Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: 1. kniha MojžíšovaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pátek, 10. ledna, 2020
1. kniha Mojžíšova
[zkr. = Gn]
řekl: "Hle, tu je val a tu je posvátný sloup, který jsem vztyčil mezi sebou a tebou.
Gn 31:52 Svědkem je tento val, svědkem je i posvátný sloup, že já nepřekročím tento val proti tobě a ty nepřekročíš tento val a tento sloup proti mně se zlým úmyslem.
Gn 31:53 Ať mezi námi soudí Bůh Abrahamův a bůh Náchorův, bůh jejich otce!" A Jákob se zapřisáhl při Strachu svého otce Izáka.
Gn 31:54 Pak Jákob připravil na té hoře obětní hod. Povolal své bratry, aby pojedli chléb. Jedli tedy chléb a přenocovali na té hoře.
Gn 32:1 Za časného jitra políbil Lában své vnuky a dcery, požehnal jim a vracel se opět ke svému domovu.
Gn 32:2 Jákob šel svou cestou. Tu se s ním srazili Boží poslové.
Gn 32:3 Jakmile je Jákob spatřil, zvolal: "To je tábor Boží", a to místo pojmenoval Machanajim (to je Tábořiště).
Gn 32:4 Pak Jákob vyslal napřed posly ke svému bratru Ezauovi do země Seíru, na pole Edómské,
Gn 32:5 a přikázal jim: "Vyřiďte mému pánu Ezauovi toto: Tvůj otrok Jákob vzkazuje: Až dosud jsem prodléval jako host u Lábana.
Gn 32:6 Mám voly a osly, ovce, služebníky a služky. Posílám o tom zprávu tobě, svému pánu, abych získal tvoji přízeň."
Gn 32:7 Poslové se vrátili k Jákobovi a řekli: "Přišli jsme k tvému bratru Ezauovi, ale on ti už jde vstříc a je s ním čtyři sta mužů."
Gn 32:8 Tu padla na Jákoba veliká bázeň a tíseň. Rozdělil proto lid, který byl s ním, i brav a skot a velbloudy do dvou táborů,
Gn 32:9 neboť si řekl: "Přijde-li Ezau k prvnímu táboru a pobije jej, může ještě zbylý tábor vyváznout."
Gn 32:10 Dále Jákob řekl: "Bože mého otce Abrahama a Bože mého otce Izáka, Hospodine, tys mi pravil: »Navrať se do své země a do svého rodiště a já se postarám, aby se ti dobře vedlo.«
Gn 32:11 Nejsem hoden veškerého tvého milosrdenství a vší tvé věrnosti, které jsi svému služebníku prokázal. Tento Jordán jsem překročil s holí, a teď mám dva tábory.
Gn 32:12 Vytrhni mě prosím z ruky mého bratra, z ruky Ezauovy, neboť se ho bojím, aby nepřišel a nezabil mě, matku nad dětmi.
Gn 32:13 Ty jsi přece řekl: »Určitě se postarám o tvé dobro a tvé potomstvo rozmnožím jako mořský písek, jejž nelze pro množství sečíst.«"
Gn 32:14 A přenocoval tam té noci. Pak vzal z toho, co vyzískal, dar na usmířenou pro svého bratra Ezaua:
Gn 32:15 dvě stě koz a dvacet kozlů, dvě stě bahnic a dvacet beranů,
Gn 32:16 třicet velbloudic se sajícími mláďaty, čtyřicet krav a deset býků, dvacet oslic a deset oslů.
Gn 32:17 To vše předal svým služebníkům, každé stádečko zvlášť, a řekl jim: "Jděte napřed a ponechte mezi jednotlivými stádečky odstup."
Gn 32:18 A prvnímu přikázal: "Až se s tebou setká můj bratr Ezau a zeptá se tě čí jsi a kam jdeš a čí je to, co ženeš před sebou,
Gn 32:19 odvětíš: »Je to dar od tvého otroka Jákoba, poslaný jeho pánu Ezauovi; on sám je za námi.«"
Gn 32:20 Tak přikázal i druhému a třetímu a všem, kteří šli za stádečky. Řekl: "V tomto smyslu mluvte s Ezauem, až na něj narazíte.
Gn 32:21 A dodejte: »Také tvůj otrok Jákob je za námi, neboť řekl: Darem, který jde přede mnou, chci ho usmířit a teprve potom spatřit jeho tvář. Snad mě přijme milostivě.«"
Gn 32:22 Šli tedy napřed s darem, zatímco on přenocoval oné noci v táboře.
Gn 32:23 A té noci vstal, vzal obě své ženy i obě své služky a jedenáct svých synů a přebrodil se přes Jabok.
Gn 32:24 Vzal je a převedl je přes potok se vším, co měl.
Gn 32:25 Pak zůstal Jákob sám a tu s ním kdosi zápolil, dokud nevzešla jitřenka.
Gn 32:26 Když viděl, že Jákoba nepřemůže, poranil mu při zápolení kyčelní kloub, takže se mu vykloubil.
Gn 32:27 Neznámý řekl: "Pusť mě, vzešla jitřenka." Jákob však odvětil: "Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš."
Gn 32:28 Otázal se: "Jak se jmenuješ?" Odpověděl: "Jákob."
Gn 32:29 Tu řekl: "Nebudou tě už jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls."
Gn 32:30 A Jákob ho žádal: "Pověz mi přece své jméno!" Ale on odvětil: "Proč se ptáš na mé jméno?" A požehnal mu tam.
Gn 32:31 I pojmenoval Jákob to místo Peníel (to je Tvář Boží), neboť řekl: "Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl mi zachován život."
Gn 32:32 Slunce mu vzešlo, když minul Penúel, ale v kyčli byl chromý.
Gn 32:33 Synové Izraelovi nejedí až podnes šlachu při kyčelním kloubu, protože Bůh poranil Jákobovi šlachu kyčelního kloubu.
Gn 33:1 Potom se Jákob rozhlédl a vidí, že přichází Ezau a s ním čtyři sta mužů. I rozdělil zvlášť děti Lejiny a Rácheliny a obou otrokyň.
Gn 33:2 Dopředu postavil otrokyně a jejich děti, za ně Leu s jejími dětmi a Ráchel s Josefem dozadu.
Gn 33:3 Sám se ubíral před nimi a sedmkrát se poklonil až k zemi, než k svému bratrovi přistoupil.
Gn 33:4 Ezau se k němu rozběhl a objal ho, padl mu kolem krku a políbil ho; oba zaplakali.
Gn 33:5 Pak se Ezau rozhlédl a spatřil ženy a děti. Tázal se: "Koho to máš s sebou?" Jákob odvětil: "To jsou děti, jimiž Bůh milostivě obdaroval tvého otroka."
Gn 33:6 Mezitím přistoupily otrokyně se svými dětmi a poklonily se.
Gn 33:7 Pak přistoupila i Lea a její děti a poklonily se. Naposled přistoupil Josef a Ráchel a poklonili se.
Gn 33:8 Ezau se otázal: "K čemu je celý ten tábor, s kterým jsem se setkal?" Odvětil: "Abych získal přízeň svého pána."
Gn 33:9 Ezau řekl: "Mám dost, bratře. Ponech si, co máš."
Gn 33:10 Ale Jákob naléhal: "Jestliže jsem získal tvoji přízeň, přijmi prosím ode mne ten dar, vždyť smím vidět tvou tvář, a to je jako bych viděl tvář Boží. Tak přívětivě jsi mě přijal!
Gn 33:11 Přijmi prosím z mého požehnání, co jsem ti přinesl, neboť Bůh se nade mnou smiloval a mám všeho dost." Tak ho nutil, až Ezau přijal.
Gn 33:12 A navrhl: "Vydejme se na cestu, půjdu s tebou."
Gn 33:13 Ale on mu odvětil: "Můj pán ví, že děti jsou útlé a že mám s sebou březí ovce a krávy. Budou-li hnány po celý den, všechny ovce uhynou.
Gn 33:14 Nechť se prosím můj pán ubírá před svým otrokem a já potáhnu pomalu, jak může jít stádo, které je přede mnou, a jak mohou děti; pak přijdu k svému pánu do Seíru."
Gn 33:15 Ezau na to řekl: "Dovol, abych ti tu ponechal několik svých lidí." On však odvětil: "K čemu to? Jen když jsem získal přízeň svého pána."
Gn 33:16 A tak se Ezau toho dne vrátil svou cestou do Seíru,
Gn 33:17 kdežto Jákob vytáhl do Sukótu a vystavěl dům a pro svůj dobytek udělal přístřešky. Proto pojmenoval to místo Sukót (to je Přístřešky).
Gn 33:18 Potom přišel Jákob cestou z Rovin aramských pokojně k městu Šekemu, které je v zemi kenaanské. Utábořil se před městem
Gn 33:19 a od synů Chamóra, otce Šekemova, koupil za sto kesít díl pole, na němž si postavil stan.
Gn 33:20 I zřídil tam oltář a nazval jej Él je Bůh Izraelův.
Gn 34:1 Dína, kterou Jákobovi porodila Lea, si vyšla, aby se podívala na dcery té země.
Gn 34:2 Uviděl ji Šekem, syn Chivejce Chamóra, knížete země, vzal ji a ležel s ní, a tak ji ponížil.
Gn 34:3 Přilnul však k Díně, dceři Jákobově, celou duší, zamiloval si tu dívku a vemlouval se do jejího srdce.
Gn 34:4 Svému otci Chamórovi pak Šekem řekl: "Vezmi mně to děvčátko za ženu."
Gn 34:5 Když Jákob uslyšel, že Šekem jeho dceru Dínu poskvrnil, byli jeho synové na poli s dobytkem. Jákob mlčel, dokud nepřišli.
Gn 34:6 Šekemův otec Chamór pak vyšel k Jákobovi, aby s ním promluvil.
Gn 34:7 Jákobovi synové přišli z pole, jakmile o tom uslyšeli. Bolestně to ty muže ranilo a velmi se rozlítili. Vždyť spáchal v Izraeli hanebnost, ležel s dcerou Jákobovou, a to je nepřípustné.
Gn 34:8 Chamór s nimi mluvil takto: "Můj syn Šekem lpí na vaší dceři celou duší. Dejte mu ji prosím za ženu.
Gn 34:9 Spřízněte se s námi, dávejte své dcery nám a berte si dcery naše.
Gn 34:10 Můžete sídlit s námi, je před vámi celá země. Usaďte se, volně v ní obchodujte a mějte ji jako vlastní."
Gn 34:11 Také Šekem jejímu otci a jejím bratrům řekl: "Kéž bych získal vaši přízeň. Dám vám, oč mě požádáte.
Gn 34:12 Určete mi jakkoli veliké věno i dar. Dám vám, oč mě požádáte, jen mi tu dívku dejte za ženu!"
Gn 34:13 Avšak Jákobovi synové odpověděli Šekemovi a jeho otci Chamórovi lstivě. Jednali tak proto, že jejich sestru Dínu poskvrnil.
Gn 34:14 Řekli jim: "To my nemůžeme udělat, abychom dali svou sestru muži neobřezanému, byla by to pro nás potupa.
Gn 34:15 Svolíme jen tehdy, budete-li jako my: dá-li se u vás každý mužského pohlaví obřezat.
Gn 34:16 Pak vám budeme dávat své dcery a budeme si brát dcery vaše, usídlíme se u vás a staneme se jedním lidem.
Gn 34:17 Jestliže nás neuposlechnete a nedáte se obřezat, vezmeme svou dceru a odejdeme."
Gn 34:18 Chamórovi i jeho synu Šekemovi se jejich slova líbila.
Gn 34:19 Mládenec nemeškal a vykonal to, neboť si Jákobovu dceru oblíbil. V otcově domě byl ze všech nejváženější.
Gn 34:20 Chamór a jeho syn Šekem přišli k bráně svého města a promluvili k mužům svého města:
Gn 34:21 "Tito muži se k nám chovají pokojně. Ať se tedy usídlí v zemi a volně v ní obchodují. Ať je pro ně tato země na všechny strany otevřená. My si budeme brát za ženy jejich dcery a budeme jim dávat dcery své.
Gn 34:22 Avšak aby s námi bydlili jako jeden lid, svolí ti muži jen tehdy, dá-li se u nás každý mužského pohlaví obřezat, jako jsou obřezáni oni.
Gn 34:23 Nebudou tak jejich stáda a majetek i všechen jejich dobytek patřit nám? Buďme jen svolni a oni se u nás usídlí."
Gn 34:24 Poslechli tedy Chamóra a jeho syna Šekema všichni, kdo měli právo vycházet k bráně jeho města; dal se obřezat každý mužského pohlaví, kdo vycházel k bráně jeho města.
Gn 34:25 Ale třetího dne, když byli v bolestech, vtrhli bezpečně do města s mečem v ruce dva Jákobovi synové, Šimeón a Lévi, bratři Díny, a všechny mužského pohlaví povraždili.
Gn 34:26 Zavraždili mečem také Chamóra a jeho syna Šekema, vzali z Šekemova domu Dínu a odešli.
Gn 34:27 Na pobité potom přišli Jákobovi synové a za poskvrnění své sestry město vyloupili.
Gn 34:28 Pobrali jejich brav a skot i jejich osly a co bylo v městě i na poli.
Gn 34:29 Zajali všechny jejich děti a jejich ženy a uloupili všechno jejich jmění, vše, co bylo v domě.
Gn 34:30 I řekl Jákob Šimeónovi a Lévimu: "Přivedete mě do zkázy, způsobili jste, že vzbuzuji nelibost u obyvatel země, u Kenaanců a Perizejců. Mám málo lidí. Seberou-li se proti mně, pobijí mě a budu vyhuben já i můj dům."
Gn 34:31 Odvětili: "Což směl s naší sestrou zacházet jako s děvkou?"
Gn 35:1 I řekl Bůh Jákobovi: "Vstaň a vystup do Bét-elu, usaď se tam a udělej tam oltář Bohu, který se ti ukázal, když jsi prchal před svým bratrem Ezauem."
Gn 35:2 Jákob tedy řekl svému domu i všem, kteří byli s ním: "Zbavte se cizích bohů, které máte mezi sebou! Očisťte se, převlékněte si šat,
Gn 35:3 budeme putovat do Bét-elu. Chci tam udělat oltář Bohu, který mi odpověděl v den mého soužení a byl se mnou na cestě, kterou jsem šel."
Gn 35:4 Odevzdali tedy Jákobovi všechny cizí bůžky, které u sebe měli, i všechny náušnice a Jákob je zakopal pod posvátným stromem u Šekemu.
Gn 35:5 Potom táhli dál. Na okolní města padl děs Boží; proto Jákobovy syny nepronásledovali.
Gn 35:6 Tak přišel Jákob i všechen lid, který byl s ním, do Lúzu, to je do Bét-elu v zemi kenaanské.
Gn 35:7 Tam vybudoval oltář a vzýval na tom místě Boha Bét-elu, neboť se mu tam zjevil sám Bůh, když prchal před svým bratrem.
Gn 35:8 Zde zemřela Rebečina chůva Debora a byla pochována dole u Bét-elu pod posvátným dubem, který pojmenoval Posvátný dub pláče.
Ge
Text bible pro den: Sobota, 11. ledna, 2020
1. kniha Mojžíšova
[zkr. = Gn] n 35:9 I ukázal se Bůh znovu Jákobovi, když přišel z Rovin aramských, a požehnal mu
Gn 35:10 slovy: "Tvé jméno bylo Jákob; už nebudeš zván Jákob, tvé jméno bude Izrael." A dal mu jméno Izrael.
Gn 35:11 Dále mu Bůh řekl: "Já jsem Bůh všemohoucí. Ploď a množ se; vzejde z tebe národ a společenství pronárodů, i králové vzejdou z tvých beder.
Gn 35:12 Zemi, kterou jsem dal Abrahamovi a Izákovi, tu dám tobě; tvému potomstvu dám tuto zemi."
Gn 35:13 Potom Bůh vystoupil od něho z toho místa, kde s ním mluvil.
Gn 35:14 A Jákob na tom místě, kde s ním mluvil, postavil posvátný sloup, sloup kamenný, a vykonal na něm úlitbu: polil jej svrchu olejem.
Gn 35:15 Místu, kde s ním mluvil Bůh, dal Jákob jméno Bét-el.
Gn 35:16 Potom z Bét-elu odtáhli. A když už byli nedaleko Efraty, Ráchel porodila; měla však těžký porod.
Gn 35:17 Když těžce rodila, pravila jí porodní bába: "Neboj se, máš zase syna!"
Gn 35:18 Ve chvíli, kdy umírala a život z ní unikal, pojmenovala ho Ben-óni (to je Syn mého zmaru), ale otec ho nazval Ben-jamín (to je Syn zdaru).
Gn 35:19 Ráchel umřela a byla pohřbena u cesty do Efraty, což je Betlém.
Gn 35:20 Jákob nad jejím hrobem postavil pamětní sloup, a to je památník Ráchelina hrobu až dodnes.
Gn 35:21 Potom táhl Izrael dál a postavil svůj stan opodál Migdal-ederu.
Gn 35:22 Když Izrael přebýval v oné zemi, šel Rúben a ležel s ženinou svého otce Bilhou. Izrael se o tom doslechl... Synů Jákobových bylo dvanáct.
Gn 35:23 Synové Lejini: Rúben, Jákobův prvorozený, Šimeón a Lévi, Juda, Isachar a Zabulón.
Gn 35:24 Synové Ráchelini: Josef a Benjamín.
Gn 35:25 Synové Rácheliny otrokyně Bilhy: Dan a Neftalí.
Gn 35:26 A synové Lejiny otrokyně Zilpy: Gád a Ašer. To jsou synové Jákobovi, kteří se mu narodili v Rovinách aramských.
Gn 35:27 Jákob přišel k svému otci Izákovi do Mamre, do Kirjat-arby, což je Chebrón, kde Abraham a Izák pobývali jako hosté.
Gn 35:28 Izák se dožil sto osmdesáti let.
Gn 35:29 I zesnul Izák a zemřel a byl připojen k svému lidu, stár a sytý dnů. Jeho synové Ezau a Jákob ho pochovali.
Gn 36:1 Toto je rodopis Ezauův, to je Edómův.
Gn 36:2 Ezau si vzal ženy z dcer kenaanských: Ádu, dceru Chetejce Elóna, a Oholíbamu, dceru Anovu, vnučku Chivejce Sibeóna,
Gn 36:3 dále Basematu, dceru Izmaelovu, sestru Nebajótovu.
Gn 36:4 Áda porodila Ezauovi Elífaza a Basemat porodila Reúela.
Gn 36:5 Oholíbama porodila Jeúše, Jaelama a Kóracha. To jsou synové Ezauovi, kteří se mu narodili v kenaanské zemi.
Gn 36:6 Ezau pak vzal své ženy, syny a dcery i všechny lidi svého domu, stádo a všechen dobytek i všechen majetek, jehož v kenaanské zemi nabyl, a odešel od svého bratra Jákoba pryč do seírské země.
Gn 36:7 Jmění, jehož nabyli, bylo totiž tak značné, že nemohli sídlit pospolu, a země, v níž pobývali jako hosté, jim nemohla pro jejich stáda stačit.
Gn 36:8 Proto se Ezau usadil v Seírském pohoří. Ezau, to je Edóm.
Gn 36:9 To je tedy rodopis Ezaua, praotce Edómu, v Seírském pohoří.
Gn 36:10 Toto jsou jména synů Ezauových: Elífaz, syn Ezauovy ženy Ády, Reúel, syn Ezauovy ženy Basematy.
Gn 36:11 Synové Elífazovi jsou: Téman, Ómar, Sefó, Gátam a Kenaz.
Gn 36:12 Ženina Ezauova syna Elífaza byla Timna a ta porodila Elífazovi Amáleka. To jsou vnuci Ezauovy ženy Ády.
Gn 36:13 A toto jsou synové Reúelovi: Nachat a Zerach, Šama a Miza. To jsou vnuci Ezauovy ženy Basematy.
Gn 36:14 A toto jsou synové Ezauovy ženy Oholíbamy, dcery Anovy, vnučky Sibeónovy: porodila Ezauovi Jeúše, Jaelama a Kóracha.
Gn 36:15 Toto jsou pohlaváři synů Ezauových. Synové Ezauova prvorozence Elífaza: pohlavár Téman, pohlavár Ómar, pohlavár Sefó, pohlavár Kenaz,
Gn 36:16 pohlavár Kórach, pohlavár Gátam, pohlavár Amálek. To jsou elífazovští pohlaváři v edómské zemi, vnuci Ádini.
Gn 36:17 A toto jsou synové Ezauova syna Reúela: pohlavár Nachat, pohlavár Zerach, pohlavár Šama, pohlavár Miza. To jsou reúelovští pohlaváři v edómské zemi, vnuci Ezauovy ženy Basematy.
Gn 36:18 A toto jsou synové Ezauovy ženy Oholíbamy: pohlavár Jeúš, pohlavár Jaelam, pohlavár Kórach. To jsou pohlaváři Ezauovy ženy Oholíbamy, dcery Anovy.
Gn 36:19 To jsou synové Ezauovi a to jsou jejich pohlaváři. To je Edóm.
Gn 36:20 Toto jsou synové Chorejce Seíra, praobyvatelé této země: Lótan a Šóbal, Sibeón a Ana,
Gn 36:21 Dišón, Eser a Díšan. To jsou chorejští pohlaváři, Seírovi synové v edómské zemi.
Gn 36:22 Lótanovi synové jsou Chorí a Hémam; Lótanova sestra je Timna.
Gn 36:23 A toto jsou synové Šóbalovi: Alván, Manachat a Ébal, Šefó a Ónam.
Gn 36:24 Toto jsou synové Sibeónovi: Aja a Ana. To byl ten Ana, který našel ve stepi horké prameny, když pásl osly svého otce Sibeóna.
Gn 36:25 A toto jsou Anovy děti: Dišón a Oholíbama, dcera Anova.
Gn 36:26 A toto jsou synové Díšanovi: Chemdán a Ešbán, Jitrán a Keran.
Gn 36:27 Toto jsou synové Eserovi: Bilhán, Zaavan a Akan.
Gn 36:28 Toto jsou synové Díšanovi: Ús a Aran.
Gn 36:29 Toto jsou chorejští pohlaváři: pohlavár Lótan, pohlavár Šóbal, pohlavár Sibeón, pohlavár Ana,
Gn 36:30 pohlavár Dišón, pohlavár Eser, pohlavár Díšan. To jsou chorejští pohlaváři podle seznamu pohlavárů v seírské zemi.
Gn 36:31 A toto jsou králové, kteří kralovali v edómské zemi, dříve než kraloval král synům izraelským.
Gn 36:32 V Edómu kraloval Bela, syn Beórův, a jeho město se jmenovalo Dinhaba.
Gn 36:33 Když Bela zemřel, stal se po něm králem Zerachův syn Jóbab z Bosry.
Gn 36:34 Když zemřel Jóbab, stal se po něm králem Chušam z témanské země.
Gn 36:35 Když zemřel Chušam, stal se po něm králem Bedadův syn Hadad, který porazil Midjána na Moábském poli. Jeho město se jmenovalo Avít.
Gn 36:36 Když zemřel Hadad, stal se po něm králem Samla z Masreky.
Gn 36:37 Když zemřel Samla, stal se po něm králem Šaul z Rechobótu nad Řekou.
Gn 36:38 Když zemřel Šaul, stal se po něm králem Akbórův syn Baal-chanan.
Gn 36:39 Když zemřel Akbórův syn Baal-chanan, stal se po něm králem Hadar. Jeho město se jmenovalo Paú a jméno jeho ženy bylo Mehetabel; byla to dcera Matredy, vnučka Mé-zahabova.
Gn 36:40 Toto jsou tedy jména ezauovských pohlavárů podle jejich čeledí a míst, jmenovitě: pohlavár Timna, pohlavár Alva, pohlavár Jetet,
Gn 36:41 pohlavár Oholíbama, pohlavár Ela, pohlavár Pínon,
Gn 36:42 pohlavár Kenaz, pohlavár Téman, pohlavár Mibsár,
Gn 36:43 pohlavár Magdíel, pohlavár Iram. To jsou edómští pohlaváři podle sídlišť v zemi jejich vlastnictví. To je Ezau, praotec Edómu.
Gn 37:1 I usadil se Jákob v zemi, v níž jeho otec pobýval jako host, v zemi kenaanské.
Gn 37:2 Toto je rodopis Jákobův. Sedmnáctiletý Josef pásal se svými bratry ovce. Byl to mládenec, který býval se syny žen svého otce, Bilhy a Zilpy. Josef přinášel svému otci o svých bratrech zlé zprávy.
Gn 37:3 Izrael Josefa miloval ze všech svých synů nejvíce; vždyť to byl syn jeho stáří. Proto mu udělal pestře tkanou suknici.
Gn 37:4 Když bratři viděli, že ho otec miluje nade všechny bratry, začali ho nenávidět a nepromluvili na něho pokojného slova.
Gn 37:5 Jednou měl Josef sen a pověděl jej svým bratrům; nenáviděli ho pak ještě více.
Gn 37:6 Řekl jim totiž: "Slyšte prosím, jaký jsem měl sen:
Gn 37:7 Vážeme na poli snopy. Tu povstane můj snop a zůstane stát. A hle, vaše snopy obcházely kolem něho a klaněly se mému snopu."
Gn 37:8 Bratři mu odpověděli: "To budeš nad námi kralovat jako král či mezi námi vládnout jako vladař?" A nenáviděli ho pro jeho sny a pro jeho slova ještě víc.
Gn 37:9 Měl pak ještě jiný sen a vypravoval jej svým bratrům: "Měl jsem opět sen: Klanělo se mi slunce, měsíc a jedenáct hvězd."
Gn 37:10 To vyprávěl otci a bratrům. Otec ho okřikl: "Jaký žes to měl sen? Že i já, tvá matka a tvoji bratři přijdeme, abychom se před tebou skláněli k zemi?"
Gn 37:11 Bratři na něho žárlili, ale otec na to nepřestával myslet.
Gn 37:12 Bratři pak odešli, aby pásli ovce svého otce v Šekemu.
Gn 37:13 Tu Izrael řekl Josefovi: "Zdalipak nepasou tvoji bratři v Šekemu? Pojď, rád bych tě za nimi poslal." On mu odvětil: "Tu jsem."
Gn 37:14 Izrael mu řekl: "Jdi a podívej se, je-li s tvými bratry a s ovcemi vše v pořádku, a podej mi zprávu." Poslal ho tedy z chebrónské doliny a on přišel do Šekemu.
Gn 37:15 Tu ho nalezl nějaký muž, jak bloudí po poli, a zeptal se ho: "Co hledáš?"
Gn 37:16 Odvětil: "Hledám své bratry. Pověz mi prosím, kde pasou."
Gn 37:17 Muž mu řekl: "Odtáhli odtud. Slyšel jsem, jak říkají: »Pojďme do Dótanu.«" Josef tedy šel za svými bratry a nalezl je v Dótanu.
Gn 37:18 Jakmile ho v dálce spatřili, ještě než se k nim přiblížil, smluvili se proti němu, že ho usmrtí.
Gn 37:19 Řekli si mezi sebou: "Hle, mistr snů sem přichází!
Gn 37:20 Pojďte, zabijme ho! Pak ho vhodíme do některé cisterny a řekneme: Sežrala ho divá zvěř. A uvidíme, co bude z jeho snů!"
Gn 37:21 Když to uslyšel Rúben, rozhodl se vysvobodit ho z jejich rukou. Zvolal: "Přece ho nebudeme ubíjet!"
Gn 37:22 Dále jim Rúben řekl: "Neprolévejte krev. Vhoďte ho do cisterny, která je ve stepi, ale ruku na něj nevztahujte!" Chtěl ho z rukou bratrů vysvobodit a přivést k otci.
Gn 37:23 Jakmile Josef přišel k bratrům, strhli z něho suknici, tu suknici pestře tkanou, kterou měl na sobě.
Gn 37:24 Vzali ho a hodili do cisterny. Cisterna byla prázdná, bez vody.
Gn 37:25 Pak se posadili, aby jedli chléb. Tu se rozhlédli a spatřili, jak od Gileádu přichází karavana Izmaelců; jejich velbloudi nesli ladanum, mastix a masti. Táhli s tím dolů do Egypta.
Gn 37:26 Juda řekl bratrům: "Čeho tím dosáhneme, když svého bratra zabijeme a jeho krev zatajíme?
Gn 37:27 Pojďte, prodejme ho Izmaelcům, ale sami na něho nesahejme; vždyť je to náš rodný bratr." Bratři ho uposlechli.
Gn 37:28 Když midjánští obchodníci jeli kolem, vytáhli Josefa z cisterny a prodali ho Izmaelcům za dvacet šekelů stříbra. Ti přivedli Josefa do Egypta.
Gn 37:29 Když se Rúben vrátil k cisterně, vidí, že tam Josef není. Roztrhl své roucho,
Gn 37:30 vrátil se k bratrům a naříkal: "Ten hoch tam není. Co si jen, co si jen počnu?"
Gn 37:31 Tu vzali bratři Josefovu suknici, porazili kozla a suknici namočili v krvi.
Gn 37:32 Tu pestře tkanou suknici pak dali donést otci se vzkazem: "Tohle jsme nalezli. Pozorně si to prosím prohlédni: Je to suknice tvého syna, nebo není?"
Gn 37:33 Když si ji prohlédl, zvolal: "Suknice mého syna! Sežrala ho divá zvěř! Rozsápán, rozsápán je Josef!"
Gn 37:34 I roztrhl Jákob svůj šat, přes bedra přehodil žíněné roucho a truchlil pro syna mnoho dní.
Gn 37:35 Přišli všichni jeho synové a všechny jeho dcery, aby ho potěšili, ale on se potěšit nedal. Naříkal: "Ve smutku sestoupím za synem do podsvětí." Tak oplakával otec Josefa.
Gn 37:36 A Medanci ho prodali do Egypta faraónovu dvořanu Potífarovi, veliteli tělesné stráže.
Gn 38:1 Stalo se pak v té době, že Juda odešel od svých bratrů a připojil se k adulamskému muži jménem Chíra.
Gn 38:2 Tam spatřil dceru kenaanského muže, který se jmenoval Šúa. Vzal si ji za ženu a vešel k ní.
Gn 38:3 Otěhotněla, porodila syna a Juda mu dal jméno Er.
Gn 38:4 Znovu otěhotněla, porodila syna a dala mu jméno Ónan.
Gn 38:5 Nato porodila ještě dalšího syna a dala mu jméno Šela. Bylo to v Kezíbu, kde jej porodila.
Gn 38:6 Juda dal Erovi, svému prvorozenému, manželku jménem Támar.
Gn 38:7 Judův prvorozený Er však byl v očích Hospodinových zlý, a proto jej Hospodin usmrtil.
Gn 38:8 Juda tedy řekl Ónanovi: "Vejdi k bratrově ženě, vezmi si ji podle švagrovského práva a postarej se tak svému bratru o potomstvo."
Gn 38:9 Ale Ónan věděl, že to potomstvo nebude patřit jemu; proto kdykoli vchá
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 12. ledna, 2020
1. kniha Mojžíšova
[zkr. = Gn]
zel k ženě svého bratra, vypouštěl semeno na zem, aby svému bratru nezplodil potomka.
Gn 38:10 Jeho počínání bylo v očích Hospodinových zlé, proto usmrtil i jeho.
Gn 38:11 Tehdy řekl Juda své snaše Támaře: "Usaď se v domě svého otce jako vdova, dokud nedospěje můj syn Šela." Říkal si však: "Jen aby také on nezemřel jako jeho bratři!" Támar tedy odešla a usadila se v otcovském domě.
Gn 38:12 Uplynulo mnoho dní. Judova manželka, dcera Šúova, zemřela. Když se Juda utěšil, putoval se svým adulamským přítelem Chírou za střihači svých ovcí do Timny.
Gn 38:13 Oznámili Támaře: "Tvůj tchán putuje do Timny ke stříži svých ovcí."
Gn 38:14 Tu odložila vdovské šaty, zastřela se rouškou, zahalila se a posadila se při vstupu do Énajimu, který je u cesty do Timny. Viděla totiž, že nebyla dána Šelovi za ženu, ačkoli už dospěl.
Gn 38:15 Když ji Juda uviděl, považoval ji za nevěstku, protože si zastřela tvář.
Gn 38:16 Obrátil se k ní, sedící při cestě, a řekl: "Dovol prosím, abych k tobě vešel." Nevěděl totiž, že je to jeho snacha. Otázala se: "Co mi dáš za to, že ke mně vejdeš?"
Gn 38:17 Odvětil: "Pošlu ti kůzle ze stáda." Řekla: "Ale dáš mi zástavu, než je pošleš."
Gn 38:18 Otázal se: "Co ti mám dát jako zástavu?" Odvětila: "Své pečetidlo se šňůrkou a hůl, kterou máš v ruce." Dal jí to a vešel k ní. A ona s ním otěhotněla.
Gn 38:19 Hned nato odešla, odložila roušku a oděla se do vdovských šatů.
Gn 38:20 Juda pak poslal kůzle po svém adulamském příteli, aby vyzvedl od té ženy zástavu; ten ji však nenalezl.
Gn 38:21 Vyptával se mužů toho místa: "Kde je ta kněžka, která byla v Énajimu u cesty?" Odpověděli: "Žádná kněžka zde nebyla."
Gn 38:22 Vrátil se k Judovi a řekl: "Nenašel jsem ji. Také mužové toho místa pravili: »Žádná kněžka zde nebyla.«"
Gn 38:23 Juda řekl: "Ať si to nechá; jen když nebudeme v opovržení. Vždyť jsem to kůzle poslal, ale tys ji nenašel."
Gn 38:24 Asi po třech měsících bylo Judovi oznámeno: "Tvá snacha Támar se dopustila smilstva a dokonce je již z toho smilstva těhotná." Juda řekl: "Vyveďte ji, ať je upálena."
Gn 38:25 Když už ji vedli, poslala svému tchánovi vzkaz: "Jsem těhotná s mužem, jemuž patří tyhle věci." A dodala: "Pohleď jen pozorně, čí je toto pečetidlo, šňůrka a hůl!"
Gn 38:26 Juda si je pozorně prohlédl a řekl: "Je spravedlivější než já; nedal jsem ji svému synu Šelovi." A už k ní nikdy nevešel.
Gn 38:27 Nastala chvíle jejího porodu, a hle, v jejím životě byla dvojčata.
Gn 38:28 Když rodila, jedno vystrčilo ruku. Porodní bába na ni rychle přivázala karmínovou nitku a řekla: "Toto vyjde první."
Gn 38:29 Ono však stáhlo ruku zpět, a hle, vyšel jeho bratr. Řekla: "Jakou trhlinou ses prodral!" A pojmenovali ho Peres (to je Trhlina).
Gn 38:30 Potom vyšel jeho bratr, který měl na ruce karmínovou nitku. Toho pojmenovali Zerach (to je Rozbřesk).
Gn 39:1 Josef byl odveden dolů do Egypta. Od Izmaelců, kteří ho tam dovedli, si ho koupil Egypťan Potífar, faraónův dvořan, velitel tělesné stráže.
Gn 39:2 S Josefem však byl Hospodin, takže ho provázel zdar; byl v domě svého egyptského pána.
Gn 39:3 Jeho pán viděl, že je s ním Hospodin a že všemu, co on činí, dopřává Hospodin zdaru.
Gn 39:4 Josef proto získal jeho přízeň a posluhoval mu. Potífar ho ustanovil správcem svého domu a svěřil mu všechno, co měl.
Gn 39:5 A od té chvíle, co ho Egypťan ustanovil ve svém domě nade vším, co měl, žehnal Hospodin jeho domu kvůli Josefovi. Hospodinovo požehnání bylo na všem, co měl, v domě i na poli.
Gn 39:6 Ponechal tedy všechno, co měl, v rukou Josefových. Nestaral se přitom o nic, leda o chléb, který jedl. Josef byl krásné postavy, krásného vzhledu.
Gn 39:7 Po těchto událostech se stalo, že se žena jeho pána do Josefa zahleděla a naléhala: "Spi se mnou!"
Gn 39:8 Ale on odmítl a ženě svého pána řekl: "Pokud mě tu můj pán má, nestará se o nic, co je v domě; svěřil mi všechno, co má.
Gn 39:9 V tomto domě není nikdo větší než já. Nevyňal z mé správy nic, jen tebe, protože jsi jeho manželka. Jak bych se tedy mohl dopustit takové špatnosti a prohřešit se proti Bohu!"
Gn 39:10 A třebaže se Josefovi nabízela den co den, nevyhověl jí, aby k ní ulehl a byl s ní.
Gn 39:11 Jednoho dne přišel do domu, aby vykonával svou práci. Nikdo z domácích v domě nebyl.
Gn 39:12 Tu ho chytila za oděv se slovy: "Spi se mnou!" Ale on jí nechal svůj oděv v ruce, utekl a vyběhl ven.
Gn 39:13 Když viděla, že jí nechal svůj oděv v ruce a utekl ven,
Gn 39:14 křikem přivolala služebnictvo a vykládala jim: "Hleďte, přivedli nám Hebreje, a on se u nás bude miliskovat! Přišel za mnou a chtěl se mnou spát. Proto jsem se dala do takového křiku.
Gn 39:15 Jak slyšel, že se dávám do křiku a volám, nechal svůj oděv u mne, utekl a vyběhl ven."
Gn 39:16 Uložila oděv u sebe, dokud nepřišel jeho pán domů.
Gn 39:17 Jemu vykládala totéž: "Přišel za mnou ten hebrejský otrok, jehož jsi k nám přivedl, a chtěl se se mnou miliskovat.
Gn 39:18 Když jsem se dala do křiku a volala, nechal svůj oděv u mne a utekl ven."
Gn 39:19 Jakmile Josefův pán uslyšel slova své ženy, která ho ujišťovala: "Jak říkám, tohle mi provedl tvůj otrok", vzplanul hněvem,
Gn 39:20 vzal Josefa a vsadil ho do pevnosti, tam, kde byli vězněni královi vězňové. Tak se Josef ocitl v pevnosti.
Gn 39:21 Ale Hospodin byl s ním, rozprostřel nad ním své milosrdenství a zjednal mu přízeň u velitele pevnosti;
Gn 39:22 ten Josefovi svěřil všechny vězně v pevnosti. Řídil vše, co se tam mělo dělat.
Gn 39:23 Velitel pevnosti nedohlížel na nic, co mu svěřil, poněvadž s Josefem byl Hospodin; všemu, co činil, dopřával Hospodin zdaru.
Gn 40:1 I stalo se po těch událostech, že číšník egyptského krále a pekař se prohřešili proti svému pánu, egyptskému králi.
Gn 40:2 Farao se na oba své dvořany rozlítil, na nejvyššího číšníka a na nejvyššího pekaře,
Gn 40:3 a dal je do vazby v domě velitele tělesné stráže při pevnosti, kde byl uvězněn Josef.
Gn 40:4 Velitel tělesné stráže Josefa ustanovil, aby jim posluhoval. Nějaký čas byli ve vazbě.
Gn 40:5 Tu oba dva měli sen, číšník i pekař egyptského krále, uvěznění v pevnosti; téže noci měl každý svůj sen volající po výkladu.
Gn 40:6 Když k nim Josef ráno přišel, viděl, jak jsou sklíčeni.
Gn 40:7 Zeptal se faraónových dvořanů, kteří s ním byli v domě jeho pána ve vazbě: "Proč jste dnes tak zamlklí?"
Gn 40:8 Odvětili mu: "Měli jsme sen, avšak není tu nikdo, kdo by jej vyložil." Josef jim nato řekl: "Což vykládat sny není věc Boží? Jen mi je vypravujte."
Gn 40:9 Nejvyšší číšník vypravoval tedy Josefovi svůj sen: "Ve snu jsem pojednou před sebou viděl vinnou révu
Gn 40:10 a na té révě tři výhonky. Sotva réva vypučela, hned rozkvetla a její hrozny dozrály.
Gn 40:11 V ruce jsem měl faraónovu číši. Bral jsem hrozny, vytlačoval je do faraónovy číše a podával jsem mu ji do ruky."
Gn 40:12 Josef mu pravil: "Toto je výklad snu: Tři výhonky jsou tři dny;
Gn 40:13 již po třech dnech tvou hlavu farao povýší a tvou hodnost ti vrátí. Budeš faraónovi podávat do ruky jeho číši podle dřívějšího práva, kdy jsi býval jeho číšníkem.
Gn 40:14 Vzpomeneš-li si na mě, až se ti dobře povede, prokaž mně milosrdenství: upozorni na mě faraóna a vyvedeš mě z tohoto domu.
Gn 40:15 Vždyť jsem byl ukraden z hebrejské země a zde jsem se nedopustil naprosto ničeho, zač by mě měli vsadit do jámy."
Gn 40:16 Když nejvyšší pekař viděl, že Josef dobře vykládá, řekl mu: "Také já jsem měl sen: Hle, měl jsem na hlavě tři košíky pečiva.
Gn 40:17 V nejhořejším košíku byly všelijaké pokrmy, upečené pro faraóna. A ptáci je jedli z košíku na mé hlavě."
Gn 40:18 Josef odpověděl: "Toto je výklad snu: Tři košíky jsou tři dny.
Gn 40:19 Již po třech dnech tvou hlavu farao povýší nad tebe - oběsí tě na dřevě. A ptáci budou z tebe rvát maso."
Gn 40:20 Stalo se pak třetího dne, v den faraónových narozenin, že farao vystrojil hody pro všechny své služebníky. Uprostřed svých služebníků povýšil hlavu nejvyššího číšníka a hlavu nejvyššího pekaře:
Gn 40:21 nejvyššího číšníka znovu dosadil do jeho číšnického úřadu, aby podával faraónovi do ruky číši,
Gn 40:22 a nejvyššího pekaře oběsil, jak jim vyložil Josef.
Gn 40:23 Nejvyšší číšník si však na Josefa nevzpomněl; zapomněl na něho.
Gn 41:1 Po dvou letech se stalo, že farao měl sen: Stojí u Nilu.
Gn 41:2 Pojednou z Nilu vystupuje sedm krav nápadně krásných a vykrmených a popásají se na říční trávě.
Gn 41:3 A hle, za nimi vystupuje z Nilu jiných sedm krav, nápadně šeredných a vyhublých, a postaví se vedle těch sedmi krav na břehu.
Gn 41:4 A ty nápadně šeredné a vyhublé sežraly sedm krav nápadně krásných a vykrmených. Vtom farao procitl.
Gn 41:5 Když zase usnul, měl druhý sen. Sedm klasů bohatých a pěkných vyrůstá z jednoho stébla.
Gn 41:6 A hle, za nimi vyráží sedm klasů hluchých a sežehlých východním větrem.
Gn 41:7 A ty hluché klasy pohltily sedm klasů bohatých a plných. Farao procitl; takový to byl sen.
Gn 41:8 Když nastalo jitro, byl tak rozrušen, že si dal zavolat všechny egyptské věštce a mudrce. Vyprávěl jim své sny, ale žádný mu je nedovedl vyložit.
Gn 41:9 Až promluvil k faraónovi nejvyšší číšník: "Musím dnes připomenout svůj prohřešek:
Gn 41:10 Farao se kdysi na své služebníky rozlítil a dal mě spolu s nejvyšším pekařem do vazby v domě velitele tělesné stráže.
Gn 41:11 Jedné noci jsme oba měli sen; každý z nás měl sen, který volal po výkladu.
Gn 41:12 Byl tam s námi hebrejský mládenec, otrok velitele tělesné stráže. Vypravovali jsme mu své sny a on nám je vyložil; každému vyložil, co jeho sen znamená.
Gn 41:13 A vskutku, jak nám vyložil, tak se i stalo; mně farao vrátil hodnost, ale pekaře dal oběsit."
Gn 41:14 Farao si tedy dal zavolat Josefa. Okamžitě ho propustili z jámy. Oholil se, převlékl si plášť a přišel k faraónovi.
Gn 41:15 Farao Josefovi řekl: "Měl jsem sen a nikdo mi jej nedovede vyložit. Doslechl jsem se, že tobě stačí sen slyšet a už jej vyložíš."
Gn 41:16 Josef faraónovi odpověděl: "Ne já, ale Bůh dá faraónovi uspokojivou odpověď."
Gn 41:17 Farao tedy k Josefovi mluvil: "Zdálo se mi, že stojím na břehu Nilu.
Gn 41:18 Pojednou z Nilu vystupuje sedm krav vykrmených a krásného vzhledu a popásají se na říční trávě.
Gn 41:19 A hle, za nimi vystupuje jiných sedm krav, nevzhledných, velice bídného vzrůstu a vychrtlých. Něco tak šeredného jsem neviděl v celé egyptské zemi.
Gn 41:20 A ty vychrtlé a šeredné krávy sežraly prvních sedm krav vykrmených.
Gn 41:21 Ačkoli se dostaly do jejich útrob, nebylo znát, že tam jsou. Zůstaly nápadně šeredné jako předtím. Vtom jsem procitl.
Gn 41:22 Pak jsem ve snu viděl: Z jednoho stébla vyrůstá sedm klasů plných a pěkných.
Gn 41:23 A hle, za nimi vyráží sedm klasů jalových, hluchých a sežehlých východním větrem.
Gn 41:24 A ty hluché klasy pohltily sedm klasů pěkných. Řekl jsem to věštcům, ale nikdo mi nedovedl podat výklad."
Gn 41:25 Josef faraónovi odvětil: "Faraónův sen je jeden a týž. Bůh faraónovi oznámil, co učiní.
Gn 41:26 Sedm pěkných krav, to je sedm let. Také sedm pěkných klasů je sedm let. Je to jeden sen.
Gn 41:27 Sedm vychrtlých a šeredných krav, vystupujících za nimi, je sedm let, stejně jako sedm prázdných a východním větrem sežehlých klasů; to bude sedm let hladu.
Gn 41:28 Když jsem faraónovi řekl: Bůh faraónovi ukázal, co učiní, mínil jsem toto:
Gn 41:29 Přichází sedm let veliké hojnosti v celé egyptské zemi.
Gn 41:30 Po nich však n
