pochovat mrtvého, byljsem poslán k tobě, abych tě vyzkoušel.
Tob 12:14 Bůh mě rovněž poslal, abych tě vyléčil, i Sáru, tvou snachu.
Tob 12:15 Já jsem Refáel, jeden ze sedmi andělů, kteří jsou připraveni, aby vcházeli předHospodinovu slávu.“
Tob 12:16 Tu se oba zděsili, padli na tvář a zmocnila se jich bázeň.
Tob 12:17 Refáel jim však řekl: „Nebojte se, pokoj vám. Dobrořečte Bohu po všechnyvěky.
Tob 12:18 Dokud jsem byl s vámi, nebyl jsem s vámi z vlastní laskavosti, nýbrž z Božívůle. Jemu dobrořečte po všechny dny a pějte mu chválu.
Tob 12:19 Mohli jste vidět, že jsem nic nejedl; co vám bylo dáno vidět, bylo jen zdání.
Tob 12:20 Nyní dobrořečte na zemi Hospodinu a vzdávejte chválu Bohu. Hle, já vstupujik tomu, který mě poslal. Sepište všechno, co se vám přihodilo.“ Poté se vznesl vzhůru.
Tob 12:21 Když pak oni povstali, už jej nemohli spatřit.
Tob 12:22 Dobrořečili Bohu a vzdávali mu chválu. Vzdávali mu chválu za tyto jeho velkéskutky, že se jim zjevil Boží anděl.
Tob 13:1 Tóbit řekl: „Požehnaný buď Bůh věčně živý i jeho království.
Tob 13:2 On trestá i smilovává se; uvádí do podsvětí hluboko pod zemí i vyvádí z velikézáhuby; není nic, co by se mohlo vymknout z jeho ruky.
Tob 13:3 Vzdávejte mu chválu, synové izraelští, před pohany, protože on vás mezi něrozptýlil.
Tob 13:4 Tam vám uvedl ve známost svou velikost. Vyvyšujte jej přede vším živým,protože je náš Pán. On je náš Bůh, on je Otec náš. On je Bůh po všechny věky.
Tob 13:5 Bude vás trestat za vaše nepravosti, ale smiluje se nad vámi všemi a vysvobodívás ze všech pronárodů, mezi něž jste byli rozptýleni.
Tob 13:6 Až se k němu obrátíte celým svým srdcem a celou svou duší a budete před nímjednat podle pravdy, tehdy se obrátí k vám a nebude skrývat před vámi svou tvář.
Tob 13:7 Nuže, vizte, co s vámi učinil, a chvalte jej na plná ústa. Dobrořečte Pánuspravedlnosti, vyvyšujte Krále věků!
Tob 13:8 Já mu vzdávám chválu v zemi svého zajetí. Jeho sílu a jeho velikost ukazujihříšnému pronárodu. Obraťte se, hříšníci, a čiňte před ním spravedlnost. Kdo ví, zdanenalezne ve vás zálibu a neprokáže vám milosrdenství.
Tob 13:9 Svého Boha vyvyšuji. Má duše vyvyšuje nebeského Krále a bude vždycky jásatnad jeho velikostí.
Tob 13:10 Ať o něm mluví a vzdávají mu chválu všichni v Jeruzalémě. Jeruzaléme, svatéměsto, Bůh tě bude trestat za skutky tvých synů, ale opět se smiluje nad synyspravedlivých.
Tob 13:11 Vzdávej chválu Hospodinu mocně a dobrořeč Králi věků. Opět bude vybudovántvůj stánek, tobě k radosti,
Tob 13:12 a on rozveselí v tobě všechny, kdo byli odvedeni do zajetí, a zamiluje si v toběvšechny ubohé po všechna pokolení na věky.
Tob 13:13 Jasné světlo zazáří do všech dálav země. Mnohé pronárody přijdou k tobězdaleka i obyvatelé všech končin země k tvému svatému jménu, se svými dary v rukoupro Krále nebes. Pokolení za pokoleními budou v tobě plesat a jméno vyvoleného městabude trvat po všechna pokolení.
Tob 13:14 Prokleti ať jsou všichni, kdo mluví proti tobě kruté slovo. Prokleti budouvšichni, kdo tě ničí a kdo strhují tvé hradby, všichni, kdo boří tvé věže a zapalují tvépříbytky. Ale na věky budou požehnáni všichni, kdo se tě bojí.
Tob 13:15 Jdi už a plesej nad syny spravedlivých, neboť všichni budou shromážděni abudou dobrořečit Pánu věků. Blaze těm, kdo tě milují, a blaze těm, kdo se budou radovatz tvého pokoje