Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: 1. kniha MakabejskáKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 28. listopadu, 2021
Kniha Báruchova
[zkr. = Bar]
e na hlavy svých bohů.
Bar 6:9 Stává se také, že kněží vezmou zlato a stříbro ze svých bohů a spotřebují je pro sebe, ba dávají z něho i nevěstkám v přístřešku.
Bar 6:10 Zdobí bohy šatem jako lidi, bohy ze stříbra a zlata i dřeva. Ale to je neuchrání před rezem a trouchnivěním.
Bar 6:11 I když jsou oblečeni v purpurovém šatu, musí jim utírat obličej od prachu, kterého se na nich v chrámě hodně usadí.
Bar 6:12 I žezlo mívá bůh jako nějaký soudce země, ale není schopen zničit toho, kdo ho uráží.
Bar 6:13 Má meč v pravici i sekeru, ale neubrání se ve válce ani lupičům.
Bar 6:14 Z toho je zřejmé, že to nejsou bohové. Nebojte se jich tedy.
Bar 6:15 Jako se něčí nádoba stane neužitečnou, když se rozbije, tak to dopadá s jejich bohy, když je postaví v chrámech:
Bar 6:16 jejich oči jsou plné prachu zvířeného nohama těch, kdo přicházejí.
Bar 6:17 Jako se kolem uzavírají nádvoří, když má být někdo veden na smrt, protože urazil krále, tak zajišťují kněží jejich chrámy branami, závorami a zámky, aby je lupiči nevykradli.
Bar 6:18 Rozsvěcují jim světla, více než sami potřebují , ačkoli nemohou vidět ani jediné.
Bar 6:19 Jsou totiž jako nějaký trám v domě. Jejich vnitřek, jak se říká, trouchniví, ale oni nevnímají, že červi ze země ničí je i jejich šat.
Bar 6:20 Jejich tvář je černá od kouře, který je v domě.
Bar 6:21 Na jejich tělo i hlavu přilétají netopýři, vlaštovky i ptáci; podobně i kočky přicházejí .
Bar 6:22 Z toho je jasné, že to nejsou bohové. Nebojte se jich tedy.
Bar 6:23 Pokud na zlatě, kterým jsou krásně obloženi, nikdo nevyčistí skvrny, nebudou se lesknout. Ani nic necítili, když byli odléváni.
Bar 6:24 Byli koupeni za každou cenu, i když v nich není duch.
Bar 6:25 Protože jsou bez nohou, nosí se na ramenou a ukazují tak lidem svou bezcennost. I ti, kdo jim slouží, se musejí bát hanby, kdyby snad bohové upadli na zem, aby je nemuseli znovu postavit.
Bar 6:26 Pokud to někdo postaví zpříma, nepohne se to samo od sebe; když se nakloní, nenarovná se. Přesto jako pro mrtvé kladou před ně dary.
Bar 6:27 Jim přinášené oběti pak jejich kněží prodávají a spotřebují. Stejně tak i jejich ženy: část z toho nasolí, ani chudákovi, ani bezmocnému nic nedají. Jejich obětí se dotýkají ženy i při měsíčním krvácení a v šestinedělí.
Bar 6:28 Z toho tedy poznáváte, že to nejsou bohové; nebojte se jich.
Bar 6:29 Proč mají být nazýváni bohy, když ženy přisluhují těmto bohům ze stříbra, zlata a dřeva?
Bar 6:30 V jejich svatyních vysedávají kněží s potrhanými šaty, hlavy a brady ostříhané, hlavu nezahalenou.
Bar 6:31 Hlasitě naříkají a křičí před svými bohy jako někteří na pohřební hostině.
Bar 6:32 Z šatů, které kněží bohům odeberou, oblékají své ženy a děti.
Bar 6:33 Ať už zakusí od někoho zlo nebo dobro, nemohou odplatit. Nedovedou krále ani nastolit, ani sesadit.
Bar 6:34 Stejně tak nemohou dát ani bohatství, ani peníze. Zaváže-li se jim někdo slibem a ten pak nesplní, nejsou s to jej vymoci.
Bar 6:35 Člověka ze smrti nevytrhnou, ani slabšího před silnějším nezachrání.
Bar 6:36 Nevrátí zrak slepému člověku a toho, který je v tísni, nezachrání.
Bar 6:37 Nad vdovou se neslitují a sirotku neprokáží dobrodiní.
Bar 6:38 Podobní jsou kamenům ze skály, ti bohové ze dřeva, pozlacení a postříbření. Kdo jim slouží, budou zahanbeni.
Bar 6:39 Jak je tedy pokládat a prohlašovat za bohy?
Bar 6:40 Dokonce ani sami Kaldejci si jich neváží. Když totiž vidí němého, který nemůže mluvit, přinesou Béla a žádají, aby němý mluvil, jako kdyby byl Bél schopen vnímat.
Bar 6:41 Nedovedou své bohy opustit, i když poznali, že nevnímají.
Bar 6:42 Ženy pak ovinuté stužkami vysedávají při cestách a pálí otruby.
Bar 6:43 A když některou z nich odvede někdo mimojdoucí a vyspí se s ní , posmívá se sousedce, že nebyla tak žádoucí jako ona a že její stužka nebyla roztržena.
Bar 6:44 Cokoli se pro ně dělá, je podvod. Jak je tedy pokládat a prohlašovat za bohy?
Bar 6:45 Jsou dílem řezbářů a zlatníků; nemohou proto být ničím jiným než tím, co řemeslníci chtěli, aby byli.
Bar 6:46 Ti, kdo je zhotovili, nedosáhnou dlouhého věku; jak by tedy to, co oni zhotovili, mohli být bohové?
Bar 6:47 Jenom hanebný podvod zanechali svým potomkům.
Bar 6:48 Když vypukne válka nebo jiná pohroma, kněží se mezi sebou radí, kam se s nimi schovat.
Bar 6:49 Jak je tedy možno nepochopit, že to nejsou bohové, když ani sebe nezachrání od války a od pohromy?
Bar 6:50 Jsou jen ze dřeva, pozlacení a postříbření; podle toho se pozná, že jsou falešní. Všem pronárodům i králům bude jasné, že to nejsou bohové, ale dílo lidských rukou a že v nich není žádné dílo Boží.
Bar 6:51 Komu je tedy třeba uvádět ve známost, že to nejsou bohové?
Bar 6:52 Nenastolí krajině krále ani nedají lidem déšť.
Bar 6:53 Nevynesou rozsudek v soudní při ani nevysvobodí křivě obviněného. Jsou bezmocní jako vrány mezi nebem a zemí.
Bar 6:54 Vypukne-li požár v domě bohů ze dřeva, pozlacených a postříbřených, jejich kněží uprchnou a zachrání se, ale oni mezitím shoří jako polena.
Bar 6:55 Králi ani nepřátelům nekladou odpor.
Bar 6:56 Jak je tedy přijímat a pokládat za bohy?
Bar 6:57 Ani před zloději nebo lupiči se bohové ze dřeva, postříbření a pozlacení, nezachrání. Násilím jim vezmou zlato a stříbro i roucho, do něhož jsou oblečeni, utečou s tím a oni si nemohou pomoci.
Bar 6:58 A tak je lepší král, který prokazuje svoji statečnost, nebo užitečná nádoba v domě, kterou může užívat její majitel, než falešní bohové. Lepší než falešní bohové jsou dveře domu, které chrání to, co je v něm, nebo dřevěný sloup v královském paláci je lepší než falešní bohové.
Bar 6:59 I slunce, měsíc a hvězdy když září, protože jsou vyslány, aby sloužily, slouží poslušně.
Bar 6:60 Stejně tak i blesk, když se zableskne, je dobře vidět; stejně tak v každé krajině vane vítr.
Bar 6:61 I mraky, když je jim dán příkaz od Boha, aby táhly nad celou zemí, splní rozkaz. Také oheň, když je poslán shora, aby spálil hory i lesy, dělá, co má přikázáno.
Bar 6:62 Tyto modly však se jim nepodobají ani vzhledem, ani mocí.
Bar 6:63 Proto je nelze pokládat a prohlašovat za bohy. Nejsou schopny vynést rozsudek, ani lidem prokázat dobro.
Bar 6:64 Víte tedy, že to nejsou bohové; nebojte se jich.
Bar 6:65 Králům nezlořečí ani nežehnají.
Bar 6:66 Nedovedou ukázat znamení v pronárodech nebo na nebi ani nezáří jako slunce a nesvítí jako měsíc.
Bar 6:67 Lépe je na tom divá zvěř než oni; může uprchnout do bezpečí a sama se zachránit.
Bar 6:68 Naprosto nic nám nedokazuje, že to jsou bohové. Proto se jich nebojte.
Bar 6:69 Jako strašák v okurkovém poli, který nic neuhlídá, takoví jsou jejich bozi ze dřeva, pozlacení a postříbření.
Bar 6:70 Stejně tak se podobají trní na zahradě, na které si každý pták sedne. Nebo mrtvole, která je pohozena do temnot, jsou podobni bohové ze dřeva, pozlacení a postříbření.
Bar 6:71 Podle purpuru a kmentu, který na nich trouchniví, poznáte, že to nejsou bohové. Nakonec se stanou potravou jiným a ostudou krajiny.
Bar 6:72 Je tedy lépe spravedlivému, který nemá modly, protože bude ušetřen ostudy.
1. kniha Makabejská
1 Mak 1:1 Alexandr Makedonský, syn Filipův, vládl nejprve v Řecku. Pak vytrhl ze země Kitejců, porazil Dareia, krále Peršanů a Médů, a stal se místo něho králem.
1 Mak 1:2 Vedl četné války, zmocnil se ohrazených měst a pobil krále země.
1 Mak 1:3 Dostal se až na konec světa a vyplenil mnoho národů. Když celý svět před ním ztichl, jeho pýcha neznala hranic.
1 Mak 1:4 Shromáždil velmi silné vojsko, opanoval území jiných národů a vladařů, a všichni mu museli odvádět daně.
1 Mak 1:5 Potom však ulehl a poznal, že se blíží smrt.
1 Mak 1:6 Svolal své vznešené dvořany, s ním od mládí vychované, a ještě za svého života mezi ně rozdělil království.
1 Mak 1:7 Alexandr zemřel po dvanácti letech vlády.
1 Mak 1:8 Vlády se ujali jeho dvořané, každý na svém údělu.
1 Mak 1:9 Všichni si po jeho smrti nasadili královské čelenky a po nich zase na mnoho let jejich synové; napáchali mnoho zlého v zemi.
1 Mak 1:10 Z nich vzešel hříšný výhonek, Antiochos Epifanés, syn krále Antiocha, který byl rukojmím v Římě. Ten se ujal vlády v roce stém třicátém sedmém helénské éry.
1 Mak 1:11 V oněch dnech vzešli z Izraele svévolníci a svedli mnohé. Říkali: „Pojďme a uzavřeme smlouvu s okolními pohany; vždyť v té době, co jsme se jich stranili, potkalo nás jen mnoho zlého.“
1 Mak 1:12 Ten návrh se zalíbil
1 Mak 1:13 a někteří z lidu se ochotně vypravili ke králi. Ten jim dal plnou moc žít podle práva pohanů.
1 Mak 1:14 Vystavěli v Jeruzalémě stadion podle vzoru pohanů
1 Mak 1:15 a odstranili znamení své obřízky. Odpadli od svaté smlouvy a spřáhli se s pohany, propůjčili se k páchání zla.
1 Mak 1:16 Když měl Antiochos za to, že se jeho vláda upevnila, zatoužil vládnout i nad Egyptem, aby tak kraloval nad dvěma říšemi.
1 Mak 1:17 Vtrhl do Egypta s obrovským vojskem a s válečnými vozy, se slony a jízdou a s velikým loďstvem,
1 Mak 1:18 a vedl válku proti egyptskému králi Ptolemaiovi. Ptolemaios se před ním obrátil na útěk, protože měl mnoho padlých a raněných.
1 Mak 1:19 Antiochos dobyl egyptská opevněná města a zemi vyplenil.
1 Mak 1:20 Po porážce Egypta se Antiochos vrátil roku stého čtyřicátého třetího a napadl Izraele. S obrovským vojskem vtrhl do Jeruzaléma.
1 Mak 1:21 Zpupně vešel do svatyně a uloupil zlatý oltář a svícen se vším příslušným vybavením,
1 Mak 1:22 i stůl na předkladné chleby, obětní misky, poháry a zlaté kadidelnice, jakož i oponu a věnce. Zlatou ozdobu na průčelí chrámu a všechno zlato dal sloupat.
1 Mak 1:23 Zmocnil se stříbra, zlata i vzácných nádob a odvezl s sebou všechny poklady, jež objevil v úkrytech.
1 Mak 1:24 Když všechno vyplenil, odtáhl do své země. Způsobil krveprolití, a pyšnil se tím .
1 Mak 1:25 Všude v Izraeli nastal velký smutek.
1 Mak 1:26 Naříkali vůdcové a starší lidu, dívky a jinoši chřadli, uvadla krása žen.
1 Mak 1:27 Každý ženich zpíval žalozpěv a každá nevěsta seděla v manželské ložnici a plakala.
1 Mak 1:28 I země se chvěla kvůli svým obyvatelům a všechen dům Jákobův se oděl zahanbením.
1 Mak 1:29 Po dvou letech poslal král do judských měst vrchního výběrčího daní a ten přitáhl s obrovským vojskem k Jeruzalému.
1 Mak 1:30 Lstivě mluvil k jeho obyvatelům o míru, a když mu uvěřili, znenadání na město udeřil. Způsobil velikou pohromu a zahubil mnoho izraelského lidu.
1 Mak 1:31 Město vydrancoval a zapálil, pobořil domy a hradby kolem města.
1 Mak 1:32 Vojáci odvlekli do zajetí ženy a děti, zmocnili se i stád.
1 Mak 1:33 Pak obehnali Davidovo město vysokou a pevnou hradbou s mohutnými věžemi, aby jim sloužilo jako pevnost.
1 Mak 1:34 Usadili tam hříšné pohany, muže svévolné, kteří se tam opevnili.
1 Mak 1:35 Tam také uskladnili zbraně i potravu a kořist, kterou nakradli v Jeruzalémě. Stali se velikou hrozbou.
1 Mak 1:36 Stali se úkladným nebezpečím pro svatyni a natrvalo hrozivým protivníkem pro Izraele.
1 Mak 1:37 Kolem chrámu prolévali nevinnou krev a svatyni poskvrňovali.
1 Mak 1:38 Obyvatelé Jeruzaléma se kvůli nim rozprchli a město se stalo příbytkem cizinců. Vlastním potomkům se stalo cizinou, jeho děti je opustily.
1 Mak 1:39 Jeho svatyně zpustla jako poušť, svátky se proměnily ve dny zármutku, sobotní slavnosti v potupu, čest přišla v opovržení.
1 Mak 1:40 Jak bylo dříve plné slávy, tak bylo nyní plné pohrdání, jeho pýcha se změnila v truchlení.
1 Mak 1:41 Král dal vyhlásit v celém království, že se všichni musí stát
Text bible pro den: Pondělí, 29. listopadu, 2021
1. kniha Makabejská
[zkr. = 1 Mak] jednolitým lidem,
1 Mak 1:42 že každý musí opustit vlastní obyčeje. Všechny národy se rozkazu krále podrobily,
1 Mak 1:43 i mnohým z Izraele se zalíbila králova bohoslužba, obětovali modlám a znesvěcovali sobotu.
1 Mak 1:44 Král poslal do Jeruzaléma a do judských měst posly s vyhláškami, že budou muset žít podle zákonů, jež byly jejich zemi cizí.
1 Mak 1:45 Nařídil zrušit zápalné oběti i obětní dary a úlitby ve svatyni, znesvěcovat soboty a svátky,
1 Mak 1:46 poskvrnit svatyni a svaté věci,
1 Mak 1:47 stavět oltáře, posvátné háje a modly, obětovat vepře a nečistá zvířata,
1 Mak 1:48 syny nechat neobřezané a jejich duše poskvrňovat všemožnou nečistotou a ohavností,
1 Mak 1:49 až by byla vymýcena každá vzpomínka na Boží zákon a změněna všechna jeho ustanovení.
1 Mak 1:50 Kdo by pak nejednal podle králova zákona, nechť zemře.
1 Mak 1:51 Podobná nařízení vydal pro celé království. Nade vším lidem ustanovil dohlížitele a judským městům nařídil, aby jedno po druhém obětovalo.
1 Mak 1:52 Mnozí z lidu se k nim připojili, všichni, kdo odpadli od Zákona a v zemi páchali zlo.
1 Mak 1:53 Izraele donutili uchylovat se do skrýší, kdekoli se dalo najít útočiště.
1 Mak 1:54 Patnáctého dne měsíce kislevu roku stého čtyřicátého pátého Antiochos postavil na oltáři ‚ohyzdnou modlu‘; podobné oltáře stavěli také v okolních judských městech
1 Mak 1:55 a pálili kadidlo u dveří domů a na ulicích.
1 Mak 1:56 Knihy Zákona, které našli, roztrhali a spálili.
1 Mak 1:57 Byla-li u někoho nalezena Kniha smlouvy nebo hlásil-li se někdo k Zákonu, byl podle královského rozsudku popraven.
1 Mak 1:58 Pohané dávali Izraeli pocítit svou moc, měsíc co měsíc vyslídili vždy někoho ve městech.
1 Mak 1:59 Každého pětadvacátého dne v měsíci obětovali na obětišti postaveném na vrchu oltáře.
1 Mak 1:60 Podle rozkazu zabíjeli i ženy, které daly obřezat své syny,
1 Mak 1:61 a kojence oběsili na jejich šíjích. Vraždili z jejich rodin i ty, kdo děti obřezávali.
1 Mak 1:62 Mnozí v Izraeli však zůstali pevní a jen se utvrzovali v tom, že nebudou jíst nečisté.
1 Mak 1:63 Byli odhodláni raději zemřít než se poskvrnit nečistým jídlem, a znesvětit tak posvátnou smlouvu; a také zemřeli.
1 Mak 1:64 Na Izraele dolehl převeliký hněv.
1 Mak 2:1 V těch dnech povstal Matitjáš, syn Jóchanana, syna Šimeónova. Byl knězem ze synů Jójaríbových z Jeruzaléma, ale bydlel v Módeínu.
1 Mak 2:2 Měl pět synů: Jóchanana zvaného Gaddí,
1 Mak 2:3 Šimeóna zvaného Thassi,
1 Mak 2:4 Judu zvaného Makabejský,
1 Mak 2:5 Eleazara zvaného Auaran, Jónatana zvaného Apfús.
1 Mak 2:6 Viděl, jak se lidé rouhají v Judsku i v Jeruzalémě, a zvolal:
1 Mak 2:7 „Běda mně, že jsem se narodil, abych viděl zkázu svého lidu, zkázu svatého města! Mám tu klidně sedět, když je město vydáno do rukou nepřátel a svatyně do rukou cizáků?
1 Mak 2:8 Jeho chrám je jako muž beze cti.
1 Mak 2:9 Všechno, co bylo jeho slávou, odvlekli jako kořist, na ulicích zabíjeli jeho děti, jeho jinoši zhynuli mečem nepřítele.
1 Mak 2:10 Který pronárod ještě u nás nevládl a nekořistil?
1 Mak 2:11 Všechna okrasa byla vzata městu, jež dříve svobodné se teď stalo otrokem.
1 Mak 2:12 Hle, co nám bylo svaté, krásné a slavné, pohané zpustošili a znesvětili.
1 Mak 2:13 K čemu je nám ještě život?“
1 Mak 2:14 Pak roztrhl Matitjáš a jeho synové svá roucha, oblékli žíněný šat a hořce naříkali.
1 Mak 2:15 Královi lidé, nutící lid k odpadnutí, přišli také do města Módeínu, aby zde dohlédli na konání obětí.
1 Mak 2:16 Sešli se k nim mnozí Izraelci, i Matitjáš a jeho synové přišli na shromáždění.
1 Mak 2:17 Královi lidé oslovili Matitjáše: „Jsi popředním v tomto městě, jsi slavný a vlivný, máš za sebou syny a přátele,
1 Mak 2:18 předstup tedy jako první a učiň, co král nařizuje, jako to udělal lid ostatních národů i judští mužové a ti, kdo zůstali v Jeruzalémě. Pak budete královými přáteli ty i tvoji synové; poctí vás stříbrem, zlatem a mnohými dary.“
1 Mak 2:19 Matitjáš mocným hlasem odpověděl: „I když všechny národy v králově říši krále poslouchají a každý od náboženství svých otců odpadá a podrobuje se královým nařízením,
1 Mak 2:20 já i moji synové a přátelé budeme žít podle smlouvy našich otců.
1 Mak 2:21 Bože chraň, abychom opustili Zákon a jeho ustanovení.
1 Mak 2:22 Králových nařízení neuposlechneme a od svého náboženství se neodchýlíme napravo ani nalevo!“
1 Mak 2:23 Když domluvil, předstoupil jeden židovský muž před očima všech, aby obětoval na oltáři v Módeínu podle králova nařízení.
1 Mak 2:24 Když to Matitjáš uviděl, rozhorlil se do hloubi duše a zachvácen spravedlivým hněvem vrhl se na něho a u oltáře ho zabil.
1 Mak 2:25 Současně zabil i králova zmocněnce, který vynucoval oběti, a rozbořil oltář.
1 Mak 2:26 Horlil pro Zákon, jak to učinil kdysi Pinchas Zimrímu, synu Salómovu.
1 Mak 2:27 Potom Matitjáš provolával po městě: „Každý, kdo horlí pro Zákon a zachovává smlouvu, ať jde za mnou!“
1 Mak 2:28 Nato on a jeho synové uprchli do hor a všechno, co měli, zanechali ve městě.
1 Mak 2:29 Do pouště tehdy odcházeli mnozí, kdo hledali právo a spravedlnost. Usazovali se tam
1 Mak 2:30 se svými dětmi, ženami a stády, neboť zlé časy na ně tvrdě dolehly.
1 Mak 2:31 Královským úředníkům a vojenské posádce v Jeruzalémě, v Davidově městě, bylo oznámeno, že se mužové mařící královské rozkazy uchýlili do úkrytů v poušti.
1 Mak 2:32 Mnoho vojáků se vydalo je stíhat, dostihli je, obklíčili a chystali se napadnout je v den sobotní.
1 Mak 2:33 Vyzývali je: „Zanechte odporu! Vyjděte a učiňte, co nařizuje král, a budete žít!“
1 Mak 2:34 Odpověděli: „Nevyjdeme a neučiníme, co nařizuje král; ani za nic neposkvrníme sobotu.“
1 Mak 2:35 Vojáci tedy na ně bezodkladně udeřili,
1 Mak 2:36 ale oni jim neodpovídali ani kamenem po nich nehodili ani úkryty nezatarasili.
1 Mak 2:37 Říkali si: „Raději všichni zemřeme ve své bezúhonnosti; nebe i země jsou svědky, že je to nespravedlivé vraždění.“
1 Mak 2:38 A tak na ně vojáci zaútočili, přestože byla sobota; zahynuli všichni i jejich ženy a děti i stáda, téměř tisíc lidí.
1 Mak 2:39 Když se to Matitjáš a jeho přátelé dozvěděli, velmi nad nimi hořekovali.
1 Mak 2:40 Ujistili se navzájem: „Jestli všichni uděláme to, co udělali naši bratří, a nebudeme s pohany bojovat za svůj život a za Boží příkazy, co nejdříve nás vyhladí z povrchu země.“
1 Mak 2:41 Toho dne rozhodli: „Proti každému, kdo proti nám začne válku, budeme bojovat i v den sobotní! Nedáme se pobít, abychom jako naši bratří zemřeli v úkrytech.“
1 Mak 2:42 Tehdy se k nim přidala skupina chasídů, statečných bohatýrů v Izraeli, věrně oddaných Zákonu.
1 Mak 2:43 Přidali se i ti, kdo uprchli před zlými poměry, a byla to dobrá posila.
1 Mak 2:44 Postavili vojsko a ve svém hněvu a ve svém rozhořčení pobíjeli hříšníky a svévolníky. Ostatní se rozutekli mezi pohany, aby se zachránili.
1 Mak 2:45 Matitjáš a jeho druhové vojensky procházeli zemí , bořili oltáře
1 Mak 2:46 a obřezávali neobřezané děti, které našli na území Izraele.
1 Mak 2:47 Pronásledovali zpupné nepřátele a dílo se jim dařilo.
1 Mak 2:48 Vytrhli Zákon z rukou pohanů a jejich králů a nedopustili, aby ten hříšník pozdvihl roh.
1 Mak 2:49 Když se přiblížil den Matitjášovy smrti, řekl svým synům: „Nyní má u nás vládu zpupnost a drtí nás potupa, přišel čas pohromy a zuřivého hněvu.
1 Mak 2:50 Vy, děti, horlivě zastávejte Zákon a buďte hotovi dát své životy za smlouvu našich otců.
1 Mak 2:51 Mějte na paměti činy, které vykonali ve své době vaši otcové, a získáte si velkou slávu a jméno navěky.
1 Mak 2:52 Abraham byl přece skrze zkoušku shledán věrným a bylo mu to počítáno za spravedlnost.
1 Mak 2:53 Josef zachoval přikázání i ve chvíli velké úzkosti a stal se pánem Egypta.
1 Mak 2:54 A náš otec Pinchas pro svou velkou horlivost dostal smlouvu trvalého kněžství.
1 Mak 2:55 Jozue, protože splnil rozkaz, stal se soudcem v Izraeli.
1 Mak 2:56 Káleb, protože vydal svědectví před shromážděním, dostal úděl v zemi.
1 Mak 2:57 David byl za své milosrdenství odměněn dědičně královským trůnem navěky.
1 Mak 2:58 Elijáš, protože velice horlil pro Zákon, byl vzat do nebe.
1 Mak 2:59 Chananjáš, Azarjáš a Míšael byli pro svou víru zachráněni z ohně,
1 Mak 2:60 Daniel byl pro svou bezúhonnost vyrván z tlamy lvů.
1 Mak 2:61 Tak uvažte, že od pokolení do pokolení ti, kdo doufali v Boha, neklesli.
1 Mak 2:62 Nebojte se řečí hříšníka, jeho sláva skončí v hnoji mezi červy.
1 Mak 2:63 Dnes je na vrcholu a zítra už tu není, protože se obrátil v prach a je veta po jeho plánech.
1 Mak 2:64 Děti, vzmužte se a statečně stůjte při Zákonu, protože v něm dojdete slávy.
1 Mak 2:65 Vím, že váš bratr Šimeón je muž rozvážný, bude vám otcem, vždycky ho poslouchejte.
1 Mak 2:66 Juda Makabejský, od mládí udatný bohatýr, bude velitelem vojska a povede boj všeho lidu.
1 Mak 2:67 Shromážděte k sobě všechny, kdo žijí podle Zákona, a pomstěte křivdu spáchanou na našem lidu.
1 Mak 2:68 Dejte odplatu pohanům a pevně se držte předpisů Zákona.“
1 Mak 2:69 Potom jim požehnal a byl uložen ke svým otcům.
1 Mak 2:70 Zemřel ve stém čtyřicátém šestém roce helénské éry a byl pohřben v hrobce svých předků v Módeínu. Všechen Izrael jej hořce oplakával.
1 Mak 3:1 Na jeho místo nastoupil jeho syn Juda zvaný Makabejský.
1 Mak 3:2 Pomáhali mu všichni bratři a ti, kdo se přidali k jeho otci, a s nadšením vedli boj Izraelců.
1 Mak 3:3 Juda rozšířil slávu svého lidu, oblékl pancíř jako obr, oděl se vojenskou zbrojí, podstupoval bitvu za bitvou a jeho meč byl záštitou celému šiku.
1 Mak 3:4 Svými činy se podobal lvu, lvímu mláděti řvoucímu na kořist.
1 Mak 3:5 Vyhledával a pronásledoval svévolníky, upaloval ty, kdo týrali jeho lid.
1 Mak 3:6 Svévolníci ze strachu před ním utíkali, budil děs u všech věrolomníků, jeho rukama se zdárně uskutečňovala záchrana.
1 Mak 3:7 Způsobil trpké chvíle mnohým králům, svými činy potěšil Jákoba, navěky bude požehnaná jeho památka.
1 Mak 3:8 Procházel judskými městy, hubil v nich svévolníky, odvracel Boží hněv od Izraele.
1 Mak 3:9 Proslavil se až na konec země, přitahoval k sobě ty, kdo byli na pokraji záhuby.
1 Mak 3:10 Apollónios shromáždil pohany a velké vojsko ze Samařska, aby bojoval s Izraelem.
1 Mak 3:11 Když se to Juda dozvěděl, vytrhl proti němu, porazil ho a zabil. Bylo mnoho raněných a padlých a ostatní se rozutekli.
1 Mak 3:12 Ukořistili jejich zbroj , a Juda si vzal Apollóniův meč, se kterým pak bojoval po všechny dny.
1 Mak 3:13 I uslyšel Sérón, vůdce syrského vojska, že Juda u sebe shromáždil zástup, sbor věrných, odhodlaných k boji,
1 Mak 3:14 a řekl: „Porazím Judu a s ním ty, kdo znevážili králův výnos; získám si tak věhlas a proslavím se v království.“
1 Mak 3:15 Vytáhl do boje a s ním i silný zástup svévolníků, aby mu pomohli pomstít se na Izraelcích.
1 Mak 3:16 Přiblížil se až k cestě u Bét-chorónu a Juda mu vyšel vstříc s nepatrným vojskem.
1 Mak 3:17 Když Izraelci uviděli vojsko postupující proti nim, řekli Judovi: „Je nás hrstka, jak budeme moci bojovat proti tak veliké přesile? A ke všemu jsme dnes vysílení a hladoví.“
1 Mak 3:18 Juda odpověděl: „Množství lidí může být snadno zdoláno hrstkou, pro Nebe není rozdíl zachránit malým nebo velkým počtem.
1 Mak 3:19 Vítězství ve válce nezáleží na množství vojska, sílu dává Nebe.
1 Mak 3:20 Jdou proti nám plni pýchy a zloby, aby vyhladili nás i naše ženy a děti, aby nás oloupili.
1 Mak 3:21 My však bojujeme za svůj život a za své zákony.
1 Mak 3:22 Nebe samo je rozdrtí před našima očima,
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Úterý, 30. listopadu, 2021
1. kniha Makabejská
[zkr. = 1 Mak]
nebojte se jich!“
1 Mak 3:23 Sotvaže skončil, ihned se vrhl na nepřítele a Sérón i jeho vojsko byli rozdrceni.
1 Mak 3:24 Pronásledovali ho od cesty k Bét-chorónu až do roviny; kolem osmi set mužů padlo, ostatní utekli do země Pelištejců.
1 Mak 3:25 Na okolní pronárody padla bázeň, a začali mít hrůzu z Judy a jeho bratrů.
1 Mak 3:26 Jeho jméno proniklo až ke králi, mezi pohany se vyprávělo o jeho bitvách.
1 Mak 3:27 Když to všechno slyšel král Antiochos, velmi se rozhněval. Dal svolat a shromáždit všechna vojska svého království, armádu velmi silnou.
1 Mak 3:28 Otevřel svou pokladnici a vyplatil vojsku žold na celý rok s příkazem, aby byli připraveni, jakmile jich bude třeba.
1 Mak 3:29 Přitom zjistil, že peněz v pokladnici je namále a malé že jsou i daně z judské země, a to kvůli vzpouře a bídě, kterou sám v zemi způsobil tím, že chtěl potlačit pradávné zákony.
1 Mak 3:30 Bál se, že nebude mít jako dosud prostředky na výdaje a dary, které rozdával štědrou rukou víc než králové před ním.
1 Mak 3:31 Byl z toho bezradný, a nakonec se rozhodl táhnout do Persie, vybrat z tamějších krajů daně a sehnat mnoho peněz.
1 Mak 3:32 Jako správce říše od řeky Eufratu až po hranice Egypta ponechal Lýsiáse, muže slavného a z královského rodu,
1 Mak 3:33 a svěřil mu výchovu svého syna Antiocha, dokud se sám nevrátí.
1 Mak 3:34 Dal mu polovinu vojska i slony a udělil rozkazy o všem, co měl v plánu.
1 Mak 3:35 Na obyvatele Judska a Jeruzaléma rozkázal poslat vojsko, které by rozdrtilo a zničilo vojenskou sílu Izraele a to, co zbylo z Jeruzaléma. Vyhladit jejich památku z toho místa,
1 Mak 3:36 nově osídlit jejich kraje cizinci a losem jim rozdělit jejich zemi.
1 Mak 3:37 Král si vzal druhou polovinu vojska a roku stého čtyřicátého sedmého helénské éry vytáhl z Antiochie, svého královského města, překročil řeku Eufrat a prošel výše položené kraje.
1 Mak 3:38 Lýsiás určil Ptolemaia, syna Dorymenova, Níkánóra a Gorgiu, mocné muže z králových přátel,
1 Mak 3:39 a poslal s nimi čtyřicet tisíc mužů a sedm tisíc jezdců, aby vtrhli do Judska a podle králova rozkazu je úplně zpustošili.
1 Mak 3:40 Vytáhli s vojskem a došli do blízkosti Emauz, kde se utábořili na rovině.
1 Mak 3:41 Když se o tom dozvěděli kupci té krajiny, přišli do tábora s velkým množstvím stříbra a zlata a s okovy, aby si Izraelce koupili za otroky. K vojsku se připojily oddíly ze Sýrie i z jiných zemí.
1 Mak 3:42 Juda a jeho bratři poznali hrozící nebezpečí. Když uviděli vojska tábořit na jejich území a když se doslechli o králově rozkazu nařizujícím úplné vyhlazení lidu,
1 Mak 3:43 povzbuzovali jeden druhého: „Zabraňme zničení svého lidu, bojujme za svůj lid a za svatyni!“
1 Mak 3:44 Připraveni k boji shromáždili se, modlili se a vyprošovali si slitování a milosrdenství.
1 Mak 3:45 Jeruzalém byl neobydlený jako poušť, nikdo z jeho synů nevcházel ani nevycházel, svatyně byla podupána, na hradě se usadili cizinci, stal se útulkem pohanů. Radost byla odňata Jákobovi, zmlkla loutna i citera.
1 Mak 3:46 Shromážděné vojsko odešlo proto do Mispy naproti Jeruzalému, neboť Mispa byla dříve pro Izraele místem modlitby.
1 Mak 3:47 Toho dne se postili, oblékli žíněné roucho, posypali si hlavu popelem a roztrhli svůj oděv.
1 Mak 3:48 Otevřeli knihu Zákona, aby tam hledali odpověď, jako ji hledají pohané u svých model.
1 Mak 3:49 Přinesli tam i kněžská roucha, prvotiny a desátky, svolali i nazíry, kteří splnili počet dní svého slibu ,
1 Mak 3:50 a hlasitě volali k Nebi: „Co máme s těmito muži dělat, kam je máme zavést?
1 Mak 3:51 Tvá svatyně je podupána a znesvěcena, tvoji kněží úpí v pláči a ponížení.
1 Mak 3:52 Hle, pohané se proti nám shlukli, aby nás vyhladili, ty víš, co s námi zamýšlejí.
1 Mak 3:53 Jakpak budeme moci před nimi obstát, jestliže ty nám nepomůžeš?“
1 Mak 3:54 Potom zatroubili na polnice a spustili mohutný pokřik.
1 Mak 3:55 Juda ustanovil velitele lidu, tisícníky, setníky, padesátníky a desátníky,
1 Mak 3:56 a potom každého, kdo stavěl dům nebo měl před svatbou, popřípadě zakládal vinici anebo byl bázlivý, vybídl podle předpisu Zákona, aby se vrátil domů.
1 Mak 3:57 Tábor se pak přestěhoval na jih od Emauz.
1 Mak 3:58 Juda vydal rozkaz: „Opásejte se a buďte stateční. Časně ráno buďte připraveni k boji s těmito pohany, kteří se srotili proti nám, aby zničili nás i naši svatyni.
1 Mak 3:59 Je lépe zemřít v boji než se dívat na neštěstí našeho lidu a svatyně.
1 Mak 3:60 Ale ať se stane podle vůle Nebes!“
1 Mak 4:1 Gorgiás vzal pět tisíc mužů a tisíc vybraných jezdců a v noci vyrazil z tábora,
1 Mak 4:2 aby přepadl tábor židů a náhle na něj udeřil. Vedlo je mužstvo hradní posádky.
1 Mak 4:3 Juda se to dozvěděl a se svým vojskem se přesunul, aby královo vojsko přepadl u Emauz,
1 Mak 4:4 dokud ještě některé jeho oddíly byly mimo tábor.
1 Mak 4:5 Gorgiás vtrhl v noci do Judova ležení, ale nikoho nenašel. Vydal se hledat je do hor, protože si myslel: Prchají před námi.
1 Mak 4:6 Juda se však časně zrána objevil na rovině se třemi tisíci muži. Neměli však štíty ani meče, jak by byli chtěli.
1 Mak 4:7 Viděli, že tábor nepřátel je silně opevněný a dobře střežený, obklopený jezdci, samými zkušenými bojovníky.
1 Mak 4:8 Tu řekl Juda mužům, kteří byli s ním: „Nebojte se jejich množství, nestrachujte se střetnout se s nimi;
1 Mak 4:9 vzpomeňte si, jak byli zachráněni naši otcové při Rudém moři, když je pronásledoval farao s vojskem.
1 Mak 4:10 Volejme nyní k Nebi, snad se mu zalíbí a rozpomene se na smlouvu s našimi otci a rozdrtí dnes toto vojsko před našima očima,
1 Mak 4:11 aby všichni pohané poznali, že tu je, kdo vykoupil a zachraňuje Izraele.“
1 Mak 4:12 Když cizáci vzhlédli a uviděli je postupovat proti sobě,
1 Mak 4:13 vytáhli z tábora k boji. Judovi mužové zaduli do polnic
1 Mak 4:14 rozpoutala se bitva; pohané v ní byli poraženi a utekli směrem k rovině.
1 Mak 4:15 Všichni, kdo se opozdili, padli mečem, protože židé je pronásledovali až do Gezeru a do roviny edómské, do Ašdódu a Jabny; padlo z nich na tři tisíce mužů.
1 Mak 4:16 Juda se svým vojskem je přestal pronásledovat a vrátil se zpátky.
1 Mak 4:17 Řekl lidu: „Nemyslete na kořist, ještě nás čekají boje:
1 Mak 4:18 Gorgiás se svým vojskem je v horách blízko nás! Vytrvejte tedy v boji s našimi nepřáteli a až bude po všem, vezmete si svou kořist podle libosti.“
1 Mak 4:19 Zatímco ještě mluvil, bylo vidět, jak se jakýsi nepřátelský oddíl vynořuje z hor.
1 Mak 4:20 Cizáci spatřili, že se jejich oddíly obrátily na útěk a že židé zapalují tábor; stoupající kouř svědčil o tom, co se stalo.
1 Mak 4:21 Tento pohled je velmi poděsil, a když navíc spatřili Judovo vojsko připravené na rovině k boji,
1 Mak 4:22 uprchli všichni do pelištejské země.
1 Mak 4:23 Potom se Juda vrátil do tábora pro kořist; pobrali v něm množství zlata a stříbra, látek z purpuru fialového i rudého a mnoho jiného bohatství.
1 Mak 4:24 Na zpáteční cestě zpívali chvalozpěvy k Bohu v nebi, že je dobrý, že jeho milosrdenství je věčné.
1 Mak 4:25 Ten den byl pro Izraele dnem velikého vysvobození.
1 Mak 4:26 Ti z cizáků, kdo se zachránili, přišli k Lýsiásovi a oznámili mu všechno, co se stalo.
1 Mak 4:27 Zděsil se, když to uslyšel, a zuřil, že to s Izraelem nedopadlo tak, jak si přál a jak to nařizoval králův rozkaz.
1 Mak 4:28 Příštího roku sebral šedesát tisíc vycvičených mužů a pět tisíc jezdců, aby Izraele úplně potřel.
1 Mak 4:29 Vpadli do Edómska a utábořili se v Bét-súru. Juda se jim postavil s deseti tisíci muži.
1 Mak 4:30 Při pohledu na jejich mocné vojsko se modlil takto: „Požehnaný jsi, vysvoboditeli Izraele! Ty jsi zlomil obrovu sílu rukou svého služebníka Davida, tys vydal tábor Pelištejců do rukou Saulova syna Jónatana a jeho zbrojnoše.
1 Mak 4:31 Stejně vydej do rukou svého izraelského lidu tento tábor nepřátel , ať jsou zahanbeni se svou vojenskou silou i jízdou!
1 Mak 4:32 Nažeň jim strach, zlom jejich zpupnou odvahu, ať jejich porážka jimi otřese.
1 Mak 4:33 Sraz je mečem těch, kdo tě milují, ať tě slaví svými chvalozpěvy všichni, kdo znají tvé jméno.“
1 Mak 4:34 Vojska se střetla a z tábora Lýsiásova padlo na pět tisíc mužů, našli smrt v boji zblízka.
1 Mak 4:35 Když Lýsiás viděl, že je jeho vojsko rozprášeno a že vzrůstá odvaha Judových vojáků , i jak jsou všichni odhodláni žít, nebo hrdinně padnout, vrátil se do Antiochie. Tam najal nové žoldnéře, aby s ještě větší silou vtrhl do Judska.
1 Mak 4:36 Potom Juda a jeho bratři vyhlásili: „Naši nepřátelé jsou rozdrceni, pojďme očistit a znovu posvětit svatyni!“
1 Mak 4:37 Všecko vojsko se shromáždilo a pochodovalo na horu Sijón.
1 Mak 4:38 Spatřili svatyni pustou, oltář znesvěcený, brány spálené, nádvoří zarostlé křovím jako v lese nebo na hoře, kněžské místnosti zcela zpustošené.
1 Mak 4:39 Roztrhli svá roucha a s velikým nářkem si sypali na hlavu popel.
1 Mak 4:40 Padli tváří k zemi, troubili na polnice a volali k Nebi.
1 Mak 4:41 Tehdy určil Juda oddíl, aby chránil před útokem z tvrze ty, kdo budou čistit svatyni.
1 Mak 4:42 Poté vybral bezúhonné kněze oddané Zákonu,
1 Mak 4:43 aby očistili svatyni a znesvěcené kameny odnesli na smetiště.
1 Mak 4:44 Radili se, co mají dělat s oltářem zápalných obětí, který byl znesvěcen.
1 Mak 4:45 Správně se rozhodli, že jej strhnou, aby nebylo pro ně potupou, že jim jej pohané poskvrnili. Zbořili jej tedy
1 Mak 4:46 a kameny z něho uložili na vhodném místě na chrámové hoře, dokud nepovstane prorok, který by rozhodl, co se má s nimi stát.
1 Mak 4:47 Pak vzali neotesané kameny podle Zákona a postavili nový zápalný oltář podle vzoru dřívějšího.
1 Mak 4:48 Znovu zbudovali svatyni i vnitřní zařízení a vysvětili nádvoří,
1 Mak 4:49 zhotovili nové posvátné nádoby a do svatyně vnesli svícen, kadidlový oltář a stůl.
1 Mak 4:50 Na oltáři zapálili kadidlo a zažehli světla na svícnu, aby osvětlovala vnitřek chrámu.
1 Mak 4:51 Na stůl položili chleby, zavěsili závěsy a šťastně dokončili, co započali.
1 Mak 4:52 Dvacátého pátého dne devátého měsíce (je to měsíc kislev) roku stého čtyřicátého osmého vstali časně ráno
1 Mak 4:53 a na novém oltáři přinesli oběť podle Zákona.
1 Mak 4:54 Bylo to právě ve výroční den, kdy svatyni znesvětili pohané, ve kterém byla nyní znovu posvěcena zpěvem žalmů s citerami, harfami a cymbály.
1 Mak 4:55 Všechen lid padl na tvář, klaněl se a dobrořečil Nebi, že jim dopřálo zdar.
1 Mak 4:56 Osm dní slavili posvěcení oltáře, s radostí přinášeli zápalné oběti, obětovali oběti za zachránění a oběti chvály.
1 Mak 4:57 Průčelí chrámu ozdobili zlatými věnci a štítky, obnovili vstupní bránu i kněžské místnosti a zavěsili dveře.
1 Mak 4:58 Lid prožíval velikou radost, že byla odčiněna potupa způsobená pohany.
1 Mak 4:59 Juda, jeho bratři a celé shromáždění Izraele se usnesli, že každoročně, od dvacátého pátého dne měsíce kislevu budou osmidenním veselím a díkůvzdáním slavit posvěcení oltáře.
1 Mak 4:60 Tehdy také vystavěli okolo hory Sijónu vysoké hradby a pevné věže, aby pohané nemohli přijít a rozbořit je, jak to udělali předtím.
1 Mak 4:61 Dosadili tam posádku na obranu Sijónu a opevnili k jeho ochraně i Bét-súr, aby lid měl ochranu před Edómci.
1 Mak 5:1 Když se okolní pohané dozvěděli, že je zápalný oltář znovu vybudován a svatyně posvěcena, vzplanuli vztekem
1 Mak 5:2 a rozhodli se, že sprovodí Jákobovo pokolení ze svého středu. Začali izraelský lid vraždit a vyhlazovat.
1 Mak 5:3 Bojoval tedy Juda proti synům Ezauovým v Edómsku, a to proti Akrabateně, protože znepokojovali Izraelce. Zahnal je do úzkých, způsobil jim velkou porážku a pobral jim kořist.
1 Mak
