Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Evangelium podle JanaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pátek, 6. října, 2017
Evangelium podle Jana
[zkr. = Jan]
roztržce.
Jan 7:44 Někteří ho chtěli zadržet; ale nikdo na něj nevztáhl ruku.
Jan 7:45 Chrámová stráž se vrátila k velekněžím a farizeům a ti se jich ptali: "Proč jste ho nepřivedli?"
Jan 7:46 Oni odpověděli: "Nikdo nikdy takto nemluvil!"
Jan 7:47 Farizeové jim řekli: "I vy jste se dali svést?
Jan 7:48 Uvěřil v něj někdo z předních mužů či farizeů?
Jan 7:49 Jen tahle chátra, která nezná zákon - kletba na ně!"
Jan 7:50 Jeden z nich, Nikodém, který za Ježíšem již předtím přišel, jim řekl:
Jan 7:51 "Odsoudí náš zákon někoho, aniž ho napřed vyslechne a zjistí, čeho se dopustil?"
Jan 7:52 Řekli mu: "Nejsi ty také z Galileje? Hledej v Písmu a uvidíš, že z Galileje prorok nikdy nepovstane!"
Jan 7:53 Všichni se vrátili do svých domovů
Jan 8:1 Ježíš však odešel na Olivovou horu.
Jan 8:2 Na úsvitě přišel opět do chrámu a všechen lid se k němu shromažďoval. On se posadil a učil je.
Jan 8:3 Tu k němu zákoníci a farizeové přivedou ženu, přistiženou při cizoložství; postavili ji doprostřed
Jan 8:4 a řeknou mu: "Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice.
Jan 8:5 V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?"
Jan 8:6 Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi.
Jan 8:7 Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: "Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!"
Jan 8:8 A opět se sklonil a psal po zemi.
Jan 8:9 Když to uslyšeli, zahanbeni ve svém svědomí vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve, až tam zůstal sám s tou ženou, která stála před ním.
Jan 8:10 Ježíš se zvedl a řekl jí: "Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?"
Jan 8:11 Ona řekla: "Nikdo, Pane." Ježíš jí řekl: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!"
Jan 8:12 Ježíš k nim opět promluvil a řekl: "Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života."
Jan 8:13 Farizeové mu řekli: "Ty vydáváš svědectví sám o sobě, proto tvé svědectví není pravé."
Jan 8:14 Ježíš jim odpověděl: "I když vydávám svědectví sám o sobě, moje svědectví je pravé, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy nevíte, odkud přicházím a kam jdu.
Jan 8:15 Vy soudíte podle zdání. Já nesoudím nikoho.
Jan 8:16 Jestliže já přece soudím, je můj soud pravdivý, neboť nesoudím sám, ale se mnou i ten, který mě poslal.
Jan 8:17 I ve vašem zákoně je přece psáno, že svědectví dvou osob je pravé.
Jan 8:18 Jsem to já, kdo svědčí sám o sobě; a svědčí o mně také Otec, který mě poslal."
Jan 8:19 Zeptali se ho: "Kde je tvůj otec?" Ježíš odpověděl: "Neznáte ani mě ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce."
Jan 8:20 Ta slova řekl v síni pokladnic, když učil v chrámě. Ale nezatkli ho, protože dosud nepřišla jeho hodina.
Jan 8:21 Opět jim řekl: "Já odcházím; budete mě hledat, ale umřete ve svém hříchu. Kam já jdu, tam vy přijít nemůžete."
Jan 8:22 Židé řekli: "Chce si snad vzít život, že říká: Kam já jdu, tam vy nemůžete přijít?"
Jan 8:23 I řekl jim: "Vy jste zdola, ale já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa.
Jan 8:24 Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že já to jsem, zemřete ve svých hříších."
Jan 8:25 Řekli jemu: "Kdo jsi ty?" Ježíš jim odpověděl: "Co vám od začátku říkám.
Jan 8:26 Mám o vás mnoho co říci, a to slova soudu; ten, který mě poslal, je pravdivý, a já oznamuji světu to, co jsem slyšel od něho."
Jan 8:27 Nepoznali, že k nim mluví o Otci.
Jan 8:28 Ježíš jim řekl: "Teprve, až vyvýšíte Syna člověka, poznáte, že já jsem to a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil Otec.
Jan 8:29 Ten, který mě poslal, je se mnou; nenechal mě samotného, neboť stále dělám, co se líbí jemu."
Jan 8:30 Když takto mluvil, mnozí v něho uvěřili.
Jan 8:31 Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky.
Jan 8:32 Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými."
Jan 8:33 Odpověděli mu: "Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: stanete se svobodnými?"
Jan 8:34 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.
Jan 8:35 Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn.
Jan 8:36 Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni.
Jan 8:37 Vím, že jste potomci Abrahamovi; ale chcete mě zabít, neboť pro mé slovo není u vás místa.
Jan 8:38 Já mluvím o tom, co jsem viděl u Otce; a vy děláte, co jste slyšeli od vašeho otce."
Jan 8:39 Odpověděli mu: "Náš otec je Abraham." Ježíš jim řekl: "Kdybyste byli děti Abrahamovy, jednali byste jako on.
Jan 8:40 Já jsem mluvil pravdu, kterou jsem slyšel od Boha, a vy mě chcete zabít. Tak Abraham nejednal.
Jan 8:41 Vy konáte skutky svého otce." Řekli mu: "Nenarodili jsme se ze smilstva, máme jednoho Otce, Boha."
Jan 8:42 Ježíš jim řekl: "Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal.
Jan 8:43 Proč mou řeč nechápete? Proto, že nemůžete snést mé slovo.
Jan 8:44 Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.
Jan 8:45 Já mluvím pravdu, a proto mi nevěříte.
Jan 8:46 Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? Mluvím-li pravdu, proč mi nevěříte?
Jan 8:47 Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste."
Jan 8:48 Židé mu odpověděli: "Neřekli jsme správně, že jsi Samařan a jsi posedlý zlým duchem?"
Jan 8:49 Ježíš odpověděl: "Nejsem posedlý, ale vzdávám čest svému Otci, vy však mi čest upíráte.
Jan 8:50 Já sám nehledám svou slávu. Jest, kdo ji pro mne hledá, a ten soudí.
Jan 8:51 Amen, amen, pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky."
Jan 8:52 Židé mu řekli: "Teď jsme poznali, že jsi posedlý! Umřel Abraham, stejně i proroci, a ty pravíš: Kdo zachovává mé slovo, neokusí smrti navěky."
Jan 8:53 Jsi snad větší, než náš otec Abraham, který umřel? Také proroci umřeli. Co ze sebe děláš?"
Jan 8:54 Ježíš odpověděl: "Kdybych oslavoval sám sebe, má sláva by nic nebyla. Mne oslavuje můj Otec, o němž vy říkáte, že je to váš Bůh.
Jan 8:55 Vy jste ho nepoznali, ale já ho znám. Kdybych řekl, že ho neznám, budu lhář jako vy. Ale znám ho a jeho slovo zachovávám.
Jan 8:56 Váš otec Abraham zajásal, že spatří můj den; spatřil jej a zaradoval se."
Jan 8:57 Židé mu řekli: "Ještě ti není padesát a viděl jsi Abrahama?"
Jan 8:58 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem."
Jan 8:59 Tu se chopili kamenů a chtěli je po něm házet. Ježíš se však ukryl v zástupu a vyšel z chrámu.
Jan 9:1 Cestou uviděl člověka, který byl od narození slepý.
Jan 9:2 Jeho učedníci se ho zeptali: "Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?"
Jan 9:3 Ježíš odpověděl: "Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží.
Jan 9:4 Musíme konat skutky toho, který mě poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat.
Jan 9:5 Pokud jsem na světě, jsem světlo světa."
Jan 9:6 Když to řekl, plivl na zem, udělal ze sliny bláto, potřel slepému tím blátem oči
Jan 9:7 a řekl mu: "Jdi, umyj se v rybníce Siloe." (To jméno znamená 'Poslaný'.) On tedy šel, umyl se, a když se vrátil, viděl.
Jan 9:8 Sousedé a ti, kteří jej dříve vídali žebrat, se ptali: "Není to ten, kdo tu sedával a žebral?"
Jan 9:9 Jedni říkali: "Je to on." Jiní pak: "Není, ale je mu podoben." On sám řekl: "Jsem to já."
Jan 9:10 I řekli mu: "Jak to, že se ti otevřely oči?"
Jan 9:11 Odpověděl: "Člověk jménem Ježíš udělal bláto, potřel mi oči a řekl mi: Jdi k Siloe a umyj se! Šel jsem tedy, umyl jsem se a vidím."
Jan 9:12 Řekli mu: "Kde je ten člověk?" Odpověděl: "To nevím."
Jan 9:13 Přivedou toho, který byl dříve slepý, k farizeům;
Jan 9:14 toho dne, kdy Ježíš udělal bláto a otevřel mu oči, byla totiž sobota.
Jan 9:15 Proto se ho farizeové znovu dotazovali, jak nabyl zraku. A on jim řekl: "Položil mi bláto na oči, umyl jsem se a vidím."
Jan 9:16 Někteří z farizeů říkali: "Ten člověk není od Boha, protože nezachovává sobotu." Jiní naopak říkali: "Jak by mohl hříšný člověk činit taková znamení?" A došlo mezi nimi k roztržce.
Jan 9:17 Řekli tedy znovu tomu slepému: "Za koho ty jej pokládáš, když ti otevřel oči?" On odpověděl: "Je to prorok."
Jan 9:18 Židé nevěřili, že byl slepý a že prohlédl, dokud si nezavolali jeho rodiče
Jan 9:19 a nezeptali se jich: "Je to váš syn, o němž říkáte, že se narodil slepý? Jak to že nyní vidí?"
Jan 9:20 Rodiče odpověděl: "Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý.
Jan 9:21 Jak to, že nyní vidí, to nevíme, a kdo mu otevřel oči, také ne. Jeho se zeptejte, je dospělý, ať mluví sám za sebe!"
Jan 9:22 To řekli jeho rodiče, protože se báli Židů, neboť Židé se usnesli, aby ten, kdo kdo Ježíš vyzná jako Mesiáše, byl vyloučen ze synagógy.
Jan 9:23 Proto řekli jeho rodiče: Je dospělý, zeptejte se ho!
Jan 9:24 Zavolali tedy ještě jednou toho člověka, který byl dříve slepý, a řekli mu: "Vyznej před Bohem pravdu! My víme, že ten člověk je hříšník."
Jan 9:25 Odpověděl: "Je-li hříšník, nevím; jedno však vím, že jsem byl slepý a nyní vidím."
Jan 9:26 Řekli mu: "Co s tebou učinil? Jak ti otevřel oči?"
Jan 9:27 Odpověděl jim: "Již jsem vám to řekl, ale vy jste to nevzali na vědomí. Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se snad i vy stát jeho učedníky?"
Jan 9:28 Osopili se na něho: "Ty jsi jeho učedník, ale my jsme učedníci Mojžíšovi.
Jan 9:29 My víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, o tomhle však nevíme, odkud je."
Jan 9:30 Ten člověk jim odpověděl: "To je právě divné: Vy nevíte odkud je - a otevřel mi oči!
Jan 9:31 Víme, že hříšníky Bůh neslyší; slyší však toho, kdo ctí a činí jeho vůli.
Jan 9:32 Co je svět světem, nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči slepého od narození.
Jan 9:33 Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nemohl by nic takového učinit."
Jan 9:34 Odpověděli mu: "Celý ses narodil v hříchu, a nás chceš poučovat?" A vyhnali ho.
Jan 9:35 Ježíš se dověděl, že ho vyhnali; vyhledal ho a řekl mu: "Věříš v Syna člověka?"
Jan 9:36 Odpověděl: "A kdo je to, pane, abych v něho uvěřil?"
Jan 9:37 Ježíš mu řekl: "Vidíš ho; je to ten, kdo s tebou mluví."
Jan 9:38 On na to řekl: "Věřím, Pane," a padl před ním na kolena.
Jan 9:39 Ježíš řekl: "Přišel jsem na tento svět k soudu: aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí."
Jan 9:40 Farizeové, kteří tam byli, to slyšeli a řekli mu: "Jsme snad i my slepí?"
Jan 9:41 Ježíš jim odpověděl: "Kdybyste byli slepí, hřích byste neměli. Vy však říkáte: Vidíme. A tak zůstáváte v hříchu."
Jan 10:1 "Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič.
Jan 10:2 Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí.
Jan 10:3 Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je.
Jan 10:4 Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas.
Jan 10:5 Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají."
Jan 10:6 Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci.
Jan 10:7 Řekl jim tedy Ježíš znovu: "Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce.
Jan 10:8 Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly.
Jan 10:9 Já
Text bible pro den: Sobota, 7. října, 2017
Evangelium podle Jana
[zkr. = Jan] jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.
Jan 10:10 Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.
Jan 10:11 Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.
Jan 10:12 Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání.
Jan 10:13 Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží.
Jan 10:14 Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne,
Jan 10:15 tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce.
Jan 10:16 Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo a jeden pastýř.
Jan 10:17 Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal.
Jan 10:18 Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce."
Jan 10:19 Pro tato slova došlo mezi Židy opět k roztržce.
Jan 10:20 Mnozí z nich říkali: "Je posedlý zlým duchem a blázní. Proč ho posloucháte?"
Jan 10:21 Jiní říkali: "Tak nemluví posedlý. Což může zlý duch otevřít oči slepých?"
Jan 10:22 Byly právě svátky posvěcení Jeruzalémského chrámu; bylo to v zimě.
Jan 10:23 Ježíš se procházel v chrámě, v sloupoví Šalomounově.
Jan 10:24 Židé ho obklopili a řekli mu: "Jak dlouho nás chceš držet v nejistotě? Jsi-li Mesiáš, řekni nám to otevřeně!"
Jan 10:25 Ježíš jim odpověděl: "Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které činím ve jménu Otce, ty o mně vydávají svědectví.
Jan 10:26 Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí.
Jan 10:27 Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou
Jan 10:28 a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve.
Jan 10:29 Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky.
Jan 10:30 Já a Otec jsme jedno."
Jan 10:31 Židé se opět chopili kamenů, aby ho ukamenovali.
Jan 10:32 Ježíš jim řekl: "Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mne chcete kamenovat?"
Jan 10:33 Židé mu odpověděli: "Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh."
Jan 10:34 Ježíš jim řekl: "Ve vašem zákoně je přece psáno: 'Řekl jsem: jste bohové.'
Jan 10:35 Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy - a Písmo musí platit -
Jan 10:36 jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn?
Jan 10:37 Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi!
Jan 10:38 Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci."
Jan 10:39 Opět se ho chtěli zmocnit, on jim však unikl.
Jan 10:40 Odešel znovu na druhý břeh Jordánu, na místo, kde dříve křtil Jan, a tam se zdržoval.
Jan 10:41 Mnozí k němu přicházeli a říkali: "Jan sice neučinil žádné znamení, ale vše, co o něm řekl, je pravda."
Jan 10:42 A mnoho lidí tam v Ježíše uvěřilo.
Jan 11:1 Byl nemocen jeden člověk, Lazar z Betanie, z vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta.
Jan 11:2 To byla ta Marie, která pomazala Pána vzácným olejem a nohy mu otřela svými vlasy; a její bratr Lazar byl nemocen.
Jan 11:3 Sestry mu vzkázaly: "Pane, ten, kterého máš rád, je nemocen."
Jan 11:4 Když to Ježíš uslyšel, řekl: "Ta nemoc není k smrti, ale k slávě Boží, aby Syn Boží byl skrze ni oslaven."
Jan 11:5 Ježíš Martu, její sestru i Lazara miloval.
Jan 11:6 Když uslyšel, že je Lazar nemocen, zůstal ještě dva dny na tom místě, kde byl.
Jan 11:7 Teprve potom řekl svým učedníkům: "Pojďme opět do Judska!"
Jan 11:8 Učedníci mu řekl: "Mistře, není to dávno, co tě chtěli Židé ukamenovat, a zase tam chceš jít?"
Jan 11:9 Ježíš odpověděl: "Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtne, neboť vidí světlo tohoto světa.
Jan 11:10 Kdo však chodí v noci, klopýtá, poněvadž v něm není světla."
Jan 11:11 To pověděl a dodal: "Náš přítel Lazar usnul. Ale jdu ho probudit."
Jan 11:12 Učedníci mu řekli: "Pane, spí-li, uzdraví se."
Jan 11:13 Ježíš mluvil o jeho smrti, ale oni mysleli, že mluví o pouhém spánku.
Jan 11:14 Tehdy jim Ježíš řekl: "Lazar umřel.
Jan 11:15 A jsem rád, že jsem tam nebyl, kvůli vám, abyste uvěřili. Pojďme k němu!"
Jan 11:16 Tomáš, jinak Didymos, řekl ostatním učedníkům: "Pojďme i my, ať zemřeme spolu s ním!"
Jan 11:17 Když Ježíš přišel, shledal, že Lazar je již čtyři dny v hrobě.
Jan 11:18 Betanie byla blízko Jeruzaléma, necelou hodinu cesty,
Jan 11:19 a mnozí z Židů přišli k Marii a Martě, aby je potěšili v jejich zármutku nad jejich bratrem.
Jan 11:20 Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, šla mu naproti. Marie zůstala doma.
Jan 11:21 Marta řekla Ježíšovi: "Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel.
Jan 11:22 Ale i tak vím, že začkoli požádáš Boha, Bůh ti dá."
Jan 11:23 Ježíš jí řekl: "Tvůj bratr vstane."
Jan 11:24 Řekla mu Marta: "Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den."
Jan 11:25 Ježíš jí řekl: "Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.
Jan 11:26 A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?"
Jan 11:27 Řekla mu: "Ano, Pane. Já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět."
Jan 11:28 S těmi slovy odešla, zavolala svou sestru Marii stranou a řekla jí: "Je tu Mistr a volá tě."
Jan 11:29 Jak to Marie uslyšela, rychle vstala a šla k němu.
Jan 11:30 Ježíš totiž ještě nedošel do vesnice a byl na tom místě, kde se s ním Marta setkala.
Jan 11:31 Když viděli Židé, kteří byli s Marií v domě a těšili ji, že rychle vstala a vyšla, šli za ní; domnívali se, že jde k hrobu, aby se tam vyplakala.
Jan 11:32 Jakmile Marie přišla tam, kde byl Ježíš, a spatřila ho, padla mu k nohám a řekla: "Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel."
Jan 11:33 Když Ježíš viděl, jak pláče a jak pláčou i Židé, kteří přišli s ní, v Duchu se rozhorlil a vzrušen
Jan 11:34 řekl: "Kam jste ho položili?" Řekli mu: "Pane, pojď se podívat!"
Jan 11:35 Ježíšovi vstoupily do očí slzy.
Jan 11:36 Židé říkali: "Hle, jak jej miloval!"
Jan 11:37 Někteří z nich však řekli: "Když otevřel oči slepému, nemohl způsobit, aby tento člověk neumřel?"
Jan 11:38 Ježíš, znovu rozhorlen, přichází k hrobu. Byla to jeskyně a na ní ležel kámen.
Jan 11:39 Ježíš řekl: "Zvedněte ten kámen!" sestra zemřelého Marta mu řekla: "Pane, už je v rozkladu, vždyť je to čtvrtý den."
Jan 11:40 Ježíš jí odpověděl: "Neřekl jsem ti, že uvidíš slávu Boží, budeš-li věřit?"
Jan 11:41 Zvedli tedy kámen. Ježíš pohlédl vzhůru a řekl: "Otče, děkuji ti, žes mě vyslyšel.
Jan 11:42 Věděl jsem sice, že mě vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že ty jsi mě poslal."
Jan 11:43 Když to řekl, zvolal mocným hlasem: "Lazare, pojď ven!"
Jan 11:44 Zemřelý vyšel, měl plátnem svázány ruce i nohy a tvář měl zahalenu šátkem. Ježíš jim řekl: "Rozvažte ho a nechte odejít!"
Jan 11:45 Mnozí z Židů, kteří přišli k Marii a viděli, co Ježíš učinil, uvěřili v něho.
Jan 11:46 Ale někteří z nich šli k farizeům a oznámili jim, co učinil.
Jan 11:47 Velekněží a farizeové svolali radu a řekli: "Co si počneme? Ten člověk činí mnohá znamení
Jan 11:48 Když proti němu nezakročíme, všichni v něj uvěří, a přijdou Římané a zničí nám toto svaté místo i národ."
Jan 11:49 Jeden z nich, Kaifáš, velekněz toho roku, jim řekl: "Vy ničemu nerozumíte;
Jan 11:50 nechápete, že je pro vás lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ."
Jan 11:51 To však neřekl sám ze sebe, ale jako velekněz toho roku vyřkl proroctví, že Ježíš má zemřít za národ,
Jan 11:52 a nejenom za národ, ale také proto, aby rozptýlené děti Boží shromáždil v jedno.
Jan 11:53 Od toho dne byli tedy smluveni, že ho zabijí.
Jan 11:54 Proto už Ježíš nechodil veřejně mezi Židy, ale odešel odtud do kraje blízko pouště, do města jménem Efraim, a tam zůstal s učedníky.
Jan 11:55 Bylo krátce před židovskými velikonocemi a mnozí z té krajiny přišli před svátky do Jeruzaléma, aby se očistili.
Jan 11:56 Hledali Ježíše, a jak stáli v chrámě, říkali si mezi sebou: "Co myslíte? Přijde na svátky?"
Jan 11:57 Velekněží a farizeové vydali totiž nařízení, že každý, kdo by věděl, kde se zdržuje, má to oznámit, aby ho mohli zatknout.
Jan 12:1 Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar, kterého vzkřísil z mrtvých.
Jan 12:2 Připravili mu tam večeři; Marta při ní obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří byli s Ježíšem u stolu.
Jan 12:3 Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti.
Jan 12:4 Jidáš Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl:
Jan 12:5 "Proč nebyl ten olej prodán za tři sta denárů a peníze dány chudým?"
Jan 12:6 To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale že byl zloděj: měl na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo.
Jan 12:7 Ježíš řekl: "Nech ji, uchovala to ke dni mého pohřbu!
Jan 12:8 Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky."
Jan 12:9 Velký zástup Židů se dověděl, že tam Ježíš je; a přišli nejen kvůli němu, ale také aby viděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých.
Jan 12:10 Proto se velekněží uradili, že zabijí i Lazara;
Jan 12:11 neboť mnozí Židé kvůli němu odcházeli a věřili v Ježíše.
Jan 12:12 Druhého dne se dovědělo mnoho poutníků, kteří přišli na svátky, že Ježíš přichází do Jeruzaléma.
Jan 12:13 Vzali palmové ratolesti, šli ho uvítat a volali: "Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově, král izraelský."
Jan 12:14 Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je psáno:
Jan 12:15 'Neboj se, dcero Siónská, hle, král tvůj přichází, sedě na oslátku.'
Jan 12:16 Jeho učedníci tomu v té chvíli nerozuměli, ale když byl Ježíš oslaven, tu se rozpomenuli, že to o něm bylo psáno a že se tak stalo.
Jan 12:17 Zástup, který byl s ním, když vyvolal Lazara z hrobu z vzkřísil ho z mrtvých, vydával o tom svědectví.
Jan 12:18 Proto ho také přišlo uvítat množství lidu, neboť slyšeli, že učinil toto znamení.
Jan 12:19 Farizeové si řekli: "Vidíte, že nic nezmůžete! Celý svět se dal za ním."
Jan 12:20 Někteří z poutníků, kteří se přišli o svátcích klanět Bohu, byli Řekové.
Jan 12:21 Ti přistoupili k Filipovi, který byl z Betsaidy v Galileji, a prosili ho: "Pane, rádi bychom viděli Ježíše."
Jan 12:22 Filip šel a řekl to Ondřejovi, Ondřej a Filip to šli říci Ježíšovi.
Jan 12:23 Ježíš jim odpověděl: "Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka.
Jan 12:24 Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek.
Jan 12:25 Kdo miluje svůj život, ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný.
Jan 12:26 Kdo mně chce sloužit, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mně slouží, dojde cti od Otce."
Jan 12:27 "Nyní je má duše sevřena úzkostí. Mám snad říci: Otče, zachraň mě od této hodiny? Vždyť pro tuto hodinu jsem přišel.
Jan 12:28 Otče, oslav své jméno!" Z nebe zazněl hlas: "Oslavil jsem a ještě oslavím."
Jan 12:29 Zástup, který tam stál a slyšel to, říkal, že zahřmělo. Jiní tvrdili: "Anděl k němu promluvil."
Jan 12:30 Ježíš na to řekl: "
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 8. října, 2017
Evangelium podle Jana
[zkr. = Jan]
Tento hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám.
Jan 12:31 Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.
Jan 12:32 A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě."
Jan 12:33 To řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít.
Jan 12:34 Zástup mu odpověděl: "My jsme slyšeli ze zákona, že Mesiáš má zůstat navěky; jak ty můžeš říkat, že Syn člověka musí být vyvýšen? Kdo je ten Syn člověka?"
Jan 12:35 Ježíš jim řekl: "Ještě jen malou chvíli je světlo mezi vámi. Dokud máte světlo, neustávejte v cestě, aby vás nepřekvapila tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde.
Jan 12:36 Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste se stali syny světla." Tak promluvil Ježíš; potom odešel a skryl se před nimi.
Jan 12:37 Ač před nimi učinil taková znamení, nevěřili v něho;
Jan 12:38 a tak se naplnilo slovo, které řekl prorok Izaiáš: 'Hospodine, kdo uvěřil našemu kázání? A komu byla zjevena moc Hospodinova?'
Jan 12:39 Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš také řekl:
Jan 12:40 'Oslepil jim oči a zatvrdil jim srdce, takže nevidí očima a srdce nepochopí, neobrátí se a já je neuzdravím.'
Jan 12:41 Tak řekl Izaiáš, neboť viděl jeho slávu a mluvil o něm.
Jan 12:42 Přesto v něho uvěřili mnozí z předních mužů, ale kvůli farizeům se k němu nepřiznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagógy.
Jan 12:43 Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží.
Jan 12:44 Ježíš hlasitě zvolal: "Kdo věří ve mne, ne ve mne věří, ale v toho, který mě poslal.
Jan 12:45 A kdo vidí mne, vidí toho, který mě poslal.
Jan 12:46 Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.
Jan 12:47 Kdo slyší má slova a nezachovává je, toho já nesoudím. Nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych svět spasil.
Jan 12:48 Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by jej soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude soudit v poslední den.
Jan 12:49 Neboť jsem nemluvil sám ze sebe, ale Otec, který mě poslal, přikázal mi, jak mám mluvit a co říci.
Jan 12:50 A vím, že jeho přikázání je věčný život. Co tedy mluví, mluvím tak, jak mi pověděl Otec."
Jan 13:1 Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce.
Jan 13:2 Když byli u večeře a ďábel již vložil do srdce Jidáše Iškariotského, syna Šimonova, aby ho zradil,
Jan 13:3 Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází,
Jan 13:4 odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se;
Jan 13:5 pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán.
Jan 13:6 Přišel k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: "Pane, ty mi chceš mýt nohy?"
Jan 13:7 Ježíš odpověděl: "Co já činím, nyní nechápeš, potom však to pochopíš."
Jan 13:8 Petr mu řekl: "Nikdy mi nebudeš mýt nohy!" Ježíš odpověděl: "Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl."
Jan 13:9 Řekl mu Šimon Petr: "Pane, pak tedy nejenom nohy, ale i ruce a hlavu!"
Jan 13:10 Ježíš mu řekl: "Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy umýt, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni."
Jan 13:11 Věděl, kdo ho zradí, a proto řekl: Ne všichni jste čistí.
Jan 13:12 Když jim umyl nohy, oblékl si svůj šat, opět se posadil a řekl jim: "Chápete, co jsem vám učinil?
Jan 13:13 Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem.
Jan 13:14 Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat.
Jan 13:15 Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já.
Jan 13:16 Amen, amen, pravím vám, sluha není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal.
Jan 13:17 Když to víte, blaze vám, jestliže to také činíte.
Jan 13:18 Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil. Ale má se naplnit slovo Písma: 'Ten, který se mnou jí chléb, zvedl proti mně patu.'
Jan 13:19 Říkám vám to již nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že já jsem to.
Jan 13:20 Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal.
Jan 13:21 Když to Ježíš řekl, v hlubokém zármutku dosvědčil: "Amen, amen, pravím vám, jeden z vás mě zradí."
Jan 13:22 Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, o kom to mluví.
Jan 13:23 Jeden z učedníků, kterého Ježíš miloval, byl u stolu po jeho boku.
Jan 13:24 Na toho se Šimon obrátil a řekl: "Zeptej se, o kom to mluví!"
Jan 13:25 Ten učedník se naklonil těsně k Ježíšovi a zeptal se: "Pane, kdo to je?"
Jan 13:26 Ježíš odpověděl: "Je to ten pro koho omočím tuto skývu chleba a podám mu ji." Omočil tedy skývu, vzal ji a dal Jidášovi Iškariotskému, synu Šimonovu.
Jan 13:27 Tehdy, po té skývě vstoupil do něho satan. Ježíš mu řekl: "Co chceš učinit, učiň hned!"
Jan 13:28 Nikdo u stolu nepochopil, proč mu to řekl.
Jan 13:29 Protože měl Jidáš u sebe pokladnici, domnívali se někteří, že ho poslal nakoupit, co potřebují na svátky, nebo dát něco chudým.
Jan 13:30 Jidáš přijal skývu, a hned vyšel ven. byla noc.
Jan 13:31 Když Jidáš vyšel ven, Ježíš řekl: "Nyní byl oslaven Syn člověka a Bůh byl oslaven v něm;
Jan 13:32 Bůh jej také oslaví v sobě a oslaví jej hned.
Jan 13:33 Dítky, ještě jen krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, a jako jsem řekl Židům, tak nyní říkám i vám: Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete.
Jan 13:34 Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem.
Jan 13:35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým."
Jan 13:36 Šimon Petr mu řekl: "Pane, kam odcházíš?" Ježíš odpověděl: "Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později."
Jan 13:37 Šimon Petr mu řekl: "Pane, proč tě nemohu nyní následovat?" Svůj život za tebe položím."
Jan 13:38 Ježíš odpověděl: "Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."
Jan 14:1 "Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.
Jan 14:2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.
Jan 14:3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.
Jan 14:4 A cestu, kam jdu, znáte."
Jan 14:5 Řekne mu Tomáš: "Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?"
Jan 14:6 Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
Jan 14:7 Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli."
Jan 14:8 Filip mu řekl: "Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!"
Jan 14:9 Ježíš mu odpověděl: "Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?
Jan 14:10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.
Jan 14:11 Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!
Jan 14:12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.
Jan 14:13 A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu.
Jan 14:14 Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním.
Jan 14:15 Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání;
Jan 14:16 a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi navěky -
Jan 14:17 Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude.
Jan 14:18 Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám.
Jan 14:19 Ještě malou chvíli a svět mne už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi.
Jan 14:20 V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás.
Jan 14:21 Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám mu to poznat."
Jan 14:22 Řekl mu Juda, ne ten Iškariotský: "Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?"
Jan 14:23 Ježíš mu odpověděl: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.
Jan 14:24 Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal.
Jan 14:25 Toto vám pravím, dokud jsem s vámi.
Jan 14:26 Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.
Jan 14:27 Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!
Jan 14:28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím - a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já.
Jan 14:29 Řekl jsem vám to nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili.
Jan 14:30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže.
Jan 14:31 Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám, jak mi přikázal. - Vstaňte, pojďme odtud!"
Jan 15:1 "Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař.
Jan 15:2 Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce.
Jan 15:3 Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil.
Jan 15:4 Zůstaňte ve mně, a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li při mně.
Jan 15:5 Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.
Jan 15:6 Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven jako ratolest a uschne; pak ji seberou, hodí do ohně a spálí.
Jan 15:7 Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám.
Jan 15:8 Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky.
Jan 15:9 Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce.
Jan 15:10 Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.
Jan 15:11 To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná."
Jan 15:12 "To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.
Jan 15:13 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.
Jan 15:14 Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji.
Jan 15:15 Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
Jan 15:16 Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu.
Jan 15:17 To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali.
Jan 15:18 Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás.
Jan 15:19 Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí.
Jan 15:20 Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat - jestliže mé slovo zachovali, i vaše zachovají.
Jan 15:21 Ale to vše vám učiní pro mé jméno, poněvadž neznají toho,kter
