Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...

Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: List Židům

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »

Text bible pro den: Úterý, 9. listopadu, 2021

 List Židům 
 [zkr. = Žid] 

povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce.
Tit 1:10 Je mnoho těch, kteří se nepodřizují, vedou prázdné řeči a svádějí lidi: jsou to hlavně ti, kteří lpí na obřízce.
Tit 1:11 Těm je třeba zavřít ústa. Pro hanebný zisk učí tomu, co se nepatří, a rozvracejí tím celé rodiny.
Tit 1:12 Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: 'Kréťané jsou samí lháři, zlá zvířata, lenivá břicha.'
Tit 1:13 A je to pravdivé svědectví. Proto je přísně kárej, aby měli zdravou víru
Tit 1:14 a nedrželi se židovských bájí a příkazů lidí, kteří se odvracejí od pravdy.
Tit 1:15 Čistým je všechno čisté. Ale poskvrněným a nevěřícím nic není čisté. Jak jejich rozum, tak jejich svědomí jsou poskvrněny.
Tit 1:16 Prohlašují, že znají Boha, avšak svým jednáním to popírají. Jsou odporní, neposlušní a neschopni jakéhokoli dobrého skutku.
Tit 2:1 Ty však mluv, co odpovídá zdravému učení.
Tit 2:2 Starší muži ať jsou střídmí, vážní, rozumní, ať jsou zdraví ve víře, lásce a trpělivosti.
Tit 2:3 Podobně starší ženy ať se chovají důstojně, ať nepomlouvají a nepropadají přílišnému pití vína. Ať vyučují mladší ženy v dobrém
Tit 2:4 a vedou je k tomu, aby měly rády své muže a své děti,
Tit 2:5 byly rozumné, cudné, staraly se o domácnost, byly laskavé a poslouchaly své muže, aby Boží slovo nebylo zneváženo.
Tit 2:6 Rovněž mladší muže napomínej, ať jsou ve všem rozvážní,
Tit 2:7 a sám jim dávej dobrý příklad. Tvé učení ať je nezkažené, důvěryhodné,
Tit 2:8 ať je to zdravé a nepochybné slovo, aby protivník byl zahanben a nemohl o nás povědět nic špatného.
Tit 2:9 Otroci ať ve všem poslouchají své pány. Ať jsou úslužní, neodmlouvají,
Tit 2:10 ať nic nezpronevěří a jsou naprosto spolehliví, a tak ve všem dělají čest učení našeho Spasitele Boha.
Tit 2:11 Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem
Tit 2:12 a vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku
Tit 2:13 a očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista.
Tit 2:14 On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích.
Tit 2:15 Tak mluv, napomínej a přesvědčuj se vším důrazem. Nikdo ať tebou nepohrdá.
Tit 3:1 Připomínej bratřím, ať jsou podřízeni těm, kdo mají vládu a moc, a ať je poslouchají. Ať jsou vždy hotovi jednat dobře.
Tit 3:2 Ať nikoho nepomlouvají, ať se nepřou, jsou mírní a vždycky se ke všem chovají vlídně.
Tit 3:3 Vždyť i my jsme byli kdysi nerozumní, neposlušní, zbloudilí, byli jsme otroky všelijakých vášní a rozkoší, žili jsme ve zlobě a závisti, byli jsme hodni opovržení a navzájem jsme se nenáviděli.
Tit 3:4 Ale ukázala se dobrota a láska našeho Spasitele Boha:
Tit 3:5 On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého.
Tit 3:6 Bohatě na nás vylil svého Ducha skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele,
Tit 3:7 abychom ospravedlněni jeho milostí měli podíl na věčném životě, k němuž se upíná naše naděje.
Tit 3:8 Tato slova jsou spolehlivá, a chci, abys tomu všemu neochvějně učil, tak aby ti, kdo uvěřili Bohu, snažili se vynikat dobrým jednáním. To je dobré a lidem prospěšné.
Tit 3:9 Hloupým sporům o rodokmeny, rozbrojům a hádkám o Zákon se vyhýbej. Jsou zbytečné a k ničemu.
Tit 3:10 Sektáře jednou nebo dvakrát napomeň a pak se ho zřekni;
Tit 3:11 je jasné, že takový člověk je převrácený, hřeší, a tak sám nad sebou vynáší soud.
Tit 3:12 Jakmile k tobě pošlu Artemu nebo Tychika, přijď hned ke mně do Nikopole. Rozhodl jsem se, že tam strávím zimu.
Tit 3:13 Zákoníka Zénu a Apolla pečlivě vyprav na cestu, aby jim nic nechybělo.
Tit 3:14 Ať se učí i naši lidé vynikat v dobrých skutcích, kde je jich naléhavě potřebí, aby nebyli neužiteční.
Tit 3:15 Pozdravují tě všichni, kdo jsou se mnou. Vyřiď pozdrav našim přátelům ve víře. Milost s vámi se všemi.
Phm 1:1 Pavel, vězeň Krista Ježíše, a bratr Timoteus Filemonovi, našemu milovanému spolupracovníku,
Phm 1:2 sestře Apfii, Archippovi, našemu spolubojovníku, a církvi v tvém domě:
Phm 1:3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
Phm 1:4 Děkuji svému Bohu a stále na tebe pamatuji ve svých modlitbách,
Phm 1:5 když slyším o tvé víře v Pána Ježíše a o tvé lásce ke všem bratřím.
Phm 1:6 Prosím za tebe, aby se tvá účast na společné víře projevila tím, že rozpoznáš, co dobrého můžeme učinit pro Krista.
Phm 1:7 Tvá láska mi přinesla velkou radost a povzbuzení, protože jsi potěšil srdce věřících, bratře.
Phm 1:8 Ačkoli bych ti v Kristu mohl směle nařídit, co máš udělat,
Phm 1:9 pro lásku raději prosím, já Pavel, vyslanec a nyní i vězeň Krista Ježíše.
Phm 1:10 Prosím tě za svého syna, kterému jsem dal život ve vězení, Onezima,
Phm 1:11 který ti před časem způsobil škodu, ale nyní je tobě i mně k užitku.
Phm 1:12 Posílám ti ho zpět, je mi drahý jako mé vlastní srdce.
Phm 1:13 Chtěl jsem si ho ponechat u sebe, aby mi ve vězení, kde jsem pro evangelium, sloužil místo tebe,
Phm 1:14 avšak bez tvého souhlasu jsem nechtěl nic udělat, aby tvá dobrota nebyla jakoby vynucená, nýbrž aby byla dobrovolná.
Phm 1:15 Snad proto byl na čas od tebe odloučen, abys ho měl navěky -
Phm 1:16 ne už jako otroka, nýbrž mnohem více než otroka: jako milovaného bratra. Když se jím stal mně, oč více jím bude tobě před lidmi i před Pánem.
Phm 1:17 Jsme-li tedy spolu spojeni, přijmi ho k sobě jako mne.
Phm 1:18 Jestliže ti způsobil nějakou škodu nebo je ti něco dlužen, připiš to na můj účet.
Phm 1:19 Já Pavel píšu vlastní rukou: já to nahradím. Abych ti neřekl, že mi dlužíš i sám sebe.
Phm 1:20 Ano, bratře, udělej mi tu radost v Pánu. Potěš mé srdce v Kristu.
Phm 1:21 Píšu ti v důvěře ve tvou poslušnost a vím, že uděláš víc, než říkám.
Phm 1:22 Zároveň mi také připrav ubytování, neboť doufám, že vám budu pro vaše modlitby darován.
Phm 1:23 Pozdravuje tě Epafras, můj spoluvězeň v Kristu Ježíši,
Phm 1:24 Marek, Aristarchos, Démas a Lukáš, moji spolupracovníci.
Phm 1:25 Milost Pána Ježíše Krista buď s vámi.
Žid 1:1 Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků;
Žid 1:2 v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky.
Žid 1:3 On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech
Žid 1:4 a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje jménem, které mu bylo dáno.
Žid 1:5 Komu kdy z andělů Bůh řekl: 'Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil!' A jinde se praví: 'Já mu budu Otcem a on mi bude Synem.'
Žid 1:6 A když chce uvést Prvorozeného do světa, praví opět: 'Ať se mu pokloní všichni andělé Boží!'
Žid 1:7 O andělích je řečeno: 'Jeho andělé jsou vanutí větru a jeho služebníci plápolající oheň.'
Žid 1:8 O Synovi však: 'Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo práva je žezlem tvého království,
Žid 1:9 Miluješ spravedlnost a nenávidíš nepravost, proto pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem radosti nad všechny tvé druhy.'
Žid 1:10 A dále: 'Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi, i nebesa jsou dílem tvých rukou.
Žid 1:11 Ona pominou, ty však zůstáváš; nebesa zvetšejí jako oděv,
Žid 1:12 svineš je jako plášť a jako šat se změní, ty však jsi stále týž a tvá léta nikdy neustanou.'
Žid 1:13 Kterému z andělů kdy řekl: 'Usedni po mé pravici, dokud ti nedám nepřátele za podnož tvého trůnu!'
Žid 1:14 Což není každý anděl jen duchem, vyslaným k službě těm, kdo mají dojít spasení?
Žid 2:1 Proto se tím více musíme držet toho, co jsme slyšeli, abychom nebyli strženi proudem.
Žid 2:2 Jestliže už slovo zákona, které vyslovili andělé, bylo pevné a každý přestupek i každá neposlušnost došla spravedlivé odplaty,
Žid 2:3 jak bychom mohli uniknout my, pohrdneme-li tak slavným spasením? První je zvěstoval sám Pán, a ti, kdo uslyšeli, dosvědčili toto spasení i nám;
Žid 2:4 Bůh potvrzoval jejich svědectví znameními, divy i rozličnými projevy své moci a rozdílením Ducha svatého podle své vůle.
Žid 2:5 Andělům Bůh také nepodřídil budoucí svět, o němž mluvíme,
Žid 2:6 kdežto o Synu je na jednom místě řečeno: 'Co je člověk, že ho máš, Bože, na mysli, a Syn člověka, že na něj hledíš?
Žid 2:7 Jen nakrátko jsi ho postavil níž než anděly, pak jsi ho korunoval ctí a slávou,
Žid 2:8 všecko jsi podrobil pod jeho nohy.' Když mu tedy podrobil všecko, znamená to, že nezůstalo nic, co by mu nebylo podmaněno. Nyní ovšem ještě nevidíme, že by mu vše bylo podmaněno.
Žid 2:9 Ale vidíme toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, jak je pro utrpení smrti korunován ctí a slávou; neboť měl z milosti Boží zakusit smrt za všecky.
Žid 2:10 Bylo přirozené, že Bůh, pro něhož je vše a skrze něhož je vše, přivedl mnoho synů k slávě, když skrze utrpení učinil dokonalým původce jejich spásy.
Žid 2:11 A on, který posvěcuje, i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou z téhož Otce. Proto se nestydí nazývat je svými bratry, když říká:
Žid 2:12 'Budu zvěstovat tvé jméno svým bratřím, uprostřed shromáždění tě budu chválit.'
Žid 2:13 A jinde praví: 'Také já svou důvěru složím v Boha.' A dále: 'Hle, já a děti, které mi dal Bůh.'
Žid 2:14 Protože sourozence spojuje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla,
Žid 2:15 a aby tak vysvobodil ty, kdo byli strachem před smrtí drženi po celý život v otroctví.
Žid 2:16 Neujímá se přece andělů, ale 'ujímá se potomků Abrahamových'.
Žid 2:17 Proto musil být ve všem jako jeho bratří, aby se stal veleknězem milosrdným a věrným v Boží službě a mohl tak smířit hříchy lidu.
Žid 2:18 Protože sám prošel zkouškou utrpení, může pomoci těm, na které přicházejí zkoušky.
Žid 3:1 Proto, bratří, vy, kteří jste svatí a máte účast na nebeském povolání, hleďte na apoštola a velekněze našeho vyznání, Ježíše:
Žid 3:2 byl věrný tomu, kdo jej ustanovil, jako i 'Mojžíš byl věrný v celém Božím domě'.
Žid 3:3 Ježíš je však hoden větší slávy než Mojžíš, tak jako stavitel domu je víc nežli dům sám.
Žid 3:4 Každý dům někdo staví; ten, kdo postavil vše, je Bůh.
Žid 3:5 Mojžíš byl věrný v celém Božím domě, ale jen jako služebník, který měl dosvědčit to, co teprve bude vysloveno.
Žid 3:6 Kristus však jako Syn je nad celým Božím domem. A tímto Božím domem jsme my, pokud si až do konce zachováme smělou jistotu a radostnou naději.
Žid 3:7 Proto, jak říká Duch svatý: 'Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas,
Žid 3:8 nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru jako v den pokušení na poušti,
Žid 3:9 kde si vaši otcové žádali důkazy a tak mě pokoušeli, ač viděli mé skutky
Žid 3:10 po čtyřicet let. Proto jsem se na to pokolení rozhněval a řekl jsem: Jejich srdce stále bloudí, dodnes mé cesty nepoznali.
Žid 3:11 Ve svém hněvu jsem přísahal: Nevejdou do mého odpočinutí!'
Žid 3:12 Dejte si pozor, bratří, aby někdo z vás neměl srdce zlé a nevěrné, takže by odpadl od živého Boha.
Žid 3:13 Naopak, povzbuzujte se navzájem den co den, dokud ještě trvá ono 'dnes', aby se nikdo z vás, oklamán hříchem, nezatvrdil.
Žid 3:14 Vždyť máme účast na Kristu, jen když své počáteční předsevzetí zachováme pevné až do konce.
Žid 3:15 Je řečeno: 'Jestliže dnes

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »