Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: 2. kniha MojžíšovaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 28. ledna, 2018
2. kniha Mojžíšova
[zkr. = Ex]
ty s ním byly zhotoveny z jednoho kusu. Potáhl jej bronzem.
Ex 38:3 Zhotovil také všechno oltářní náčiní: hrnce, lopaty, kropenky, vidlice a pánve na oheň. Všechno náčiní zhotovil z bronzu.
Ex 38:4 Zhotovil pro oltář také mřížový rošt z bronzu pod obložení oltáře, sahající do jeho poloviny.
Ex 38:5 Na čtyřech koncích bronzového roštu odlil čtyři kruhy na prostrčení tyčí.
Ex 38:6 Zhotovil i tyče z akáciového dřeva a potáhl je bronzem.
Ex 38:7 Tyče provlékl kruhy po bocích oltáře, aby jej bylo možno na nich přenášet. Udělal jej dutý z desek.
Ex 38:8 Zhotovil bronzovou nádrž s bronzovým podstavcem ze zrcadel žen, které konaly službu u vchodu do stanu setkávání.
Ex 38:9 Udělal také nádvoří. Na jižní, pravé straně nádvoří byly zástěny z jemně tkaného plátna, v délce sto loket.
Ex 38:10 Bylo tam dvacet sloupů na dvaceti bronzových patkách; háčky ke sloupům a příčné tyče k nim byly stříbrné.
Ex 38:11 Na severní straně v délce sto loket bylo dvacet sloupů na dvaceti bronzových patkách; háčky ke sloupům a příčné tyče k nim byly stříbrné.
Ex 38:12 Na západní straně byly zástěny v délce padesáti loket. Bylo tam deset sloupů na deseti patkách; háčky ke sloupům a příčné tyče k nim byly stříbrné.
Ex 38:13 Na přední, východní straně byla šířka padesát loket.
Ex 38:14 Na jednom křídle bylo patnáct loket zástěn; byly tam tři sloupy na třech patkách.
Ex 38:15 I na druhém křídle, z této strany brány do nádvoří jako z oné, bylo patnáct loket zástěn; byly tam také tři sloupy na třech patkách.
Ex 38:16 Všechny zástěny kolem nádvoří byly z jemně tkaného plátna.
Ex 38:17 Patky ke sloupům byly bronzové, háčky ke sloupům a příčné tyče k nim byly stříbrné, i obložení jejich hlavic bylo stříbrné; všechny sloupy na nádvoří byly spojeny stříbrnými příčnými tyčemi.
Ex 38:18 Závěs v bráně na nádvoří byl pestře vyšit z látky fialově purpurové, nachové a karmínové a z jemně tkaného plátna v délce dvaceti loket, vysoký či široký pět loket, právě tak jako zástěny na nádvoří.
Ex 38:19 Byly tu čtyři sloupy na čtyřech bronzových patkách, jejich háčky byly stříbrné, i obložení jejich hlavic a příčné tyče byly stříbrné.
Ex 38:20 Všechny kolíky pro příbytek a pro nádvoří dokola byly z bronzu.
Ex 38:21 Toto jsou ti, kdo byli povoláni k službě u příbytku, u příbytku svědectví, pověření na Mojžíšův rozkaz lévijskou službou, za dozoru Ítamara, syna kněze Árona:
Ex 38:22 Besaleel, syn Uríův, vnuk Chúrův z pokolení Judova, zhotovil všechno, co Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 38:23 S ním Oholíab, syn Achísamakův z pokolení Danova, řemeslník, umělec, zhotovující výšivky z látky purpurově fialové, nachové a karmínové a z jemného plátna.
Ex 38:24 Všechno zlato, zpracované při tom díle, při celém díle na svatyni, bylo zlato obětované podáváním, dvacet devět talentů a sedm set třicet šekelů podle váhy určené svatyní.
Ex 38:25 Stříbra bylo od těch, kdo byli z pospolitosti povoláni k službě, sto talentů a tisíc sedm set sedmdesát pět šekelů podle váhy určené svatyní.
Ex 38:26 Půl šekelu na hlavu, polovina šekelu podle váhy určené svatyní, za každého, kdo přešel mezi ty, kteří byli povoláni do služby od dvacetiletých výše, za šest set tři tisíce a pět set padesát mužů.
Ex 38:27 Sto talentů stříbra bylo použito k odlití patek pro svatyni a patek k oponě, sto patek z jednoho sta talentů, jeden talent na jednu patku.
Ex 38:28 Z tisíce sedmi set sedmdesáti pěti šekelů udělal háčky ke sloupům, obložil jejich hlavice a spojil je příčkami.
Ex 38:29 Mědi obětované podáváním bylo sedmdesát talentů a dva tisíce čtyři sta šekelů.
Ex 38:30 Z toho udělal patky ke vchodu do stanu setkávání, bronzový oltář a k němu bronzový rošt a všechno náčiní k oltáři,
Ex 38:31 patky kolem nádvoří, patky k bráně do nádvoří i všechny kolíky pro příbytek a všechny kolíky pro nádvoří dokola.
Ex 39:1 Z látky fialově purpurové, nachové a karmínové zhotovili tkaná roucha pro přisluhování ve svatyni; zhotovili též svatá roucha pro Árona, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 39:2 Zhotovil nárameník ze zlata, z látky fialově purpurové, nachové a karmínové a z jemně tkaného plátna.
Ex 39:3 Vytepali zlaté plátky a z nich nastříhal nitky, aby je umně vetkali do látky fialově purpurové, nachové a karmínové a do jemného plátna.
Ex 39:4 Vrchní části mu udělali spojené; na obou koncích byl spojen.
Ex 39:5 Tkaný pás, jímž byl nárameník upevňován, byl zhotoven týmž způsobem ze zlata, z látky fialově purpurové, nachové a karmínové a z jemně tkaného plátna, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 39:6 Vsadili též kameny karneoly do zlatých obrouček a vyryli do nich jména synů Izraele, jako se ryjí pečeti.
Ex 39:7 Kameny umístil na vrchních částech nárameníku, aby byly připomínkou na syny Izraele, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 39:8 Týmž způsobem jako nárameník zhotovil umně utkaný náprsník ze zlata, z látky fialově purpurové, nachové a karmínové a z jemně tkaného plátna.
Ex 39:9 Byl čtvercový a dvojitý; náprsník udělali jednu píď dlouhý a jednu píď široký, dvojitý.
Ex 39:10 Vysadili jej čtyřmi řadami kamenů: v první řadě rubín, topas a smaragd;
Ex 39:11 v druhé řadě malachit, safír a jaspis;
Ex 39:12 v třetí řadě opál, achát a ametyst;
Ex 39:13 ve čtvrté řadě chrysolit, karneol a onyx. Všechny byly vsazeny do zlatých obrouček.
Ex 39:14 Kameny byly označeny jmény synů Izraele; bylo jich dvanáct podle jejich jmen; na každém bylo vyryto jeho jméno jako na pečeti podle dvanácti kmenů.
Ex 39:15 K náprsníku udělali řetízky z čistého zlata jako stočenou šňůru.
Ex 39:16 Zhotovili též dvě zlaté obroučky a dva zlaté kroužky; oba kroužky pak připevnili k oběma horním okrajům náprsníku.
Ex 39:17 Obě zlaté šňůry připevnili k oběma kroužkům na horních okrajích náprsníku.
Ex 39:18 Oba druhé konce obou šňůr připevnili k oběma obroučkám a umístili je vpředu na vrchních částech nárameníku.
Ex 39:19 Potom zhotovili jiné dva zlaté kroužky a připevnili je k oběma okrajům náprsníku, na lem jeho vnitřní strany při nárameníku.
Ex 39:20 Zhotovili i další dva zlaté kroužky a připevnili je k oběma vrchním částem nárameníku dole na jeho přední straně těsně u švu, nad tkaným pásem nárameníku.
Ex 39:21 Náprsník opatřený kroužky přivázali ke kroužkům nárameníku purpurově fialovou šňůrkou, aby byl nad tkaným pásem nárameníku; aby náprsník od nárameníku neodstával, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 39:22 K nárameníku zhotovil řízu, tkanou práci, celou z fialového purpuru.
Ex 39:23 Uprostřed řízy byl otvor jako otvor v krunýři a otvor byl dokola olemován, aby se neroztrhl.
Ex 39:24 K dolní obrubě řízy připevnili granátová jablka z látky fialově purpurové, nachové a karmínové a z jemně tkaného plátna.
Ex 39:25 Zhotovili i zvonečky z čistého zlata a zvonečky upevnili mezi granátová jablka na dolní obrubu řízy dokola, mezi granátová jablka.
Ex 39:26 Zvoneček a granátové jablko, zvoneček a granátové jablko byly střídavě dokola na obrubě řízy, když Áron konal službu, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 39:27 Zhotovili suknice z jemného plátna, tkanou práci, pro Árona a jeho syny;
Ex 39:28 dále turban z jemného plátna a ozdobné mitry z jemného plátna i lněné spodky z jemně tkaného plátna;
Ex 39:29 také pestře vyšitou šerpu z jemně tkaného plátna a z látky fialově purpurové, nachové a karmínové, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 39:30 Zhotovili květ z čistého zlata, svatou čelenku, a vepsali na něj nápis, jako se vyrývá pečeť: "Svatý Hospodinu."
Ex 39:31 Připevnili jej purpurově fialovou šňůrkou nahoře na turbanu, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 39:32 Tak byla všechna práce na příbytku stanu setkávání ukončena. Izraelci provedli všechno přesně tak, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 39:33 Přinesli k Mojžíšovi příbytek: stan s veškerým náčiním, sponami, deskami, svlaky, sloupy a patkami;
Ex 39:34 přikrývku z beraních kůží, zbarvených načerveno, přikrývku z kůží tachaších a vnitřní oponu;
Ex 39:35 schránu svědectví s tyčemi a příkrovem;
Ex 39:36 stůl s veškerým náčiním a předkladné chleby;
Ex 39:37 svícen z čistého zlata s kahánky připravenými k nasazení a s veškerým náčiním, i olej k svícení;
Ex 39:38 zlatý oltář a olej k pomazání i kadidlo z vonných látek a závěs ke vchodu do stanu;
Ex 39:39 bronzový oltář a jeho bronzový rošt, s tyčemi a s veškerým náčiním, nádrž s podstavcem;
Ex 39:40 zástěny pro nádvoří, sloupy s patkami, závěs pro bránu do nádvoří s lany a kolíky i všecko náčiní pro službu v příbytku, pro stan setkávání;
Ex 39:41 tkaná roucha pro přisluhování ve svatyni, svatá roucha pro kněze Árona a roucha jeho synům pro kněžskou službu.
Ex 39:42 Všechnu práci vykonali Izraelci přesně tak, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 39:43 Mojžíš celé dílo prohlédl; ano, vykonali je přesně tak, jak Hospodin přikázal. A Mojžíš jim požehnal.
Ex 40:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Ex 40:2 "Prvního dne prvního měsíce postavíš příbytek stanu setkávání.
Ex 40:3 Tam umístíš schránu svědectví a zastřeš schránu oponou.
Ex 40:4 Přineseš také stůl a všechno na něm uspořádáš, přineseš i svícen a nasadíš na něj kahánky.
Ex 40:5 Zlatý kadidlový oltář dáš před schránu svědectví a pověsíš závěs ke vchodu do příbytku.
Ex 40:6 Oltář pro zápalnou oběť postavíš před vchod do příbytku stanu setkávání.
Ex 40:7 Mezi stan setkávání a oltář umístíš nádrž a naleješ do ní vodu.
Ex 40:8 Dokola postavíš nádvoří a do brány k nádvoří pověsíš závěs.
Ex 40:9 Potom vezmeš olej pomazání a pomažeš příbytek a všechno, co je v něm, a posvětíš jej i s veškerým náčiním, a bude svatý.
Ex 40:10 Pomažeš také oltář pro zápalnou oběť i s veškerým náčiním a posvětíš jej; a oltář bude velesvatý.
Ex 40:11 Pomažeš také nádrž s podstavcem a posvětíš ji.
Ex 40:12 Pak přivedeš Árona a jeho syny ke vchodu do stanu setkávání a omyješ je vodou.
Ex 40:13 Nato oblékneš Áronovi svatá roucha, pomažeš ho a posvětíš a bude mi sloužit jako kněz.
Ex 40:14 Přivedeš i jeho syny a oblékneš do suknic.
Ex 40:15 Pomažeš je, jako jsi pomazal jejich otce, a budou mi sloužit jako kněží. Toto pomazání je uvede v trvalé kněžství po všechna pokolení."
Ex 40:16 Mojžíš učinil všechno přesně tak, jak mu Hospodin přikázal.
Ex 40:17 Příbytek byl postaven první den prvního měsíce druhého roku.
Ex 40:18 Mojžíš postavil příbytek: rozmístil jeho patky, zasadil desky, přiložil svlaky a postavil sloupy.
Ex 40:19 Nad příbytkem rozprostřel stan a nahoru na stan položil příkrývku, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 40:20 Potom vzal svědectví a dal je do schrány; podél schrány zasunul tyče a nahoru na schránu položil příkrov.
Ex 40:21 Schránu vnesl do příbytku, zavěsil vnitřní oponu a zastřel schránu svědectví, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 40:22 Stůl postavil do stanu setkávání ke straně příbytku na sever, vně před oponu.
Ex 40:23 Uspořádal na něm chléb před Hospodinem, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 40:24 Svícen postavil do stanu setkávání naproti stolu ke straně příbytku na jih
Ex 40:25 a nasadil kahánky před Hospodinem, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 40:26 Zlatý oltář umístil ve stanu setkávání před oponu.
Ex 40:27 Pálil na něm kadidlo z vonných látek, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 40:28 Na vchod do příbytku pověsi
Text bible pro den: Pondělí, 29. ledna, 2018
2. kniha Mojžíšova
[zkr. = Ex] l závěs.
Ex 40:29 Oltář pro zápalnou oběť postavil u vchodu do příbytku stanu setkávání. Na něm obětoval zápalnou a přídavnou oběť, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 40:30 Mezi stan setkávání a oltář umístil nádrž a nalil do ní vodu k omývání.
Ex 40:31 Mojžíš, Áron a jeho synové si z ní omyli ruce a nohy.
Ex 40:32 Když přistupovali ke stanu setkávání a když se přibližovali k oltáři, omývali se, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ex 40:33 Kolem příbytku a oltáře postavil nádvoří a do brány nádvoří pověsil závěs. Tak Mojžíš dokončil celé to dílo.
Ex 40:34 Tu oblak zahalil stan setkávání a příbytek naplnila Hospodinova sláva.
Ex 40:35 Mojžíš nemohl přistoupit ke stanu setkávání, neboť nad ním přebýval oblak a příbytek naplňovala Hospodinova sláva.
Ex 40:36 Kdykoli se oblak z příbytku zvedl, vytáhli Izraelci ze všech svých stanovišť.
Ex 40:37 Jestliže se oblak nezvedal, nevytáhli, dokud se nezvedl.
Ex 40:38 Hospodinův oblak býval nad příbytkem ve dne a v noci v něm planul oheň před očima celého domu izraelského na všech jejich stanovištích.
3. kniha Mojžíšova
Lv 1:1 I zavolal Hospodin Mojžíše a promluvil k němu ze stanu setkávání:
Lv 1:2 "Mluv k synům Izraele a řekni jim: Když někdo z vás přinese dar Hospodinu, přinesete svůj dar z dobytka, ze skotu nebo z bravu.
Lv 1:3 Jestliže jeho darem bude zápalná oběť ze skotu, přivede samce bez vady. Přivede jej ke vchodu do stanu setkávání, aby došel zalíbení před Hospodinem.
Lv 1:4 Vloží ruku na hlavu zápalné oběti; ta mu získá zalíbení a zprostí ho viny.
Lv 1:5 Dobytče pak porazí před Hospodinem a Áronovci, kněží, přinesou krev v oběť; krví pokropí dokola oltář, který je u vchodu do stanu setkávání.
Lv 1:6 Stáhne kůži ze zápalné oběti a rozseká oběť na díly.
Lv 1:7 Synové kněze Árona vloží na oltář oheň a na oheň narovnají dříví.
Lv 1:8 Díly, hlavu a tuk narovnají pak Áronovci, kněží, na dříví, které je na ohni na oltáři.
Lv 1:9 Vnitřnosti však a hnáty omyje kněz vodou a všechno obrátí na oltáři v obětní dým. To bude zápalná oběť; jako oběť ohnivá bude libou vůní pro Hospodina.
Lv 1:10 Jestliže jeho dar pro zápalnou oběť bude z bravu, z ovcí nebo z koz, přivede samce bez vady.
Lv 1:11 Porazí ho před Hospodinem při severní straně oltáře a Áronovci, kněží, pokropí jeho krví oltář dokola.
Lv 1:12 Rozseká oběť na díly i s hlavou a s tukem a kněz to narovná na dříví, které je na ohni na oltáři.
Lv 1:13 Vnitřnosti však a hnáty omyje kněz vodou; všechno přinese v oběť a na oltáři obrátí v obětní dým. To bude zápalná oběť; jako oběť ohnivá bude libou vůní pro Hospodina.
Lv 1:14 Jestliže jeho darem Hospodinu bude zápalná oběť z ptactva, přinese svůj dar z hrdliček nebo z holoubat.
Lv 1:15 Kněz přinese ptáče k oltáři, nehtem mu natrhne hlavu a na oltáři obrátí v obětní dým; jeho krev nechá vykapat na stěnu oltáře.
Lv 1:16 Odstraní vole s vývržkem a pohodí to k východní straně oltáře, kde je popel z tuku.
Lv 1:17 Pak mu kněz natrhne křídla, ale neodtrhne je; a na oltáři je obrátí v obětní dým na ohni ze dříví. To bude zápalná obět; jako oběť ohnivá bude libou vůní pro Hospodina.
Lv 2:1 Když někdo přinese Hospodinu darem přídavnou oběť, bude jeho darem bílá mouka. Poleje ji olejem, vloží na to kadidlo
Lv 2:2 a donese ji Áronovcům, kněžím. Kněz z ní vezme plnou hrst bílé mouky s olejem i všechno kadidlo a jako připomínku ji na oltáři obrátí v obětní dým. Jako oběť ohnivá bude libou vůní pro Hospodina.
Lv 2:3 Zbytek přídavné oběti připadne Áronovi a jeho synům jako velesvatý podíl z ohnivých obětí Hospodinových.
Lv 2:4 Když přineseš darem přídavnou oběť pečenou v peci, budou to nekvašené bochánky z bílé mouky zadělané olejem a nekvašené oplatky pomazané olejem.
Lv 2:5 Jestliže bude tvým darem přídavná oběť připravená na pánvi, bude z bílé mouky zadělané olejem, nekvašená.
Lv 2:6 Rozdrobíš ji na sousta a poleješ ji olejem. To bude přídavná oběť.
Lv 2:7 Jestliže tvým darem bude přídavná oběť připravená v kotlíku, ať je připravena z bílé mouky s olejem.
Lv 2:8 Takto připravenou přídavnou oběť přineseš Hospodinu: předáš ji knězi a on ji donese k oltáři.
Lv 2:9 Kněz oddělí hrst přídavné oběti a jako připomínku ji na oltáři obrátí v obětní dým. Jako oběť ohnivá bude libou vůní pro Hospodina.
Lv 2:10 Zbytek přídavné oběti připadne Áronovi a jeho synům jako velesvatý podíl z ohnivých obětí Hospodinových.
Lv 2:11 Žádná přídavná oběť, kterou přinesete Hospodinu, nebude připravována kvašením; žádný kvas a žádný med neobrátíte v obětní dým jako ohnivou oběť Hospodinu.
Lv 2:12 Můžete je přinést Hospodinu jako dar z prvotin, ale nebudou na oltáři obětovány v libou vůni.
Lv 2:13 Každý dar své přídavné oběti solí osolíš. Nenecháš svou přídavnou oběť bez soli smlouvy svého Boha. S každým svým darem přineseš sůl.
Lv 2:14 Jestliže přineseš Hospodinu přídavnou oběť raných plodů, přineseš klasy pražené na ohni a drcené zrní z nového obilí jako přídavnou oběť svých raných plodů.
Lv 2:15 Přidáš k ní olej a položíš na to kadidlo. To bude přídavná oběť.
Lv 2:16 Kněz obrátí v obětní dým jako připomínku hrst rozdrceného zrní s olejem i všechno kadidlo. To bude ohnivá oběť Hospodinu.
Lv 3:1 Jestliže někdo připraví jako svůj dar hod oběti pokojné ze skotu, ať už býka nebo krávu, přivede před Hospodina zvíře bez vady.
Lv 3:2 Vloží ruku na hlavu svého daru a porazí oběť před vchodem do stanu setkávání. Áronovci, kněží, pokropí krví oltář dokola.
Lv 3:3 Z hodu oběti pokojné přinese Hospodinu jako ohnivou oběť tuk pokrývající vnitřnosti i všechen tuk, který je na vnitřnostech,
Lv 3:4 dále obě ledviny i s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok; odejme jej nad ledvinami.
Lv 3:5 Áronovci to jako zápalnou oběť obrátí na oltáři v obětní dým na ohni ze dříví. Jako oběť ohnivá bude libou vůní pro Hospodina.
Lv 3:6 Jestliže jeho dar Hospodinu k hodu oběti pokojné bude z bravu, přivede samce nebo samici bez vady.
Lv 3:7 Přivede-li jako svůj dar jehně, přivede je před Hospodina,
Lv 3:8 vloží ruku na hlavu svého daru a porazí je před stanem setkávání. Áronovci pokropí jeho krví oltář dokola.
Lv 3:9 Z hodu oběti pokojné přinese Hospodinu jako ohnivou oběť jeho tuk, celý tučný ocas, který odejme těsně u kostrče, a tuk pokrývající vnitřnosti, totiž všechnen tuk, který je na vnitřnostech,
Lv 3:10 dále obě ledviny i s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok; odejme jej nad ledvinami.
Lv 3:11 Kněz to na oltáři obrátí v obětní dým. To bude pokrm ohnivé oběti Hospodinu.
Lv 3:12 Jestliže bude jeho darem koza, přivede ji před Hospodina,
Lv 3:13 vloží ruku na její hlavu a porazí ji před stanem setkávání. Áronovci pokropí její krví oltář dokola.
Lv 3:14 Přinese z ní Hospodinu svůj dar jako ohnivou oběť: tuk pokrývající vnitřnosti i všechen tuk, který je na vnitřnostech,
Lv 3:15 dále obě ledviny s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok; odejme jej nad ledvinami.
Lv 3:16 Kněz to na oltáři obrátí v obětní dým. To bude pokrm ohnivé oběti, libá vůně. Všechen tuk patří Hospodinu.
Lv 3:17 To bude provždy platné nařízení pro všechna vaše pokolení ve všech vašich sídlištích: Nebudete jíst žádný tuk ani žádnou krev."
Lv 4:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Lv 4:2 "Mluv k Izraelcům: Když se někdo neúmyslně prohřeší proti kterémukoli příkazu Hospodinovu něčím, co se dělat nesmí, a dopustí se něčeho proti některému z nich, pak platí:
Lv 4:3 Jestliže se prohřeší pomazaný kněz a uvalí tím vinu na lid, ať přivede Hospodinu za svůj hřích, jehož se dopustil, mladého býčka bez vady k oběti za hřích.
Lv 4:4 Dovede býčka ke vchodu do stanu setkávání před Hospodina, vloží ruku na hlavu býčka a porazí jej před Hospodinem.
Lv 4:5 Pak vezme pomazaný kněz trochu krve z býčka a přinese ji ke stanu setkávání.
Lv 4:6 Kněz namočí prst v krvi a sedmkrát z ní stříkne před Hospodinem na oponu svatyně.
Lv 4:7 Trochou krve potře kněz též rohy oltáře pro pálení kadidla z vonných látek před Hospodinem, oltáře, který je ve stanu setkávání; všechnu ostatní krev toho býčka pak vyleje ke spodku oltáře pro zápalné oběti, jenž je u vchodu do stanu setkávání.
Lv 4:8 Všechen tuk z býčka obětovaného za hřích z něho odstraní, tuk pokrývající vnitřnosti i všechen tuk, který je na vnitřnostech,
Lv 4:9 dále obě ledviny s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok; odejme jej nad ledvinami,
Lv 4:10 jak to bývá odstraňováno z býka pro hod oběti pokojné. Kněz to na oltáři pro zápalné oběti obrátí v obětní dým.
Lv 4:11 Kůži z býčka a všechno maso z něho včetně hlavy a hnátů i vnitřnosti a výměty,
Lv 4:12 celý zbytek býčka vynese ven za tábor na čisté místo, kam se sype popel z tuku, a na dříví jej spálí ohněm; kam se sype popel z tuku, tam bude spálen.
Lv 4:13 Jestliže se celá izraelská pospolitost neúmyslně něčeho dopustí a zůstane shromáždění skryto, že se dopustili proti kterémukoli příkazu Hospodinovu něčeho, co se dělat nesmí, přece se provinili.
Lv 4:14 Když vyjde najevo hřích, kterého se dopustili proti příkazu, přivede shromáždění mladého býčka k oběti za hřích a dovedou jej před stan setkávání.
Lv 4:15 Starší pospolitosti vloží před Hospodinem ruce na hlavu býčka a porazí jej před Hospodinem.
Lv 4:16 Pak přinese pomazaný kněz trochu krve z býčka ke stanu setkávání.
Lv 4:17 Kněz namočí v krvi prst a sedmkrát z ní stříkne před Hospodinem na oponu.
Lv 4:18 Trochou krve potře též rohy oltáře, který je před Hospodinem ve stanu setkávání; všechnu ostatní krev pak vyleje ke spodku oltáře pro zápalné oběti, jenž je u vchodu do stanu setkávání.
Lv 4:19 Všechen tuk z něho odstraní a na oltáři jej obrátí v obětní dým.
Lv 4:20 Naloží s býčkem jako s býčkem obětovaným za hřích, stejně s ním naloží. Kněz za ně vykoná smírčí obřady, a bude jim odpuštěno.
Lv 4:21 Býčka vynese ven za tábor a spálí jej stejně, jako spálil předešlého býčka. To bude oběť za hřích shromáždění.
Lv 4:22 Prohřeší-li se předák a dopustí se neúmyslně proti kterémukoli příkazu Hospodina, svého Boha, něčeho, co se dělat nesmí, provinil se.
Lv 4:23 Je-li mu oznámeno, že se dopustil hříchu, přivede jako dar kozla, samce bez vady.
Lv 4:24 Vloží ruku na hlavu kozla a porazí ho na místě, kde se poráží dobytek pro zápalnou oběť před Hospodinem. To bude oběť za hřích.
Lv 4:25 Pak vezme kněz trochu krve z oběti za hřích na prst a potře rohy oltáře pro zápalné oběti; ostatní krev vyleje ke spodku oltáře pro zápalné oběti.
Lv 4:26 Všechen tuk na oltáři obrátí v obětní dým jako tuk z hodu oběti pokojné. Pro jeho hřích vykoná za něho kněz smírčí obřady, a bude mu odpuštěno.
Lv 4:27 Jestliže se neúmyslně prohřeší někdo z lidu země a dopustí se proti některému příkazu Hospodinovu něčeho, co se dělat nesmí, provinil se.
Lv 4:28 Je-li mu oznámeno, že se dopustil hříchu, přivede jako svůj dar kozu, samici bez vady, za hřích, kterého se dopustil.
Lv 4:29 Vloží ruku na hlavu zvířete obětovaného za hřích a porazí oběť za hřích na místě pro zápalné oběti.
Lv 4:30 Pak vezme kněz trochu krve na prst a potře rohy oltáře pro zápalné oběti; všechnu ostatní krev vyleje ke spodku oltáře.
Lv 4:31 Všechen tuk odejme, jako bývá odňat tuk z hodu oběti pokojné, a kněz jej na oltáři obrátí v obětní dým, v libou vůni pro Hospodina. Kněz za něho vykoná smírčí obřady, a bude mu o
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Úterý, 30. ledna, 2018
3. kniha Mojžíšova
[zkr. = Lv]
dpuštěno.
Lv 4:32 Jestliže přivede jako dar k oběti za hřích jehně, přivede samičku bez vady.
Lv 4:33 Vloží ruku na hlavu zvířete obětovaného za hřích a porazí je v oběť za hřích na místě, kde se poráží dobytek pro zápalné oběti.
Lv 4:34 Pak vezme kněz trochu krve z oběti za hřích na prst a potře rohy oltáře pro zápalné oběti; všechnu ostatní krev vyleje ke spodku oltáře.
Lv 4:35 Všechen tuk odejme, jako bývá odňat tuk z beránka pro hod oběti pokojné, a kněz jej na oltáři obrátí v obětní dým jako ohnivou oběť pro Hospodina. Pro hřích, jehož se dopustil, vykoná za něho kněz smírčí obřady, a bude mu odpuštěno.
Lv 5:1 Prohřeší-li se někdo tím, že slyšel vyslovit kletbu a byl toho svědkem, ať už to viděl nebo se o tom dozvěděl, jestliže to neoznámí, ponese svou vinu.
Lv 5:2 Anebo když se někdo dotkne čehokoli nečistého, buď zdechliny nečistého divokého zvířete nebo zdechliny nečistého domácího zvířete nebo zdechliny nečisté drobné havěti, i když mu to nebylo známo, je nečistý a provinil se.
Lv 5:3 Anebo když se někdo dotkne lidské nečistoty, jakékoli nečistoty, jíž se může znečistit, i když mu to nebylo známo, ale potom se to dozví, provinil se.
Lv 5:4 Anebo když někdo nerozvážně pronese přísahu, že udělá něco zlého nebo dobrého, vším, k čemu se člověk přísahou nerozvážně zavázal, i když mu to nebylo známo, ale potom se to dozví, každou jednotlivostí se provinil.
Lv 5:5 Když se tedy čímkoli z toho provinil, ať vyzná, čím se prohřešil,
Lv 5:6 a přivede Hospodinu jako pokutu za prohřešek, jehož se dopustil, samici z bravu, ovci nebo kozu, v oběť za hřích. Pro jeho hřích vykoná za něho kněz smírčí obřady.
Lv 5:7 Jestliže není v jeho možnostech obětovat beránka nebo kůzle, přinese Hospodinu jako pokutu za svůj prohřešek dvě hrdličky nebo dvě holoubata, jedno k oběti za hřích, druhé k oběti zápalné.
Lv 5:8 Donese je knězi. Ten bude nejprve obětovat to, které je určeno k oběti za hřích. Zespodu mu nehtem natrhne hlavu, ale neodtrhne ji.
Lv 5:9 Trochu krve oběti za hřích stříkne na stěnu oltáře a zbytek krve nechá vykapat ke spodku oltáře. To bude oběť za hřích.
Lv 5:10 To druhé připraví podle řádu zápalné oběti. Pro hřích, jehož se dopustil, vykoná za něho kněz smírčí obřady, a bude mu odpuštěno.
Lv 5:11 Jestliže není s to dát ani dvě hrdličky nebo dvě holoubata, přinese ten, kdo zhřešil, jako dar desetinu éfy bílé mouky v oběť za hřích; nepoleje ji olejem a nedá na ni kadidlo, protože to je oběť za hřích.
Lv 5:12 Donese ji knězi a kněz z ní vezme plnou hrst na připomínku a na oltáři ji obrátí v obětní dým jako ohnivé oběti Hospodinovy. To bude oběť za hřích.
Lv 5:13 Pro hřích, jehož se čímkoli z toho dopustil, vykoná za něho kněz smírčí obřady, a bude mu odpuštěno; zbytek oběti bude patřit knězi jako při oběti přídavné."
Lv 5:14 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Lv 5:15 "Jestliže se někdo těžce zpronevěří tím, že se neúmyslně prohřeší proti svatým věcem Hospodinovým, jako pokutu přivede Hospodinu z bravu berana bez vady, jehož cenu stanovíš v šekelech stříbra podle váhy určené svatyní, jako oběť za vinu.
Lv 5:16 Nahradí také, čím se proti svatým věcem prohřešil, a přidá nad to pětinu. Dá to knězi a kněz za něho obětí berana za vinu vykoná smírčí obřady, a bude mu odpuštěno.
Lv 5:17 Jestliže se někdo prohřeší a dopustí se něčeho proti kterémukoli Hospodinovu příkazu, co se dělat nesmí, aniž to věděl, provinil se a ponese následky své nepravosti.
Lv 5:18 Přivede ke knězi z bravu berana bez vady, jehož cenu určíš, jako oběť za vinu. Za neúmyslný přestupek, jehož se dopustil, aniž věděl, vykoná za něho kněz smírčí obřady, a bude mu odpuštěno.
Lv 5:19 To bude oběť za vinu. Jistěže se provinil proti Hospodinu."
Lv 5:20 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
Lv 5:21 "Prohřeší-li se někdo a těžce se zpronevěří Hospodinu tím, že zapře svému bližnímu věc, kterou měl v úschově, ať svěřenou či zabavenou, nebo svého bližního vydírá
Lv 5:22 nebo najde ztracenou věc a křivopřísežně to zapře, ať se člověk dopustí kterékoli z těch věcí, zhřeší.
Lv 5:23 Jestliže se tedy prohřešil a provinil, navrátí, co násilně zabavil nebo co uchvátil vydíráním nebo co mu bylo svěřeno do úschovy, anebo ztracenou věc, kterou našel,
Lv 5:24 anebo cokoli, o čem křivě přísahal. Plně to nahradí a nad to přidá pětinu. Dá to tomu, čí to je, v den své oběti za vinu.
Lv 5:25 Jako pokutu přivede Hospodinu z bravu berana bez vady, jehož cenu určíš; přivede jej ke knězi jako oběť za vinu.
Lv 5:26 Kněz za něho vykoná před Hospodinem smírčí obřady, a bude mu odpuštěno všechno, čeho se dopustil a čím se provinil."
Lv 6:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Lv 6:2 "Přikaž Áronovi a jeho synům: Toto je řád zápalné oběti: Zápalná oběť bude na ohništi na oltáři po celou noc až do rána a oheň na oltáři bude stále udržován.
Lv 6:3 Kněz si obleče lněný šat a na tělo si obleče lněné spodky. Vybere popel z tuku zápalné oběti strávené ohněm na oltáři a vysype jej vedle oltáře.
Lv 6:4 Pak si svleče roucho, obleče si jiné a vynese popel z tuku ven za tábor na čisté místo.
Lv 6:5 Oheň na oltáři bude stále udržován, nesmí vyhasnout. Kněz jím bude každé ráno zapalovat dříví, narovná na něm zápalnou oběť a obrátí na něm tuk z pokojných obětí v obětní dým.
Lv 6:6 Oheň na oltáři bude stále udržován, nesmí vyhasnout.
Lv 6:7 Toto je řád přídavné oběti: Áronovci ji přinesou před Hospodina k přední straně oltáře.
Lv 6:8 Kněz z té přídavné oběti vyzdvihne v hrsti část bílé mouky s olejem a všechno kadidlo, které je na přídavné oběti, a na oltáři to obrátí v obětní dým; bude to libá vůně na připomínku pro Hospodina.
Lv 6:9 Co z přídavné oběti zbude, snědí Áron a jeho synové. Bude se to jíst nekvašené na svatém místě; na nádvoří stanu setkávání to budou jíst.
Lv 6:10 Nebude se péci nic kvašeného. Dal jsem jim to jako jejich podíl ze svých ohnivých obětí. Bude to velesvaté jako oběť za hřích a za vinu.
Lv 6:11 Smí to jíst každý mužský příslušník mezi Áronovci. To bude pro všechna vaše pokolení provždy platné nařízení o ohnivých obětech Hospodinových. Cokoli se jich dotkne, bude svaté."
Lv 6:12 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
Lv 6:13 "Toto je dar Árona a jeho synů, který v den jeho pomazání přinesou Hospodinu: desetinu éfy bílé mouky jako pravidelnou přídavnou oběť, polovinu ráno a polovinu večer.
Lv 6:14 Přineseš ji připravenou s olejem na pánvi, smaženou. Přídavnou oběť přineseš rozdrobenou na sousta. Bude to libá vůně pro Hospodina.
Lv 6:15 Připraví ji pomazaný kněz z Áronových synů, který nastoupí na jeho místo. To bude provždy platné Hospodinovo nařízení. Jako celopal bude obrácena v obětní dým.
Lv 6:16 Každá přídavná oběť kněžská bude celopal. Nesmí se jíst."
Lv 6:17 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
Lv 6:18 "Mluv k Áronovi a jeho synům: Toto je řád oběti za hřích: Na místě, na kterém se poráží dobytče pro zápalnou oběť, bude se porážet před Hospodinem i pro oběť za hřích. Je to velesvaté.
Lv 6:19 Kněz, který ji obětuje za hřích, ji smí jíst. Bude se jíst na svatém místě, na nádvoří stanu setkávání.
Lv 6:20 Cokoli se dotkne jejího masa, bude svaté. Stříkne-li trochu krve z ní na roucho, vypereš postříknuté místo na svatém místě.
Lv 6:21 Hliněné nádobí, v němž se bude vařit, bude rozbito. Bude-li se vařit v měděné nádobě, vydrhne se a opláchne vodou.
Lv 6:22 Každý mužský příslušník kněžských rodin ji smí jíst. Je to velesvaté.
Lv 6:23 Ale žádná oběť za hřích, z jejíž krve se část vnáší do stanu setkávání k vykonání smírčích obřadů ve svatyni, nebude se jíst; bude spálena ohněm.
Lv 7:1 Toto je řád oběti za vinu; je to velesvaté.
Lv 7:2 Na místě, na němž se poráží dobytče pro zápalnou oběť, bude se porážet i pro oběť za vinu. Jeho krví pokropí kněz oltář dokola.
Lv 7:3 Pak přinese všechen tuk z něho, tučný ocas a tuk pokrývající vnitřnosti,
Lv 7:4 dále obě ledviny s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok; odejme jej nad ledvinami.
Lv 7:5 Kněz to na oltáři obrátí v obětní dým jako ohnivou oběť Hospodinu. To bude oběť za vinu.
Lv 7:6 Každý mužský příslušník kněžských rodin ji smí jíst. Bude se jíst na svatém místě. Je to velesvaté.
Lv 7:7 Oběť za vinu má stejný řád jako oběť za hřích; patří knězi, který jí vykonává smírčí obřady.
Lv 7:8 Knězi, který přináší něčí zápalnou oběť, patří kůže z oběti, kterou přináší; je jeho.
Lv 7:9 Rovněž každá přídavná oběť, která je pečena v peci, i každá, která je připravena v kotlíku nebo na pánvi, patří knězi, který ji přináší; je jeho.
Lv 7:10 Každá přídavná oběť, zadělaná olejem i suchá, patří všem Áronovcům, jednomu jako druhému.
Lv 7:11 Toto je řád hodu oběti pokojné, který se přináší Hospodinu:
Lv 7:12 Jestliže jej někdo přinese jako projev vděčnosti, ať přinese k děkovné oběti nekvašené bochánky zadělané olejem a nekvašené oplatky pomazané olejem. Bochánky budou z bílé zasmažené mouky, zadělané olejem.
Lv 7:13 Vedle bochánků přinese kvašený chléb jako svůj dar ke svému hodu díků oběti pokojné.
Lv 7:14 Z každého daru přinese po jednom kusu jako oběť pozdvihování pro Hospodina. Patří knězi, který kropí krví z pokojné oběti; je jeho.
Lv 7:15 Maso jeho hodu díků oběti pokojné se musí jíst v den, kdy bylo přineseno; nezůstane z něho nic do rána.
Lv 7:16 Jestliže se dar obětního hodu týká slibu nebo dobrovolného závazku, bude se jíst v den, kdy byl obětní hod přinesen, a příštího dne se smí jíst zbytek.
Lv 7:17 Zbytek masa z obětního hodu ať je však třetího dne spálen ohněm.
Lv 7:18 Jestliže by se přesto jedlo maso z hodu oběti pokojné třetího dne, nenalezne Hospodin zalíbení v tom, kdo jej přinesl; dar mu nebude připočten k dobru. Je závadný a každý, kdo by z něho jedl, ponese následky své nepravosti.
Lv 7:19 Ani maso, které přišlo do styku s něčím nečistým, nesmí se jíst; bude spáleno ohněm. Jiné maso může jíst každý, kdo je čistý.
Lv 7:20 Bude-li však někdo jíst maso Hospodinova hodu oběti pokojné a přitom bude nečistý, bude vyobcován ze svého lidu.
Lv 7:21 Když by se někdo dotkl čehokoli nečistého, lidské nečistoty nebo nečistého zvířete nebo čehokoli nečistého, hodného opovržení, a jedl by z masa Hospodinova hodu oběti pokojné, bude vyobcován ze svého lidu."
Lv 7:22 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Lv 7:23 "Mluv k Izraelcům: Nebudete jíst žádný tuk z býka ani z ovce a kozy.
Lv 7:24 Tuku zdechlého nebo rozsápaného zvířete se může užívat k různému účelu, ale jíst jej rozhodně nesmíte.
Lv 7:25 Každý, kdo by jedl tuk z dobytčete, z něhož přinesl ohnivou oběť Hospodinu, bude vyobcován ze svého lidu.
Lv 7:26 Také nebudete jíst žádnou krev, ať se usadíte kdekoli, ani krev ptactva ani dobytčat.
Lv 7:27 Kdokoli by jedl jakoukoli krev, bude vyobcován ze svého lidu."
Lv 7:28 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
Lv 7:29 "Mluv k Izraelcům: Kdo připravuje svůj hod oběti pokojné Hospodinu, přinese Hospodinu dar ze svého hodu oběti pokojné.
Lv 7:30 Vlastní rukou přinese ohnivé oběti Hospodinu: přinese tuk, který je na hrudí, i hrudí, aby je podáváním nabídl Hospodinu jako oběť podávání.
Lv 7:31 Kněz obrátí tuk na oltáři v obětní dým. Hrudí pak připadne Áronovi a jeho synům.
Lv 7:32 Pravou kýtu dáte knězi jako oběť pozdvihování ze svých hodů oběti pokojné.
Lv 7:33 Tomu z Áronovců, kdo přinese z pokojných obě
LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Pondělí, 29. ledna, 2018
Liturgické období: Mezidobí, 3. týden v mezidobí
Liturgická barva: zelená
Liturgický cyklus: B
Svátek:
Sv. Sulpicius
Text 1.čtení:2 Sam 15,13-14.30; 16,5-13a
Utečme před Absalomem. Nechte Šimeje zlořečit, jestliže mu to Hospodin poručil.
Odkud se vzala Davidova shovívavost vůči Saulovu příbuznému Šimejovi, který mu zlořečí? Předně je David přesvědčen o tom, že skrze Šimejovy kletby k němu hovoří sám Hospodin. Navíc si uvědomuje, že daleko horší kletbou je ozbrojené povstání, které proti němu vede jeho vlastní syn Absalom. Spor otce a syna patří k zavrženíhodným postojům, proto ještě u proroka Malachiáše nacházíme předpověď: "On (Eliáš) obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi kletbou" (Mal 3,24).
Čtení z druhé knihy Samuelovy.
K Davidovi přišel posel a řekl: "Srdce izraelských mužů jde za Absalomem." David pravil všem svým služebníkům, kteří s ním byli v Jeruzalémě: "Utečme pryč, jinak před Absalomem neunikneme; rychle odejděme, aby si nepospíšil a nedostihl nás, nezasáhl nás neštěstím a nevyhubil město ostřím meče." David vystupoval po srázu Olivové hory, stoupal a stále plakal, hlavu měl zahalenou a šel bos. Všechen zbrojný lid, který byl s ním, měl hlavu zahalenou a vystupoval s pláčem. Když král David přišel do Bachurim - hle, vyšel odtamtud muž ze Saulova příbuzenstva. Jmenoval se Šimej, syn Gerův. Jak se blížil, stále zlořečil a házel kameny na Davida a na všechny jeho služebníky, ačkoli po jeho pravici i levici šel všechen zbrojný lid a všichni význační bojovníci. A tak volal Šimej, když zlořečil: "Pryč, pryč, krvežíznivče a ničemo! Hospodin dal na tebe dopadnout všechnu krev Saulova domu, poněvadž jsi uchvátil království místo něho. Nyní dal Hospodin království do ruky tvého syna Absaloma. Hle, dostal ses do zaslouženého neštěstí, poněvadž jsi krvežíznivec!" Tu řekl králi Abišaj, syn Serujin: "Proč má tento mrtvý pes zlořečit mému pánu, králi? Půjdu a srazím mu hlavu!" Král však řekl: "Nestarejte se o mě, synové Serujini!" Jestliže zlořečí a jestliže mu Hospodin poručil: Zlořeč Davidovi! - kdo smí říci: Proč to děláš?" David pak řekl Abišajovi a všem svým služebníkům: "Hle, můj syn, který vyšel z mých útrob, usiluje o můj život, tím spíše Benjamínovec! Nechte ho zlořečit, jestliže mu to Hospodin poručil. Snad Hospodin shlédne na mé soužení a splatí mi dobrem za kletbu tohoto dne." A David se svými muži pokračoval v cestě.
Text žalmu:Žl 3, 2-3.4-5.6-8b
Odp.: Povstaň, Hospodine, zachraň mě!
Hospodine, kolik je těch, kdo mě sužují!
- Mnoho jich na mě dotírá!
- Mnoho jich o mně říká:
- "Ani Bůh mu nepomůže!"
Odp.
Ty však, Hospodine, jsi můj štít,
- jsi má chlouba, ty mi pozvedáš hlavu!
- Hlasitě jsem volal k Hospodinu,
- a vyslyšel mě ze své svaté hory.
Odp.
Klidně jsem ulehl a usnul.
- Probudil jsem se, protože mi Hospodin pomáhá.
- Nezaleknu se ani tisíců, kteří mě obkličují.
- Povstaň, Hospodine, můj Bože, zachraň mě!
Odp.
Text 2.čtení:-
Text evangelia:Mk 5,1-20
Nečistý duchu, vyjdi z toho člověka!
Ježíš nejen uzdravuje, ale především demonstruje vítězství nad mocnostmi tmy celého pohanského světa, který je vyjádřen oním "druhým břehem" a ztělesněn v obraze posedlého (srov. Iz 65,1-5). Pohané se zatím tohoto daru svobody bojí. Uzdravení posedlého (pohana) je však dovršeno posláním znovu se začlenit do pohanské rodiny a hlásáním Božího dobrodiní připravovat i zde cestu evangeliu.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš a jeho učedníci se přeplavili na druhý břeh moře do gerazenského kraje. Sotva vystoupili z lodi, hned proti němu běžel z hrobních slují člověk posedlý nečistým duchem. Bydlel v hrobových jeskyních a už ani řetězy ho nikdo nemohl svázat. Často ho totiž spoutali okovy na nohou a řetězy na rukou, ale on řetězy na sobě roztrhal a okovy rozlámal - nikdo neměl sílu ho zkrotit. Po celé dny a noci (se potuloval) po těch jeskyních a po horách, křičel a tloukl se kameny. Když zdálky spatřil Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem a hrozně vykřikl: "Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, netrap mě!" Ježíš mu totiž řekl: "Nečistý duchu, vyjdi z toho člověka!" Také se ho zeptal: "Jak se jmenuješ?" Odpověděl: "Moje jméno je Pluk, protože je nás mnoho." A velmi ho prosil, aby je neposílal pryč z té krajiny. Na stráni se tam páslo velké stádo vepřů. (Ti zlí duchové) ho prosili: "Pošli nás do těch vepřů. Nech nás do nich vejít." Ježíš jim to dovolil. Nečistí duchové vyšli a vstoupili do vepřů. A to stádo se hnalo po příkrém srázu do moře - bylo jich na dva tisíce - a v moři se utopilo. Pasáci vepřů utekli a oznámili to v městě i po dvorcích. Lidé se šli podívat, co se stalo. Když přišli k Ježíšovi a viděli toho posedlého zlými duchy, který jich míval v sobě celý pluk, jak tam sedí oblečený a při zdravé mysli, padla na ně bázeň. Ti, kdo viděli, jak se to stalo s tím posedlým a s vepři, jim to vypravovali. Tu začali Ježíše prosit, aby z jejich kraje odešel. Když nastupoval na loď, prosil ho ten bývalý posedlý, aby u něho směl zůstat. On mu to však nedovolil, ale řekl mu: "Jdi domů ke své rodině a vypravuj jim, jak veliké dobrodiní ti Pán prokázal a jak se nad tebou smiloval." Odešel tedy a začal v Desetiměstí rozhlašovat, jak veliké dobrodiní mu Ježíš prokázal. A všichni se tomu divili.
Doplňující text:
Liturgické texty jsou převzaty z Misálu Katolické církve.
www.farnoststrasnice.cz © 2009-2015