Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Evangelium podle JanaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Sobota, 7. října, 2017
Evangelium podle Jana
[zkr. = Jan]
jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.
Jan 10:10 Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.
Jan 10:11 Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.
Jan 10:12 Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání.
Jan 10:13 Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží.
Jan 10:14 Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne,
Jan 10:15 tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce.
Jan 10:16 Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo a jeden pastýř.
Jan 10:17 Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal.
Jan 10:18 Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce."
Jan 10:19 Pro tato slova došlo mezi Židy opět k roztržce.
Jan 10:20 Mnozí z nich říkali: "Je posedlý zlým duchem a blázní. Proč ho posloucháte?"
Jan 10:21 Jiní říkali: "Tak nemluví posedlý. Což může zlý duch otevřít oči slepých?"
Jan 10:22 Byly právě svátky posvěcení Jeruzalémského chrámu; bylo to v zimě.
Jan 10:23 Ježíš se procházel v chrámě, v sloupoví Šalomounově.
Jan 10:24 Židé ho obklopili a řekli mu: "Jak dlouho nás chceš držet v nejistotě? Jsi-li Mesiáš, řekni nám to otevřeně!"
Jan 10:25 Ježíš jim odpověděl: "Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které činím ve jménu Otce, ty o mně vydávají svědectví.
Jan 10:26 Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí.
Jan 10:27 Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou
Jan 10:28 a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve.
Jan 10:29 Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky.
Jan 10:30 Já a Otec jsme jedno."
Jan 10:31 Židé se opět chopili kamenů, aby ho ukamenovali.
Jan 10:32 Ježíš jim řekl: "Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mne chcete kamenovat?"
Jan 10:33 Židé mu odpověděli: "Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh."
Jan 10:34 Ježíš jim řekl: "Ve vašem zákoně je přece psáno: 'Řekl jsem: jste bohové.'
Jan 10:35 Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy - a Písmo musí platit -
Jan 10:36 jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn?
Jan 10:37 Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi!
Jan 10:38 Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci."
Jan 10:39 Opět se ho chtěli zmocnit, on jim však unikl.
Jan 10:40 Odešel znovu na druhý břeh Jordánu, na místo, kde dříve křtil Jan, a tam se zdržoval.
Jan 10:41 Mnozí k němu přicházeli a říkali: "Jan sice neučinil žádné znamení, ale vše, co o něm řekl, je pravda."
Jan 10:42 A mnoho lidí tam v Ježíše uvěřilo.
Jan 11:1 Byl nemocen jeden člověk, Lazar z Betanie, z vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta.
Jan 11:2 To byla ta Marie, která pomazala Pána vzácným olejem a nohy mu otřela svými vlasy; a její bratr Lazar byl nemocen.
Jan 11:3 Sestry mu vzkázaly: "Pane, ten, kterého máš rád, je nemocen."
Jan 11:4 Když to Ježíš uslyšel, řekl: "Ta nemoc není k smrti, ale k slávě Boží, aby Syn Boží byl skrze ni oslaven."
Jan 11:5 Ježíš Martu, její sestru i Lazara miloval.
Jan 11:6 Když uslyšel, že je Lazar nemocen, zůstal ještě dva dny na tom místě, kde byl.
Jan 11:7 Teprve potom řekl svým učedníkům: "Pojďme opět do Judska!"
Jan 11:8 Učedníci mu řekl: "Mistře, není to dávno, co tě chtěli Židé ukamenovat, a zase tam chceš jít?"
Jan 11:9 Ježíš odpověděl: "Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtne, neboť vidí světlo tohoto světa.
Jan 11:10 Kdo však chodí v noci, klopýtá, poněvadž v něm není světla."
Jan 11:11 To pověděl a dodal: "Náš přítel Lazar usnul. Ale jdu ho probudit."
Jan 11:12 Učedníci mu řekli: "Pane, spí-li, uzdraví se."
Jan 11:13 Ježíš mluvil o jeho smrti, ale oni mysleli, že mluví o pouhém spánku.
Jan 11:14 Tehdy jim Ježíš řekl: "Lazar umřel.
Jan 11:15 A jsem rád, že jsem tam nebyl, kvůli vám, abyste uvěřili. Pojďme k němu!"
Jan 11:16 Tomáš, jinak Didymos, řekl ostatním učedníkům: "Pojďme i my, ať zemřeme spolu s ním!"
Jan 11:17 Když Ježíš přišel, shledal, že Lazar je již čtyři dny v hrobě.
Jan 11:18 Betanie byla blízko Jeruzaléma, necelou hodinu cesty,
Jan 11:19 a mnozí z Židů přišli k Marii a Martě, aby je potěšili v jejich zármutku nad jejich bratrem.
Jan 11:20 Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, šla mu naproti. Marie zůstala doma.
Jan 11:21 Marta řekla Ježíšovi: "Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel.
Jan 11:22 Ale i tak vím, že začkoli požádáš Boha, Bůh ti dá."
Jan 11:23 Ježíš jí řekl: "Tvůj bratr vstane."
Jan 11:24 Řekla mu Marta: "Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den."
Jan 11:25 Ježíš jí řekl: "Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.
Jan 11:26 A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?"
Jan 11:27 Řekla mu: "Ano, Pane. Já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět."
Jan 11:28 S těmi slovy odešla, zavolala svou sestru Marii stranou a řekla jí: "Je tu Mistr a volá tě."
Jan 11:29 Jak to Marie uslyšela, rychle vstala a šla k němu.
Jan 11:30 Ježíš totiž ještě nedošel do vesnice a byl na tom místě, kde se s ním Marta setkala.
Jan 11:31 Když viděli Židé, kteří byli s Marií v domě a těšili ji, že rychle vstala a vyšla, šli za ní; domnívali se, že jde k hrobu, aby se tam vyplakala.
Jan 11:32 Jakmile Marie přišla tam, kde byl Ježíš, a spatřila ho, padla mu k nohám a řekla: "Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel."
Jan 11:33 Když Ježíš viděl, jak pláče a jak pláčou i Židé, kteří přišli s ní, v Duchu se rozhorlil a vzrušen
Jan 11:34 řekl: "Kam jste ho položili?" Řekli mu: "Pane, pojď se podívat!"
Jan 11:35 Ježíšovi vstoupily do očí slzy.
Jan 11:36 Židé říkali: "Hle, jak jej miloval!"
Jan 11:37 Někteří z nich však řekli: "Když otevřel oči slepému, nemohl způsobit, aby tento člověk neumřel?"
Jan 11:38 Ježíš, znovu rozhorlen, přichází k hrobu. Byla to jeskyně a na ní ležel kámen.
Jan 11:39 Ježíš řekl: "Zvedněte ten kámen!" sestra zemřelého Marta mu řekla: "Pane, už je v rozkladu, vždyť je to čtvrtý den."
Jan 11:40 Ježíš jí odpověděl: "Neřekl jsem ti, že uvidíš slávu Boží, budeš-li věřit?"
Jan 11:41 Zvedli tedy kámen. Ježíš pohlédl vzhůru a řekl: "Otče, děkuji ti, žes mě vyslyšel.
Jan 11:42 Věděl jsem sice, že mě vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že ty jsi mě poslal."
Jan 11:43 Když to řekl, zvolal mocným hlasem: "Lazare, pojď ven!"
Jan 11:44 Zemřelý vyšel, měl plátnem svázány ruce i nohy a tvář měl zahalenu šátkem. Ježíš jim řekl: "Rozvažte ho a nechte odejít!"
Jan 11:45 Mnozí z Židů, kteří přišli k Marii a viděli, co Ježíš učinil, uvěřili v něho.
Jan 11:46 Ale někteří z nich šli k farizeům a oznámili jim, co učinil.
Jan 11:47 Velekněží a farizeové svolali radu a řekli: "Co si počneme? Ten člověk činí mnohá znamení
Jan 11:48 Když proti němu nezakročíme, všichni v něj uvěří, a přijdou Římané a zničí nám toto svaté místo i národ."
Jan 11:49 Jeden z nich, Kaifáš, velekněz toho roku, jim řekl: "Vy ničemu nerozumíte;
Jan 11:50 nechápete, že je pro vás lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ."
Jan 11:51 To však neřekl sám ze sebe, ale jako velekněz toho roku vyřkl proroctví, že Ježíš má zemřít za národ,
Jan 11:52 a nejenom za národ, ale také proto, aby rozptýlené děti Boží shromáždil v jedno.
Jan 11:53 Od toho dne byli tedy smluveni, že ho zabijí.
Jan 11:54 Proto už Ježíš nechodil veřejně mezi Židy, ale odešel odtud do kraje blízko pouště, do města jménem Efraim, a tam zůstal s učedníky.
Jan 11:55 Bylo krátce před židovskými velikonocemi a mnozí z té krajiny přišli před svátky do Jeruzaléma, aby se očistili.
Jan 11:56 Hledali Ježíše, a jak stáli v chrámě, říkali si mezi sebou: "Co myslíte? Přijde na svátky?"
Jan 11:57 Velekněží a farizeové vydali totiž nařízení, že každý, kdo by věděl, kde se zdržuje, má to oznámit, aby ho mohli zatknout.
Jan 12:1 Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar, kterého vzkřísil z mrtvých.
Jan 12:2 Připravili mu tam večeři; Marta při ní obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří byli s Ježíšem u stolu.
Jan 12:3 Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti.
Jan 12:4 Jidáš Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl:
Jan 12:5 "Proč nebyl ten olej prodán za tři sta denárů a peníze dány chudým?"
Jan 12:6 To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale že byl zloděj: měl na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo.
Jan 12:7 Ježíš řekl: "Nech ji, uchovala to ke dni mého pohřbu!
Jan 12:8 Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky."
Jan 12:9 Velký zástup Židů se dověděl, že tam Ježíš je; a přišli nejen kvůli němu, ale také aby viděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých.
Jan 12:10 Proto se velekněží uradili, že zabijí i Lazara;
Jan 12:11 neboť mnozí Židé kvůli němu odcházeli a věřili v Ježíše.
Jan 12:12 Druhého dne se dovědělo mnoho poutníků, kteří přišli na svátky, že Ježíš přichází do Jeruzaléma.
Jan 12:13 Vzali palmové ratolesti, šli ho uvítat a volali: "Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově, král izraelský."
Jan 12:14 Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je psáno:
Jan 12:15 'Neboj se, dcero Siónská, hle, král tvůj přichází, sedě na oslátku.'
Jan 12:16 Jeho učedníci tomu v té chvíli nerozuměli, ale když byl Ježíš oslaven, tu se rozpomenuli, že to o něm bylo psáno a že se tak stalo.
Jan 12:17 Zástup, který byl s ním, když vyvolal Lazara z hrobu z vzkřísil ho z mrtvých, vydával o tom svědectví.
Jan 12:18 Proto ho také přišlo uvítat množství lidu, neboť slyšeli, že učinil toto znamení.
Jan 12:19 Farizeové si řekli: "Vidíte, že nic nezmůžete! Celý svět se dal za ním."
Jan 12:20 Někteří z poutníků, kteří se přišli o svátcích klanět Bohu, byli Řekové.
Jan 12:21 Ti přistoupili k Filipovi, který byl z Betsaidy v Galileji, a prosili ho: "Pane, rádi bychom viděli Ježíše."
Jan 12:22 Filip šel a řekl to Ondřejovi, Ondřej a Filip to šli říci Ježíšovi.
Jan 12:23 Ježíš jim odpověděl: "Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka.
Jan 12:24 Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek.
Jan 12:25 Kdo miluje svůj život, ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný.
Jan 12:26 Kdo mně chce sloužit, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mně slouží, dojde cti od Otce."
Jan 12:27 "Nyní je má duše sevřena úzkostí. Mám snad říci: Otče, zachraň mě od této hodiny? Vždyť pro tuto hodinu jsem přišel.
Jan 12:28 Otče, oslav své jméno!" Z nebe zazněl hlas: "Oslavil jsem a ještě oslavím."
Jan 12:29 Zástup, který tam stál a slyšel to, říkal, že zahřmělo. Jiní tvrdili: "Anděl k němu promluvil."
Jan 12:30 Ježíš na to řekl: "
Text bible pro den: Neděle, 8. října, 2017
Evangelium podle Jana
[zkr. = Jan] Tento hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám.
Jan 12:31 Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.
Jan 12:32 A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě."
Jan 12:33 To řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít.
Jan 12:34 Zástup mu odpověděl: "My jsme slyšeli ze zákona, že Mesiáš má zůstat navěky; jak ty můžeš říkat, že Syn člověka musí být vyvýšen? Kdo je ten Syn člověka?"
Jan 12:35 Ježíš jim řekl: "Ještě jen malou chvíli je světlo mezi vámi. Dokud máte světlo, neustávejte v cestě, aby vás nepřekvapila tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde.
Jan 12:36 Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste se stali syny světla." Tak promluvil Ježíš; potom odešel a skryl se před nimi.
Jan 12:37 Ač před nimi učinil taková znamení, nevěřili v něho;
Jan 12:38 a tak se naplnilo slovo, které řekl prorok Izaiáš: 'Hospodine, kdo uvěřil našemu kázání? A komu byla zjevena moc Hospodinova?'
Jan 12:39 Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš také řekl:
Jan 12:40 'Oslepil jim oči a zatvrdil jim srdce, takže nevidí očima a srdce nepochopí, neobrátí se a já je neuzdravím.'
Jan 12:41 Tak řekl Izaiáš, neboť viděl jeho slávu a mluvil o něm.
Jan 12:42 Přesto v něho uvěřili mnozí z předních mužů, ale kvůli farizeům se k němu nepřiznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagógy.
Jan 12:43 Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží.
Jan 12:44 Ježíš hlasitě zvolal: "Kdo věří ve mne, ne ve mne věří, ale v toho, který mě poslal.
Jan 12:45 A kdo vidí mne, vidí toho, který mě poslal.
Jan 12:46 Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.
Jan 12:47 Kdo slyší má slova a nezachovává je, toho já nesoudím. Nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych svět spasil.
Jan 12:48 Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by jej soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude soudit v poslední den.
Jan 12:49 Neboť jsem nemluvil sám ze sebe, ale Otec, který mě poslal, přikázal mi, jak mám mluvit a co říci.
Jan 12:50 A vím, že jeho přikázání je věčný život. Co tedy mluví, mluvím tak, jak mi pověděl Otec."
Jan 13:1 Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce.
Jan 13:2 Když byli u večeře a ďábel již vložil do srdce Jidáše Iškariotského, syna Šimonova, aby ho zradil,
Jan 13:3 Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází,
Jan 13:4 odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se;
Jan 13:5 pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán.
Jan 13:6 Přišel k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: "Pane, ty mi chceš mýt nohy?"
Jan 13:7 Ježíš odpověděl: "Co já činím, nyní nechápeš, potom však to pochopíš."
Jan 13:8 Petr mu řekl: "Nikdy mi nebudeš mýt nohy!" Ježíš odpověděl: "Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl."
Jan 13:9 Řekl mu Šimon Petr: "Pane, pak tedy nejenom nohy, ale i ruce a hlavu!"
Jan 13:10 Ježíš mu řekl: "Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy umýt, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni."
Jan 13:11 Věděl, kdo ho zradí, a proto řekl: Ne všichni jste čistí.
Jan 13:12 Když jim umyl nohy, oblékl si svůj šat, opět se posadil a řekl jim: "Chápete, co jsem vám učinil?
Jan 13:13 Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem.
Jan 13:14 Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat.
Jan 13:15 Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já.
Jan 13:16 Amen, amen, pravím vám, sluha není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal.
Jan 13:17 Když to víte, blaze vám, jestliže to také činíte.
Jan 13:18 Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil. Ale má se naplnit slovo Písma: 'Ten, který se mnou jí chléb, zvedl proti mně patu.'
Jan 13:19 Říkám vám to již nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že já jsem to.
Jan 13:20 Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal.
Jan 13:21 Když to Ježíš řekl, v hlubokém zármutku dosvědčil: "Amen, amen, pravím vám, jeden z vás mě zradí."
Jan 13:22 Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, o kom to mluví.
Jan 13:23 Jeden z učedníků, kterého Ježíš miloval, byl u stolu po jeho boku.
Jan 13:24 Na toho se Šimon obrátil a řekl: "Zeptej se, o kom to mluví!"
Jan 13:25 Ten učedník se naklonil těsně k Ježíšovi a zeptal se: "Pane, kdo to je?"
Jan 13:26 Ježíš odpověděl: "Je to ten pro koho omočím tuto skývu chleba a podám mu ji." Omočil tedy skývu, vzal ji a dal Jidášovi Iškariotskému, synu Šimonovu.
Jan 13:27 Tehdy, po té skývě vstoupil do něho satan. Ježíš mu řekl: "Co chceš učinit, učiň hned!"
Jan 13:28 Nikdo u stolu nepochopil, proč mu to řekl.
Jan 13:29 Protože měl Jidáš u sebe pokladnici, domnívali se někteří, že ho poslal nakoupit, co potřebují na svátky, nebo dát něco chudým.
Jan 13:30 Jidáš přijal skývu, a hned vyšel ven. byla noc.
Jan 13:31 Když Jidáš vyšel ven, Ježíš řekl: "Nyní byl oslaven Syn člověka a Bůh byl oslaven v něm;
Jan 13:32 Bůh jej také oslaví v sobě a oslaví jej hned.
Jan 13:33 Dítky, ještě jen krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, a jako jsem řekl Židům, tak nyní říkám i vám: Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete.
Jan 13:34 Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem.
Jan 13:35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým."
Jan 13:36 Šimon Petr mu řekl: "Pane, kam odcházíš?" Ježíš odpověděl: "Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později."
Jan 13:37 Šimon Petr mu řekl: "Pane, proč tě nemohu nyní následovat?" Svůj život za tebe položím."
Jan 13:38 Ježíš odpověděl: "Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."
Jan 14:1 "Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.
Jan 14:2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.
Jan 14:3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.
Jan 14:4 A cestu, kam jdu, znáte."
Jan 14:5 Řekne mu Tomáš: "Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?"
Jan 14:6 Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
Jan 14:7 Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli."
Jan 14:8 Filip mu řekl: "Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!"
Jan 14:9 Ježíš mu odpověděl: "Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?
Jan 14:10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.
Jan 14:11 Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!
Jan 14:12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.
Jan 14:13 A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu.
Jan 14:14 Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním.
Jan 14:15 Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání;
Jan 14:16 a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi navěky -
Jan 14:17 Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude.
Jan 14:18 Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám.
Jan 14:19 Ještě malou chvíli a svět mne už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi.
Jan 14:20 V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás.
Jan 14:21 Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám mu to poznat."
Jan 14:22 Řekl mu Juda, ne ten Iškariotský: "Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?"
Jan 14:23 Ježíš mu odpověděl: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.
Jan 14:24 Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal.
Jan 14:25 Toto vám pravím, dokud jsem s vámi.
Jan 14:26 Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.
Jan 14:27 Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!
Jan 14:28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím - a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já.
Jan 14:29 Řekl jsem vám to nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili.
Jan 14:30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže.
Jan 14:31 Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám, jak mi přikázal. - Vstaňte, pojďme odtud!"
Jan 15:1 "Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař.
Jan 15:2 Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce.
Jan 15:3 Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil.
Jan 15:4 Zůstaňte ve mně, a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li při mně.
Jan 15:5 Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.
Jan 15:6 Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven jako ratolest a uschne; pak ji seberou, hodí do ohně a spálí.
Jan 15:7 Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám.
Jan 15:8 Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky.
Jan 15:9 Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce.
Jan 15:10 Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.
Jan 15:11 To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná."
Jan 15:12 "To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.
Jan 15:13 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.
Jan 15:14 Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji.
Jan 15:15 Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
Jan 15:16 Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu.
Jan 15:17 To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali.
Jan 15:18 Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás.
Jan 15:19 Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí.
Jan 15:20 Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat - jestliže mé slovo zachovali, i vaše zachovají.
Jan 15:21 Ale to vše vám učiní pro mé jméno, poněvadž neznají toho,kter
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pondělí, 9. října, 2017
Evangelium podle Jana
[zkr. = Jan]
mě poslal.
Jan 15:22 Kdybych byl nepřišel a nemluvil k nim, byli by bez hříchu. Nyní však nemají výmluvu pro svůj hřích.
Jan 15:23 Kdo nenávidí mne, nenávidí i mého Otce.
Jan 15:24 Kdybych byl mezi nimi nečinil skutky, jaké nikdo jiný nedokázal, byli by bez hříchu. Ale oni je viděli, a přece mají v nenávisti i mne i mého Otce.
Jan 15:25 To proto, aby se naplnilo slovo napsané v jejich zákoně: 'Nenáviděli mě bez příčiny'.
Jan 15:26 Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví.
Jan 15:27 Také vy vydávejte svědectví, neboť jste se mnou od začátku.
Jan 16:1 To jsem vám pověděl, abyste se nedali svést.
Jan 16:2 Budou vás vylučovat za synagóg; ano, přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha.
Jan 16:3 To s vámi budou činit, protože nepoznali Otce ani mne.
Jan 16:4 Ale to jsem vám pověděl, abyste si vzpomněli na má slova, až přijde ta hodina." "Neřekl jsem vám to na začátku, poněvadž jsem byl s vámi.
Jan 16:5 Nyní však odcházím k tomu, který mě poslal, a nikdo z vás se mě nezeptá: Kam jdeš?
Jan 16:6 Ale že jsem s vámi tak mluvil, zármutek naplnil vaše srdce.
Jan 16:7 Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám.
Jan 16:8 On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud:
Jan 16:9 Hřích v tom, že ve mne nevěří;
Jan 16:10 spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte;
Jan 16:11 soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen.
Jan 16:12 Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to neunesli.
Jan 16:13 Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít.
Jan 16:14 On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.
Jan 16:15 Všecko, co má Otec, jest mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.
Jan 16:16 Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte."
Jan 16:17 Někteří z jeho učedníků si mezi sebou řekli: "Co znamenají slova 'zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte' a 'odcházím k Otci'?"
Jan 16:18 Říkali: "Co znamená ono: zanedlouho? Nevíme, o čem mluví."
Jan 16:19 Ježíš poznal, že se ho chtějí otázat, a řekl jim: "Dohadujete se mezi sebou o tom, že jsem řekl: Zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte?
Jan 16:20 Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; vy se budete rmoutit, ale váš zármutek se promění v radost.
Jan 16:21 Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk.
Jan 16:22 I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme.
Jan 16:23 V onen den se mě nebudete již na nic ptát. Amen, amen, pravím vám, budete-li o něco prosit Otce ve jménu mém, dá vám to.
Jan 16:24 Až dosud jste o nic neprosili v mém jménu. Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná.
Jan 16:25 To vše jsem vám říkal v obrazech. Přichází hodina, kdy k vám už nebudu mluvit o Otci v obrazech, ale budu jej zvěstovat přímo.
Jan 16:26 V onen den budete prosit v mém jménu a neříkám vám, že já budu prosit Otce za vás;
Jan 16:27 vždyť Otec sám vás miluje, protože vy milujete mne a uvěřili jste, že jsem vyšel od Boha.
Jan 16:28 Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět. Teď svět opouštím a navracím se k Otci."
Jan 16:29 Jeho učedníci mu řekli: "Nyní mluvíš přímo a bez obrazů.
Jan 16:30 Nyní víme, že víš všecko a že nepotřebuješ, aby ti někdo kladl otázky. Proto věříme, že jsi vyšel od Boha."
Jan 16:31 Ježíš jim odpověděl: "Teď věříte?
Jan 16:32 Hle, přichází hodina, a již je zde, kdy se rozprchnete každý do svého domova a mne necháte samotného. Ale nejsem sám, neboť Otec je se mnou.
Jan 16:33 To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.
Jan 17:1 Po těch slovech Ježíš pozvedl oči k nebi a řekl: "Otče, přišla má hodina. Oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe,
Jan 17:2 stejně, jako jsi učinil, když jsi mu dal moc nad všemi lidmi, aby vše, co jsi mu svěřil, dal jim: život věčný.
Jan 17:3 A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíš Krista.
Jan 17:4 Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi svěřil.
Jan 17:5 A nyní ty, Otče, oslav mne svou slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve, než byl svět.
Jan 17:6 Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi ze světa dal. Byli tvoji a mně jsi je dal; a tvoje slovo zachovali.
Jan 17:7 Nyní poznali, že všecko, co jsi mi dal, je od tebe;
Jan 17:8 neboť slova, která jsi mi svěřil, dal jsem jim a oni je přijali. V pravdě poznali, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že ty jsi mě poslal.
Jan 17:9 Za ně prosím. Ne za svět prosím, ale za ty, které jsi mi dal, neboť jsou tvoji;
Jan 17:10 a všecko mé je tvé, a co je tvé, je moje. V nich jsem oslaven.
Jan 17:11 Již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já jdu k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my.
Jan 17:12 Dokud jsem byl s nimi, zachovával jsem je v tvém jménu, které jsi i dal; ochránil jsem je, takže žádný z nich nezahynul, kromě toho, který byl zavržen, aby se naplnilo Písmo.
Jan 17:13 Nyní jdu k tobě, ale toto mluvím ještě na světě, aby v sobě měli plnost mé radosti.
Jan 17:14 Dal jsem jim tvé slovo, ale svět k nim pojal nenávist, poněvadž nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.
Jan 17:15 Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého.
Jan 17:16 Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.
Jan 17:17 Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda.
Jan 17:18 Jako ty jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa.
Jan 17:19 Sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli v pravdě posvěceni.
Jan 17:20 Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří;
Jan 17:21 aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že jsi mě poslal.
Jan 17:22 Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno -
Jan 17:23 já v nich a ty ve mně; aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a svět aby poznal, že ty jsi mě poslal a zamiloval sis je tak jako mne.
Jan 17:24 Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval již před založením světa.
Jan 17:25 Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal, a také oni poznali, že jsi mě poslal.
Jan 17:26 Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich."
Jan 18:1 Po těch slovech odešel Ježíš s učedníky za potok Cedron, kde byla zahrada; a do ní vstoupil on i jeho učedníci.
Jan 18:2 Také Jidáš, který ho zradil, znal to místo, neboť Ježíš tam se svými učedníky často býval.
Jan 18:3 Jidáš vzal s sebou oddíl vojáků, k tomu stráž od velekněží a farizeů, a přišli tam s pochodněmi, lucernami a zbraněmi.
Jan 18:4 Ježíš, který věděl všecko, co ho má potkat, vyšel a řekl jim: "Koho hledáte?"
Jan 18:5 Odpověděli mu: "Ježíše Nazaretského." Řekl jim: "To jsem já." Stál s nimi i Jidáš, který ho zradil.
Jan 18:6 Jakmile jim řekl 'to jsem já', couvli a padli na zem.
Jan 18:7 Opět se jich otázal: "Koho hledáte?" A oni řekli: "Ježíše Nazaretského."
Jan 18:8 Ježíš odpověděl: "Řekl jsem vám, že jsem to já. Hledáte-li mne, nechte ostatní odejít."
Jan 18:9 Tak se mělo naplnit slovo: 'Z těch, které jsi mi dal, neztratil jsem ani jednoho.'
Jan 18:10 Šimon Petr vytasil meč, který měl u sebe, zasáhl jednoho veleknězova sluhu a uťal mu ucho. Ten sluha se jmenoval Malchos.
Jan 18:11 Ježíš řekl Petrovi: "Schovej ten meč do pochvy! Což nemám pít kalich, který mi dal Otec?"
Jan 18:12 Vojáci s důstojníkem a židovská stráž se zmocnili Ježíše a spoutali ho.
Jan 18:13 Přivedli ho nejprve k Annášovi; byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku veleknězem.
Jan 18:14 Byl to ten Kaifáš, který poradil židům, že je lépe, aby jeden člověk zemřel za lid.
Jan 18:15 Za Ježíšem šel Šimon Petr a jiný učedník. Ten učedník byl znám veleknězi a vešel do nádvoří veleknězova domu.
Jan 18:16 Petr zůstal venku před vraty. Ten druhý učedník, který byl znám veleknězi, vyšel, promluvil s vrátnou a zavedl Petra dovnitř.
Jan 18:17 Tu řekla služka vrátná Petrovi: "Nepatříš i ty k učedníkům toho člověka?" On řekl: "Nepatřím."
Jan 18:18 Poněvadž bylo chladno, udělali si sluhové a strážci oheň a stáli kolem něho, aby se ohřáli. I Petr stál s nimi a ohříval se.
Jan 18:19 Velekněz se dotazoval Ježíše na jeho učedníky a na jeho učení.
Jan 18:20 Ježíš mu řekl: "Já jsem mluvil k světu veřejně. Vždycky jsem učil v synagóze a v chrámě, kde se shromažďují všichni židé, a nic jsem neříkal tajně.
Jan 18:21 Proč se mě ptáš? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem říkal. Ti přece vědí, co jsem řekl."
Jan 18:22 Po těch slovech jeden ze strážců, který stál poblíž, udeřil Ježíše do obličeje a řekl: "Tak se odpovídá veleknězi?"
Jan 18:23 Ježíš mu odpověděl: "Řekl-li jsem něco špatného, prokaž, že je to špatné. Jestliže to bylo správné, proč mě biješ?"
Jan 18:24 Annáš jej tedy poslal spoutaného veleknězi Kaifášovi.
Jan 18:25 Šimon Petr stál ještě u ohně a zahříval se. Řekli mu: "Nejsi i ty z jeho učedníků?" On to zapřel: "Nejsem."
Jan 18:26 Jeden z veleknězových sluhů, příbuzný toho, jemuž Petr uťal ucho, řekl: "Cožpak jsem tě s ním neviděl v zahradě?"
Jan 18:27 Petr opět zapřel a vtom zakokrhal kohout.
Jan 18:28 Od Kaifáše vedli Ježíše do místodržitelského paláce. Bylo časně zrána. Židé sami do paláce nevešli, aby se neposkvrnili a mohli jíst velikonočního beránka.
Jan 18:29 Pilát k nim vyšel a řekl: "Jakou obžalobu vznášíte proti tomu člověku?"
Jan 18:30 Odpověděli: "Kdyby nebyl zločinec, nebyli bychom ti ho vydali."
Jan 18:31 Pilát jim řekl: "Vezměte si ho vy a suďte podle svého zákona!" Židé mu odpověděli: "Není nám dovoleno nikoho popravit."
Jan 18:32 To aby se naplnilo slovo Ježíšovo, kterým naznačil, jakou smrtí má zemřít.
Jan 18:33 Pilát vešel opět do svého paláce, zavolal Ježíše a řekl mu: "Ty jsi král židovský?"
Jan 18:34 Ježíš odpověděl:"Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?"
Jan 18:35 Pilát odpověděl: "Jsem snad žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Čím ses provinil?"
Jan 18:36 Ježíš řekl: "Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; mé království však není odtud."
Jan 18:37 Pilát mu řekl: "Jsi tedy přece král?" Ježíš odpověděl: "Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas."
Jan 18:38 Pilát mu řekl: "Co je pravda?" Po těch slovech vyšel opět k Židům a řekl jim: "Já na něm žádnou vinu nenalézám.
Jan 18:39 Je zvykem, že vám o velikonocích propouštím na svobodu jednoho vězně. Chcete-li, propustím vám tohoto židovského krále."
Jan 18:40 Na to se dali do křiku: "Toho ne, ale Barabáše!" Ten Barabáš byl vzbouřenec.
Jan 19:1 Tehdy dal Pilát Ježíše zbičovat.
Jan 19:2 Vojáci upletli z trní korunu, vložili mu ji na hlavu a přes ramena mu přehodili purpurový plášť.
Jan 19:3 Pak před něho předstupovali a říkali:
