Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...

Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha Žalmů

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »

Text bible pro den: Pátek, 15. června, 2018

 Kniha Žalmů 
 [zkr. = Žl] 

na žádné jeho dobrodiní!
Žl 103:3 On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje,
Žl 103:4 vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním,
Žl 103:5 po celý tvůj věk tě sytí dobrem, tvé mládí se obnovuje jako mládí orla.
Žl 103:6 Hospodin zjednává spravedlnost a právo všem utlačeným.
Žl 103:7 Dal poznat své cesty Mojžíšovi, synům Izraele svoje skutky.
Žl 103:8 Hospodin je slitovný a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný;
Žl 103:9 nepovede pořád spory, nebude se hněvat věčně.
Žl 103:10 Nenakládá s námi podle našich hříchů, neodplácí nám dle našich nepravostí.
Žl 103:11 Jak vysoko nad zemí je nebe, tak mohutně se klene jeho milosrdenství nad těmi, kdo se ho bojí;
Žl 103:12 jak je vzdálen východ od západu, tak od nás vzdaluje naše nevěrnosti.
Žl 103:13 Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
Žl 103:14 On ví, že jsme jen stvoření, pamatuje, že jsme prach.
Žl 103:15 Člověk, jehož dny jsou jako tráva, rozkvétá jak polní kvítí;
Žl 103:16 sotva ho ovane vítr, už tu není, už se neobjeví na svém místě.
Žl 103:17 Avšak Hospodinovo milosrdenství je od věků na věky s těmi, kteří se ho bojí, jeho spravedlnost i se syny synů,
Žl 103:18 s těmi, kteří dodržují jeho smlouvu, kteří pamatují na jeho ustanovení a plní je.
Žl 103:19 Hospodin si postavil trůn na nebesích, všemu vládne svou královskou mocí.
Žl 103:20 Dobrořečte Hospodinu, jeho andělé, vy silní bohatýři, kteří plníte, co řekne, vždy poslušni jeho slova!
Žl 103:21 Dobrořečte Hospodinu, všechny jeho zástupy, vy, kdo jste v jeho službách a plníte jeho vůli!
Žl 103:22 Dobrořečte Hospodinu, všechna jeho díla, na všech místech jeho vlády. Dobrořeč, má duše, Hospodinu!
Žl 104:1 Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Hospodine, Bože můj, jsi neskonale velký, oděl ses velebnou důstojností.
Žl 104:2 Halíš se světlem jak pláštěm, rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu.
Žl 104:3 Mezi vodami si kleneš síně, z mračen si vůz činíš a vznášíš se na perutích větru.
Žl 104:4 Z vichrů si činíš své posly, z ohnivých plamenů sluhy.
Žl 104:5 Zemi jsi založil na pilířích, aby se nehnula navěky a navždy.
Žl 104:6 Propastnou tůň jsi přikryl jako šatem. Nad horami stály vody;
Žl 104:7 pohrozils a na útěk se daly, rozutekly se před tvým hromovým hlasem.
Žl 104:8 Když vystoupila horstva, klesly do údolí, do míst, která jsi jim určil.
Žl 104:9 Mez, kterou jsi stanovil, už nepřekročí, nepřikryjí znovu zemi.
Žl 104:10 Prameny vysíláš do potoků, které mezi horami se vinou.
Žl 104:11 Napájejí veškerou zvěř polí, divocí osli tu hasí žízeň.
Žl 104:12 Při nich přebývá nebeské ptactvo, ozývá se v ratolestech.
Žl 104:13 Ze svých síní zavlažuješ hory, země se sytí ovocem tvého díla.
Žl 104:14 Dáváš růst trávě pro dobytek i rostlinám, aby je pěstoval člověk, a tak si ze země dobýval chléb.
Žl 104:15 Dáváš víno pro radost lidskému srdci, až se tvář leskne víc než olej; chléb dodá lidskému srdci síly.
Žl 104:16 Hospodinovy stromy se sytí vláhou, libanónské cedry, které on zasadil.
Žl 104:17 A tam hnízdí ptactvo, na cypřiších má domov čáp.
Žl 104:18 Horské štíty patří kozorožcům, skaliska jsou útočištěm pro damany.
Žl 104:19 Učinil jsi měsíc k určování času, slunce ví, kdy k západu se schýlit.
Žl 104:20 Přivádíš tmu, noc se snese, celý les se hemží zvěří;
Žl 104:21 lvíčata řvou po kořisti, na Bohu se dožadují stravy.
Žl 104:22 Slunce vychází a stahují se, v doupatech se ukládají k odpočinku.
Žl 104:23 Člověk vyjde za svou prací a koná službu až do večera.
Žl 104:24 Jak nesčetná jsou tvá díla, Hospodine! Všechno jsi učinil moudře; země je plná tvých tvorů.
Žl 104:25 Tu je veliké a širé moře: hemží se v něm nespočetných živočichů maličkých i velkých,
Žl 104:26 plují po něm lodě. Vytvořil jsi livjátana, aby v něm dováděl.
Žl 104:27 A to vše s nadějí vzhlíží k tobě, že jim dáš v pravý čas pokrm;
Žl 104:28 rozdáváš jim a oni si berou, otevřeš ruku a nasytí se dobrým.
Žl 104:29 Skryješ-li tvář, propadají děsu, odejmeš-li jejich ducha, hynou, v prach se navracejí.
Žl 104:30 Sesíláš-li svého ducha, jsou stvořeni znovu, a tak obnovuješ tvářnost země.
Žl 104:31 Hospodinova sláva potrvá věčně! Hospodin se bude radovat ze svého díla.
Žl 104:32 Shlédne na zemi a ta se třese, dotkne se hor a kouří se z nich.
Žl 104:33 Budu zpívat Hospodinu po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, dokud budu.
Žl 104:34 Kéž mu je příjemné moje přemítání! Hospodin je moje radost.
Žl 104:35 Kéž hříšníci vymizí ze země, kéž svévolníci nejsou! Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Haleluja.
Žl 105:1 Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky,
Žl 105:2 zpívejte mu, pějte žalmy, přemýšlejte o všech jeho divech,
Žl 105:3 honoste se jeho svatým jménem, ať se zaraduje srdce těch, kteří hledají Hospodina!
Žl 105:4 Dotazujte se na vůli Hospodinovu a jeho moc, jeho tvář hledejte ustavičně.
Žl 105:5 Připomínejte divy, jež vykonal, jeho zázraky a rozsudky jeho úst,
Žl 105:6 potomkové Abrahama, jeho služebníka, Jákobovi synové, jeho vyvolení!
Žl 105:7 Je to Hospodin, náš Bůh, kdo soudí celou zemi.
Žl 105:8 Věčně pamatuje na svou smlouvu, na slovo, jež přikázal tisícům pokolení.
Žl 105:9 Uzavřeli ji s Abrahamem, přísahou ji stvrdil Izákovi,
Žl 105:10 stanovil ji Jákobovi jako nařízení, Izraeli jako smlouvu věčnou:
Žl 105:11 "Dám ti kenaanskou zemi za dědičný úděl!"
Žl 105:12 Na počet jich byla malá hrstka, byli tam jen hosty.
Žl 105:13 Putovali od jednoho pronároda ke druhému, z jednoho království dál k jinému lidu.
Žl 105:14 On však nedovolil nikomu, aby je utlačoval, káral kvůli nim i krále:
Žl 105:15 "Nesahejte na mé pomazané, ublížit mým prorokům se chraňte!"
Žl 105:16 Než přivolal na zemi hlad, než každou hůl chleba zlomil,
Žl 105:17 vyslal už před nimi muže, Josefa, který byl prodán do otroctví.
Žl 105:18 Sevřeli mu nohy do okovů, do želez se dostal,
Žl 105:19 až do chvíle, kdy došlo na jeho slovo, když řeč Hospodinova ho protříbila.
Žl 105:20 Poslal pro něj král a pout ho zbavil, vládce národů ho osvobodil.
Žl 105:21 Učinil ho pánem svého domu, vládcem veškerého svého jmění,
Žl 105:22 aby jeho velmože k sobě připoutal a moudrosti učil jeho starce.
Žl 105:23 Pak přišel Izrael do Egypta, v zemi Chámově byl Jákob hostem.
Žl 105:24 Hospodin velice rozplodil svůj lid, dopřál mu, aby zdatností předčil protivníky,
Žl 105:25 jejichž srdce změnil, takže začali jeho lid nenávidět a záludně jednat s jeho služebníky.
Žl 105:26 Poslal k nim Mojžíše, svého služebníka, s Áronem, jehož si zvolil.
Žl 105:27 Jeho znamení jim předváděli, zázraky v Chámově zemi.
Žl 105:28 Seslal temnotu a zatmělo se, a nikdo se neodvážil vzepřít jeho slovu.
Žl 105:29 Jejich vody proměnil v krev, ryby nechal leknout.
Žl 105:30 V zemi se jim vyrojila žabí havěť, nalezla i do královských komnat.
Žl 105:31 Rozkázal a přiletěly mouchy a na celé jejich území komáři.
Žl 105:32 Přívaly dešťů jim změnil v krupobití, ohnivými plameny bil jejich zemi.
Žl 105:33 Potloukl jim vinice a fíkovníky, v jejich území polámal stromy.
Žl 105:34 Rozkázal a snesly se kobylky, nesčetné roje žravého hmyzu.
Žl 105:35 Sežraly jim vše, co v zemi rostlo, sežraly jim plody polí.
Žl 105:36 Všechno prvorozené jim v zemi pobil, každou prvotinu jejich plodné síly.
Žl 105:37 Ale své vyvedl se stříbrem a zlatem, nikdo z jejich kmenů neklopýtl.
Žl 105:38 Egypt se radoval, že už táhnou, neboť strach z nich na něj padl.
Žl 105:39 Jako závěs rozestíral oblak, ohněm svítíval jim v noci.
Žl 105:40 Žádali a přihnal jim křepelky, chlebem nebeským je sytil.
Žl 105:41 Otevřel skálu a vody tekly proudem, valily se jako řeka vyprahlými kraji.
Žl 105:42 Neboť pamatoval na své svaté slovo a na Abrahama, svého služebníka.
Žl 105:43 Vyvedl svůj lid - a veselili se, svoje vyvolené - a plesali.
Žl 105:44 Daroval jim země pronárodů, výsledek námahy národů obdrželi,
Žl 105:45 aby dbali na jeho nařízení a zachovávali jeho zákony. Haleluja.
Žl 106:1 Haleluja. Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné.
Žl 106:2 Kdo vylíčí bohatýrské činy Hospodina, kdo rozhlásí všechnu chválu o něm?
Žl 106:3 Blaze těm, kteří se drží práva, tomu, kdo si v každém čase vede spravedlivě.
Žl 106:4 Hospodine, rozpomeň se na mě pro přízeň, jíž svůj lid zahrnuješ, navštiv mě svou spásou,
Žl 106:5 abych směl spatřit dobro tvých vyvolených, abych se radoval radostí národa tvého, abych společně s tvým dědictvím o tobě s chloubou mluvil.
Žl 106:6 Zhřešili jsme už se svými otci, provinili jsme se, svévolně si vedli.
Žl 106:7 Naši otcové v Egyptě nepochopili tvé divy, tvé hojné milosrdenství si nepřipomínali, vzepřeli se při moři, při moři Rákosovém.
Žl 106:8 On však je zachránil pro své jméno, aby v známost uvedl svou bohatýrskou sílu.
Žl 106:9 Obořil se na Rákosové moře a vyschlo, propastnými tůněmi je vedl jako pouští.
Žl 106:10 Zachránil je z rukou toho, kdo je nenáviděl, vykoupil je z rukou nepřítele.
Žl 106:11 Jejich protivníky přikryly vody, nezůstal z nich ani jeden.
Žl 106:12 Tehdy uvěřili jeho slovům, do zpěvu se dali k jeho chvále.
Žl 106:13 Rychle však na jeho činy zapomněli, nečekali trpělivě na jeho pokyn.
Žl 106:14 Chtivostí se dali strhnout v poušti, pokoušeli Boha v pustém kraji.
Žl 106:15 On jim splnil jejich prosbu, ale stihl je pak úbytěmi.
Žl 106:16 V táboře žárlili na Mojžíše, na Árona, jenž byl Hospodinův svatý;
Žl 106:17 tu se rozevřela země, Dátana pohltila a přikryla Abírámův spolek.
Žl 106:18 Proti jejich spolku vyšlehl oheň, svévolníky sežehl plamen.
Žl 106:19 Na Chorébu udělali býčka, klaněli se slité modle,
Žl 106:20 zaměnili svoji Slávu za podobu býka, býložravce.
Žl 106:21 Zapomněli na Boha, svou spásu, který v Egyptě konal tak velké věci,
Žl 106:22 v zemi Chámově úžasné divy, bázeň vzbuzující činy u Rákosového moře.
Žl 106:23 Už vyhlásil jejich vyhlazení, ale Mojžíš, jeho vyvolený, postavil se před ním do trhliny a odvrátil jeho zkázonosné rozhořčení.
Žl 106:24 Přežádoucí zem si zprotivili, nevěřili jeho slovu,
Žl 106:25 žehrali v svých stanech, Hospodina neposlechli.
Žl 106:26 Pozvedl k přísaze proti nim svou ruku, že je v té poušti nechá padnout,
Žl 106:27 že jejich símě rozhodí mezi pronárody, že je rozpráší do všech zemí.
Žl 106:28 Pak se spřáhli s Baal-peórem, jedli při obětních hodech k poctě mrtvých model.
Žl 106:29 Svým jednáním uráželi Hospodina, proto je postihla pohroma.
Žl 106:30 Povstal Pinchas k vykonání soudu, pohroma se zastavila;
Žl 106:31 bylo mu to připočteno jako spravedlnost až navěky, do všech pokolení.
Žl 106:32 U Meribských vod ho rozlítili, kvůli nim zle pochodil i Mojžíš,
Žl 106:33 neboť se vzepřeli jeho duchu, jeho rty pronesly nerozvážnost.
Žl 106:34 Nevyhladili národy, o nichž Hospodin mluvil,
Žl 106:35 smísili se s pronárody, učili se dělat to, co ony.
Žl 106:36 Sloužili jejich modlářským stvůrám a ty se jim staly léčkou;
Žl 106:37 obětovali své syny a své dcery běsům.
Žl 106:38 Nevinnou krev prolévali, krev svých synů a dcer, které obětovali modlářským stvůrám Kenaanu; proléváním krve zhanobili zemi.
Žl 106:39 Tak se poskvrnili svými činy, svým jednáním porušili věrnost.
Žl 106:40 Hospodin vzplál hněvem proti svému lidu, svoje dědictví si zhnusil,
Žl 106:41 vydal je do rukou pronárod�

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »