Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Skutky apoštolůKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Sobota, 12. října, 2019
Skutky apoštolů
[zkr. = Sk]
sta Nazaretského, kterého vy jste ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Mocí jeho jména stojí tento člověk před vámi zdráv.
Sk 4:11 Ježíš je ten kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným.
Sk 4:12 V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni."
Sk 4:13 Když viděli odvahu Petrovu i Janovu a shledali, že jsou to lidé neučení a prostí, žasli; poznávali, že jsou to ti, kteří bývali s Ježíšem.
Sk 4:14 A když viděli, že ten uzdravený člověk tam stojí s nimi, neměli, co by na to řekli.
Sk 4:15 Poručili jim, aby opustili zasedání; pak se mezi sebou radili:
Sk 4:16 "Co s těmi lidmi uděláme? Bůh skrze ně způsobil zřejmý zázrak. Všichni, kdo bydlí v Jeruzalémě, to vědí, a my to nemůžeme popřít.
Sk 4:17 Aby se to však příliš nerozneslo v lidu, pohrozíme jim, že už Ježíše nikomu nesmějí zvěstovat."
Sk 4:18 Zavolali je tedy a přikázali jim, aby jméno Ježíšovo vůbec nerozhlašovali a o něm neučili.
Sk 4:19 Ale Petr a Jan jim odpověděli: "Posuďte sami, zda je před Bohem správné, abychom poslouchali vás, a ne jeho.
Sk 4:20 Neboť o tom, co jsme viděli a slyšeli, nemůžeme mlčet."
Sk 4:21 A tak jim pohrozili a propustili je, protože nenašli nic, zač by je mohli potrestat; také měli obavy z lidu, neboť všichni chválili Boha za to, co se stalo.
Sk 4:22 Tomu chromému, který byl zázračně uzdraven, bylo totiž už přes čtyřicet let.
Sk 4:23 Když byli Petr a Jan propuštěni, vrátili se mezi své a oznámili, co jim řekli velekněží a starší.
Sk 4:24 Když to bratří uslyšeli, pozdvihli jednomyslně hlas k Bohu a řekli: "Pane, který jsi učinil nebe i zemi i moře a všecko, co je v nich,
Sk 4:25 ty jsi skrze Ducha svatého ústy našeho otce Davida, svého služebníka, řekl: 'Proč zuří pohané hněvem a národy osnují marná spiknutí?
Sk 4:26 Povstávají králové země a vladaři se srocují proti Hospodinu a jeho Mesiáši.'
Sk 4:27 Opravdu se srotili v tomto městě Herodes a Pontius Pilát spolu s pohany i s národem izraelským proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi posvětil,
Sk 4:28 a vykonali, co tvá ruka a tvá vůle předem určila.
Sk 4:29 Pohleď tedy, Pane, na jejich hrozby a dej svým služebníkům, aby s odvahou a odhodlaně mluvili tvé slovo;
Sk 4:30 a vztahuj svou ruku k uzdravování, čiň znamení a zázraky skrze jméno svého svatého služebníka Ježíše."
Sk 4:31 Když se pomodlili, otřáslo se místo, kde byli shromážděni, a všichni byli naplněni Duchem svatým a s odvahou mluvili slovo Boží.
Sk 4:32 Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné.
Sk 4:33 Boží moc provázela svědectví apoštolů o vzkříšení Pána Ježíše a na všech spočívala veliká milost.
Sk 4:34 Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, neboť ti, kteří měli pole nebo domy, prodávali je, a peníze, které utržili,
Sk 4:35 skládali apoštolům k nohám. Z toho se rozdávalo každému, jak potřeboval.
Sk 4:36 Také Josef, kterého apoštolové nazvali Barnabáš - to znamená 'syn útěchy' - levita původem z Kypru,
Sk 4:37 měl pole, prodal je, peníze přinesl a položil před apoštoly.
Sk 5:1 Také nějaký muž, jménem Ananiáš, a jeho manželka Safira prodali svůj pozemek.
Sk 5:2 Ananiáš si však s vědomím své ženy dal nějaké peníze stranou, zbytek přinesl a položil apoštolům k nohám.
Sk 5:3 Ale Petr mu řekl: "Ananiáši, proč satan ovládl tvé srdce, že jsi lhal Duchu svatému a dal stranou část peněz za to pole?
Sk 5:4 Bylo tvé a mohl sis je přece ponechat; a když jsi je prodal, mohl jsi s penězi naložit podle svého. Jak ses mohl odhodlat k tomuto činu? Nelhal jsi lidem, ale Bohu!"
Sk 5:5 Když to Ananiáš uslyšel, skácel se a byl mrtev; a na všechny, kteří to slyšeli, padla velká bázeň.
Sk 5:6 Mladší z bratří ho přikryli, vynesli a pohřbili.
Sk 5:7 Asi po třech hodinách vstoupila jeho žena, netušíc, co se stalo.
Sk 5:8 Petr se na ni obrátil: "Pověz mi, prodali jste to pole opravdu jen za tolik peněz?" Ona řekla: "Ano, jen za tolik."
Sk 5:9 Petr jí řekl: "Proč jste se smluvili a tak pokoušeli Ducha Páně? Hle, za dveřmi je slyšet kroky těch, kteří pochovali tvého muže; ti odnesou i tebe."
Sk 5:10 A hned se skácela u jeho nohou a zemřela. Když ti mládenci vstoupili dovnitř, našli ji mrtvou. Vynesli ji a pohřbili k jejímu muži.
Sk 5:11 A velká bázeň padla na celou církev i na všechny, kteří o tom slyšeli.
Sk 5:12 Mezi lidem se rukama apoštolů dálo mnoho znamení a divů. Všichni se svorně scházeli v Šalomounově sloupoví
Sk 5:13 a nikdo jiný se neodvažoval k nim přidružit, ale lid je chválil a ctil.
Sk 5:14 A stále přibývalo mnoho mužů i žen, kteří uvěřili Pánu.
Sk 5:15 Dokonce vynášeli nemocné i na ulici a kladli je na lehátka a na nosítka, aby na některého padl aspoň Petrův stín, až půjde kolem.
Sk 5:16 Také z ostatních míst v okolí Jeruzaléma se scházelo množství lidí; přinášeli nemocné a sužované nečistými duchy a všichni byli uzdravováni.
Sk 5:17 Ale velekněz a jeho stoupenci, totiž saducejská strana, byli naplněni závistí;
Sk 5:18 chopili se apoštolů a vsadili je do městského vězení.
Sk 5:19 Anděl Páně však v noci otevřel dveře vězení, vyvedl apoštoly ven a řekl:
Sk 5:20 "Jděte znovu do chrámu a zvěstujte lidu ta slova života."
Sk 5:21 Oni poslechli, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Jakmile se dostavil velekněz se svými lidmi, svolali veleradu a všechny starší izraelské a poslali pro apoštoly do vězení.
Sk 5:22 Když tam stráže došly, vězení bylo prázdné. Vrátili se tedy a hlásili:
Sk 5:23 "Dveře žaláře jsme našli pevně zavřené a stráže stály před nimi, ale když jsme otevřeli, nikoho jsme uvnitř nenašli."
Sk 5:24 Když ta slova uslyšel velitel chrámové stráže a velekněží, nedovedli si vysvětlit, co se to mohlo stát.
Sk 5:25 Tu přišel nějaký člověk a oznámil jim: "Ti muži, které jste vsadili do vězení, jsou v chrámě a učí lid."
Sk 5:26 Velitel a stráž tedy pro ně došli a vedli je, ale bez násilí; báli se totiž, aby je lid nezačal kamenovat.
Sk 5:27 Když je přivedli, postavili je před radu a velekněz je začal vyslýchat:
Sk 5:28 "Důrazně jsme vám zakázali učit o tom člověku, a vy jste tím svým učením naplnili celý Jeruzalém; a na nás byste chtěli svalit odpovědnost za jeho krev!"
Sk 5:29 Petr a apoštolové odpověděli: "Boha je třeba poslouchat, ne lidi.
Sk 5:30 Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, kterého vy jste pověsili na kříž a zabili;
Sk 5:31 toho Bůh vyvýšil jako vůdce a spasitele a dal mu místo po své pravici, aby přinesl Izraeli pokání a odpuštění hříchů.
Sk 5:32 My jsme svědkové toho všeho a s námi Duch svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají."
Sk 5:33 Když to velekněží slyšeli, rozlítili se a chtěli apoštoly zabít.
Sk 5:34 Tu vstal ve veleradě farizeus jménem Gamaliel, učitel zákona, kterého si vážil všechen lid; poručil, aby je na chvíli vyvedli ven,
Sk 5:35 a řekl: "Dobře si rozmyslete, Izraelci, co s těmi lidmi chcete udělat.
Sk 5:36 Před nedávnem povstal Theudas a tvrdil, že je Vyvolený; přidalo se k němu asi čtyři sta mužů. Když byl zabit, byli všichni jeho stoupenci rozprášeni a nakonec z toho nebylo nic.
Sk 5:37 Po něm povstal ve dnech soupisu Judas Galilejský a strhl za sebou lid; také on zahynul a jeho stoupenci byli rozehnáni.
Sk 5:38 Proto vám teď radím: Nechte tyto lidi a propusťte je. Pochází-li tento záměr a toto dílo z lidí, rozpadne se samo;
Sk 5:39 pochází-li z Boha, nebudete moci ty lidi vyhubit - nechcete přece bojovat proti Bohu." Dali mu za pravdu;
Sk 5:40 zavolali apoštoly, poručili je zbičovat, zakázali jim mluvit ve jménu Ježíšovu a pak je propustili.
Sk 5:41 A oni odcházeli z velerady s radostnou myslí, že se jim dostalo té cti, aby nesli potupu pro jeho jméno.
Sk 5:42 Dále učili den co den v chrámě i po domech a hlásali evangelium, že Ježíš je Mesiáš.
Sk 6:1 V té době, kdy učedníků stále přibývalo, začali si ti z nich, kteří vyrostli mezi Řeky, stěžovat na bratry z židovského prostředí, že se jejich vdovám nedává každodenně spravedlivý díl.
Sk 6:2 A tak apoštolové svolali všechny učedníky a řekli: "Bohu se nebude líbit, jestliže my přestaneme kázat Boží slovo a budeme sloužit při stolech.
Sk 6:3 Bratří, vyberte si proto mezi sebou sedm mužů, o nichž se ví, že jsou plni Ducha a moudrosti, a pověříme je touto službou.
Sk 6:4 My pak budeme i nadále věnovat všechen svůj čas modlitbě a kázání slova."
Sk 6:5 Celé shromáždění s tímto návrhem rádo souhlasilo, a tak zvolili Štěpána, který byl plný víry a Ducha svatého, dále Filipa, Prochora, Nikánora, Timóna, Parména a Mikuláše z Antiochie, původem pohana, který přistoupil k židovství.
Sk 6:6 Přivedli je před apoštoly, ti se pomodlili a vložili na ně ruce.
Sk 6:7 Slovo Boží se šířilo a počet učedníků v Jeruzalémě velmi rostl. Také mnoho kněží přijalo víru.
Sk 6:8 Štěpán byl obdařen Boží milostí a mocí a činil mezi lidem veliké divy a znamení.
Sk 6:9 Tu proti němu vystoupili někteří židé, patřící k synagóze, zvané synagóga propuštěnců, a k synagóze Kyrénských a Alexandrijských, a společně se židy z Kilikie a z Asie se začali se Štěpánem přít.
Sk 6:10 Nebyli však schopni čelit Duchu moudrosti, v jehož moci Štěpán mluvil.
Sk 6:11 Navedli tedy několik mužů, aby prohlašovali: "My jsme slyšeli, jak mluví rouhavě proti Mojžíšovi a proti Bohu."
Sk 6:12 Tím pobouřili lid a starší se zákoníky; pak si pro Štěpána přišli, odvedli ho a postavili před radu.
Sk 6:13 Přivedli křivé svědky a ti vypovídali: "Tenhle člověk znovu a znovu mluví proti tomuto svatému místu i proti Mojžíšovu zákonu.
Sk 6:14 Na vlastní uši jsme slyšeli, jak řekl, že Ježíš Nazaretský zboří tento chrám a změní ustanovení, která nám dal Mojžíš."
Sk 6:15 Všichni, kteří v radě zasedali, pohlédli na Štěpána a viděli, že jeho tvář je jako tvář anděla.
Sk 7:1 Velekněz se Štěpána otázal: "Je tomu tak?"
Sk 7:2 A Štěpán začal mluvit: "Bratří a otcové, vyslechněte mne: Bůh slávy se zjevil našemu praotci Abrahamovi ještě v Mezopotámii, než se usadil v Cháranu,
Sk 7:3 a řekl mu: 'Opusť svou zemi a své příbuzné a jdi do země, kterou ti ukážu.'
Sk 7:4 A tak vyšel Abraham z Chaldejské země a usadil se v Cháranu. Když jeho otec zemřel, vyzval jej Bůh, aby se odtud přestěhoval do této země, v které nyní žijete.
Sk 7:5 Ale nedal mu z ní do vlastnictví ani píď, slíbil však, že ji dá natrvalo jemu i jeho potomkům, ačkoliv tehdy ještě Abraham neměl syna.
Sk 7:6 A Bůh mu řekl: 'Tvoji potomci se přestěhují do cizí země a budou tam bydlet; udělají z nich otroky a po čtyři sta let s nimi budou zle nakládat.
Sk 7:7 Ale já budu soudit národ, který je zotročí', řekl Bůh, 'a oni vyjdou svobodni a budou mi sloužit na tomto místě'.
Sk 7:8 Bůh uzavřel s Abrahamem smlouvu, jejímž znamením se stala obřízka. Když se podle Božího slibu Abrahamovi narodil Izák, osmého dne jej obřezal. Právě tak obřezal Izák Jákoba a Jákob svých dvanáct synů.
Sk 7:9 Jákobovi synové žárlili na svého bratra Josefa a prodali ho do Egypta; ale Bůh byl s ním,
Sk 7:10 vysvobodil ho ze všech jeho útrap a způsobil, že si ho farao, egyptský král, oblíbil pro jeho moudrost a svěřil mu správu nad Egyptem i nad celým královským domem.
Sk 7:11 Potom nastal po celém Egyptě i Kanaánu hlad a veliká nouze, a naši praotcové neměli co jíst.
Sk 7:12 Jákob se dověděl, že jsou v Egyptě zásoby obilí a dvakrát tam poslal své syny.
Sk 7:13 Když tam přišli podruhé, dal se Josef svým bratřím poznat; tak se farao dověděl o Jo
Text bible pro den: Neděle, 13. října, 2019
Skutky apoštolů
[zkr. = Sk] sefově původu.
Sk 7:14 Pak si Josef vzal k sobě svého otce Jákoba a všechny své příbuzné; bylo jich sedmdesát pět.
Sk 7:15 Tak se Jákob dostal do Egypta a tam zemřel on i naši praotcové.
Sk 7:16 Jejich ostatky přenesli do Sichemu a uložili je do hrobky, kterou Abraham koupil od synů Emorových v Sichemu a zaplatil stříbrem.
Sk 7:17 Když už byl blízko čas, kdy Bůh chtěl splnit to, co Abrahamovi slíbil, počet našeho lidu v Egyptě velmi vzrostl.
Sk 7:18 Ale tu nastoupil v Egyptě jiný král, který už o Josefovi nic nevěděl.
Sk 7:19 Ten jednal s naším národem nepřátelsky a přinutil naše praotce, aby odkládali děti, které se jim narodí, a nenechávali je naživu.
Sk 7:20 V té době se narodil Mojžíš, kterého si Bůh vyvolil. Po tři měsíce o něj pečovali doma;
Sk 7:21 a když ho museli odložit, ujala se ho faraónova dcera a starala se o něj jako o svého syna.
Sk 7:22 Byl vychován ve vší egyptské moudrosti a byl mocný v slovech i činech.
Sk 7:23 Když Mojžíš dosáhl věku čtyřiceti let, přišlo mu na mysl, aby se podíval, jak žijí jeho izraelští bratří.
Sk 7:24 A tu uviděl, jak s jedním z nich nějaký Egypťan zle nakládá; přispěchal tomu ubožákovi na pomoc a pomstil ho tím, že Egypťana zabil.
Sk 7:25 Myslel, že jeho bratří pochopí, že je chce Bůh skrze něho zachránit; ale oni to nepochopili.
Sk 7:26 Druhého dne mezi ně zase přišel, právě když se dva z nich rvali; snažil se je smířit, a proto jim řekl: 'Co to děláte? Jste přece bratří! Proč ubližujete jeden druhému?'
Sk 7:27 Ale ten, který svého bližního napadl, odstrčil Mojžíše a řekl: 'Kdo tě nad námi ustanovil vládcem a soudcem?
Sk 7:28 Snad mne nechceš také zabít jako včera toho Egypťana?'
Sk 7:29 Když to Mojžíš slyšel, utekl z Egypta a žil v zemi madiánské; tam se mu narodili dva synové.
Sk 7:30 Když uplynulo čtyřicet let, zjevil se mu na poušti u hory Sínaj anděl v plameni hořícího keře.
Sk 7:31 S údivem hleděl Mojžíš na to zjevení; šel blíž, aby se lépe podíval, a tu se ozval Hospodinův hlas:
Sk 7:32 'Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův.' Mojžíš se třásl strachem a neodvážil se vzhlédnout.
Sk 7:33 Hospodin mu řekl: 'Zuj si obuv, protože místo, na kterém stojíš, je země svatá.
Sk 7:34 Dobře jsem viděl, jak můj lid v Egyptě těžce trpí, a slyšel jsem, jak sténá. Proto jsem sestoupil, abych je vysvobodil. Jdi tedy, posílám tě do Egypta.'
Sk 7:35 To je ten Mojžíš, kterého odmítli, když řekli: 'Kdo tě nad námi ustanovil vládcem a soudcem?' Toho poslal Bůh jako vládce i vysvoboditele, když se mu prostřednictvím anděla zjevil v keři.
Sk 7:36 To je ten Mojžíš, který je vyvedl z Egyptské země, který činil divy a znamení v Egyptě, při Rudém moři i na poušti po čtyřicet let.
Sk 7:37 To je on, který řekl synům izraelským: 'Bůh vám z vašich bratří povolá proroka, jako jsem já.'
Sk 7:38 To je ten, kdo při shromáždění lidu na poušti byl prostředníkem mezi andělem, který k němu mluvil na hoře Sínaj, a mezi našimi praotci. To on přijal pro vás slova života.
Sk 7:39 Ale naši praotcové ho nechtěli za vůdce, zřekli se ho a zatoužili po Egyptu.
Sk 7:40 Proto řekli Árónovi: 'Udělej nám bohy, kteří by nás vedli. Vždyť nevíme, co se stalo s tím Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta.'
Sk 7:41 A tehdy si udělali sochu telete, začali této modle obětovat a před výtvorem vlastních rukou pořádali slavnosti.
Sk 7:42 Proto se od nich Bůh odvrátil a dopustil, aby se klaněli nebeským mocnostem, jak se o tom píše v knize proroků: 'Byl jsem to já, lide izraelský, komu jste po těch čtyřicet let na poušti obětovali a přinášeli dary?
Sk 7:43 Byl to Moloch, jehož stánek jste s sebou nosili, a hvězdu boha Remfana, obrazy, které jste si udělali pro svou modloslužbu. Proto vás přestěhuji do vyhnanství, až do končin babylónských.'
Sk 7:44 Naši praotcové měli na poušti stánek svědectví; Bůh přikázal Mojžíšovi, aby jej udělal podle vzoru, který mu ukázal.
Sk 7:45 Tento stánek odevzdali svým synům, a ti jej za Jozue vnesli do země pohanů, které Bůh před nimi zahnal. Tak tomu bylo až do časů Davidových.
Sk 7:46 David nalezl u Boha milost a prosil, aby směl vyhledat místo, kde by přebýval Bůh Jákobův.
Sk 7:47 Ale teprve Šalomoun vystavěl Bohu chrám.
Sk 7:48 Avšak Nejvyšší nepřebývá v chrámech, vystavěných lidskýma rukama, jak praví prorok:
Sk 7:49 'Mým trůnem je nebe a země podnoží mých nohou! Jaký chrám mi můžete vystavět, praví Hospodin, a je vůbec místo, kde bych mohl spočinout?
Sk 7:50 Což to všechno nestvořila má ruka?'
Sk 7:51 Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i uši! Nepřestáváte odporovat Duchu svatému, jako to dělali vaši otcové.
Sk 7:52 Byl kdy nějaký prorok, aby ho vaši otcové nepronásledovali? Zabili ty, kteří předpověděli příchod Spravedlivého, a toho vy jste nyní zradili a zavraždili.
Sk 7:53 Přijali jste Boží zákon z rukou andělů, ale sami jste jej nezachovali!"
Sk 7:54 Když to členové rady slyšeli, začali na Štěpána v duchu zuřit a zlostí zatínali zuby.
Sk 7:55 Ale on, plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a uzřel Boží slávu i Ježíše, jak stojí po pravici Boží,
Sk 7:56 a řekl: "Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží."
Sk 7:57 Tu začali hrozně křičet a zacpávat si uši; všichni se na něho vrhli
Sk 7:58 a hnali ho za město, aby ho kamenovali. Svědkové dali své pláště hlídat mládenci, který se jmenoval Saul.
Sk 7:59 Když Štěpána kamenovali, on se modlil: "Pane Ježíši, přijmi mého ducha!"
Sk 7:60 Pak klesl na kolena a zvolal mocným hlasem: "Pane, odpusť jim tento hřích!" To řekl a zemřel.
Sk 8:1 Saul schvaloval, že Štěpána zabili. Tehdy začalo kruté pronásledování jeruzalémské církve; všichni kromě apoštolů se rozprchli po Judsku a Samařsku.
Sk 8:2 Zbožní muži Štěpána pochovali a velmi nad ním truchlili.
Sk 8:3 Saul se však snažil církev zničit: pátral dům od domu, zatýkal muže i ženy a dával je do žaláře.
Sk 8:4 Ti, kteří se z Jeruzaléma rozprchli, začali kázat evangelium všude, kam přišli.
Sk 8:5 Filip odešel do města Samaří a zvěstoval tam Krista.
Sk 8:6 Všichni lidé byli zaujati Filipovými slovy, když je slyšeli, a když viděli znamení, která činil.
Sk 8:7 Neboť z mnoha posedlých vycházeli s velikým křikem nečistí duchové a mnoho ochrnutých a chromých bylo uzdraveno.
Sk 8:8 A tak nastala veliká radost v tom městě.
Sk 8:9 Jeden muž, jménem Šimon, který tam žil, už dlouhou dobu svou magií uváděl v úžas samařský lid; říkal o sobě, že je v něm božská moc.
Sk 8:10 Všichni - prostí i významní - mu dychtivě naslouchali a říkali si: "On je ta božská moc, která se nazývá Veliká."
Sk 8:11 Poslouchali ho ve všem proto, že na ně dlouhý čas působil svou magií.
Sk 8:12 Ale když uvěřili Filipově zvěsti o Božím království a o Ježíši Kristu, dávali se pokřtít muži i ženy.
Sk 8:13 Tu uvěřil i sám Šimon, dal se pokřtít, byl stále s Filipem a nevycházel z úžasu, když viděl, jak se tu dějí veliká znamení a mocné činy.
Sk 8:14 Když apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že v Samařsku přijali Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana.
Sk 8:15 Oni tam přišli a modlili se za ně, aby také jim byl dán Duch svatý,
Sk 8:16 neboť ještě na nikoho z nich nesestoupil; byli jen pokřtěni ve jméno Pána Ježíše.
Sk 8:17 Petr a Jan tedy na ně vložili ruce a oni přijali Ducha svatého.
Sk 8:18 Když Šimon viděl, že ten, na koho apoštolové vloží ruce, dostává Ducha svatého, nabídl jim peníze a řekl:
Sk 8:19 "Dejte i mně tu moc, aby Ducha svatého dostal každý, na koho vložím ruce."
Sk 8:20 Petr mu odpověděl: "Tvé peníze ať jsou zatraceny i s tebou: Myslil sis, že se Boží dar dá získat za peníze!
Sk 8:21 Tato moc není pro tebe a nemůžeš mít na ní podíl, neboť tvé srdce není upřímné před Bohem.
Sk 8:22 Odvrať se proto od této své ničemnosti a pros Boha; snad ti odpustí, co jsi zamýšlel.
Sk 8:23 Vidím, že jsi pln hořké závisti a v zajetí nepravosti."
Sk 8:24 Šimon na to řekl: "Modlete se za mne k Bohu, aby mne nepostihlo nic z toho, o čem jste mluvili."
Sk 8:25 Apoštolové i potom vydávali svědectví a kázali slovo Páně. Pak se vraceli do Jeruzaléma a ještě cestou zvěstovali evangelium v mnoha samařských vesnicích.
Sk 8:26 Anděl Páně řekl Filipovi: "Vydej se na jih k cestě, která vede z Jeruzaléma do Gázy." Ta cesta je opuštěná.
Sk 8:27 Filip se vydal k té cestě a hle, právě přijížděl etiopský dvořan, správce všech pokladů kandaky, to jest etiopské královny. Ten vykonal pouť do Jeruzaléma
Sk 8:28 a nyní se vracel na svém voze a četl proroka Izaiáše.
Sk 8:29 Duch řekl Filipovi: "Běž k tomu vozu a jdi vedle něho!"
Sk 8:30 Filip k němu přiběhl, a když uslyšel, že ten člověk čte proroka Izaiáše, zeptal se: "Rozumíš tomu, co čteš?"
Sk 8:31 On odpověděl: "Jak bych mohl, když mi to nikdo nevyloží!" A pozval Filipa, aby nastoupil a sedl si vedle něho.
Sk 8:32 To místo Písma, které četl, znělo: 'Jako ovce vedená na porážku, jako beránek, němý, když ho stříhají, ani on neotevřel ústa.
Sk 8:33 Ponížil se, a proto byl soud nad ním zrušen; kdo bude moci vypravovat o jeho potomcích? Vždyť jeho život na této zemi byl ukončen.'
Sk 8:34 Dvořan se obrátil k Filipovi: "Vylož mi, prosím, o kom to prorok mluví - sám o sobě, či o někom jiném?"
Sk 8:35 Tu Filip začal u toho slova Písma a zvěstoval mu Ježíše.
Sk 8:36 Jak pokračovali v cestě, přijeli k místu, kde byla voda. Dvořan řekl: "Zde je voda. Co brání, abych byl pokřtěn?"
Sk 8:37 ---
Sk 8:38 Dal zastavit vůz a oba, Filip i dvořan, sestoupili do vody a Filip jej pokřtil.
Sk 8:39 Když vystoupili z vody, Duch Páně se Filipa zmocnil a dvořan ho už neviděl, ale radoval se a jel dál svou cestou.
Sk 8:40 Filip se pak ocitl v Azótu. Procházel všemi městy a přinášel jim radostnou zvěst, až se dostal do Cesareje.
Sk 9:1 Saul nepřestával vyhrožovat učedníkům Páně a chtěl je vyhladit. Šel proto k veleknězi
Sk 9:2 a vyžádal si od něho doporučující listy pro synagógy v Damašku, aby tam mohl vyhledávat muže i ženy, kteří se hlásí k tomu směru, a přivést je v poutech do Jeruzaléma.
Sk 9:3 Na cestě, když už byl blízko Damašku, zazářilo kolem něho náhle světlo z nebe.
Sk 9:4 Padl na zem a uslyšel hlas: "Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?"
Sk 9:5 Saul řekl: "Kdo jsi, Pane?" On odpověděl: "Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.
Sk 9:6 Vstaň, jdi do města a tam se dovíš, co máš dělat."
Sk 9:7 Muži, kteří ho doprovázeli, zůstali stát a nebyli schopni slova; slyšeli sice hlas, ale nespatřili nikoho.
Sk 9:8 Saul vstal ze země, otevřel oči, ale nic neviděl. Museli ho vzít za ruce a dovést do Damašku.
Sk 9:9 Po tři dny neviděl, nic nejedl a nepil.
Sk 9:10 V Damašku žil jeden učedník, jménem Ananiáš. Toho Pán ve vidění zavolal: "Ananiáši!" On odpověděl: "Zde jsem, Pane."
Sk 9:11 Pán mu řekl: "Jdi hned do ulice, která se jmenuje Přímá, a v domě Judově vyhledej Saula z Tarsu. Právě se modlí
Sk 9:12 a dostalo se mu vidění, jak k němu vchází muž jménem Ananiáš a vkládá na něj ruce, aby opět viděl."
Sk 9:13 Ananiáš odpověděl: "Pane, mnoho lidí mi vyprávělo o tom člověku, kolik zla způsobil bratřím v Jeruzalémě.
Sk 9:14 Také zde má od velekněží plnou moc zatknout každého, kdo vzývá tvé jméno."
Sk 9:15 Pán mu však řekl: "Jdi, neboť on je mým nástrojem, který jsem si zvolil, aby nesl mé jméno národům i králům a synům izraelským.
Sk 9:16 Ukáži mu, co všechno musí podstoupit pro mé jméno."
Sk 9:17 Ananiáš šel, vstoupil do toho domu, vložil na Saula ruce a řekl: "Saule, můj bratře, posílá mě k tobě Pán - ten
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pondělí, 14. října, 2019
Skutky apoštolů
[zkr. = Sk]
Ježíš, který se ti zjevil na tvé cestě; chce, abys opět viděl a byl naplněn Duchem svatým."
Sk 9:18 Tu jako by mu s očí spadly šupiny, zase viděl a hned se dal pokřtít.
Sk 9:19 Pak přijal pokrm a síla se mu vrátila. S damašskými učedníky zůstal Saul několik dní
Sk 9:20 a hned začal v synagógách kázat, že Ježíš je Syn Boží.
Sk 9:21 Všichni, kdo ho slyšeli, žasli a říkali: "To je přece ten, který se snažil v Jeruzalémě vyhladit všechny vyznavače tohoto jména. I sem přišel jen proto, aby je v poutech odvedl k velekněžím."
Sk 9:22 Ale Saul působil čím dál tím mocněji a svými důkazy, že Ježíš je Mesiáš, přiváděl do úzkých damašské židy.
Sk 9:23 Po nějaké době se židé uradili, že Saula zabijí,
Sk 9:24 ale on se o jejich úkladech dověděl. Protože ve dne v noci hlídali i brány, aby ho mohli zahubit,
Sk 9:25 spustili ho učedníci dolů z hradeb v koši po provazech.
Sk 9:26 Když přišel do Jeruzaléma, chtěl se připojit k učedníkům; ale všichni se ho báli, protože nevěřili, že k nim patří.
Sk 9:27 Tu se ho ujal Barnabáš, uvedl ho k apoštolům a vypravoval jim, jak Saul na cestě do Damašku uviděl Pána, uslyšel jeho hlas, a jak tam potom neohroženě kázal v Ježíšově jménu.
Sk 9:28 Saul se nyní mohl v Jeruzalémě na všem podílet s apoštoly a všude směle mluvil ve jménu Páně.
Sk 9:29 Kázal také řecky mluvícím židům a přel se s nimi, takže se ho pokoušeli zabít.
Sk 9:30 Když se to bratří dověděli, doprovodili ho do Cesareje a poslali do Tarsu.
Sk 9:31 A tak církev v celém Judsku, Galileji a Samaří měla klid, vnitřně i navenek rostla, žila v bázni Páně a vzrůstala počtem, protože ji Duch svatý posiloval.
Sk 9:32 Když Petr procházel všechna ta místa, přišel také k bratřím, kteří žili v Lyddě.
Sk 9:33 Tam se setkal s jedním člověkem, jménem Eneáš, který byl už osm let upoután na lůžko, poněvadž byl ochrnutý.
Sk 9:34 Petr mu řekl: "Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje! Vstaň a ustel své lůžko!" A Eneáš hned vstal.
Sk 9:35 Všichni obyvatelé Lyddy a Sáronu, kteří to viděli, obrátili se k Pánu.
Sk 9:36 V Joppe žila učednice jménem Tabita, řecky Dorkas. Konala mnoho dobrých skutků a štědře rozdávala almužny.
Sk 9:37 Ale právě tehdy onemocněla a zemřela. Umyli ji a položili do horního pokoje.
Sk 9:38 Poněvadž Lydda je blízko Joppe, dověděli se učedníci, že je tam Petr, a poslali k němu dva muže s naléhavou prosbou: "Přijď rychle k nám!"
Sk 9:39 Petr se hned s nimi vydal na cestu. Když přišli do Joppe, zavedli jej do horního pokoje, kde ho s pláčem obklopily všechny vdovy a ukazovaly mu košile a pláště, které jim Tabita šila, dokud byla naživu.
Sk 9:40 Petr poslal všechny z místnosti; pak poklekl, pomodlil se, obrátil se k mrtvé a řekl: "Tabito, vstaň!" Ona otevřela oči, a když spatřila Petra, zvedla se na lůžku.
Sk 9:41 Podal jí ruku a pomohl jí vstát. Pak všechny zavolal, i vdovy, a vrátil jim ji živou.
Sk 9:42 Zpráva o tom se rozšířila po celém Joppe a mnoho lidí uvěřilo v Pána.
Sk 9:43 Petr zůstal ještě delší čas v Joppe v domě Šimona koželuha.
Sk 10:1 V Cesareji žil nějaký muž jménem Kornélius, důstojník pluku zvaného Italský.
Sk 10:2 Byl to člověk zbožný, s celou svou rodinou věřil v jediného Boha, byl velmi štědrý vůči židovskému lidu a pravidelně se modlil k Bohu.
Sk 10:3 Ten měl kolem třetí hodiny odpoledne vidění, v němž jasně spatřil Božího anděla, jak k němu vchází a volá na něj: "Kornélie!"
Sk 10:4 Pohlédl na něj a pln bázně řekl: "Co si přeješ, Pane?" Anděl odpověděl: "Bůh přijal tvé modlitby a almužny a pamatuje na tebe.
Sk 10:5 Vyprav hned posly do Joppe, ať sem přivedou Šimona, zvaného Petr.
Sk 10:6 Bydlí u Šimona koželuha, který má dům u moře."
Sk 10:7 Když odešel ten anděl, zavolal si Kornélius ze svých lidí dva sluhy a jednoho zbožného vojáka ze své stráže,
Sk 10:8 všechno jim vypravoval a pak je vyslal do Joppe.
Sk 10:9 Druhého dne, právě když se blížili k městu, vyšel Petr za poledne na rovnou střechu domu, aby se modlil.
Sk 10:10 Pak dostal hlad a chtěl se najíst. Zatímco mu připravovali jídlo, upadl do vytržení mysli:
Sk 10:11 Vidí, jak se z otevřeného nebe cosi snáší; podobalo se to veliké plachtě, kterou spouštějí za čtyři cípy k zemi.
Sk 10:12 Byly v ní všechny druhy živočichů: čtvernožci, plazi i ptáci.
Sk 10:13 Tu k němu zazněl hlas: "Vstaň, Petře, zabíjej a jez!"
Sk 10:14 Petr odpověděl: "To ne, Pane! Ještě nikdy jsem nejedl nic, co poskvrňuje a znečišťuje."
Sk 10:15 Ale hlas se ozval znovu: "Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté."
Sk 10:16 To se opakovalo třikrát a zase to všechno bylo vyneseno vzhůru do nebe.
Sk 10:17 Zatímco Petr úporně přemýšlel, co to jeho vidění může znamenat, podařilo se Kornéliovým poslům nalézt Šimonův dům. Zastavili se před vraty,
Sk 10:18 zavolali a ptali se, zda tu bydlí Šimon, kterému říkají Petr.
Sk 10:19 A Petr stále ještě přemýšlel o svém vidění, když mu Duch řekl: "Jsou tu tři muži a hledají tě;
Sk 10:20 sejdi hned dolů a bez rozpaků s nimi jdi, neboť já jsem je poslal."
Sk 10:21 Petr tedy sešel dolů k těm mužům a řekl: "Já jsem ten, kterého hledáte. Proč jste za mnou přišli?"
Sk 10:22 Oni odpověděli: "Posílá nás setník Kornélius, muž spravedlivý, který věří v jediného Boha a má dobrou pověst u všeho židovského lidu. Zjevil se mu anděl a rozkázal mu, aby tě pozval do svého domu a vyslechl, co mu máš říci."
Sk 10:23 Petr je zavedl dovnitř a nechal je u sebe přes noc. Hned druhého dne se s nimi Petr vydal na cestu a ještě několik bratří z Joppe ho doprovázelo.
Sk 10:24 Nazítří přišli do Cesareje. Kornélius je očekával a spolu s ním jeho příbuzní a nejbližší přátelé.
Sk 10:25 Když chtěl Petr vejít, vyšel mu Kornélius vstříc, padl na kolena a poklonil se mu.
Sk 10:26 Ale Petr jej přinutil vstát a řekl: "Vstaň, vždyť i já jsem jen člověk."
Sk 10:27 Za rozhovoru vešli dovnitř a Petr shledal, že je tam shromážděno mnoho lidí.
Sk 10:28 Promluvil k nim: "Dobře víte, že židům není dovoleno stýkat se s pohany a navštěvovat je. Mně však Bůh ukázal, abych si o žádném člověku nemyslel, že styk s ním poskvrňuje nebo znečišťuje.
Sk 10:29 Proto jsem také bez váhání přišel, když jste pro mne poslali, a nyní se ptám, jaký jste k tomu měli důvod."
Sk 10:30 Kornélius odpověděl: "Jsou to právě tři dny, co jsem se v tuto chvíli modlil ve svém domě odpolední modlitbu, a náhle stál přede mnou muž v zářícím rouchu
Sk 10:31 a řekl: 'Kornélie, Bůh vyslyšel tvou modlitbu a ví o tvých dobrých skutcích.
Sk 10:32 Vyprav posly do Joppe a povolej odtud Šimona, kterému říkají Petr. Bydlí v domě koželuha Šimona u moře.'
Sk 10:33 Hned jsem tedy pro tebe poslal a ty jsi ochotně přišel. Nyní jsme tu všichni shromážděni před Bohem a chceme slyšet vše, co ti Pán uložil."
Sk 10:34 A Petr se ujal slova: "Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní,
Sk 10:35 ale v každém národě je mu milý ten, kdo v něho věří a činí, co je spravedlivé.
Sk 10:36 To je ta zvěst, kterou Bůh poslal synům izraelským, když vyhlásil pokoj v Ježíši Kristu. On je Pánem všech.
Sk 10:37 Dobře víte, co se dálo po celém Judsku: Začalo to v Galileji po křtu, který kázal Jan.
Sk 10:38 Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním.
Sk 10:39 A my jsme svědky všeho, co činil v zemi judské i v Jeruzalémě. Ale oni ho pověsili na kříž a zabili.
Sk 10:40 Bůh jej však třetího dne vzkřísil a dal mu zjevit se -
Sk 10:41 nikoli všemu lidu, nýbrž jen svědkům, které k tomu napřed vyvolil, totiž nám; my jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání.
Sk 10:42 A uložil nám, abychom kázali lidu a dosvědčovali, že je to on, koho Bůh ustanovil za soudce živých i mrtvých.
Sk 10:43 Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že pro jeho jméno budou odpuštěny hříchy každému, kdo v něho věří."
Sk 10:44 Ještě když Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kteří tu řeč slyšeli.
Sk 10:45 Bratří židovského původu, kteří přišli s Petrem, žasli, že i pohanům byl dán dar Ducha svatého.
Sk 10:46 Vždyť je slyšeli mluvit ve vytržení mysli a velebit Boha. Tu Petr prohlásil:
Sk 10:47 "Kdo může zabránit, aby byli vodou pokřtěni ti, kteří přijali Ducha svatého jako my?"
Sk 10:48 A dal pokyn, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista. Potom jej pozvali, aby u nich zůstal několik dní.
Sk 11:1 O tom, že i pohané přijali slovo Boží, dověděli se apoštolové a bratří v Judsku.
Sk 11:2 Když přišel Petr do Jeruzaléma, začali mu bratří židovského původu vyčítat:
Sk 11:3 "Navštívil jsi neobřezané lidi a jedl s nimi!"
Sk 11:4 A tak jim to Petr začal po pořádku vysvětlovat:
Sk 11:5 "Byl jsem v městě Joppe a právě jsem se modlil, když jsem ve vytržení mysli měl vidění: Cosi se snáší dolů a podobá se to veliké plachtě, kterou spouštějí za čtyři cípy z nebe; zastavila se právě u mne.
Sk 11:6 Když jsem se do ní pozorně podíval, uviděl jsem tam nejrůznější zvířata i divokou zvěř, plazy a ptáky.
Sk 11:7 Uslyšel jsem hlas, který mi řekl: 'Vstaň, Petře, zabíjej a jez!'
Sk 11:8 Odpověděl jsem: 'To ne, Pane! Ještě nikdy nevešlo do mých úst nic, co poskvrňuje a znečišťuje.'
Sk 11:9 Ale hlas z nebe promluvil znovu: 'Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté.'
Sk 11:10 To se opakovalo třikrát a vše bylo opět vyzdviženo do nebe.
Sk 11:11 A právě v tu chvíli se zastavili před domem, kde jsme bydleli, tři muži, poslaní ke mně z Cesareje.
Sk 11:12 Duch mi řekl, abych bez rozpaků šel s nimi. Se mnou se vydalo na cestu i těchto šest bratří a všichni jsme vstoupili do Kornéliova domu.
Sk 11:13 On nám vypravoval, jak se mu v jeho domě zjevil anděl a řekl mu: 'Pošli někoho do Joppe a pozvi k sobě Šimona, kterému říkají Petr.
Sk 11:14 Co on ti poví, přinese spásu tobě i tvé rodině.'
Sk 11:15 Když jsem k nim začal mluvit, sestoupil na ně Duch svatý, jako už na počátku sestoupil na nás.
Sk 11:16 Tu jsem si vzpomněl na to, co řekl Pán: 'Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem svatým.'
Sk 11:17 Jestliže tedy jim Bůh dal stejný dar jako nám, když uvěřili v Pána Ježíše Krista, jak jsem já v tom mohl Bohu bránit?" -
Sk 11:18 Po těch slovech bratří už nic nenamítali, ale velebili Boha: "Tak i pohany povolal Bůh k pokání, aby dosáhli života!"
Sk 11:19 Po smrti Štěpánově nastalo v Jeruzalémě pronásledování. Ti, kteří se odtud rozprchli, dostali se až do Fénicie, na Kypr a do Antiochie; slovo evangelia však zvěstovali jenom židům.
Sk 11:20 Ale někteří z nich, původem z Kypru a z Kyrény, začali po svém příchodu do Antiochie zvěstovat Pána Ježíše také pohanům.
Sk 11:21 Moc Boží byla s nimi, a veliké množství lidí uvěřilo a obrátilo se k Pánu.
Sk 11:22 Zpráva o tom se dostala k sluchu církve v Jeruzalémě a bratří poslali do Antiochie Barnabáše.
Sk 11:23 Když tam přišel a spatřil, co se z milosti Boží děje, měl radost a povzbuzoval všechny, aby ve svém rozhodnutí setrvali a zůstali Pánu věrni.
Sk 11:24 Byl to muž dobrý, plný Ducha svatého a víry; a tak bylo mnoho lidí přivedeno k Pánu.
Sk 11:25 Proto se Barnabáš odebral do Tarsu, aby vyhledal Saula.
Sk 11:26 A když ho nalezl, vzal ho s sebou do Antiochie. Pracovali spolu v tamější církvi po celý rok a vyučovali velké množství lidí; a právě v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany.
Sk 11:27 V těch dnech přišli z Jeruzaléma do Antiochie proroci.
Sk 11:28 Jeden z nich, jménem Agabus, veden Duchem předpověděl, že po celém svě