Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...

Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Evangelium podle Lukáše

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »

Text bible pro den: Čtvrtek, 26. září, 2019

 Evangelium podle Lukáše 
 [zkr. = Lk] 

s ním byli u stolu, si začali říkat: "Kdo to jen je, že dokonce odpouští hříchy?"
Lk 7:50 A řekl ženě: "Tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji!"
Lk 8:1 Potom Ježíš porocházel městy a vesnicemi a přinášel radostnou zvěst o Božím království; bylo s ním dvanáct učedníků
Lk 8:2 a některé ženy uzdravené od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z níž vyhnal sedm démonů,
Lk 8:3 Jana, žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které se o ně ze svých prostředků staraly.
Lk 8:4 Lidé se k němu scházeli ve velkých zástupech a přicházeli z mnoha měst. Mluvil k nim v podobenství:
Lk 8:5 "Vyšel rozsévač rozsívat semeno. Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, bylo pošlapáno a ptáci je sezobali.
Lk 8:6 Jiné padlo na skálu, vzešlo a uschlo, protože nemělo vláhu.
Lk 8:7 Jiné padlo doprostřed trní; trní rostlo a udusilo je.
Lk 8:8 A jiné padlo do země dobré, vzrostlo a přineslo stonásobný užitek." To řekl a zvolal: "Kdo má uši k slyšení, slyš!"
Lk 8:9 Jeho učedníci se ho ptali, co to podobenství má znamenat.
Lk 8:10 On řekl: "Vám je dáno znát tajemství Božího království, ostatním však jen v podobenstvích, aby hledíce neviděli a slyšíce nechápali.
Lk 8:11 Toto podobenství znamená: Semenem je Boží slovo.
Lk 8:12 Podél cesty - to jsou ti, kteří uslyší, ale pak přichází ďábel a bere slovo z jejich srdcí, aby neuvěřili a nebyli zachráněni.
Lk 8:13 Na skále - to jsou ti, kteří s radostí přijímají slovo, když je uslyšeli; protože v nich však nezakořenilo, věří jen nějaký čas a v čas pokušení odpadají.
Lk 8:14 Semeno padlé do trní jsou ti, kteří uslyší, ale potom je starosti, majetek a rozkoše života dusí, takže nepřinesou úrodu.
Lk 8:15 Semeno v dobré zemi jsou ti, kteří uslyší slovo, zachovávají je v dobrém a upřímném srdci a s vytrvalostí přinášejí úrodu.
Lk 8:16 Nikdo přece nerozsvítí světlo a nepřikryje nádobu ani je nedá pod postel, ale dá je na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo.
Lk 8:17 Nic není skrytého, co jednou nebude zjeveno, a nic utajeného, co by se nepoznalo a nevyšlo najevo.
Lk 8:18 Dávejte tedy pozor, jak slyšíte: Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to, co myslí, že má."
Lk 8:19 Přišla za ním jeho matka a bratři, ale nemohli se k němu dostat pro zástup.
Lk 8:20 Lidé mu oznámili: "Tvoje matka a bratři stojí venku a chtějí se s tebou setkat."
Lk 8:21 On jim odpověděl: "Má matka a moji bratři jsou ti, kdo slyší slovo Boží a podle toho jednají."
Lk 8:22 Jednoho dne vstoupil on i jeho učedníci na loď; řekl jim: "Přeplavme se na druhý břeh jezera." Když odrazili od břehu
Lk 8:23 a plavili se, usnul. Tu se snesla na jezero bouře s vichřicí, takže nabírali vodu a byli ve velkém nebezpečí.
Lk 8:24 Přistoupili a probudili ho se slovy: "Mistře, Mistře, zahyneme!" On vstal, pohrozil větru a valícím se vlnám; i ustaly a bylo ticho.
Lk 8:25 Řekl jim: "Kde je vaše víra?" Oni se zděsili a užasli. Říkali mezi sebou: "Kdo to jen je, že rozkazuje i větru a vodám a poslouchají ho?"
Lk 8:26 Přeplavili se do krajiny gerasenské, která leží proti Galileji.
Lk 8:27 Když vystoupil na břeh, vyšel proti němu jakýsi muž z toho města, který byl posedlý démony a už dlouhou dobu nenosil oděv a nebydlel v domě, nýbrž v hrobech.
Lk 8:28 Když spatřil Ježíše, vykřikl, padl před ním na zem a hlasitě zvolal: "Co je ti po mně, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Žádám tě, abys mne netrápil."
Lk 8:29 Ježíš totiž nečistému duchu přikazoval, aby z toho člověka vyšel. Neboť ho velice často zachvacoval; tehdy ho poutali řetězy a okovy a hlídali, ale on pouta vždy přerval a byl démonem hnán do pustých míst.
Lk 8:30 Ježíš se ho zeptal: "Jaké je tvé jméno?" Odpověděl: "Legie", protože do něho vešlo mnoho zlých duchů.
Lk 8:31 A prosili Ježíše, jen aby jim nepřikazoval odejít do pekelné propasti.
Lk 8:32 Bylo tam veliké stádo vepřů, které se páslo na svahu hory. Démoni ho prosili, aby jim dovolil do nich vejít; on jim to dovolil.
Lk 8:33 Tu vyšli z toho člověka, vešli do vepřů, a stádo se hnalo po příkré srázu do jezera a utopilo se.
Lk 8:34 Když pasáci viděli, co se stalo, utekli a donesli o tom zprávu do města i do vesnic.
Lk 8:35 Lidé se šli podívat, co se stalo; přišli k Ježíšovi a nalezli toho člověka, z něhož vyšli démoni, jak sedí u Ježíšových nohou oblečen a chová se rozumně. A zděsili se.
Lk 8:36 Ti, kteří viděli, jak byl ten posedlý vysvobozen, jim o tom pověděli.
Lk 8:37 A všichni obyvatelé gerasenské krajiny prosili Ježíše, aby od nich odešel, poněvadž se jich zmocnila veliká bázeň. Vstoupil tedy na loď, aby se vrátil.
Lk 8:38 Ale ten muž, z něhož vyšli démoni, ho prosil, aby směl být s ním; on ho však poslal zpět a řekl mu:
Lk 8:39 "Vrať se domů a vypravuj, jak veliké věci ti učinil Bůh." I odešel a zvěstoval po celém městě, jak veliké věci mu učinil Ježíš.
Lk 8:40 Když se Ježíš vracel, zástup ho přivítal, protože na něj už všichni čekali.
Lk 8:41 Tu k němu přišel muž, který se jmenoval Jairos; byl to představený synagógy. Padl Ježíšovi k nohám a úpěnlivě ho prosil, aby přišel do jeho domu,
Lk 8:42 protože měl jedinou dceru, asi dvanáctiletou, a ta umírala. Když tam Ježíš šel, zástupy ho velmi tísnily.
Lk 8:43 A byla tam žena, která měla dvanáct let krvácení a nikdo ji nemohl uzdravit.
Lk 8:44 Přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu, a hned jí krvácení přestalo.
Lk 8:45 Ježíš řekl: "Kdo se mne to dotkl?" Když všichni zapírali, řekl Petr a ti, kdo byli s ním: "Mistře, kolem tebe jsou zástupy a tlačí se na tebe!"
Lk 8:46 Ale Ježíš řekl: "Někdo se mne dotkl. Já jsem poznal, že ze mne vyšla síla."
Lk 8:47 Když žena viděla, že se to neutají, přišla chvějíc se, padla mu k nohám a přede všemi lidmi vypověděla, proč se ho dotkla a jak hned byla uzdravena.
Lk 8:48 On jí řekl: "Dcero, tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji."
Lk 8:49 Když ještě mluvil, přišel kdosi z domu představeného synagógy a řekl: "Tvá dcera je mrtva, už Mistra neobtěžuj."
Lk 8:50 Ježíš to uslyšel a řekl: "Neboj se, jen věř a bude zachráněna."
Lk 8:51 Když přišel k němu do domu, nedovolil, aby s ním někdo šel dovnitř, jen Petr, Jan a Jakub s otcem té dívky i s její matkou.
Lk 8:52 Všichni nad mrtvou plakali a naříkali. On řekl: "Neplačte. Nezemřela, ale spí."
Lk 8:53 Posmívali se mu, protože věděli, že zemřela.
Lk 8:54 On však ji vzal za ruku a zvolal: "Dcerko, vstaň!"
Lk 8:55 Tu se jí život vrátil a hned vstala. Nařídil, aby jí dali něco k jídlu.
Lk 8:56 Jejích rodičů se zmocnil úžas. On jim však přikázal, aby nikomu neříkali, co se stalo.
Lk 9:1 Ježíš svolal svých Dvanáct a dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a léčit nemoci.
Lk 9:2 Poslal je zvěstovat Boží království a uzdravovat.
Lk 9:3 A řekl jim: "Nic si neberte na cestu, ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze ani dvoje šaty.
Lk 9:4 Když přijdete do některého domu, tam zůstávejte a odtud vycházejte.
Lk 9:5 A když vás někde nepřijmou, odejděte z onoho města a setřeste prach se svých nohou na svědectví proti nim.
Lk 9:6 Vydali se na cestu, chodili od vesnice k vesnici, přinášeli všude radostnou zvěst a uzdravovali.
Lk 9:7 Tetrarcha Herodes slyšel o všem, co se dálo, ale nevěděl, co si má myslit, poněvadž někteří říkali, že Jan vstal z mrtvých,
Lk 9:8 jiní, že se zjevil Eliáš, a jiní zase, že vstal jeden z dávných proroků.
Lk 9:9 Herodes řekl: "Jana jsem přece dal stít. Kdo to tedy je, že o něm slyším takové věci?" A přál si ho vidět.
Lk 9:10 Když se apoštolové navrátili, vypravovali Ježíšovi, co všechno činili. Vzal je s sebou a odešli sami do města Betsaidy.
Lk 9:11 Když to zástupy zpozorovaly, šly za ním; on je přijal, mluvil jim o Božím království a uzdravoval ty, kteří to potřebovali.
Lk 9:12 Schylovalo se k večeru. Tu k němu přistoupilo dvanáct učedníků a řekli: "Propusť zástup, ať jdou do okolních vesnic a dvorů opatřit si nocleh a něco k jídlu, protože jsme zde na pustém místě."
Lk 9:13 On jim řekl: "Dejte jim jíst vy!" Řekli mu: "Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby; nebo snad máme jít a nakoupit pokrm pro všechen tento lid?"
Lk 9:14 Bylo tam asi pět tisíc mužů. Řekl svým učedníkům: "Usaďte je ve skupinách asi po padesáti."
Lk 9:15 Učinili to a rozsadili je všechny.
Lk 9:16 Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal a dával učedníkům, aby je předložili zástupu.
Lk 9:17 A najedli a nasytili se všichni. A sebralo se zbylých nalámaných chlebů dvanáct košů.
Lk 9:18 Když se o samotě modlil a byli s ním jeho učedníci, otázal se jich: "Za koho mne zástupy pokládají?"
Lk 9:19 Oni mu odpověděli: "Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří myslí, že vstal jeden z dávných proroků."
Lk 9:20 Řekl jim: "A za koho mne pokládáte vy?" Petr mu odpověděl: "Za Božího Mesiáše."
Lk 9:21 On jim však důrazně přikázal, aby to nikomu neříkali, a pravil jim:
Lk 9:22 "Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží i zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen."
Lk 9:23 Všem pak řekl: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne.
Lk 9:24 Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne, zachrání jej.
Lk 9:25 Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří?
Lk 9:26 Kdo se stydí za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů.
Lk 9:27 Říkám vám po pravdě: Někteří z těch, kdo tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří království Boží."
Lk 9:28 Za týden po této rozmluvě vzal Ježíš s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se modlil.
Lk 9:29 A když se modlil, nabyla jeho tvář nového vzhledu a jeho roucho bělostně zářilo.
Lk 9:30 A hle, rozmlouvali s ním dva muži - byli to Mojžíš a Eliáš;
Lk 9:31 zjevili se v slávě a mluvili o cestě, kterou měl dokonat v Jeruzalémě.
Lk 9:32 Petra a jeho druhy obestřel těžký spánek. Když se probrali, spatřili jeho slávu i ty dva muže, kteří byli s ním.
Lk 9:33 V tom se ti muži začali od něho vzdalovat; Petr mu řekl: "Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi." Nevěděl, co mluví.
Lk 9:34 Než to dopověděl, přišel oblak a zastínil je. Když se ocitli v oblaku, zmocnila se jich bázeň.
Lk 9:35 A z oblaku se ozval hlas: "Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte."
Lk 9:36 Když se hlas ozval, byl už Ježíš sám. Oni umlkli a nikomu tehdy neřekli nic o tom, co viděli.
Lk 9:37 Když příštího dne sestoupili s hory, vyšel mu vstříc veliký zástup.
Lk 9:38 A hle, jakýsi muž ze zástupu volal: "Mistře, prosím tě, ujmi se mého syna, vždyť je to mé jediné dítě;
Lk 9:39 hle, zachvacuje ho duch, takže znenadání vykřikuje, a lomcuje jím, až má pěnu kolem úst; jen stěží od něho odchází a tak ho moří.
Lk 9:40 Prosil jsem už tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nemohli."
Lk 9:41 Ježíš odpověděl: "Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě mám být s vámi a snášet vás? Přiveď sem svého syna!"
Lk 9:42 Ještě než k němu přišel, démon ho povalil a zkroutil v křeči. Ježíš pohrozil nečistému duchu, uzdravil chlapce a vrátil jej otci.
Lk 9:43 Všichni užasli nad velikou Boží mocí. Když se všichni divili, co všechno učinil, řekl svým učedníkům:
Lk 9:44 "Slyšte a dobře si pamatujte tato slova: Syn člověka bude vydán do rukou lidí."
Lk 9:45 Oni však tomu slovu nerozuměli a jeho smysl jim zůstával skryt; proto nechápali,

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »