Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha SirachovcovaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Čtvrtek, 23. prosince, 2021
Kniha Sirachovcova
[zkr. = Sir]
kutků odplaty.
Sir 16:15 Hospodin zatvrdil srdce faraónovo, aby ho nepoznal, aby jeho (= Boží) skutky se staly známými pod nebem.
Sir 16:16 Všemu stvoření se stalo jeho milosrdenství zjevným, když rozdělil světlo i temnotu mezi lidi.
Sir 16:17 Neříkej: „Skryji se před Hospodinem, kdo by si na mne tam nahoře vzpomněl? V lidském davu nebudu poznán, co je má duše proti nespočetnosti tvorstva?“
Sir 16:18 Hle, samo nebe i nebesa nebes, propast i země se budou při jeho navštívení třást.
Sir 16:19 Stejně i hory a základy světa se zachvějí strachem, až na ně upře svůj zrak.
Sir 16:20 Ale o tom ať mysl nepřemýšlí, kdo by mohl porozumět Božím cestám?
Sir 16:21 Jako smršť, kterou člověk nevidí, i množství Božích skutků zůstane utajeno.
Sir 16:22 „Kdo bude ohlašovat jeho skutky spravedlnosti a kdo na ně bude čekat? Vždyť doba smlouvy je vzdálená.“
Sir 16:23 Jen omezenec takto uvažuje, jen člověk pošetilý a svedený může uvažovat tak hloupě.
Sir 16:24 Poslechni mne, synu, a uč se vědění; nakloň své srdce k mým slovům.
Sir 16:25 Odhalím ti dobře uvážené naučení a pečlivě tě obeznámím s věděním.
Sir 16:26 Podle Hospodinova záměru jsou tu jeho díla od počátku, jakmile je učinil, přidělil jim místa.
Sir 16:27 Uspořádal svá díla navěky, rozsah jejich vlády určil podle jejich druhů; nepodlehla hladu ani nezemdlela a nezanechala ani své práce.
Sir 16:28 Jedno neutlačuje druhé a Božímu slovu neodepřou poslušnost navěky.
Sir 16:29 A po tom všem Hospodin shlédl na zem a zahrnul ji svou dobrotou.
Sir 16:30 Její povrch zaplnil rozmanitým tvorstvem, a do ní se všechno zas vrací.
Sir
17:1 Hospodin stvořil člověka ze země a do ní ho zase navrací.
Sir 17:2 Vyměřil lidem omezenou délku života a dal jim moc nade vším, co je na zemi .
Sir 17:3 Podle své vůle je vybavil silou, učinil je takové, aby byli jeho vlastním obrazem.
Sir 17:4 Uložil všem tvorům, aby se člověka báli, jemu pak , aby panoval i nad šelmami a ptactvem.
Sir 17:5 Obdrželi od Hospodina do užívání pět činností; jako šestou jim daroval schopnost rozlišovat a jako sedmou slovo vykládající jeho činnosti.
Sir 17:6 Dal lidem jazyk a oči a uši, schopnost rozhodování a mysl k přemýšlení.
Sir 17:7 Naplnil je chápavostí a rozumností a ukázal jim, co je dobré a co zlé.
Sir 17:8 Svým okem bdí nad jejich srdci, aby jim předvedl velikost svých tvůrčích činů.
Sir 17:9 dal jim , aby se navěky chlubili jeho divy.
Sir 17:10 Budou tak opěvovat jeho svaté jméno a vyprávět o velikosti jeho díla.
Sir 17:11 Navíc jim dal vědění a Zákon jako životodárné dědictví.
Sir 17:12 Uzavřel s nimi věčnou smlouvu a oznámil jim svá ustanovení.
Sir 17:13 Na vlastní oči spatřili velikost jeho slávy a jejich uši uslyšely jeho slavný hlas.
Sir 17:14 Řekl jim: „Střezte se každého bezpráví,“ a každému z nich přikázal, jak jednat s bližním.
Sir 17:15 Jejich jednání leží před ním stále jako na dlani , neskryjí je před jeho pohledem.
Sir 17:16 Jejich cesty od mládí vedly ke zlému a nebyli s to změnit svá kamenná srdce v masitá.
Sir 17:17 Každému národu ustanovil správce, ale Izrael je podílem Hospodinovým.
Sir 17:18 jeho prvorozený, kterého živí kázní a jemuž uděluje světlo lásky a neopouští ho.
Sir 17:19 Všechny jejich skutky jsou před ním jasné jako slunce a on nepřestává sledovat jejich cesty.
Sir 17:20 Jejich nepravosti před ním nezůstanou skryty, Hospodin vidí všechny jejich hříchy.
Sir 17:21 Neboť Hospodin je dobrý a zná své tvorstvo, neopomíjí je ani neopouští, ale šetří je.
Sir 17:22 Milosrdný skutek člověka je u něho
jako pečetidlo; lidského dobrodiní si hledí jak zřítelnice svého oka .
Sir 17:23 Na konci povstane a všem odplatí, sešle odplatu na jejich hlavu.
Sir 17:24 Těm, kdo činí pokání, dopřává návratu, a povzbuzuje ty, kdo ztrácejí vytrvalost.
Sir 17:25 Obrať se k Hospodinu a zanech hříchů, pros ho a přestaň budit pohoršení.
Sir 17:26 Navrať se k Nejvyššímu a odvrhni od sebe nepravost, měj ve velké nenávisti každou ohavnost.
Sir 17:27 Kdo bude v podsvětí chválit Nejvyššího namísto těch, kdo jsou živi a vzdávají mu chválu?
Sir 17:28 Od mrtvého, který už není, chvála nezazní, jen živý a zdravý bude Hospodina chválit.
Sir 17:29 Jak velké je Hospodinovo milosrdenství a odpuštění pro ty, kteří se k němu obracejí!
Sir 17:30 Všechno dokázat není v možnostech lidí, vždyť člověk není nesmrtelný.
Sir 17:31 Což září něco víc než slunce? A přece i ono přestává svítit . A člověk , pouhé tělo a krev, přemýšlí jen o zlu.
Sir 17:32 Hospodin dohlíží na zástupy nebeských výšin, lidé však všichni jsou jen země a popel.
Sir 18:1 Ten, který je věčně živý, stvořil všechno.
Sir 18:2 Jediný Hospodin bude shledán spravedlivým.
Sir 18:3 Nikoho nezmocnil, aby objasňoval jeho skutky, kdo tedy prozkoumá jeho veliké činy?
Sir 18:4 Kdo změří sílu jeho velebnosti, kdo je schopen plně pochopit jeho slitovnost?
Sir 18:5 Nelze ubrat, nelze přidat, nelze prozkoumat podivuhodné skutky Hospodinovy.
Sir 18:6 Když člověk dospěje k jejich konci, je vlastně stále na začátku, a i když přestane, zůstává pořád bezradný.
Sir 18:7 Co je člověk a k čemu je? Co je na něm dobrého a co zlého?
Sir 18:8 Počet lidských dnů je nanejvýš sto let.
Sir 18:9 Jako kapka vody v moři a zrnko písku, tak je těch několik málo let v dnu věčnosti.
Sir 18:10 Proto Hospodin jednal s lidmi shovívavě a vylil na ně své slitování.
Sir 18:11 Viděl a shledal, že jejich konec je neblahý, proto znásobil své smírčí dílo.
Sir 18:12 Člověk se
slitovává nad svým bližním, ale Hospodin má slitování se všemi tvory: kárá, vychovává i poučuje a přivádí je k sobě zpět jako pastýř své stádo.
Sir 18:13 Slitovává se nad těmi, kdo se podřizují jeho kázni, kdo jsou připraveni poslouchat jeho ustanovení.
Sir 18:14 Synu, neposkvrňuj své dobré skutky a své dary neprovázej ponižujícími slovy.
Sir 18:15 Což rosa nemírní sluneční žár? Tak slovo může znamenat víc než obdarování.
Sir 18:16 Nevidíš, že vlídné slovo je dar nad dary? Obojího se dostává ušlechtilému člověku.
Sir 18:17 Hlupák namísto vděčnosti uráží a neochotný dar oči nerozjasní.
Sir 18:18 Uč se dřív, než budeš mluvit, a dřív než onemocníš, pečuj o své zdraví.
Sir 18:19 Dřív než dojde k soudu, zpytuj sám sebe a v hodině účtování dojdeš odpuštění.
Sir 18:20 Poniž se dříve, než onemocníš, a když jsi zhřešil, ukaž, že ses obrátil.
Sir 18:21 Nedej si překazit včasné splnění slibu, a nečekej s ospravedlněním až do smrti.
Sir 18:22 Rozmysli si dříve, než něco slíbíš, a nebuď jako člověk, který Hospodina jen pokouší.
Sir 18:23 Pamatuj, že v den skonání na tě dolehne Hospodinův hněv, až přijde čas trestu, on od tebe odvrátí svou tvář.
Sir 18:24 V době hojnosti pamatuj na dobu hladu, ve dnech bohatství pak na chudobu a strádání.
Sir 18:25 Čas se proměňuje od jitra do večera a před Hospodinem vše rychle ubíhá.
Sir 18:26 Moudrý člověk bude jednat ve všem obezřetně a v hříšných dobách se vyvaruje přestoupení.
Sir 18:27 Každý rozumný člověk se obeznámí s moudrostí, a vzdá chválu tomu, kdo ji nalezne.
Sir 18:28 Kdo jsou moudří, mají porozumění i pro mudrosloví a překypují přiléhavými průpověďmi.
Sir 18:29 Nehoň se za svými vášněmi, opanuj své choutky.
Sir 18:30 Popřeješ-li své duši rozkoš z vášně, vydá tě škodolibé radosti tvých nepřátel.
Sir 18:31 Nehledej potěšení ve velké rozmařilosti a nezavazuj se k účasti na ní,
Sir 18:32 neožebrač se hýřením za vypůjčené peníze, když
sám v měšci nic nemáš.
Sir 19:1 Dělník opilec nikdy nezbohatne, kdo podceňuje maličkosti, zakrátko přijde k úpadku.
Sir 19:2 Víno a ženy připraví moudrého o rozum, a kdo se chytne nevěstek, ztratí všechny zábrany.
Sir 19:3 Zmocní se ho hniloba a červi a opovážlivec bude odklizen.
Sir 19:4 Kdo ukvapeně důvěřuje, je lehkomyslný, a hříšník uškodí jen sám sobě.
Sir 19:5 Kdo se škodolibě raduje ze zlého , bude odsouzen.
Sir 19:6 kdo ovládá svůj jazyk, bude žít beze svárů.
Sir 19:7 Kdo nenávidí klevety, zakusí méně zla.
Sir 19:8 Nikdy nesvěřuj druhému, co ti bylo důvěrně sděleno, a nebude ti to nikdy na újmu.
Sir 19:9 Nemluv o tom před přítelem ani před nepřítelem. Pokud se mlčením neprohřešíš, nic důvěrného neodhaluj!
Sir 19:10 Neboť ten, kdo tě slyšel, dá si na tebe pozor a časem tě začne nenávidět.
Sir 19:11 Vyslechl jsi něco? Ať to zemře zároveň s tebou! Buď klidný, ono tě to neroztrhne.
Sir 19:12 Hlupák bude trpět kvůli slovu jako rodička při porodu.
Sir 19:13 Šíp vězící hluboko ve stehně, to je slovo v nitru hlupáka.
Sir 19:14 Příteli prozraď, co se o něm klevetí, třeba to neudělal. A pokud to udělal, ať se toho napříště vyvaruje.
Sir 19:15 Vyptej se bližního, zda to neřekl. A pokud to řekl, aby to neopakoval.
Sir 19:16 Vyptej se přítele, vždyť často jde o pomluvu, a nevěř každému slovu.
Sir 19:17 Leckdo uklouzne, ale ne ze zlé vůle, a kdo nezhřešil svým jazykem?
Sir 19:18 Vyptej se bližního, dřív než mu začneš vyhrožovat, dej průchod zákonu Nejvyššího bez hněvu.
Sir 19:19 Bázeň před Hospodinem je předpokladem přijetí, moudrost získá jeho lásku.
Sir 19:20 Znalost Hospodinových přikázání, toť výchova k životu, kdo činí, co se jemu líbí, budou sklízet ovoce stromu nesmrtelnosti.
Sir 19:21 Veškerá moudrost je v bázni před Hospodinem a ve vší té moudrosti jde o plnění Zákona.
Sir 19:22 Otrok, který řekne pánu: „Neudělám, co se ti líbí,“ i když to potom udělá,
popouzí k hněvu toho, kdo jej živí.
Sir 19:23 Moudrost nespočívá v rozumění zlu ani rozvážnost v radě hříšníků.
Sir 19:24 Je chytráctví, které je ohavností, pošetilý je, komu se nedostává moudrosti.
Sir 19:25 Lépe je mít méně rozumu a žít v bázni před Hospodinem než překypovat rozumností, a přitom přestupovat Zákon.
Sir 19:26 Je promyšlená vychytralost, která vede k bezpráví; někdo se stává nelítostným, aby mohl uplatnit své právo.
Sir 19:27 Je člověk nešlechetný, chodí shrbený a ve smutku, ale jeho nitro je plné falše:
Sir 19:28 zakrývá tvář, předstírá hluchotu, a když se nikdo nedívá, předejde tě.
Sir 19:29 I když mu nedostatek síly brání hřešit, jakmile najde první příležitost, bude se dopouštět zlých skutků.
Sir 19:30 Podle vzhledu se pozná člověk a podle výrazu tváře se pozná rozvážný.
Sir 19:31 Oděv člověka, jeho úsměv a chůze ukáží, jaký je.
Sir 20:1 Je výtka vyřčená v nepravý čas, a je mlčení, v němž se projeví rozumnost člověka.
Sir 20:2 Oč lepší je někomu domlouvat než se na něho osopit.
Sir 20:3 Kdo se přizná, ochrání se před zneuctěním.
Sir 20:4 Jako kleštěnec, který by chtěl zbavit dívku panenství, tak dopadne ten, kdo právo prosazuje násilím.
Sir 20:5 Někdo mlčí, a je shledán moudrým, jiný je nenáviděn pro svou upovídanost.
Sir 20:6 Někdo mlčí, protože nenachází odpověď, a jiný mlčí, protože zná vhodný čas.
Sir 20:7 Moudrý člověk bude mlčet, dokud nepřijde ta pravá chvíle, avšak nerozumný mluvka vždycky mluví v nepravý čas.
Sir 20:8 Kdo je upovídaný, vyslouží si opovržení, kdo zneužívá moc, vzbudí nenávist.
Sir 20:9 Někdo dochází úspěchu v neštěstí, někomu je zisk ke škodě.
Sir 20:10 Za svou štědrost nesklidí vždy dárce vděk, jindy přinese dar dvojnásobnou odměnu.
Sir 20:11 Honba za slávou přivodí někdy ponížení, někdo však z pokoření pozdvihne hlavu.
Sir 20:12 Někdo kupuje mnoho za málo, jiný to zaplatí sedminásobně.
Sir 20:13 Moudrý si získá
oblibu málo sl
Text bible pro den: Pátek, 24. prosince, 2021
Kniha Sirachovcova
[zkr. = Sir] ovy, kdežto hlupáci nadarmo plýtvají zdvořilostmi.
Sir 20:14 Dar od pošetilce ti nepřinese užitek, vždyť on má velké oči:
Sir 20:15 daruje málo a mnoho o tom namluví, bude svá ústa otvírat jako vyvolavač; dnes půjčí, a zítra bude žádat zpět. Takový člověk je odporný.
Sir 20:16 Hlupák bude říkat: „Nemám přítele, ba ani vděk za svoje dobrodiní.
Sir 20:17 Kdo jedí můj chléb, zle o mně mluví.“ Kolikrát a jak mnozí se takovému vysmějí.
Sir 20:18 Je lépe uklouznout na dláždění nežli jazykem, k pádu zlých dochází naráz.
Sir 20:19 Nevychovanec je jako slovo nevhod vyřčené ; bude stále v ústech pošetilců.
Sir 20:20 Podobenství z úst hlupáka se nesetká s ohlasem, protože je pověděl v nepravý čas.
Sir 20:21 Někomu brání chudoba, aby hřešil, ale bude mít klid a nebude trápen výčitkami .
Sir 20:22 Někdo ničí sám sebe ze studu před lidmi , i před pošetilcem se bude ničit.
Sir 20:23 Někdo ze studu příteli něco slíbí a zbytečně si z něho udělá nepřítele.
Sir 20:24 Lež je hanebná poskvrna člověka, bude stále v ústech nepoctivých lidí .
Sir 20:25 Lepší je zloděj, než kdo soustavně lže, dědictvím obou však bude záhuba.
Sir 20:26 Lhář je zvyklý na hanbu a ostuda na něm lpí stále.
Sir 20:27 Moudrý se dostává svými sliby do popředí a rozumný muž se líbí velmožům.
Sir 20:28 Kdo obdělává půdu, navršuje svůj stoh, a kdo se líbí velmožům, dosáhne odpuštění nepravosti.
Sir 20:29 Pohostinnost a dary zaslepují oči moudrých a jako uzda v ústech umlčují káravá slova .
Sir 20:30 Skrytá moudrost a zakopaný poklad – k čemu je to obojí užitečné?
Sir 20:31 Lepší je člověk, který skrývá svou hloupost, než člověk, který skrývá svou moudrost.
Sir 21:1 Synu, zhřešil jsi? Už to nedělej a za své dřívější hříchy pros o odpuštění !
Sir 21:2 Před hříchem utíkej jako před hadem, přiblížíš-li se, uštkne tě. Jeho zuby jsou jako zuby lva, rozsápou duše lidí.
Sir 21:3 Jako dvojsečný meč je každá
svévole, na ránu jí způsobenou není léku.
Sir 21:4 Zastrašování a povýšenost připraví člověka o bohatství, tak zpustne dům pyšného.
Sir 21:5 Prosba z úst chudého dolehne až k uším Hospodinovým a jeho soud přichází rychle.
Sir 21:6 Kdo nenávidí pokárání, jde ve stopách hříšníků, kdo se však bojí Hospodina, obrátí se v srdci.
Sir 21:7 Mluvka se pozná zdaleka, rozvážný však ví, kdy uklouzl.
Sir 21:8 Kdo staví svůj dům z cizího majetku, jako by na zimu sbíral kameny.
Sir 21:9 Chumáč koudele je shromáždění svévolníků, nakonec zajdou v plamenech ohně.
Sir 21:10 Cesta hříšníků je dlážděna kameny, ale na jejím konci je propast podsvětí.
Sir 21:11 Kdo zachovává Zákon, je pánem svého myšlení, a v bázni před Hospodinem vrcholí moudrost.
Sir 21:12 Kdo není chytrý, nedá se ničemu naučit, ale je zchytralost, jež plodí plno hořkosti.
Sir 21:13 Poznání moudrého stoupá jako záplava a jeho rada je jako životodárný pramen.
Sir 21:14 Nitro hlupáka je jako roztříštěná nádoba, žádné vědomosti neudrží.
Sir 21:15 Když chápavý uslyší moudrou řeč, pochválí ji a doplní. Uslyšel ji zhýralec, znelíbila se mu a odhodil ji za hlavu.
Sir 21:16 Vyprávění pošetilce je jako cestování s břemenem, rozhovor s rozumným je potěšením.
Sir 21:17 Ve shromáždění budou vyhledávána slova z úst rozumného a bude se o nich v srdci uvažovat.
Sir 21:18 Moudrost je hlupákovi jako zbořený dům a znalosti nerozumného jsou jen změtí slov.
Sir 21:19 Výchova je pošetilci jako okovy na nohou a jako pouta na jeho pravici.
Sir 21:20 Když se směje hlupák, činí to hlasitě, avšak chytrý muž se sotva tiše usměje.
Sir 21:21 Rozumnému je výchova jako zlatý šperk a jako náramek na pravém zápěstí.
Sir 21:22 Hlupákova noha se žene rychle do domu, ale člověk zkušený vstupuje s ostychem.
Sir 21:23 Pošetilec dveřmi nahlíží do domu, ale člověk vychovaný zůstane stát venku.
Sir 21:24 Naslouchat za dveřmi je lidská nevychovanost, rozumný
člověk takovou nečestnost těžce snáší.
Sir 21:25 Rty cizinců budou vyprávět o cizích věcech, ale ústa rozumných váží každé slovo.
Sir 21:26 Ústa hlupáků odhalují jejich srdce, srdce moudrých ovládá jejich ústa.
Sir 21:27 Zlořečí-li svévolník satanovi, zlořečí sám sobě.
Sir 21:28 Klevetník poskvrňuje sám sebe a tam, kde bydlí, bude v nenávisti.
Sir 22:1 Lenoch se podobá pokálenému kamenu, každý si odplivne nad jeho odporností.
Sir 22:2 Lenoch se podobá hromádce hnoje, každý, kdo jej zvedne, otřepe ruku.
Sir 22:3 Je hanba být otcem nevychovaného syna; narození dcery znamená újmu.
Sir 22:4 Rozumná dcera získá jako dědictví manžela, ale nehodná způsobí zármutek tomu, kdo ji zplodil.
Sir 22:5 Nestoudná dělá hanbu otci i manželu, u obou bude v pohrdání.
Sir 22:6 Jako hudba v čase zármutku je hovor v nevhodnou chvíli; důtky a kázeň jsou v každé době výrazem moudrosti.
Sir 22:7 Děti, které vedou dobrý život a mají co jíst, přikryjí nízký původ vlastních rodičů.
Sir 22:8 Děti, které chvástavě pohrdají vším a jsou nevychované, poskvrňují ušlechtilý původ své rodiny.
Sir 22:9 Kdo učí hlupáka, jako by slepoval střepy anebo budil spáče z hlubokého spánku.
Sir 22:10 Kdo se domlouvá s hlupákem, jako by hovořil s ospalcem; ten se nakonec zeptá: „Co je?“
Sir 22:11 Naříkej nad mrtvým, že pozbyl světla, nad hlupákem plač, že se mu nedostává rozumu. Nad mrtvým neplač tak hořce, neboť došel odpočinutí, ale život hlupáka oplakávej , vždyť je horší než smrt.
Sir 22:12 Nářek nad mrtvým trvá sedm dní, ale nad svévolným hlupákem po všechny dny jeho života.
Sir 22:13 S pošetilcem nenadělej mnoho řečí a k nerozumnému nechoď! Varuj se ho, abys neměl těžkosti a tvá pověst neutrpěla, až se s ním střetneš! Vyhni se mu a najdeš klid a nebudeš znechucen jeho ztřeštěností.
Sir 22:14 Co může být těžší než olovo? Může mít jiné jméno než „hlupák“?
Sir 22:15 Lehčím břemenem je písek, sůl i kus železa než člověk
bez rozumu.
Sir 22:16 Vazba trámů pevně pojící stavbu ani při zemětřesení nepovolí; tak i srdce zpevněné promyšlenou úvahou se v danou chvíli nebude bát.
Sir 22:17 Srdce, které je upevněno rozumným myšlením, je jako ozdoba z malty na hladké stěně.
Sir 22:18 Jako kůly postavené na výšině neodolají větru, tak neodolá děsivým představám zbabělé srdce hlupáka při jeho rozhodování.
Sir 22:19 Z poraněného oka vytrysknou slzy, ze zraněného srdce vzejde zkušenost.
Sir 22:20 Kdo hází kamením po ptácích, plaší je, kdo uráží přítele, zničí přátelství.
Sir 22:21 Jestliže jsi vytasil meč na přítele, neztrácej naději, neboť je možno přátelství obnovit.
Sir 22:22 Jestliže sis otevřel ústa na přítele, neboj se, neboť je možné smíření. Ale před potupou a pýchou, před vyzrazeným tajemstvím a zákeřnou ranou uteče každý přítel.
Sir 22:23 Získej si důvěru bližního, když je v nouzi, abys byl spolu s ním naplněn jeho štěstím. V čas soužení u něho vytrvej, abys měl podíl na jeho dědictví.
Sir 22:24 Oheň se napřed projevuje kouřením z komína a dýmem, podobně nadávky se objevují před krveprolitím.
Sir 22:25 Nebudu mít strach chránit přítele a neobrátím se k němu zády.
Sir 22:26 Potká-li mě kvůli němu něco zlého, každý, kdo to uslyší, bude se mít před ním na pozoru.
Sir 22:27 Kdo postaví stráž před má ústa a mé rty uzavře pečetí obezřetnosti, aby nepřivodily můj pád a můj jazyk aby mne nezahubil?
Sir 23:1 Hospodine, Otče a vládce mého života, neponechávej mne jejich záměru a nedopusť, abych jejich přičiněním padl.
Sir 23:2 Kdo ovládne mou mysl kázní a mé srdce moudrým káráním, aby nešetřily má provinění a mé hříchy aby nezůstaly bez trestu?
Sir 23:3 Aby se má provinění nemnožila a mé hříchy nenarůstaly, abych nepadl před protivníky a aby se nade mnou neradoval můj nepřítel?
Sir 23:4 Hospodine, Otče a Bože mého života, nedovol, aby se mé oči dívaly pohrdavě,
Sir 23:5 a odvrať ode mne žádostivost.
Sir
23:6 Dychtění po ženě a po obcování s ní ať se mě nezmocní, nevydávej mě nestoudnému chtíči.
Sir 23:7 Děti, slyšte poučení o kázni úst; kdo je bude zachovávat, nikdy nebude polapen.
Sir 23:8 Hříšník bývá postižen kvůli svým řečem, nactiutrhač i nadutec kvůli nim přicházejí k úrazu.
Sir 23:9 Nezvykej svá ústa, aby přísahala, vyslovovat jméno Svatého ať se ti nestane návykem.
Sir 23:10 Jako otrok, který je při výslechu bez ustání bičován, neujde podlitinám, tak i ten, kdo přísahá a stále se dovolává Boha , nebude od hříchu očištěn.
Sir 23:11 Člověk, který často přísahá, dopouští se mnoha nepravostí a důtky se z jeho domu nevytratí. Když se proviní, hřích na něm ulpí , nedbá-li toho, zhřeší dvojnásob; přísahá-li křivě, nebude ospravedlněn, a jeho dům se naplní pohromami.
Sir 23:12 Jsou řeči, které zasluhují smrt, kéž se nevyskytují mezi potomstvem Jákobovým! Ať je toto všechno od zbožných vzdáleno, jinak se budou válet v hříších.
Sir 23:13 Nezvykej svá ústa na sprostou nevychovanost, neboť používá hříšných slov.
Sir 23:14 Pamatuj na svého otce i matku, když zasedáš mezi velmoži, aby ses před nimi nezapomněl a nezvykl si jednat pošetile. Pak by sis raději přál, aby ses nikdy nenarodil, a proklínal bys den svého zrození.
Sir 23:15 Člověk, který si zvykl na potupné řeči, bude v nich pokračovat po všechny své dny.
Sir 23:16 Dvě věci rozmnožují hříchy a třetí přivodí odplatu.
Sir 23:17 Duše rozpálená vášní je jako hořící oheň, nezhasne, dokud jím není pohlcena. Člověk, který smilní proti vlastnímu tělu, nepřestane, dokud ho oheň nestráví. Smilníkovi je každý chléb příjemný, nepoleví, dokud nezemře.
Sir 23:18 Člověk, který opouští vlastní lože, si v duchu říká: „Kdo mě uvidí? Obklopuje mě tma a stěny mě ukrývají. Nikdo mě nevidí, tak čeho se bát? Nejvyšší na moje hříchy nevzpomene.“
Sir 23:19 Z lidských očí má strach a přitom zapomíná, že oči Hospodinovy jsou tisíckrát jasnější než slunce, že se dívají
na všechny cesty lidí a pronikají i do nejskrytějších míst.
Sir 23:20 Všechno mu bylo známo, dřív než stvořil svět , a stejně tak, když vše bylo dokonáno.
Sir 23:21 Takový člověk bude potrestán na ulicích města, bude chycen tam , kde se toho nejméně naděje.
Sir 23:22 Tak se stane i ženě, která byla nevěrná svému muži a s cizím přivedla mu na svět dědice.
Sir 23:23 Předně, že neuposlechla zákon Nejvyššího, za druhé, že se provinila na svém muži, za třetí, že smilnila v cizoložství a přivedla na svět děti od cizího muže.
Sir 23:24 Taková žena bude pranýřována před shromážděním a její děti budou podrobeny vyšetřování.
Sir 23:25 Její děti nezapustí kořeny, její ratolesti nepřinesou plody.
Sir 23:26 Zanechá po sobě památku, jež bude připomínána s kletbami, a její potupa nebude nikdy vymazána.
Sir 23:27 Ti, kdo po ní zůstanou, poznají, že není nic lepšího než bázeň před Hospodinem, a nic sladšího, než dbát na Hospodinova přikázání.
Sir 24:1 Moudrost bude chválit sama sebe a uprostřed svého lidu dojde oslavy.
Sir 24:2 Ve shromáždění Nejvyššího otevře svá ústa a promluví před jeho zástupy:
Sir 24:3 „Vyšla jsem z úst Nejvyššího a jako mlha jsem zahalila zemi.
Sir 24:4 Na výsostech jsem přebývala, můj trůn je na sloupu oblakovém.
Sir 24:5 Obvod nebes jsem sama obešla a prošla i nejhlubší propasti.
Sir 24:6 Ve vlnách moře i po celé zemi a v každém lidu a národu jsem vládla,
Sir 24:7 mezi těmi všemi jsem hledala odpočinek a toho, v jehož dědictví bych mohla přebývat.
Sir 24:8 Tehdy mi Stvořitel všehomír
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Sobota, 25. prosince, 2021
Kniha Sirachovcova
[zkr. = Sir]
a dal příkaz, ten, který i mne stvořil a našel místo pro můj stan, mi řekl: ‚V Jákobovi přebývej a v Izraeli měj své dědictví!‘
Sir 24:9 Před počátkem věků mě stvořil a nepominu navěky.
Sir 24:10 Ve svatém stanu jsem před ním vykonávala službu, a tak jsem se na Sijónu pevně usadila.
Sir 24:11 Našel mi tak příbytek ve městě, které si zamiloval, v Jeruzalémě vykonávám svou moc.
Sir
24:12 V lidu plném slávy jsem zapustila kořeny, v podílu Hospodinově, v jeho dědictví.
Sir 24:13 Vyrostla jsem jako cedr na Libanónu a jako cypřiš na svazích Chermónu.
Sir 24:14 Vyrostla jsem jako palma v Én-gedí a jako keře růží v Jerichu, jako spanilá oliva v údolí a jako platan zasazený u vody .
Sir 24:15 Vydávala jsem vůni jako skořice a vonný balzám, šířila jsem vůni jako vybraná myrha, jako galbanum, onyx a stakte, jako dým kadidla ve stanu.
Sir 24:16 Své větve jsem rozprostřela jako terebinta a na nich dala vykvést slávě a milosti.
Sir 24:17 Jako vinná réva jsem se zazelenala milostí a mé květy přinesly ovoce slávy a bohatství.
Sir 24:18 Jsem matka čisté lásky, bázně, poznání i svaté naděje. Jsem dána všem svým dětem, já věčná, těm, které on vyvolil. – Vulgáta má místo druhé věty: Ve mně je všechen půvab cesty i pravdy, ve mně je všechna naděje života a ctnosti (v. 25; sr J 14,6).
Sir 24:19 Pojďte ke mně, kdo po mně toužíte, a nasyťte se mých plodů.
Sir 24:20 Už pomyšlení na mne je sladší než med, mé dědictví je nad plást medu.
Sir 24:21 Kdo mě jedí, budou ještě po mně lačnět, a kdo mě pijí, budou ještě po mně žíznit.
Sir 24:22 Kdo mě poslouchá, nebude zahanben, kdo mnou se obírá, nezhřeší.“
Sir 24:23 Toto všechno obsahuje kniha smlouvy Boha nejvyššího, Zákon, který nám uložil Mojžíš jako dědictví Jákobovým pospolitostem.
Sir 24:24 Nepřestávejte si udatně počínat v Hospodinu, přimkněte se k němu, aby vás posílil; Hospodin všemohoucí je jediný Bůh a kromě něho není spasitele.
Sir 24:25 Oplývá moudrostí jako řeka Píšon vodou a jako Tigris v jarním období.
Sir 24:26 Přetéká porozuměním jako Eufrat vodou nebo jako Jordán v době žní.
Sir 24:27 Výchově dává zářit jako světlu, osvěžuje jako pramen Gíchón ve dnech vinobraní.
Sir 24:28 Jako nedokázal první člověk poznat moudrost , tak ani poslední ji neprobádá.
Sir 24:29 Neboť její myšlení je obšírnější než moře a její rada hlubší
než propast. –
Sir 24:30 A já jsem jako zavodňovací říční kanál a jako strouha přivádějící vodu do rajské zahrady.
Sir 24:31 Řekl jsem: „Zavlažím svou zahradu a zaliji svůj záhon.“ A hle, zavodňovací kanál se mi stal řekou a má řeka se stala mořem.
Sir 24:32 Způsobím, že výchova bude jako jitřenka svítit, rozzářím ty věci dodaleka.
Sir 24:33 Jako proroctví vyleji ještě nauku a zanechám ji příštím pokolením navěky.
Sir 24:34 Hleďte, nenamáhal jsem se jenom pro sebe, ale pro všechny, kdo moudrost hledají.
Sir 25:1 Tři věci se mi líbí a prohlašuji je za ozdobu před Hospodinem i lidmi: svornost bratří, přátelství mezi bližními a ženu s mužem, když se vzájemně snášejí.
Sir 25:2 Trojí druh lidí z duše nenávidím a jejich život se mi velmi hnusí: nafoukaný chudák, prolhaný boháč a chlípný stařec zbavený rozumu.
Sir 25:3 Cos v mládí nenashromáždil, jak bys ve stáří mohl najít?
Sir 25:4 Soudnost je ozdobou šedinám a umění poradit vlastností starších.
Sir 25:5 Jak ozdobí moudrost starce, a prozíravá rada vážené lidi!
Sir 25:6 Korunou starců jsou bohaté zkušenosti a jejich chloubou bázeň před Hospodinem.
Sir 25:7 V srdci uznávám za blahoslavené devatero věcí, a desátou výslovně uvedu: člověk, který má radost ze svých dětí, a ten , kdo se dožije pádu svých nepřátel.
Sir 25:8 Blaze tomu, kdo bydlí s rozumnou ženou, kdo se neprohřešil jazykem, kdo neotročil člověku nehodnému.
Sir 25:9 Blaze tomu, kdo nalezl rozumnost, kdo promlouvá k vnímavým uším.
Sir 25:10 Jak velký je, kdo nalezl moudrost, není nad toho, kdo se bojí Hospodina.
Sir 25:11 Bázeň před Hospodinem je nade všecko. S kým srovnat člověka, který jí dosáhl?
Sir 25:12 Bázeň před Hospodinem je počátek lásky k němu, důvěra pak je počátek přimknutí k němu.
Sir 25:13 Jakoukoli ránu, jenom ne ránu do srdce! Jakoukoli nevraživost, jenom ne nevraživost ženy!
Sir 25:14 Jakoukoli mstivost, jenom ne mstivost z nenávisti! Jakýkoli trest,
jenom ne trest od nepřítele!
Sir 25:15 Není horší jed než jed hadí, a horší hněv než hněv nepřítele.
Sir 25:16 Raději budu bydlet se lvem a drakem než bydlet se zlou ženou.
Sir 25:17 Zášť ženy znetvořuje její vzhled, chmuří svou tvář jako medvědice.
Sir 25:18 Když její muž zasedne se svými druhy, neudrží se a vzdychá roztrpčením.
Sir 25:19 Každá špatnost je malá proti špatnosti ženy; ať ji stihne úděl hříšníka!
Sir 25:20 Čím je výstup písčitým svahem pro nohy starce, tím je pro tichého muže povídavá žena.
Sir 25:21 Nedej se zlákat krásou ženy a po krasavici nebaž.
Sir 25:22 Muž, který se nechá živit ženou, musí počítat s hádkami, nestoudností a urážkami.
Sir 25:23 Pokořené srdce, sklíčená tvář a rána do srdce, to vše je zlá žena; malátné ruce a ochablá kolena působí žena , která neoblažuje svého muže.
Sir 25:24 Hřích začal od ženy, a proto všichni umíráme.
Sir 25:25 Nenechávej vodu volně vytékat a zlou ženu volně jednat!
Sir 25:26 Nejde-li s tebou ruku v ruce, odetni ji od svého těla.
Sir 26:1 Blaze manželovi dobré ženy, počet jeho dnů bude dvojnásobný.
Sir 26:2 Statečná žena působí svému muži radost, naplní jeho léta pokojem.
Sir 26:3 Dobrá žena je dobrý podíl; za podíl ji dostanou ti, kdo se bojí Hospodina.
Sir 26:4 Ať bohatý či chudý, je dobré mysli, a v každé době má úsměv na tváři.
Sir 26:5 Trojí věci se uleklo mé srdce a se čtvrtou se setkat mám strach: pohoršení ve městě, srocení luzy a nactiutrhání: to všechno je trudnější než smrt.
Sir 26:6 Z ženy, která žárlí na jinou, však bolí srdce a pochází žal. Na tom všem je spoluúčasten bič jazyka.
Sir 26:7 Zlá žena, to je špatně upevněné volské jho, kdo ji chce ovládnout, je jako ten, kdo chytá štíra.
Sir 26:8 Opravdu pobuřující je podnapilá žena, ta svou hanbu ani neukrývá.
Sir 26:9 Smilná žena se pozná podle vyzývavých pohledů, podle záblesku svých očí.
Sir 26:10 Bdi přísně nad nevázanou dcerou, aby nenašla
příležitost a nevyužila ji pro sebe.
Sir 26:11 Dávej si pozor na její nestoudné pohledy, a nediv se, když se na tobě proviní.
Sir 26:12 Jako žíznivý pocestný otevírá ústa a pije z každé vody, která je nablízku, tak ona si dřepne nad každý kolík a šípu otevírá toulec.
Sir 26:13 Půvab ženy je potěšením pro jejího muže a její schopnosti osvěžují jeho kosti.
Sir 26:14 Darem od Hospodina je žena tichá, ničím nelze zaplatit její ukázněnou duši.
Sir 26:15 Nad všechen půvab je cudnost ženy, čistota její duše se nedá ničím vyvážit.
Sir 26:16 Jako slunce vycházející na výsostech Hospodinových je krása dobré ženy ve spořádaném domě.
Sir 26:17 Jako lampa svítící na posvátném svícnu je půvabná tvář na ztepilé postavě.
Sir 26:18 Jako zlaté sloupy na stříbrném podstavci jsou ladné nohy na pevných chodidlech.
Sir 26:19 Synu, uchovej si zdraví v květu svého mládí a nedávej cizím ženám svou sílu.
Sir 26:20 Když sis vybral nejúrodnější díl z celého pole, sej vlastní símě s důvěrou ve svůj dobrý původ.
Sir 26:21 Tak budou tvoji potomci kolem tebe a v jistotě dobrého původu se rozrostou.
Sir 26:22 Prodejná žena je hodna jen odplivnutí, vdá-li se, bude pro ty, kdo jí užívají, věží smrti.
Sir 26:23 Svévolná žena bude dána za podíl ničemnému člověku , ale zbožná je dána tomu, kdo se bojí Hospodina.
Sir 26:24 Nestoudná žena nevyjde z hanby, cudná dcera se však stydí i před svým mužem.
Sir 26:25 Nevázanou ženu budou mít za čubku, stydlivá se bude bát Hospodina.
Sir 26:26 Žena, která si váží vlastního muže, bude se všem jevit jako moudrá, ale tu, která jím v pýše pohrdá, budou mít všichni za svévolnici. Blaze muži, který má dobrou ženu, počet jeho let bude dvojnásobný.
Sir 26:27 Žena halasná a tlachavá je jako válečná polnice, která zahání na útěk. Každý muž v podobných poměrech stráví svůj život ve válečné vřavě.
Sir 26:28 Pro dvě věci se rmoutí mé srdce a pro třetí mne přepadá hněv: strádá-li
válečník nedostatkem, ocitli-li se v opovržení rozumní lidé a odvrátí-li se kdo od spravedlnosti k hříchu: toho připraví Hospodin pro meč.
Sir 26:29 Stěží se vyhne kupec provinění a kramář nebude prost hříchu.
Sir 27:1 Mnozí zhřešili z prospěchářství; kdo hledí rozhojnit majetek , bude dělat, že nevidí nuzného
Sir 27:2 Do spár mezi kameny se vrazí kolík a mezi prodej a koupi se vetře nepoctivost.
Sir 27:3 Nebude-li se kdo pevně držet bázně před Hospodinem, jeho dům se rychle zřítí.
Sir 27:4 Prosívá-li se sítem, zůstává v něm smetí; tak se ukáže špína člověka, když se s ním promluví.
Sir 27:5 Pec prověří hrnčířovu nádobu a člověk je vyzkoušen v rozhovoru.
Sir 27:6 Na ovoci se pozná, kdo pěstoval strom; na slovech se projeví smýšlení lidského srdce.
Sir 27:7 Nechval člověka, dokud s ním nepromluvíš; tak se totiž zkoušejí lidé.
Sir 27:8 Budeš-li usilovně hledat spravedlnost, dosáhneš jí, oblékneš ji jako čestné roucho.
Sir 27:9 Ptáci si usedají k odpočinku při sobě rovných a pravda se druží s těmi, kdo o ni usilují.
Sir 27:10 Lev číhá na kořist a hřích na ty, kdo páchají bezpráví.
Sir 27:11 Ve vyprávění zbožného je stálá moudrost, ale pošetilý je měnlivý jako měsíc.
Sir 27:12 Mezi nerozumnými šetři svým časem, mezi přemýšlivými prodlévej bez přestání.
Sir 27:13 Vyprávění hlupáků budí ošklivost, smějí se v hříšné prostopášnosti.
Sir 27:14 Při řeči toho, kdo se rád zapřísahává, vstanou vlasy, a hádky takových lidí nutí zacpat si uši.
Sir 27:15 Spory pyšných vedou ke krveprolévání, je utrpením poslouchat jejich urážky.
Sir 27:16 Kdo vyzrazuje tajemství, ztrácí důvěru, nenajde pro sebe přítele.
Sir 27:17 Měj rád svého přítele a buď mu věrný, jestliže jsi však vyzradil jeho tajemství, nevyhledávej ho.
Sir 27:18 Neboť jako ztratil člověk svého mrtvého, tak jsi ztratil přátelství svého bližního.
Sir 27:19 Jako bys vypustil z ruky ptáka, tak jsi přišel o bližního, a už ho
nechytíš.
Sir 27:20 Nepouštěj se za ním, je už daleko, unikl jako gazela z pasti.
Sir 27:21 Ránu je možno ovázat, urážky prominout, avšak kdo vyzradil tajemství, nemá v co doufat.
Sir 27:22 Kdo mhouří oči, kuje něco zlého, nikdo ho od toho neodvrátí.
Sir 27:23 Do očí ti hovoří sladce, velice obdivuje tvou řeč, ale když později o tobě hovoří, obrátí a tvá slova překrucuje k tvému pohanění.
Sir 27:24 Nenávidím mnoho věcí, ale nic do té míry jako jeho, také Hospodin ho bude nenávidět.
Sir 27:25 Kdo hází kámen do výšky, hází si jej na vlastní hlavu, kdo dává zákeřné rány, zraní sám sebe .
Sir 27:26 Kdo kopá jámu, sám do ní padne, kdo líčí osidlo, sám se do něho chytí.
Sir 27:27 Kdo páchá zlo, na toho se svalí, a ani nepozná, odkud na něho přišlo.
Sir 27:28 Posmívání a urážky vyznačují pyšného, trest na něho číhá jako lev.
Sir 27:29 Chytí se do osidla ti, kdo se radují z pádu zbožných, bolest je umoří, dříve než zemřou.
Sir 27:30 Zášť a hněv, obojí je ohavnost, jen hříšný člověk v nich setrvává.
Sir 28:1 Kdo se mstí, okusí pomstu od Hospodina, on pečlivě sečítá jeho hříchy.
Sir 28:2 Odpusť svému bližnímu, pokud ti ukřivdil; až ty budeš jednou pr