Úvod | Novinky | O Farnosti | Kalendář | Aktivity | Kronika | Zpravodaj

Farní charita

Bible na každý den

Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...

Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
 » Zobrazit celý text «  [Kniha Job] 

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »

Text bible pro den: Pondělí, 29. květen, 2017

 Kniha Job 
 [zkr. = Job] 


tali mimojdoucích, neporozuměli jste jejich znamením?
Job 21:30 V den běd bude zlý ušetřen, bude odnesen v den hrozné prchlivosti.
Job 21:31 Kdo mu vytkne jeho cestu, kdo mu odplatí za to, co napáchal?
Job 21:32 Až bude odnesen do hrobky, nad jeho rovem se bude bdít.
Job 21:33 Hroudy v jámě budou mu lehké; potáhnou se za ním všichni lidé, bude jich před ním bezpočet.
Job 21:34 Jak mě chcete těšit takovými přeludy? Vaše odpovědi - samá věrolomnost."
Job 22:1 Na to navázal Elífaz Témanský slovy:
Job 22:2 "Znamená před Bohem něco muž? Věru, prozíravý dbá na svoje činy.
Job 22:3 Což se Všemocný zajímá o tvou spravedlnost, jsou mu tvoje bezúhonné cesty ziskem?
Job 22:4 Trestá tě snad za to, že se ho bojíš, za to s tebou vchází v soud?
Job 22:5 Tvá zloba je velká, tvá nepravost nekonečná.
Job 22:6 Bezdůvodně jsi bral zástavu od bratří, svlékal jsi z nich šat a nechával je nahé,
Job 22:7 znaveného neosvěžils vodou, hladovému odepřel jsi chleba.
Job 22:8 Země patří tomu, kdo má pevnou paži, bude na ní sídlit ten, koho Bůh milostivě přijal.
Job 22:9 Tys však s prázdnou posílal pryč vdovy, paže sirotků jsi drtil.
Job 22:10 Proto jsou kolem tebe osidla, náhlý strach tě plní hrůzou,
Job 22:11 pro tmu nevidíš a spousty vod tě přikrývají.
Job 22:12 Což není Bůh vysoko nad nebesy? Pohleď vzhůru na hvězdy, jak jsou vyvýšeny.
Job 22:13 A ty říkáš: »Copak Bůh ví, skrze temné mrákoty co může soudit?
Job 22:14 Oblaka ho zahalují, takže nevidí; prochází se kdesi po obvodu nebes.«
Job 22:15 Chceš se držet stezky dávnověku, po níž chodívají mužové propadlí ničemnostem,
Job 22:16 kteří byli zasaženi, ačkoli čas nenadešel, proudem zatopeni do základů?
Job 22:17 Říkávali Bohu: »Jdi pryč od nás.« Co jiného jim měl Všemocný udělat?
Job 22:18 Jejich domy naplňoval blahobytem. Nechť jsou mi vzdáleny záměry svévolníků!
Job 22:19 Spravedliví to uvidí a zaradují se, nevinný se jim vysměje:
Job 22:20 »Zničeni jsou ti, kdo na nás útočili, a co po nich zbylo, pozřel oheň.«
Job 22:21 Měj se k Bohu důvěrněji, ať užiješ pokoje. Vzejde ti z toho jen užitek.
Job 22:22 Přijímej z jeho úst naučení, vkládej si do srdce jeho slova.
Job 22:23 Vrátíš-li se k Všemocnému, budeš vybudován, vzdálíš-li od svého stanu podlost.
Job 22:24 Odlož do prachu svá zlatá zrnka, mezi potoční skaliska ofirské zlato.
Job 22:25 Pak bude Všemocný sám tvým zlatem, bude ti hromadou stříbra.
Job 22:26 Ve Všemocném najdeš svoje blaho, budeš pozvedat svoji tvář k Bohu.
Job 22:27 Budeš-li ho prosit, vyslyší tě, a ty budeš plnit svoje sliby.
Job 22:28 Rozhodneš-li se pro něco, stane se tak, a na tvých cestách bude zářit světlo.
Job 22:29 Až budou jiní poníženi, řekneš: »Ó pýcho!« Bůh zachrání ty, kdo klopí oči.
Job 22:30 Zachrání toho, kdo není bez viny; bude zachráněn pro čistotu tvých rukou."
Job 23:1 Jób na to odpověděl:
Job 23:2 "Také dnes zní moje lkání vzpurně, vzdychám pod rukou, která mě tíží.
Job 23:3 Kéž bych věděl, kde ho najdu. Vydal bych se k jeho sídlu,
Job 23:4 předložil bych mu svou při a plno důkazů by podala má ústa.
Job 23:5 Chtěl bych vědět, jakými slovy by odpověděl, porozumět tomu, co mi řekne.
Job 23:6 Ukáže svou velkou moc, až povede spor se mnou? Nikoli, jistě by mi dopřál sluchu.
Job 23:7 Jako přímý bych se před ním obhajoval, navždy unikl bych svému soudci.
Job 23:8 Půjdu-li vpřed, není nikde, jestliže zpět, též ho nepostřehnu,
Job 23:9 jestliže něco učiní vlevo, neuzřím ho, skryje-li se vpravo, neuvídím to.
Job 23:10 Zato on zná moji cestu; ať mě zkouší, vyjdu jako zlato.
Job 23:11 Má noha se přidržela jeho kroků, držel jsem se jeho cesty, neodhýlil jsem se,
Job 23:12 od příkazů jeho rtů jsem neodstoupil, řeči jeho úst jsem střežil víc než vlastní cíle.
Job 23:13 Rozhodne-li se k čemu, kdo to zvrátí? Udělá, co se mu zachce.
Job 23:14 Jistě splní, co mi určil, má k tomu dost moci.
Job 23:15 Proto se ho hrozím, chci mu porozumět, ale mám z něho strach.
Job 23:16 Bůh naplnil úzkostí mé srdce, Všemocný mě naplnil hrůzou.
Job 23:17 Jen proto jsem v temnotách provždy neumlkl, že se přede mnou zahalil mračnem.
Job 24:1 Když nejsou před Všemocným skryty časy, proč ti, kdo ho znají, jeho dny nepostřehnou?
Job 24:2 Mocní posouvají mezníky, pasou uchvácené stádo,
Job 24:3 odvádějí osla sirotkům a vdově berou býka do zástavy,
Job 24:4 ubožáky odstrkují z cesty; musejí se skrývat všichni utištění v zemi.
Job 24:5 Ti jsou jak divocí oslové v poušti: vycházejí za svou prací, za úsvitu hledají si pokrm, v pustině hledají chléb pro omladinu.
Job 24:6 Sklízejí z pole, jež není jejich, oberou vinici svévolníka.
Job 24:7 Nocují nazí, protože nemají oděv ani přikrývku v chladu;
Job 24:8 prudkými horskými dešti promočeni nemají útočiště, ke skále se tisknou.
Job 24:9 Tamti uchvacují sirotka od prsu, vymáhají zástavu od utištěného.
Job 24:10 Tito chodí nazí, bez oděvu, hladoví snášejí cizím snopy;
Job 24:11 mezi jejich zídkami lisují olej, šlapou ve vinných lisech a mají žízeň,
Job 24:12 ston umírajících zaznívá z města, prokláni volají o pomoc. Avšak tyto nepatřičnosti Bůh nepůsobí.
Job 24:13 Tamti se bouří proti světlu, neznají se k Božím cestám, nesetrvávají na jeho stezkách.
Job 24:14 Za světla povstává vrah a vraždí utištěného ubožáka, i v noci se plíží jako zloděj.
Job 24:15 Též oko cizoložníka se drží v přítmí, říká: »Nikdo mě nespatří«, tvář si zahaluje rouškou.
Job 24:16 Za tmy se do domů vloupávají, za dne se zamykají, o světle nechtějí vědět.
Job 24:17 Jim všem je jitro šerem smrti, s hrůzami šeré smrti se znají.
Job 24:18 Takového rychle vezme voda, jeho úděl na zemi je zlořečený, neobrací se na cestu do vinic.
Job 24:19 Suchopár a žár pohlcuje sněhové vody a podsvětí ty, kdo hřeší.
Job 24:20 Ať na něho zapomene i matčino lůno, ať si na něm pochutnají červi; nebude ho nikdy vzpomenuto. Podlost bude roztříštěna jako dřevo.
Job 24:21 Odírá neplodnou, která nerodí, a vdově neprokáže dobrodiní.
Job 24:22 I vznešené zachovává Bůh svou mocí; povstane-li, nikdo si není životem jist.
Job 24:23 Dopřává člověku bezpečí a on se má oč opřít, ale oči má upřené na jejich cesty.
Job 24:24 Nakrátko jsou povýšeni a už zanikají, sehnuti jsou jako ti, co hynou, vadnou jako vršky klasů.
Job 24:25 Není tomu tak? Kdo obviní mě ze lži? Kdo moji řeč za nic nemá?"
Job 25:1 Na to navázal Bildad Šúchský slovy:
Job 25:2 "Vladařství a strach jsou v ruce toho, jenž na svých výšinách působí pokoj.
Job 25:3 Je možno jeho houfy sečíst? Nad kým nevzchází jeho světlo?
Job 25:4 Což může člověk být před Bohem spravedlivý a čistý ten, kdo se zrodil z ženy?
Job 25:5 Jestliže ani měsíc nesvítí jasně, nejsou-li ani hvězdy čisté před jeho zrakem,
Job 25:6 což teprve lidský červ, lidský syn, červíček pouhý!"
Job 26:1 Jób na to odpověděl:
Job 26:2 "Jak pomůžeš tomu, komu chybí síla? Jak zachráníš vysílené rámě?
Job 26:3 Jak poradíš tam, kde chybí moudrost? Jak seznámíš s tím, co skýtá hojnou pomoc?
Job 26:4 Komu povídáš ta slova? Čí to dech vychází z tebe?
Job 26:5 Stíny zemřelých se úzkostně chvějí, i vody dole a co v nich přebývá.
Job 26:6 Podsvětí je před ním obnaženo, říše zkázy nepřikryta.
Job 26:7 On roztáhl sever nad pustotou, nad nicotou zavěsil zemi,
Job 26:8 vody zabaluje do oblaků, mračno pod nimi se neprotrhne;
Job 26:9 svůj trůn zahaluje, rozprostírá nad ním oblak.
Job 26:10 Na vodní hladině vykroužil obzor, kde končí světlo i tma.
Job 26:11 Sloupy nebes se chvějí a trnou, když okřikne vody;
Job 26:12 svou mocí vzdouvá moře, svou rozumností Netvora zdolal.
Job 26:13 Jeho duch dal nebesům velkolepost, jeho ruka proklála útočného hada.
Job 26:14 Hle, to je jen část jeho cest; zaslechli jsme o něm pouhý šelest, kdo může porozumět hřímání jeho bohatýrské síly?"
Job 27:1 Jób pak pokračoval v pronášení svých průpovědí takto:
Job 27:2 "Jakože živ je Bůh, on upírá mi právo, Všemocný naplnil hořkostí mou duši.
Job 27:3 Ale dokud budu dýchat, dokud Boží dech bude v mých chřípích,
Job 27:4 mé rty nevysloví podlost a můj jazyk nebude hovořit lstivě.
Job 27:5 Jsem dalek toho prohlásit vás za spravedlivé, dokud nezhynu, své bezúhonnosti se nevzdám,
Job 27:6 setrvám ve spravedlnosti a neochabnu, srdce nebude mě hanět za žádný můj den.
Job 27:7 Můj nepřítel však ať je na tom jako svévolník, a ten, kdo proti mně povstává, jako bídák.
Job 27:8 Jakou naději na zisk má rouhač, vezme-li mu Bůh život?
Job 27:9 Bude Bůh poslouchat jeho křik, až bude v tísni?
Job 27:10 Najde blaho ve Všemocném, bude přivolávat Boha v každém čase?
Job 27:11 Chci vás poučit o Boží moci, netajit, jak tomu je s Všemocným.
Job 27:12 Hle, sami jste to všichni uzřeli, proč se tedy oddáváte přeludům?
Job 27:13 Toto je před Bohem úděl člověka svévolného, dědictví ukrutníků, jež dostanou od Všemocného:
Job 27:14 Rozmnoží-li se jejich synové, přijde na ně meč, jejich potomci se nenasytí chlebem;
Job 27:15 ty co vyváznou, ty pohřbí smrt, jejich vdovy nebudou je oplakávat.
Job 27:16 Kdyby někdo nakupil stříbra jak prachu a navršil oděvů jak hlíny,
Job 27:17 co navrší, to oblékne spravedlivý a stříbro připadne nevinnému.
Job 27:18 Svůj dům postavil jako mol, jako chatrč, kterou si udělal hlídač.
Job 27:19 Boháč ulehne a už se nesebere, než rozevře oči, nebude tu.
Job 27:20 Hrůzy ho dostihnou jako příval vod, vichřice ho zachvátí v noci,
Job 27:21 odnese ho východní vítr a bude pryč, vichr jej odvane z jeho místa.
Job 27:22 Tím ho Bůh postihne nelítostně, před jeho rukou bude marně prchat.
Job 27:23 Budou nad ním tleskat rukama a ušklíbnou se nad místem, kde býval."
Job 28:1 Stříbro má své naleziště a zlato místo, kde se čistí,
Job 28:2 železo se získává z prachu, z rudy se taví měď.
Job 28:3 Člověk překonává tmu, prozkoumává v říši šeré smrti temný kámen do každého koutku.
Job 28:4 Proráží šachtu daleko od místa, kde přebývá. Zapomenuti, bez půdy pod nohama, na laně se houpou a kývají, vzdáleni lidem.
Job 28:5 Země, z níž vzchází chléb, je vespod zpřevracena jakoby ohněm;
Job 28:6 v jejím kamení je ložisko safírů, jsou v něm i zlatá zrnka.
Job 28:7 Dravý pták tam nezná stezku, oko luňáka ji nezahlédne,
Job 28:8 mláďě šelmy po ní nešlapalo, lev po ní nevleče kořist.
Job 28:9 Člověk vztáhl ruku po křemeni, hory zpřevracel až do základů,
Job 28:10 do skal vytesal štoly, jeho oko spatřilo kdejaký skvost,
Job 28:11 zamezil prosakování proudících vod, a co se tají v zemi, vynáší na světlo.
Job 28:12 Ale moudrost, kde se najde? Kde je místo rozumnosti?
Job 28:13 Člověk nezná její cenu, v zemi živých se nenajde.
Job 28:14 Propastná tůň praví: »Ve mně není«,moře říká: »Já ji nemám«.
Job 28:15 Nelze ji získat za lístkové zlato, její hodnota se nevyváží stříbrem,
Job 28:16 nemůže být zaplacena ofírským zlatem, vzácným karneolem či safírem.
Job 28:17 Nedá se srovnat se zlatem či se sklem ani směnit za věci z ryzího zlata,
Job 28:18 natož za korál a křišťál; moudrost má větší cenu než perly.
Job 28:19 Nedá se srovnat s kúšským topasem, nedá se zaplatit nejčistším zlatem.
Job 28:20 Odkud tedy přichází moudrost? Kde je místo rozumnosti?
Job 28:21 Je utajena před očima všeho živého, zahalena i před nebeským ptactvem.
Job 28:22 Říše zkázy a smrt říkají: »Pouze jsme zaslechly pověst o ní.«
Job 28:23 Jenom Bůh rozumí její cestě, on zná také její místo,
Job 28:24 neboť on dohlédne až do končin země, vidí vše, co j

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »