Text bible pro: Neděle, 27. srpna, 2017

 Kniha proroka Ozeáše 
 [zkr. = Oz] 

hdy odkryji její hanbu před zraky jejích milenců. Žádný ji nevytrhne z mé ruky.
Oz 2:13 Všemu jejímu veselí učiním přítrž, jejím svátkům, novoluním i dnům odpočinku, všem jejím slavnostem.
Oz 2:14 Zpustoším její révu i fíkovník, o nichž říká: "To je má odměna, kterou mi dali moji milenci." Proměním je v divočinu, bude je požírat polní zvěř.
Oz 2:15 Ztrestám ji za dny baalů, že jim pálí kadidlo a zdobí se kroužkem a náhrdelníkem, že chodí za svými milenci a na mne zapomněla, je výrok Hospodinův.
Oz 2:16 Proto ji přemluvím, uvedu ji na poušť, budu jí promlouvat k srdci.
Oz 2:17 Zas jí dám její vinice, dolinu Akór jako bránu k naději. Tam mi opět odpoví jako za dnů mládí, jako v den, kdy vystoupila z egyptské země.
Oz 2:18 V onen den, je výrok Hospodinův, budeš ke mně volat: "Můj muži", a nenazveš mě už: "Můj Baale".
Oz 2:19 Odstraním z jejích úst jména baalů; jejich jména nebude už nikdo připomínat.
Oz 2:20 V onen den pro ně uzavřu smlouvu s polní zvěří a s nebeským ptactvem i se zeměplazy. Vymýtím ze země luk, meč i válku a dám jim uléhat v bezpečí.
Oz 2:21 Zasnoubím si tě navěky, zasnoubím si tě spravedlností a právem, milosrdenstvím a slitováním,
Oz 2:22 zasnoubím si tě věrností a poznáš Hospodina.
Oz 2:23 V onen den odpoví, je výrok Hospodinův, odpovím nebesům a ona odpovědí zemi,
Oz 2:24 země pak odpoví obilím moštu a oleji a ony odpovědí Jizreelu (to je Bůh rozsívá).
Oz 2:25 Vseji jej pro sebe do země, Neomilostněné budu milostiv, těm, kdo Nejsou-lid-můj, řeknu: "Tys můj lid", a on řekne: "Můj Bože!"
Oz 3:1 Hospodin mi řekl: "Jdi opět a miluj ženu, milenku jiného, cizoložnici. Právě tak miluje Hospodin izraelské syny, i když se obracejí za jinými bohy a milují koláče z hroznů. "
Oz 3:2 Opatřil jsem si ji tedy za patnáct šekelů stříbra a za půldruhého chómeru ječmene.
Oz 3:3 Řekl jsem jí: "Po mnoho dní zůstaneš se mnou, nebudeš smilnit, nebudeš patřit jinému; také já budu jen s tebou."
Oz 3:4 Po mnoho dní zůstanou izraelští synové bez krále, bez velmože, bez obětních hodů, bez posvátného sloupu, bez efódu a domácích bůžků.
Oz 3:5 Potom se však izraelští synové obrátí a budou hledat Hospodina, svého Boha, i svého krále Davida. Se strachem přiběhnou k Hospodinu a jeho dobrotě v posledních dnech.
Oz 4:1 Slyšte slovo Hospodinovo, synové izraelští! Hospodin vede při s obyvateli země, protože není věrnost ani milosrdenství ani poznání Boha v zemi.
Oz 4:2 Kletby a přetvářka, vraždy a krádeže a cizoložství se rozmohly, krveprolití stíhá prolitou krev.
Oz 4:3 Proto země truchlí, chřadnou všichni její obyvatelé, polní zvěř a nebeské ptactvo; hynou i mořské ryby.
Oz 4:4 Nikdo se nepři, nechtěj druhého kárat! Tvůj lid, kněže, jako by chtěl vést při,
Oz 4:5 ale upadneš za dne, a za noci upadne s tebou prorok; zahladím i tvou matku.
Oz 4:6 Můj lid zajde, protože odmítá poznání. Ty jsi zavrhl poznání a já zavrhnu tebe; nebudeš mým knězem. Zapoměls na zákon svého Boha; i já zapomenu na tvé syny.
Oz 4:7 Čím je jich víc, tím více proti mně hřeší; já jejich váženost zlehčím.
Oz 4:8 Krmí se obětmi mého lidu za hřích, přiklánějí se k jeho nepravostem.
Oz 4:9 Proto dojde jak na lid, tak na kněze. Ztrestám ho za jeho cesty, za jeho skutky mu odplatím.
Oz 4:10 Budou jíst, a nenasytí se, budou smilnit, a nerozmohou se, protože opustili Hospodina
Oz 4:11 a hleděli si smilstva, vínem a moštem omamují srdce.
Oz 4:12 Můj lid se doptává svého dřeva, jeho hůlka mu předpovídá; tak jej zavádí duch smilstva. Smilstvím se odvrací od svého Boha.
Oz 4:13 Obětují na vrcholcích hor, na pahorcích pálí kadidlo, pod dubem a topolem a kdejakým posvátným stromem, protože jejich stín je příjemný. Proto vaše dcery smilní, vaše snachy cizoloží.
Oz 4:14 Ale nepotrestám za smilstvo jen vaše dcery, za cizoložství vaše snachy. Vždyť sami kněží se spolčují s nevěstkami, s kněžkami obětují! Je to lid nerozumný, padne.
Oz 4:15 Jestli smilníš ty, Izraeli, ať se neproviňuje Juda. Nevcházejte do Gilgálu, neputujte do Bét-ávenu, nepřísahejte: "Jakože živ je Hospodin!"
Oz 4:16 Izrael je umíněný jako umíněná kráva. Má je teď Hospodin pást volně jako beránka?
Oz 4:17 Spolčencem modlářských stvůr se stal Efrajim, nech ho být.
Oz 4:18 Propadl modlářským pitkám, smilní a smilní, jsou posedlí hanebnou láskou, ta je jim štítem.
Oz 4:19 Bude jim úzko, vítr je zachvátí svými perutěmi, za svoje oběti se budou stydět.
Oz 5:1 Slyšte to, kněží, napni pozornost, dome izraelský, naslouchej, dome královský, neboť vám byl svěřen soud. Stali jste se však osidlem pro Mispu, rozprostřenou sítí na Táboru,
Oz 5:2 jámou, kterou vyhloubili odpadlíci. Ale já je všechny ztrestám.
Oz 5:3 Znám Efrajima, Izrael se přede mnou neukryje. Kdykoli, Efrajime, svádíš ke smilstvu, bývá Izrael poskvrněn.
Oz 5:4 Jejich skutky jim nedovolí vrátit se k jejich Bohu; je v nich duch smilstva, neznají Hospodina.
Oz 5:5 Ten, jenž je Pýchou Izraele, obrátí se proti němu. Izrael i Efrajim upadnou pro svoji nepravost, upadne s nimi i Juda.
Oz 5:6 Se svým bravem a skotem pak půjdou hledat Hospodina, ale nenajdou. Unikl jim.
Oz 5:7 Zachovali se vůči Hospodinu věrolomně, zplodili cizí syny. Nyní je i s jejich podíly pohltí novoluní.
Oz 5:8 Zatrubte v Gibeji na polnici, na pozoun v Rámě, křičte na poplach v Bét-ávenu! Táhnou proti tobě, Benjamíne!
Oz 5:9 Efrajim bude vzbuzovat úděs v den, kdy bude ztrestán; izraelské kmeny seznamuji s pravdou.
Oz 5:10 Judští velmožové jsou jako ti, kdo přenášejí mezníky. Vyleji na ně svou prchlivost jako vodu.
Oz 5:11 Efrajim bude poroben a zkrušen soudem, protože se rád honí za žvástem.
Oz 5:12 Budu Efrajimovi jako hnisavá rána a jako kostižer Judovu domu.
Oz 5:13 Když spatřil Efrajim svoji nemoc a Juda svou otevřenou ránu, šel Efrajim k Ašúrovi, poslal k velkokráli. Ten vás však vyléčit nemůže, vaši otevřenou ránu nevyhojí!
Oz 5:14 Neboť já budu na Efrajima jako mladý lev, na Judův dům jako lvíče. Já, já rozsápu a odejdu, uchvátím a nikdo nevysvobodí.
Oz 5:15 Odejdu, vrátím se ke svému místu, dokud nevyznají svou vinu a nezačnou mě hledat. Ve svém soužení mě budou hledat za úsvitu.
Oz 6:1 "Pojďte, vraťme se k Hospodinu, on nás rozsápal a také zhojí, zranil nás a také obváže.
Oz 6:2 Po dvou dnech nám vrátí život, třetího dne nám dá povstat a my před ním budeme žít.
Oz 6:3 Poznávejme Hospodina, usilujme ho poznat. Jako jitřenka, tak jistě on vyjde. Přijde k nám jako přívaly dešťů a jako jarní déšť, jenž svlažuje zemi."
Oz 6:4 Co mám s tebou dělat, Efrajime? Co mám s tebou dělat, Judo? Vaše zbožnost je jak jitřní obláček, jako rosa, která hned po ránu mizí.
Oz 6:5 Proto jsem je otesával skrze proroky, ubíjel jsem je výroky svých úst; z mých soudů nad tebou ti vzejde světlo.
Oz 6:6 Chci milosrdenství, ne oběť, poznání Boha je nad zápaly.
Oz 6:7 Oni však po způsobu lidí přestoupili smlouvu, ve všem se vůči mně zachovali věrolomně.
Oz 6:8 Gileád je městem těch, kdo páchají ničemnosti, městem krvavých stop.
Oz 6:9 Jako hordy na někoho číhající spolčují se kněží, vraždí na cestě do Šekemu, prosazují své mrzké plány.
Oz 6:10 V izraelském domě vidím strašnou věc: Izrael se tam poskvrňuje Efrajimovým smilstvem.
Oz 6:11 A tobě, Judo, nastane žeň, až změním úděl svého lidu.
Oz 7:1 Když chci léčit Izraele, vychází najevo nepravost Efrajimova a zlořády Samaří, jak proradně jednají. Zloděj se vloupává, horda přepadává na ulici.
Oz 7:2 Ani jim nepřijde na mysl, že na všechny jejich zlořády pamatuji. Jejich skutky je obklopují, mám je před očima.
Oz 7:3 Svými zlořády dělají radost králi, svými přetvářkami velmožům.
Oz 7:4 Jsou to samí cizoložníci, jsou jako sálající pec bez pekaře, který přestal bdít, když dal zadělané těsto kynout.
Oz 7:5 V den našeho krále jsou velmožové rozpálení vínem; spřáhl se s posměvači.
Oz 7:6 Záludně se k němu blíží, jejich srdce je jako pec; po celou noc spí jejich pekař, za jitra shoří plápolajícím plamenem.
Oz 7:7 Každý z nich sálá jako pec, požírají své soudce; všichni jejich králové padají, nikdo z nich nevolá ke mně.
Oz 7:8 Efrajim se směšuje s kdejakým lidem, Efrajim je jako neobrácený podpopelný chléb.
Oz 7:9 Cizáci stravují jeho sílu, on to nepoznává; ačkoli prokvétá šedinami, on to nepoznává.
Oz 7:10 Ten, jenž je Pýchou Izraele, obrátí se proti němu. K Hospodinu, svému Bohu se nevracejí, hledat ho je ani nenapadne.
Oz 7:11 Efrajim je jako nerozumná holubice, snadno se dá zlákat. Volají k Egyptu, chodí do Asýrie.
Oz 7:12 Až zase půjdou, rozestřu na ně svou síť, schytám je jako nebeské ptactvo, ztrestám je, jak o tom slýchali ve svém shromáždění.
Oz 7:13 Běda jim, protože přede mnou ulétli jak ptáče. Zhouba na ně, že mi byli nevěrní. Já jsem je vykoupil, oni však o mně mluví lži.
Oz 7:14 Ve svém srdci neúpějí ke mně, když kvílejí na svých ložích. Scházejí se při obilí a moštu a mně se vyhýbají.
Oz 7:15 Ať jsem je trestal nebo posiloval jejich paži, oni o mně smýšleli zle.
Oz 7:16 Obracejí se, ne však k Nejvyššímu, jsou jako záludný luk. Mečem padají jejich velmožové pro jazyk, jenž soptí hněvem. Proto sklidí jen úšklebek v egyptské zemi.
Oz 8:1 Polnici k ústům! Jak orel na dům Hospodinův! Přestoupili moji smlouvu, proti mému zákonu se vzepřeli.
Oz 8:2 Budou ke mně úpět: "Bože můj, my synové Izraele se k tobě známe."
Oz 8:3 Izrael zanevřel na to, co je dobré, bude jej honit nepřítel.
Oz 8:4 Krále si ustanovili, ale beze mne, dosadili velmože, ale já se k nim neznám. Ze svého stříbra a zlata si udělali modlářské stvůry ke své vlastní zkáze.
Oz 8:5 Tvůj býček na tebe, Samaří, zanevřel. Můj hněv proti nim plane! Jak dlouho ještě? Bez trestu nezůstanou.
Oz 8:6 Neboť ten býček je z Izraele, udělal jej řemeslník, není to Bůh. Ze samařského býčka zbudou jen třísky.
Oz 8:7 Zaseli vítr, sklidí bouři. Nevyroste jim ani stéblo, co vzklíčí, nevydá žádnou mouku; kdyby snad i něco vydalo, pohltí to cizáci.
Oz 8:8 Izrael bude pohlcen. Hle, budou mezi pronárody jako bezcenná nádoba.
Oz 8:9 Vystupovali k Ašúrovi, k osamělému divokému oslu; Efrajim kupčí láskou.
Oz 8:10 Ale i kdyby kupčili se všemi pronárody, přece je seženu dohromady a brzo začnou pociťovat břemeno krále velmožů.
Oz 8:11 Efrajim postavil mnoho oltářů, aby hřešil; má tedy oltáře a hřeší.
Oz 8:12 Kdybych mu napsal ze svého zákona sebevíc, bude to pokládáno za něco cizího.
Oz 8:13 Když mi obětují dary, obětují maso, aby se najedli. Hospodin v nich nemá zalíbení. Však si připomene jejich nepravost a ztrestá je za jejich hříchy. Půjdou zpátky do Egypta.
Oz 8:14 Izrael zapomněl na svého Učinitele a nastavěl chrámků, Juda postavil mnoho opevněných měst. Ale já pošlu na jeho města oheň a ten pozře jejich paláce.
Oz 9:1 Neraduj se, Izraeli, rozpustilým jásotem jako národy! Smilstvem se odvracíš od svého Boha, miluješ nevěstčí mzdu na každém obilním humně.
Oz 9:2 Humno ani lis jim obživu nedá, mošt v zemi selže.
Oz 9:3 Nebudou sídlit v Hospodinově zemi. Efrajim se vrátí do Egypta, v Asýrii budou jíst poskvrněné věci.
Oz 9:4 Už nepřinesou Hospodinu úlitbu vína, nebudou mu příjemné jejich obětní hody. Stanou se jim chlebem zármutku. Všichni, kdo ho jedí, se poskvrní. Kdo se živí jejich chlebem, nesmí vstoupit do Hospodinova domu.
Oz 9:5 Co chcete připravit pro slavnostní den, pro sváteční den Hospodinův?
Oz 9:6 Neboť i když vyjdou ze zhouby, sebere je Egypt, Memfis je pohřbí. Jejich převzácné stříbro podědí bodláčí, v jejich stanech se rozroste trní.
O