Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...

Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Evangelium podle Lukáše

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »

Text bible pro den: Pátek, 29. září, 2017

 Evangelium podle Lukáše 
 [zkr. = Lk] 

m objevil nějaký člověk stižený vodnatelností.
Lk 14:3 Ježíš se obrátil na zákoníky a farizeje a otázal se jich: "Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?"
Lk 14:4 Oni však mlčeli. I dotkl se ho a uzdravil jej a propustil.
Lk 14:5 Jim pak řekl: "Spadne-li někomu z vás syn nebo vůl do nádrže, nevytáhnete ho hned i v den sobotní?"
Lk 14:6 Na to mu nedovedli dát odpověď.
Lk 14:7 Když pozoroval, jak si hosté vybírají přední místa, pověděl jim toto podobenství:
Lk 14:8 "Pozve-li tě někdo na svatbu, nesedej si dopředu; vždyť mezi pozvanými může být někdo váženější, než jsi ty, a ten, kdo vás oba pozval, přijde a řekne ti:
Lk 14:9 'Uvolni mu své místo!' a ty pak musíš s hanbou dozadu.
Lk 14:10 Ale jsi-li pozván, jdi a posaď se na poslední místo; potom přijde ten, který tě pozval a řekne ti: 'Příteli, pojď dopředu!' Pak budeš mít čest přede všemi hosty.
Lk 14:11 Neboť každý, kdo se povyšuje, bývá ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."
Lk 14:12 Tomu, kdo jej pozval, Ježíš řekl: "Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele ani své bratry ani příbuzné ani bohaté sousedy, poněvadž oni by tě také pozvali a tak by se ti dostalo odplaty.
Lk 14:13 Ale dáváš-li hostinu, pozvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé.
Lk 14:14 Blaze tobě, neboť nemají, čím ti odplatit; ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých."
Lk 14:15 Když to uslyšel jeden z hostí, řekl mu: "Blaze tomu, kdo bude jíst chléb v království Božím."
Lk 14:16 Ježíš mu řekl: "Jeden člověk chystal velikou večeři a pozval mnoho lidí.
Lk 14:17 Když měla hostina začít, poslal svého služebníka, aby řekl pozvaným: 'Pojďte, vše už je připraveno.'
Lk 14:18 A začali se jeden jako druhý vymlouvat. První mu řekl: 'Koupil jsem pole a musím se jít na ně podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu.'
Lk 14:19 Druhý řekl: 'Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu!'
Lk 14:20 Další řekl: 'Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.'
Lk 14:21 Služebník se vrátil a oznámil to svému pánu. Tu se pán domu rozhněval a řekl svému služebníku: 'Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé.'
Lk 14:22 A služebník řekl: 'Pane, stalo se, jak jsi rozkázal a ještě je místo.'
Lk 14:23 Pán řekl služebníkovi: 'Vyjdi za lidmi na cesty a k ohradám a přinuť je, ať přijdou, aby se můj dům naplnil.
Lk 14:24 Neboť vám pravím: Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře.'"
Lk 14:25 Šly s ním veliké zástupy; obrátil se k nim a řekl:
Lk 14:26 "Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci svého otce a matky, své ženy a dětí, svých bratrů a sester, ano i sám sebe, nemůže být mým učedníkem.
Lk 14:27 Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem.
Lk 14:28 Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby?
Lk 14:29 Jinak - až položí základ a nebude moci dokončit - vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí.
Lk 14:30 'To je ten člověk', řeknou, 'který začal stavět, ale nemohl dokončit.'
Lk 14:31 Nebo má-li nějaký král táhnout do boje, aby se střetl s jiným králem, což nezasedne nejprve k poradě, zda se může s deseti tisíci postavit tomu, kdo táhne s dvaceti tisíci?
Lk 14:32 Nemůže-li, vyšle poselstvo, dokud je protivník ještě daleko, a žádá o podmínky míru.
Lk 14:33 Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem.
Lk 14:34 Dobrá je sůl. Jestliže však i sůl pozbude chuti, co jí dodá slanosti?
Lk 14:35 Nehodí se na pole ani na hnojiště: vyhodí se ven. Kdo má uši k slyšení, slyš."
Lk 15:1 Do jeho blízkosti přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli.
Lk 15:2 Farizeové a zákoníci mezi sebou reptali: "On přijímá hříšníky a jí s nimi!"
Lk 15:3 Pověděl jim toto podobenství:
Lk 15:4 "Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne?
Lk 15:5 Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena,
Lk 15:6 a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: 'Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.'
Lk 15:7 Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.
Lk 15:8 Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde?
Lk 15:9 A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: 'Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.'
Lk 15:10 Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání."
Lk 15:11 Řekl také: "Jeden člověk měl dva syny.
Lk 15:12 Ten mladší řekl otci: 'Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.' On jim rozdělil své jmění.
Lk 15:13 Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel.
Lk 15:14 A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.
Lk 15:15 Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře.
Lk 15:16 A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával.
Lk 15:17 Tu šel do sebe a řekl: 'Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!
Lk 15:18 Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.
Lk 15:19 Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.'
Lk 15:20 I vstal a šel ke svému otci. Když byl ještě daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.
Lk 15:21 Syn mu řekl: 'Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.'
Lk 15:22 Ale otec rozkázal svým služebníkům: 'Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.
Lk 15:23 Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,
Lk 15:24 protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.' A začali se veselit.
Lk 15:25 Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec.
Lk 15:26 Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat.
Lk 15:27 On mu odpověděl: 'Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.'
Lk 15:28 I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu.
Lk 15:29 Ale on odpověděl: 'Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mě jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.
Lk 15:30 Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.'
Lk 15:31 On mu řekl: 'Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé.
Lk 15:32 Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.'"
Lk 16:1 Svým učedníkům řekl: "Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že špatně hospodaří s jeho majetkem.
Lk 16:2 Zavolal ho a řekl mu: 'Čeho ses dopustil? Slož účty ze svého správcovství, protože dále nemůžeš být správcem.'
Lk 16:3 Správce si řekl: 'Co budu dělat, když mne pán zbavuje správcovství? Na práci nejsem, žebrat se stydím.
Lk 16:4 Vím, co udělám, aby mne někde přijali do domu, až budu zbaven správcovství!'
Lk 16:5 Zavolal si dlužníky svého pána jednoho po druhém a řekl prvnímu: 'Kolik jsi dlužen mému pánovi?' On řekl: 'Sto věder oleje.'
Lk 16:6 Řekl mu: 'Tu je tvůj úpis; rychle sedni a napiš nový na padesát.'
Lk 16:7 Pak řekl druhému: 'A kolik jsi dlužen ty?' Odpověděl: 'Sto měr obilí.' Řekl mu: 'Tu je tvůj úpis; napiš osmdesát.'
Lk 16:8 Pán pochválil toho nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Vždyť synové tohoto světa jsou vůči sobě navzájem prozíravější, než synové světla.
Lk 16:9 Já vám pravím: I nespravedlivým mamonem si můžete získat přátele; až majetek pomine, budete přijati do věčných příbytků.
Lk 16:10 Kdo je věrný v nejmenší věci, je věrný také ve velké; kdo je v nejmenší věci nepoctivý, je nepoctivý i ve velké.
Lk 16:11 Jestliže jste nespravovali věrně ani nespravedlivý majetek, kdo vám svěří to pravé bohatství?
Lk 16:12 Jestliže jste nebyli věrni v tom, co vám nepatří, kdo vám dá, co vám právem patří?
Lk 16:13 Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět, a druhého milovat, k jednomu se přidá, druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku."
Lk 16:14 Toto slyšeli farizeové, kteří měli rádi peníze, a posmívali se mu.
Lk 16:15 Řekl jim: "Vy před lidmi vystupujete jako spravedliví, ale Bůh zná vaše srdce: neboť co lidé cení vysoko, je před Bohem ohavnost.
Lk 16:16 Zákon a proroci až do Jana; od té chvíle se zvěstuje království Boží a každý si do něho vynucuje vstup.
Lk 16:17 Spíše pomine nebe a země, než aby padla jediná čárka Zákona.
Lk 16:18 Každý, kdo propouští svou manželku a vezme si jinou, cizoloží; kdo se ožení s tou, kterou muž pustil, cizoloží.
Lk 16:19 Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval.
Lk 16:20 U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů,
Lk 16:21 a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo se stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy.
Lk 16:22 I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben.
Lk 16:23 A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara.
Lk 16:24 Tu zvolal: 'Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.'
Lk 16:25 Abraham řekl: 'Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se raduje a ty trpíš.
Lk 16:26 A nad to vše je mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo - i kdyby chtěl, nemůže odtud k vám ani překročit od vás k nám.'
Lk 16:27 Řekl: 'Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu,
Lk 16:28 neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.'
Lk 16:29 Ale Abraham mu odpověděl: 'Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!'
Lk 16:30 On řekl: 'Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání.'
Lk 16:31 Řekl mu: 'Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.'"
Lk 17:1 Ježíš řekl svým učedníkům: "Není možné, aby nepřišla pokušení; běda však tomu, skrze koho přicházejí.
Lk 17:2 Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných.
Lk 17:3 Mějte se na pozoru! Když tvůj bratr zhřeší, pokárej ho, a bude-li toho litovat, odpusť mu.
Lk 17:4 A jestliže proti tobě zhřeší sedmkrát za den, a sedmkrát k tobě přijde s prosbou: 'Je mi to líto', odpustíš mu!"
Lk 17:5 Apoštolové řekli Pánu: "Dej nám více víry!"
Lk 17:6 Pán jim řekl: "Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice, řekli byste této moruši: 'Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře', a ona by vás poslechla."
Lk 17:7 "Řekne snad někdo svému služebníku, který se vrátil z pole, kde oral nebo pásl: 'Pojď si hned sednout ke stolu'?
Lk 17:8 Neřekne mu spíše: 'Připrav mi něco k jídlu a přistroj se k obsluze, dokud se nenajím a nenapiji; pak b

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »