Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: List svatého apoštola Pavla ŘímanůmKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Úterý, 24. října, 2017
List svatého apoštola Pavla Římanům
[zkr. = Řím]
věst? Ovšemže slyšeli! 'Po celé zemi se rozlehl jejich hlas, do nejzazších končin jejich slova.'
Řím 10:19 Ptám se tedy: Nepochopil Izrael, co mu bylo zvěstováno? Nepochopil; už u Mojžíše se přece říká: 'Vzbudím ve vás žárlivost na národ, který není národem, proti národu pošetilému vás popudím k hněvu.'
Řím 10:20 A Izaiáš má odvahu říci: 'Dal jsem se nalézti těm, kteří mě nehledali, dal jsem se poznat těm, kteří se po mně neptali.'
Řím 10:21 O Izraeli však říká: 'Každý den jsem vztahoval ruce k lidu neposlušnému a vzpurnému.'
Řím 11:1 Chci tím říci, že Bůh zavrhl svůj lid? Naprosto ne! Vždyť i já jsem Izraelec, z potomstva Abrahamova, z pokolení Benjamínova.
Řím 11:2 Bůh nezavrhl svůj lid, který si předem vyhlédl. Nevíte z Písma, jak si Eliáš Bohu naříká na Izrael?
Řím 11:3 'Hospodine, proroky tvé pobili a oltáře tvé pobořili, já jediný jsem zůstal, a také mně ukládají o život!'
Řím 11:4 Jakou však dostal odpověď? 'Zachoval jsem si sedm tisíc mužů, kteří nesklonili kolena před Baalem.'
Řím 11:5 A tak i nyní je tu zbytek lidu vyvolený z milosti.
Řím 11:6 Když z milosti, tedy ne na základě skutků - jinak by milost nebyla milostí.
Řím 11:7 Co z toho plyne? Izrael nedosáhl, oč usiluje. Dosáhli toho jen vyvolení z Izraele, ale ostatní zůstali zatvrzelí,
Řím 11:8 jak je psáno: 'Bůh otupil jejich mysl, dal jim oči, aby neviděli, uši, aby neslyšeli, až do dnešního dne.'
Řím 11:9 A David praví: 'Ať se jim jejich stůl stane léčkou a pastí, kamenem úrazu a odplatou,
Řím 11:10 ať se jim oči zatmějí, aby neviděli, a jejich šíje ať je navždy sehnutá.'
Řím 11:11 Chci tedy snad říci, že klopýtli tak, aby nadobro padli? Naprosto ne! Ale jejich selhání přineslo pohanům spásu, aby to vzbudilo žárlivost židů.
Řím 11:12 Jestliže tedy jejich selháním svět získal a jejich úpadek obohatil pohany, co teprve, až se všichni obrátí?
Řím 11:13 Vám z pohanských národů říkám, že právě já, apoštol pohanů, vidím slávu své služby v tom,
Řím 11:14 abych vzbudil žárlivost svých pokrevních bratří a některé z nich přivedl ke spasení.
Řím 11:15 Jestliže jejich zavržení znamenalo smíření světa s Bohem, co jiného bude znamenat jejich přijetí než vzkříšení mrtvých!
Řím 11:16 Je-li první chléb zasvěcen, je svatý všechen chléb; je-li kořen svatý, jsou svaté i větve.
Řím 11:17 Jestliže však některé větve byly vylomeny a ty, planá oliva, jsi byl naroubován na jejich místo a bereš sílu z kořene ušlechtilé olivy,
Řím 11:18 nevynášej se nad ty větve! Začneš-li se vynášet, vzpomeň si, že ty neneseš kořen, nýbrž kořen nese tebe!
Řím 11:19 Řekneš snad: Ty větve byly vylomeny, abych já byl naroubován.
Řím 11:20 Dobře. Byly vylomeny pro svou nevěru, ty však stojíš vírou. Nepovyšuj se, ale boj se!
Řím 11:21 Jestliže Bůh neušetřil přirozených větví, tím spíše neušetří tebe!
Řím 11:22 Považ dobrotu i přísnost Boží: přísnost k těm, kteří odpadli, avšak dobrotu Boží k tobě, budeš-li se jeho dobroty držet. Jinak i ty budeš vyťat,
Řím 11:23 oni však, nesetrvají-li v nevěře, budou naroubováni, neboť Bůh má moc naroubovat je znovu.
Řím 11:24 Jestliže tys byl vyťat ze své plané olivy a proti přírodě naroubován na ušlechtilou olivu, tím spíše budou na svou vlastní olivu naroubováni ti, kteří k ní od přírody patří!
Řím 11:25 Abyste nespoléhali na svou vlastní moudrost, chtěl bych, bratří, abyste věděli o tomto tajemství: Část Izraele propadla zatvrzení, avšak jen do té doby, pokud nevejde plný počet pohanů.
Řím 11:26 Pak bude spasen všechen Izrael, jak je psáno: 'Přijde ze Sióna vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnost;
Řím 11:27 to bude má smlouva s nimi, až sejmu jejich hříchy.'
Řím 11:28 Pokud jde o evangelium, stali se Božími nepřáteli, ale vám to přineslo prospěch; pokud jde o vyvolení, zůstávají Bohu milí pro své otce.
Řím 11:29 Vždyť Boží dary a jeho povolání jsou neodvolatelná.
Řím 11:30 Jako vy jste kdysi Boha neposlouchali, nyní však jste došli slitování pro jejich neposlušnost,
Řím 11:31 tak i oni nyní upadli v neposlušnost, aby také došli slitování, jakého se dostalo vám.
Řím 11:32 Bůh totiž všecky uzavřel pod neposlušnost, aby se nade všemi slitoval.
Řím 11:33 Jak nesmírná je hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti i vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nevystopovatelné jeho cesty!
Řím 11:34 'Kdo poznal mysl Hospodinovu a kdo se stal jeho rádcem?'
Řím 11:35 'Kdo mu něco dal, aby mu to on musel vrátit?'
Řím 11:36 Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva na věky. Amen.
Řím 12:1 Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.
Řím 12:2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.
Řím 12:3 Každému z vás říkám na základě milosti, která mi byla dána: Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh.
Řím 12:4 Jako je v jednom těle mnoho údů a nemají všechny stejný úkol,
Řím 12:5 tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy.
Řím 12:6 Máme rozličné dary podle milosti, která byla dána každému z nás: Kdo má dar prorockého slova, ať ho užívá v souhlase s vírou.
Řím 12:7 Kdo má dar služby, ať slouží. Kdo má dar učit, ať učí.
Řím 12:8 Kdo dovede povzbuzovat, nechť povzbuzuje. Kdo rozdává, ať dává upřímně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo se stará o trpící, ať pomáhá s radostí.
Řím 12:9 Láska nechť je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému.
Řím 12:10 Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému.
Řím 12:11 V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte Pánu.
Řím 12:12 Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí.
Řím 12:13 Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství.
Řím 12:14 Svolávejte dobro na ty, kteří vás pronásledují, dobro a ne zlo.
Řím 12:15 Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.
Řím 12:16 Mějte porozumění jeden pro druhého. Nesmýšlejte vysoko, ale věnujte se všedním službám. Nespoléhejte na svou vlastní chytrost.
Řím 12:17 Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré.
Řím 12:18 Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji.
Řím 12:19 Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: 'Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.'
Řím 12:20 Ale také: 'Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.'
Řím 12:21 Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.
Řím 13:1 Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha,
Řím 13:2 takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud.
Řím 13:3 Vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš, aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře, a dostane se ti od ní pochvaly.
Řím 13:4 Vždyť je Božím služebníkem k tvému dobru. Jednáš-li však špatně, máš proč se bát, neboť nenese meč nadarmo; je Božím služebníkem, vykonavatelem trestu nad tím, kdo činí zlo.
Řím 13:5 Proto je nutno podřizovat se, a to nejen z bázně před trestem, nýbrž i pro svědomí.
Řím 13:6 Proto také platíte daň. Vládcové jsou v Boží službě, když se drží svých úkolů.
Řím 13:7 Dávejte každému, co jste povinni: daň, komu daň; clo, komu clo; úctu, komu úctu; čest, komu čest.
Řím 13:8 Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil zákon.
Řím 13:9 Vždyť přikázání 'nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepožádáš' a kterákoli jiná jsou shrnuta v tomto slovu: 'Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.'
Řím 13:10 Láska neudělá bližnímu nic zlého. Je tedy láska naplněním zákona.
Řím 13:11 Víte přece, co znamená tento čas: už nastala hodina, abyste procitli ze spánku; vždyť nyní je nám spása blíže, než byla tenkrát, když jsme uvěřili.
Řím 13:12 Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme proto skutky tmy a oblecme se ve zbroj světla.
Řím 13:13 Žijme řádně jako za denního světla: ne v hýření a opilství, v nemravnosti a bezuzdnostech, ne ve sváru a závisti,
Řím 13:14 nýbrž oblecte se v Pána Ježíše Krista a nevyhovujte svým sklonům, abyste nepropadali vášním.
Řím 14:1 Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech.
Řím 14:2 Někdo třeba věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen rostlinnou stravu.
Řím 14:3 Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého.
Řím 14:4 Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít.
Řím 14:5 Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení.
Řím 14:6 Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.
Řím 14:7 Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu,
Řím 14:8 umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu.
Řím 14:9 Vždyť proto Kristus umřel i ožil, aby se stal Pánem i mrtvých i živých.
Řím 14:10 Proč tedy, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží.
Řím 14:11 Neboť je psáno: 'Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.'
Řím 14:12 Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu.
Řím 14:13 Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení.
Řím 14:14 Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě, ale tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.
Řím 14:15 Trápí-li se tvůj bratr pro to, co jíš, nežiješ už v lásce. Neuváděj tedy svým jídlem do záhuby toho, za nějž Kristus umřel!
Řím 14:16 Nevydávej v potupu to dobré, co jste přijali.
Řím 14:17 Vždyť království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého.
Řím 14:18 Kdo takto slouží Kristu, je milý Bohu a lidé si ho váží.
Řím 14:19 A tak usilujme o to, co slouží pokoji a společnému růstu.
Řím 14:20 Nenič kvůli pokrmu Boží dílo! Ano, všecko je čisté, zlé však je, když někdo pohoršuje druhého tím, co jí.
Řím 14:21 Je tedy dobré nejíst maso a nepít víno a nedělat nic, co je tvému bratru kamenem úrazu.
Řím 14:22 Tvé přesvědčení ať zůstane mezi tebou a Bohem. Blaze tomu, kdo sám sebe neodsuzuje, když se pro něco rozhodl.
Řím 14:23 Ten však, kdo pochybuje, byl by odsouzen, kdyby jedl, neboť by to nebylo z víry. A cokoli není z víry, je hřích.
Řím 15:1 My silní jsme povinni snášet slabosti slabých a nemít zalíbení sami v sobě.
Řím 15:2 Každý z nás ať vychází vstříc bližnímu, aby to bylo k dobru společného růstu.
Řím 15:3 Vždyť Kristus neměl zalíbení sám v sobě, nýbrž podle slov Písma: 'Urážky těch, kdo tě tupí, padly na mne.'
Řím 15:4 Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději.
Řím 15:5 Bůh trpělivosti a povzbuzení ať vá
Text bible pro den: Středa, 25. října, 2017
List svatého apoštola Pavla Římanům
[zkr. = Řím] m dá, abyste jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše,
Řím 15:6 a tak svorně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista.
Řím 15:7 Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás.
Řím 15:8 Chci říci: Kristus se stal služebníkem židů, aby ukázal Boží věrnost a potvrdil sliby, dané otcům,
Řím 15:9 a pohanské národy aby slavily Boha za jeho slitování, jak je psáno: 'Proto vzdám tobě chválu mezi národy a jménu tvému žalmy zpívati budu.'
Řím 15:10 A dále je řečeno: 'Radujte se, pohané, spolu s jeho lidem.'
Řím 15:11 A opět: 'Chvalte Hospodina všichni národové a vzdej mu chválu lid všech zemí.'
Řím 15:12 A Izaiáš k tomu říká: 'Přijde potomek Isajův, povstane, aby vládl národům, v něj budou pohané doufat.'
Řím 15:13 Bůh naděje nechť vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí Ducha svatého.
Řím 15:14 Jsem přesvědčen také já o vás, bratří moji, že i vy jste plni dobroty, naplněni veškerým poznáním, takže sami můžete ukazovat cestu jeden druhému.
Řím 15:15 V tomto dopise jsem se místy odvážil připomenout vám leccos ve jménu milosti, která mi byla dána od Boha,
Řím 15:16 abych byl služebníkem Krista Ježíše mezi pohanskými národy. Konám tuto posvátnou službu kázáním Božího evangelia, abych pohany přinesl jako obětní dar milý Bohu, posvěcený Duchem svatým.
Řím 15:17 To je má chlouba, kterou mám v Kristu Ježíši před Bohem.
Řím 15:18 Neodvážil bych se totiž mluvit o něčem, co by nevykonal Kristus skrze mne, slovem i skutkem,
Řím 15:19 v moci znamení a divů, v moci Ducha, aby pohané přijali evangelium. Tak jsem celý okruh od Jeruzaléma až po Illyrii naplnil Kristovým evangeliem.
Řím 15:20 Zakládám si na tom, že kážu evangelium tam, kde o Kristu ještě neslyšeli; nechci stavět na cizím základu,
Řím 15:21 ale jak je psáno: 'Ti, jimž nebylo o něm zvěstováno, uvidí a ti, kteří neslyšeli, pochopí.'
Řím 15:22 To mi také mnohokrát zabránilo, abych k vám přišel.
Řím 15:23 Nyní však už pro mne není žádné volné pole v těchto končinách; už mnoho let k vám toužím přijít,
Řím 15:24 až se vydám do Hispanie. Doufám tedy, že se u vás zastavím a že mě vypravíte na další cestu, až aspoň trochu užiju radosti ze společenství s vámi.
Řím 15:25 Zatím však se chystám do Jeruzaléma, abych přinesl pomoc tamějším bratřím.
Řím 15:26 Makedonští a Achajští se totiž rozhodli vykonat sbírku ve prospěch chudých bratří v Jeruzalémě.
Řím 15:27 Rozhodli se tak proto, že i oni jsou jejich dlužníky. Jestliže pohané dostali podíl na jejich duchovních darech, jsou zavázáni posloužit jim zase ve věcech hmotných.
Řím 15:28 Až dokončím tento úkol a řádně jim odevzdám výtěžek sbírky, vydám se do Hispanie a zastavím se u vás.
Řím 15:29 Jsem jist, že až k vám dojdu, přijdu s plností Kristova požehnání.
Řím 15:30 Prosím vás, bratří, pro našeho Pána Ježíše Krista a pro lásku, která je z Ducha, pomáhejte mi v boji svými přímluvami u Boha,
Řím 15:31 abych byl zachráněn před nevěřícími v Judsku a aby moje služba pro Jeruzalém byla tamějším bratřím vítaná.
Řím 15:32 Pak budu moci z vůle Boží k vám přijít s radostí a najít mezi vámi chvíli odpočinku.
Řím 15:33 Bůh pokoje buď se všemi vámi. Amen.
Řím 16:1 Doporučuji vám naši sestru Foibé, diakonku církve v Kenchrejích.
Řím 16:2 Přijměte ji v Pánu, jak se sluší mezi věřícími, pomáhejte jí, kdyby vás v něčem potřebovala, neboť i ona byla pomocnicí mnohým i mně samému.
Řím 16:3 Pozdravujte Prisku a Akvilu, mé spolupracovníky v díle Krista Ježíše,
Řím 16:4 kteří pro mne nasadili život; jsem jim zavázán vděčností nejen já sám, ale i všechny církve z pohanských národů.
Řím 16:5 Pozdravujte také shromáždění v jejich domě. Pozdravujte Epaineta, mně velmi drahého, který se jako první v provincii Asii oddal Kristu.
Řím 16:6 Pozdravujte Marii - tolik se pro vás napracovala!
Řím 16:7 Pozdravujte Andronika a Junia, původem židy jako já a kdysi spoluvězně, apoštoly, kteří se těší zvláštní vážnosti a uvěřili v Krista dříve než já.
Řím 16:8 Pozdravujte Ampliata, kterého miluji v Pánu.
Řím 16:9 Pozdravujte Urbana, mého spolupracovníka v díle Kristově, a Stachya, mně velmi drahého.
Řím 16:10 Pozdravujte Apella, osvědčeného v Kristu. Pozdravujte ty, kteří jsou z domu Aristobulova.
Řím 16:11 Pozdravujte mého krajana Herodiona. Pozdravujte ty z domu Narcisova, kteří se oddali Pánu.
Řím 16:12 Pozdravujte Tryfainu a Tryfósu, které pracují v díle Páně. Pozdravujte Persidu, mně velmi drahou; horlivě pracovala v díle Páně.
Řím 16:13 Pozdravujte Rufa, vyvoleného v Pánu, a jeho matku, která i mně byla matkou.
Řím 16:14 Pozdravujte Asynkrita, Flegonta, Herma, Patrobia, Hermia i bratry, kteří jsou s nimi.
Řím 16:15 Pozdravujte Filologa a Julii, Nerea a jeho sestru, Olympia a všecky věřící, kteří jsou s nimi.
Řím 16:16 Pozdravte jedni druhé svatým políbením. Pozdravují vás všecky církve Kristovy.
Řím 16:17 Prosím vás, bratří, abyste si dali pozor na ty, kdo působí roztržky a chtěli by vás svést od učení, které jste přijali. Vyhýbejte se jim!
Řím 16:18 Takoví lidé totiž neslouží Kristu, našemu Pánu, nýbrž svému prospěchu a snaží se krásnými a pobožnými řečmi oklamat mysli bezelstných lidí.
Řím 16:19 Všude se ví o vaší oddanosti evangeliu. Mám z vás proto radost a přeji si, abyste byli moudří v dobru a nezkušení ve zlu.
Řím 16:20 Bůh pokoje brzo srazí satana pod vaše nohy. Milost Ježíše, našeho Pána, buď s vámi.
Řím 16:21 Pozdravuje vás můj spolupracovník Timoteus i Lucius a Jáson a Sosipatros, moji krajané.
Řím 16:22 Pozdravuji vás já Tercius, písař tohoto dopisu.
Řím 16:23 Pozdravuje vás Gaius, který svůj dům otevřel mně i veškeré církvi. Pozdravuje vás Erastos, správce městské pokladny, a bratr Kvartus.
Řím 16:24 ---
Řím 16:25 Sláva tomu, který má moc upevnit vás ve víře podle mého evangelia a podle zvěsti Ježíše Krista: v ní je odhaleno tajemství, které od věčných časů nebylo vysloveno,
Řím 16:26 nyní je však zjeveno prorockými Písmy a z příkazu věčného Boha stalo se známým mezi všemi národy, aby je poslušně přijali vírou.
Řím 16:27 Jedinému moudrému Bohu buď skrze Ježíše Krista sláva na věky věků. Amen.
1. list svatého apoštola Pavla Korinťanům1 Kor 1:1 Pavel, z vůle Boží povolaný apoštol Krista Ježíše, a bratr Sosthenes
1 Kor 1:2 církvi Boží v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteří vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista, ať jsou shromážděni kdekoliv, jinde či u nás:
1 Kor 1:3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
1 Kor 1:4 Stále za vás Bohu děkuji pro milost Boží, která vám byla dána v Kristu Ježíši;
1 Kor 1:5 on vás obohatil ve všem, v každém slovu i v každém poznání.
1 Kor 1:6 Neboť svědectví o Kristu bylo mezi vámi potvrzeno,
1 Kor 1:7 takže nejste pozadu v žádném daru milosti a čekáte, až se zjeví náš Pán Ježíš Kristus.
1 Kor 1:8 On vám bude oporou až do konce, abyste v onen den našeho Pána Ježíše Krista nebyli obviněni.
1 Kor 1:9 Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem.
1 Kor 1:10 Prosím vás, bratří, pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni byli svorni a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení.
1 Kor 1:11 Dověděl jsem se totiž o vás z domu Chloé, bratří, že jsou mezi vámi spory.
1 Kor 1:12 Myslím tím to, že se mezi vámi říká: Já se hlásím k Pavlovi, já zase k Apollovi, já k Petrovi, já ke Kristu.
1 Kor 1:13 Je snad Kristus rozdělen? Což byl Pavel za vás ukřižován? Nebo jste byli pokřtěni ve jméno Pavlovo?
1 Kor 1:14 Děkuji Bohu, že jsem nikoho z vás nepokřtil kromě Krispa a Gaia;
1 Kor 1:15 tak nemůže nikdo říci, že jste byli pokřtěni v moje jméno.
1 Kor 1:16 Pokřtil jsem i rodinu Štěpánovu. Jinak už nevím, že bych byl ještě někoho pokřtil.
1 Kor 1:17 Kristus mě totiž neposlal křtít, ale zvěstovat evangelium, ovšem ne moudrostí slov, aby Kristův kříž nepozbyl smyslu.
1 Kor 1:18 Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží.
1 Kor 1:19 Je psáno: 'Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.'
1 Kor 1:20 Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím?
1 Kor 1:21 Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí.
1 Kor 1:22 Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost,
1 Kor 1:23 ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství,
1 Kor 1:24 ale pro povolané, jak pro Židy, tak pro Řeky, je Kristus Boží moc a Boží moudrost.
1 Kor 1:25 Neboť bláznovství Boží je moudřejší než lidé a slabost Boží je silnější než lidé.
1 Kor 1:26 Pohleďte, bratří, koho si Bůh povolává: Není mezi vámi mnoho moudrých podle lidského soudu, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených;
1 Kor 1:27 ale co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné;
1 Kor 1:28 neurozené v očích světa a opovržené Bůh vyvolil, ano vyvolil to, co není, aby to, co jest, obrátil v nic -
1 Kor 1:29 aby se tak žádný člověk nemohl vychloubat před Bohem.
1 Kor 1:30 Vy však jste z Boží moci v Kristu Ježíši; on se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením,
1 Kor 1:31 jak je psáno: 'Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu'.
1 Kor 2:1 Ani já, bratří, když jsem přišel k vám, nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství nadnesenými slovy nebo moudrostí.
1 Kor 2:2 Rozhodl jsem se totiž, že mezi vámi nebudu znát nic než Ježíše Krista, a to Krista ukřižovaného.
1 Kor 2:3 Přišel jsem k vám sláb, s velkou bázní a chvěním;
1 Kor 2:4 má řeč a mé kázání se neopíraly o vemlouvavá slova lidské moudrosti, ale prokazovaly se Duchem a mocí,
1 Kor 2:5 aby se tak vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, ale na moci Boží.
1 Kor 2:6 Moudrosti sice učíme, ale jen ty, kteří jsou dospělí ve víře - ne ovšem moudrosti tohoto věku či vládců tohoto věku, spějících k záhubě,
1 Kor 2:7 nýbrž moudrosti Boží, skryté v tajemství, kterou Bůh od věčnosti určil pro naše oslavení.
1 Kor 2:8 Tu moudrost nikdo z vládců tohoto věku nepoznal; neboť kdyby ji byli poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy.
1 Kor 2:9 Ale jak je psáno: 'Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.'
1 Kor 2:10 Nám však to Bůh zjevil skrze Ducha; Duch totiž zkoumá všechno, i hlubiny Boží.
1 Kor 2:11 Neboť kdo z lidí zná, co je v člověku, než jeho vlastní duch? Právě tak nikdo nepoznal, co je v Bohu, než Duch Boží.
1 Kor 2:12 My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha,
1 Kor 2:13 abychom poznali, co nám Bůh daroval. O tom i mluvíme ne tak, jak nás naučila lidská moudrost, ale jak nás naučil Duch, a duchovní věci vykládáme slovy Ducha.
1 Kor 2:14 Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem.
1 Kor 2:15 Člověk obdařený Duchem je schopen posoudit všecko, ale sám nemůže být nikým správně posouzen.
1 Kor 2:16 Vždyť 'kdo poznal mysl Páně a kdo ho bude poučovat?' My však mysl Kristovu máme.
1 Kor 3:1 Já jsem k vám, bratří, nemohl mluvit jako k těm, kteří mají Ducha, nýbrž jako k těm, kteří myslí jen po lidsku, jako k nedospělým v Kristu.
1 Kor 3:2 Mlékem jsem vás živil, pokrm jsem vám jíst nedával, protože jste jej nemohli snést - ani teď ještě nemůžete,
1 Kor 3:3 neboť dosud patříte světu. Odkud je mezi vámi závist a svár, ne-li z toho, že patříte
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Čtvrtek, 26. října, 2017
1. list svatého apoštola Pavla Korinťanům
[zkr. = 1 Kor]
světu a žijete jako ostatní lidé?
1 Kor 3:4 Když se jeden z vás hlásí k Pavlovi a druhý k Apollovi, neznamená to, že jste lidé světa?
1 Kor 3:5 Kdo je vlastně Apollos? A kdo je Pavel? Služebníci, kteří vás přivedli k víře, každý tak, jak mu dal Pán.
1 Kor 3:6 Já jsem zasadil, Apollos zaléval, ale Bůh dal vzrůst;
1 Kor 3:7 a tak nic neznamená ten, kdo sází, ani kdo zalévá, nýbrž Bůh, který dává vzrůst.
1 Kor 3:8 Kdo sází a kdo zalévá, patří k sobě, ale každý podle vlastní práce obdrží svou odměnu.
1 Kor 3:9 Jsme spolupracovníci na Božím díle, a vy jste Boží pole, Boží stavba.
1 Kor 3:10 Podle milosti Boží, která mi byla dána, jako rozumný stavitel jsem položil základ a druhý na něm staví. Každý ať dává pozor, jak na něm staví.
1 Kor 3:11 Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus.
1 Kor 3:12 Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy -
1 Kor 3:13 dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka.
1 Kor 3:14 Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu.
1 Kor 3:15 Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm.
1 Kor 3:16 Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá?
1 Kor 3:17 Kdo ničí chrám Boží, toho zničí Bůh; neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy.
1 Kor 3:18 Ať nikdo sám sebe neklame. Domnívá-li se někdo z vás, že je v tomto světě moudrý, ať se stane bláznem, aby se stal opravdu moudrým.
1 Kor 3:19 Moudrost tohoto věku je bláznovstvím před Bohem, neboť je psáno: 'Nachytá moudré na jejich vychytralost';
1 Kor 3:20 a jinde: 'Hospodin zná úmysly moudrých a ví, že jsou marné.'
1 Kor 3:21 A tak ať se nikdo nechlubí lidmi. Všechno je vaše,
1 Kor 3:22 ať Pavel nebo Apollos nebo Petr, ať svět nebo život nebo smrt, přítomnost nebo budoucnost, všechno je vaše,
1 Kor 3:23 vy však jste Kristovi a Kristus je Boží.
1 Kor 4:1 Proto ať nás všichni pokládají za služebníky Kristovy a správce Božích tajemství.
1 Kor 4:2 Od správců se nežádá nic jiného, než aby byl každý shledán věrným.
1 Kor 4:3 Mně tedy pramálo záleží na tom, soudíte-li mě vy nebo jakýkoliv lidský soud. Vždyť ani já nejsem soudcem sám nad sebou;
1 Kor 4:4 ničeho si nejsem sice vědom, tím však ještě nejsem ospravedlněn, neboť mým soudcem je Pán.
1 Kor 4:5 Nevyslovujte proto soudy předčasně, dokud Pán nepřijde. On vynese na světlo to, co je skryto ve tmě, a zjeví záměry srdcí; tehdy se člověku dostane chvály od Boha.
1 Kor 4:6 Toto jsem, bratří, kvůli vám vztáhl na sebe a na Apolla, abyste se na nás naučili, co znamená 'ne nad to, co je psáno', a nikdo se nepyšnil jedním z nás proti druhému.
1 Kor 4:7 Kdo ti dal vyniknout? Máš něco, co bys nebyl dostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nebyl dostal?
1 Kor 4:8 Už jste nasyceni, už jste zbohatli, vešli jste do Božího království, a my ne! Kéž byste skutečně vešli do království, abychom i my kralovali spolu s vámi!
1 Kor 4:9 Skoro se mi zdá, že nás apoštoly Bůh určil na poslední místo, jako vydané na smrt; stali jsme se podívanou světu, andělům i lidem.
1 Kor 4:10 My jsme blázni pro Krista, vy ovšem jste v Kristu rozumní; my jsme slabí, vy silní; vy slavní, my beze cti.
1 Kor 4:11 Až do této chvíle trpíme hladem a žízní a nemáme co na sebe, jsme biti, jsme bez domova,
1 Kor 4:12 s námahou pracujeme svýma rukama. Jsme-li tupeni, žehnáme, pronásledováni neklesáme,
1 Kor 4:13 když nám zlořečí, odpovídáme laskavě. Až dosud jsme vyděděnci světa, na které se všechno svaluje.
1 Kor 4:14 Nepíši to proto, abych vás zahanbil, ale abych vás jako své milované děti napomenul.
1 Kor 4:15 I kdybyste měli tisíce vychovatelů v Kristu, otců mnoho nemáte, neboť v Kristu Ježíši jsem vás já přivedl k životu skrze evangelium.
1 Kor 4:16 Prosím vás: Jednejte podle mého příkladu!
1 Kor 4:17 Právě proto jsem k vám poslal Timotea, svého v Pánu milovaného a věrného syna. On vám připomene můj způsob jednání v Kristu, jak učím v každé církvi.
1 Kor 4:18 Někteří se začali povyšovat, protože prý už k vám nepřijdu;
1 Kor 4:19 ale přijdu k vám brzy, bude-li Pán chtít, a učiním si úsudek o těch domýšlivcích ne podle toho, co mluví, ale podle toho, co dokážou.
1 Kor 4:20 Království Boží nezáleží v slovech, nýbrž v moci.
1 Kor 4:21 Vyberte si: Mám na vás přijít s holí, nebo s láskou a mírností?
1 Kor 5:1 Dokonce se proslýchá, že je mezi vámi případ smilstva, a to takový, jaký se nevyskytuje ani mezi pohany, že totiž kdosi žije s ženou svého otce.
1 Kor 5:2 A vy jste přitom nadutí, místo abyste se raději zarmoutili; odstraňte ze svého středu toho, kdo to udělal.
1 Kor 5:3 Neboť já, ač tělem vzdálen, duchem však přítomen, vyslovil jsem již soud nad tím, kdo se toho dopustil, jako bych byl s vámi -
1 Kor 5:4 a to ve jménu Pána Ježíše Krista. Až se shromáždíte - já budu duchem s vámi a bude s námi i moc našeho Pána Ježíše -
1 Kor 5:5 vydejte toho člověka satanu ke zkáze těla, aby duch mohl být zachráněn v den Páně.
1 Kor 5:6 Vaše vychloubání není dobré. Nevíte, že 'trocha kvasu všechno těsto prokvasí'?
1 Kor 5:7 Odstraňte starý kvas, abyste byli novým těstem, vždyť vám nastal čas nekvašených chlebů, neboť byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus.
1 Kor 5:8 Proto slavme velikonoce ne se starým kvasem, s kvasem zla a špatnosti, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy.
1 Kor 5:9 Napsal jsem vám v listě, abyste neměli nic společného se smilníky;
1 Kor 5:10 ale nemyslel jsem tím všecky smilníky tohoto světa nebo lakomce, lupiče a modláře, protože to byste museli ze světa utéci.
1 Kor 5:11 Měl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte.
1 Kor 5:12 Proč bych měl soudit ty, kdo jsou mimo nás? Nemáte soudit ty, kdo jsou z nás?
1 Kor 5:13 Kdo jsou mimo nás, ty bude soudit Bůh. Odstraňte toho zlého ze svého středu!
1 Kor 6:1 Jak to, že se někdo z vás opovažuje, má-li spor s druhým, jít k pohanským soudcům místo k bratřím?
1 Kor 6:2 Což nevíte, že Boží lid bude soudit svět? Jestliže budete soudit svět, nejste snad schopni rozsuzovat takové maličkosti?
1 Kor 6:3 Nevíte, že budeme soudit anděly? Tím spíše věci všedního života!
1 Kor 6:4 Máte-li spory o tyto všední záležitosti, proč se obracíte k těm, kdo nemají s církví nic společného?
1 Kor 6:5 K vašemu zahanbení to říkám. Cožpak není mezi vámi nikdo rozumný, kdo by dovedl rozsoudit spor mezi bratřími?
1 Kor 6:6 Ale bratr se soudí s bratrem, a to před nevěřícími!
1 Kor 6:7 Již to je vaše prohra, že se vůbec mezi sebou soudíte. Proč raději netrpíte křivdu? Proč raději nenesete škodu?
1 Kor 6:8 Vy však křivdíte a škodíte, a to bratřím!
1 Kor 6:9 Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení,
1 Kor 6:10 ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účast v Božím království.
1 Kor 6:11 A to jste někteří byli. Dali jste se však obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha.
1 Kor 6:12 'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ne všechno prospívá. 'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ničím se nedám zotročit.
1 Kor 6:13 Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo; Bůh však jednou učiní konec obojímu. Tělo však není pro smilstvo, nýbrž pro Pána, a Pán pro tělo.
1 Kor 6:14 Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí i nás.
1 Kor 6:15 Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Mám tedy z údů Kristových učinit údy nevěstky? Rozhodně ne!
1 Kor 6:16 Což nevíte, že kdo se oddá nevěstce, je s ní jedno tělo? Je přece řečeno 'budou ti dva jedno tělo'.
1 Kor 6:17 Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch.
1 Kor 6:18 Varujte se smilstva! Žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, netýká se jeho těla; kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu.
1 Kor 6:19 Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě!
1 Kor 6:20 Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.
1 Kor 7:1 Pokud jde o to, co jste psali: Je pro muže lépe, když žije bez ženy.
1 Kor 7:2 Abyste se však uvarovali smilstva, ať každý má svou ženu a každá svého muže.
1 Kor 7:3 Muž ať prokazuje ženě, čím je jí povinen, a podobně i žena muži.
1 Kor 7:4 Žena nemá své tělo pro sebe, ale pro svého muže. Podobně však ani muž nemá své tělo pro sebe, ale pro svou ženu.
1 Kor 7:5 Neodpírejte se jeden druhému, leda se vzájemným souhlasem a jen na čas, abyste byli volni pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás satan nepokoušel, když byste se nemohli ovládnout.
1 Kor 7:6 To ovšem říkám jako ústupek, ne jako příkaz.
1 Kor 7:7 Přál bych si totiž, aby všichni lidé byli jako já; ale každý má od Boha svůj vlastní dar, jeden tak, druhý jinak.
1 Kor 7:8 Svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, když zůstanou tak jako já.
1 Kor 7:9 Je-li jim zatěžko žít zdrženlivě, ať vstoupí v manželství, neboť je lepší žít v manželství než se trápit.
1 Kor 7:10 Těm, kteří žijí v manželství, přikazuji - ne já, ale Pán - aby žena od muže neodcházela.
1 Kor 7:11 A když už odejde, ať zůstane neprovdána nebo se s mužem smíří; a muž ať ženu neopouští.
1 Kor 7:12 Ostatním pravím já, a ne už Pán: Má-li někdo z bratří ženu nevěřící a ona je ochotna s ním zůstat, ať ji neopouští.
1 Kor 7:13 A má-li žena muže nevěřícího a on je ochoten s ní zůstat, ať ho neopouští.
1 Kor 7:14 Nevěřící muž je totiž posvěcen manželstvím s věřící ženou a nevěřící žena manželstvím s věřícím mužem, jinak by vaše děti byly nečisté; jsou však přece svaté!
1 Kor 7:15 Chce-li nevěřící odejít, ať odejde. Věřící nejsou v takových případech vázáni. Bůh nás povolal k pokoji.
1 Kor 7:16 Víš snad, ženo, zda se ti podaří přivést muže ke spáse? Víš snad, muži, zda se ti podaří přivést ženu ke spáse?
1 Kor 7:17 Každý ať žije v tom postavení, které měl od Pána, když ho povolal k víře. A tak to nařizuji v církvích všude.
1 Kor 7:18 Jsi povolán jako žid? Nezatajuj svou obřízku. Jsi povolán jako pohan? Nedávej se obřezat.
1 Kor 7:19 Nezáleží na tom, zda je někdo obřezán nebo není, ale na tom, zda zachovává Boží přikázání.
1 Kor 7:20 Nikdo ať neopouští postavení, v němž ho Bůh povolal.
1 Kor 7:21 Byl jsi povolán jako otrok? Netrap se tím. Ale kdyby ses mohl stát svobodným, raději toho použij.
1 Kor 7:22 Koho Pán povolal jako otroka, má v Pánu svobodu. Koho povolal jako svobodného, je v poddanství Kristově.
1 Kor 7:23 Bylo za vás zaplaceno výkupné, nebuďte otroky lidí!
1 Kor 7:24 V čem byl kdo povolán, bratří, v tom ať před Bohem zůstane.
1 Kor 7:25 Co se týká neprovdaných, nemám žádný rozkaz Páně, ale dávám jen radu jako ten, kdo je pro milosrdenství Páně hoden důvěry.
1 Kor 7:26 Domnívám se, že vzhledem k tomu, co má přijít, je pro člověka nejlepší zůstat tak, jak je.
1 Kor 7:27 Máš ženu? Nechtěj se s ní rozejít. Jsi bez ženy? Žádnou nehledej.
1 Kor 7:28 Ale i když se oženíš, nezhřešíš. A vdá-li se dívka, nezhřeší. Dolehne však na ně tíseň tohoto času. Toho vás chci ušetřit.
1 Kor 7:29 Chci říci, bratří, toto: Lhůta je krátká. Proto ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli,
1 Kor 7:30 a kdo pláčí, jako by neplakali, a kdo jsou veselí, jako by nebyli, a kdo kupují, jako by nevlastnili,
1 Kor 7:31 a kdo užívají věcí tohoto světa, jako by neužívali; neboť podoba tohoto světa pomíjí.
1 Kor 7:32 Já bych však chtěl, abyste neměli st