Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: 1. kniha KrálovskáKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pátek, 10. dubna, 2020
1. kniha Královská
[zkr. = 1 Král]
den právo svému služebníku i právo Izraeli, svému lidu,
1 Král 8:60 aby poznaly všechny národy země, že Hospodin je Bůh; není žádný jiný.
1 Král 8:61 Vaše srdce buď cele při Hospodinu, našem Bohu, abyste se řídili jeho nařízeními a dodržovali jeho přikázání tak jako dnes."
1 Král 8:62 Král a s ním celý Izrael slavili před Hospodinem obětní hod.
1 Král 8:63 Šalomoun obětoval Hospodinu v oběť pokojnou dvacet dva tisíce kusů skotu a sto dvacet tisíc kusů bravu. Tak zasvětili král a všichni Izraelci Hospodinův dům.
1 Král 8:64 Onoho dne posvětil král střed nádvoří, které je před Hospodinovým domem, neboť tam přinesl oběť zápalnou, obětní dar a tučné díly pokojných obětí, protože bronzový oltář, který je před Hospodinem, byl příliš malý, než aby pojal zápalnou oběť, obětní dar i tučné díly pokojných obětí.
1 Král 8:65 V onen čas slavil Šalomoun a s ním celý Izrael slavnost, velké shromáždění před Hospodinem, naším Bohem, od cesty do Chamátu až k Egyptskému potoku; trvala sedm dní a dalších sedm dní, celkem čtrnáct dní.
1 Král 8:66 Osmého dne propustil lid a oni dobrořečili králi a šli do svých stanů radostně a s dobrou myslí pro všechno, co dobrého učinil Hospodin svému služebníku Davidovi a Izraeli, svému lidu.
1 Král 9:1 Když Šalomoun dokončil budování Hospodinova domu i královského domu a všeho, co si s takovým zaujetím přál vykonat,
1 Král 9:2 ukázal se Hospodin Šalomounovi podruhé, jako se mu ukázal v Gibeónu.
1 Král 9:3 Hospodin mu řekl: "Vyslyšel jsem tvou modlitbu a tvou prosbu, s kterou ses na mne obrátil. Oddělil jsem jako svatý tento dům, který jsi vybudoval, a dal jsem tam spočinout svému jménu navěky. Mé oči i mé srdce tam budou po všechny dny.
1 Král 9:4 A co se tebe týče, budeš-li chodit přede mnou v bezúhonnosti srdce a přímosti, jako chodil tvůj otec David, jednat podle všeho, co jsem ti přikázal, dodržovat má nařízení a práva,
1 Král 9:5 upevním trůn tvého království nad Izraelem navěky, jak jsem přislíbil tvému otci Davidovi, že nebude z izraelského trůnu vyhlazen následník z tvého rodu.
1 Král 9:6 Jestliže se ode mne odvrátíte vy a vaši synové a nebudete dodržovat má přikázání a má nařízení, která jsem vám vydal, a půjdete sloužit jiným bohům a klanět se jim,
1 Král 9:7 vyhladím Izraele z povrchu země, kterou jsem jim dal, a zřeknu se domu, který jsem oddělil jako svatý pro své jméno. Izrael se stane pořekadlem a předmětem výsměchu mezi všemi národy.
1 Král 9:8 Nad tímto domem, ačkoli byl nejvyšší ze všech, ustrne a usykne každý kolemjdoucí. Bude se říkat: »Proč Hospodin takto naložil s touto zemí a s tímto domem?«
1 Král 9:9 A bude se odpovídat: »Protože opustili Hospodina, svého Boha, který vyvedl jejich otce z egyptské země, a chytili se jiných bohů, klaněli se jim a sloužili jim. Proto na ně Hospodin uvedl všechno toto zlo.«"
1 Král 9:10 Po uplynutí dvaceti let, během nichž Šalomoun stavěl oba domy, dům Hospodinův a dům královský,
1 Král 9:11 a týrský král Chíram podporoval Šalomouna cedrovým a cypřišovým dřevem a zlatem podle každého jeho přání, tehdy dal král Šalomoun Chíramovi dvacet měst v zemi galilejské.
1 Král 9:12 Chíram vyjel z Týru, aby se podíval na města, která mu Šalomoun dal, ale nezamlouvala se mu.
1 Král 9:13 Řekl tedy: "Cos mi to dal za města, můj bratře!" A nazval je zemí Kabúl. Tak se nazývá až dodnes.
1 Král 9:14 Chíram totiž poslal králi sto dvacet talentů zlata.
1 Král 9:15 Důvodem nucených prací, které král Šalomoun ukládal, bylo, aby budoval Hospodinův dům a dům svůj, Miló a jeruzalémské hradby, Chasór, Megido a Gezer.
1 Král 9:16 Farao, egyptský král, předtím vytáhl, dobyl Gezer a vypálil jej. Kenaance, kteří v městě bydleli, pobil a město dal věnem své dceři, ženě Šalomounově.
1 Král 9:17 Šalomoun vystavěl Gezer a Dolní Bét-chorón
1 Král 9:18 v zemi a Baalat a Tadmór v poušti,
1 Král 9:19 všechna města pro sklady, které Šalomoun měl, města pro vozbu a města pro koně a vše, co s tak velkým zaujetím budoval v Jeruzalémě i na Libanónu a v celé zemi, v níž vládl.
1 Král 9:20 Všechen lid, který zbyl z Emorejců, Chetejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců, kteří nebyli z Izraele,
1 Král 9:21 totiž jejich syny, kteří po nich v zemi zbyli, které Izraelci nedokázali vyhubit jako klaté, podrobil Šalomoun otrockým nuceným pracím, a tak je tomu až dodnes.
1 Král 9:22 Z Izraelců však Šalomoun neudělal otrokem nikoho; ti byli bojovníky, jeho služebníky, veliteli, tvořili osádku jeho válečných vozů a byli veliteli jeho vozby a jízdy.
1 Král 9:23 Správců představených nad pracemi pro Šalomouna bylo pět set padesát: ti panovali nad lidem konajícím tu práci.
1 Král 9:24 Tehdy, když faraónova dcera odešla z Města Davidova do svého domu, který jí Šalomoun vystavěl, začal stavět Miló.
1 Král 9:25 Třikrát za rok obětoval Šalomoun oběti zápalné a pokojné na oltáři, který vybudoval Hospodinu, a pálil na něm před Hospodinem kadidlo, když dům dokončil.
1 Král 9:26 Král Šalomoun dal také udělat lodě v Esjón-geberu, který je blízko Elótu na břehu Rákosového moře v edómské zemi.
1 Král 9:27 Na ty lodě poslal Chíram své služebníky, lodníky znalé moře, aby byli se služebníky Šalomounovými.
1 Král 9:28 Dopluli do Ofíru a přivezli odtamtud králi Šalomounovi čtyři sta dvacet talentů zlata.
1 Král 10:1 I královna ze Sáby uslyšela zprávu o tom, co Šalomoun vykonal pro Hospodinovo jméno, a přijela ho vyzkoušet hádankami.
1 Král 10:2 Přijela do Jeruzaléma s velmi okázalým doprovodem, s velbloudy nesoucími balzámy, velké množství zlata a drahokamy. Přišla k Šalomounovi a mluvila s ním o všem, co měla na srdci.
1 Král 10:3 Šalomoun jí zodpověděl všechny její otázky; ani jedna otázka nebyla pro krále tak tajemná, že by ji nezodpověděl.
1 Král 10:4 Když královna ze Sáby viděla všechnu Šalomounovu moudrost a dům, který vybudoval,
1 Král 10:5 i jídlo na jeho stole, zasedání jeho hodnostářů, pohotovost jeho služebnictva a jejich oděvy, jeho číšníky i jeho zápalnou oběť, kterou přinášel v Hospodinově domě, zůstala bez dechu.
1 Král 10:6 Řekla králi: "Co jsem slyšela ve své zemi o tvém podnikání i o tvé moudrosti, je pravda.
1 Král 10:7 Nevěřila jsem těm slovům, dokud jsem nepřišla a nespatřila to na vlastní oči. A to mi nebyla sdělena ani polovina. Překonal jsi moudrostí a blahobytem pověst, kterou jsem slyšela.
1 Král 10:8 Blaze tvým mužům, blaze těmto tvým služebníkům, kteří jsou ustavičně v tvých službách a naslouchají tvé moudrosti.
1 Král 10:9 Požehnán buď Hospodin, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a dosadil tě na izraelský trůn. Protože si Hospodin zamiloval Izraele navěky, ustanovil tě králem, abys zjednával právo a spravedlnost."
1 Král 10:10 Pak dala králi sto dvacet talentů zlata, velmi mnoho balzámu a drahokamy. Už nikdy nebylo přivezeno tolik takového balzámu, jaký dala královna ze Sáby králi Šalomounovi.
1 Král 10:11 Také Chíramovy lodě, které dopravovaly z Ofíru zlato, přivezly z Ofíru velmi mnoho almugímového dřeva a drahokamy.
1 Král 10:12 Z almugímového dřeva dal král udělat zábradlí pro dům Hospodinův i pro dům královský a citary a harfy pro zpěváky. Takové almugímové dřevo už víckrát nebylo dovezeno a dodnes se nevidí.
1 Král 10:13 Král Šalomoun splnil královně ze Sáby každé přání, jež vyslovila. Navíc jí dal dary hodné krále Šalomouna. Pak se odebrala i se svými služebníky do své země.
1 Král 10:14 Váha zlata, které bylo přiváženo Šalomounovi za jeden rok, činila šest set šedesát šest talentů,
1 Král 10:15 mimo zlato od kupců a ze zisku obchodníků i od všech králů západua místodržitelů země.
1 Král 10:16 Král Šalomoun dal udělat dvě stě pavéz z tepaného zlata; na jednu pavézu vynaložil šest set šekelů zlata.
1 Král 10:17 Dále dal udělat tři sta štítů z tepaného zlata; na jeden štít vynaložil tři hřivny zlata. Král je pak dal uložit do domu Libanónského lesa.
1 Král 10:18 Král dal také udělat veliký trůn ze slonoviny a obložil jej ryzím zlatem.
1 Král 10:19 Trůn měl šest stupňů, vzadu nahoře byl zaoblen, po obou stranách sedadla měl opěradla a vedle opěradel stáli dva lvi.
1 Král 10:20 Na šesti stupních tam stálo z obou stran dvanáct lvů. Nic takového nebylo zhotoveno v žádném království.
1 Král 10:21 Všechny nádoby, ze kterých král Šalomoun pil, byly zlaté a všechny předměty domu Libanónského lesa byly potaženy lístkovým zlatem; nic nebylo ze stříbra, to v Šalomounově době nemělo cenu.
1 Král 10:22 Král měl na moři zámořské loďstvo spolu s loděmi Chíramovými. Jednou za tři roky zámořské loďstvo přijíždělo a přiváželo zlato a stříbro, slonovinu, opice a pávy.
1 Král 10:23 Král Šalomoun převýšil všechny krále země bohatstvím i moudrostí.
1 Král 10:24 Celá země vyhledávala Šalomouna, aby slyšela jeho moudrost, kterou mu Bůh vložil do srdce.
1 Král 10:25 Každý přinášel svůj dar: předměty stříbrné i zlaté, pláště, zbroj, balzámy, koně, mezky, a to rok co rok.
1 Král 10:26 Tak Šalomoun nashromáždil vozy a jezdecké koně; měl tisíc čtyři sta vozů a dvanáct tisíc jezdeckých koní. Rozmístil je ve městech pro vozbu a u sebe v Jeruzalémě.
1 Král 10:27 Král měl v Jeruzalémě stříbra jako kamení a cedrů jako planých fíků, jakých roste mnoho v Přímořské nížině.
1 Král 10:28 Koně, které měl Šalomoun, přicházeli z Egypta. Karavany králových překupníků kupovaly stáda koní za pevnou cenu.
1 Král 10:29 Vůz se vyvážel z Egypta za šest set šekelů stříbra a kůň za sto padesát. Jejich prostřednictvím se vyváželi všem králům chetejským a aramejským.
1 Král 11:1 Král Šalomoun si zamiloval mnoho žen cizinek, faraónovu dceru, Moábky, Amónky, Edómky, Sidóňanky a Chetejky,
1 Král 11:2 z těch pronárodů, o nichž Hospodin Izraelcům řekl: "Nebudete vcházet k nim a oni nebudou vcházet k vám. Jistě by naklonili vaše srdce ke svým bohům." Šalomoun k nim přilnul velkou láskou.
1 Král 11:3 Měl mnoho žen: sedm set kněžen a tři sta ženin. Jeho ženy odklonily jeho srdce.
1 Král 11:4 Když nadešel Šalomounovi čas stáří, jeho ženy odklonily jeho srdce k jiným bohům, takže jeho srdce nebylo cele při Hospodinu, jeho Bohu, jako bylo srdce jeho otce Davida.
1 Král 11:5 Šalomoun chodil za božstvem Sidóňanů Aštoretou a za ohyzdnou modlou Amónců Milkómem.
1 Král 11:6 Tak se Šalomoun dopouštěl toho, co je zlé v Hospodinových očích, a neoddal se cele Hospodinu jako jeho otec David.
1 Král 11:7 Tehdy Šalomoun vystavěl posvátné návrší Kemóšovi, ohyzdné modle Moábců, na hoře, která je naproti Jeruzalému, a Molekovi, ohyzdné modle Amónovců.
1 Král 11:8 Totéž udělal pro všechny své ženy cizinky, které pálily kadidlo a obětovaly svým bohům.
1 Král 11:9 Hospodin se na Šalomouna rozhněval, že se srdcem odklonil od Hospodina, Boha Izraele, jenž se mu dvakrát ukázal
1 Král 11:10 a výslovně mu zakázal chodit za jinými bohy. Ale on nedbal na to, co Hospodin přikázal.
1 Král 11:11 Hospodin tedy řekl Šalomounovi: "Protože to s tebou dopadlo tak, že nedodržuješ mou smlouvu a má nařízení, která jsem ti přikázal, zcela jistě odtrhnu království od tebe a dám je tvému služebníku.
1 Král 11:12 Avšak za tvého života to neučiním kvůli tvému otci Davidovi. Odtrhnu je až z ruky tvého syna.
1 Král 11:13 Celé království však přece neodtrhnu, jeden kmen dám tvému synu kvůli svému služebníku Davidovi a kvůli Jeruzalému, který jsem vyvolil."
1 Král 11:14 Hospodin vzbudil Šalomounovi protivníka v Edómci Hadadovi. Byl z edómského královského rodu.
1 Král 11:15 Když totiž David byl v Edómu a Jóab, velitel vojska, vytáhl, aby pohřbil padlé, vybil v Edómu všechny mužského pohlaví.
1 Král 11:16 Jóab a celý Izrael tam byli usazeni šest měsíců, dokud v Edómu nebyli vyhlazeni všichni mužského pohlaví.
1 Král 11:17 Hadad však uprchl a s ním někteří edómští muži ze služebnictva jeho otce a přišli do Egypta. Hadad byl tenkrát příliš mladý.
1K
Text bible pro den: Sobota, 11. dubna, 2020
1. kniha Královská
[zkr. = 1 Král] i 11:18 Odešli z Midjánu a přišli do Páranu. Z Páranu s sebou vzali muže a přišli do Egypta k faraónovi, králi egyptskému. Farao mu dal dům, zaručil mu pokrm a dal mu i zemi.
1 Král 11:19 Hadad získal velkou přízeň v očích faraónových, takže mu dal za ženu sestru své manželky, sestru vznešené paní Tachpenésy.
1 Král 11:20 Sestra Tachpenésy mu porodila syna Genubata a Tachpenés ho po odstavení vychovávala přímo ve faraónově domě. Tak byl Genubat ve faraónově domě mezi faraónovými syny.
1 Král 11:21 V Egyptě Hadad uslyšel, že David ulehl ke svým otcům a že zemřel i velitel vojska Jóab. Proto Hadad řekl faraónovi: "Propusť mne, rád bych šel do své země."
1 Král 11:22 Farao mu řekl: "Co ti u mne chybí, že chceš jít do své země?" Odvětil: "Nic. Jenom mě propusť!"
1 Král 11:23 Bůh vzbudil Šalomounovi též protivníka v Rezónovi, synu Eljádovu, který uprchl svému pánu Hadad-ezerovi, králi Sóby.
1 Král 11:24 Shromáždil kolem sebe muže a stal se velitelem hordy, když je David začal vybíjet. Odešli do Damašku; tam se usídlili a v Damašku kralovali.
1 Král 11:25 Byl protivníkem Izraele po všechny Šalomounovy dny, spolu s tím zlem, které představoval Hadad. Zprotivil si Izraele, když kraloval nad Aramem.
1 Král 11:26 Také Jarobeám, syn Nebatův, služebník Šalomounův, Efratejec ze Seredy, jehož matka jménem Serúa byla vdovou, pozdvihl ruku proti králi.
1 Král 11:27 A důvod, proč pozdvihl ruku proti králi, je tento: Šalomoun vystavěl Miló a uzavřel trhlinu města svého otce Davida.
1 Král 11:28 Ten muž Jarobeám byl udatný bohatýr. Když Šalomoun mladíka uviděl, jak koná své dílo, ustanovil ho nad veškerou pracovní povinností domu Josefova.
1 Král 11:29 V onen čas vyšel jednou Jarobeám z Jeruzaléma. Cestou ho potkal prorok Achijáš Šíloský, zahalený do nového pláště. Byli na poli sami.
1 Král 11:30 Achijáš uchopil nový plášť, který měl na sobě, roztrhal jej na dvanáct kusů
1 Král 11:31 a řekl Jarobeámovi: "Vezmi si deset kusů! Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: »Hle, já odtrhnu království z ruky Šalomounovy a tobě dám deset kmenů.
1 Král 11:32 Jemu zbude jeden kmen ze všech izraelských kmenů kvůli mému služebníku Davidovi a kvůli Jeruzalému, městu, které jsem vyvolil.
1 Král 11:33 To proto, že mě opustili, klaněli se Aštoretě, božstvu Sidóňanů, Kemóšovi, božstvu Moábců, a Milkómovi, božstvu Amónovců. Nechodili po mých cestách, neřídili se tím, co je správné v mých očích, mými nařízeními a právními ustanoveními jeho otec David.
1 Král 11:34 Ale celé království mu z ruky nevezmu, neboť jsem ho ustanovil vladykou na celý život kvůli svému služebníku Davidovi, jehož jsem vyvolil a který mé příkazy a má nařízení dodržoval.
1 Král 11:35 Vezmu království z ruky jeho syna a dám je tobě, totiž deset kmenů.
1 Král 11:36 Jeho synu dám jeden kmen, tak, aby mému služebníku Davidovi zůstalo planoucí světlo po všechny dny přede mnou v Jeruzalémě, v městě, které jsem si vyvolil, abych tam dal spočinout svému jménu.
1 Král 11:37 Tebe si však vezmu, abys kraloval nade vším, po čem tvá duše touží. Ty budeš králem nad Izraelem.
1 Král 11:38 Budeš-li poslušný ve všem, co ti přikážu, a budeš-li chodit po mých cestách a řídit se tím, co je správné v mých očích, a dodržovat má nařízení a má přikázání, jak to činil můj služebník David, budu s tebou a vybuduji ti trvalý dům, jako jsem vybudoval Davidovi, a dám ti Izraele.
1 Král 11:39 Pokořím tím Davidovo potomstvo, ale ne pro všechny dny.«"
1 Král 11:40 Šalomoun usilovaI Jarobeáma usmrtit. Proto Jarobeám uprchl do Egypta k egyptskému králi Šíšakovi a zůstal v Egyptě až do Šalomounovy smrti.
1 Král 11:41 O ostatních příbězích Šalomounových, o všem, co konal, i o jeho moudrosti se píše, jak známo, v Knize příběhů Šalomounových.
1 Král 11:42 Šalomoun kraloval v Jeruzalémě nad celým Izraelem čtyřicet let.
1 Král 11:43 I ulehl Šalomoun ke svým otcům a byl pohřben v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Rechabeám.
1 Král 12:1 Rechabeám se odebral do Šekemu. Do Šekemu totiž přišel celý Izrael, aby ho ustanovil králem.
1 Král 12:2 Jarobeám, syn Nebatův, se o tom doslechl, když byl ještě v Egyptě, kam uprchl před králem Šalomounem; Jarobeám se totiž usadil v Egyptě.
1 Král 12:3 Poslali pro něj a povolali ho zpět. Jarobeám přišel s celým shromážděním Izraele a promluvili k Rechabeámovi:
1 Král 12:4 "Tvůj otec nás sevřel tvrdým jhem. Ulehči nám nyní tvrdou službu svého otce a těžké jho, které na nás vložil, a my ti budeme sloužit."
1 Král 12:5 Rechabeám jim řekl: "Jděte a po třech dnech se opět ke mně vraťte." A lid se rozešel.
1 Král 12:6 Král Rechabeám se radil se starci, kteří byli ve službách jeho otce Šalomouna, dokud ještě žil. Ptal se: "Jak vy radíte? Co mám tomuto lidu odpovědět?"
1 Král 12:7 Promluvili k němu takto: "Jestliže se dnes tomuto lidu projevíš jako služebník a posloužíš jim, jestliže jim vyhovíš a dáš jim laskavou odpověď, budou po všechny dny tvými služebníky."
1 Král 12:8 On však nedbal rady starců, kterou mu dávali, a radil se s mladíky, kteří s ním vyrostli a teď byli v jeho službách.
1 Král 12:9 Těch se zeptal: "Co radíte vy? Jak máme odpovědět tomuto lidu, který mi řekl: »Ulehči nám jho, které na nás vložil tvůj otec«?"
1 Král 12:10 Mladíci, kteří s ním vyrostli, promluvili k němu takto: "Toto řekni tomuto lidu, který k tobě promluvil slovy: »Tvůj otec nás obtížil jhem, ty však nám je ulehči.« Promluv k nim takto: »Můj malík je tlustší než bedra mého otce.
1 Král 12:11 Tak tedy můj otec na vás vložil těžké jho? Já k vašemu jhu ještě přidám. Můj otec vás trestal biči, já vás však budu trestat důtkami!«"
1 Král 12:12 Třetího dne přišel Jarobeám a všechen lid k Rechabeámovi, jak král nařídil: "Třetího dne se ke mně navraťte."
1 Král 12:13 Král lidu odpověděl tvrdě a nedbal rady, kterou mu dali starci.
1 Král 12:14 Promluvil k nim podle rady mladíků: "Můj otec vás obtížil jhem, já k vašemu jhu ještě přidám. Můj otec vás trestal biči, já vás však budu trestat důtkami."
1 Král 12:15 Král lid nevyslyšel, neboť to bylo řízení Hospodinovo. Tak se splnilo slovo, které Hospodin ohlásil Jarobeámovi, synu Nebatovu, skrze Achijáše Šíloského.
1 Král 12:16 Když celý Izrael uviděl, že je král nevyslyšel, dal lid králi tuto odpověď: "Jaký podíl máme v Davidovi? Nemáme dědictví v synu Jišajovu. Ke svým stanům, Izraeli! Nyní pohleď na svůj dům, Davide!" A Izrael se rozešel ke svým stanům.
1 Král 12:17 Proto Rechabeám kraloval pouze nad Izraelci usedlými v judských městech.
1 Král 12:18 Král Rechabeám vyslal Adoráma, který byl nad nucenými pracemi, ale celý Izrael ho ukamenoval k smrti. Král Rechabeám byl nucen skočit do vozu a utéci do Jeruzaléma.
1 Král 12:19 Tak se vzbouřil Izrael proti domu Davidovu, a to trvá dodnes.
1 Král 12:20 Když se celý Izrael doslechl, že se Jarobeám navrátil, poslali pro něj a povolali ho do pospolitosti a ustanovili ho za krále nad celým Izraelem. Při domě Davidově nezůstal nikdo kromě kmene Judova.
1 Král 12:21 Když přišel Rechabeám do Jeruzaléma, shromáždil celý dům Judův a kmen Benjamínův, sto osmdesát tisíc vybraných bojovníků, aby bojovali s domem izraelským a vrátili království Rechabeámovi, synu Šalomounovu.
1 Král 12:22 I stalo se slovo Boží k Šemajášovi, muži Božímu:
1 Král 12:23 "Řekni judskému králi Rechabeámovi, synu Šalomounovu, a celému domu Judovu a Benjamínovi i zbytku lidu:
1 Král 12:24 Toto praví Hospodin: »Netáhněte a nebojujte proti svým bratřím Izraelcům. Každý ať se vrátí do svého domu, neboť se to stalo z mé vůle.«" Uposlechli tedy Hospodinova slova a vrátili se zpět, jak Hospodin nařídil.
1 Král 12:25 Jarobeám vystavěl Šekem v Efrajimském pohoří a usadil se v něm. Odtud vyšel a vystavěl Penúel.
1 Král 12:26 Pak si Jarobeám v srdci řekl: "Nyní by se mohlo království navrátit k Davidovu domu.
1 Král 12:27 Kdyby tento lid chodil slavit obětní hody do Hospodinova domu v Jeruzalémě, obrátilo by se srdce tohoto lidu k jejich pánu, judskému králi Rechabeámovi. Mne by zabili a vrátili by se k judskému králi Rechabeámovi".
1 Král 12:28 Král se poradil a dal udělat dva zlaté býčky a řekl lidu: "Už jste se dost nachodili do Jeruzaléma. Zde jsou tvoji bohové, Izraeli, kteří tě vyvedli z egyptské země!"
1 Král 12:29 Jednoho býčka postavil v Bét-elu a druhého dal do Danu.
1 Král 12:30 To svádělo lid k hříchu. Lid chodíval za jedním z nich až do Danu.
1 Král 12:31 Jarobeám udělal též domy na posvátných návrších a nadělal ze spodiny lidu kněze, kteří nepocházeli z Léviovců.
1 Král 12:32 V osmém měsíci, patnáctého dne toho měsíce, zavedl Jarobeám svátek, podobný svátku v Judsku, a vystoupil k oltáři. Tak si počínal v Bét-elu: obětoval býčkům, které dal udělat, a ustanovil v Bét-elu kněze posvátných návrší, která nadělal.
1 Král 12:33 Vystoupil k oltáři, který dal udělat v Bét-elu, patnáctý den osmého měsíce, toho měsíce, v kterém si usmyslel zavést svátek pro Izraelce; vystoupil k oltáři pálit kadidlo.
1 Král 13:1 Když Jarobeám stanul u oltáře, aby pálil kadidlo, přišel do Bét-elu z Judska muž Boží s Hospodinovým slovem.
1 Král 13:2 Volal proti oltáři na Hospodinův pokyn: "Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: »Hle, Davidovu domu se narodí syn jménem Jóšijáš. Ten bude na tobě obětovat kněze posvátných návrší, kteří na tobě pálí kadidlo. Budou se na tobě spalovat i lidské kosti.«"
1 Král 13:3 Téhož dne dal i věštecké znamení: "Toto je věštecké znamení, které ohlásil Hospodin: Hle, oltář se roztrhne a popel z obětí, který je na něm, se rozsype."
1 Král 13:4 Když uslyšel král Jarobeám slovo muže Božího, které zvolal proti oltáři v Bét-elu, vztáhl od oltáře svou ruku a poručil: "Chopte se ho!" Ale ruka, kterou proti němu vztáhl, strnula, takže ji nemohl přitáhnout k sobě zpět.
1 Král 13:5 Oltář se roztrhl a popel z obětí se z oltáře rozsypal podle věšteckého znamení, které muž Boží učinil na Hospodinův pokyn.
1 Král 13:6 Král se na muže Božího obrátil se slovy: "Prosím, pros Hospodina, svého Boha, o shovívavost a modli se za mne, abych mohl přitáhnout ruku k sobě zpět." Muž Boží prosil Hospodina o shovívavost a král přitáhl ruku k sobě zpět a byla zase jako dřív.
1 Král 13:7 Král k muži Božímu promluvil: "Pojď se mnou do domu, posilni se a dám ti dar."
1 Král 13:8 Muž Boží králi odvětil: "I kdybys mi dal polovinu svého domu, nepůjdu s tebou. Na tomto místě nebudu jíst chléb ani pít vodu,
1 Král 13:9 neboť tak mi přikázal Hospodin svým slovem: »Nebudeš jíst chléb ani pít vodu a nevrátíš se zpět cestou, kterou jsi šel.«"
1 Král 13:10 Muž Boží pak odešel jinou cestou a nevracel se cestou, po níž do Bét-elu přišel.
1 Král 13:11 V Bét-elu bydlel jeden starý prorok. Jeho synové přišli a vyprávěli mu o všech činech, které toho dne vykonal muž Boží v Bét-elu. Vyprávěli svému otci i o tom, co promluvil ke králi.
1 Král 13:12 Nato se jich otec zeptal: "Kterou cestou odešel?" Jeho synové viděli, kudy muž Boží, který přišel z Judska, odešel.
1 Král 13:13 Poručil tedy synům: "Osedlejte mi osla!" Osedlali mu osla, on na něj nasedl
1 Král 13:14 a jel za mužem Božím. Našel jej, jak sedí pod posvátným stromem. Řekl mu: "Ty jsi ten muž Boží, který přišel z Judska?" Odpověděl: "Jsem."
1 Král 13:15 Nato mu řekl: "Pojď se mnou do domu a pojez chléb."
1 Král 13:16 Muž Boží pravil: "Nemohu se s tebou vrátit, nepůjdu s tebou. Na tomto místě nebudu jíst chléb ani s tebou pít vodu,
1 Král 13:17 neboť tak mi nařídil Hospodin svým slovem: »Nebudeš tam jíst chléb ani pít vodu ani se nevrátíš cestou, po níž jsi šel.«"
1 Král 13:18 On mu však řekl: "I já jsem prorok jako ty. Na Hospodinův pokyn ke mně promluvil anděl: »Přiveď ho s sebou zpátky do svého domu, ať pojí chléb a napije se vody.«" Tak ho obelhal.
1 Král 13:19 I vrátil se s ním, jedl chléb v jeho domě a pil vodu.
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 12. dubna, 2020
1. kniha Královská
[zkr. = 1 Král]
>1 Král 13:20 Když ještě seděli za stolem, stalo se slovo Hospodinovo k proroku, který ho přivedl zpět.
1 Král 13:21 Zvolal na muže Božího, který přišel z Judska: "Toto praví Hospodin: »Poněvadž ses vzepřel rozkazu Hospodinovu a nedodržel jsi příkaz, který ti dal Hospodin, tvůj Bůh,
1 Král 13:22 ale vrátil ses a jedls chléb a pils vodu na místě, o němž ti řekl: Nebudeš tam jíst chléb ani pít vodu, nedostane se tvé mrtvé tělo do hrobu tvých otců.«"
1 Král 13:23 Když prorok, kterého přivedl zpět, pojedl a napil se, osedlal mu osla
1 Král 13:24 a on odejel. Na cestě ho přepadl lev a usmrtil ho. Jeho mrtvola ležela na cestě a vedle ní stál osel; i lev stál vedle mrtvoly.
1 Král 13:25 Tu šli kolem nějací muži a viděli na cestě ležící mrtvolu i lva stojícího vedle té mrtvoly. Přišli do města, v němž bydlel ten starý prorok, a vykládali o tom.
1 Král 13:26 Když to uslyšel prorok, který ho přivedl z cesty zpět, řekl: "To je muž Boží, který se vzepřel Hospodinovu rozkazu. Hospodin jej vydal lvu a ten ho roztrhal a usmrtil podle slova, které k němu Hospodin promluvil."
1 Král 13:27 Pak rozkázal svým synům: "Osedlejte mi osla!" Osedlali mu ho.
1 Král 13:28 Odejel a nalezl mrtvolu ležící na cestě; vedle mrtvoly stál osel i lev. Lev nesežral mrtvolu ani neroztrhal osla.
1 Král 13:29 Prorok zvedl mrtvolu muže Božího, naložil ji na osla a vezl ji zpět. Ten starý prorok přišel do města, naříkal nad ním a pohřbil ho.
1 Král 13:30 Jeho mrtvé tělo uložil do svého hrobu a naříkali nad ním: "Běda, můj bratře!"
1 Král 13:31 Po pohřbu řekl svým synům: "Až umřu, pochovejte mě do hrobu, v němž je pohřben muž Boží. Vedle jeho kostí uložte i mé kosti.
1 Král 13:32 Jistě se stane to, co na Hospodinův pokyn volal proti oltáři v Bét-elu i proti všem domům na posvátných návrších v samařských městech."
1 Král 13:33 Ani po této události se Jarobeám neodvrátil od své zlé cesty, ale dál dělal kněze posvátných návrší ze spodiny lidu. Kdo chtěl, toho pověřil, aby byl knězem posvátných návrší.
1 Král 13:34 Touto věcí se Jarobeámův dům prohřešil, a proto musel být zničen a vyhlazen z povrchu země.
1 Král 14:1 V té době onemocněl Abijáš, syn Jarobeámův.
1 Král 14:2 I řekl Jarobeám své ženě: "Vstaň, přestroj se, aby se nepoznalo, že jsi žena Jarobeámova, a jdi do Šíla. Tam je prorok Achijáš, který mi ohlásil, že budu nad tímto lidem králem.
1 Král 14:3 Vezmi s sebou deset chlebů, ale rozdrobených, a lahvici medu a jdi k němu. On ti oznámí, co se s chlapcem stane."
1 Král 14:4 Jarobeámova žena tak učinila. Vydala se na cestu do Šíla a vstoupila do Achijášova domu. Achijáš už neviděl, jeho oči byly zastřeny stářím.
1 Král 14:5 Ale Hospodin Achijášovi řekl: "Hle, přišla žena Jarobeámova dotázat se tě na slovo o svém synu, který je nemocen. Promluvíš k ní tak a tak. Až přijde, bude se vydávat za někoho jiného."
1 Král 14:6 Sotvaže Achijáš uslyšel její kroky, když vcházela do dveří, řekl: "Vstup, ženo Jarobeámova! Proč se vydáváš za někoho jiného? Jsem k tobě poslán s tvrdým slovem.
1 Král 14:7 Jdi, řekni Jarobeámovi: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: »Vyvýšil jsem tě zprostředka lidu a učinil jsem tě vévodou nad Izraelem, svým lidem,
1 Král 14:8 odtrhl jsem království od domu Davidova a dal jsem je tobě. Ty však nejsi jako můj služebník David, který dodržoval má přikázání a následoval mě celým svým srdcem, takže konal jen to, co je správné v mých očích.
1 Král 14:9 Ty sis počínal hůře než všichni, kdo byli před tebou. Odešels a udělal sis jiné bohy, slité modly, a tak jsi mě urážel. Obrátil ses ke mně zády.
1 Král 14:10 Proto uvedu na Jarobeámův dům zlo. Vyhladím Jarobeámovi toho, jenž močí na stěnu, a v Izraeli zajatého i zanechaného. Vymetu Jarobeámův dům tak dokonale, jako se vymetá mrva.
1 Král 14:11 Kdo zemře Jarobeámovi v městě, toho sežerou psi, kdo zemře na poli, toho sežere nebeské ptactvo.« Tak promluvil Hospodin.
1 Král 14:12 Ty však vstaň a jdi domů. Až tvá noha vstoupí do města, dítě zemře.
1 Král 14:13 Všechen Izrael bude nad ním naříkat a pohřbí je. Jen ono samotné z Jarobeámova rodu přijde do hrobu, protože z Jarobeámova domu jen na něm nalezl Hospodin, Bůh Izraele, něco dobrého.
1 Král 14:14 Hospodin vzbudí proti Izraeli krále, který Jarobeámův dům vyhladí. Ještě dnes! Co říkám - hned teď!
1 Král 14:15 Hospodin bude bít Izraele, takže se bude klátit jako rákosí ve vodě, vyrve Izraele z dobré země, kterou dal jejich otcům, a rozptýlí je až za Řeku, protože si dělali posvátné kůly a Hospodina uráželi.
1 Král 14:16 Vydá Izraele pro Jarobeámovy hříchy, jichž se dopouštěl a jimiž svedl Izraele k hříchu."
1 Král 14:17 Jarobeámova žena se vydala na cestu a přišla do Tirsy. Sotva vstoupila na práh domu, chlapec zemřel.
1 Král 14:18 Pohřbili ho a všechen Izrael nad ním naříkal, podle slova, které ohlásil Hospodin skrze svého služebníka, proroka Achijáše.
1 Král 14:19 O ostatních příbězích Jarobeámových, jak válčil a kraloval, se píše v Knize letopisů králů izraelských.
1 Král 14:20 Jarobeám kraloval po dobu dvaceti dvou let. I ulehl ke svým otcům. Po něm se stal králem jeho syn Nádab.
1 Král 14:21 Rechabeám, syn Šalomounův, kraloval v Judsku. Bylo mu jedenačtyřicet let, když začal kralovat, a kraloval sedmnáct let v Jeruzalémě, v městě, které vyvolil Hospodin ze všech izraelských kmenů, aby tam spočinulo jeho jméno. Jeho matka se jmenovala Naama; byla to Amónka.
1 Král 14:22 Juda činil to, co je zlé v Hospodinových očích; popouzeli ho k žárlivosti svými hříchy, jichž se dopouštěli ještě víc než jejich otcové.
1 Král 14:23 Na každém vysokém pahorku a pod každým zeleným stromem si stavěli i oni posvátná návrší, posvátné sloupy a kůly.
1 Král 14:24 V zemi bylo také plno modlářského smilstva; páchali je podle všelijakých ohavností těch pronárodů, které Hospodin před Izraelci vyhnal.
1 Král 14:25 V pátém roce vlády krále Rechabeáma vytáhl Šíšak, král egyptský, proti Jeruzalému.
1 Král 14:26 Pobral poklady domu Hospodinova i poklady domu královského; pobral všechno. Pobral i všechny zlaté štíty, které pořídil Šalomoun.
1 Král 14:27 Místo nich pořídil král Rechabeám štíty bronzové a svěřil je velitelům běžců, kteří střežili vchod do královského domu.
1 Král 14:28 Kdykoli král vcházel do Hospodinova domu, běžci je přinášeli a zase odnášeli do místnosti pro běžce.
1 Král 14:29 O ostatních příbězích Rechabeámových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.
1 Král 14:30 Válka mezi Rechabeámem a Jarobeámem trvala po všechna ta léta.
1 Král 14:31 I ulehl Rechabeám ke svým otcům a byl pohřben vedle svých otců v Městě Davidově. Jeho matka se jmenovala Naama; byla to Amónka. Po něm se stal králem jeho syn Abijám.
1 Král 15:1 V osmnáctém roce vlády krále Jarobeáma, syna Nebatova, se stal králem nad Judou Abijám.
1 Král 15:2 Kraloval v Jeruzalémě tři léta. Jeho matka se jmenovala Maaka; byla to dcera Abíšalómova.
1 Král 15:3 Chodil ve všech hříších svého otce, jichž se před ním dopouštěl, a jeho srdce nebylo cele při Hospodinu, jeho Bohu, jako srdce jeho otce Davida.
1 Král 15:4 Ale pro Davida mu dal Hospodin, jeho Bůh, v Jeruzalémě planoucí světlo; vzbudil po něm jeho syna a upevnil Jeruzalém.
1 Král 15:5 To proto, že David činil to, co je správné v Hospodinových očích, a po celý svůj život se neodchýlil od ničeho, co mu on přikázal, kromě té věci s Chetejcem Urijášem.
1 Král 15:6 Válka mezi Rechabeámem a Jarobeámem trvala po všechna léta Abijámova života.
1 Král 15:7 O ostatních příbězích Abijámových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských. Válka mezi Abijámem a Jarobeámem trvala dál.
1 Král 15:8 I ulehl Abijám ke svým otcům a pohřbili ho v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Ása.
1 Král 15:9 Ve dvacátém roce vlády izraelského krále Jarobeáma se stal králem Ása, král judský.
1 Král 15:10 Kraloval v Jeruzalémě jedenačtyřicet let. Jeho matka se jmenovala Maaka; byla to dcera Abíšalómova.
1 Král 15:11 Ása činil to, co je správné v Hospodinových očích, jako jeho otec David.
1 Král 15:12 Vymýtil ze země ty, kdo se oddávali modlářskému smilstvu, a odstranil všechny hnusné modly, které udělali jeho otcové.
1 Král 15:13 Také svou matku Maaku zbavil jejího královského postavení za to, že udělala nestvůrnou modlu pro Ašéru. Ása její nestvůrnou modlu podťal a spálil v Kidrónském úvalu.
1 Král 15:14 I když nebyla odstraněna posvátná návrší, přece bylo srdce Ásovo po všechny jeho dny cele při Hospodinu.
1 Král 15:15 Svaté dary svého otce i své svaté dary, stříbro, zlato a různé předměty, přinesl do Hospodinova domu.
1 Král 15:16 Válka mezi Ásou a Baešou, králem izraelským, trvala po všechny jejich dny.
1 Král 15:17 Izraelský král Baeša vytáhl proti Judsku. Vystavěl Rámu, aby zabránil judskému králi Ásovi vycházet a vcházet.
1 Král 15:18 Ása vzal všechno stříbro a zlato, které zbylo v pokladech domu Hospodinova, i poklady domu královského a předal je svým služebníkům. Ty pak poslal král Ása k aramejskému králi Ben-hadadovi, synu Tabrimóna, syna Chezjóna, který sídlil v Damašku, se vzkazem:
1 Král 15:19 "Máme spolu smlouvu, měli ji i můj a tvůj otec. Zde ti posílám stříbro a zlato jako úplatu. Nuže, zruš svou smlouvu s izraelským králem Baešou, ať ode mne odtáhne."
1 Král 15:20 Ben-hadad krále Ásu uposlechl a poslal velitele se svými vojsky proti izraelským městům. Vybil Ijón, Ábel-bét-maaku, celý Kinerót a celou zemi Neftalí.
1 Král 15:21 Když to Baeša uslyšel, přestal stavět Rámu. Sídlil v Tirse.
1 Král 15:22 Král Ása vyzval celé Judsko, všechny bez výjimky, aby z Rámy odnášeli kámen a dřevo, z nichž stavěl Baeša. Král Ása z toho vystavěl Gebu Benjamínovu a Mispu.
1 Král 15:23 O všech ostatních příbězích Ásových, o všech jeho bohatýrských činech, o všem, co konal, i o městech, která vystavěl, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských; pouze ve stáří byl nemocen na nohy.
1 Král 15:24 I ulehl Ása ke svým otcům a byl pohřben vedle svých otců v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Jóšafat.
1 Král 15:25 V druhém roce vlády judského krále Ásy se stal králem nad Izraelem Nádab, syn Jarobeámův. Kraloval nad Izraelem dva roky.
1 Král 15:26 Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích. Chodil po cestě svého otce, v jeho hříchu, jímž svedl k hříchu Izraele.
1 Král 15:27 Proti němu zosnoval spiknutí Baeša, syn Achijášův, z domu Isacharova. V Gibetónu, který patří Pelištejcům, ho Baeša zabil. Nádab a všechen Izrael totiž Gibetón obléhali.
1 Král 15:28 Baeša ho usmrtil v třetím roce vlády judského krále Ásy a kraloval místo něho.
1 Král 15:29 Když se ujal kralování, vybil všechen dům Jarobeámův, nezanechal Jarobeámovi nic, co mělo dech; vyhladil jej podle slova Hospodinova, které ohlásil skrze svého služebníka Achijáše Šíloského.
1 Král 15:30 To pro Jarobeámovy hříchy, jichž se dopouštěl a jimiž svedl k hříchu Izraele, pro jeho urážky, jimiž urážel Hospodina, Boha Izraele.
1 Král 15:31 O ostatních příbězích Nádabových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.
1 Král 15:32 Válka mezi Ásou a izraelským králem Baešou trvala po všechny jejich dny.
1 Král 15:33 V třetím roce vlády judského krále Ásy se stal králem nad celým Izraelem Baeša, syn Achijášův. Kraloval v Tirse dvacet čtyři roky.
1 Král 15:34 Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích. Chodil po cestě Jarobeámově, v jeho hříchu, jímž svedl k hříchu Izraele.
1 Král 16:1 I stalo se slovo Hospodinovo k Jehúovi, synu Chananíovu, proti Baešovi:
1 Král 16:2 "Ačkoli jsem tě pozvedl z prachu a učinil jsem tě vévodou nad Izraelem, svým lidem, chodil jsi po cestě Jarobeámově a Izraele, můj lid, jsi svedl k hříchu, takže mě svými hříchy uráželi.
1 Král 16:3 Hle, já vymetu Baešu i jeho dů
LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Sobota, 11. dubna, 2020
Liturgické období: Bílá Sobota
Liturgická barva: bílá
Liturgický cyklus: A
Svátek:
Památka sv. Stanislava, biskupa a mučedníka [Nezávazná památka]
Text 1.čtení:Gn 1,1-2,2
Bůh viděl všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré.
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země však byla pustá a prázdná, temnota byla nad propastnou hlubinou a Boží dech vanul nad vodami. Tu Bůh řekl: "Buď světlo!" A bylo světlo. Bůh viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od temnoty. Bůh nazval světlo dnem a temnotu nocí. Nastal večer, nastalo jitro - den první. Potom Bůh řekl: "Ať je obloha uprostřed vod, ať odděluje jedny vody od druhých!" A stalo se tak. Bůh udělal oblohu, která oddělila vody pod oblohou od vod nad oblohou. Oblohu nazval Bůh nebem. Nastal večer, nastalo jitro - den druhý. Potom Bůh řekl: "Ať se shromáždí vody, které jsou pod nebem, na jedno místo a ukáže se souš!" A stalo se tak. Bůh nazval souš zemí a shromážděné vody nazval mořem. Bůh viděl, že je to dobré. Bůh řekl: "Ať vydá země zeleň, semenotvorné rostliny a ovocné stromy, které plodí na zemi ovoce nejrůznějšího druhu, s jádry uvnitř!" A stalo se tak. Tu země vydala zeleň, semenotvorné rostliny nejrůznějších druhů a stromy nesoucí ovoce s jádry uvnitř, nejrůznějšího druhu. A Bůh viděl, že je to dobré. Nastal večer, nastalo jitro - den třetí. Potom Bůh řekl: "Ať jsou svítilny na nebeské obloze, aby oddělovaly den od noci a byly jako znamení, ať (označují) údobí, dny a roky. Ať jsou svítilnami na nebeské obloze a osvětlují zemi!" A stalo se tak. Bůh udělal dvě velké svítilny: svítilnu větší, aby vládla dni, a svítilnu menší, aby vládla noci, a hvězdy. Bůh je umístil na nebeskou oblohu, aby svítily na zem, vládly dni a noci a oddělovaly světlo od temnoty. Bůh viděl, že je to dobré. Nastal večer, nastalo jitro - den čtvrtý. Potom Bůh řekl: "Ať se hemží voda živočichy a ptáci ať poletují nad zemí na nebeské obloze!" Bůh stvořil velká vodní zvířata a všechny živočichy nejrůznějších druhů, schopné pohybu, jimiž se hemží voda, a všechny okřídlené tvory nejrůznějších druhů. Bůh viděl, že je to dobré. Bůh jim požehnal slovy: "Ploďte a množte se a naplňte vodu v mořích a ptactvo ať se množí na zemi!" Nastal večer, nastalo jitro - den pátý. Potom Bůh řekl: "Ať vydá země živočichy různého druhu: krotká zvířata, drobnou zvířenu a divokou zvěř nejrůznějšího druhu." A stalo se tak. Bůh udělal různé druhy divoké zvěře, krotkých zvířat a všechny druhy drobné zemské zvířeny. Bůh viděl, že je to dobré. Potom Bůh řekl: "Učiňme člověka jako náš obraz, podle naší podoby. Ať vládne nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad krotkými zvířaty, divokou zvěří a nad veškerou drobnou zvířenou, která se pohybuje po zemi." Bůh stvořil člověka jako svůj obraz, jak obraz Boží ho stvořil, stvořil je jako muže a ženu. Bůh jim požehnal slovy: "Ploďte a množte se, naplňte zemi a podmaňte si ji! Vládněte nad rybami moře, nad ptactvem nebe i nade všemi živočichy, kteří se pohybují po zemi." A připojil: "Hle, k jídlu vám dávám všechny semenotvorné rostliny, co jich je na zemi, a všechny stromy, které plodí ovoce s jádry uvnitř. Též veškeré divoké zvěři, všemu nebeskému ptactvu, všemu, co se pohybuje po zemi a má v sobě dech života, dávám za pokrm všechny zelené rostliny." A stalo se tak. Bůh viděl všechno, co udělal, a hle - bylo to velmi dobré. Nastal večer, nastalo jitro - den šestý. Tak byla dokončena nebesa, země a všechno, co je oživuje. Sedmého dne Bůh skončil své dílo, které udělal, a přestal sedmého dne s veškerou prací, kterou vykonal.
Text žalmu:Žl 104,1-2a.5-6.10+12.13-14b.24+35c
Odp.: Sešli svého ducha, Hospodine, a obnov tvář země.
Veleb, duše má, Hospodina!
- Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký!
- Velebností a vznešeností ses oděl,
- světlem se halíš jako pláštěm.
Odp.
Zemi jsi založil na jejích základech,
- nezakolísá na věčné věky.
- Oceánem jsi ji přikryl jako šatem,
- nad horami stanuly vody.
Odp.
Pramenům dáváš stékat v potoky,
- které plynou mezi horami.
- Podél nich hnízdí nebeské ptactvo,
- ve větvích švitoří svou píseň.
Odp.
Ze svých komor zavlažuješ hory,
- země se sytí plody tvého díla.
- Dáváš růst trávě pro dobytek,
- bylinám užitečným člověku.
Odp.
Jak četná jsou tvá díla, Hospodine!
- Všechno jsi moudře učinil,
- země je plná tvého tvorstva.
- Veleb, duše má, Hospodina!
Odp.
Nebo:
Žl 33,4-5.6-7.12-13.20+22
Země je plná Hospodinovy milosti.
Hospodinovo slovo je správné,
- spolehlivé je celé jeho dílo.
- Miluje spravedlnost a právo,
- země je plná Hospodinovy milosti.
Odp.
Jeho slovem vznikla nebesa,
- dechem jeho úst všechen jejich zástup.
- Vodstva moří shrnuje jako do měchu,
- do nádrží slévá oceány.
Odp.
Blaze národu, jehož Bohem je Hospodin,
- blaze lidu, který si vyvolil za svůj majetek.
- Z nebe shlíží Hospodin,
- vidí všechny smrtelníky.
Odp.
Naše duše vyhlíží Hospodina,
- on sám je naše pomoc a štít.
- Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství,
- jak doufáme v tebe.
Odp.
Text 2.čtení:Gn 22,1-18
Oběť našeho praotce Abraháma.
Viz 2. neděle postní, cyklus B, 1. čtení, str. xxx.
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Bůh zkoušel Abraháma a řekl: "Abraháme!" Odpověděl: "Tady jsem!" Bůh pravil: "Vezmi svého syna, svého jediného syna, kterého miluješ, Izáka, a jdi do země Moria a obětuj ho tam jako celopal na jedné z hor, kterou ti označím." Abrahám vstal časně zrána, osedlal osla, vzal s sebou dva své služebníky a syna Izáka. Naštípal dříví pro celopal a vypravil se na místo, které mu Bůh jmenoval. Třetího dne, když Abrahám zdvihl oči, uviděl zdálky to místo. Tu pravil Abrahám svým služebníkům: "Zůstaňte zde s oslem a já s chlapcem půjdeme tamhle, abychom se klaněli, a pak se k vám vrátíme." Abrahám vzal dříví na celopal, naložil je na svého syna Izáka a do rukou si vzal oheň a nůž. A tak oba dva šli spolu. Cestou se Izák obrátil na svého otce Abraháma a řekl: "Otče!" Odpověděl: "Co je, můj synu?" Izák nato: "Hle, tady je oheň a dříví, ale kde je ovce k celopalu?" Abrahám odpověděl: "Bůh si vyhlédne ovci k celopalu, můj synu" - a šli oba dva spolu dál. Když došli na místo od Boha určené, Abrahám tam vystavěl oltář, narovnal dříví, svázal svého syna Izáka a položil ho na oltář, nahoru na dříví. Pak vztáhl Abrahám ruku a vzal nůž, aby zabil svého syna. Ale Hospodinův anděl na něho zavolal z nebe: "Abraháme, Abraháme!" Ten se ozval: "Tady jsem!" (Anděl) řekl: "Nevztahuj svou ruku na chlapce a nic mu nedělej, neboť nyní vím, že se bojíš Boha, když mi neodpíráš svého syna, svého jediného syna." Abrahám pozdvihl své oči, a hle - za ním beran, který se chytil za rohy v křoví. Abrahám šel, vzal ho a obětoval jako celopal místo svého syna. Abrahám nazval to místo "Hospodin se stará", proto se dnes říká: "Na hoře, kde se Hospodin stará". Hospodinův anděl zavolal na Abraháma podruhé z nebe a řekl: "Při sobě samém přísahám - praví Hospodin - že jsi to udělal a neodepřel jsi mi svého syna, svého jediného syna, zahrnu tě požehnáním a rozmnožím tvé potomstvo jako nebeské hvězdy, jako písek na mořském břehu, a tvé potomstvo se zmocní brány svých nepřátel. V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy země za to, že jsi mě poslechl."
Text evangelia:Mt 28,1-10
Byl vzkříšen z mrtvých a jde před vámi do Galileje.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Po sobotě, na úsvitu prvního dne v týdnu, přišla Marie Magdalská a druhá Marie podívat se na hrob. Vtom nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil z nebe, přistoupil, odvalil kámen a posadil se na něj. Jeho zjev byl jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Strachem z něho se strážci zděsili a klesli jako mrtví. Anděl promluvil k ženám: "Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše ukřižovaného. Není tady. Byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte a podívejte se na to místo, kam byl položen. A rychle jděte a povězte jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých. Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte. To jsem vám měl povědět." (Ženy) rychle odešly od hrobu a se strachem i s velkou radostí to běžely oznámit jeho učedníkům. Vtom šel Ježíš proti nim a řekl jim: "Buďte zdrávy!" Přistoupily, objaly mu nohy a poklonily se mu. Tu jim Ježíš řekl: "Nebojte se! Jděte a oznamte mým bratřím, ať odejdou do Galileje. Tam mě uvidí."
Doplňující text:Bílá sobota
Na Bílou sobotu trvá církev na modlitbách u Kristova hrobu a uvažuje o jeho umučení a smrti. Oltářní stůl je obnažen a neslaví se mše svatá. Teprve po slavných obřadech noční vigilie, které jsou přípravou na Kristovo zmrtvýchvstání, církev prožívá velikonoční radost naplňující celých následujících padesát dní. Svaté přijímání se může v tento den podávat jenom při zaopatřování jako viatikum.
Žl 16,5+8.9-10.11 (žalm)
Odp.: Ochraň mě, Bože, neboť se utíkám k tobě.
Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem i mou číší,
- ty mně zachováváš můj úděl.
- Hospodina mám neustále na zřeteli,
- nezakolísám, když je mi po pravici.
Odp.
Proto se raduje mé srdce, má duše plesá,
- i mé tělo bydlí v bezpečí,
- neboť nezanecháš mou duši v podsvětí,
- nedopustíš, aby tvůj svatý spatřil porušení.
Odp.
Ukážeš mi cestu k životu,
- u tebe je hojná radost,
- po tvé pravici je věčná slast.
Odp.
Ex 14,15-15,1 (3. čtení)
Synové Izraele šli středem moře po souši.
Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Hospodin pravil Mojžíšovi: "Co ke mně křičíš? Poruč synům Izraele, ať táhnou dál! A ty zdvihni svou hůl, vztáhni ruku nad moře a rozděl ho, aby synové Izraele mohli jít středem moře po souši. A já zatvrdím srdce Egypťanů, takže půjdou za nimi. Ukážu svou moc na faraónovi, na celém jeho vojsku, na jeho vozech a jezdcích, aby Egypťané poznali, že já jsem Hospodin, když ukážu svou moc na faraónovi, na jeho vozech a jezdcích." Boží anděl, který šel před táborem Izraelitů, změnil místo a šel za nimi. Také oblačný sloup změnil místo a položil se za ně. Přišel tak mezi tábor Egypťanů a mezi tábor Izraelitů. Byla tma a mlha. Tak přešla noc a po celou noc se jedni nepřiblížili k druhým. Mojžíš vztáhl svou ruku nad moře a Hospodin hnal moře prudkým žhavým větrem po celou noc zpět a moře vysušil. Vody se rozdělily a voda stála jako zeď po pravici i po levici, takže synové Izraele šli středem moře po souši. Egypťané je následovali. Všichni faraónovi koně, jeho vozy a jezdci šli za nimi středem moře. Když nadešla doba ranní hlídky, pohleděl Hospodin z ohnivého a oblačného sloupu na tábor Egypťanů a způsobil zmatek v jejich táboře; zadrhl jim kola u vozů, takže mohli pokračovat v jízdě jen s velkými obtížemi. Proto Egypťané křičeli: "Utečme před Izraelem, vždyť Hospodin bojuje za ně proti Egypťanům!" Hospodin nařídil Mojžíšovi: "Vztáhni svou ruku nad moře, aby se vody vrátily na Egypťany, na jejich vozy i jezdce!" Když tedy Mojžíš vztáhl svou ruku nad moře, moře se vrátilo časně zrána na své původní místo. Egypťané prchali proti němu a Hospodin je vrhl doprostřed moře. Vody se valily nazpět a zaplavily vozy i jezdce a celé faraónovo vojsko, které se hnalo za nimi do moře, a nezbyl z nich ani jeden. Synové Izraele však prošli středem moře po souši a voda jim stála jako zeď po pravici i po levici. Tak Hospodin vysvobodil v ten den Izraelity z moci Egypťanů a Izraelité viděli mrtvé Egypťany na mořském břehu a pocítili mocnou ruku, kterou Hospodin zasáhl proti Egypťanům. Lid se bál Hospodina a věřil jemu i jeho služebníku Mojžíšovi. Tehdy zazpíval Mojžíš se syny Izraele tuto píseň Hospodinu.
Ex 15,1-2.3-4.5-6.17-18 (žalm)
Odp.: Chci zpívat Hospodinu, neboť je velmi vznešený.
Chci zpívat Hospodinu, neboť je velmi vznešený,
- koně i jezdce svrhl do moře.
- Hospodin je má síla, jej opěvuji,
- stal se mou spásou.
- On je můj Bůh, a já ho chválím,
- Bůh mého otce, a já ho oslavuji.
Odp.
Hospodin je hrdina ve válce,
- jeho jméno je Hospodin.
- Faraónovy vozy a jeho vojsko svrhl do moře,
- výkvět jeho reků byl potopen v Rákosovém moři.
Odp.
Hlubiny je přikryly,
- zřítili se do propasti jako kámen.
- Tvá pravice, Hospodine, ukazuje svou moc a sílu,
- tvá pravice, Hospodine, drtí nepřátele.
Odp.
Přivedeš a zasadíš svůj lid na hoře, na svém vlastnictví,
- na místě, kde si, Hospodine, buduješ své sídlo,
- ve svatyni, Pane, kterou vystavěly tvé ruce.
- Hospodin bude kralovat navěky a navždy.
Odp.
Iz 54,5-14 (4. čtení)
Ve věčné lásce se nad tebou slituje Hospodin, tvůj vykupitel.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Hospodin mluví ke (své nevěstě) Jeruzalému: Neboj se, nebudeš zklamána, vždyť tvým manželem bude tvůj stvořitel, Hospodin zástupů je jeho jméno; tvým vykupitelem je Svatý Izraele, nazývá se: Bůh celé země. Ano, jak opuštěnou ženu, sklíčenou na duchu, povolal tě Hospodin. Může být zavržena manželka z mládí? - pravil tvůj Bůh. Na maličkou chvilku jsem tě opustil, avšak s velkým slitováním se tě znovu ujmu. Ve výbuchu hněvu jsem skryl na chvíli před tebou svou tvář; ve věčné lásce se však nad tebou slituji - pravil Hospodin, tvůj vykupitel. Chci jednat jako za dnů Noemových: tehdy jsem přísahal, že již nezaleji Noemovou potopou zemi, nyní přísahám, že se již na tebe nerozhněvám, nebudu ti hrozit. I kdyby hory ustoupily a pahorky kolísaly, má láska od tebe neustoupí, nezakolísá moje smlouva, která dává pokoj - pravil Hospodin, který tě miluje. Ubohá, šlehaná bouří, bez útěchy! Hle, položím tvé kameny na granáty, základy tvé na safíry, tvá cimbuří udělám z rubínů, brány tvé z křišťálů, všechny tvé hradby z drahokamů. Všichni tvoji synové budou Hospodinovými učedníky, štěstí tvých synů bude veliké. Na spravedlnosti budeš založena, zbavena útlaku, nebudeš se bát, (zbavena) hrůzy - už se k tobě nepříblíží.
Žl 30,2+4.5-6.11+12a+13b (žalm)
Odp.: Chci tě oslavovat, Hospodine, neboť jsi mě vysvobodil.
Chci tě oslavovat, Hospodine, neboť jsi mě vysvobodil,
- nedopřál jsi, aby se nade mnou radovali moji nepřátelé.
- Hospodine, z podsvětí jsi vyvedl mou duši,
- zachovals mi život mezi těmi, kteří do hrobu klesli.
Odp.
Zpívejte Hospodinu, jeho zbožní,
- a vzdávejte díky jeho svatému jménu!
- Vždyť jeho hněv trvá chvíli,
- ale jeho laskavost po celý život,
- zvečera se uhostí pláč,
- zjitra však jásot.
Odp.
Slyš, Hospodine, a smiluj se nade mnou,
- pomoz mi, Hospodine!
- Můj nářek jsi obrátil v tanec,
- Hospodine, můj Bože, chci tě chválit navěky!
Odp.
Iz 55,1-11 (5. čtení)
Pojďte ke mně, a naplní vás nový život! Sjednám s vámi věčnou smlouvu.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Toto praví Hospodin: "Nuže, vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě; i když jste bez stříbra, pojďte, zásobte se a jezte, pojďte a kupujte bez stříbra a zdarma víno a mléko! Proč odvažovat stříbro za to, co není chléb, svůj výdělek za to, co nesytí? Slyšte mě a budete hodovat, vychutnávat tučná jídla! Nakloňte ucho své a pojďte ke mně! Poslouchejte, a naplní vás nový život! Uzavřu s vámi věčnou smlouvu na věrných slibech (daných) Davidovi. Hle, národům jsem ho ustanovil zákonodárcem, knížetem a vládcem kmenů. Přivoláš národ, který neznáš, a národy, které tě neznaly, přiběhnou k tobě kvůli Hospodinu, tvému Bohu, kvůli Svatému Izraele, který tě oslavil. Hledejte Hospodina, když je možné ho najít, vzývejte ho, když je blízko! Ať přestane bezbožník hřešit, zločinec ať (změní) své smýšlení; ať se obrátí k Hospodinu, a on se nad ním smiluje, k našemu Bohu, který mnoho odpouští, neboť nejsou mé myšlenky myšlenky vaše ani vaše chování není podobné mému - praví Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho, mé smýšlení od smýšlení vašeho. Jako déšť a sníh padá z nebe a nevrací se tam, ale svlažuje zemi a působí, že může rodit a rašit, ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem, které vyjde z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku, ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří se mu, k čemu jsem ho poslal."
Iz 12,2-3.4bcd.5-6 (žalm)
Odp.: S radostí budete vážit vodu z pramenů spásy.
Bůh je má spása!
- Bez obavy mohu doufat.
- Hospodin je má síla a má chvála,
- stal se mou spásou.
- S radostí budete vážit vodu
- z pramenů spásy.
Odp.
Děkujte Hospodinu, vzývejte jeho jméno!
- Hlásejte mezi národy jeho díla,
- zvěstujte vznešenost jeho jména!
Odp.
Zpívejte Hospodinu, neboť učinil velkolepé věci,
- ať je to známé po celé zemi!
- Plesejte a jásejte, obyvatelé Siónu,
- neboť velikým uprostřed vás je Svatý Izraele.
Odp.
Bar 3,9-15.32-4,4 (6. čtení)
Choď po cestě vstříc světlu Hospodinovy moudrosti.
Čtení z knihy proroka Barucha.
Slyš, Izraeli, přikázání života, napni sluch, abys poznal moudrost! Čím to, Izraeli, že jsi v nepřátelské zemi, že chřadneš v cizí zemi, poskvrněn jako mrtvoly, že jsi připočten k těm, kteří sestoupili do podsvětí? Opustil jsi studnici moudrosti! Neboť kdybys byl chodil po Boží cestě, přebýval bys v pokoji navěky. Nauč se, kde je poznání, kde síla, kde důvtip, abys tím poznal, kde je dlouhý věk a život, kde v pokoji září oči. Kdo nalezl místo (moudrosti), kdo vešel do jejích pokladnic? Zná ji však ten, který ví všecko, svým důmyslem ji vynašel; který založil zemi na věčné časy a naplnil ji zvířaty; který vypouští světlo, a (ono) jde, volá na ně, a (ono) ho poslouchá s třesením. Hvězdy vesele září na svých místech; zavolá-li je, řeknou: "Tady jsme!" - a s radostí svítí svému Tvůrci. To je náš Bůh, nemůže být jiný k němu přirovnán. Vynašel všechny cesty k moudrosti a dal je svému služebníku Jakubovi a Izraeli, svému miláčkovi. Potom se (moudrost) ukázala na zemi a stýkala se s lidmi. Ona je knihou Božích přikázání a zákonem, který platí na věčné časy; všichni, kteří se jí drží, (přijdou) k životu, k smrti pak ti, kdo ji opustili. Obrať se, Jakube, a uchop ji, choď po cestě v jejím lesku, vstříc jejímu světlu! Svou slávu nedávej jinému ani to, co ti prospívá, cizímu národu. Blahoslavení jsme, Izraeli, že známe, co se líbí Bohu.
Žl 19,8.9.10.11 (žalm)
Odp.: Pane, ty máš slova věčného života.
Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši,
- Hospodinův příkaz je spolehlivý, nezkušenému dává moudrost.
Odp.
Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci,
- Hospodinův rozkaz je jasný, osvětluje oči.
Odp.
Bázeň před Hospodinem je upřímná, trvá navěky,
- Hospodinovy výroky jsou pravdivé, všechny jsou spravedlivé.
Odp.
Dražší jsou nad zlato, nad hojnost ryzího zlata,
- sladší jsou nad med, nad šťávu z plástů.
Odp.
Ez 36,16-17a.18-28 (7. čtení)
Pokropím vás očistnou vodou a dám vám nové srdce.
Čtení z knihy proroka Ezechiela.
Hospodin mě oslovil: "Synu člověka, když bydlel Izraelův dům ve své vlasti, poskvrnil ji svým chováním i svými skutky. Proto jsem na ně vylil svůj hněv pro krev, kterou prolili na zemi, znesvěcenou jejich modlami. Rozptýlil jsem je mezi národy, do zemí rozehnal, soudil jsem je podle jejich chování a skutků. Kamkoli však přišli mezi národy, znesvěcovali mé svaté jméno, neboť se říkalo: Je to lid Hospodinův, a přece museli vyjít z jeho země! Slitoval jsem se tedy nad svým svatým jménem, znesvěceným od Izraelova domu mezi národy, k nimž přišli. Proto řekni Izraelovu domu: Tak praví Pán, Hospodin: Nedělám to pro vás, Izraelův dome, ale pro své svaté jméno, které jste znesvětili mezi národy, k nimž jste přišli. Posvětím své veliké jméno, znesvěcené mezi národy. Vy jste ho mezi nimi znesvětili! Tu poznají národy, že já jsem Hospodin - praví Pán, Hospodin - až na vás před jejich očima dokážu, že jsem svatý! Vezmu vás z národů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás do vaší vlasti. Pokropím vás očistnou vodou a budete čistí od všech svých nečistot, očistím vás od všech vašich model. Dám vám nové srdce, vložím do vás nového ducha, odejmu z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. Vložím do vás svého ducha a způsobím, že budete žít podle mých zákonů, zachovávat má přikázání a plnit je. Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, budete mým lidem a já budu vaším Bohem."
Žl 42,3.5bcd; 43,3.4 (žalm)
Odp.: Jako laň prahne po vodách bystřin, tak prahne má duše po tobě, Bože!
Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu:
- kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?
Odp.
Vzpomínám, jak jsem putovával v zástupu,
- jak jsem je vodíval k Božímu domu
- s hlasitým jásotem a chvalozpěvem
- ve svátečním průvodu.
Odp.
Sešli své světlo a svou věrnost: ty ať mě vedou
- a přivedou na tvou svatou horu a do tvých stanů.
Odp.
Pak přistoupím k Božímu oltáři,
- k Bohu, který mě naplňuje radostí.
- Oslavím tě citerou,
- Bože, můj Bože!
Odp.
Nebo, uděluje-li se křest:
Iz 12,2-3.4bcd.5-6, jako po 5. čtení
Nebo:
Žl 51,12-13.14-15.18-19 (žalm)
Odp.: Stvoř mi čisté srdce, Bože!
Stvoř mi čisté srdce, Bože!
- Obnov ve mně ducha vytrvalosti.
- Neodvrhuj mě od své tváře
- a neodnímej mi svého svatého ducha.
Odp.
Vrať mi radost ze své ochrany
- a posilni mou velkodušnost.
- Bezbožné budu učit tvým cestám
- a hříšníci se budou obracet k tobě.
Odp.
Vždyť nemáš zálibu v oběti,
- kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.
- Mou obětí, Bože, je zkroušený duch,
- zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.
Odp.
Řím 6,3-11 (epištola)
Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.
(Bratři!) My všichni, kteří jsme byli křtem ponořeni v Krista Ježíše, byli jsme tím křtem ponořeni do jeho smrti. Tím křestním ponořením do jeho smrti byli jsme spolu s ním pohřbeni. A jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, tak i my teď musíme žít novým životem. Neboť jestliže jsme s ním srostli tak, že jsme mu podobní v jeho smrti, budeme mu tak podobní i v jeho zmrtvýchvstání. Vždyť přece víme, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby ztratila svou moc hříšná přirozenost a my abychom už hříchu neotročili. Neboť kdo umřel, je osvobozen od hříchu. Jestliže jsme však s Kristem umřeli, jsme přesvědčeni, že spolu s ním také budeme žít. Víme totiž, že Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, smrt nad ním už nemá vládu. Kdo umřel, umřel hříchu jednou provždy, a když žije, žije pro Boha. Tak i vy se považujte za mrtvé hříchu, ale za žijící Bohu, když jste spojeni s Kristem Ježíšem.
Po epištole všichni vstanou. Kněz slavnostně zazpívá Aleluja a všichni opakují po něm. Žalmista nebo zpěvák zpívá žalm a lid odpovídá Aleluja.
Žl 118,1-2.16ab+17.22-23 (žalm)
Odp: Aleluja, aleluja, aleluja.
Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý,
- jeho milosrdenství trvá navěky.
- Nechť řekne dům Izraelův:
- "Jeho milosrdenství trvá navěky."
Odp.
Hospodinova pravice mocně zasáhla,
- Hospodinova pravice mě pozvedla.
- Nezemřu, ale budu žít
- a vypravovat o Hospodinových činech.
Odp.
Kámen, který stavitelé zavrhli,
- stal se kvádrem nárožním.
- Hospodinovým řízením se tak stalo,
- je to podivuhodné v našich očích.
Odp.
------------------------------------------------------------
OBNOVA KŘESTNÍHO VYZNÁNÍ
Když skončil křest (biřmování) - nebo, nebyl-li nikdo křtěn, po svěcení vody - všichni vstoje a s rozsvícenými svíčkami v rukou obnoví křestní vyznání.
Kněz promluví k věřícím těmito anebo podobnými slovy:
My všichni máme účast na Kristově vítězství nad smrtí: Neboť křtem jsme byli spolu s Kristem pohřbeni, abychom s Kristem vstali k novému životu. Proto nyní vykonejme to, nač jsme se čtyřicet dní připravovali, a obnovme své křestní vyznání: Zřekněme se ducha zla a vyznejme víru v Krista Ježíše, zřekněme se hříchu a slibme, že chceme sloužit Bohu v jeho svaté církvi.
Kněz: Zříkáte se tedy ducha zla?
Všichni: Ano.
Kněz: I všeho, co působí?
Všichni: Ano.
Kněz: I všeho, čím se pyšní?
Všichni: Ano.
-------------------------------------------------
Nebo:
Kněz: Chcete tedy žít ve svobodě dětí Božích, a zříkáte se proto hříchu?
Všichni: Ano.
Kněz: Chcete, aby vás nikdy hřích neovládl, a zříkáte se proto všeho, co k němu láká?
Všichni: Ano.
Kněz: Zříkáte se tedy ducha zla a všeho, co působí a čím se pyšní?
Všichni: Ano.
-------------------------------------------------
Potom kněz pokračuje:
Kněz: Věříte v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země?
Všichni: Věřím.
Kněz: Věříte v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se narodil z Marie Panny, byl ukřižován a pohřben, vstal z mrtvých a sedí na pravici Otcově?
Všichni: Věřím.
Kněz: Věříte v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení mrtvých a život věčný?
Všichni: Věřím.
Kněz končí slovy:
Všemohoucí Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, nás vysvobodil z hříchu a dal nám život z vody a z Ducha svatého. Kéž v nás svou milost chrání, abychom byli s Kristem spojeni na věky věků.
O: Amen.
Kněz kropí lid svěcenou vodou. Všichni přitom zpívají následující antifonu nebo jiný zpěv, mající křestní charakter.
Viděl jsem pramen vody, který vyvěral z chrámu na pravé straně, aleluja.
A všichni, k nimž voda dosáhla, byli uzdraveni a volají: Aleluja, aleluja.
Když kněz pokropil lid svěcenou vodou, odebere se k sedadlu. Vynechává se vyznání víry. Následují přímluvy, jichž se poprvé účastní také novokřtěnci.
Liturgické texty jsou převzaty z Misálu Katolické církve.
www.farnoststrasnice.cz © 2009-2015