Novinky | O Farnosti | Kalendář | Aktivity | P. Karel | Zpravodaj | Úvod

Farní charita

Liturgický kalendář

Dnes je: Neděle, 10. listopadu 2024, 20:40


Následující měsíc » « Předchozí měsícčervna 2020
Po Út St Čt Pá So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30          
Následující rok » « Předchozí rok» DNES «


Barva pozadí dne: žlutá = dnes, tmavší modrá = zvolený den.
Kliknutím na den se níže zobrazí informace o svátku v tomto dni.

Nastaveno: červen 2020


 Informace o svátku ve zvolený den -  Datum svátku:  Středa, 24. června, 2020
Svátek má:  Jan

Liturgický svátek:  Slavnost Narození sv. Jana Křtitele [Slavnost]
Liturgické období:  Mezidobí, 12. týden v mezidobí
Liturgická barva:       bílá
Liturgický cyklus:  A

  1.čtení:
  Žalm
  2.čtení:
  Evangelium
Iz 49,1-6
Žl 139,1-3.16-14ab.14c-15
Sk 13,22-26
Lk 1,57-66.80

Pro zobrazení textů zaškrtněte požadované texty
a klikněte na tlačítko » Zobrazit výběr « níže:

Info: červené písmo u volby *Doplňující text* znamená, že položka obsahuje text.
V den slavnosti se zobrazují vždy vlastní texty.

 Volba zobrazení liturgických textů: 
 Život světce   1. čtení   Žalm    VŠE 
 2. čtení   Evangelium   Doplňující text  
Vyberte si texty a klikněte na  » » »

Nejprve výše zvolte texty, které chcete zobrazit, uložit do souboru nebo vytisknout.
Žádný text nebyl vybrán !
Vytisknout text na tiskárně  » » »

Uložení textu do souboru .pdf

  Poslat kompletní texty na Váš mail

Liturgické texty jsou převzaty z Misálu Katolické církve.

Pozn.: Pokud v kalendáři objevíte chybu - prosím o zaslání popisu na e-mail - charita@farnoststrasnice.cz


LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Středa, 24. června, 2020

Liturgické období:  Mezidobí, 12. týden v mezidobí
Liturgická barva:  bílá
Liturgický cyklus:  A
Svátek:
Slavnost Narození sv. Jana Křtitele [Slavnost]



Text 1.čtení:
Iz 49,1-6

Dám tě národům jako světlo.
"Pánův služebník" mluví v první osobě, když předkládá "pověřovací listiny", které ho opravňují k jeho poslání. Jako Křtitel a jako Lukášův Ježíš má prorockou fyziognomii. Je povolán slovem, které je mečem a šípem (v. 2), čili útočnými zbraněmi, tzn. skutečností, jež má iniciativu. Jako u povolání Jeremiášova zde nacházíme těžkosti, námahu, trýznivé poslání, které má plnit. Ale Boží ochrana, zobrazená "stínem jeho ruky" a "toulcem" (v. 2), vylučuje jakoukoli nerozhodnost. Pochybnosti o poslání se zhroutí a Služebník může plnit svůj úkol obětováním celého svého života, už od začátku svého vystoupení. V něm se vítězně zjevuje Pánova sláva (v. 3). Totální povolání k totálnímu obětování se Boží slávě. To byl také život Jana Křtitele.

Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Slyšte mě, ostrovy, dejte pozor, národy, které jste v dáli! Hospodin mě povolal od matčina lůna, již v mateřském životě mě nazval jménem. Z mých úst udělal nabroušený meč, ve stínu své ruky mě ukryl. Ukoval mě v zaostřený šíp, ve svém toulci mě schoval. Řekl mi: "Jsi mým Služebníkem, Izraelem, proslavím se tebou." Já však jsem pravil: "Nadarmo jsem se namáhal, naprázdno, zbytečně jsem strávil svou sílu. Mé právo je však jistě u Hospodina a má mzda u mého Boha." Avšak nyní praví Hospodin, který si ze mě utvořil Služebníka již v matčině lůně, abych zas k němu přivedl Jakuba, abych mu shromáždil Izraele. Tak jsem ve cti u Hospodina, (protože) Bůh můj je mou silou. Řekl mi (tedy): "Nestačí, že jsi mým Služebníkem, abys obnovil Jakubovy kmeny a zbytky Izraele přivedl nazpět. Proto tě dám národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země."


Text žalmu:
Žl 139,1-3.16-14ab.14c-15

Odp.: Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.
Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš,
- ty víš, když sedám i když vstávám.
- Poznáváš mé myšlenky již zdálky;
- ať jdu nebo ležím, ty to určuješ,
- všímáš si všech mých cest.
Odp.
Tys přece stvořil mé ledví,
- utkal jsi mě v lůně mé matky.
- Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně,
- úžasná jsou tvoje díla.
Odp.
Dokonale znáš mou duši,
- má podstata ti nezůstala utajena,
- když jsem byl tvořen v skrytu,
- spřádán v hlubinách země.
Odp.


Text 2.čtení:
Sk 13,22-26

Jan kázal před příchodem Kristovým.
Toto čtení je vzato z Pavlovy řeči v Antiochii Pisidské. Apoštol zdůrazňuje úlohu Jana Křtitele jako předchůdce. Kázal křest pokání a tím připravoval Ježíšův příchod. Každý má v dějinách plnit své poslání. Ježíš, "slovo o spáse" (v. 26), k němuž je zaměřeno každé poslání, nevpadne do dějin nenadále. Vyžaduje také přispění mnoha hlasů, které by jako Křtitel ukazovaly světu přítomnou spásu otevřeně a se silou nabroušeného meče a zaostřeného šípu.

Čtení ze Skutků apoštolů.
Pavel řekl: "Bůh dal praotcům za krále davida, o němž vydal (pochvalné) svědectví: `Nalezl jsem Davida, Jesseova syna. Je to muž podle mého srdce. Ten vyplní všechno, co budu chtít.' Z jeho potomstva Bůh podle zaslíbení vyvedl Izraeli jako spasitele Ježíše. Před jeho příchodem hlásal Jan všemu izraelskému lidu křest obrácení. Když Jan svůj úkol končil, říkal: ` Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Ale po mně přijde ten, kterému nejsem hoden zout opánky z nohou.' Bratři, kteří pocházíte z Abrahámova rodu, i vy, kdo se bojíte Boha! Nám bylo posláno slovo o té spáse.


Text evangelia:
Lk 1,57-66.80

Jeho jméno je Jan.
Úryvek "evangelia o dětství Křtitele" je Lukášem sestaven podobně jako vyprávění o Kristu na základě souběžného schématu: zvěstování, narození, hymny, růst. Středem je narození dítěte, které je zcela Božím darem, neboť se narodilo z neplodné matky. Bůh vstoupí do dějin živým slovem, jež se stává tělem v očekávání plného vtělení Syna. Naprostá novost tohoto daru a tohoto slova je doložena také jménem Jan, které vyjadřuje blahodárnou "milost", jíž Bůh zahrnuje a přetváří svého vyvoleného, takže se stane "omilostněným", milým u Boha i u lidí. Na Boží zjevení v dítěti Janovi a v otci, který se zase stane "člověkem slova", reaguje společenství bázní, která je úkonem víry, klanění a chvály. Závěrečná věta: "Vždyť ruka Páně byla s ním", a další připojená (v. 80) o podivuhodném růstu dítěte připomínají tytéž vlastnosti, jež se budou plně opakovat u Krista.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal velikou milost, radovali se s ní. Osmého dne přišli obřezat dítě a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš. Jeho matka na to řekla: "Ne, ale bude se jmenovat Jan!" Namítli jí: "Tak se nikdo z tvého příbuzenstva nejmenuje." Posunky naznačovali jeho otci, jaké by mu chtěl dát jméno. On si vyžádal tabulku a napsal: "Jeho jméno je Jan." Všichni se tomu podivili. Ihned se mu uvolnila ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. Všech jejich sousedů se zmocnila bázeň a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těch událostech. Všichni, kdo to uslyšeli, uvažovali o tom v srdci a ptali se: "Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla s ním!" Chlapec rostl a jeho duch sílil. Žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před izraelským (národem).


Doplňující text:
Narození sv. Jana Křtitele - Den Slavnosti


Liturgické texty jsou převzaty z Misálu Katolické církve.

www.farnoststrasnice.cz © 2009-2015

» Přidat tuto stránku k oblíbeným položkám «