Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha proroka EzechielaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Čtvrtek, 6. srpna, 2020
Kniha Žalozpěvů
[zkr. = Pláč]
osti kněží, kteří prolévali uprostřed něho krev spravedlivých.
Pláč 4:14 Potáceli se po ulicích slepí, potřísněni krví, nikdo se nesměl dotknout jejich oděvu.
Pláč 4:15 "Odstupte! Nečistý!" volali na ně, "Odstupte! Odstupte! Nedotýkejte se!" Když se odpotáceli, říkalo se mezi pronárody: "Už tu nikdy nebudou hosty."
Pláč 4:16 Hospodin sám je rozdělil, už nikdy na ně nepohlédne. Nebrali ohled na kněze, nad starci se neslitovali.
Pláč 4:17 Naše oči se vyčerpávaly vyhlížením pomoci, byl to však přelud; na své hlídce jsme vyhlíželi pronárod neschopný zachránit.
Pláč 4:18 Sledovali nás na každém kroku, abychom nechodili po svých prostranstvích, náš konec se přiblížil, naše dny se naplnili, nastal náš konec.
Pláč 4:19 Naši pronásledovatelé byli rychlejší než nebeští orli, zahnali nás do hor, číhali na nás v poušti.
Pláč 4:20 Dech našeho chřípí, Hospodinův pomazaný, byl lapen do jejich jámy. A o něm jsme říkávali: "V jeho stínu budeme žít mezi pronárody."
Pláč 4:21 Jenom se vesel a raduj, dcero edómská, bydlící v zemi Úsu! I na tebe přijde kalich, opojíš se a budeš obnažena.
Pláč 4:22 Tvá nepravost však, dcero sijónská, skončí, Bůh tě už nikdy nenechá odvést do vyhnanství, ale tebe, dcero edómská, ztrestá za tvou nepravost a odhalí tvé hříchy.
Pláč 5:1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám stalo, popatř a pohleď na naši potupu!
Pláč 5:2 Naše dědictví připadlo cizákům, naše domy cizincům.
Pláč 5:3 Stali jsme se sirotky, nemáme otce, naše matky jsou jako vdovy.
Pláč 5:4 Vlastní vodu pijeme za stříbro, své dřevo musíme platit.
Pláč 5:5 Jsme pronásledováni, visí nám na šíji, vynakládáme námahu a nedopřejí nám klidu.
Pláč 5:6 Egyptu podáváme ruku, též Asýrii, abychom se nasytili chlebem.
Pláč 5:7 Naši otcové zhřešili, už nejsou, a my neseme jejich nepravosti.
Pláč 5:8 Otroci se stali našimi vládci a nikdo nás z jejich rukou nevytrhne.
Pláč 5:9 S nasazením života přinášíme chléb, ohrožováni mečem z pouště.
Pláč 5:10 Kůže nám žhne jako pec od úporného hladu.
Pláč 5:11 Na Sijónu ponižují ženy, v judských městech panny.
Pláč 5:12 Jejich rukou jsou věšeni velmožové, tváře starců nejsou ctěny.
Pláč 5:13 Junáci nosí mlýnek, mladíci klopýtají pod dřívím.
Pláč 5:14 Starci přestali zasedat v bráně a junáci zpívat písničky.
Pláč 5:15 Přestalo veselí našeho srdce, v truchlení se proměnil náš tanec.
Pláč 5:16 Spadla koruna z naší hlavy, běda nám, neboť jsme hřešili.
Pláč 5:17 Nad tím zemdlelo naše srdce, nad oním se nám zatmělo v očích,
Pláč 5:18 nad horou Sijónem, že je tak zpustošená; honí se po ní šakalové.
Pláč 5:19 Ty, Hospodine, budeš trůnit věčně, tvůj trůn přetrvá všechna pokolení.
Pláč 5:20 Proč na nás pořád zapomínáš, opustil jsi nás až do nejdelších časů?
Pláč 5:21 Obrať nás, Hospodine, k sobě a my se navrátíme, obnov naše dny jak za dnů dávnověkých.
Pláč 5:22 Nebo jsi nás úplně zavrhl? Rozlítil ses na nás převelice.
Kniha proroka Ezechiela
Ez 1:1 Třicátého roku ve čtvrtém měsíci, pátého dne toho měsíce, když jsem byl mezi přesídlenci u průplavu Kebaru, otevřela se nebesa a měl jsem různá vidění od Boha.
Ez 1:2 Pátého dne toho měsíce, byl to pátý rok přestěhování krále Jójakína,
Ez 1:3 událo se slovo Hospodinovo ke knězi Ezechielovi, synu Buzího, v kaldejské zemi u průplavu Kebaru. Tam na něm spočinula Hospodinova ruka.
Ez 1:4 Viděl jsem, jak se přihnal bouřlivý vítr od severu, veliké mračno a šlehající oheň; okolo něho byla zář a uprostřed ohně jakýsi třpyt oslnivého vzácného kovu.
Ez 1:5 Uprostřed něho bylo cosi podobného čtyřem bytostem, které se vzhledem podobaly člověku.
Ez 1:6 Každá z nich měla čtyři tváře a každá čtyři křídla.
Ez 1:7 Nohy měly rovné, ale chodidla byla jako chodidla býčka, jiskřila jako vyleštěný bronz.
Ez 1:8 Ruce měly lidské, a to pod křídly na čtyřech stranách; měly po čtyřech tvářích a křídlech.
Ez 1:9 Svými křídly se přimykaly jedna k druhé. Při chůzi se neotáčely, každá se pohybovala přímo vpřed.
Ez 1:10 Jejich tváře se podobaly tváři lidské, zprava měly všechny čtyři tváře lví a zleva měly všechny čtyři tváře býčí a všechny čtyři měly také tváře orlí.
Ez 1:11 Takové byly jejich tváře; jejich křídla byla rozpjata vzhůru. Každá se přimykala dvěma křídly k druhé a dvěma si přikrývaly těla.
Ez 1:12 Každá se pohybovala přímo vpřed. Chodily podle toho, kam je vedl duch; při chůzi se neotáčely.
Ez 1:13 Svým vzhledem se ty bytosti podobaly hořícímu řeřavému uhlí. Vypadaly jako pochodně a oheň procházel mezi bytostmi a zářil, totiž z toho ohně šlehal blesk.
Ez 1:14 A ty bytosti pobíhaly sem a tam, takže vypadaly jako blýskavice.
Ez 1:15 Když jsem na ty bytosti hleděl, hle, na zemi u těch bytostí, před každou z těch čtyř, bylo po jednom kole.
Ez 1:16 Vzhled a vybavení kol bylo toto: třpytila se jako chrysolit a všechna čtyři se sobě podobala; jejich vzhled a vybavení se jevilo tak, jako by bylo kolo uvnitř kola.
Ez 1:17 Když jela, mohla jet na všechny čtyři strany a při jízdě se nezatáčela.
Ez 1:18 Jejich loukotě byly mohutné a šla z nich bázeň; ta čtyři kola měla loukotě kolem dokola plné očí.
Ez 1:19 Když se bytosti pohybovaly, pohybovala se s nimi i kola, a když se bytosti vznášely nad zemí, vznášela se i kola.
Ez 1:20 Kam je vedl duch, tam šly, tam vedl duch i kola; vznášela se spolu s nimi, neboť duch bytostí byl v kolech.
Ez 1:21 Když ony šly, jela, když se ony zastavily, stála, a když se ony vznášely nad zemí, vznášela se kola spolu s nimi, neboť duch bytostí byl v kolech.
Ez 1:22 Nad hlavami bytostí bylo cosi podobného klenbě jako třpyt oslňujícího křišťálu rozpjatého nahoře nad jejich hlavami.
Ez 1:23 Pod tou klenbou pak byla jejich křídla vztažena jedno k druhému; každá bytost měla dvě křídla, jimiž se přikrývala, a každá měla dvě křídla, jimiž přikrývala své tělo.
Ez 1:24 I slyšel jsem zvuk jejich křídel jako zvuk mnohých vod, jako hlas Všemocného, když se pohybovaly; bylo to jako hřmění, jako zvuk válečného tábora; když stály, svěsily křídla.
Ez 1:25 Zvuk se šířil svrchu nad klenbou, kterou měly nad hlavou; když stály, svěsily křídla.
Ez 1:26 A nahoře nad klenbou, kterou měly nad hlavou, bylo cosi, co vypadalo jako člověk.
Ez 1:27 I viděl jsem, jako by se třpytil oslnivý vzácný kov; vypadalo to jako oheň uvnitř i okolo; směrem od toho, co vypadalo jako bedra, nahoru a směrem od toho dolů jsem viděl, co vypadalo jako oheň šířící záři dokola.
Ez 1:28 Vypadalo to jako duha, která bývá na mračnu za deštivého dne, tak vypadala ta záře dokola; byl to vzhled a podoba Hospodinovy slávy. Když jsem to spatřil, padl jsem na tvář a slyšel jsem hlas mluvícího.
Ez 2:1 Řekl mi: "Lidský synu, postav se na nohy; budu s tebou mluvit."
Ez 2:2 Jakmile ke mně promluvil, vstoupil do mě duch a postavil mě na nohy. I slyšel jsem ho k sobě mluvit.
Ez 2:3 Řekl mi: "Lidský synu, posílám tě k izraelským synům, k těm bouřícím se pronárodům, které se vzbouřily proti mně. Oni i jejich otcové mi byli nevěrni až do tohoto dne.
Ez 2:4 I synové jsou zatvrzelí a mají tvrdé srdce. Posílám tě k nim a řekneš jim: »Toto praví Panovník Hospodin«,
Ez 2:5 ať poslechnou nebo ne, jsou dům vzpurný. Poznají však, že byl uprostřed nich prorok.
Ez 2:6 Ty, lidský synu, se jich neboj, neboj se ani jejich slov, když jsou vůči tobě zarputilí a jako trní, jako bys bydlel mezi štíry. Neboj se jejich slov a neděs se jich, jsou dům vzpurný.
Ez 2:7 Promluvíš k nim má slova, ať poslechnou nebo ne; jsou to vzpurníci.
Ez 2:8 Ty, lidský synu, slyš, co já k tobě mluvím. Nebuď vzpurný jako ten vzpurný dům. Rozevři ústa a sněz, co ti dávám."
Ez 2:9 Tu jsem viděl, že je ke mně vztažena ruka, a hle, v ní knižní svitek.
Ez 2:10 Rozvinul jej přede mnou a byl popsán na vnitřní i vnější straně; byly na něm napsány žalozpěvy, lkání a bědování.
Ez 3:1 Řekl mi: "Lidský synu, sněz, co máš před sebou, sněz tento svitek a jdi, mluv k izraelskému domu."
Ez 3:2 Otevřel jsem tedy ústa a on mi dal ten svitek sníst.
Ez 3:3 Řekl mi: "Lidský synu, nakrm své břicho a naplň své útroby tímto svitkem, který ti dávám." Snědl jsem jej a byl mi v ústech sladký jako med.
Ez 3:4 Řekl mi: "Lidský synu, nyní jdi k izraelskému domu a mluv k nim mými slovy.
Ez 3:5 Nejsi přece posílán k lidu temné mluvy a těžkého jazyka, nýbrž k domu izraelskému,
Ez 3:6 ne k mnohým národům temné mluvy a těžkého jazyka, jejichž řeči bys nerozuměl; kdybych tě poslal k nim, poslechli by tě.
Ez 3:7 Izraelský dům tě však nebude chtít poslechnout, poněvadž nejsou ochotni poslechnout mne; celý izraelský dům má tvrdé čelo a zatvrzelé srdce.
Ez 3:8 Hle, dávám ti tvář právě tak tvrdou, jako je jejich, a čelo právě tak tvrdé, jako je jejich.
Ez 3:9 Dávám ti čelo jako křemen, tvrdší než oblázek. Neboj se jich a neděs se jich, jsou dům vzpurný."
Ez 3:10 Dále mi řekl: "Lidský synu, srdcem přijmi a ušima slyš všechna má slova, jež k tobě mluvím.
Ez 3:11 Nuže, jdi k přesídlencům, k synům svého lidu. Budeš k nim mluvit a řekneš jim: »Toto praví Panovník Hospodin«, ať poslechnou nebo ne."
Ez 3:12 Tu mě duch zvedl a uslyšel jsem za sebou mocné dunění: "Požehnána buď Hospodinova sláva vycházející ze svého místa!"
Ez 3:13 a zvuk křídel těch bytostí, která se vzájemně těsně dotýkala, i zvuk těch kol, vznášejících se spolu s nimi, i mocné dunění.
Ez 3:14 Duch mě zvedl a odnesl mě a já jsem šel v duchu roztrpčen a rozhořčen, ale Hospodinova ruka na mně pevně spočívala.
Ez 3:15 Tak jsem přišel do Tel Abíbu k přesídlencům usazeným u průplavu Kebaru, k těm totiž, kteří tam byli usazeni, a seděl jsem tam po sedm dní a vzbuzoval mezi nimi úděs.
Ez 3:16 Když uplynulo sedm dní, stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
Ez 3:17 "Lidský synu, ustanovuji tě strážcem izraelského domu. Uslyšíš-li z mých úst slovo, vyřídíš jim mé varování.
Ez 3:18 Řeknu-li o svévolníkovi: »Zemřeš«, a ty bys nepromluvil a svévolníka nevaroval před jeho svévolnou cestou, abys ho přivedl k životu, ten svévolník zemře za svou nepravost, ale za jeho krev budu volat k odpovědnosti tebe.
Ez 3:19 Jestliže budeš svévolníka varovat, ale on se od své svévole a své svévolné cesty neodvrátí, zemře pro svou nepravost, ale ty jsi svou duši vysvobodil.
Ez 3:20 Když se odvrátí spravedlivý od své spravedlnosti a bude se dopouštět bezpráví, položím mu do cesty nástrahu a zemře. Jestliže jsi ho v jeho hříchu nevaroval, zemře a nebude pamatováno na jeho spravedlnost, kterou konal, ale za jeho krev budu volat k odpovědnosti tebe.
Ez 3:21 Jestliže bys však spravedlivého varoval, aby nehřešil, a on přestane hřešit, bude žít, protože se dal varovat, a ty jsi svou duši vysvobodil."
Ez 3:22 I spočinula tam na mně Hospodinova ruka a řekl mi: "Vstaň a jdi na pláň, budu tam k tobě mluvit."
Ez 3:23 Vstal jsem tedy a odešel jsem na pláň. A hle, stála tam Hospodinova sláva jako tehdy, když jsem ji viděl u průplavu Kebaru. I padl jsem na tvář.
Ez 3:24 Vstoupil však do mne duch a postavil mě na nohy a on ke mně mluvil. Řekl mi: "Jdi a zavři se uvnitř svého domu.
Ez 3:25 Lidský synu, hle, budeš svázán provazy a spoután jimi, takže nebudeš moci vycházet mezi ně.
Ez 3:26 Způsobím, že ti jazyk přilne k patru a budeš němý. Nebudeš je už kárat; jsou dům vzpurný.
Ez 3:27 Ale až k tobě budu mluvit, otevřu ti ústa a řekneš jim: »Toto praví Panovník Hospodin.« Kdo chce poslouchat, ať poslouchá, a kdo ne, ať neposlouchá; jsou dům vzpurný."
Ez 4:1 "Ty, lidský synu, slyš. Vezmi si cihlu, polož ji před sebe a vyryj na ni město Jeruzalém.
Ez 4:2 Polož proti němu obležení: Zbuduj proti němu
Text bible pro den: Pátek, 7. srpna, 2020
Kniha proroka Ezechiela
[zkr. = Ez] obléhací valy, navrš proti němu násep, rozmísti proti němu vojsko a rozestav proti němu ze všech stran válečné berany.
Ez 4:3 Pak si vezmi železnou pánev a polož ji jako železnou stěnu mezi sebe a město a zaměř na ně svou tvář. Tak se octne v obležení, tím je sevřeš. To bude znamením pro izraelský dům.
Ez 4:4 Polož se pak na levý bok; vložíš na něj nepravost izraelského domu a tolik dnů, kolik budeš na něm ležet, poneseš jejich nepravost.
Ez 4:5 Za léta jejich nepravosti ti ukládám počet dnů, totiž tři sta devadesát dní, v nichž poneseš nepravost izraelského domu.
Ez 4:6 Až skončí tyto dny, lehneš si podruhé, a to na pravý bok, a poneseš nepravost domu judského po čtyřicet dní; ukládám ti za každý rok jeden den.
Ez 4:7 Pak zaměříš na obležený Jeruzalém svou tvář a svou obnaženou paži a budeš proti němu prorokovat.
Ez 4:8 A já tě svážu provazy, takže nebudeš s to obrátit se z boku na bok, dokud neskončíš dny svého obléhání.
Ez 4:9 Vezmi si pšenici, ječmen, boby, čočku, proso a špaldu a nasyp to vše do jedné nádoby; budeš si z toho připravovat pokrm po tolik dní, co budeš ležet na boku, budeš to jíst po tři sta devadesát dní.
Ez 4:10 Pokrm, který budeš jíst, bude vážit dvacet šekelů na den; budeš jej jíst vždy v jistý čas.
Ez 4:11 I vodu budeš pít odměřenou, šestinu hínu; budeš pít vždy v jistý čas.
Ez 4:12 A pokud budeš chtít jíst ječný podpopelný chléb, upečeš si jej před jejich očima na lidských výkalech."
Ez 4:13 Hospodin řekl: "Právě tak budou Izraelci jíst svůj pokrm nečistý mezi pronárody, kam je zaženu."
Ez 4:14 Namítl jsem: "Ach, Panovníku Hospodine, já jsem se nikdy neposkvrnil; od mládí až do nynějška jsem nejedl zdechlé či rozsápané zvíře ani jsem nedal do úst závadné maso."
Ez 4:15 Řekl mi: "Pohleď, dovoluji ti použít kravinců místo lidských výkalů; na nich si připravuj pokrm."
Ez 4:16 Dále mi řekl: "Lidský synu, zlámu v Jeruzalémě hůl chleba. Budou jíst chléb odvážený a s obavami a vodu budou pít odměřenou a v skleslosti,
Ez 4:17 budou mít nedostatek chleba i vody; jeden jako druhý budou trnout děsem a zahynou pro svou nepravost."
Ez 5:1 "Ty, lidský synu, slyš. Vezmi si ostrý meč; použiješ ho jako holičské břitvy. Oholíš si hlavu i bradu, pak si připravíš váhu a rozvážíš to na díly.
Ez 5:2 Třetinu spálíš na ohništi uprostřed města, že se dovršují dny obležení; potom vezmeš další třetinu a rozsekáš ji okolo něho mečem, a třetinu rozvěješ do větru, neboť s taseným mečem jim budu v zádech.
Ez 5:3 Hrstku toho však vezmeš a zavážeš do cípu svého pláště,
Ez 5:4 ale i z toho ještě něco odebereš, hodíš do ohně a spálíš; odtud vyjde oheň na celý izraelský dům."
Ez 5:5 Toto praví Panovník Hospodin: "To je Jeruzalém. Postavil jsem jej doprostřed pronárodů a okolo něho jsou země.
Ez 5:6 Vzepřel se však proti mým řádům a nařízením svévolněji než pronárody a země, jež jsou okolo něho; mé řády znevážili a mými nařízeními se neřídili."
Ez 5:7 Proto praví Panovník Hospodin toto: "Poněvadž hlučíte více než pronárody, které jsou okolo vás, ale mými nařízeními se neřídíte a mé řády nezachováváte, ba ani nejednáte podle zvyklostí pronárodů, jež jsou okolo vás,
Ez 5:8 proto praví Panovník Hospodin toto: Jsem proti tobě, Jeruzaléme, a vykonám uprostřed tebe soudy před očima pronárodů.
Ez 5:9 Pro všechny tvé ohavnosti vykonám v tobě, co jsem ještě nevykonal a už nikdy nic takového nevykonám.
Ez 5:10 Otcové budou jíst uprostřed tebe syny a synové budou jíst své otce. Tak vykonám v tobě soudy a celý pozůstatek tvého lidu rozvěji do všech větrů.
Ez 5:11 Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, poněvadž jsi poskrvnil mou svatyni všelijakými ohyzdnými a ohavnými modlami, ani já ti nic neslevím a nebude mi tě líto, ani já nebudu znát soucit.
Ez 5:12 Třetina v tobě zemře morem a zajde uprostřed tebe hladem, třetina padne okolo tebe mečem a třetinu rozvěji do všech větrů a s tasemým mečem jim budu v zádech.
Ez 5:13 Tím se dovrší můj hněv, upokojím své rozhořčení proti nim, a tak se potěším. I poznají, že já Hospodin jsem promluvil ve své žárlivosti, že mé rozhořčení proti nim se dovršilo.
Ez 5:14 Obrátím tě v trosky a budeš potupou mezi pronárody, které jsou okolo tebe, před očima každého, kdo půjde kolem.
Ez 5:15 Budeš pronárodům, jež jsou okolo tebe, předmětem tupení a hanobení, trestu a úděsu, až budu nad tebou konat soudy v hněvu, v rozhořčení a rozhořčeným trestáním. Já Hospodin jsem promluvil.
Ez 5:16 Vystřelím na vás zhoubné šípy hladu, které přinesou zkázu, vystřelím je k vaší zkáze, uvedu na vás hlad a zlámu vám hůl chleba.
Ez 5:17 Pošlu na vás hlad a dravou zvěř, a budeš bez dětí, projde tebou mor a krev, uvede na tebe meč. Já Hospodin jsem promluvil."
Ez 6:1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
Ez 6:2 "Lidský synu, postav se proti izraelským horám a prorokuj proti nim.
Ez 6:3 Řekni: Hory izraelské, slyšte slovo Panovníka Hospodina! Toto praví Panovník Hospodin horám a pahorkům, řečištím a údolím: Hle, já na vás přivedu meč a zničím vaše posvátná návrší.
Ez 6:4 Vaše oltáře budou zpustošeny, vaše kadidlové oltáříky rozbity. Způsobím, že vaši skolení padnou před vaše hnusné modly.
Ez 6:5 Mrtvá těla izraelských synů pohodím před jejich hnusné modly a vaše kosti rozmetám okolo vašich oltářů.
Ez 6:6 Kdekoli sídlíte, budou města obrácena v trosky a posvátná návrší budou zpustošena, takže vaše oltáře budou ležet v troskách a sutinách, vaše hnusné modly budou roztříštěny a odstraněny, vaše kadidlové oltáříky skáceny a vaše výtvory zahlazeny.
Ez 6:7 Skolení budou padat uprostřed vás, i poznáte, že já jsem Hospodin.
Ez 6:8 Avšak ponechám vám mezi pronárody zbytek, ty, kdo vyváznou před mečem, až budete rozmetáni do různých zemí.
Ez 6:9 Tu se ti z vás, kdo vyváznou, na mě rozpomenou mezi pronárody, kam budou odvlečeni do zajetí, až dopustím, aby bylo rozbito jejich smilné srdce, jež se ode mne odvrátilo, a oči smilně se dívající po jejich hnusných modlách. Tím se zhnusí sami sobě pro zlo, které všemi svými ohavnostmi napáchali.
Ez 6:10 I poznají, že já jsem Hospodin; ne nadarmo jsem prohlásil, že jim způsobím tyto zlé věci."
Ez 6:11 Toto praví Panovník Hospodin: "Udeř do dlaně, dupni nohou a řekni: "Běda izraelskému domu pro všechny zlé ohavnosti; padnou mečem, hladem a morem.
Ez 6:12 Vzdálený zemře morem a blízký padne mečem, kdo zůstane a bude ušetřen, zemře hladem; tím se dovrší mé rozhořčení proti nim.
Ez 6:13 I poznáte, že já jsem Hospodin, až budou skolení ležet mezi jejich hnusnými modlami okolo jejich oltářů na každém vysokém pahorku, na všech vrcholech hor i pod každým zeleným stromem a pod každým košatým posvátným stromem na místě, kde připravovali libovonné oběti všem svým hnusným modlám.
Ez 6:14 Napřáhnu na ně svou ruku a obrátím zemi, kdekoli oni sídlí, ve zpustošený kraj, úděsnější než je Diblatská poušť. I poznají, že já jsem Hospodin."
Ez 7:1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
Ez 7:2 "Ty, lidský synu, slyš. Toto praví Panovník Hospodin o izraelské zemi: Je konec, přišel konec na všechny čtyři strany země!
Ez 7:3 Tvůj konec už je tady. Dám průchod svému hněvu proti tobě, budu tě soudit podle tvých cest a obrátím na tebe všechny tvé ohavnosti.
Ez 7:4 Nebude mi tě líto a nebudu znát soucit, obrátím tvé cesty proti tobě a tvé ohavnosti vyvstanou uprostřed tebe. I poznáte, že já jsem Hospodin."
Ez 7:5 Toto praví Panovník Hospodin: "Hle, přichází zlo za zlem.
Ez 7:6 Přišel konec, konec přišel, bude s tebou skoncováno, hle, konec přišel!
Ez 7:7 Naplňuje se, obyvateli země, tvůj úděl, přichází čas, blízký je den zmatku; na horách ustane výskání.
Ez 7:8 Už brzy na tebe vyleji své rozhořčení, tím se dovrší můj hněv proti tobě, budu tě soudit podle tvých cest a obrátím na tebe všechny tvé ohavnosti.
Ez 7:9 Nebude mi tě líto a nebudu znát soucit, obrátím tvé cesty proti tobě a vyvstanou tvé ohavnosti uprostřed tebe. I poznáte, že jsem to já Hospodin, kdo bije.
Ez 7:10 Hle, ten den, hle, přišel! Úděl se naplnil. Rozkvetla hůl, vypučela zpupnost.
Ez 7:11 Násilí se rozrostlo v hůl svévole. Nic nebude z nich, nic nebude z jejich hlučení s shlukování, nebude nad nimi bědováno.
Ez 7:12 Přišel čas, nastal ten den. Kdo kupuje, ať se neraduje, kdo prodává, ať netruchlí, poněvadž přichází rozhorlení na všechen hlučící dav země.
Ez 7:13 Kdo prodává, nevrátí se k tomu, co prodal, i kdyby zůstal naživu. Vidění týkající se všeho jejího hlučícího davu se nezvrátí, nikdo, kdo žije ve své nepravosti, se nevzchopí.
Ez 7:14 Zatroubí se na trubku a všechno bude připraveno, ale do boje nevyjde nikdo, poněvadž přichází mé rozhorlení na všechen její hlučící dav.
Ez 7:15 Venku řádí meč a doma mor a hlad; kdo je na poli, zemře mečem, a kdo v městě, toho pozře hlad a mor.
Ez 7:16 A vyváznou-li někteří z nich a budou na horách, jako holubi v roklích, budou všichni sténat, každý pro vlastní nepravost.
Ez 7:17 Všechny ruce ochabnou a všechna kolena se rozplynou jak voda.
Ez 7:18 Lidé se přepásají žíněnou suknicí, přikryje je zděšení, na všech tvářích bude stud, na všech hlavách lysina.
Ez 7:19 Vyházejí své stříbro na ulice a zlato jim bude nečistotou. V den Hospodinovy prchlivosti je jejich stříbro a zlato nevysvobodí. Nenasytí se a své útroby si nenaplní, poněvadž jejich nepravost je přivede k pádu.
Ez 7:20 Nádherné okrasy Boží užili ve své pýše k zhotovení obrazů svých ohavných, ohyzdných model; proto jsem jim ji změnil v nečistotu.
Ez 7:21 Vydám ji v lup do rukou cizáků a za kořist svévolníků v zemi, a ti ji znesvětí.
Ez 7:22 Odvrátím od nich svou tvář, cizáci znesvětí můj poklad, přijdou na něj lupiči a znesvětí jej.
Ez 7:23 Udělej řetěz, neboť země je plná krve, jež volá po soudu, a město je plné násilí.
Ez 7:24 Proto přivedu nejhorší z pronárodů a ti obsadí jejich domy. Učiním přítrž pýše mocných a znesvěceni budou, kdo je posvěcují.
Ez 7:25 Přichází tíseň, budou hledat pokoj, ale žádný nebude.
Ez 7:26 Valí se neštěstí za neštěstím a přichází zpráva za zprávou. Budou vyhledávat vidění od proroka, ale kněz bude bez zákona a starci bez soudnosti.
Ez 7:27 Král bude truchlit, kníže se obleče v úděs a ruce lidu země ochrnou hrůzou. Naložím s nimi podle jejich cesty a za jejich zvyklosti je budu soudit. I poznají, že já jsem Hospodin."
Ez 8:1 Šestého roku v šestém měsíci, pátého dne toho měsíce, jsem seděl ve svém domě a přede mnou seděli judští starší. Tam na mne dolehla ruka Panovníka Hospodina.
Ez 8:2 Měl jsem vidění. Hle, cosi vzhledem podobného ohni. Od beder dolů to vypadalo jako oheň a od beder nahoru to vypadalo jako záře, jako třpyt oslnivého vzácného kovu.
Ez 8:3 Vztáhl cosi, co se podobalo ruce, uchopil mě za kštici na hlavě a duch mě vynesl mezi zemi a nebe; v Božích viděních mě přivedl do Jeruzaléma ke vchodu vnitřní brány, která je obrácena na sever, v níž je modla žárlivosti, která vyvolává žárlivost Hospodinovu.
Ez 8:4 A hle, byla tam sláva Boha Izraele. Vypadala jako tehdy, když jsem ji viděl na pláni.
Ez 8:5 I řekl mi: "Lidský synu, pozvedni své oči k severu." Pozvedl jsem oči k severu, a hle, na sever od brány byl oltář; ta modla žárlivosti byla v průchodu.
Ez 8:6 Řekl mi: "Lidský synu, vidíš, co páchají? Jak veliké ohavnosti zde dům izraelský páchá, abych se vzdálil od své svatyně? A uvidíš ještě větší ohavnosti."
Ez 8:7 Uvedl mě ke vchodu do nádvoří, kde jsem spatřil jakýsi otvor ve zdi.
Ez 8:8 Řekl mi: "Lidský
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Sobota, 8. srpna, 2020
Kniha proroka Ezechiela
[zkr. = Ez]
synu, prokopej se tou zdí!" Prokopal jsem se tedy zdí, a hle, jakýsi vchod.
Ez 8:9 Řekl mi: "Vejdi a podívej se na ty zlé ohavnosti, které zde páchají."
Ez 8:10 Vešel jsem a uviděl všelijaká zpodobení plazů a ohyzdných zvířat a všelijaké hnusné modly izraelského domu, vyryté po zdech kolem dokola.
Ez 8:11 A před nimi stojí sedmdesát mužů ze starších domu izraelského, uprostřed nich Jaazanjáš, syn Šáfanův. Každý z nich má v ruce svou kadidelnici a vzhůru stoupá oblak vonného kouře z kadidla.
Ez 8:12 Řekl mi: "Viděl jsi, lidský synu, co páchají starší izraelského domu potmě, každý v pokojíku s obrazy svých model? Říkají: »Hospodin nás nevidí, Hospodin zemi opustil«."
Ez 8:13 Řekl mi: "A uvidíš ještě větší ohavnosti, které páchají."
Ez 8:14 A přivedl mě do brány Hospodinova domu, která vede k severu, a hle, sedí tam ženy a oplakávají Tamúza.
Ez 8:15 Řekl mi: "Viděl jsi, lidský synu? A uvidíš ještě větší ohavnosti než tyto."
Ez 8:16 Uvedl mě do vnitřního nádvoří Hospodinova domu, a hle, při vchodu do Hospodinova chrámu, mezi předsíní a oltářem, bylo asi dvacet pět mužů, zády ke chrámu Hospodinovu a tváří k východu; klaněli se východním směrem slunci.
Ez 8:17 Řekl mi: "Viděl jsi, lidský synu? Domu Judovu nestačí tyto ohavnosti, které zde páchají; navíc naplnili celou zemi násilím. Stále znovu mě urážejí, a hle, jak si k nosu pozvedají ratolest.
Ez 8:18 Také já budu jednat v rozhořčení, nebude mi jich líto a nebudu znát soucit. Pak budou ke mně volat mocným hlasem, ale já je nevyslyším."
Ez 9:1 I zavolal na mne mocným hlasem: "Blíží se ti, kteří budou trestat město; každý se svou zkázonosnou zbraní v ruce."
Ez 9:2 A hle, šest mužů přichází cestou od Horní brány, obrácené k severu, každý se svou ničivou zbraní v ruce. Jeden z nich je oděn lněným šatem a má na bedrech písařský kalamář. Když přišli, postavili se u bronzového oltáře.
Ez 9:3 Tu se přenesla sláva Boha Izraele z cheruba, na němž spočívala, k prahu domu. Hospodin zavolal muže oděného lněným šatem, který měl na bedrech písařský kalamář,
Ez 9:4 a poručil mu: "Projdi středem města, středem Jeruzaléma, a označ znamením na čele muže, kteří vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi, které se v něm páchají."
Ez 9:5 A slyšel jsem, jak ostatním poručil: "Procházejte městem za ním a bijte bez lítosti a bez soucitu.
Ez 9:6 Starce, mladíka, pannu, děti i ženy zabíjejte, šiřte zkázu. Nepřistupujte však k nikomu z těch, na nichž je znamení. Začněte od mé svatyně!" I začali od starších, kteří byli před domem.
Ez 9:7 Nařídil jim: "Poskvrňte dům, naplňte nádvoří skolenými; jděte!" I vyšli do města a pobíjeli.
Ez 9:8 Když je pobíjeli a já zůstal sám, padl jsem na tvář a úpěl: "Běda, Panovníku Hospodine, chceš uvést zkázu na celý pozůstatek Izraele, že vyléváš na Jeruzalém své rozhořčení?"
Ez 9:9 Řekl mi: "Nepravost domu izraelského i judského je nesmírně veliká. Země je plná prolité krve a město je plné křivd. Vždyť řekli: »Hospodin zemi opustil, Hospodin nic nevidí«.
Ez 9:10 Proto mi jich nebude líto a nebudu znát soucit. Jejich cestu obrátím na jejich hlavu."
Ez 9:11 A hle, muž oděný lněným šatem, s kalamářem na bedrech, podal zprávu: "Provedl jsem, co jsi mi přikázal."
Ez 10:1 Tu jsem uviděl, hle, na klenbě nad hlavou cherubů bylo cosi jako safírový kámen; ukázalo se nad nimi cosi, co se vzhledem podobalo trůnu.
Ez 10:2 I řekl Hospodin muži oděnému lněným šatem: "Vstup do soukolí pod cherubem, naber si plné hrsti žhavého uhlí z místa mezi cheruby a rozhoď po městě!" I vstoupil tam před mýma očima.
Ez 10:3 Cherubové stáli po pravé straně domu, když ten muž vstupoval, a vnitřní nádvoří naplňoval oblak.
Ez 10:4 Hospodinova sláva se vznesla od cheruba k prahu domu, takže dům byl naplněn oblakem a nádvoří bylo plné jasu Hospodinovy slávy.
Ez 10:5 A zvuk křídel cherubů bylo slyšet až do vnějšího nádvoří jako hlas Boha Všemocného, když mluví.
Ez 10:6 I přikázal muži oděnému lněným šatem: "Naber oheň ze soukolí, z místa mezi cheruby." On vstoupil a stanul u kola.
Ez 10:7 Tu jeden z cherubů vztáhl ruku z místa mezi cheruby k ohni, který byl mezi cheruby, nabral z něho a dal do hrsti muži oděnému lněným šatem. Ten to vzal a vyšel.
Ez 10:8 U cherubů bylo totiž vidět pod křídly cosi podobného lidské ruce.
Ez 10:9 Vedle cherubů jsem viděl čtyři kola; jedno kolo u jednoho cheruba, další kolo u dalšího cheruba. Kola vypadala jako třpyt drahokamu chrysolitu.
Ez 10:10 Svým vzhledem se všechna čtyři sobě podobala, jako by kolo bylo uprostřed kola.
Ez 10:11 Při jízdě se na všechny čtyři strany pohybovala bez zatáčení; jela vždy k místu, kam se obrátila hlava, bez zatáčení.
Ez 10:12 Celé tělo, záda, ruce i křídla cherubů, stejně jako kola, byla dokola plná očí, u všech čtyř kol.
Ez 10:13 Slyšel jsem, že ta kola nazval soukolím.
Ez 10:14 Každá bytost měla čtyři tváře. První byla tvář cheruba, druhá lidská, třetí lví, čtvrtá orlí.
Ez 10:15 A cherubové se vznášeli - to jsou ty bytosti, které jsem viděl u průplavu Kebaru.
Ez 10:16 Když se cherubové pohybovali, pohybovala se s nimi i kola, a když cherubové zvedali křídla a vznesli se nad zemi, kola se nevzdálila, zůstala při nich.
Ez 10:17 Když se zastavili, zastavila se také. Když se vznesli, vznesla se s nimi, neboť v nich byl duch těch bytostí.
Ez 10:18 I vyšla Hospodinova sláva od prahu domu a stanula nad cheruby.
Ez 10:19 Cherubové zvedli křídla a vznesli se před mýma očima ze země. Spolu s nimi se hnula i kola. Sláva stanula u vchodu východní brány Hospodinova domu; sláva Boha Izraele byla nahoře nad nimi.
Ez 10:20 To jsou ty bytosti, které jsem viděl pod trůnem Boha Izraele u průplavu Kebaru. Poznal jsem, že to jsou cherubové.
Ez 10:21 Každý měl čtyři tváře a čtyři křídla a pod křídly ruce podobné lidským.
Ez 10:22 Jejich tváře se svým vzhledem a znaky podobaly těm, které jsem viděl při průplavu Kebaru. Každý se ubíral přímo před sebe.
Ez 11:1 Tu mě duch zvedl a přenesl k východní bráně Hospodinova domu, obrácené k východu. A hle, u vchodu do brány dvacet pět mužů. Uprostřed nich jsem uviděl Jaazanjáše, syna Azúrova, a Pelatjáše, syna Benajášova, velmože lidu.
Ez 11:2 Hospodin mi řekl: "Lidský synu, to jsou ti muži, kteří vymýšlejí ničemnosti a dávají v tomto městě zlou radu.
Ez 11:3 Říkají: »Nestavějte v blízké době domy. Město je hrnec a my jsme maso«.
Ez 11:4 Proto prorokuj proti nim, prorokuj, lidský synu!"
Ez 11:5 Duch Hospodinův se na mne snesl a Hospodin mi poručil: "Řekni: Toto praví Hospodin: Takto jste mluvili, dome izraelský, a já vím, co vstoupilo do vašeho ducha.
Ez 11:6 Rozmnožili jste počet skolených v tomto městě, naplnili jste skolenými jeho ulice."
Ez 11:7 Proto praví Panovník Hospodin toto: "Skolení, které jste v něm pohodili, jsou maso a město je hrnec; vás však z jeho středu vyvedu.
Ez 11:8 Bojíte se meče a já na vás meč uvedu, je výrok Panovníka Hospodina.
Ez 11:9 Vyvedu vás z města, ale vydám vás do rukou cizáků. Tak nad vámi vykonám soudy.
Ez 11:10 Padnete mečem na izraelském pomezí. Budu vás soudit, i poznáte, že já jsem Hospodin.
Ez 11:11 Město se vám nestane hrncem a vy v něm nebudete masem. Budu vás soudit na izraelském pomezí.
Ez 11:12 I poznáte, že já jsem Hospodin, jehož nařízeními jste se neřídili a podle jeho řádů jste nejednali, nýbrž jednali jste podle zvyklostí pronárodů, které jsou kolem vás."
Ez 11:13 I stalo se, když jsem prorokoval, že Pelatjáš, syn Benajášův, zemřel. Padl jsem na tvář a mocným hlasem jsem úpěl: "Běda, Panovníku Hospodine, chceš skoncovat s pozůstatkem Izraele?"
Ez 11:14 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
Ez 11:15 "Lidský synu, tvým bratřím, mužům z tvého příbuzenstva a celému domu izraelskému říkají obyvatelé Jeruzaléma: »Zůstaňte si daleko od Hospodina! Tato země byla dána do vlastnictví nám.«
Ez 11:16 Proto řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Ano, vzdálil jsem je mezi pronárody a rozptýlil po zemích; avšak v zemích, do nichž přišli, jsem se jim stal na ten krátký čas svatyní.
Ez 11:17 Proto jim řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Shromáždním vás z pronárodů, posbírám vás ze zemí, do nichž jste byli rozptýleni, a dám vám zemi izraelskou.
Ez 11:18 Přijdou tam a odstraní z ní všechny její ohyzdné a ohavné modly.
Ez 11:19 A dám jim jedno srdce a vložím do jejich nitra nového ducha, odstraním z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce z masa,
Ez 11:20 aby se řídili mými nařízeními, zachovávali moje řády a jednali podle nich. I budou mým lidem a já jim budu Bohem.
Ez 11:21 Ale cestu těch, jejichž srdce se drží ohyzdných a ohavných model, uvalím na jejich hlavu, je výrok Panovníka Hospodina."
Ez 11:22 Tu zvedli cherubové křídla a kola se vznesla spolu s nimi a sláva Boha Izraele byla nahoře nad nimi.
Ez 11:23 Pak se Hospodinova sláva, která byla nad středem města, vznesla a stanula nad horou na východ od města.
Ez 11:24 A duch mě zvedl a přenesl do Kaldejska k přesídlencům. Stalo se tak ve vidění mocí ducha Božího; a vidění, jež jsem měl, se ode mne vzneslo.
Ez 11:25 I sdělil jsem přesídlencům všechno, co mi Hospodin ukázal.
Ez 12:1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
Ez 12:2 "Lidský synu, bydlíš uprostřed vzpurného domu. Mají oči k vidění, ale nevidí, mají uši k slyšení, ale neslyší. Jsou dům vzpurný."
Ez 12:3 "Ty, lidský synu, slyš. Připrav si věci k přesídlení a přestěhuj se za denního světla před jejich očima. Přestěhuješ se před jejich očima ze svého místa na jiné místo. Snad nahlédnou, že jsou dům vzpurný.
Ez 12:4 Vyneseš své věci jako věci k přesídlení za denního světla před jejich očima. Sám pak vyjdeš večer před jejich očima jako ti, kdo jsou přesídlováni.
Ez 12:5 Před jejich očima se prokopej zdí a vyjdi.
Ez 12:6 Vezmeš své věci na záda, za soumraku je přeneseš, jim před očima. Zastřeš si tvář, abys neviděl zemi. Učinil jsem tě předzvěstí pro izraelský dům."
Ez 12:7 Vykonal jsem, co mi bylo přikázáno. Za denního světla jsem vynesl své věci jako věci k přesídlení. Večer jsem se prokopal zdí a za soumraku jsem před jejich očima odnesl ty věci na zádech.
Ez 12:8 Za jitra se ke mně stalo slovo Hospodinovo:
Ez 12:9 "Lidský synu, což se tě nikdo z izraelského domu, domu vzpurného, nezeptal, co to děláš?
Ez 12:10 Řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin: Tento výnos se týká knížete v Jeruzalémě a celého domu izraelského, který je v městě.
Ez 12:11 A pokračuj: Já jsem předzvěstí toho, co vás čeká; co jsem dělal já, to udělají jim. Budou přesídleni, půjdou do zajetí.
Ez 12:12 I kníže, který je ve vašem středu, vezme za soumraku své věci na záda a vyjde. Prokopou zeď, aby ho vyvedli. Zastře si tvář, aby nespatřil svýma očima zemi.
Ez 12:13 Rozprostřel jsem na něho síť, bude lapen do mé lovecké sítě. Zavedu ho do Babylóna v kaldejské zemi, ale ani ji neuvidí a zemře tam.
Ez 12:14 Všechny, kdo jsou kolem něho jemu ku pomoci, i všechny jeho voje rozpráším do všech větrů a s taseným mečem jim budu v zádech.
Ez 12:15 I poznají, že já jsem Hospodin, až je rozptýlím mezi pronárody a rozpráším po zemích.
Ez 12:16 Ale určitý počet lidí z nich zachovám před mečem, hladem a morem, aby vyprávěli o všech svých ohavnostech mezi pronárody, mezi něž půjdou. I poznají, že já jsem Hospodin."
Ez 12:17 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
Ez 12:18 "Lidský synu, budeš jíst svůj chléb s třesením a pít vodu s chvěním a obavami.
Ez 12:19 A řekneš lidu země: Toto praví Panovník Hospodin o obyvatelích Jeruzaléma v zemi izraelské: S obavami budou jíst svůj chl
