Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Evangelium podle JanaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Úterý, 4. října, 2022
Evangelium podle Jana
[zkr. = Jan]
v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.
Jan 3:20 Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo.
Jan 3:21 Kdo však činí pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu."
Jan 3:22 Potom Ježíš odešel se svými učedníky do judské země; tam s nimi pobýval a křtil.
Jan 3:23 Také Jan křtil v Ainon, blízko Salim, protože tam byl dostatek vody; lidé přicházeli a dávali se křtít.
Jan 3:24 To bylo ještě před Janovým uvězněním.
Jan 3:25 Mezi učedníky Janovými a Židy došlo ke sporu o očišťování.
Jan 3:26 Přišli k Janovi a řekli mu: "Mistře, ten který byl s tebou na druhém břehu Jordánu, o němž jsi vydal dobré svědectví, nyní sám křtí a všichni chodí k němu."
Jan 3:27 Jan odpověděl: "Člověk si nic nemůže přisvojit, není-li mu to dáno z nebe.
Jan 3:28 Vy sami jste svědkové, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem vyslán jako jeho předchůdce.
Jan 3:29 Ženich je ten, kdo má nevěstu. Ženichův přítel, který u něho stojí a čeká na jeho rozkaz, upřímně se raduje, když uslyší ženichův hlas. A tak je má radost dovršena.
Jan 3:30 On musí růst, já však se menšit.
Jan 3:31 Kdo přichází shůry, je nade všecky. Kdo pochází ze země, náleží zemi a mluví o pozemských věcech. Kdo přichází z nebe je nade všecky,
Jan 3:32 svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá.
Jan 3:33 Kdo však jeho svědectví přijal, potvrdil tím, že Bůh je pravdivý.
Jan 3:34 Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh udílí svého Ducha v plnosti.
Jan 3:35 Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou.
Jan 3:36 Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává."
Jan 4:1 Když se Pán dověděl, že farizeové uslyšeli, jak on získává a křtí více učedníků než Jan -
Jan 4:2 ač Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci -
Jan 4:3 opustil Judsko a odešel opět do Galileje.
Jan 4:4 Musel však projít Samařskem.
Jan 4:5 Na té cestě přišel k samařskému městu jménem Sychar, v blízkosti pole, jež dal Jákob svému syny Josefovi;
Jan 4:6 tam byla Jákobova studna. Ježíš, unaven cestou, usedl u té studny. Bylo kolem poledne.
Jan 4:7 Tu přichází samařská žena, aby načerpala vody. Ježíš jí řekne: "Dej mi pít!" -
Jan 4:8 Jeho učedníci odešli před tím do města, aby nakoupili něco k jídlu. -
Jan 4:9 Samařská žena mu odpoví: "Jak ty jako Žid, můžeš chtít ode mne, Samařanky, abych ti dala napít?" Židé se totiž se Samařany nestýkají.
Jan 4:10 Ježíš jí odpověděl: "Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala pít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou."
Jan 4:11 Žena mu řekla: "Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká, kde tedy vezmeš tu živou vodu?
Jan 4:12 Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuto studnu dal? Sám z ní pil, stejně jako jeho synové i jeho stáda."
Jan 4:13 Ježíš jí odpověděl: "Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň
Jan 4:14 Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému."
Jan 4:15 Ta žena mu řekla: "Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila a nemusela už sem chodit pro vodu."
Jan 4:16 Ježíš jí řekl: "Jdi, zavolej svého muže a přijď sem!"
Jan 4:17 Žena mu řekla: "Nemám muže." Nato jí řekl Ježíš: "Správně jsi odpověděla, že nemáš muže.
Jan 4:18 Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu."
Jan 4:19 Žena mu řekla: "Pane, vidím, že jsi prorok.
Jan 4:20 Naši předkové uctívali Boha na této hoře, ale vy říkáte, že místo, na němž má být Bůh uctíván, je v Jeruzalémě!"
Jan 4:21 Ježíš jí odpoví: "Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě.
Jan 4:22 Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze Židů.
Jan 4:23 Ale přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili.
Jan 4:24 Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě."
Jan 4:25 Žena mu řekla: "Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko."
Jan 4:26 Ježíš jí řekl: "Já jsem to - ten, který k tobě mluví."
Jan 4:27 Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že rozmlouvá s ženou. Nikdo však neřekl 'nač se ptáš' nebo 'proč s ní mluvíš?'
Jan 4:28 Žena tam nechala svůj džbán a odešla do města a řekla lidem:
Jan 4:29 "Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všecko co jsem dělala. Není to snad Mesiáš?"
Jan 4:30 Vyšli tedy z města a šli k němu.
Jan 4:31 Mezi tím ho prosili jeho učedníci: "Mistře, pojez něco!"
Jan 4:32 On jim řekl: "Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte."
Jan 4:33 Učedníci si mezi sebou říkali: "Přinesl mu snad někdo něco k jídlu?"
Jan 4:34 Ježíš jim řekl: "Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo.
Jan 4:35 Neříkáte snad: Ještě čtyři měsíce a budou žně? Hle, pravím vám, pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělela ke žni.
Jan 4:36 Již přijímá odměnu ten, kdo žne, a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec.
Jan 4:37 Přitom je pravdivé rčení, že jeden rozsévá a druhý žne.
Jan 4:38 Já jsem vás poslal, abyste žali tam, kde jste nepracovali. Jiní pracovali a vy v jejich práci pokračujete."
Jan 4:39 Mnoho Samařanů z onoho města v něho uvěřilo pro slovo té ženy, která svědčila: "Všecko mi řekl, co jsem dělala."
Jan 4:40 Když k němu ti Samařané přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. I zůstal tam dva dny.
Jan 4:41 A ještě mnohem víc jich uvěřilo pro jeho slovo.
Jan 4:42 Oné ženě pak říkali: "Teď už věříme ne proto, cos nám o něm řekla; sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je opravdu Spasitel světa."
Jan 4:43 Po dvou dnech odešel Ježíš odtamtud do Galileje.
Jan 4:44 Sám totiž dosvědčil, že prorok nemá vážnosti ve své vlasti.
Jan 4:45 Když přišel do Galileje, Galilejští jej přijali, protože viděli všecko, co učinil v Jeruzalémě o svátcích, které tam také slavili.
Jan 4:46 Přišel tedy opět do Kány Galilejské, kde před tím proměnil vodu ve víno. V Kafarnaum byl jeden královský služebník, jehož syn byl nemocen.
Jan 4:47 Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, vydal se k němu a prosil ho, aby přišel a uzdravil jeho syna, který už byl blízek smrti.
Jan 4:48 Ježíš mu odpověděl: "Neuvidíte-li zázraky a znamení, neuvěříte."
Jan 4:49 Královský služebník mu řekl: "Pane, pojď, než mé dítě umře!"
Jan 4:50 Ježíš mu odpověděl: "Vrať se domů, tvůj syn je živ!" Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.
Jan 4:51 Ještě když byl na cestě, šli mu naproti jeho sluhové a oznámili mu: "Tvůj syn žije."
Jan 4:52 Zeptal se jich, v kterou hodinu se mu začalo dařit lépe. Odpověděli mu: "Včera hodinu po poledni mu přestala horečka."
Jan 4:53 Tu otec poznal, že to bylo právě v tu chvíli, kdy mu Ježíš řekl: "Tvůj syn je živ." A uvěřil on i všichni v jeho domě. -
Jan 4:54 To druhé znamení učinil Ježíš opět v Galileji, kam přišel z Judska.
Jan 5:1 Potom byly židovské svátky a Ježíš se vydal do Jeruzaléma.
Jan 5:2 V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, a u něho pět sloupořadí.
Jan 5:3 V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých čekajících na pohyb vody.
Jan 5:4 Neboť anděl Páně čas od času sestupoval do rybníka a vířil vodu; kdo první po tom zvíření vstoupil do vody, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí.
Jan 5:5 Byl tam i jeden člověk, nemocný již třicet osm let.
Jan 5:6 Když Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen, řekl mu: "Chceš být zdráv?"
Jan 5:7 Nemocný mu odpověděl: "Pane, nemám nikoho, kdo by mě odnesl do rybníka, jakmile se voda rozvíří. Než se tam sám dostanu, jiný mě předejde."
Jan 5:8 Ježíš mu řekl: "Vstaň, vezmi lože své a choď!"
Jan 5:9 A hned byl ten člověk uzdraven; vzal své lože a chodil. Toho dne však byla sobota.
Jan 5:10 Židé řekli tomu uzdravenému: "Je sobota, a proto nesmíš nosit lože."
Jan 5:11 Odpověděl jim: "Ten, který mě uzdravil, mi řekl: Vezmi své lože a choď!"
Jan 5:12 Zeptali se ho: "Kdo byl ten člověk, který ti řekl: Vezmi je a choď?"
Jan 5:13 Ale uzdravený nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se mu ztratil v zástupu, který tam byl.
Jan 5:14 Později vyhledal Ježíš toho člověka v chrámě a řekl mu: "Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!"
Jan 5:15 Ten člověk šel a oznámil Židům, že je to Ježíš, kdo ho uzdravil.
Jan 5:16 A proto Židé začali Ježíš pronásledovat, že takové věci dělal v sobotu.
Jan 5:17 On však jim odpověděl: "Můj Otec pracuje bez přestání, proto i já pracuji."
Jan 5:18 To bylo příčinou, že Židé ještě více usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha svým vlastním Otcem, a tak se mu stavěl na roveň.
Jan 5:19 Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí Otec, stejně činí i jeho Syn.
Jan 5:20 Vždyť Otec miluje Syna a ukazuje mu všecko, co sám činí; a ukáže mu ještě větší skutky, takže užasnete.
Jan 5:21 Jako Otec mrtvé křísí a probouzí k životu, tak i Syn probouzí k životu, které chce.
Jan 5:22 Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi,
Jan 5:23 aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal.
Jan 5:24 Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a neopodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.
Jan 5:25 Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít.
Jan 5:26 Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě.
Jan 5:27 A dal mu moc konat soud, poněvadž je Syn člověka.
Jan 5:28 Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas
Jan 5:29 a vyjdou; ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení.
Jan 5:30 Sám od sebe nemohu dělat nic; jak mi Bůh přikazuje, tak soudím, a můj soud je spravedlivý, neboť nehledám vůli svou, ale vůli toho, který mě poslal."
Jan 5:31 "Svědčím-li sám o sobě, mé svědectví není pravé.
Jan 5:32 Je však jiný, který o mě svědčí, a já vím, že svědectví, které o mě vydává, je pravé.
Jan 5:33 Poslali jste k Janovi a on vydal svědectví pravdě.
Jan 5:34 Já nepotřebuji svědectví od člověka - ale říkám to proto, abyste vy byli spaseni.
Jan 5:35 Jan byl svíce hořící a zářící, a vy jste se chtěli na chvíli radovat v jeho světle.
Jan 5:36 Svědectví, které mám já, je větší než Janovo: skutky, jež mi Otec svěřil, abych je vykonal. Tyto skutky, které činím, svědčí o tom, že mě Otec poslal.
Jan 5:37 A sám Otec, který mě poslal, vydal o mě svědectví. Vy jste však nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste nespatřili jeho tvář
Jan 5:38 a jeho slovo je ve vás nezůstává, poněvadž nevěříte tomu, koho on poslal.
Jan 5:39 Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně.
Jan 5:40 Ale vy nechcete přijít ke mně, abyste měli život.
Jan 5:41 Nečekám slávu od lidí.
Jan 5:42 Ale o vás jsem se přesvědčil, že v sobě nemáte lásku k Bohu.
Jan 5:43 Přišel jsem
Text bible pro den: Středa, 5. října, 2022
Evangelium podle Jana
[zkr. = Jan] ve jménu svého Otce, ale nepřijímáte mne. Kdyby přišel někdo ve svém vlastním jménu, toho přijmete.
Jan 5:44 Jak byste mohli uvěřit, když oslavujete sebe navzájem, ale slávu od samého Boha nehledáte!
Jan 5:45 Nedomnívejte se, že já budu na vás u Otce žalovat; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož jste složili svou naději.
Jan 5:46 Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně.
Jan 5:47 Nevěříte-li tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?"
Jan 6:1 Potom odešel Ježíš na druhý břeh Tiberiadského jezera v Galileji.
Jan 6:2 Šel za ním velký zástup, poněvadž viděli znamení, která činil na nemocných.
Jan 6:3 Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky.
Jan 6:4 Byly blízko židovské svátky velikonoční.
Jan 6:5 Když se Ježíš rozhlédl a viděl, že k němu přichází četný zástup, řekl Filipovi: "Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli?"
Jan 6:6 To však řekl, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce učinit.
Jan 6:7 Filip mu odpověděl: "Ani za dvě stě denárů chleba nepostačí, aby se na každého aspoň něco dostalo."
Jan 6:8 Řekne mu jeden z učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra:
Jan 6:9 "Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!"
Jan 6:10 Ježíš řekl: "Ať se všichni posadí!" Na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc.
Jan 6:11 Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl.
Jan 6:12 Když se nasytili, řekl svým učedníkům: "Seberte zbylé nalámané chleby, aby nic nepřišlo nazmar!"
Jan 6:13 Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly.
Jan 6:14 Když lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: "Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!"
Jan 6:15 Když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám.
Jan 6:16 Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři,
Jan 6:17 vstoupili na loď a jeli na druhý břeh do Kafarnaum. Už se setmělo a Ježíš s nimi stále ještě nebyl.
Jan 6:18 Moře se vzdouvalo mocným náporem větru.
Jan 6:19 Když veslovali asi pětadvacet nebo třicet stadií, spatřili Ježíše, jak kráčí po moři a blíží se k lodi; zmocnil se jich strach.
Jan 6:20 On jim však řekl: "Já to jsem, nebojte se!"
Jan 6:21 Chtěli jej vzít na loď, a hned se loď ocitla u břehu, k němuž jeli.
Jan 6:22 Zástup zůstal na protějším břehu moře. Druhého dne si uvědomili, že tam byl jen jeden člun a že Ježíš na něj nevstoupil společně se svými učedníky, ale že učedníci odjeli sami.
Jan 6:23 Jiné čluny z Tiberiady však přistály nedaleko místa, kde jedli chléb, nad nímž Pán vzdal díky.
Jan 6:24 Když tedy zástup shledal, že Ježíš ani jeho učedníci tam nejsou, vstoupili na ty čluny a jeli ho do Kafarnaum hledat.
Jan 6:25 Když jej na druhém břehu moře nalezli, řekli mu: "Mistře, kdy ses sem dostal?"
Jan 6:26 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se.
Jan 6:27 Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť."
Jan 6:28 Řekli mu: "Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?"
Jan 6:29 Ježíš jim odpověděl: "Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal."
Jan 6:30 Řekli mu: "Jaké znamení učiníš, abychom je viděli a uvěřili ti? Co dokážeš?
Jan 6:31 Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: 'Dal jim jíst chléb z nebe'."
Jan 6:32 Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám, chléb z nebe vám nedal Mojžíš; pravý chléb z nebe vám dává můj Otec.
Jan 6:33 Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu."
Jan 6:34 Řekli mu: "Pane, dávej nám ten chléb stále!"
Jan 6:35 Ježíš jim řekl: "Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mně, nikdy nebude žíznit.
Jan 6:36 Ale řekl jsem vám: Viděli jste mě, a přece nevěříte.
Jan 6:37 Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven,
Jan 6:38 neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal;
Jan 6:39 a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den.
Jan 6:40 Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den."
Jan 6:41 Židé proti němu reptali, že řekl: 'Já jsem chléb, který sestoupil z nebe'.
Jan 6:42 A říkali: "Což tohle není Ježíš, syn Josefův? Vždyť známe jeho otce i matku! Jak tedy může říkat: 'Sestoupil jsem z nebe'!"
Jan 6:43 Ježíš jim odpověděl: "Nereptejte mezi sebou!
Jan 6:44 Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.
Jan 6:45 Je psáno v prorocích: 'Všichni budou vyučeni od Boha'. Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně.
Jan 6:46 Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je u Boha, viděl Otce.
Jan 6:47 Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný.
Jan 6:48 Já jsem chléb života.
Jan 6:49 Vaši Otcové jedli na poušti manu, a zemřeli.
Jan 6:50 Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře.
Jan 6:51 Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z toho chleba, živ bude na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa."
Jan 6:52 Židé se mezi sebou přeli: "Jak nám ten člověk může dát k jídlu své tělo?"
Jan 6:53 Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.
Jan 6:54 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.
Jan 6:55 Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj.
Jan 6:56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.
Jan 6:57 Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne.
Jan 6:58 Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe - ne jako jedli vaši otcové, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, živ bude navěky."
Jan 6:59 To řekl, když učil v synagóze v Kafarnaum.
Jan 6:60 Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: "To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?"
Jan 6:61 Ježíš poznal, že učedníci na to reptají, a řekl jim: "Nad tím se urážíte?
Jan 6:62 Což až uvidíte Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?
Jan 6:63 Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život.
Jan 6:64 Ale někteří z vás nevěří." Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěří a kdo je ten, který ho zradí. -
Jan 6:65 A řekl: "Proto jsem vám pravil, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce."
Jan 6:66 Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili.
Jan 6:67 Ježíš řekl Dvanácti: "I vy chcete odejít?"
Jan 6:68 Šimon Petr mu odpověděl: "Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života.
Jan 6:69 A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží."
Jan 6:70 Ježíš jim odpověděl: "Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A přece jeden z vás je ďábel."
Jan 6:71 Mínil Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Ten ho totiž měl zradit, jeden z Dvanácti.
Jan 7:1 Potom chodil Ježíš po Galileji; nechtěl chodit po Judsku, protože mu Židé ukládali o život.
Jan 7:2 Byly blízko židovské svátky stánků,
Jan 7:3 a jeho bratří mu řekli: "Jdi odtud do Judska, aby tvoji učedníci viděli skutky, které činíš.
Jan 7:4 Nikdo přece nezůstává se svými skutky v ústraní, chce-li být známý na veřejnosti. Činíš-li takové věci, ukaž se světu!"
Jan 7:5 Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili.
Jan 7:6 Ježíš jim řekl: "Můj čas ještě nenastal, ale pro vás je stále vhodný čas.
Jan 7:7 Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože ho usvědčuji z jeho zlých skutků.
Jan 7:8 Vy na svátky jděte, já na tyto svátky ještě nejdu, protože můj čas se dosud nenaplnil."
Jan 7:9 To ji řekl a zůstal v Galileji.
Jan 7:10 Když jeho bratři odešli na svátky, tu šel také on - ale nepozorovaně, aby se o tom nevědělo.
Jan 7:11 Židé ho o svátcích hledali a říkali: "Kde je?"
Jan 7:12 Bylo o něm mezi lidmi mnoho dohadů. Jedni říkali: "Je dobrý." Jiní říkali: "Není, vždyť svádí lid."
Jan 7:13 Nikdo ovšem ze strachu před Židy o něm nemluvil veřejně.
Jan 7:14 Když bylo uprostřed svátků, vstoupil Ježíš do chrámu a učil.
Jan 7:15 Židé se divili a říkali: "Jak to přijde, že se vyzná v Písmech, když ho tomu nikdo neučil?"
Jan 7:16 Ježíš jim odpověděl: "Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal.
Jan 7:17 Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe.
Jan 7:18 Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti.
Jan 7:19 Nedal vám Mojžíš zákon? A nikdo z vás zákon neplní. Proč mne chcete zabít?"
Jan 7:20 Zástup odpověděl: "Jsi posedlý? Kdo tě chce zabít?"
Jan 7:21 Ježíš jim odpověděl: "Jediný skutek jsem učinil a všichni se nad tím pozastavujete.
Jan 7:22 Mojžíš vám dal obřízku - ne že by pocházela teprve od Mojžíše, je od praotců - a vy obřezáváte člověka i v sobotu.
Jan 7:23 Přijímá-li člověk v sobotu obřízku, aby byl dodržen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka?
Jan 7:24 Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem!"
Jan 7:25 Tu řekli někteří Jeruzalémští: "Není to ten, kterého chtějí zabít?
Jan 7:26 A hleďte, mluví veřejně, a nic mu neříkají. Snad nedošli přední muži opravdu k poznání, že je to Mesiáš?
Jan 7:27 Ale o tomto člověku víme, odkud je. Až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je."
Jan 7:28 Tu Ježíš, když učil v chrámě, hlasitě zvolal: "Znáte mě a víte také, odkud jsem. A přece jsem nepřišel sám od sebe, ale poslal mě ten, který je pravdivý; toho vy neznáte.
Jan 7:29 Já ho však znám, neboť jsem od něho a on mě poslal."
Jan 7:30 Tehdy se ho chtěli zmocnit; ale nikdo na něj nevztáhl ruku, neboť ještě nepřišla jeho hodina.
Jan 7:31 Ale mnozí ze zástupu v něj uvěřili a říkali: "Až přijde Mesiáš, bude snad činit více znamení než on?"
Jan 7:32 Farizeové se doslechli, že se to v zástupu o něm říká, a tak společně s velekněžími poslali chrámovou stráž, aby ho zatkli.
Jan 7:33 Ježíš řekl: "Ještě krátký čas budu s vámi a pak odejdu k tomu, který mě poslal.
Jan 7:34 Budete mě hledat, ale nenajdete. A kde jsem já, tam vy přijít nemůžete."
Jan 7:35 Židé si říkali mezi sebou: "Kam hodlá jít, že ho nenajdeme? Chce snad jít mezi pohany a tam učit?
Jan 7:36 Co znamenají slova, jež řekl: 'Budete mě hledat a nenajdete, a tam, kde jsem já, vy nemůžete přijít'?"
Jan 7:37 V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: "Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije!
Jan 7:38 Kdo věří ve mne, 'proud živé vody poplyne z jeho nitra', jak praví Písmo."
Jan 7:39 To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch svatý nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven.
Jan 7:40 Když někteří ze zástupu slyšeli ta slova, říkali: "To je skutečně ten Prorok!"
Jan 7:41 Druzí prohlašovali: "Je to Mesiáš!" Jiní namítali: "Což přijde Mesiáš z Galileje?
Jan 7:42 Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z Betléma, odkud byl David?"
Jan 7:43 A tak došlo v zástupu kvůli němu k
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Čtvrtek, 6. října, 2022
Evangelium podle Jana
[zkr. = Jan]
roztržce.
Jan 7:44 Někteří ho chtěli zadržet; ale nikdo na něj nevztáhl ruku.
Jan 7:45 Chrámová stráž se vrátila k velekněžím a farizeům a ti se jich ptali: "Proč jste ho nepřivedli?"
Jan 7:46 Oni odpověděli: "Nikdo nikdy takto nemluvil!"
Jan 7:47 Farizeové jim řekli: "I vy jste se dali svést?
Jan 7:48 Uvěřil v něj někdo z předních mužů či farizeů?
Jan 7:49 Jen tahle chátra, která nezná zákon - kletba na ně!"
Jan 7:50 Jeden z nich, Nikodém, který za Ježíšem již předtím přišel, jim řekl:
Jan 7:51 "Odsoudí náš zákon někoho, aniž ho napřed vyslechne a zjistí, čeho se dopustil?"
Jan 7:52 Řekli mu: "Nejsi ty také z Galileje? Hledej v Písmu a uvidíš, že z Galileje prorok nikdy nepovstane!"
Jan 7:53 Všichni se vrátili do svých domovů
Jan 8:1 Ježíš však odešel na Olivovou horu.
Jan 8:2 Na úsvitě přišel opět do chrámu a všechen lid se k němu shromažďoval. On se posadil a učil je.
Jan 8:3 Tu k němu zákoníci a farizeové přivedou ženu, přistiženou při cizoložství; postavili ji doprostřed
Jan 8:4 a řeknou mu: "Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice.
Jan 8:5 V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?"
Jan 8:6 Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi.
Jan 8:7 Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: "Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!"
Jan 8:8 A opět se sklonil a psal po zemi.
Jan 8:9 Když to uslyšeli, zahanbeni ve svém svědomí vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve, až tam zůstal sám s tou ženou, která stála před ním.
Jan 8:10 Ježíš se zvedl a řekl jí: "Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?"
Jan 8:11 Ona řekla: "Nikdo, Pane." Ježíš jí řekl: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!"
Jan 8:12 Ježíš k nim opět promluvil a řekl: "Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života."
Jan 8:13 Farizeové mu řekli: "Ty vydáváš svědectví sám o sobě, proto tvé svědectví není pravé."
Jan 8:14 Ježíš jim odpověděl: "I když vydávám svědectví sám o sobě, moje svědectví je pravé, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy nevíte, odkud přicházím a kam jdu.
Jan 8:15 Vy soudíte podle zdání. Já nesoudím nikoho.
Jan 8:16 Jestliže já přece soudím, je můj soud pravdivý, neboť nesoudím sám, ale se mnou i ten, který mě poslal.
Jan 8:17 I ve vašem zákoně je přece psáno, že svědectví dvou osob je pravé.
Jan 8:18 Jsem to já, kdo svědčí sám o sobě; a svědčí o mně také Otec, který mě poslal."
Jan 8:19 Zeptali se ho: "Kde je tvůj otec?" Ježíš odpověděl: "Neznáte ani mě ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce."
Jan 8:20 Ta slova řekl v síni pokladnic, když učil v chrámě. Ale nezatkli ho, protože dosud nepřišla jeho hodina.
Jan 8:21 Opět jim řekl: "Já odcházím; budete mě hledat, ale umřete ve svém hříchu. Kam já jdu, tam vy přijít nemůžete."
Jan 8:22 Židé řekli: "Chce si snad vzít život, že říká: Kam já jdu, tam vy nemůžete přijít?"
Jan 8:23 I řekl jim: "Vy jste zdola, ale já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa.
Jan 8:24 Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že já to jsem, zemřete ve svých hříších."
Jan 8:25 Řekli jemu: "Kdo jsi ty?" Ježíš jim odpověděl: "Co vám od začátku říkám.
Jan 8:26 Mám o vás mnoho co říci, a to slova soudu; ten, který mě poslal, je pravdivý, a já oznamuji světu to, co jsem slyšel od něho."
Jan 8:27 Nepoznali, že k nim mluví o Otci.
Jan 8:28 Ježíš jim řekl: "Teprve, až vyvýšíte Syna člověka, poznáte, že já jsem to a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil Otec.
Jan 8:29 Ten, který mě poslal, je se mnou; nenechal mě samotného, neboť stále dělám, co se líbí jemu."
Jan 8:30 Když takto mluvil, mnozí v něho uvěřili.
Jan 8:31 Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky.
Jan 8:32 Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými."
Jan 8:33 Odpověděli mu: "Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: stanete se svobodnými?"
Jan 8:34 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.
Jan 8:35 Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn.
Jan 8:36 Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni.
Jan 8:37 Vím, že jste potomci Abrahamovi; ale chcete mě zabít, neboť pro mé slovo není u vás místa.
Jan 8:38 Já mluvím o tom, co jsem viděl u Otce; a vy děláte, co jste slyšeli od vašeho otce."
Jan 8:39 Odpověděli mu: "Náš otec je Abraham." Ježíš jim řekl: "Kdybyste byli děti Abrahamovy, jednali byste jako on.
Jan 8:40 Já jsem mluvil pravdu, kterou jsem slyšel od Boha, a vy mě chcete zabít. Tak Abraham nejednal.
Jan 8:41 Vy konáte skutky svého otce." Řekli mu: "Nenarodili jsme se ze smilstva, máme jednoho Otce, Boha."
Jan 8:42 Ježíš jim řekl: "Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal.
Jan 8:43 Proč mou řeč nechápete? Proto, že nemůžete snést mé slovo.
Jan 8:44 Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.
Jan 8:45 Já mluvím pravdu, a proto mi nevěříte.
Jan 8:46 Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? Mluvím-li pravdu, proč mi nevěříte?
Jan 8:47 Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste."
Jan 8:48 Židé mu odpověděli: "Neřekli jsme správně, že jsi Samařan a jsi posedlý zlým duchem?"
Jan 8:49 Ježíš odpověděl: "Nejsem posedlý, ale vzdávám čest svému Otci, vy však mi čest upíráte.
Jan 8:50 Já sám nehledám svou slávu. Jest, kdo ji pro mne hledá, a ten soudí.
Jan 8:51 Amen, amen, pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky."
Jan 8:52 Židé mu řekli: "Teď jsme poznali, že jsi posedlý! Umřel Abraham, stejně i proroci, a ty pravíš: Kdo zachovává mé slovo, neokusí smrti navěky."
Jan 8:53 Jsi snad větší, než náš otec Abraham, který umřel? Také proroci umřeli. Co ze sebe děláš?"
Jan 8:54 Ježíš odpověděl: "Kdybych oslavoval sám sebe, má sláva by nic nebyla. Mne oslavuje můj Otec, o němž vy říkáte, že je to váš Bůh.
Jan 8:55 Vy jste ho nepoznali, ale já ho znám. Kdybych řekl, že ho neznám, budu lhář jako vy. Ale znám ho a jeho slovo zachovávám.
Jan 8:56 Váš otec Abraham zajásal, že spatří můj den; spatřil jej a zaradoval se."
Jan 8:57 Židé mu řekli: "Ještě ti není padesát a viděl jsi Abrahama?"
Jan 8:58 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem."
Jan 8:59 Tu se chopili kamenů a chtěli je po něm házet. Ježíš se však ukryl v zástupu a vyšel z chrámu.
Jan 9:1 Cestou uviděl člověka, který byl od narození slepý.
Jan 9:2 Jeho učedníci se ho zeptali: "Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?"
Jan 9:3 Ježíš odpověděl: "Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží.
Jan 9:4 Musíme konat skutky toho, který mě poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat.
Jan 9:5 Pokud jsem na světě, jsem světlo světa."
Jan 9:6 Když to řekl, plivl na zem, udělal ze sliny bláto, potřel slepému tím blátem oči
Jan 9:7 a řekl mu: "Jdi, umyj se v rybníce Siloe." (To jméno znamená 'Poslaný'.) On tedy šel, umyl se, a když se vrátil, viděl.
Jan 9:8 Sousedé a ti, kteří jej dříve vídali žebrat, se ptali: "Není to ten, kdo tu sedával a žebral?"
Jan 9:9 Jedni říkali: "Je to on." Jiní pak: "Není, ale je mu podoben." On sám řekl: "Jsem to já."
Jan 9:10 I řekli mu: "Jak to, že se ti otevřely oči?"
Jan 9:11 Odpověděl: "Člověk jménem Ježíš udělal bláto, potřel mi oči a řekl mi: Jdi k Siloe a umyj se! Šel jsem tedy, umyl jsem se a vidím."
Jan 9:12 Řekli mu: "Kde je ten člověk?" Odpověděl: "To nevím."
Jan 9:13 Přivedou toho, který byl dříve slepý, k farizeům;
Jan 9:14 toho dne, kdy Ježíš udělal bláto a otevřel mu oči, byla totiž sobota.
Jan 9:15 Proto se ho farizeové znovu dotazovali, jak nabyl zraku. A on jim řekl: "Položil mi bláto na oči, umyl jsem se a vidím."
Jan 9:16 Někteří z farizeů říkali: "Ten člověk není od Boha, protože nezachovává sobotu." Jiní naopak říkali: "Jak by mohl hříšný člověk činit taková znamení?" A došlo mezi nimi k roztržce.
Jan 9:17 Řekli tedy znovu tomu slepému: "Za koho ty jej pokládáš, když ti otevřel oči?" On odpověděl: "Je to prorok."
Jan 9:18 Židé nevěřili, že byl slepý a že prohlédl, dokud si nezavolali jeho rodiče
Jan 9:19 a nezeptali se jich: "Je to váš syn, o němž říkáte, že se narodil slepý? Jak to že nyní vidí?"
Jan 9:20 Rodiče odpověděl: "Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý.
Jan 9:21 Jak to, že nyní vidí, to nevíme, a kdo mu otevřel oči, také ne. Jeho se zeptejte, je dospělý, ať mluví sám za sebe!"
Jan 9:22 To řekli jeho rodiče, protože se báli Židů, neboť Židé se usnesli, aby ten, kdo kdo Ježíš vyzná jako Mesiáše, byl vyloučen ze synagógy.
Jan 9:23 Proto řekli jeho rodiče: Je dospělý, zeptejte se ho!
Jan 9:24 Zavolali tedy ještě jednou toho člověka, který byl dříve slepý, a řekli mu: "Vyznej před Bohem pravdu! My víme, že ten člověk je hříšník."
Jan 9:25 Odpověděl: "Je-li hříšník, nevím; jedno však vím, že jsem byl slepý a nyní vidím."
Jan 9:26 Řekli mu: "Co s tebou učinil? Jak ti otevřel oči?"
Jan 9:27 Odpověděl jim: "Již jsem vám to řekl, ale vy jste to nevzali na vědomí. Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se snad i vy stát jeho učedníky?"
Jan 9:28 Osopili se na něho: "Ty jsi jeho učedník, ale my jsme učedníci Mojžíšovi.
Jan 9:29 My víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, o tomhle však nevíme, odkud je."
Jan 9:30 Ten člověk jim odpověděl: "To je právě divné: Vy nevíte odkud je - a otevřel mi oči!
Jan 9:31 Víme, že hříšníky Bůh neslyší; slyší však toho, kdo ctí a činí jeho vůli.
Jan 9:32 Co je svět světem, nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči slepého od narození.
Jan 9:33 Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nemohl by nic takového učinit."
Jan 9:34 Odpověděli mu: "Celý ses narodil v hříchu, a nás chceš poučovat?" A vyhnali ho.
Jan 9:35 Ježíš se dověděl, že ho vyhnali; vyhledal ho a řekl mu: "Věříš v Syna člověka?"
Jan 9:36 Odpověděl: "A kdo je to, pane, abych v něho uvěřil?"
Jan 9:37 Ježíš mu řekl: "Vidíš ho; je to ten, kdo s tebou mluví."
Jan 9:38 On na to řekl: "Věřím, Pane," a padl před ním na kolena.
Jan 9:39 Ježíš řekl: "Přišel jsem na tento svět k soudu: aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí."
Jan 9:40 Farizeové, kteří tam byli, to slyšeli a řekli mu: "Jsme snad i my slepí?"
Jan 9:41 Ježíš jim odpověděl: "Kdybyste byli slepí, hřích byste neměli. Vy však říkáte: Vidíme. A tak zůstáváte v hříchu."
Jan 10:1 "Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič.
Jan 10:2 Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí.
Jan 10:3 Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je.
Jan 10:4 Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas.
Jan 10:5 Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají."
Jan 10:6 Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci.
Jan 10:7 Řekl jim tedy Ježíš znovu: "Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce.
Jan 10:8 Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly.
Jan 10:9 Já
