Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha ŽalmůKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Středa, 12. června, 2024
Kniha Žalmů
[zkr. = Žl]
eho nepřátele, obrátil bych ruku proti jeho protivníkům.
Žl 81:16 Ti, kdo Hospodina nenávidí, vtírali by se do jeho přízně, věčně by trval čas jeho lidu,
Žl 81:17 bělí pšeničnou by ho sám krmil. Medem ze skály tě budu sytit!
Žl 82:1 Žalm pro Asafa. V shromáždění bohů postavil se Bůh, vykoná soud mezi bohy:
Žl 82:2 "Dlouho ještě chcete soudit proti právu, stranit svévolníkům?
Žl 82:3 Dopomozte nuznému a sirotkovi k právu, poníženému a chudému zjednejte spravedlnost,
Žl 82:4 pomozte vyváznout nuznému ubožáku, svévolným ho vytrhněte z rukou!"
Žl 82:5 Nic nevědí, nic nechápou, chodí v tmách, a celá země v základech se hroutí.
Žl 82:6 "Ač jsem řekl: >Jste bohové, všichni jste synové Nejvyššího<,
Žl 82:7 zemřete též jako jiní lidé, padnete tak jako každý vladař."
Žl 82:8 Bože, povstaň, rozsuď zemi, dědičně ti patří všechny pronárody!
Žl 83:1 Píseň. Žalm pro Asafa.
Žl 83:2 Bože, nebuď zticha, nemlč, Bože, nezůstávej v klidu!
Žl 83:3 Hleď, jak tvoji nepřátelé hlučí, kdo tě nenávidí, pozvedají hlavu,
Žl 83:4 kují proti tvému lidu tajné plány, radí se proti těm, které skrýváš:
Žl 83:5 "Pojďme," praví, "vyhlaďme je, ať národem nejsou, ať se nikdy jména Izraele ani nevzpomene!"
Žl 83:6 Tak se spolu svorně uradili, uzavřeli proti tobě smlouvu
Žl 83:7 stany edómské a Izmaelci, Hagrejci i Moáb,
Žl 83:8 Gebal, Amón s Amálekem, Pelištea, ti, kdo sídlí v Týru,
Žl 83:9 Ašúr se k nim také přidal. Paží synů Lotových se stali.
Žl 83:10 Nalož s nimi jako s Midjánem, jako se Síserou, jako s Jabínem v Kíšonském úvalu:
Žl 83:11 u Én-dóru byli vyhlazeni, mrvou na roli se stali.
Žl 83:12 Nalož s jejich knížaty jak s Orébem a Zébem, s všemi jejich vojevůdci jako se Zebachem, se Salmunou,
Žl 83:13 kteří řekli: "Zaberme si Boží nivy!"
Žl 83:14 Bože můj, dej, ať jsou jako chmýří, jako stéblo unášené větrem!
Žl 83:15 Jako požár, když stravuje lesy, jako plameny, když sežehují hory,
Žl 83:16 tak je postihni svou bouří, svou smrští je vyděs.
Žl 83:17 Pohanou jim pokryj líce, aby hledali tvé jméno, Hospodine.
Žl 83:18 Ať jsou zahanbeni, vyděšeni navždy, ať se rdí a hynou,
Žl 83:19 ať poznají, že ty jediný, jenž Hospodin máš jméno, jsi ten nejvyšší nad celou zemí!
Žl 84:1 Pro předního zpěváka. Podle gatského způsobu. Pro Kórachovce, žalm.
Žl 84:2 Jak je tvůj příbytek milý, Hospodine zástupů!
Žl 84:3 Má duše zmírá steskem po Hospodinových nádvořích, mé srdce i mé tělo plesají vstříc živému Bohu!
Žl 84:4 Vždyť i vrabec přístřeší si najde, vlaštovka si staví hnízdo u tvých oltářů, aby svá mláďata zde uložila, Hospodine zástupů, můj Králi a můj Bože!
Žl 84:5 Blaze těm, kdo bydlí ve tvém domě, mohou tě zde vždycky chválit.
Žl 84:6 Blaze člověku, jenž sílu hledá v tobě, těm, kteří se vydávají na pouť.
Žl 84:7 Když Dolinou balzámovníků se ubírají, učiní ji prameništěm, včasný déšť ji halí požehnáním.
Žl 84:8 Pokračují stále s novou silou, objeví se před svým Bohem na Sijónu.
Žl 84:9 Hospodine, Bože zástupů, slyš modlitbu mou, naslouchej, Jákobův Bože!
Žl 84:10 Ty jsi štít náš, Bože, pohleď, na tvář svého pomazaného rač shlédnout.
Žl 84:11 Den v tvých nádvořích je lepší než tisíce jinde; raději chci stát před prahem domu svého Boha, než prodlévat v stanech svévolnosti,
Žl 84:12 vždyť Hospodin Bůh je štít a slunce, Hospodin je dárce milosti a slávy, žádné dobro neodepře těm, kdo žijí bezúhonně.
Žl 84:13 Hospodine zástupů, blaze člověku, jenž doufá v tebe!
Žl 85:1 Pro předního zpěváka. Pro Kórachovce, žalm.
Žl 85:2 Hospodine, projevoval jsi své zemi přízeň, úděl Jákobův jsi změnil.
Žl 85:3 Snímal jsi ze svého lidu nepravosti, přikrýval jsi všechny jeho hříchy.
Žl 85:4 Svou prchlivost odkládal jsi zcela, přestával jsi planout hněvem.
Žl 85:5 Navrať se k nám, Bože, naše spáso, učiň konec svému rozlícení!
Žl 85:6 Chceš se na nás hněvat věčně? Stíhat hněvem všechna pokolení?
Žl 85:7 Což nám nenavrátíš život, aby se tvůj lid z tebe radoval?
Žl 85:8 Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství, uděl nám svou spásu!
Žl 85:9 Vyslechnu, co promluví Bůh Hospodin, zajisté vyhlásí pokoj pro svůj lid, své věrné, jenom ať se k své hlouposti nevracejí!
Žl 85:10 Ano, jeho spása je blízko těm, kdo se ho bojí, v naší zemi bude přebývat sláva.
Žl 85:11 Setkají se milosrdenství a věrnost, spravedlnost s pokojem si dají políbení.
Žl 85:12 Ze země vyraší pravda, z nebe bude shlížet spravedlnost.
Žl 85:13 Hospodin dopřeje dobrých časů, svou úrodu vydá naše země.
Žl 85:14 Před ním půjde spravedlnost a on bude kráčet její cestou.
Žl 86:1 Modlitba Davidova. Hospodine, nakloň ucho, odpověz mi, jsem tak ponížený, zubožený.
Žl 86:2 Ochraňuj mě, jsem tvůj věrný, spas, můj Bože, svého služebníka, který v tebe doufá.
Žl 86:3 Smiluj se nade mnou, Panovníku, po celé dny k tobě volám.
Žl 86:4 Vlej do duše svého služebníka radost, k tobě, Panovníku, pozvedám svou duši,
Žl 86:5 neboť ty jsi, Panovníku, dobrý a nabízíš odpuštění; ke všem, kdo tě volají, jsi nejvýš milosrdný.
Žl 86:6 Dopřej, Hospodine, mé modlitbě sluchu, věnuj pozornost mým prosbám.
Žl 86:7 V den svého soužení volám k tobě a ty mi odpovíš.
Žl 86:8 Panovníku, není ti rovného mezi bohy a tvým činům se nic nevyrovná.
Žl 86:9 Všechny pronárody, tvoje dílo, se ti přijdou klanět, Panovníku, budou oslavovat tvoje jméno,
Žl 86:10 protože jsi veliký a konáš divy; jedině ty jsi Bůh.
Žl 86:11 Hospodine, ukaž mi svou cestu, budu žít podle tvé pravdy, soustřeď mou mysl na bázeň tvého jména.
Žl 86:12 Celým srdcem, Panovníku, Bože můj, ti budu vzdávat chválu, tvoje jméno věčně oslavovat,
Žl 86:13 vždyť tvé velké milosrdenství je se mnou; z nejhlubšího podsvětí jsi vytrhl mou duši.
Žl 86:14 Bože, povstávají proti mně opovážlivci, o život mi ukládá smečka ukrutníků, na tebe se neohlíží.
Žl 86:15 Ty však, Panovníku, jsi Bůh slitovný a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný, věrný.
Žl 86:16 Shlédni na mne, smiluj se nade mnou, dej svou sílu svému služebníku, vítězství synu své služebnice!
Žl 86:17 Ukaž na mně dobré znamení, ať to vidí, kdo mě mají v nenávisti, ať jsou zahanbeni, že jsi, Hospodine, moje pomoc, moje potěšení!
Žl 87:1 Pro Kórachovce, zpívaný žalm. Na posvátných horách založil svůj chrám.
Žl 87:2 Hospodin miluje brány Sijónu nad všechny příbytky Jákobovy.
Žl 87:3 Slavné věci hlásány jsou v tobě, město Boží!
Žl 87:4 Připomenu Rahaba i Bábel jakožto ty, kdo mě znají, také Pelišteu a Týr s Kúšem, každý z nich se zrodil tady.
Žl 87:5 O Sijónu řeknou: V něm se zrodil ten i onen, a sám Nejvyšší jej činí pevným.
Žl 87:6 Při soupisu lidských společenství Hospodin si zaznamená: Každý z nich se zrodil tady.
Žl 87:7 A dají se do zpěvu a tance: Všechna spása pramení mi z tebe!
Žl 88:1 Žalmová píseň, pro Kórachovce. Pro předního zpěváka, pro zpěv při tanečním reji. Poučující, pro Hémana Ezrachejského.
Žl 88:2 Hospodine, Bože, má spáso, ve dne i v noci před tebou úpím;
Žl 88:3 kéž vstoupí moje modlitba k tobě, nakloň ucho k mému bědování!
Žl 88:4 Samým zlem se sytí moje duše, k podsvětí spěje můj život.
Žl 88:5 Jsem počítán k těm, co sestupují v jámu, jsem jako muž, který pozbyl síly.
Žl 88:6 Jsem odložen mezi mrtvé jako skolení, co leží v hrobech, na které už ani nevzpomeneš, kteří jsou zbaveni ochrany tvých rukou.
Žl 88:7 Odložils mě do nejhlubší jámy, do temnoty hlubin.
Žl 88:8 Leží na mně tíha tvého rozhořčení, všemi svými příboji mě trýzníš.
Žl 88:9 Známé jsi mi vzdálil, zhnusils mě jim, jsem uvězněn, nemám východiska.
Žl 88:10 Oči mám zkalené utrpením, po celé dny jsem tě, Hospodine, volal, vztahoval jsem k tobě dlaně.
Žl 88:11 Což pro mrtvé budeš konat svoje divy? Povstanou snad stíny a vzdají ti chválu?
Žl 88:12 Což se o tvém milosrdenství vypráví v hrobě? O tvé věrnosti v říši zkázy?
Žl 88:13 Což jsou známy v temnotě tvé divy, tvoje spravedlnost v zemi zapomnění?
Žl 88:14 Hospodine, pomoz, k tobě volám, ráno má modlitba přichází k tobě.
Žl 88:15 Hospodine, proč jsi na mě zanevřel a svou tvář přede mnou skrýváš?
Žl 88:16 Jsem ponížen a od mládí hynu, snáším tvé hrůzy, nevím si rady.
Žl 88:17 Přehnala se přese mne výheň tvého hněvu, děsuplné rány tvé mě umlčely,
Žl 88:18 ze všech stran se na mě denně hrnou jako vody, všechny najednou mě obkličují.
Žl 88:19 Přítele a druha jsi mi vzdálil, jenom temnoty se ke mně znají!
Žl 89:1 Poučující, pro Étana Ezrachejského.
Žl 89:2 O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně, svými ústy v známost uvádět tvou věrnost po všechna pokolení.
Žl 89:3 Pravím: Tvoje milosrdenství je zbudováno navěky, v nebesích jsi pevně založil svou věrnost,
Žl 89:4 řekls: "Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku:
Žl 89:5 Dám, že tvé potomstvo bude navěky stát pevně, já jsem zbudoval tvůj trůn pro všechna pokolení."
Žl 89:6 Nebesa ti, Hospodine, vzdávají za tvůj div chválu, shromáždění svatých velebí tvou věrnost.
Žl 89:7 Vždyť kdo v oblacích se může Hospodinu rovnat? Kdo z Božích synů se podobá Hospodinu?
Žl 89:8 Strašný je Bůh v kruhu svatých, nesmírný, budící bázeň ve všech kolem sebe.
Žl 89:9 Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? Jsi nepřemožitelný, Hospodine, a tvá věrnost tě provází všudy.
Žl 89:10 Umíš zvládnout zpupné moře, zkrotit jeho vzduté vlny.
Žl 89:11 Netvora jsi zdeptal, jako bys ho proklál, mocnou paží jsi rozprášil svoje nepřátele.
Žl 89:12 Tvá jsou nebesa, tvá je i země, založil jsi svět a všechno, co je na něm.
Žl 89:13 Ty jsi stvořil jih i sever, i Tábor a Chermón plesají v tvém jménu.
Žl 89:14 V své paži máš bohatýrskou sílu, tvá ruka je mocná, tvá pravice pozdvižená.
Žl 89:15 Spravedlnost a právo jsou pilíře tvého trůnu, před tebou jde milosrdenství a věrnost.
Žl 89:16 Blaze lidu, který zná vítězný hlahol, který chodí ve světle tvé tváře, Hospodine.
Žl 89:17 Budou jásat každý den v tvém jménu, pozvedá je tvoje spravedlnost,
Žl 89:18 neboť ty jsi leskem jejich moci; tvou přízní se náš roh zvedá.
Žl 89:19 Štít náš patří Hospodinu, náš král Svatému Izraele.
Žl 89:20 Ve vidění promluvil jsi jednou ke svým věrným. Řekls: "Poskytl jsem bohatýru pomoc, povýšil jsem vybraného z lidu.
Žl 89:21 Nalezl jsem Davida, svého služebníka, pomazal jsem ho svým olejem svatým.
Žl 89:22 Pevně bude moje ruka při něm, udatným ho učiní má paže.
Žl 89:23 Nepřítel ho nepřekvapí a bídák ho nepokoří.
Žl 89:24 Před ním potřu jeho protivníky, porazím ty, kdo ho nenávidí.
Žl 89:25 Bude s ním mé milosrdenství a věrnost, jeho roh se pozvedne v mém jménu.
Žl 89:26 I na moře vložím jeho ruku a jeho pravici na řeky.
Žl 89:27 On mě bude vzývat: >Tys můj Otec, můj Bůh, moje spásná skála<,
Žl 89:28 a já ho učiním prvorozeným, nejvyšším nad králi země.
Žl 89:29 Svoje milosrdenství mu zachovám věčně, věrně dodržím svou smlouvu.
Žl 89:30 Jeho potomstvu dám trvat navěky, jeho trůnu po všechny dny nebes.
Žl 89:31 Opustí-li jeho synové můj zákon, nebudou-li žít podle mých řádů,
Žl 89:32 budou-li má nařízení znesvěcovat, nebudou-li dbát mých přikázání,
Žl 89:33 ztrestám jejich nevěrnosti metlou a ranami jejich nepravosti,
Žl 89:34 ale svoje milosrdenství mu neodejmu, nezradím svou věrnost,
Žl 89:35 neznesvětím svoji smlouvu, nezměním, co splynulo mi ze rtů.
Žl 89:36 Jednou jsem přísah
Text bible pro den: Čtvrtek, 13. června, 2024
Kniha Žalmů
[zkr. = Žl] al na svou svatost. Cožpak bych lhal Davidovi?
Žl 89:37 Jeho potomstvo potrvá navěky, i jeho trůn přede mnou bude jako slunce,
Žl 89:38 pevně bude stát navěky jako měsíc, věrný svědek nad oblaky."
Žl 89:39 Zanevřels však na něj, zavrhls ho, na svého pomazaného ses rozlítil.
Žl 89:40 Zrušil jsi smlouvu se svým služebníkem, jeho čelenku jsi znesvětil, srazil k zemi.
Žl 89:41 Všechny jeho zdi jsi zbořil, jeho pevnosti obrátils v trosky.
Žl 89:42 Plení ho všichni, kdo táhnou kolem, tupení svých sousedů je vydán.
Žl 89:43 Pozvedls pravici jeho protivníků, učinils všem jeho nepřátelům radost.
Žl 89:44 Otupil jsi ostří jeho meče, nedal jsi mu obstát v boji.
Žl 89:45 Posvátné čistoty jsi ho zbavil, jeho trůn jsi skácel na zem.
Žl 89:46 Zkrátil jsi dny jeho mládí, pokryl jsi ho hanbou.
Žl 89:47 Dlouho ještě, Hospodine? Skryl ses natrvalo? Bude tvoje rozhořčení sálat jako oheň?
Žl 89:48 Pamatuj, co jsem. Vždyť co je lidský věk? Což šalebně jsi stvořil všechny lidi?
Žl 89:49 Který muž kdy žil a nedočkal se smrti? Z moci podsvětí kdo zachránil se?
Žl 89:50 Kde zůstalo někdejší tvé milosrdenství, ó Panovníku, jež jsi odpřisáhl Davidovi na svou věrnost?
Žl 89:51 Panovníku, připomeň si potupu svých služebníků, kterou od všech možných národů v svém klíně nosím.
Žl 89:52 Tvoji nepřátelé, Hospodine, potupili, potupili každou stopu po tvém pomazaném!
Žl 89:53 Požehnán buď Hospodin navěky. Amen, amen.
Žl 90:1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Panovníku, u tebe jsme měli domov v každém pokolení!
Žl 90:2 Než se hory zrodily, než vznikl svět a země, od věků na věky jsi ty, Bože.
Žl 90:3 Ty člověka v prach obracíš, pravíš: "Zpět, synové Adamovi!"
Žl 90:4 Tisíc let je ve tvých očích jako včerejšek, jenž minul, jako jedna noční hlídka.
Žl 90:5 Jako povodeň je smeteš, prchnou jako spánek, jsou jak tráva, která odkvétá hned ráno:
Žl 90:6 zrána rozkvete a už odkvétá, večer uvadne a uschne.
Žl 90:7 Pro tvůj hněv spějeme k svému konci zděšeni tvým rozhořčením.
Žl 90:8 Před sebe si kladeš naše nepravosti, do světla své tváře naše tajné hříchy.
Žl 90:9 Pro tvou prchlivost naše dny pomíjejí a jako vzdech doznívají naše léta.
Žl 90:10 Počet našich let je sedmdesát roků, jsme-li při síle, pak osmdesát, a mohou se pyšnit leda trápením a ničemnostmi; kvapem uplynou a v letu odcházíme.
Žl 90:11 Kdo zná sílu tvého hněvu, tvou prchlivost, jak by se tě nebál?
Žl 90:12 Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce.
Žl 90:13 Vrať se, Hospodine! Ještě dlouho se chceš hněvat? Měj se svými služebníky soucit,
Žl 90:14 nasyť nás svým milosrdenstvím hned ráno a po všechny dny se budeme radovat a plesat.
Žl 90:15 Tolik radosti nám dopřej, kolik bylo dnů, v nichž jsi nás pokořoval, a let, v nichž se nám zle vedlo.
Žl 90:16 Nechť se na tvých služebnících ukáže tvé dílo a tvá důstojnost na jejich synech!
Žl 90:17 Vlídnost Panovníka, Boha našeho, buď s námi. Upevni nám dílo našich rukou, dílo našich rukou učiň pevným!
Žl 91:1 Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného.
Žl 91:2 Říkám o Hospodinu: "Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám."
Žl 91:3 Vysvobodí tě z osidla lovce, ze zhoubného moru.
Žl 91:4 Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště; pavézou a krytem je ti jeho věrnost.
Žl 91:5 Nelekej se hrůzy noci ani šípu, který létá ve dne,
Žl 91:6 moru, jenž se plíží temnotami, nákazy, jež šíří zhoubu za poledne.
Žl 91:7 Byť jich po tvém boku padlo tisíc, byť i deset tisíc tobě po pravici, tebe nestihne nic takového.
Žl 91:8 Na vlastní oči to spatříš, uzříš odplatu, jež stihne svévolníky.
Žl 91:9 Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov,
Žl 91:10 nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží.
Žl 91:11 On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách.
Žl 91:12 Na rukou tě budou nosit, aby sis o kámen nohu neporanil;
Žl 91:13 po lvu a po zmiji šlapat budeš, pošlapeš lvíče i draka.
Žl 91:14 Dám mu vyváznout, neboť je mi oddán, budu jeho hradem, on zná moje jméno.
Žl 91:15 Až mě bude volat, odpovím mu, v soužení s ním budu, ubráním ho, obdařím ho slávou,
Žl 91:16 dlouhých let dopřeji mu do sytosti, ukáži mu svoji spásu.
Žl 92:1 Zpívaný žalm. Píseň ke dni odpočinku.
Žl 92:2 Jak dobré je vzdávat Hospodinu chválu, tvému jménu, Nejvyšší, pět žalmy,
Žl 92:3 hlásat zrána tvoje milosrdenství a v noci tvou věrnost
Žl 92:4 při nástroji o deseti strunách, s harfou, při hře na citaru.
Žl 92:5 Hospodine, svými skutky působíš mi radost, plesám nad činy tvých rukou:
Žl 92:6 Tvoje činy, Hospodine, jsou tak velkolepé, tvoje záměry jsou přehluboké!
Žl 92:7 Tupec o tom neví, hlupák tomu nerozumí.
Žl 92:8 Svévolníci bují jako plevel, všichni pachatelé ničemností rozkvétají, aby byli navždy vyhlazeni.
Žl 92:9 Ty však, Hospodine, jsi navěky vyvýšený.
Žl 92:10 Ano, tvoji nepřátelé, Hospodine, ano, tvoji nepřátelé zhynou, všichni pachatelé ničemností budou rozprášeni.
Žl 92:11 Můj roh jsi však vyvýšil jako roh jednorožce, olej nejčistší jsi na mne vylil.
Žl 92:12 Moje oko shlíží na ty, kdo proti mně sočí, moje uši slyší o zlovolných útočnících.
Žl 92:13 Spravedlivý roste jako palma, rozrůstá se jako libanónský cedr.
Žl 92:14 Ti, kdo v domě Hospodinově jsou zasazeni, kdo rostou v nádvořích našeho Boha,
Žl 92:15 ještě v šedinách ponesou plody, zůstanou statní a svěží,
Žl 92:16 aby hlásali, že Hospodin je přímý, skála má, a podlosti v něm není!
Žl 93:1 Hospodin kraluje! Oděl se důstojností. Oděl se Hospodin, opásal se mocí. Pevně je založen svět, nic jím neotřese.
Žl 93:2 Tvůj trůn pevně stojí odedávna. Ty jsi od věčnosti.
Žl 93:3 Zvedají řeky, Hospodine, zvedají řeky svůj hlas, zvedají řeky své vlnobití.
Žl 93:4 Nad hukot mohutných vodstev, nad vznosné příboje mořské je vznešenější Hospodin na výšině.
Žl 93:5 Tvá svědectví jsou naprosto věrná. A tvému domu přísluší svatost do nejdelších časů, Hospodine!
Žl 94:1 Bože mstiteli, Hospodine, Bože mstiteli, zaskvěj se!
Žl 94:2 Povznes se výše, ty soudce země, dej odplatu pyšným.
Žl 94:3 Dlouho ještě svévolníci, Hospodine, dlouho ještě svévolníci budou jásat?
Žl 94:4 Chrlí drzé řeči, chvástají se všichni pachatelé ničemností
Žl 94:5 a deptají tvůj lid, Hospodine, činí příkoří dědictví tvému,
Žl 94:6 vraždí vdovu a bezdomovce, sirotky zabíjejí.
Žl 94:7 Říkají: "Hospodin nevidí, Bůh Jákobův to nepostřehne."
Žl 94:8 Přijdete na to, vy tupci z lidu, hlupáci, pochopíte to někdy?
Žl 94:9 Neslyší snad ten, jenž učinil ucho? Nedívá se snad ten, jenž vytvořil oko?
Žl 94:10 Neumí snad trestat ten, jenž kárá pronárody, ten, jenž učí člověka, co by měl vědět?
Žl 94:11 Hospodin zná smýšlení lidí; jsou pouhý vánek.
Žl 94:12 Blaze muži, jehož, Hospodine, káráš, jehož svým zákonem vyučuješ:
Žl 94:13 Dopřeješ mu klidu ve zlých dnech, zatímco se bude kopat jáma svévolníku.
Žl 94:14 Vždyť Hospodin lid svůj neodvrhne, své dědictví neopustí.
Žl 94:15 Na soudu opět zavládne spravedlnost, půjdou za ní všichni, kteří mají přímé srdce.
Žl 94:16 Kdo se mne zastane proti zlovolníkům? Kdo se za mne postaví proti pachatelům ničemností?
Žl 94:17 Kdyby mi Hospodin nepomáhal, zakrátko bych bydlel v říši ticha.
Žl 94:18 Řeknu-li: "Už ujíždí mi noha", podepře mě tvé milosrdenství, Hospodine.
Žl 94:19 Když v mém nitru roste neklid, naplní mě útěcha tvá potěšením.
Žl 94:20 Může být tvým spojencem trůn zhouby, který proti právu jen trápení plodí?
Žl 94:21 Napadají duši spravedlivou, nevinnou krev viní ze svévole.
Žl 94:22 Ale Hospodin je můj hrad nedobytný, můj Bůh je má útočištná skála.
Žl 94:23 Obrátí proti nim jejich ničemnosti, umlčí je jejich vlastní zlobou, umlčí je Hospodin, Bůh náš!
Žl 95:1 Pojďte, zaplesejme Hospodinu, oslavujme hlaholem skálu své spásy,
Žl 95:2 vstupme před jeho tvář s díkůvzdáním, oslavujme ho hlaholem žalmů!
Žl 95:3 Hospodin je velký Bůh, je velký Král nad všemi bohy.
Žl 95:4 On má v svých rukou hlubiny země, temena hor patří jemu.
Žl 95:5 Jeho je moře, on sám je učinil, souš vytvořily jeho ruce.
Žl 95:6 Přistupte, klaňme se, klekněme, skloňme kolena před Hospodinem, který nás učinil.
Žl 95:7 On je náš Bůh, my lid, jejž on pase, ovce, jež vodí svou rukou. Uslyšíte-li dnes jeho hlas,
Žl 95:8 nezatvrzujte svá srdce jako při sváru v Meribě, jako v den pokušení na poušti v Masse,
Žl 95:9 kde mě vaši otcové pokoušeli, kde mě chtěli zkoušet, i když viděli mé činy.
Žl 95:10 Po čtyřicet let mi bylo na obtíž to pokolení. Řekl jsem si: Je to lid bloudící srdcem, k mým cestám se nezná.
Žl 95:11 Proto jsem se v hněvu zapřisáhl: Nevejdou do mého odpočinutí!
Žl 96:1 Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívej Hospodinu, celá země!
Žl 96:2 Zpívejte Hospodinu, dobrořečte jeho jménu, zvěstujte den ze dne jeho spásu,
Žl 96:3 vypravujte mezi pronárody o jeho slávě, mezi všemi národy o jeho divech,
Žl 96:4 neboť veliký je Hospodin, nejvyšší chvály hodný, budí bázeň, je nad všechny bohy.
Žl 96:5 Všechna božstva národů jsou bůžci, ale Hospodin učinil nebe.
Žl 96:6 Před jeho tváří velebná důstojnost, moc a lesk v svatyni jeho.
Žl 96:7 Lidské čeledi, přiznejte Hospodinu, přiznejte Hospodinu slávu a moc,
Žl 96:8 přiznejte Hospodinu slávu jeho jména! Přineste dar, vstupte do nádvoří jeho,
Žl 96:9 v nádheře svatyně se klaňte Hospodinu! Svíjej se před ním, celá země!
Žl 96:10 Říkejte mezi pronárody: Hospodin kraluje! Pevně je založen svět, nic jím neotřese. On povede při národů podle práva.
Žl 96:11 Nebesa se zaradují, rozjásá se země, moře i s tím, co je v něm, se rozburácí,
Žl 96:12 pole zazní jásotem, i všechno, co je na něm. Tehdy zaplesají všechny stromy v lese
Žl 96:13 vstříc Hospodinu, že přichází, že přichází soudit zemi. On bude soudit svět spravedlivě a národy podle své pravdy.
Žl 97:1 Hospodin kraluje! Zajásej, země, raduj se, ostrovů množství!
Žl 97:2 Oblak a mrákota jsou kolem něho, spravedlnost a právo jsou pilíře jeho trůnu.
Žl 97:3 Žene se před ním oheň, kolkolem sežehne jeho protivníky.
Žl 97:4 Nad světem planou světla jeho blesků, země to vidí a svíjí se v křeči.
Žl 97:5 Hory se před Hospodinem jako vosk taví, před Pánem veškeré země.
Žl 97:6 Nebesa hlásají jeho spravedlnost a všechny národy vidí jeho slávu.
Žl 97:7 Budou zahanbeni všichni, kteří slouží modlám, kdo se chlubí svými bůžky; jemu se všichni bohové klanějí.
Žl 97:8 Sijón to slyší a raduje se, jásají dcery judské nad tvými soudy, Hospodine.
Žl 97:9 Vždyť ty, Hospodine, jsi nejvyšší nad celou zemí, neskonale převyšuješ všechny bohy.
Žl 97:10 Vy, kdo milujete Hospodina, mějte v nenávisti zlo, on střeží duše svých věrných, svévolníkům je z rukou vytrhuje.
Žl 97:11 Pro spravedlivého je zaseto světlo, radost pro ty, kteří mají přímé srdce.
Žl 97:12 Radujte se, spravedliví, z Hospodina, vzdejte chválu tomu, co připomíná jeho svatost!
Žl 98:1 Žalm. Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci, zvítězil svou pravicí, svou svatou paží!
Žl 98:2 Hospodin dal poznat svoji spásu, zjevil před očima pronárodů svoji spravedlnost,
Žl 98:3 na své milosrdenství se rozpomenul, na svou věrnost domu Izraele. Spatřily všechny dálavy země spásu našeho Boha.
Žl 98:4 Hlahol Hospodinu, celá země, dejte se do plesu, pějte žalmy,
Žl 98:5 pějte Hospodinu žalmy při cit
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pátek, 14. června, 2024
Kniha Žalmů
[zkr. = Žl]
aře, při citaře nechť zazvučí žalmy;
Žl 98:6 s doprovodem trub a polnic hlaholte před Hospodinem Králem!
Žl 98:7 Ať se moře s tím, co je v něm, rozburácí, svět i ti, kdo na něm sídlí,
Žl 98:8 dlaněmi nechť zatleskají řeky, s nimi ať plesají hory
Žl 98:9 vstříc Hospodinu, že přichází, aby soudil zemi. On bude soudit svět spravedlivě a národy podle práva.
Žl 99:1 Hospodin kraluje! Národy trnou. Trůní na cherubech! Země se zmítá.
Žl 99:2 Velký je Hospodin na Sijónu, nad všechny národy vyvýšený.
Žl 99:3 Nechť vzdávají chválu tvému jménu, velkému a budícímu bázeň - je svaté!
Žl 99:4 Silou Krále je láska k právu. Ty jsi určil právní řády; právo, spravedlnost v Jákobovi ty sám vykonáváš.
Žl 99:5 Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, klanějte se před podnožím jeho nohou - je svaté!
Žl 99:6 Mojžíš a Áron byli z jeho kněží, Samuel z těch, kdo vzývali jeho jméno; k Hospodinu volali a on jim odpovídal.
Žl 99:7 Promlouval k nim z oblačného sloupu; dbali na jeho svědectví a na nařízení, která jim dal.
Žl 99:8 Hospodine, Bože náš, ty jsi jim odpovídal, byl jsi jim Bohem, jenž promíjí, i když jsi jejich skutky stíhal pomstou.
Žl 99:9 Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, klanějte se směrem k jeho svaté hoře, neboť Hospodin, náš Bůh, je svatý!
Žl 100:1 Žalm k díkůvzdání. Hlahol Hospodinu, celá země!
Žl 100:2 Radostně služ Hospodinu! Vstupte před jeho tvář s plesem!
Žl 100:3 Vězte, Hospodin je Bůh, on nás učinil, a ne my sami sebe, jsme jeho lid, ovce, které pase.
Žl 100:4 Vstupte do jeho bran s díkůvzdáním, do nádvoří jeho s chvalozpěvem! Vzdávejte mu chválu, dobrořečte jeho jménu,
Žl 100:5 neboť Hospodin je dobrý, jeho milosrdenství je věčné, jeho věrnost do všech pokolení!
Žl 101:1 Davidův. Žalm. O milosrdenství a soudu chci zpívat, tobě, Hospodine, prozpěvovat žalmy.
Žl 101:2 Obezřetně půjdu bezúhonnou cestou. Kdy už ke mně přijdeš? Budu žít v bezúhonnosti srdce ve svém domě:
Žl 101:3 Nebude mi vzorem, co ničemník páchá. Nenávidím, co dělají odpadlíci, nepropadnu tomu.
Žl 101:4 Ať mi je vzdálena neupřímnost srdce, nechci mít nic se zlem.
Žl 101:5 Kdo pomlouvá bližního, toho umlčím. Kdo má pyšné oči a naduté srdce, toho nestrpím.
Žl 101:6 Vyhlédnu si v zemi věrné lidi, aby se mnou přebývali. Kdo jde bezúhonnou cestou, ten bude v mých službách.
Žl 101:7 Nesmí přebývat v mém domě, kdo záludně jedná. Kdo proradně mluví, na oči mi nesmí.
Žl 101:8 Každé ráno budu umlčovat všechny svévolníky v zemi, a tak vymýtím z Hospodinova města všechny pachatele ničemností.
Žl 102:1 Modlitba pro poníženého, když je sklíčen a vylévá před Hospodinem své lkání.
Žl 102:2 Hospodine, vyslyš mou modlitbu, kéž k tobě pronikne moje volání!
Žl 102:3 Neukrývej přede mnou tvář v den soužení mého, nakloň ke mně ucho, v den, kdy volám, pospěš, odpověz mi!
Žl 102:4 Mé dny se v dým obracejí, mé kosti jsou rozpálené jak ohniště.
Žl 102:5 Jak zlomená bylina schne moje srdce, i svůj chléb jíst zapomínám;
Žl 102:6 od samého naříkání jsem vyzáblý na kost.
Žl 102:7 Podobám se pelikánu v poušti, jsem jak sova v rozvalinách,
Žl 102:8 probdím celé noci, jsem jak ptáče, jež na střeše osamělo.
Žl 102:9 Celé dny mě moji nepřátelé tupí, klnou mi a za potřeštěnce mě mají,
Žl 102:10 popel jím jak chleba, nápoj slzami si ředím
Žl 102:11 pro tvůj hrozný hněv a pro tvé rozlícení; tys mě vyzvedl a srazil.
Žl 102:12 Mé dny jsou jak stín, který se prodlužuje, usychám jako bylina.
Žl 102:13 Ty však, Hospodine, ty zůstáváš věčně, budeš připomínán ve všech pokoleních.
Žl 102:14 Ty povstaneš, slituješ se nad Sijónem, je čas smilovat se nad ním, nastala ta chvíle!
Žl 102:15 Vždyť tvým služebníkům je v něm milý každý kámen a nad jeho sutinami je přepadá lítost.
Žl 102:16 A budou se bát Hospodinova jména pronárody, tvé slávy všichni králové země,
Žl 102:17 protože Hospodin vybuduje Sijón, ukáže se ve své slávě
Žl 102:18 a k modlitbě bezmocných se skloní, jejich modlitbami nepohrdne.
Žl 102:19 Pro budoucí pokolení je to psáno, aby lid, jenž bude stvořen, chválil Hospodina,
Žl 102:20 že pohleděl ze svých svatých výšin, že Hospodin shlédl z nebe na zem,
Žl 102:21 vyslyšel sténání vězňů, osvobodil syny smrti,
Žl 102:22 aby na Sijónu vyprávěli o Hospodinově jménu, aby v Jeruzalémě šířili jeho chválu,
Žl 102:23 až se tam shromáždí v jedno národy a království a budou sloužit Hospodinu.
Žl 102:24 Na té cestě pokořil mou sílu a moje dny zkrátil.
Žl 102:25 Pravím: Bože můj, uprostřed mých dnů mě odtud neber! z pokolení do pokolení půjdou tvá léta.
Žl 102:26 Dávno jsi založil zemi, i nebesa jsou dílo tvých rukou.
Žl 102:27 Ta zaniknou, a ty budeš trvat, všechno zvetší jako roucho, vyměníš je jako šat a vše se změní.
Žl 102:28 Ale ty jsi stále týž a bez konce jsou tvoje léta.
Žl 102:29 Budou zde přebývat synové tvých služebníků, jejich potomstvo bude před tebou stát pevně.
Žl 103:1 Davidův. Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu!
Žl 103:2 Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní!
Žl 103:3 On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje,
Žl 103:4 vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním,
Žl 103:5 po celý tvůj věk tě sytí dobrem, tvé mládí se obnovuje jako mládí orla.
Žl 103:6 Hospodin zjednává spravedlnost a právo všem utlačeným.
Žl 103:7 Dal poznat své cesty Mojžíšovi, synům Izraele svoje skutky.
Žl 103:8 Hospodin je slitovný a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný;
Žl 103:9 nepovede pořád spory, nebude se hněvat věčně.
Žl 103:10 Nenakládá s námi podle našich hříchů, neodplácí nám dle našich nepravostí.
Žl 103:11 Jak vysoko nad zemí je nebe, tak mohutně se klene jeho milosrdenství nad těmi, kdo se ho bojí;
Žl 103:12 jak je vzdálen východ od západu, tak od nás vzdaluje naše nevěrnosti.
Žl 103:13 Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
Žl 103:14 On ví, že jsme jen stvoření, pamatuje, že jsme prach.
Žl 103:15 Člověk, jehož dny jsou jako tráva, rozkvétá jak polní kvítí;
Žl 103:16 sotva ho ovane vítr, už tu není, už se neobjeví na svém místě.
Žl 103:17 Avšak Hospodinovo milosrdenství je od věků na věky s těmi, kteří se ho bojí, jeho spravedlnost i se syny synů,
Žl 103:18 s těmi, kteří dodržují jeho smlouvu, kteří pamatují na jeho ustanovení a plní je.
Žl 103:19 Hospodin si postavil trůn na nebesích, všemu vládne svou královskou mocí.
Žl 103:20 Dobrořečte Hospodinu, jeho andělé, vy silní bohatýři, kteří plníte, co řekne, vždy poslušni jeho slova!
Žl 103:21 Dobrořečte Hospodinu, všechny jeho zástupy, vy, kdo jste v jeho službách a plníte jeho vůli!
Žl 103:22 Dobrořečte Hospodinu, všechna jeho díla, na všech místech jeho vlády. Dobrořeč, má duše, Hospodinu!
Žl 104:1 Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Hospodine, Bože můj, jsi neskonale velký, oděl ses velebnou důstojností.
Žl 104:2 Halíš se světlem jak pláštěm, rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu.
Žl 104:3 Mezi vodami si kleneš síně, z mračen si vůz činíš a vznášíš se na perutích větru.
Žl 104:4 Z vichrů si činíš své posly, z ohnivých plamenů sluhy.
Žl 104:5 Zemi jsi založil na pilířích, aby se nehnula navěky a navždy.
Žl 104:6 Propastnou tůň jsi přikryl jako šatem. Nad horami stály vody;
Žl 104:7 pohrozils a na útěk se daly, rozutekly se před tvým hromovým hlasem.
Žl 104:8 Když vystoupila horstva, klesly do údolí, do míst, která jsi jim určil.
Žl 104:9 Mez, kterou jsi stanovil, už nepřekročí, nepřikryjí znovu zemi.
Žl 104:10 Prameny vysíláš do potoků, které mezi horami se vinou.
Žl 104:11 Napájejí veškerou zvěř polí, divocí osli tu hasí žízeň.
Žl 104:12 Při nich přebývá nebeské ptactvo, ozývá se v ratolestech.
Žl 104:13 Ze svých síní zavlažuješ hory, země se sytí ovocem tvého díla.
Žl 104:14 Dáváš růst trávě pro dobytek i rostlinám, aby je pěstoval člověk, a tak si ze země dobýval chléb.
Žl 104:15 Dáváš víno pro radost lidskému srdci, až se tvář leskne víc než olej; chléb dodá lidskému srdci síly.
Žl 104:16 Hospodinovy stromy se sytí vláhou, libanónské cedry, které on zasadil.
Žl 104:17 A tam hnízdí ptactvo, na cypřiších má domov čáp.
Žl 104:18 Horské štíty patří kozorožcům, skaliska jsou útočištěm pro damany.
Žl 104:19 Učinil jsi měsíc k určování času, slunce ví, kdy k západu se schýlit.
Žl 104:20 Přivádíš tmu, noc se snese, celý les se hemží zvěří;
Žl 104:21 lvíčata řvou po kořisti, na Bohu se dožadují stravy.
Žl 104:22 Slunce vychází a stahují se, v doupatech se ukládají k odpočinku.
Žl 104:23 Člověk vyjde za svou prací a koná službu až do večera.
Žl 104:24 Jak nesčetná jsou tvá díla, Hospodine! Všechno jsi učinil moudře; země je plná tvých tvorů.
Žl 104:25 Tu je veliké a širé moře: hemží se v něm nespočetných živočichů maličkých i velkých,
Žl 104:26 plují po něm lodě. Vytvořil jsi livjátana, aby v něm dováděl.
Žl 104:27 A to vše s nadějí vzhlíží k tobě, že jim dáš v pravý čas pokrm;
Žl 104:28 rozdáváš jim a oni si berou, otevřeš ruku a nasytí se dobrým.
Žl 104:29 Skryješ-li tvář, propadají děsu, odejmeš-li jejich ducha, hynou, v prach se navracejí.
Žl 104:30 Sesíláš-li svého ducha, jsou stvořeni znovu, a tak obnovuješ tvářnost země.
Žl 104:31 Hospodinova sláva potrvá věčně! Hospodin se bude radovat ze svého díla.
Žl 104:32 Shlédne na zemi a ta se třese, dotkne se hor a kouří se z nich.
Žl 104:33 Budu zpívat Hospodinu po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, dokud budu.
Žl 104:34 Kéž mu je příjemné moje přemítání! Hospodin je moje radost.
Žl 104:35 Kéž hříšníci vymizí ze země, kéž svévolníci nejsou! Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Haleluja.
Žl 105:1 Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky,
Žl 105:2 zpívejte mu, pějte žalmy, přemýšlejte o všech jeho divech,
Žl 105:3 honoste se jeho svatým jménem, ať se zaraduje srdce těch, kteří hledají Hospodina!
Žl 105:4 Dotazujte se na vůli Hospodinovu a jeho moc, jeho tvář hledejte ustavičně.
Žl 105:5 Připomínejte divy, jež vykonal, jeho zázraky a rozsudky jeho úst,
Žl 105:6 potomkové Abrahama, jeho služebníka, Jákobovi synové, jeho vyvolení!
Žl 105:7 Je to Hospodin, náš Bůh, kdo soudí celou zemi.
Žl 105:8 Věčně pamatuje na svou smlouvu, na slovo, jež přikázal tisícům pokolení.
Žl 105:9 Uzavřeli ji s Abrahamem, přísahou ji stvrdil Izákovi,
Žl 105:10 stanovil ji Jákobovi jako nařízení, Izraeli jako smlouvu věčnou:
Žl 105:11 "Dám ti kenaanskou zemi za dědičný úděl!"
Žl 105:12 Na počet jich byla malá hrstka, byli tam jen hosty.
Žl 105:13 Putovali od jednoho pronároda ke druhému, z jednoho království dál k jinému lidu.
Žl 105:14 On však nedovolil nikomu, aby je utlačoval, káral kvůli nim i krále:
Žl 105:15 "Nesahejte na mé pomazané, ublížit mým prorokům se chraňte!"
Žl 105:16 Než přivolal na zemi hlad, než každou hůl chleba zlomil,
Žl 105:17 vyslal už před nimi muže, Josefa, který byl prodán do otroctví.
Žl 105:18 Sevřeli mu nohy do okovů, do želez se dostal,
Žl 105:19 až do chvíle, kdy došlo na jeho slovo, když řeč Hospodinova ho protříbila.
Žl 105:20 Poslal pro něj král a pout ho zbavil, vládce národů ho osvobodil.
Žl 105:21 Učinil ho pánem svého domu, vládcem veškerého svého jmění,
Žl 105:22 aby jeho velmože k sobě připoutal a moudrosti učil jeho starce.
Žl 105:23 Pak přišel I
