Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...

Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha Žalmů

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »

Text bible pro den: Sobota, 2. června, 2018

 Kniha Žalmů 
 [zkr. = Žl] 

níků vede do záhuby.
Žl 2:1 Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány?
Žl 2:2 Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho:
Žl 2:3 "Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme."
Žl 2:4 Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu.
Žl 2:5 Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je naplní děsem:
Žl 2:6 "Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře!"
Žl 2:7 Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: "Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.
Žl 2:8 Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země.
Žl 2:9 Rozdrtíš je železnou holí, rozbiješ je jak nádobu z hlíny."
Žl 2:10 Nuže, králové, mějte rozum, dejte na výstrahu, soudcové země!
Žl 2:11 Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním.
Žl 2:12 Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!
Žl 3:1 Žalm Davidův, když prchal před svým synem Abšalómem.
Žl 3:2 Hospodine, jak mnoho je těch, kteří mě souží, mnoho je těch, kdo proti mně povstávají!
Žl 3:3 Mnoho je těch, kteří o mně prohlašují: "Ten u Boha spásu nenalezne."
Žl 3:4 Ze všech stran jsi mi však, Hospodine, štítem, tys má sláva, ty mi pozvedáš hlavu.
Žl 3:5 Pozvedám hlas k Hospodinu, a on ze své svaté hory mi už odpovídá.
Žl 3:6 Ulehnu, usnu a probudím se, neboť Hospodin mě podepírá.
Žl 3:7 Nebojím se davu desetitisíců, kteří kolem proti mně se kladou.
Žl 3:8 Povstaň, Hospodine, zachraň mě, můj Bože! Rozbiješ čelisti všem mým nepřátelům, svévolníkům zvyrážíš zuby.
Žl 3:9 V Hospodinu je spása. S tvým lidem je tvoje požehnání!
Žl 4:1 Pro předního zpěváka za doprovodu strunných nástrojů. Žalm Davidův.
Žl 4:2 Když volám, odpověz mi, Bože mé spravedlnosti! V soužení mi zjednáš volnost. Smiluj se nade mnou, vyslyš mou modlitbu!
Žl 4:3 "Urození, dlouho ještě bude tupena má sláva? Milujete marnost, vyhledáváte lež.
Žl 4:4 Vězte, Hospodin pro svého věrného koná divy. Hospodin slyší, když k němu volám.
Žl 4:5 Jste tím pobouřeni, nezhřešte však. Přemítejte o tom v srdci na loži a buďte zticha.
Žl 4:6 Oběť spravedlnosti mu obětujte, důvěřujte Hospodinu."
Žl 4:7 Mnozí říkají: "Kdo nám dá užít dobrých věcí?" Avšak nad námi ať vzejde jas tvé tváře, Hospodine!
Žl 4:8 Mému srdci dáváš větší radost, než mívají oni z hojných žní a vinobraní.
Žl 4:9 Pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet.
Žl 5:1 Pro předního zpěváka ke hře na flétnu. Žalm Davidův.
Žl 5:2 Hospodine, přej sluchu mým slovům, měj porozumění pro mou zneklidněnou mysl.
Žl 5:3 Pozornost mi věnuj, když o pomoc volám, můj Králi, můj Bože, vždyť se modlím k tobě!
Žl 5:4 Hospodine, ty můj hlas uslyšíš zrána, ráno ti připravím oběť a budu čekat.
Žl 5:5 Ty nejsi bůh, který má zálibu ve svévoli, zlý nemůže být u tebe hostem,
Žl 5:6 tobě nesmějí na oči potřeštěnci, nenávidíš všechny, kdo páchají ničemnosti,
Žl 5:7 do záhuby vrháš ty, kdo lživě mluví. Kdo prolévá krev a jedná lstivě, toho má Hospodin v ohavnosti.
Žl 5:8 Já však pro tvé hojné milosrdenství smím přicházet do tvého domu, smím se klanět před tvým svatým chrámem ve tvé bázni.
Žl 5:9 Hospodine, ve své spravedlnosti mě veď navzdory těm, kdo proti mně sočí, svou cestu přede mnou učiň přímou.
Žl 5:10 Vždyť na jejich ústa není spolehnutí, jejich nitro je zdroj zhouby, jejich hrdlo je hrob otevřený, na jazyku samé úlisnosti.
Žl 5:11 Odhal jejich vinu, Bože, ať doplatí na své plány, zavrhni je pro tak četné jejich nevěrnosti, vždyť vzdorují tobě!
Žl 5:12 Ať se zaradují všichni, kdo se k tobě utíkají; věčně budou plesat, když je budeš chránit, jásotem tě budou oslavovat ti, kdo milují tvé jméno.
Žl 5:13 Spravedlivému, Hospodine, žehnáš, jako pavézou ho obklopuješ přízní.
Žl 6:1 Pro předního zpěváka za doprovodu osmistrunných nástrojů. Žalm Davidův.
Žl 6:2 Nekárej mě, Hospodine, ve svém hněvu, netrestej mě ve svém rozhořčení!
Žl 6:3 Smiluj se nade mnou, Hospodine, chřadnu, Hospodine, uzdrav mě, mé kosti trnou děsem.
Žl 6:4 Má duše je tolik vyděšená, a ty, Hospodine, dokdy budeš váhat?
Žl 6:5 Vrať se, Hospodine, braň mě, pro své milosrdenství mě zachraň!
Žl 6:6 Mezi mrtvými tě nebude nic připomínat; což ti v podsvětí vzdá někdo chválu?
Žl 6:7 Vyčerpán jsem nářkem, každé noci smáčím svou podušku pláčem, skrápím slzami své lože.
Žl 6:8 Zrak mi slábne hořem, kalí se mi vinou všech mých protivníků.
Žl 6:9 Pryč ode mne všichni, kdo pácháte ničemnosti! Hospodin můj hlasitý pláč slyší,
Žl 6:10 Hospodin slyší mou prosbu, moji modlitbu Hospodin přijme.
Žl 6:11 Hanba a velký děs padnou na všechny mé nepřátele. Pryč odtáhnou v náhlém zahanbení.
Žl 7:1 Tklivá píseň Davidova, kterou zpíval Hospodinu kvůli Benjamínci Kúšovi.
Žl 7:2 Hospodine, Bože můj, k tobě se utíkám, zachraň mě a vytrhni z rukou všech, kdo mě stíhají,
Žl 7:3 aby mě jako lev nerozsápal ten, který odvléká, a kdo by vytrhl, není.
Žl 7:4 Hospodine, Bože můj, jestliže jsem něco spáchal, jestliže lpí bezpráví na mých dlaních,
Žl 7:5 jestliže jsem odplácel zlem tomu, který mi přál pokoj, nebo z prázdných ohledů jsem šetřil protivníka,
Žl 7:6 ať nepřítel stíhá moji duši, chytí a zašlape do země můj život, ať uvede v prach mou slávu.
Žl 7:7 Povstaň, Hospodine, ve svém hněvu, proti zuřivosti protivníků mých se zvedni, bděle při mně stůj na soudu, k němuž jsi dal příkaz.
Žl 7:8 Pospolitost národů až kolem tebe stane, k soudu nad nimi se navrať na výšinu.
Žl 7:9 Sám Hospodin povede při s lidmi. Dopomoz mi, Hospodine, k právu, podle mé spravedlnosti a bezúhonnosti.
Žl 7:10 Kéž je konec zlobě svévolníků. Dej, ať spravedlivý stojí pevně, Bože spravedlivý, jenž zkoumáš srdce a ledví!
Žl 7:11 Štítem je mi Bůh, on zachraňuje ty, kdo mají přímé srdce.
Žl 7:12 Bůh je spravedlivý soudce; každý den má Bůh proč vzplanout hněvem.
Žl 7:13 Což si znovu člověk nebrousí svůj meč? Napíná svůj luk a míří,
Žl 7:14 smrtonosnou zbraň si chystá, šípy ohnivé si připravuje.
Žl 7:15 Počíná-li ničemnosti, zplodí trápení a zrodí křivdy.
Žl 7:16 Kope jámu, vyhloubí ji, spadne však do pasti, kterou chystá.
Žl 7:17 To, čím jiné trápí, jemu se na hlavu vrátí, jeho násilnictví na lebku mu padne.
Žl 7:18 Budu vzdávat chválu Hospodinu, že je spravedlivý, budu zpívat žalmy jménu Hospodina, Boha nejvyššího.
Žl 8:1 Pro předního zpěváka podle gatského způsobu. Žalm Davidův.
Žl 8:2 Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! Svou velebnost vyvýšil jsi nad nebesa.
Žl 8:3 Ústy nemluvňat a kojenců jsi vybudoval mocný val proti svým protivníkům a zastavil nepřítele planoucího pomstou.
Žl 8:4 Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi tam upevnil:
Žl 8:5 Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš?
Žl 8:6 Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností.
Žl 8:7 Svěřuješ mu vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš:
Žl 8:8 všechen brav a skot a také polní zvířata
Žl 8:9 a ptactvo nebeské a mořské ryby, i netvora, který se prohání po mořských stezkách.
Žl 8:10 Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi!
Žl 9:1 Pro předního zpěváka. Podle mút-labben. Žalm Davidův.
Žl 9:2 Hospodine, celým svým srdcem ti vzdávám chválu, o všech divuplných činech tvých chci vypravovat.
Žl 9:3 Budu se radovat, jásotem tě oslavovat, tvému jménu, Nejvyšší, pět žalmy.
Žl 9:4 Moji nepřátelé obrátí se nazpět, upadnou a zhynou před tvou tváří,
Žl 9:5 protožes mi zjednal právo, obhájils mě, usedl jsi na trůn, soudce spravedlivý.
Žl 9:6 Okřikl jsi pronárody, do záhuby svrhl svévolníka, jejich jméno zahladil jsi navěky a navždy.
Žl 9:7 Po nepříteli zůstaly provždy jen trosky. Vyvrátil jsi jejich města, i památka na ně zašla.
Žl 9:8 Hospodin však bude trůnit věčně, soudnou stolici má připravenu.
Žl 9:9 Rozsoudí svět spravedlivě, povede při národů dle práva.
Žl 9:10 Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, v dobách soužení je hradem nedobytným.
Žl 9:11 V tebe nechť doufají, do znají tvé jméno. Vždyť ty, kdo se dotazují po tvé vůli, neopouštíš, Hospodine.
Žl 9:12 Pějte žalmy Hospodinu, který na Sijónu trůní, oznamujte mezi lidmi jeho skutky.
Žl 9:13 Za prolitou krev k odpovědnosti volá, pamatuje na ni, na úpění ponížených nezapomněl.
Žl 9:14 Hospodine, smiluj se nade mnou, pohleď, jak mě ponižují ti, kteří mě nenávidí, smiluj se ty, jenž mě zvedáš z bran smrti!
Žl 9:15 O všech chvályhodných činech tvých chci vypravovat v branách sijónské dcery, budu jásat nad tím, žes mě spasil.
Žl 9:16 Pronárody klesly do pasti, již udělaly, v síti, kterou nastražily, uvízla jim noha.
Žl 9:17 Hospodin tu zřejmě zjednal právo: svévolník uvízl v léčce přichystané vlastní rukou. - Higgájón.
Žl 9:18 Do podsvětí se navrátí svévolníci, všechny pronárody, jež na Boha zapomněly.
Žl 9:19 Ubožák však nikdy neupadne v zapomnění; naděje ponížených nikdy neztroskotá.
Žl 9:20 Povstaň, Hospodine, ať si člověk nezakládá na své moci, ať už pronárody stanou před tvým soudem!
Žl 9:21 Hospodine, zdrť je strachem, ať si pronárody uvědomí, že jsou jenom lidé.
Žl 10:1 Hospodine, proč jen stojíš v dáli, v dobách soužení se skrýváš?
Žl 10:2 Ponížený je pro zpupnost svévolníka v jednom ohni. Ať se zapletou v těch piklech, které vymýšlejí!
Žl 10:3 Když svévolník chválí, pak jen pro své choutky, když chamtivec dobrořečí, znevažuje Hospodina.
Žl 10:4 Svévolník ve zpupném hněvu říká: "Bůh nic nevypátrá, Bůh tu není." Odtud všechny jeho pikle.
Žl 10:5 Úspěšné jsou jeho cesty v každé době, vysoko jsou od něho tvé soudy, soptí proti všem svým protivníkům.
Žl 10:6 Říkává si v srdci: "Mnou nic neotřese. Z pokolení do pokolení mě nepotká nic zlého."
Žl 10:7 V ústech má jen samou kletbu, lest a útisk, na jazyku trápení a ničemnosti.
Žl 10:8 Na nádvořích číhá na čekané, v skrýších vraždí nevinného, jeho oči pasou po bezbranném.
Žl 10:9 Číhá v úkrytu jak v houští lev, číhá na poníženého, aby se ho zmocnil, zmocnil se ho, do sítě ho vtáhl.
Žl 10:10 Plíží se a krčí a bezbranní upadají do jeho spárů.
Žl 10:11 Říkává si v srdci: "Bůh vše zapomíná, skryl svou tvář, nikdy nic neuvidí."
Žl 10:12 Povstaň, Hospodine Bože, pozvedni svou ruku, nezapomeň na ponižované!
Žl 10:13 Smí svévolník znevažovat Boha, říkat si v srdci: "Ty nic nevypátráš"?
Žl 10:14 Ty však vidíš trápení a hoře. Shlédneš a vše vezmeš do svých rukou. Bezbranný se spoléhá na tebe, sirotkovi poskytuješ pomoc.
Žl 10:15 Přeraz paži svévolníka, paži zlého. Jeho svévoli vypátráš, nic ti neunikne.
Žl 10:16 Hospodin je Králem navěky a navždy, pronárody zmizí z jeho země.
Žl 10:17 Tužbu pokorných vyslýcháš, Hospodine, jejich srdce posiluješ, máš pozorné ucho,
Žl 10:18 zjednáš právo sirotkovi, právo zdeptanému; člověk na zemi už nebude vzbuzovat strach.
Žl 11:1 Pro předního zpěváka, Davidův. Utíkám se k Hospodinu. Pročpak mi říkáte: "Jen si lítej, ptáče, po té vaší hoře!
Žl 11:2 Hle, jak svévolníci luk už napínají, šípy na tětivu kladou, aby skláli ve tmách ty, kdo mají přímé srdce.
Žl 11:3 Když se všechno od základů hroutí, co dokáže spravedlivý?"
Žl 11:4 Hospodin je ve svém svatém chrámu, Hospodin má tr

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »