Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha MoudrostiKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 30. června, 2019
Kniha Kazatel
[zkr. = Kaz]
ha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí.
Kaz 12:14 Veškeré dílo Bůh postaví před soud, i vše, co je utajeno, ať dobré či zlé.
Kniha Moudrosti
Mdr 1:1 Milujte spravedlnost, vy soudcové země, smýšlejte o Hospodinu v dobrotě ahledejte ho upřímným srdcem.
Mdr 1:2 Dává se nalézat těm, kdo ho nepokoušejí, ukazuje se těm, kdo mu nejsounevěrní.
Mdr 1:3 Zvrácené myšlenky totiž odvádějí od Boha, ale jeho moc zahanbuje nemoudré,když ji pokoušejí.
Mdr 1:4 Moudrost nevejde do zlovolné duše, nebude přebývat v těle podrobeném hříchu.
Mdr 1:5 Svatý duch kázně prchá před lstí, vzdaluje se od nerozumných myšlenek, vstudu se odvrací od nepravosti.
Mdr 1:6 Moudrost je duch lidumilný, ale nepromine trest rouhačovi za slova jeho rtů; Bůhje zajisté svědkem jeho ledví, dobře vidí do skrytu jeho srdce a slyší všechno , co člověkmluví.
Mdr 1:7 Duch Hospodinův naplňuje zemi, on, jenž všemu dává řád, zná každoumyšlenku.
Mdr 1:8 Před ním se neskryje nikdo, kdo je na straně bezpráví, trestající spravedlnost honemine.
Mdr 1:9 Spády svévolníka vyjdou najevo, o jeho piklech uslyší Hospodin a ztrestá jehozvrácenost.
Mdr 1:10 Vždyť ucho žárlivě milujícího slyší všechno, ani reptání šeptem mu neujde.
Mdr 1:11 Chraňte se neprospěšného reptání, zdržte jazyk od pomluv, vždyť ani hovorvskrytu neprojde bez povšimnutí a prolhaná ústa zabíjejí duši.
Mdr 1:12 Nepřivolávejte si smrt pobloudilostí svého života, nevystavujte se záhubě pročiny svých rukou.
Mdr 1:13 Vždyť Bůh smrt neučinil, ani se netěší ze zahynutí živých;
Mdr 1:14 stvořil totiž všechno, aby to bylo, čemu dal na světě vzniknout, určil k spáse,není v tom smrtící jed; podsvětí nebude kralovat nad zemí.
Mdr 1:15 Vždyť spravedlnost je nesmrtelná.
Mdr 1:16 Ale svévolníci přivolali smrt rukama i slovy, měli ji za přítelkyni, proto zchřadli;uzavřeli s ní smlouvu, a tak si zasluhují, aby byla jejich údělem.
Mdr 2:1 Zcestně uvažují ti, kdo si mezi sebou říkají: „Krátký a strastiplný je náš život aproti skonu člověka není léku; neznáme nikoho , kdo by unikl z podsvětí.
Mdr 2:2 Bez svého přičinění jsme se narodili a potom budeme, jako bychom nikdy nebyli.Dech v našem chřípí je jako dým a myšlenka jako jiskra při tepu našeho srdce.
Mdr 2:3 Když zhasne, tělo se rozpadne v popel a duch se rozplyne jako lehký vánek.
Mdr 2:4 I naše jméno bude časem zapomenuto a nikdo nevzpomene na naše činy. Nášživot se rozplyne jak stopa po obláčku, rozptýlí se jako mlha zahnaná paprsky slunce,sražená jeho teplem.
Mdr 2:5 Neboť náš čas je jako pomíjivý stín, není možno odložit svůj skon, protože jezpečetěn, a nazpět nepřijde nikdo.
Mdr 2:6 Nuže tedy, užijme zde dobrých věcí, chopme se všeho stvořeného rychle jako vmládí.
Mdr 2:7 Opatřme si hojně vybraného vína a vonných mastí, ať nám neujde žádný květjara.
Mdr 2:8 Ověnčeme se poupaty růží, dříve než zvadnou.
Mdr 2:9 Nikdo z nás ať se nestraní našich radovánek, co na tom, když zůstanou následkynaší bujnosti, vždyť to je naše právo a takový náš los.
Mdr 2:10 Deptejme chudého, i když je spravedlivý, nešetřme vdovy, nemějme ohled našediny starce ve vysokém věku.
Mdr 2:11 Naše síla ať je zákonem spravedlnosti; co je slabé, ukazuje se být bez užitku.“
Mdr 2:12 „Počíhejme si na spravedlivého, k ničemu nám není, jen se protiví našim činůma vytýká nám prohřešky proti Zákonu, viní nás ze zrady na našem vychování.
Mdr 2:13 Honosí se, že došel poznání Boha, a sám sebe nazývá Hospodinovýmslužebníkem.
Mdr 2:14 Stal se obžalobou našeho smýšlení, je nám na obtíž i jenom na něj pohledět,
Mdr 2:15 protože jeho život se nepodobá životu druhých a jeho chování je úplně odlišné.
Mdr 2:16 Má nás za zvrhlé a vyhýbá se našim cestám jako nečistým. Blahoslaví smrtjako konečný úděl spravedlivých a vychloubá se, že jeho otcem je Bůh.
Mdr 2:17 Pohleďme, zda jsou jeho řeči pravdivé, a přezkoumejme, jak to s ním nakonec dopadne.
Mdr 2:18 Jestliže spravedlivý je Božím synem, Bůh se ho ujme a vytrhne ho z rukou protivníků.
Mdr 2:19 Vyzkoušejme ho tupením a mučením, ať poznáme jeho mírnost a přesvědčíme se o jeho trpělivosti.
Mdr 2:20 Odsuďme ho k potupné smrti, zda dojde zastání, jak říká.“
Mdr 2:21 To zamýšleli, ale důkladně se zmýlili, neboť je zaslepila jejich špatnost.
Mdr 2:22 Nepoznali Boží tajemství ani nepočítali s odměnou za zbožnost a neuvážili, jakéodplaty dojdou bezúhonné duše.
Mdr 2:23 Bůh totiž stvořil člověka k neporušitelnosti a učinil ho obrazem vlastnínepomíjivosti.
Mdr 2:24 Ďáblovou závistí však vešla do světa smrt, a kdo patří k němu, zakusí ji.
Mdr 3:1 Duše spravedlivých jsou však v Boží ruce a trýzeň smrti se jich nedotkne.
Mdr 3:2 V očích nemoudrých vypadali jako mrtví, v jejich skonu se spatřovala záhuba,
Mdr 3:3 v jejich odchodu od nás jejich zánik. Oni však jsou v pokoji.
Mdr 3:4 I kdyby se lidem zdálo, že jsou trestáni, mají plnou naději na nesmrtelnost.
Mdr 3:5 Po malém utrpení dojdou velikého dobrodiní, neboť Bůh je vyzkoušel a shledal jehodnými sebe.
Mdr 3:6 Protříbil je jako zlato v tavicí peci a přijal je jako zápalnou oběť.
Mdr 3:7 V čas Božího navštívení zazáří a rozletí se jako jiskry po strnisku.
Mdr 3:8 Budou soudit pronárody a vládnout nad lidmi a Hospodin bude jejich králemnavěky.
Mdr 3:9 Kdo na něho spoléhají, porozumějí pravdě, a věrní zůstanou při něm účastnijeho lásky, vždyť milost a milosrdenství patří jeho vyvoleným.
Mdr 3:10 Avšak svévolníci ponesou trest podle toho, jak smýšleli, že nedbali naspravedlivého a odpadli od Hospodina.
Mdr 3:11 Kdo pohrdá moudrostí a kázní, je ubožák; marná je jejich naděje, zbytečnánámaha a bez užitku jejich skutky.
Mdr 3:12 Jejich ženy jsou pošetilé, jejich děti zlé, jejich rod prokletý.
Mdr 3:13 Blaze ženě neplodné, která je bez poskvrny, když nepoznala lože hříchu, získáplod při navštívení duší.
Mdr 3:14 Blaze i kleštěnci, který se nedopustil nepravosti svou rukou ani nezamýšlel niczlého proti Hospodinu; dostane zvláštní odměnu za svou věrnost a nejžádoucnější úděl vHospodinově chrámu.
Mdr 3:15 Neboť slavný je užitek dobrého úsilí a kořen rozumnosti je nevyvratitelný.
Mdr 3:16 Ale děti cizoložníků se nevydaří, símě nezákonného lože zajde.
Mdr 3:17 I když se dožijí vysokého věku, nebudou je mít ve vážnosti a jejich stáří budenakonec beze cti.
Mdr 3:18 Když zemřou brzy, nebudou mít naději ani útěchu v den soudu.
Mdr 3:19 Hrozný konec čeká nevěrné pokolení.
Mdr 4:1 Lepší je bezdětnost při ctnostném žití; památka na ctnost je nesmrtelná adochází uznání u Boha i u lidí.
Mdr 4:2 Kde je přítomna, tam její příklad táhne, a když pomine, probouzí aspoň po sobětouhu. I na věčnosti se skví ověnčená jako vítěz v čestně vedeném boji.
Mdr 4:3 Zato množství potomstva svévolníků není k ničemu; co vzešlo z neřesti,nezapustí hluboké kořeny a nezpevní svůj základ.
Mdr 4:4 I když to na čas rozbují do větví, co stojí nepevně, vítr vyviklá a nápor vichrůvyvrátí z kořene.
Mdr 4:5 Nedorostlé větve budou olámány, jejich ovoce nebude k užitku a jako nezralé anik jídlu, k ničemu se nebude hodit.
Mdr 4:6 Děti zrozené z nezákonného spojení jsou při výslechu svědky nepravosti rodičů.
Mdr 4:7 Umře-li spravedlivý třeba předčasně, dojde odpočinutí,
Mdr 4:8 neboť ctihodné stáří nezáleží v dlouhém věku ani se neměří počtem let.
Mdr 4:9 Ty pravé šediny pro člověka je rozumnost a život bez poskvrny je ten pravýdlouhý věk.
Mdr 4:10 Protože se líbil Bohu, Bůh jej miloval, a protože žil mezi hříšníky, byl přenesen.
Mdr 4:11 Byl vzat, aby špatnost nezměnila jeho smýšlení a lest nesvedla jeho duši.
Mdr 4:12 Neboť kouzlo neřesti zastírá dobro a vír vášně převrací nezkaženou mysl.
Mdr 4:13 Kdo se ukázal dokonalým v krátkosti, dosáhl plnosti dlouhého věku.
Mdr 4:14 Jeho duše byla milá Hospodinu, a proto pospíšil vyvést ji z prostředí nepravosti.Lidé tomu přihlíželi, ale nepochopili to , ani si nevzali k srdci,
Mdr 4:15 že milost a milosrdenství patří jeho vyvoleným a že ochraňuje své svaté.
Mdr 4:16 Spravedlivý svou smrtí odsuzuje žijící svévolníky, mládí pak, jež došlo rychléhokonce, letité stáří nespravedlivého.
Mdr 4:17 Budou vidět jen skonání moudrého, ale nepochopí, jak o něm Hospodin rozhodla k čemu ho zachoval.
Mdr 4:18 Uvidí to a pohrdnou jím , ale Hospodin se jim vysměje.
Mdr 4:19 A budou zneuctěnou mrtvolou, navěky pohrdáni i mezi mrtvými. Neboť on jesrazí po hlavě, že ani nehlesnou, vyvrátí je do základů a až do konce zůstanou úhorem,ocitnou se v mukách a jejich památka zanikne.
Mdr 4:20 Při zúčtování svých hříchů přijdou zlomeni strachem, a jejich nepravosti jeusvědčí tváří v tvář.
Mdr 5:1 Spravedlivý tehdy s velkou neohrožeností předstoupí před ty, kdo ho sužovali apohrdali jeho úsilím.
Mdr 5:2 Při pohledu na něho budou zachváceni hrozným strachem a užasnou nad jehonečekanou spásou.
Mdr 5:3 S úzkostným povzdechem si pro sebe kajícně řeknou:
Mdr 5:4 „To je ten, kdo nám byl kdysi k smíchu jako příklad potupy, nám pošetilým! Jehoživot jsme považovali za nesmyslný a jeho konec za bezectný.
Mdr 5:5 Jak to, že je připočten k Božím synům a že jeho úděl je mezi svatými?
Mdr 5:6 Zbloudili jsme z cesty pravdy, světlo spravedlnosti nám nezasvítilo, slunce námnevzešlo.
Mdr 5:7 Naplno jsme se vydali po stezkách nepravosti a záhuby, neschůdnými pustinamijsme se plahočili a cestu Hospodinovu nepoznali.
Mdr 5:8 Čím nám prospěla domýšlivost? A k čemu je nám, že jsme se chvástalibohatstvím?
Mdr 5:9 To všechno přešlo jako stín a jako prchavá zvěst,
Mdr 5:10 jako loď brázdící rozvlněnou hladinu; když propluje, nelze nalézt její stopu anidráhu jejího kýlu ve vlnách.
Mdr 5:11 Nebo jako když pták proletí vzduchem a nikde se nenajde známka jeho letu; vlehkém vzduchu bičovaném údery křídel a rozráženém mocným máváním svištících perutíse nenajde ani náznak toho, že tudy proletěl.
Mdr 5:12 Nebo jako když šíp vystřelený na cíl protne vzduch a ten se hned spojí, takžejeho dráhu už nelze poznat.
Mdr 5:13 Podobně i my, sotva se narodíme, už zanikáme, ani jsme nemohli ukázatjakýkoli náznak ctnosti, ale umořili jsme se vlastní špatností.
Mdr 5:14 Naděje svévolníka je jako chmýří unášené větrem, jako drobné jíní strženévichřicí, jako dým rozptýlený větrem, zmizí jako vzpomínka na hosta, který týž denodchází.
Mdr 5:15 Spravedliví však žijí navěky; jejich odměna je u Hospodina, Nejvyšší o něpečuje.
Mdr 5:16 Obdrží slavné království a krásnou čelenku z ruky Hospodinovy, neboť pravicí jepřikryje a svou paží je ochrání.
Mdr 5:17 Vezme si jako zbroj své rozhorlení a vyzbrojí stvoření k odvetě protinepřátelům.
Mdr 5:18 Oděje se spravedlností jako pancířem a jako přilbu si nasadí neúplatný soud.
Mdr 5:19 Jako neprorazitelný štít si vezme svatost.
Mdr 5:20 Naostří přísný hněv jako meč, a svět s ním půjde do boje proti pobloudilcům.
Mdr 5:21 Blesky vyletí jako přesně zamířené šípy z napjatého luku mraků a zasáhnou cíl.
Mdr 5:22 Krupobití se vymrští jako z praku, plné hněvu, vody moře se proti nim rozbouří,a proudy řek je bez milosti zaplaví.
Mdr 5:23 Zvedne se proti nim mohutný vítr a rozpráší je jako smršť; nepravost obrátí vpustinu celou zemi a zločinnost vyvrátí trůny vládců.
Mdr 6:1 Nuže slyšte, králové, mějte rozum, poučte se, soudcové končin země.
Mdr 6:2 Naslouchejte, kdo ovládáte davy a pyšníte se množstvím pronárodů.
Mdr 6:3 Vždyť moc vám byla dána od Hospodina a vládu vám svěřil Nejvyšší. On si ověřívaše skutky a přezkouší záměry.
Mdr 6:4 Měli jste sloužit jeho království, ale nebyli j
Text bible pro den: Pondělí, 1. července, 2019
Kniha Moudrosti
[zkr. = Mdr] ste správnými soudci, Zákon jstenezachovávali a nejednali jste podle Boží vůle.
Mdr 6:5 Děsivě a rychle na vás přijde: přísný soud stihne předáky.
Mdr 6:6 Nepatrnému se dostane milosrdenství, zato mocní budou tvrdě pohnáni kodpovědnosti.
Mdr 6:7 Neboť Vladař všech neustoupí před nikým, nedá se ovlivnit žádnou veličinou;vždyť on učinil malého i velkého a o všechny stejně pečuje.
Mdr 6:8 Mocné však čeká přísný výslech.
Mdr 6:9 Vám tedy, vládcové, platí má slova, abyste se naučili moudrosti a nepadli.
Mdr 6:10 Kdo svatě střeží, co je svaté, budou uznáni za svaté, a kdo se o tom dajípoučit, najdou omluvu.
Mdr 6:11 Buďte tedy žádostivi mých slov, dychtěte poučit se z nich .“
Mdr 6:12 Moudrost září a nevadne, ochotně se dává spatřit těm, kdo ji milují, a najíttěm, kdo ji hledají.
Mdr 6:13 Všem, kdo dychtí po jejím poznání, sama vychází vstříc.
Mdr 6:14 Kdo ji hned zrána vyhledá, nebude se namáhat, najde ji sedící u svých dveří.
Mdr 6:15 Přemýšlet o ní je ta pravá rozumnost, a kdo kvůli ní bdí, je brzy bez starostí.
Mdr 6:16 Sama obchází a hledá, kdo jsou jí hodni, na jejich stezkách se jim vlídněukazuje a v každé myšlence se s nimi setkává.
Mdr 6:17 Počátkem rozumnosti je nejupřímnější touha poučit se, a péče o poučení, to jeláska k ní .
Mdr 6:18 Láska pak znamená zachovávat její zákony; dbát jejích zákonů je zárukouneporušenosti.
Mdr 6:19 A neporušenost přibližuje člověka k Bohu.
Mdr 6:20 Tak touha po moudrosti přivádí až ke království.
Mdr 6:21 Máte-li tedy ve vážnosti své trůny a svá žezla, vy vládcové nad lidem, musítectít moudrost, abyste kralovali navěky.
Mdr 6:22 Co je moudrost a jak vznikla, vám povím, a nebudu skrývat před vámitajemství. Od začátku jejího zrození ji budu sledovat, odhalím, co je o ní známo, anepominu pravdu.
Mdr 6:23 Nepůjdu s tím, kdo bledne závistí, protože takový nebude mít na moudrostipodíl.
Mdr 6:24 Množství moudrých je spásou světa a rozvážný král je pilířem lidu.
Mdr 6:25 Proto se vzdělávejte mými výroky a budete mít z toho užitek.
Mdr 7:1 Také já jsem smrtelný člověk, stejný jako všichni, potomek toho, který jakoprvní byl učiněn ze země. V matčině lůně jsem byl utvářen v tělo,
Mdr 7:2 po deset měsíců jsem v krvi houstl z mužského semene po slastném spojení vspánku.
Mdr 7:3 A když jsem se narodil, nadechl jsem vzduch společný všem a spočinul na zemi,kde všichni stejně trpí, a první zvuk vydal jsem v pláči, stejně jako všichni.
Mdr 7:4 Vychován jsem byl v plénkách a ve starostech.
Mdr 7:5 Vždyť nikdo z králů neměl jiný počátek žití;
Mdr 7:6 vstup do života je u všech tentýž, stejný je i odchod.
Mdr 7:7 Proto jsem se modlil, a byla mi dána rozumnost, vzýval jsem Boha , a přišel kemně duch moudrosti.
Mdr 7:8 Jí jsem dal přednost před žezly a trůny, bohatství jsem pokládal za nic vesrovnání s ní,
Mdr 7:9 nepostavil jsem jí naroveň nejdražší kámen. Všechno zlato je vzhledem k ní jenhrst písku, a všechno stříbro má proti ní cenu bláta.
Mdr 7:10 Miloval jsem ji nad zdraví a krásu, dal jí přednost před světlem dne , protožejejí záře nepohasíná.
Mdr 7:11 Všechno dobré mi přišlo spolu s ní, jejím prostřednictvím nezměrné bohatství.
Mdr 7:12 Radoval jsem se ze všech věcí, protože je řídí moudrost, ale nevěděl jsem, žeona je jejich rodičkou.
Mdr 7:13 V dobrém úmyslu jsem se jí naučil, bez závisti se o ni dělím, její bohatství prosebe neukrývám.
Mdr 7:14 Ona je pro lidi nevyčerpatelným pokladem; kdo jej získali, připravili si přátelstvís Bohem, doporučeni dary, které s sebou nese výchova.
Mdr 7:15 Kéž mi dá Bůh mluvit uvážlivě a smýšlet podle toho, co mi bylo dáno. Neboť onsám je průvodcem k moudrosti a usměrňuje moudré.
Mdr 7:16 Neboť v jeho ruce jsme i my i naše slova, i všechna rozumnost a rukodělnádovednost.
Mdr 7:17 On mi dal pravé poznání toho, co je, abych znal uspořádání vesmíru a působeníživlů,
Mdr 7:18 počátek, konec a střed časů, střídání slunovratů a proměny ročních dob,
Mdr 7:19 koloběhy roku a postavení hvězd,
Mdr 7:20 povahu živočichů a pudy šelem, sílu duchů i myšlení lidí, rozmanitost rostlin aléčivou moc kořenů.
Mdr 7:21 Poznal jsem věci skryté i zjevné, všemu naučila mne strůjkyně všeho –moudrost.
Mdr 7:22 Neboť v ní je duch myslící a svatý, jedinečný a přitom mnohotvárný, duchjemný, hbitý, pronikavý, neposkvrněný, spolehlivý, neproměnný, milující dobro,činorodý,
Mdr 7:23 nespoutaný, dobročinný, lidumilný, pevný, bezpečný, klidný, všemohoucí,všeobzírající, prostupující všechny duchy rozumné, čisté a přejemné.
Mdr 7:24 Nad každý pohyb je moudrost pohyblivější, svou ryzostí proniká a prostupujevšecko.
Mdr 7:25 Je dechem Boží moci, čirým výronem slávy Všemohoucího; proto nicposkvrněného se do ní nevloudí.
Mdr 7:26 Je odleskem věčného světla, nezkaleným zrcadlem Božího působení a obrazemjeho dobrotivosti.
Mdr 7:27 Je jediná, ale může všechno, setrvává v sobě samé, a přece vše obnovuje, vkaždém pokolení vchází do svatých duší a vytváří Boží přátele a proroky.
Mdr 7:28 Bůh totiž miluje jen toho, kdo přebývá spolu s moudrostí.
Mdr 7:29 Ona je nádhernější než slunce i než jakékoli postavení hvězd. Je-li porovnánase světlem dne , ukáže se, že je převyšuje.
Mdr 7:30 Po něm totiž nastupuje noc, kdežto žádné zlo nepřemůže moudrost.
Mdr 8:1 Moudrost se mocně šíří od jednoho konce světa na druhý a ušlechtile všechnospravuje.
Mdr 8:2 Zamiloval jsem si ji a od svého mládí ji vyhledával, zatoužil jsem přivést si jijako nevěstu a stal jsem se milovníkem její krásy.
Mdr 8:3 Slávu urozenosti jí dodává společenství s Bohem; sám Vládce všeho si jizamiloval.
Mdr 8:4 Je zasvěcena do Božího vědění a řídí volbu jeho skutků.
Mdr 8:5 Je-li v životě vytouženým pokladem bohatství, v čem spočívá větší bohatství nežv moudrosti, která všechno působí?
Mdr 8:6 Když je rozumnost při díle, kdo dokáže víc než ona?
Mdr 8:7 A miluje-li kdo spravedlnost, jejím dílem jsou ctnosti; ona vyučuje rozvaze arozumnosti, spravedlnosti a statečnosti, nad které v lidském životě není nicprospěšnějšího.
Mdr 8:8 Touží-li někdo též po bohatých zkušenostech, ona ví o věcech dávno minulých anaznačuje budoucí, zná důkazové postupy i řešení hádanek, předvídá znamení a zázrakyi výsledky časů a věků.
Mdr 8:9 Rozhodl jsem se tedy přivést si ji a žít s ní, protože vím, že mi bude rádkyní kdobrému a utěšitelkou v starostech a zármutku.
Mdr 8:10 Pro ni dojdu slávy u zástupů a úcty u starců, já mladík.
Mdr 8:11 Budu shledán bystrým v úsudku a v očích vládců vzbudím obdiv.
Mdr 8:12 Budu-li mlčet, budou vyčkávat, ozvu-li se, budou naslouchat, a když serozhovořím, položí si ruku na ústa.
Mdr 8:13 Skrze ni dojdu nesmrtelnosti a těm, kteří přijdou po mně, zanechám věčnoupamátku.
Mdr 8:14 Budu vládnout lidem a pronárody se mi podrobí.
Mdr 8:15 Obávaní vládcové dostanou strach, až o mně uslyší, ve shromáždění lidu seukáži dobrý a statečný na bojišti.
Mdr 8:16 Až se vrátím domů, odpočinu si u ní; pobývat s ní nepůsobí trpkost a spolužití sní není trápením, ale potěchou a radostí.
Mdr 8:17 Když jsem si to promyslil a svým srdcem uvážil, že nesmrtelnost se váže smoudrostí,
Mdr 8:18 že v jejím přátelství je pravé potěšení, v práci jejích rukou nevyčerpatelnébohatství, v její stálé společnosti že je rozumnost a v účasti na jejích slovech proslulost,chodil jsem sem a tam a hledal, jak bych si ji přivlastnil.
Mdr 8:19 Narodil jsem se jako nadaný hoch a byl jsem obdařen citlivou duší;
Mdr 8:20 že jsem byl nadto dobrý, dostalo se mi neposkvrněného těla.
Mdr 8:21 Když jsem však poznal, že moudrosti se nezmocním jinak, než dá-li mi ji Bůh, –a to už byla známka, že jsem pochopil, čí je to milostivý dar –, obrátil jsem se naHospodina, modlil jsem se k němu a prosil ho z celého srdce:
Mdr 9:1 Bože našich otců, milosrdný Hospodine, ty jsi učinil všechno svým slovem
Mdr 9:2 a ve své moudrosti jsi vytvořil člověka, aby vládl nad tvory, kterým jsi dalvzniknout,
Mdr 9:3 a aby spravoval svět v svatosti a spravedlnosti a konal soud s upřímnou duší,
Mdr 9:4 daruj mi moudrost, která sídlí u tvého trůnu, a nevylučuj mě z počtu těch, kdo tislouží.
Mdr 9:5 Vždyť jsem tvůj služebník a syn tvé služebnice, člověk křehký a krátkého věku,který jen málo chápe právo a zákony.
Mdr 9:6 I kdyby byl někdo dokonalý mezi lidskými syny, bez moudrosti od tebe nebudeznamenat nic.
Mdr 9:7 Tys mě vyvolil za krále svého lidu a za soudce svých synů a dcer.
Mdr 9:8 Řekl jsi, abych zbudoval chrám na tvé svaté hoře a oltář ve městě, kdepřebýváš, podle podoby svatého stánku, který jsi od počátku připravil.
Mdr 9:9 S tebou je moudrost, která zná tvoje díla a byla při tom, když jsi tvořil svět. Onaví, co se líbí tvým očím a co je správné podle tvých přikázání.
Mdr 9:10 Sešli ji ze svatých nebes, od trůnu své slávy ji pošli, aby byla se mnou apracovala, abych poznal, v čem máš zalíbení.
Mdr 9:11 Ona ví všechno a rozumí všemu , rozvážně mě povede v mém konání azachová mě ve své slávě.
Mdr 9:12 Potom ti budou příjemné mé skutky, spravedlivě budu soudit tvůj lid a buduhoden trůnu svého otce.
Mdr 9:13 Neboť pozná vůbec člověk Boží záměry a dovede si představit, co je vůleHospodina?
Mdr 9:14 Myšlení smrtelníků je nedokonalé a naše uvažování pochybné,
Mdr 9:15 neboť pomíjivé tělo zatěžuje duši a pozemský stan je břemenem pro myslnaplněnou starostmi.
Mdr 9:16 Stěží postihujeme to, co je na zemi, s námahou vysvětlujeme, co máme nadosah ruky. Kdo prozkoumá to, co je na nebesích?
Mdr 9:17 Kdo by poznal tvou vůli, jestliže ty bys mu nedal moudrost a z výšin muneposlal svého svatého ducha?
Mdr 9:18 Jen tak se lidé na zemi dostali na správnou cestu a naučili se tomu, co se ti líbí;jen moudrost je zachránila.
Mdr 10:1 Toho, který byl vytvořen jako první, otce světa, moudrost ochránila, když bylstvořen samotný, a vytrhla jej z jeho vlastního pádu.
Mdr 10:2 Dala mu sílu, aby nade vším panoval.
Mdr 10:3 Když pak od ní odstoupil ten nespravedlivý ve svém hněvu, zahynul pro svébratrovražedné záští.
Mdr 10:4 Zemi kvůli němu zatopenou znovu zachránila moudrost; do bezpečí přepravilaspravedlivého na prostém dřevě.
Mdr 10:5 Když došlo k zmatku mezi pronárody pro jejich jednomyslnost v nepravosti,rozpoznala spravedlivého, uchovala ho Bohu bez úhony a zachovala jej, že zůstalstatečný přes soucit s vlastním dítětem.
Mdr 10:6 Ona vyrvala spravedlivého ze středu hynoucích svévolníků, takže unikl ohnipadajícímu na Pětiměstí.
Mdr 10:7 Svědectvím o jejich zvrácenosti je dosud pustá dýmající země, rostliny s nikdynedozrávajícími plody a solný sloup, jenž se tam tyčí jako připomínka nevěřící duše.
Mdr 10:8 Protože nechali moudrost stranou, nejenže sami utrpěli škodu tím, že nepoznalidobré věci, nýbrž i potomkům zanechali pomník své nerozumnosti, aby nemohlo býtskryto, v čem padli.
Mdr 10:9 Moudrost však vyrvala své služebníky z tísně.
Mdr 10:10 Spravedlivého, když prchal před hněvem bratra, vedla přímými cestami,ukázala mu království Boží, dala mu znalost svatých věcí, skrze jeho pachtění jej přivedlak zámožnosti, a jeho námahu bohatě odměnila.
Mdr 10:11 Když jej lakotou utiskovali, byla s ním a pomohla mu k bohatství.
Mdr 10:12 Uchránila ho před nepřáteli, zabezpečila před těmi, kdo strojí úklady, a tuhýzápas rozhodla v jeho prospěch , aby poznal, že zbožnost je nade vše silnější.
Mdr 10:13 Neopustila spravedlivého, když byl prodán, vyrvala ho z hříchu.
Mdr 10:14 Sestoupila s ním do jámy, ani v poutech ho neopustila, až mu přineslakrálovské žezlo a moc nad je
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Úterý, 2. července, 2019
Kniha Moudrosti
[zkr. = Mdr]
ho utlačovateli. Ukázala, že jeho tupitelé jsou lháři, a dalamu věčnou slávu.
Mdr 10:15 Moudrost vyrvala svatý lid a jeho potomstvo bez úhony z moci pronárodautiskovatelů.
Mdr 10:16 Vešla do duše Hospodinova služebníka Mojžíše a proti obávaným králům sepostavila zázraky a znameními.
Mdr 10:17 Dala zbožným odplatu za jejich námahu, vedla je podivuhodnou cestou, zadne jim byla stínem a za noci hvězdnou září.
Mdr 10:18 Převedla je přes Rudé moře a provedla spoustou vod.
Mdr 10:19 Jejich nepřátele zatopila, je však vyrvala z hlubin propasti.
Mdr 10:20 A tak spravedliví obrali svévolníky a opěvovali tvé svaté jméno, Hospodine, ajednomyslně chválili tvou vítěznou ruku.
Mdr 10:21 Neboť moudrost otevřela ústa němých a dala srozumitelně promluvit i jazykunemluvňat.
Mdr 11:1 Moudrost přivedla ke zdaru jejich dílo rukou svatého proroka.
Mdr 11:2 Prošli neobývanou pouští a na neschůdných místech rozbíjeli stany.
Mdr 11:3 Postavili se na odpor protivníkům a nepřátele zahnali.
Mdr 11:4 Když žíznili a volali k tobě, byla jim dána voda ze strmé skály, a tak utišili žízeňz tvrdého kamene.
Mdr 11:5 Neboť to, čím byli trestáni jejich nepřátelé, stalo se jim dobrodiním, když trpělinedostatkem.
Mdr 11:6 Místo proudu řeky stále tekoucí, jež byla zkalena nečistou krví
Mdr 11:7 z trestu za rozkaz vraždit nemluvňata, dal jsi jim nečekaně hojnost vody.
Mdr 11:8 Tím, jak tehdy žíznili, ukázals jim, jak jsi potrestal jejich protivníky:
Mdr 11:9 neboť z toho, co sami zakoušeli – i když byli káráni milosrdně –, poznali, jak setrápili svévolníci souzení v hněvu.
Mdr 11:10 Jedny jsi zkoušel jako otec, který poučuje, druhé jsi trestal jako přísný král,který odsuzuje.
Mdr 11:11 Ať byli daleko nebo blízko, doléhala na ně stejná trýzeň,
Mdr 11:12 neboť se jich zmocnil dvojnásobný zármutek a nářek při vzpomínce na minulévěci.
Mdr 11:13 Když totiž uslyšeli, že tresty na ně seslané posloužily oněm k dobrému,pochopili, že jedná Hospodin.
Mdr 11:14 Toho, kterého kdysi odložili a zavrhli a jehož se s výsměchem zřekli, na konciudálostí obdivovali, když trpěli jinou žízní než spravedliví.
Mdr 11:15 Za jejich nerozvážné myšlení plné bezpráví, pro něž v bludu sloužilinerozumným plazům, bezcenným nestvůrám, poslals na ně za trest množstvínerozumných živočichů,
Mdr 11:16 aby poznali, že čím kdo hřeší, tím také bývá trestán.
Mdr 11:17 Vždyť tvoje všemohoucí ruka, která stvořila svět z beztvaré hmoty, neváhalana ně poslat tlupu medvědů a líté lvy
Mdr 11:18 nebo dosud neznámé, nově stvořené šelmy plné zuřivosti, jež soptí ohnivýdech, nebo netvory chrlící s duněním dým, jimž z očí srší ohnivé blesky.
Mdr 11:19 Ty by je mohly nejen rozsápat skokem, ale i zahubit hrůzou svého pohledu.
Mdr 11:20 I bez toho mohli padnout jediným dechnutím, postiženi spravedlivým trestema rozprášeni dechem tvé moci. Ale ty jsi všechno uspořádal s mírou, počtem a váhou.
Mdr 11:21 Ty můžeš vždycky prosadit svou svrchovanou moc a síle tvé paže nikdoneodolá.
Mdr 11:22 Neboť jako prášek na misce vah je před tebou celý svět a jako kapka rannírosy padající na zem.
Mdr 11:23 Nade všemi se smilováváš, protože všecko můžeš, nehledíš na hříchy lidí, jenaby činili pokání.
Mdr 11:24 Miluješ všecko, co je, a neošklivíš si nic z toho, co jsi učinil, vždyť bys aninemohl připravit něco, co bys měl v nenávisti.
Mdr 11:25 A jak by mohlo cokoli trvat, kdybys ty to nechtěl, anebo být zachováno,kdybys to nepovolal k bytí ?
Mdr 11:26 Šetříš všecko, protože to je tvé, Panovníku, který miluješ život.
Mdr 12:1 Tvůj neporušitelný duch je ve všem.
Mdr 12:2 Proto jen pozvolna káráš chybující. Připomínáš jim, v čem hřeší, a napomínášje, aby opustili zlo a uvěřili v tebe, Hospodine.
Mdr 12:3 Pojal jsi nenávist k dávným obyvatelům své svaté země,
Mdr 12:4 protože páchali to nejhorší, prováděli čáry a bezbožné orgie.
Mdr 12:5 Nelítostně vraždili děti, pojídali lidské maso i vnitřnosti a krev při hodech vkruhu zasvěcenců.
Mdr 12:6 Rodiče vraždící bezbranné dětské duše jsi chtěl vyhubit rukou našich otců,
Mdr 12:7 aby země tobě nade všechny vzácná přijala důstojné obyvatele – Božíslužebníky.
Mdr 12:8 Ale i je jsi ušetřil, byli to lidé, a jako předvoj svého vojska jsi poslal sršně, abyje pomalu vyhladili.
Mdr 12:9 Ne že bys nemohl v bitvě vydat svévolníky spravedlivým do rukou nebo jenaráz vyhubit hroznými šelmami, popřípadě tvrdým slovem.
Mdr 12:10 Soudil jsi je pomalu, a tím jim dával příležitost k pokání. Nebylo ti neznámo,že jejich původ je zlý, jejich špatnost vrozená, a že se jejich myšlení nezmění navěky.
Mdr 12:11 Bylo to od počátku plémě prokleté. Jejich hříchy jsi nechával bez trestu, ale neproto, že by ses někoho obával.
Mdr 12:12 Vždyť kdo ti může říci: „Cos to udělal?“ Kdo se postaví na odpor tvému soudu?Kdo tě obviní, zahynou-li národy, které jsou tvým dílem? Kdo proti tobě vystoupí, aby sezastal provinilých lidí?
Mdr 12:13 Vždyť kromě tebe není jiného Boha, který se o všechno stará, abys museldokazovat spravedlivost svého soudu.
Mdr 12:14 Není král ani vládce, který by ti mohl činit výtky kvůli těm, které jsi potrestal.
Mdr 12:15 Protože jsi spravedlivý, spravuješ všechno spravedlivě a pokládáš zanedůstojné své moci, abys odsoudil toho, kdo si trestu nezaslouží.
Mdr 12:16 Neboť tvá síla je zdrojem spravedlnosti, a to, že vládneš nade všemi, činí těshovívavým ke všem.
Mdr 12:17 Ukazuješ svou sílu těm, kdo nevěří v tvou svrchovanou moc, a usvědčuješ zdrzosti ty, kdo ji znají.
Mdr 12:18 Ačkoli vládneš silou, soudíš mírně a zacházíš s námi s velkou shovívavostí.Neboť kdykoli bys chtěl své moci užít, je ti po ruce.
Mdr 12:19 Tímto vším jsi naučil svůj lid, že spravedlivý má být i lidumilný, a svým synůmjsi dal dobrou naději, jestliže hříšným nabízíš příležitost k pokání.
Mdr 12:20 Trestal-lis s takovou zdrženlivostí a ohledy nepřátele svých služebníků,třebaže byli hodni smrti, a dával jim čas i příležitost, aby upustili od zloby,
Mdr 12:21 jak ohleduplně jsi teprve soudil své syny, s jejichž otci jsi uzavřel přísežnousmlouvu plnou příslibů dobra?
Mdr 12:22 Bereš-li nás do kázně, pak naše nepřátele bičuješ tisíceronásobně víc,abychom pamatovali na tvou dobrotu, když soudíme, a abychom doufali ve slitování,když jsme souzeni.
Mdr 12:23 Proto i ty, kteří vedli nerozumný život v nespravedlnosti, jejich vlastnímiohavnostmi jsi trýznil.
Mdr 12:24 Neboť na cestách bludu daleko zabloudili, když měli za bohy to, co je i mezizvířaty nejodpornější; tak se dali oklamat jako nerozumná nemluvňata.
Mdr 12:25 Proto jako na nerozvážné děti jsi na ně poslal soud, kterým jsi je uvedl vposměch.
Mdr 12:26 A protože nedali na výstrahu, když byli pokáráni posměchem, zakusili soudpřiměřený Bohu.
Mdr 12:27 A tak se v utrpení rozhněvali na ty, které měli za bohy. Když viděli, že jsoukvůli nim trestáni, poznali jako pravého Boha toho , kterého dříve odmítali znát. Proto téžna ně dolehl vrcholný trest.
Mdr 13:1 Vskutku nicotní jsou od přírody všichni lidé, kterým nebylo dáno znát Boha. Zevšeho dobrého, co mají před očima, nedokázali poznat toho, který je, a z pohledu na dílonerozpoznali Tvůrce.
Mdr 13:2 Ale oheň, vítr nebo rychlý mrak, hvězdný kruh, dravé vodstvo nebo nebeskásvětla považovali za světovládné bohy.
Mdr 13:3 Jestliže uneseni jejich krásou je pokládali za bohy, tím spíše měli poznat, očlepší je jejich Pán, neboť on, té krásy Prapůvodce, vše stvořil.
Mdr 13:4 Jestliže žasli nad jejich mocí a působením, měli z nich pochopit, oč mocnější jeten, kdo je uspořádal.
Mdr 13:5 Neboť z velikosti a krásy tvorů může být srovnáním poznán původce jejich bytí.
Mdr 13:6 Ale ovšem, zasluhují malou výtku: zřejmě bloudí při hledání Boha a ve snazeho nalézt.
Mdr 13:7 Zabývají se totiž jeho dílem a zkoumají je , ale spoléhají na svůj zrak, neboť jekrásné, co vidí.
Mdr 13:8 Nelze je však omluvit,
Mdr 13:9 neboť jestliže dokázali tolik poznat, že byli schopni probádat svět, jak to, ženenašli hned Pána těchto věcí?
Mdr 13:10 Ubozí ti, kdo doufají v mrtvé věci, kdo nazývají bohem kdejaký výtvorlidských rukou, zlato a stříbro, umělecké výrobky, napodobeniny zvířat nebo neužitečnýkámen, dílo rukou z dávné doby .
Mdr 13:11 Když nějaký řezbář porazí vhodný strom, oloupe obratně všechnu kůru,úhledně jej opracuje a zhotoví užitečné nářadí pro domácí potřebu;
Mdr 13:12 toho, co při práci odpadlo, použije k přípravě pokrmu, aby se nasytil.
Mdr 13:13 Ten z odřezků, který se k ničemu nehodí, dřevo zkroucené a samý suk, vezmea ve volném čase pečlivě ořeže, dovedně a důmyslně jej ztvární, až dostane obrazčlověka,
Mdr 13:14 nebo vytvoří podobu nějakého obyčejného zvířete. Natře to suříkem, jehopovrch obarví na červeno a každou vadu na něm barvou zakryje.
Mdr 13:15 Připraví pro to vhodné umístění, postaví to ke stěně a připevní skobou.
Mdr 13:16 Postará se, aby to nepadlo, neboť ví, že si to samo nemůže pomoci. Vždyť jeto obraz, který potřebuje, aby se mu pomáhalo.
Mdr 13:17 Modlí se k tomu za majetek, za své manželství a děti, a nestydí se mluvit kbezduché věci. Vzývá kvůli zdraví bezmocný předmět.
Mdr 13:18 Žadoní o život u něčeho, co je mrtvé, škemrá o pomoc na tom, co není ničehoschopné, o zdar cesty na něčem, co nedokáže udělat ani krok;
Mdr 13:19 o výdělek, zdar v podnikání a úspěšné dílo vlastních rukou se obrací o pomock tomu, jehož ruce pomoci nemohou.
Mdr 14:1 Když se zase jiný připravuje k plavbě a hodlá se pustit přes divoké vlny, vzývádřevo, chatrnější než plavidlo, které jej nese.
Mdr 14:2 Loďku ovšem vymyslila touha po výdělku a zhotovila ji moudrost řemeslníka;
Mdr 14:3 ale tvá prozřetelnost, Otče, ji řídí, neboť tys i mořem razil cestu a vlnamibezpečnou pouť.
Mdr 14:4 Ukazuješ, že můžeš zachránit ze všeho, i kdyby někdo nezkušený vyplul namoře .
Mdr 14:5 Chceš, aby plody tvé moudrosti nezůstaly nevyužity, proto i kusu dřeva svěřujílidé svůj život, na člunu proplouvají příbojem a bezpečně přistanou.
Mdr 14:6 Už na počátku, když vymírali zpupní obrové, uchýlila se naděje světa do člunu,a řízena tvou rukou zanechala světu semeno nového pokolení.
Mdr 14:7 Požehnané dřevo, které je nástrojem spravedlnosti,
Mdr 14:8 ale zlořečené to, z něhož byla vyřezána modla , jakož i ten, kdo ji vyrobil. Onproto, že to udělal, a ono, ač pomíjející, že bylo nazváno bohem.
Mdr 14:9 U Boha je ve stejné nenávisti jak svévolník, tak čin jeho svévole,
Mdr 14:10 a potrestán bude výrobek spolu se svým výrobcem.
Mdr 14:11 Proto trest postihne i modly pronárodů, že se staly ohavností v Božímstvoření, pohoršením pro lidské duše a osidlem pro nohy nemoudrých.
Mdr 14:12 Vždyť počátkem nemravnosti je vymýšlení model, a jejich vytváření je zkázouživota.
Mdr 14:13 Nebyly od počátku ani nepotrvají navěky.
Mdr 14:14 Přišly na svět z lidských pověr, a proto je čeká rázný konec.
Mdr 14:15 Tak třeba otec, zdrcený krutým žalem nad dítětem náhle mu odňatým, zhotovíjeho obraz a hned začne mrtvé dítě ctít jako boha a od své čeledi vyžaduje slavit svátkya zachovávat obřady.
Mdr 14:16 Časem se bezbožný obyčej rozšířil a byl zachováván jako zákon.
Mdr 14:17 Z nařízení vládců se vzdávala úcta i jejich sochám, když je lidé nemohliuctívat osobně, protože bydleli daleko. Proto, aby si osobu jim vzdálenou zpodobili,udělali si viditelný obraz uctívaného krále, a tak nepřítomnému pilně pochlebovali, jakoby byl přítomen.
Mdr 14:18 A k rozmachu té úcty i u těch, kteří ho neznali, přispěla ještě ctižádostumělce.
Mdr 14:19 Zřejmě aby se svému mocná
