Novinky | O Farnosti | Kalendář | Aktivity | P. Karel | Zpravodaj | Úvod

Farní charita

Liturgický kalendář

Dnes je: Úterý, 16. dubna 2024, 16:12


Následující měsíc » « Předchozí měsícčervna 2023
Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30    
Následující rok » « Předchozí rok» DNES «


Barva pozadí dne: žlutá = dnes, tmavší modrá = zvolený den.
Kliknutím na den se níže zobrazí informace o svátku v tomto dni.

Nastaveno: červen 2023


 Informace o svátku ve zvolený den -  Datum svátku:  Pátek, 2. června, 2023
Svátek má:  Jarmil

Liturgický svátek:  Památka sv. Marcelina a Petra, mučedníků [Nezávazná památka]
Liturgické období:  Mezidobí, 8. týden v mezidobí
Liturgická barva:       zelená   (Při slavení památky:       červená)
Liturgický cyklus:  A

  1.čtení:
  Žalm
  2.čtení:
  Evangelium

Sir 44,1.9-13
Žl 149,1-2.3-4.5-6a+9b
-
Mk 11,11-25

Pro zobrazení textů zaškrtněte požadované texty
a klikněte na tlačítko » Zobrazit výběr « níže:

Info: červené písmo u volby *Doplňující text* znamená, že položka obsahuje text.

 Volba zobrazení liturgických textů: 
 Život světce   1. čtení   Žalm    VŠE 
 2. čtení   Evangelium   Doplňující text  
Vyberte si texty a klikněte na  » » »

Nejprve výše zvolte texty, které chcete zobrazit, uložit do souboru nebo vytisknout.
Žádný text nebyl vybrán !


Vytisknout text na tiskárně  » » »

Uložení textu do souboru .pdf

  Poslat kompletní texty na Váš mail

Liturgické texty jsou převzaty z Misálu Katolické církve.

Pozn.: Pokud v kalendáři objevíte chybu - prosím o zaslání popisu na e-mail - charita@farnoststrasnice.cz


LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Pátek, 2. června, 2023

Liturgické období:  Mezidobí, 8. týden v mezidobí
Liturgická barva:  zelená
Liturgický cyklus:  A

Svátek:
Památka sv. Marcelina a Petra, mučedníků [Nezávazná památka]




Text 1.čtení:
Sir 44,1.9-13

Naši otcové jsou proslavení muži, jejich jméno žije po mnoho pokolení.
Autor ukazuje na slavné postavy dějin Izraele, aby na nich založil přítomnost a vlil naději do budoucnosti. Může nás zarazit pojetí nesmrtelnosti, tradiční ve Starém zákoně a zde opět uvedené na scénu, podle něhož existuje pro spravedlivé pouze jakási morální nesmrtelnost spočívající v dobré pověsti a v potomstvu. Především Ježíš, ale i např. Panna Maria jsou pro nás ujištěním, že skutečně - s tělem i duší - vstaneme k věčnému životu.

Čtení z knihy Sirachovcovy.
Chvalme nyní slavné muže, naše otce, podle dob, kdy žili. Někteří (lidé) nezanechali památku po sobě a zmizeli, jako by nežili, byli, jako by se nenarodili, a tak i jejich děti po nich. Ale (naši otcové) jsou proslavení muži, a na jejich spravedlnost se nezapomene. Zůstane u jejich potomstva, na jejich děti (přejde) bohaté dědictví. Jejich potomstvo zůstává věrné přikázáním a kvůli rodičům i jejich děti. Až navěky zůstane jejich potomstvo a jejich sláva nevyhasne.



Text žalmu:
Žl 149,1-2.3-4.5-6a+9b

Odp.: Hospodin miluje svůj národ.
Zpívejte Hospodinu píseň novou,
- jeho chvála ať zaznívá ve sboru svatých.
- Ať se raduje Izrael ze svého tvůrce,
- synové Siónu ať jásají nad svým králem.
Odp.
Ať chválí jeho jméno tancem,
- ať mu hrají na buben a na citeru,
- neboť Hospodin miluje svůj národ
- a pokorné zdobí vítězstvím.
Odp.
Ať svatí jásají chvalozpěvem,
- ať se veselí na svých ložích.
- Boží chválu ať mají v hrdlech.
- Všem jeho svatým bude to ke cti.
Odp.



Text 2.čtení:
-


Text evangelia:
Mk 11,11-25

Můj dům ať je domem modlitby pro všechny národy. Mějte víru v Boha.
Cesta Mesiáše dospěla do Jeruzaléma tak, jak to odpovídá Králi pokoje (Mk 11,1-10). Verš 11 však symbolicky naznačuje, že se zde otevírá propast mezi jeho cestou a cestou zformalizované chrámové bohoslužby, která již nikoho nesytila (viz symbol neplodného fíkovníku). Svým vystoupením Ježíš provokuje k návratu ke kořenům modlitby jako na důvěře postaveného, plodného, "hory přenášejícího" a druhým odpouštějícího vztahu mezi Bohem a člověkem.

Slova svatého evangelia podle Marka.
(Když Ježíš pozdravován zástupy vjel) do Jeruzaléma, vešel do chrámu. Rozhlédl se po všem, a protože už bylo pozdě večer, odešel s Dvanácti do Betánie. Když druhý den vyšli z Betánie, dostal hlad. Zdálky uviděl fikovník, který měl listí. Šel tedy, zdali by na něm něco nalezl. Když k němu přišel, nenalezl nic jiného než listí; nebyl totiž čas fíků. Řekl mu: "Ať z tebe již navěky nikdo nejí ovoce!" Jeho učedníci to slyšeli. Přišli do Jeruzaléma. Vešel do chrámu a začal vyhánět všechny, kteří v chrámě kupovali a prodávali, zpřevracel stoly směnárníkům a lavice prodavačům holubů a nedovolil, aby někdo nesl nějakou věc chrámem. A učil je: "Je přece psáno: `Můj dům ať je domem modlitby pro všechny národy', ale vy jste z něho udělali lupičské doupě!" Uslyšeli to velekněží a učitelé Zákona a usilovali o to, aby ho zahubili. Báli se ho totiž, protože všechen lid byl jeho učením vzrušen. Když nastal večer, odešel (Ježíš s učedníky) z města. Když ráno šli okolo toho fíkovníku, uviděli, že je uschlý až do samých kořenů. Petr si vzpomněl a řekl: "Mistře, podívej se! Ten fíkovník, který jsi proklel, je uschlý!" Ježíš jim na to řekl: "Mějte víru v Boha. Amen, pravím vám: Kdo řekne této hoře: `Zdvihni se a vrhni do moře!', a nebude ve svém srdci pochybovat, ale věřit, že se stane, co říká, bude to mít. Proto vám říkám: Věřte, že všechno, oč v modlitbě prosíte, jste už dostali, a budete to mít. A kdykoli se postavíte k modlitbě, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i vám odpustil váš nebeský Otec vaše poklesky."



Doplňující text:




Liturgické texty jsou převzaty z Misálu Katolické církve.

www.farnoststrasnice.cz © 2009-2015