Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha BáruchovaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Čtvrtek, 26. listopadu, 2020
Píseň Šalomounova (Píseň písní)
[zkr. = Sol]
ruzalémské dcery.
Sol 6:1 Kam odešel tvůj milý, ty nejkrásnější z žen? Kam se obrátil tvůj milý? Budeme hos tebou hledat.
Sol 6:2 Můj milý sestoupil do své zahrady k záhonům balzámovým, aby v zahradách pásla trhal lilie.
Sol 6:3 Já jsem svého milého a můj milý je můj, on pase v liliích.
Sol 6:4 Krásná jsi, přítelkyně má, jak Tirsa, půvabná jak Jeruzalém, strašná jako vojskopod praporci.
Sol 6:5 Odvrať ode mne své oči, vždyť mě uhranuly! Vlasy tvé jsou jako stáda koz, kterése hrnou z Gileádu.
Sol 6:6 Zuby tvé jsou jako stádo březích ovcí, jež z brodiště vystupují a každá z nichvrhne po dvou, žádná z nich neplodná nezůstane.
Sol 6:7 Jak rozpuklé granátové jablko jsou tvoje skráně pod závojem.
Sol 6:8 Byť tu bylo šedesát královen a osmdesát ženin a dívek bez počtu,
Sol 6:9 ona jediná je holubice moje, moje bezúhonná, jedinečná ze své matky, přečistá zté, jež ji porodila. Spatřily ji dcery, blahoslavily ji, královny i ženiny jí vzdaly chválu.
Sol 6:10 „Kdo je ta, jež jak Jitřenka shlíží, krásná jako Luna, čistá jako žhoucí Slunce,strašná jako vojsko pod praporci?“
Sol 6:11 Sestoupil jsem do zahrady ořechové podívat se na poupátka do údolí, podívatse, zda už pučí vinná réva, zda rozkvetly granátové stromy.
Sol 6:12 Sám nevím, jak jsem se dostal do Amínádíbových vozů.
Sol 7:1 „Obrať se, obrať se, Šulamítko, obrať se, obrať se, chceme tě vidět.“ Co naŠulamítce uvidíte? Že tančí táborový tanec!
Sol 7:2 Jak krásné jsou tvé nohy v opánkách, knížecí dcero! Křivky tvých boků jsou jakonáhrdelníky, dílo umělcových rukou.
Sol 7:3 Tvůj pupek je pěkně vykroužená mísa, kéž nechybí v ní vonné víno! Tvé břicho jestoh pšeničný, obrostlý liliemi.
Sol 7:4 Dva prsy tvé jsou jak dva koloušci, dvojčátka gazelí.
Sol 7:5 Tvé hrdlo je jak věž ze slonoviny, tvé oči – rybníky v Chešbónu u brányBatrabímské. Tvůj nos je jak libanónská věž, zkoumavě hledící k Damašku.
Sol 7:6 Tvá hlava se tyčí jako Karmel, vrkoče tvé hlavy jsou jak purpur. Král je těmikadeřemi spoután.
Sol 7:7 Jak krásná, jak líbezná jsi, lásko, při hrách milostných!
Sol 7:8 Postavou se podobáš palmě a svými prsy hroznům datlí.
Sol 7:9 Řekl jsem: „Vystoupím na palmu, abych se zmocnil plodů.“ Tvé prsy ať jsouhrozny révovými, dech tvého chřípí ať jablky voní ,
Sol 7:10 patro tvých úst ať je jako nejlepší víno. Jedině pro mého milého stéká, plyne ive spánku ze rtů.
Sol 7:11 Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně.
Sol 7:12 Pojď, můj milý, vyjděme na pole, přenocujeme v keřích henny.
Sol 7:13 Časně zrána půjdeme do vinic, pohledíme, zda pučí vinná réva, zda její květ serozvil, zda rozkvetly granátové stromy. Tam tě zahrnu laskáním.
Sol 7:14 Voní jablíčka lásky a všechny výtečné plody nad našimi dveřmi, nové i staré.Schovala jsem je pro tebe, můj milý.
Sol 8:1 Kéž bys byl jako můj bratr, který sál z prsů mé matky! Až bych tě nalezla někdevenku, políbila bych tě a nikdo by mnou pohrdat nesměl.
Sol 8:2 Odvedla bych si tě, uvedla tě do domu své matky a tam bys mě poučoval. Dalabych ti pít kořenné víno, šťávu ze svých granátových jablek.
Sol 8:3 Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice mě objímá.
Sol 8:4 Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebudechtít sama.
Sol 8:5 Kdo je ta, jež vystupuje z pouště, opřena o svého milého? Zburcovala jsem těpod jabloní, kde tě počala tvá matka, kde tě počala ta, jež tě porodila.
Sol 8:6 Polož si mě na srdce jako pečeť, jako pečeť na své rámě. Vždyť silná jako smrt jeláska, neúprosná jako hrob žárlivost lásky . Žár její – žár ohně, plamen Hospodinův.
Sol 8:7 Lásku neuhasí ani velké vody a řeky ji nezaplaví. Kdyby za lásku chtěl někdodávat všechno jmění svého domu, sklidil by jen pohrdání.
Sol 8:8 „Maličkou máme sestru, prsy ještě nemá. Co s tou sestrou uděláme v den, kdy oni přijdou smlouvat?
Sol 8:9 Jestliže je hradbou, stříbrné cimbuří na ní postavíme, jestliže je dveřmi,zahradíme je cedrovou deskou.“
Sol 8:10 „Já jsem hradba, mé prsy jsou jako věže.“ Tehdy stala jsem se v jeho očích tou,která nalézá pokoj.
Sol 8:11 Vinici měl Šalomoun v Baal-hamónu; svěřil tu vinici hlídačům; za její ovocekaždý mu přinést musí tisíc šekelů stříbra.
Sol 8:12 „Má vinice patří mně, jen mně samotnému. Měj si ten tisíc, Šalomoune, a dvěstě pro ty, kdo hlídají ovoce její.
Sol 8:13 Ty, která prodléváš v zahradách, kde druhové sledují hlas tvůj, ozvi se mi!“
Sol 8:14 „Uprchni, milý můj, podoben gazele či kolouškovi na balzámových horách.“
Kniha Báruchova
Bar 1:1 Toto jsou slova knihy, kterou v Babylónu napsal Báruk, syn Nerijáše, syna Machsejáše, syna Sidkijáše, syna Chasadjáše, syna Chilkijášova.
Bar 1:2 Bylo to v ten čas, po pěti letech, sedmý den toho měsíce, co Kaldejci dobyli Jeruzalém a vypálili jej.
Bar 1:3 Tehdy předčítal Báruk slova této knihy Jekonjášovi, synu Jójakíma, judského krále, a všemu lidu, který přišel, aby slyšeli tu knihu,
Bar 1:4 též velmožům a královským synům i starším, zkrátka všemu lidu od nejmenšího po největšího, všem, kteří bydleli v Babylónu při řece Súd.
Bar 1:5 Když to slyšeli , plakali, postili se a modlili k Hospodinu.
Bar 1:6 Sebrali peníze, co kdo mohl dát,
Bar 1:7 a odeslali do Jeruzaléma knězi Jójakímovi, synu Chilkijáše, syna Šalómova, i kněžím a všemu lidu, kteří s ním byli v Jeruzalémě.
Bar 1:8 Desátého dne měsíce sivánu převzal Báruk posvátné nádoby domu Hospodinova, které byly z chrámu odneseny jako kořist , aby je vrátil do Judské země. Byly to stříbrné nádoby, které dal zhotovit judský král Sidkijáš, syn Jóšijášův,
Bar 1:9 potom co babylónský král Nebúkadnesar odvlekl z Jeruzaléma Jekonjáše a knížata jako zajatce, i velmože i lid země, a zavedl je do Babylónu.
Bar 1:10 Vzkázali: „Posíláme vám peníze, nakupte za ně vše potřebné k zápalným obětem a k obětem za hříchy i kadidlo a připravte obětní dar a přineste vše na oltář Hospodina, našeho Boha.
Bar 1:11 A modlete se za to, aby byl živ Nebúkadnesar, král babylónský, i za život jeho syna Belšasara, aby jejich dny trvaly jako dny nebes nad zemí.
Bar 1:12 Nám pak ať dá Hospodin sílu a osvítí naše oči, abychom žili pod ochranou Nebúkadnesara, krále babylónského, i pod ochranou jeho syna Belšasara, sloužili jim dlouhý čas a získali jejich přízeň.
Bar 1:13 Modlete se i za nás k Hospodinu, našemu Bohu, protože jsme zhřešili proti Hospodinu, našemu Bohu, a jeho rozhořčení a hněv proti nám se neodvrátily až do dnešního dne.
Bar 1:14 Čtěte tuto knihu, kterou vám posíláme, veřejně v domě Hospodinově ve svátek stánků a v stanovených dnech.“
Bar 1:15 „Vyznejte: Hospodinu, našemu Bohu, náleží spravedlnost, nám však až podnes hanbou se rdít ve tváři, každému Judejci i obyvatelům Jeruzaléma,
Bar 1:16 našim králům a knížatům, našim kněžím, našim prorokům i našim otcům.
Bar 1:17 Hřešili jsme proti Hospodinu,
Bar 1:18 byli jsme mu nevěrní, neposlouchali jsme hlasu Hospodina, našeho Boha, abychom žili podle jeho přikázání, která nám předložil.
Bar 1:19 Ode dne, kdy vyvedl Hospodin naše otce z Egypta, až do tohoto dne jsme byli nevěrni Hospodinu, našemu Bohu, a lehkomyslně jsme přestali poslouchat jeho hlas.
Bar 1:20 Proto na nás dolehly až podnes zlé věci a prokletí, jak ustanovil Hospodin ústy svého služebníka Mojžíše v den, kdy vyvedl naše otce z Egypta, aby nám dal zemi oplývající mlékem a medem.
Bar 1:21 Neposlouchali jsme hlasu Hospodina, našeho Boha, podle všech slov proroků, které k nám posílal,
Bar 1:22 ale chodili jsme každý za zálibami svého zlého srdce, sloužili jsme jiným bohům a dělali, co bylo zlé v očích Hospodina, našeho Boha.
Bar 2:1 Hospodin proto potvrdil své slovo, které mluvil proti nám, proti našim soudcům, kteří soudili Izraele, i proti našim králům, našim knížatům, proti každému v Izraeli a Judsku.
Bar 2:2 Pod širým nebem se nestalo to , co dopustil na Jeruzalém, jak je o tom psáno v zákoně Mojžíšově,
Bar 2:3 že u nás člověk bude jíst maso svého syna a maso své dcery.
Bar 2:4 Hospodin je vydal do područí všem okolním královstvím, v opovržení a napospas všem okolním národům, kam je Hospodin rozptýlil.
Bar 2:5 Namísto vzhůru se dostali dolů, neboť jsme zhřešili proti Hospodinu, našemu Bohu, a neposlouchali jsme jeho hlasu.
Bar 2:6 Hospodinu, našemu Bohu, náleží spravedlnost, nám však i našim otcům až podnes hanbou se rdít ve tváři.
Bar 2:7 Přišly na nás všechny tyto zlé věci, před nimiž nás Hospodin varoval.
Bar 2:8 Neprosili jsme Hospodina, aby každého z nás odvrátil od úmyslů jeho zlého srdce.
Bar 2:9 Hospodin však bděle sledoval naše zlé skutky a uvedl je na nás, neboť Hospodin je spravedlivý ve všech svých činech, které na nás přivedl.
Bar 2:10 Neposlouchali jsme jeho hlasu, abychom žili podle jeho přikázání, která nám předložil.
Bar 2:11 Nyní tedy, Hospodine, Bože Izraele, který jsi vyvedl svůj lid z Egypta pevnou rukou, znameními a zázraky, velkou mocí a vztaženou paží, a učinil sis jméno, jaké máš až dodnes,
Bar 2:12 zhřešili jsme, jednali jsme bezbožně a svévolně, Hospodine, Bože náš, proti všem tvým ustanovením.
Bar 2:13 Kéž se odvrátí tvé rozhořčení od nás, vždyť nás už zbývá málo mezi pronárody, kam jsi nás rozptýlil.
Bar 2:14 Vyslyš, Hospodine, naši modlitbu a naši prosbu a kvůli sobě nás vysvoboď a dej nám svou milost, ať to vidí ti, kdo nás sem zavlekli,
Bar 2:15 aby poznala celá země, že ty jsi Hospodin, náš Bůh, protože nad Izraelem a nad jeho rodem bylo vzýváno tvé jméno.
Bar 2:16 Hospodine, shlédni ze svého svatého domu, rozpomeň se na nás, nakloň, Hospodine, své ucho a slyš nás,
Bar 2:17 otevři, Hospodine, své oči a popatř: Slávu a spravedlnost Hospodinu nevzdají mrtví v podsvětí, kterým byl vzat duch z jejich nitra,
Bar 2:18 ale živí, třeba nadmíru zarmoucení, co chodí schýleni slabostí s pohaslýma očima. Jen živí, třeba strádající, mohou ti, Hospodine, vzdát slávu a spravedlnost.
Bar 2:19 Hospodine, náš Bože, nemůžeme se dovolávat spravedlivých činů svých otců a našich králů, když před tebe klademe svou prosbu o milosrdenství.
Bar 2:20 Ty jsi na nás seslal své rozhořčení a svůj hněv, jak jsi ohlásil skrze své služebníky proroky. Řekl jsi:
Bar 2:21 ‚Takto praví Hospodin: Skloňte svou šíji a služte babylónskému králi, a zůstanete v zemi, kterou jsem dal vašim otcům.
Bar 2:22 Když však neuposlechnete Hospodinova hlasu, abyste sloužili babylónskému králi,
Bar 2:23 způsobím, že vymizí z judských měst i z jeruzalémských ulic hlas radosti a veselí, hlas ženicha i hlas nevěsty a celá země bude pustá a neobydlená.‘
Bar 2:24 My jsme neuposlechli tvého hlasu, abychom sloužili babylónskému králi, a tys potvrdil své slovo, které jsi promluvil skrze své služebníky proroky, že i kosti našich králů a našich otců budou vyházeny ze svého místa.
Bar 2:25 A hle, jsou vyhozeny do žáru dne a do chladu noci; zemřeli v krutých bolestech, hladem, mečem a vyhnanstvím.
Bar 2:26 Pro nepravost domu Izraelova a Judova učinil jsi z domu, nad nímž se vzývalo tvé jméno, to, co je z něho dnes.
Bar 2:27 Jednal jsi s námi, Hospodine, náš Bože, s veškerou svou dobrotou a veškerým svým velkým milosrdenstvím,
Bar 2:28 jak jsi mluvil skrze svého služebníka Mojžíše v den, kdy jsi mu přikázal, aby napsal synům Izraele tvůj zákon. Řekl jsi:
Bar 2:29 ‚Nebudete-li poslouchat mého hlasu, celý ten váš velký hlučící dav se změní v maličkou hrstku mezi pronárody, kam je rozptýlím.
Bar 2:30 Ale já vím, že mne neposlechnou. Je to lid tvrdé šíje; teprve v zemi svého
Text bible pro den: Pátek, 27. listopadu, 2020
Kniha Báruchova
[zkr. = Bar] vyhnanství se obrátí ve svých srdcích
Bar 2:31 a poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh. A dám jim srdce poslušné a uši slyšící.
Bar 2:32 Budou mě velebit v zemi svého vyhnanství a budou si připomínat mé jméno.
Bar 2:33 Odvrátí se od své zatvrzelosti a od svých zlých skutků, když si připomenou, kam došli jejich otcové, kteří hřešili proti Hospodinu.
Bar 2:34 A já je navrátím do země, kterou jsem přísežně dal jejich otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. Budou v ní vládnout a já je rozmnožím; nebude jich už ubývat.
Bar 2:35 Sjednám s nimi věčnou smlouvu, že já jim budu Bohem a oni mi budou lidem, a už neodstraním svůj izraelský lid ze země, kterou jsem jim dal.‘
Bar 3:1 Všemohoucí Hospodine, Bože Izraele, duše v úzkostech a sklíčený duch volají k tobě.
Bar 3:2 Slyš, Hospodine, a smiluj se, hřešili jsme proti tobě.
Bar 3:3 Ty přece trůníš navěky, a my jdeme do věčné záhuby.
Bar 3:4 Všemohoucí Hospodine, Bože Izraele, vyslyš prosbu potomků zemřelých Izraelců, synů těch, kteří proti tobě zhřešili. Neposlouchali hlasu Hospodina, svého Boha, proto na nás dolehly zlé věci.
Bar 3:5 Nevzpomínej na nepravosti našich otců, ale rozpomeň se v této chvíli na svou sílu a na své jméno.
Bar 3:6 Ty jsi Hospodin, náš Bůh, a my tě budeme velebit, Hospodine.
Bar 3:7 Proto jsi vložil do našich srdcí bázeň, abychom vzývali tvé jméno a tebe velebili ve svém vyhnanství, neboť jsme odvrátili své srdce od veškeré nepravosti svých otců, kteří proti tobě hřešili.
Bar 3:8 Pohleď, ještě dnes jsme ve vyhnanství, do něhož jsi nás rozptýlil k potupě, kletbě a trestu za všechny nepravosti našich otců, kteří odpadli od Hospodina, našeho Boha.“
Bar 3:9 Slyš, Izraeli, přikázání života, popřejte sluchu, abyste se naučili prozíravosti.
Bar 3:10 Jak to, Izraeli, že jsi v zemi nepřátel, že jsi zestárl v cizí zemi,
Bar 3:11 nečistý jako mrtví, přičtený k těm v podsvětí?
Bar 3:12 Opustil jsi pramen moudrosti. –
Bar 3:13 Kdybys byl šel po cestě Boží, bydlel bys v pokoji navěky.
Bar 3:14 Nauč se, kde je rozumnost, kde je síla, kde je vědění. Poznáš zároveň, kde je dlouhý věk a život, kde je světlo očím a pokoj.
Bar 3:15 Kdo našel její sídlo, kdo vešel do její klenotnice?
Bar 3:16 Kde jsou vladaři národů, ti, kdo panovali nad šelmami na zemi,
Bar 3:17 ti, kdo si pohrávali s nebeským ptactvem a hromadili stříbro a zlato, na které se lidé tak spoléhají, že jejich chtivost nezná meze?
Bar 3:18 Kde jsou ti, kdo pečlivě tepali stříbro, a jejich díla nelze nalézt?
Bar 3:19 Zmizeli, sestoupili do podsvětí a na jejich místo nastoupili jiní.
Bar 3:20 Ti mladší sice viděli světlo a bydleli na zemi, ale cestu k prozíravosti nepoznali.
Bar 3:21 Nepochopili stezky k ní, ani si ji neosvojili; jejich synové se daleko vzdálili od jejich cesty.
Bar 3:22 Nebylo o ní slyšet v Kenaanu, nelze ji spatřit v Témanu.
Bar 3:23 Ani synové Hagary, kteří se pídí po vědění na zemi, ani kupci z Meránu a Témanu nebo vypravěči bájí a ti, kdo se pídí po vědění, cestu k moudrosti nepoznali, nerozpomenuli se na stezky k ní.
Bar 3:24 Ó Izraeli, jak veliký je dům Boží, jak nesmírný je prostor, který ovládá!
Bar 3:25 Je tak veliký, že nemá konce, vysoký a nezměřitelný.
Bar 3:26 Tam se zrodili obři, ti pověstní z dávnověku, velké postavy a zkušení v boji.
Bar 3:27 Ty si však Bůh nevyvolil, ani jim neukázal cestu k prozíravosti,
Bar 3:28 proto zahynuli: chyběla jim rozumnost, zahynuli pro svou omezenost.
Bar 3:29 Kdo vystoupil na nebe, vzal moudrost a snesl ji z oblaků?
Bar 3:30 Kdo přeplul moře a našel ji a získá ji za vybrané zlato?
Bar 3:31 Nikdo nezná její cestu, ani nepochopí její stezku.
Bar 3:32 Avšak ten, kdo ví všechno, zná ji, vynalezl ji svým věděním. On založil zemi na věčné časy a naplnil ji čtyřnohými zvířaty.
Bar 3:33 On vyslal světlo a ono šlo, zavolal je, a ono poslechlo s chvěním.
Bar 3:34 Hvězdy zazářily na vykázaných místech a jásaly.
Bar 3:35 Zavolal je a odpověděly: „Zde jsme“; zazářily jásavě vstříc svému Stvořiteli.
Bar 3:36 Takový je náš Bůh, jiný se mu nemůže rovnat.
Bar 3:37 Vynalezl všechny cesty rozumnosti a dal je svému služebníku Jákobovi, Izraeli, svému milému.
Bar 3:38 Tak se ukázala moudrost na zemi a setkala se s lidmi.
Bar 4:1 Moudrost , to je kniha Božích nařízení, zákon trvající navěky. Všichni, kdo se jí drží, dojdou života, kdo ji opustí, zemřou.
Bar 4:2 Obrať se, Jákobe, a chop se jí, jdi za září jejího světla.
Bar 4:3 Svou slávu nedávej jinému, a cizímu národu své výsady.
Bar 4:4 Blaze nám, Izraeli, že je nám známo, co se líbí Bohu.
Bar 4:5 Buď dobré mysli, můj lide, připomínko Izraele!
Bar 4:6 Byli jste prodáni pronárodům, ale ne k záhubě; protože jste rozhněvali Boha, byli jste vydáni protivníkům.
Bar 4:7 Rozhořčili jste toho, který vás učinil, tím, že jste obětovali běsům, a ne Bohu.
Bar 4:8 Zapomněli jste na věčného Boha, který vás odkojil, zarmoutili jste Jeruzalém, který vás vychoval.
Bar 4:9 Dcera jeruzalémská viděla Boží hněv, který na vás dopadl, a řekla: „Slyšte vy, kdo bydlíte okolo Sijónu, Bůh na mne přivedl velký zármutek.
Bar 4:10 Musím se dívat na zajetí svých synů a dcer, které na ně dopustil Věčný.
Bar 4:11 S radostí jsem je vychovala a propustila je s pláčem a nářkem.
Bar 4:12 Nikdo ať se nade mnou neraduje, vdovou od mnohých opuštěnou! Byla jsem zpustošena pro hříchy svých dětí, protože se uchýlily od Božího zákona,
Bar 4:13 neuznávaly jeho ustanovení, nešly cestami Božích přikázání, nekráčely po stezkách výchovy k spravedlnosti.
Bar 4:14 Ať přijdou, kdo bydlí okolo Sijónu; pamatujte na zajetí mých synů a dcer, které na ně dopustil Věčný!
Bar 4:15 Přivedl na ně pronárod zdaleka, pronárod krutý a cizího jazyka, který se nezastyděl před starci ani se neslitoval nad dětmi.
Bar 4:16 Odvedli vdově milované syny , i dcery jí uloupili, až zůstala sama.
Bar 4:17 Jak bych já vám mohla pomoci?
Bar 4:18 Jen ten, který ty zlé věci na vás přivedl, vytrhne vás z rukou vašich nepřátel.
Bar 4:19 Jděte, děti, jděte, já zůstanu opuštěná!
Bar 4:20 Odložila jsem šat pro pokojné dny, oblékla se v kajícné roucho proseb a budu volat k Věčnému, dokud budu živa.
Bar 4:21 Buďte dobré mysli, děti, volejte k Bohu! On vás vytrhne z nadvlády a z rukou nepřátel.
Bar 4:22 Vložila jsem naději ve Věčného, že vás zachrání, a Svatý mne naplnil radostí, že k vám brzy dojde milosrdenství od Věčného, vašeho Spasitele.
Bar 4:23 Musela jsem vás propustit s pláčem a nářkem, ale Bůh mi vás zase vrátí s potěšením a radostí navěky.
Bar 4:24 Jako nyní vidí ti, kdo bydlí okolo Sijónu, vaše zajetí, tak uvidí brzy spásu od vašeho Boha, která k vám přijde s velkou slávou a jasem od Věčného.
Bar 4:25 Děti, snášejte trpělivě hněv, který na vás přišel od Boha. Tvůj nepřítel tě pronásledoval, ale brzy uvidíš jeho záhubu a stoupneš mu na šíji.
Bar 4:26 Mí synové , které jsem hýčkala, museli jít po neschůdných cestách, byli odvlečeni jako stádo uloupené od nepřátel.
Bar 4:27 Buďte dobré mysli, děti, a volejte k Bohu; on, který to dopustil, se na vás rozpomene.
Bar 4:28 Jako jste ve svém smýšlení dříve bloudili pryč od Boha, tak se nyní obraťte a desetkrát více ho hledejte.
Bar 4:29 Ten, který na vás dopustil ty zlé věci, vás zachrání a dá vám věčnou radost.“
Bar 4:30 Buď dobré mysli, Jeruzaléme, potěší tě ten, kdo tě povolal jménem.
Bar 4:31 Běda těm, kdo se vůči tobě dopouštěli zlého, kdo se radovali z tvého pádu,
Bar 4:32 běda městům, kterým tvé děti musely otročit, běda tomu městu , které vzalo do zajetí tvé syny!
Bar 4:33 Jako se totiž radovalo nad tvým pádem a jásalo nad tvou porážkou, tak bude bědovat nad svým vlastním zpustošením.
Bar 4:34 Způsobím, že už v něm nebudou jásat zástupy a veselí se mu změní v žalost.
Bar 4:35 Věčný na ně sešle oheň na mnoho dnů, běsi v něm budou bydlet po dlouhou dobu.
Bar 4:36 Ohlédni se na východ, Jeruzaléme, pohlédni, jaké potěšení ti přichází od Boha!
Bar 4:37 Pohleď, přicházejí tvoji synové, které jsi musel propustit, přicházejí, shromážděni od východu až na západ slovem Svatého, a radují se z Boží slávy.
Bar 5:1 Odlož, Jeruzaléme, roucho smutku a trápení a navěky se oblékni důstojností slávy od Boha.
Bar 5:2 Přioděj se pláštěm spravedlnosti od Boha, vlož si na hlavu čelenku slávy Věčného.
Bar 5:3 Neboť Bůh ukáže tvou nádheru všemu pod nebem.
Bar 5:4 Navěky budeš od Boha nazýván „Pokoj spravedlnosti a sláva bohabojnosti“.
Bar 5:5 Vzchop se, Jeruzaléme, postav se na výšině, ohlédni se na východ a pohleď na své děti shromážděné slovem Svatého od slunce západu až po jeho východ, jak se radují, že Bůh se na ně rozpomněl.
Bar 5:6 Vyšly od tebe pěšky, odvlečeny nepřáteli, ale Bůh je k tobě přivede, obklopené slávou jako královský trůn.
Bar 5:7 Bůh totiž uložil, aby byla snížena každá vysoká hora i odvěké pahorky, aby byly vyplněny propasti a země urovnána, aby Izrael bezpečně kráčel ve slávě Boží.
Bar 5:8 A na Boží příkaz dají Izraeli stín lesy i každý vonný strom
Bar 5:9 a Bůh povede Izrael s radostí ve světle své slávy s milosrdenstvím a spravedlností jemu vlastní. Opis listu, který poslal Jeremjáš těm, kdo měli být babylónským králem odvlečeni jako zajatci do Babylónu, aby jim oznámil, co mu Bůh přikázal.
Bar 6:1 Pro hříchy, kterými jste zhřešili proti Bohu, budete jako zajatci odvlečeni do Babylónu Nebúkadnesarem, králem Babylóňanů.
Bar 6:2 Až přijdete do Babylónu, budete tam po dlouhou dobu, až do sedmého pokolení. Pak vás odtamtud vyvedu v pokoji.
Bar 6:3 Teď uvidíte v Babylónu bohy ze stříbra, ze zlata a ze dřeva, které lidé nosí na ramenou a kteří pronárodům nahánějí hrůzu.
Bar 6:4 Vy se však varujte, abyste se nepřipodobňovali těm cizákům a nejednali podobně. Nebojte se jejich bohů ,
Bar 6:5 až uvidíte zástup, jak se jim klaní zepředu i zezadu. Řekněte si v duchu: „ Jen tobě, Panovníku, sluší se klanět.“
Bar 6:6 Můj anděl je s vámi, on ochrání vaše duše.
Bar 6:7 Jazyk těch bohů je dílo řemeslníka; i když jsou pozlaceni a postříbřeni, jsou jen klam a nemohou mluvit.
Bar 6:8 Jako pro pannu, která si libuje v ozdobách, berou zlato a zhotovují věnce na hlavy svých bohů.
Bar 6:9 Stává se také, že kněží vezmou zlato a stříbro ze svých bohů a spotřebují je pro sebe, ba dávají z něho i nevěstkám v přístřešku.
Bar 6:10 Zdobí bohy šatem jako lidi, bohy ze stříbra a zlata i dřeva. Ale to je neuchrání před rezem a trouchnivěním.
Bar 6:11 I když jsou oblečeni v purpurovém šatu, musí jim utírat obličej od prachu, kterého se na nich v chrámě hodně usadí.
Bar 6:12 I žezlo mívá bůh jako nějaký soudce země, ale není schopen zničit toho, kdo ho uráží.
Bar 6:13 Má meč v pravici i sekeru, ale neubrání se ve válce ani lupičům.
Bar 6:14 Z toho je zřejmé, že to nejsou bohové. Nebojte se jich tedy.
Bar 6:15 Jako se něčí nádoba stane neužitečnou, když se rozbije, tak to dopadá s jejich bohy, když je postaví v chrámech:
Bar 6:16 jejich oči jsou plné prachu zvířeného nohama těch, kdo přicházejí.
Bar 6:17 Jako se kolem uzavírají nádvoří, když má být někdo veden na smrt, protože urazil krále, tak zajišťují kněží jejich chrámy branami, závorami a zámky, aby je lupiči nevykradli.
Bar 6:18 Rozsvěcují jim světla, více než sami potřebují , ačkoli nemohou vidět ani jediné.
Bar 6:19 Jsou totiž jako nějaký trám v domě. Jejich vnitřek, jak se říká, trouchniví, ale oni nevnímají, že červi ze země ni
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Sobota, 28. listopadu, 2020
Kniha Báruchova
[zkr. = Bar]
čí je i jejich šat.
Bar 6:20 Jejich tvář je černá od kouře, který je v domě.
Bar 6:21 Na jejich tělo i hlavu přilétají netopýři, vlaštovky i ptáci; podobně i kočky přicházejí .
Bar 6:22 Z toho je jasné, že to nejsou bohové. Nebojte se jich tedy.
Bar 6:23 Pokud na zlatě, kterým jsou krásně obloženi, nikdo nevyčistí skvrny, nebudou se lesknout. Ani nic necítili, když byli odléváni.
Bar 6:24 Byli koupeni za každou cenu, i když v nich není duch.
Bar 6:25 Protože jsou bez nohou, nosí se na ramenou a ukazují tak lidem svou bezcennost. I ti, kdo jim slouží, se musejí bát hanby, kdyby snad bohové upadli na zem, aby je nemuseli znovu postavit.
Bar 6:26 Pokud to někdo postaví zpříma, nepohne se to samo od sebe; když se nakloní, nenarovná se. Přesto jako pro mrtvé kladou před ně dary.
Bar 6:27 Jim přinášené oběti pak jejich kněží prodávají a spotřebují. Stejně tak i jejich ženy: část z toho nasolí, ani chudákovi, ani bezmocnému nic nedají. Jejich obětí se dotýkají ženy i při měsíčním krvácení a v šestinedělí.
Bar 6:28 Z toho tedy poznáváte, že to nejsou bohové; nebojte se jich.
Bar 6:29 Proč mají být nazýváni bohy, když ženy přisluhují těmto bohům ze stříbra, zlata a dřeva?
Bar 6:30 V jejich svatyních vysedávají kněží s potrhanými šaty, hlavy a brady ostříhané, hlavu nezahalenou.
Bar 6:31 Hlasitě naříkají a křičí před svými bohy jako někteří na pohřební hostině.
Bar 6:32 Z šatů, které kněží bohům odeberou, oblékají své ženy a děti.
Bar 6:33 Ať už zakusí od někoho zlo nebo dobro, nemohou odplatit. Nedovedou krále ani nastolit, ani sesadit.
Bar 6:34 Stejně tak nemohou dát ani bohatství, ani peníze. Zaváže-li se jim někdo slibem a ten pak nesplní, nejsou s to jej vymoci.
Bar 6:35 Člověka ze smrti nevytrhnou, ani slabšího před silnějším nezachrání.
Bar 6:36 Nevrátí zrak slepému člověku a toho, který je v tísni, nezachrání.
Bar 6:37 Nad vdovou se neslitují a sirotku neprokáží dobrodiní.
Bar 6:38 Podobní jsou kamenům ze skály, ti bohové ze dřeva, pozlacení a postříbření. Kdo jim slouží, budou zahanbeni.
Bar 6:39 Jak je tedy pokládat a prohlašovat za bohy?
Bar 6:40 Dokonce ani sami Kaldejci si jich neváží. Když totiž vidí němého, který nemůže mluvit, přinesou Béla a žádají, aby němý mluvil, jako kdyby byl Bél schopen vnímat.
Bar 6:41 Nedovedou své bohy opustit, i když poznali, že nevnímají.
Bar 6:42 Ženy pak ovinuté stužkami vysedávají při cestách a pálí otruby.
Bar 6:43 A když některou z nich odvede někdo mimojdoucí a vyspí se s ní , posmívá se sousedce, že nebyla tak žádoucí jako ona a že její stužka nebyla roztržena.
Bar 6:44 Cokoli se pro ně dělá, je podvod. Jak je tedy pokládat a prohlašovat za bohy?
Bar 6:45 Jsou dílem řezbářů a zlatníků; nemohou proto být ničím jiným než tím, co řemeslníci chtěli, aby byli.
Bar 6:46 Ti, kdo je zhotovili, nedosáhnou dlouhého věku; jak by tedy to, co oni zhotovili, mohli být bohové?
Bar 6:47 Jenom hanebný podvod zanechali svým potomkům.
Bar 6:48 Když vypukne válka nebo jiná pohroma, kněží se mezi sebou radí, kam se s nimi schovat.
Bar 6:49 Jak je tedy možno nepochopit, že to nejsou bohové, když ani sebe nezachrání od války a od pohromy?
Bar 6:50 Jsou jen ze dřeva, pozlacení a postříbření; podle toho se pozná, že jsou falešní. Všem pronárodům i králům bude jasné, že to nejsou bohové, ale dílo lidských rukou a že v nich není žádné dílo Boží.
Bar 6:51 Komu je tedy třeba uvádět ve známost, že to nejsou bohové?
Bar 6:52 Nenastolí krajině krále ani nedají lidem déšť.
Bar 6:53 Nevynesou rozsudek v soudní při ani nevysvobodí křivě obviněného. Jsou bezmocní jako vrány mezi nebem a zemí.
Bar 6:54 Vypukne-li požár v domě bohů ze dřeva, pozlacených a postříbřených, jejich kněží uprchnou a zachrání se, ale oni mezitím shoří jako polena.
Bar 6:55 Králi ani nepřátelům nekladou odpor.
Bar 6:56 Jak je tedy přijímat a pokládat za bohy?
Bar 6:57 Ani před zloději nebo lupiči se bohové ze dřeva, postříbření a pozlacení, nezachrání. Násilím jim vezmou zlato a stříbro i roucho, do něhož jsou oblečeni, utečou s tím a oni si nemohou pomoci.
Bar 6:58 A tak je lepší král, který prokazuje svoji statečnost, nebo užitečná nádoba v domě, kterou může užívat její majitel, než falešní bohové. Lepší než falešní bohové jsou dveře domu, které chrání to, co je v něm, nebo dřevěný sloup v královském paláci je lepší než falešní bohové.
Bar 6:59 I slunce, měsíc a hvězdy když září, protože jsou vyslány, aby sloužily, slouží poslušně.
Bar 6:60 Stejně tak i blesk, když se zableskne, je dobře vidět; stejně tak v každé krajině vane vítr.
Bar 6:61 I mraky, když je jim dán příkaz od Boha, aby táhly nad celou zemí, splní rozkaz. Také oheň, když je poslán shora, aby spálil hory i lesy, dělá, co má přikázáno.
Bar 6:62 Tyto modly však se jim nepodobají ani vzhledem, ani mocí.
Bar 6:63 Proto je nelze pokládat a prohlašovat za bohy. Nejsou schopny vynést rozsudek, ani lidem prokázat dobro.
Bar 6:64 Víte tedy, že to nejsou bohové; nebojte se jich.
Bar 6:65 Králům nezlořečí ani nežehnají.
Bar 6:66 Nedovedou ukázat znamení v pronárodech nebo na nebi ani nezáří jako slunce a nesvítí jako měsíc.
Bar 6:67 Lépe je na tom divá zvěř než oni; může uprchnout do bezpečí a sama se zachránit.
Bar 6:68 Naprosto nic nám nedokazuje, že to jsou bohové. Proto se jich nebojte.
Bar 6:69 Jako strašák v okurkovém poli, který nic neuhlídá, takoví jsou jejich bozi ze dřeva, pozlacení a postříbření.
Bar 6:70 Stejně tak se podobají trní na zahradě, na které si každý pták sedne. Nebo mrtvole, která je pohozena do temnot, jsou podobni bohové ze dřeva, pozlacení a postříbření.
Bar 6:71 Podle purpuru a kmentu, který na nich trouchniví, poznáte, že to nejsou bohové. Nakonec se stanou potravou jiným a ostudou krajiny.
Bar 6:72 Je tedy lépe spravedlivému, který nemá modly, protože bude ušetřen ostudy.
1. kniha Makabejská
1 Mak 1:1 Alexandr Makedonský, syn Filipův, vládl nejprve v Řecku. Pak vytrhl ze země Kitejců, porazil Dareia, krále Peršanů a Médů, a stal se místo něho králem.
1 Mak 1:2 Vedl četné války, zmocnil se ohrazených měst a pobil krále země.
1 Mak 1:3 Dostal se až na konec světa a vyplenil mnoho národů. Když celý svět před ním ztichl, jeho pýcha neznala hranic.
1 Mak 1:4 Shromáždil velmi silné vojsko, opanoval území jiných národů a vladařů, a všichni mu museli odvádět daně.
1 Mak 1:5 Potom však ulehl a poznal, že se blíží smrt.
1 Mak 1:6 Svolal své vznešené dvořany, s ním od mládí vychované, a ještě za svého života mezi ně rozdělil království.
1 Mak 1:7 Alexandr zemřel po dvanácti letech vlády.
1 Mak 1:8 Vlády se ujali jeho dvořané, každý na svém údělu.
1 Mak 1:9 Všichni si po jeho smrti nasadili královské čelenky a po nich zase na mnoho let jejich synové; napáchali mnoho zlého v zemi.
1 Mak 1:10 Z nich vzešel hříšný výhonek, Antiochos Epifanés, syn krále Antiocha, který byl rukojmím v Římě. Ten se ujal vlády v roce stém třicátém sedmém helénské éry.
1 Mak 1:11 V oněch dnech vzešli z Izraele svévolníci a svedli mnohé. Říkali: „Pojďme a uzavřeme smlouvu s okolními pohany; vždyť v té době, co jsme se jich stranili, potkalo nás jen mnoho zlého.“
1 Mak 1:12 Ten návrh se zalíbil
1 Mak 1:13 a někteří z lidu se ochotně vypravili ke králi. Ten jim dal plnou moc žít podle práva pohanů.
1 Mak 1:14 Vystavěli v Jeruzalémě stadion podle vzoru pohanů
1 Mak 1:15 a odstranili znamení své obřízky. Odpadli od svaté smlouvy a spřáhli se s pohany, propůjčili se k páchání zla.
1 Mak 1:16 Když měl Antiochos za to, že se jeho vláda upevnila, zatoužil vládnout i nad Egyptem, aby tak kraloval nad dvěma říšemi.
1 Mak 1:17 Vtrhl do Egypta s obrovským vojskem a s válečnými vozy, se slony a jízdou a s velikým loďstvem,
1 Mak 1:18 a vedl válku proti egyptskému králi Ptolemaiovi. Ptolemaios se před ním obrátil na útěk, protože měl mnoho padlých a raněných.
1 Mak 1:19 Antiochos dobyl egyptská opevněná města a zemi vyplenil.
1 Mak 1:20 Po porážce Egypta se Antiochos vrátil roku stého čtyřicátého třetího a napadl Izraele. S obrovským vojskem vtrhl do Jeruzaléma.
1 Mak 1:21 Zpupně vešel do svatyně a uloupil zlatý oltář a svícen se vším příslušným vybavením,
1 Mak 1:22 i stůl na předkladné chleby, obětní misky, poháry a zlaté kadidelnice, jakož i oponu a věnce. Zlatou ozdobu na průčelí chrámu a všechno zlato dal sloupat.
1 Mak 1:23 Zmocnil se stříbra, zlata i vzácných nádob a odvezl s sebou všechny poklady, jež objevil v úkrytech.
1 Mak 1:24 Když všechno vyplenil, odtáhl do své země. Způsobil krveprolití, a pyšnil se tím .
1 Mak 1:25 Všude v Izraeli nastal velký smutek.
1 Mak 1:26 Naříkali vůdcové a starší lidu, dívky a jinoši chřadli, uvadla krása žen.
1 Mak 1:27 Každý ženich zpíval žalozpěv a každá nevěsta seděla v manželské ložnici a plakala.
1 Mak 1:28 I země se chvěla kvůli svým obyvatelům a všechen dům Jákobův se oděl zahanbením.
1 Mak 1:29 Po dvou letech poslal král do judských měst vrchního výběrčího daní a ten přitáhl s obrovským vojskem k Jeruzalému.
1 Mak 1:30 Lstivě mluvil k jeho obyvatelům o míru, a když mu uvěřili, znenadání na město udeřil. Způsobil velikou pohromu a zahubil mnoho izraelského lidu.
1 Mak 1:31 Město vydrancoval a zapálil, pobořil domy a hradby kolem města.
1 Mak 1:32 Vojáci odvlekli do zajetí ženy a děti, zmocnili se i stád.
1 Mak 1:33 Pak obehnali Davidovo město vysokou a pevnou hradbou s mohutnými věžemi, aby jim sloužilo jako pevnost.
1 Mak 1:34 Usadili tam hříšné pohany, muže svévolné, kteří se tam opevnili.
1 Mak 1:35 Tam také uskladnili zbraně i potravu a kořist, kterou nakradli v Jeruzalémě. Stali se velikou hrozbou.
1 Mak 1:36 Stali se úkladným nebezpečím pro svatyni a natrvalo hrozivým protivníkem pro Izraele.
1 Mak 1:37 Kolem chrámu prolévali nevinnou krev a svatyni poskvrňovali.
1 Mak 1:38 Obyvatelé Jeruzaléma se kvůli nim rozprchli a město se stalo příbytkem cizinců. Vlastním potomkům se stalo cizinou, jeho děti je opustily.
1 Mak 1:39 Jeho svatyně zpustla jako poušť, svátky se proměnily ve dny zármutku, sobotní slavnosti v potupu, čest přišla v opovržení.
1 Mak 1:40 Jak bylo dříve plné slávy, tak bylo nyní plné pohrdání, jeho pýcha se změnila v truchlení.
1 Mak 1:41 Král dal vyhlásit v celém království, že se všichni musí stát jednolitým lidem,
1 Mak 1:42 že každý musí opustit vlastní obyčeje. Všechny národy se rozkazu krále podrobily,
1 Mak 1:43 i mnohým z Izraele se zalíbila králova bohoslužba, obětovali modlám a znesvěcovali sobotu.
1 Mak 1:44 Král poslal do Jeruzaléma a do judských měst posly s vyhláškami, že budou muset žít podle zákonů, jež byly jejich zemi cizí.
1 Mak 1:45 Nařídil zrušit zápalné oběti i obětní dary a úlitby ve svatyni, znesvěcovat soboty a svátky,
1 Mak 1:46 poskvrnit svatyni a svaté věci,
1 Mak 1:47 stavět oltáře, posvátné háje a modly, obětovat vepře a nečistá zvířata,
1 Mak 1:48 syny nechat neobřezané a jejich duše poskvrňovat všemožnou nečistotou a ohavností,
1 Mak 1:49 až by byla vymýcena každá vzpomínka na Boží zákon a změněna všechna jeho ustanovení.
1 Mak 1:50 Kdo by pak nejednal podle králova zákona, nechť zemře.
1 Mak 1:51 Podobná nařízení vydal pro celé království. Nade vším lidem ustanovil dohlížitele a judským městům nařídil, aby jedno po druhém obětovalo.
1 Mak 1:52 Mnozí z lidu se k nim připojili, všichni, kdo odpadli od Zákona a v zemi páchali zlo.
1 Mak 1:53 Izraele donutili uchylovat se do skrýší, kdekoli se dalo najít útočiště.
1 Mak 1:54 Patnáctého dne měsíce kislevu roku stého čtyřicátého pátého A