Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha proroka IzaiášeKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pátek, 6. července, 2018
Kniha proroka Izaiáše
[zkr. = Iz]
u z horských strání, které byly obdělávány motykou, nebudeš moci vstoupit pro samé bodláčí a křoví. Budou výběhem pro býky a drahami pro ovce.
Iz 8:1 Hospodin mi řekl: "Vezmi si velkou tabulku a napiš na ni běžným způsobem: »Rychle za kořistí spěchá lupič«."
Iz 8:2 I vzal jsem si spolehlivé svědky: kněze Urijáše a Zekarjáše, syna Jeberekjášova.
Iz 8:3 Přiblížil jsem se k prorokyni, a ona počala a porodila syna. Hospodin mi řekl: "Dej mu jméno: »Rychle za kořistí spěchá lupič«.
Iz 8:4 Neboť dříve než bude chlapec umět volat »otče« a »matko«, bude odneseno bohatství Damašku a kořist ze Samaří před krále asyrského."
Iz 8:5 A dál ještě mluvil Hospodin ke mně takto:
Iz 8:6 "Protože tento lid zavrhl šíloašské vody poklidně tekoucí a veselí se s Resínem a synem Remaljášovým,
Iz 8:7 hle, proto Panovník na ně uvede vody Řeky, dravé a mnohé, krále asyrského s celou jeho slávou. I vystoupí ze všech svých řečišť a bude se valit přes všechny své břehy.
Iz 8:8 Zabočí k Judovi, zaplaví jej a bude se valit dál, bude mu sahat až k hrdlu. Jeho rozpjatá křídla vyplní prostor tvé země, ó Immanueli!"
Iz 8:9 Běsněte si, národy, zděsíte se, naslouchejte, všechny daleké země, přepásejte se, zděsíte se, přepásejte se, zděsíte se.
Iz 8:10 Dohodněte se, dohoda bude zmařena, mluvte si, ani slovo neobstojí, neboť s námi je Bůh - Immanuel!
Iz 8:11 Toto mi praví Hospodin, když mě pevně uchopil svou rukou a varoval mě, abych nechodil cestou tohoto lidu:
Iz 8:12 "Neříkejte zrada všemu, čemu říká zrada tento lid, a čeho se bojí, toho vy se nebojte a nestrachujte."
Iz 8:13 Dosvědčujte svatost Hospodina zástupů! Jeho se bojte a strachujte.
Iz 8:14 Vám bude svatyní, ale oběma domům izraelským kamenem úrazu a skálou, o kterou budou klopýtat, bude osidlem a léčkou obyvatelům Jeruzaléma.
Iz 8:15 Mnozí z nich klopýtnou, padnou a roztříští se, uvíznou v léčce a chytí se.
Iz 8:16 "Zavaž svědectví a zapečeť zákon mezi mými učedníky."
Iz 8:17 Budu očekávat Hospodina, ačkoli skryl tvář před domem Jákobovým, s nadějí budu na něho čekat.
Iz 8:18 Hle, já a děti, které mi dal Hospodin, jsme v Izraeli znameními a zázraky od Hospodina zástupů, který přebývá na hoře Sijónu.
Iz 8:19 Řeknou vám: "Dotazujte se duchů zemřelých a jasnovidců, kteří sípají a mumlají." Což se lid nemá dotazovat svého Boha? Na živé se má ptát mrtvých?
Iz 8:20 K zákonu a svědectví! Což oni neříkají takové slovo, že mu z něho nevzejde jitřní záře?
Iz 8:21 Lid bude procházet zemí zatvrzelý a hladový. A protože bude mít hlad, rozlítí se a bude zlořečit svému králi i Bohu s tváří pozvednutou vzhůru.
Iz 8:22 Podívá se k zemi, a hle, jen soužení a temnota, skličující ponurost, šerý soumrak, do něhož bude zahnán.
Iz 8:23 Avšak tato sklíčená země ponurá nezůstane. Jako zprvu byla země Zabulón a země Neftalí zlehčena, tak nakonec bude přivedena ke cti s Přímořím a Zajordáním i Galileou pronárodů.
Iz 9:1 Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo.
Iz 9:2 Rozmnožil jsi národ, rozhojnil jsi jeho radost; budou se před tebou radovat, jako se radují ve žních, tak jako jásají ti, kdo se dělí o kořist.
Iz 9:3 Neboť jho jeho břemene a hůl na jeho záda i prut jeho poháněče zlomíš jako v den Midjánu.
Iz 9:4 Pak každá bota obouvaná do válečné vřavy a každý plášť vyválený v prolité krvi budou k spálení, budou potravou ohně.
Iz 9:5 Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: "Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje."
Iz 9:6 Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království. Upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.
Iz 9:7 Slovo poslal Panovník proti Jákobovi a dopadlo na Izraele.
Iz 9:8 Všechen lid o tom zvěděl, Efrajim i obyvatelé Samaří. V pýše a velikášství srdce však říkají:
Iz 9:9 "Co bylo z cihel, spadlo, vystavíme to z kvádrů; smokvoně byly vykáceny, nahradíme je cedry."
Iz 9:10 I pozvedl Hospodin proti nim protivníky - Resína - a popudil proti nim jejich nepřátele:
Iz 9:11 z východu Arama, ze západu Pelištejce, aby plnými ústy požírali Izraele. Tím vším se jeho hněv neodvrátil a jeho ruka zůstává napřažena.
Iz 9:12 Avšak lid se neobrátil k tomu, který ho bil, Hospodina zástupů se nedotazovali.
Iz 9:13 Proto Hospodin odsekl od Izraele hlavu i ocas, palmovou ratolest i sítinu v jediný den.
Iz 9:14 Stařec a vznešený jsou ona hlava a prorok učící klam je onen ocas.
Iz 9:15 Vůdcové tohoto lidu se stali svůdci a ti, kdo se dají vést, jsou ztraceni.
Iz 9:16 Proto neměl Panovník radost z jeho jinochů a nad jeho sirotky a vdovami se neslitoval, protože všichni jsou to rouhači a zlovolníci, bludně mluví každá ústa. Tím vším se jeho hněv neodvrátil a jeho ruka zůstává napřažena.
Iz 9:17 Avšak jejich svévole hoří jako oheň, požírá bodláčí a křoví, zapaluje houštiny lesa a kouř se vířivě vznáší.
Iz 9:18 Země se zatměla pro prchlivost Hospodina zástupů a lid se stal potravou ohně; nikdo nemá soucit ani s bratrem.
Iz 9:19 Hltá, co je napravo, a zůstává hladový, požírá nalevo, a sytý není, požírá maso své vlastní paže,
Iz 9:20 Manases Efrajima, Efrajim Manasesa a na Judu se vrhají společně. Tím vším se jeho hněv neodvrátil a jeho ruka zůstává napřažena.
Iz 10:1 Běda těm, kdo nařizují ničemná nařízení těm, kdo předpisují plahočení,
Iz 10:2 nuzným odnímají možnost obhajoby, utištěné mého lidu zbavují práva; jejich kořistí jsou vdovy a sirotky olupují.
Iz 10:3 Co si počnete v den navštívení, až se z dálky přižene zkáza? Ke komu se utečete o pomoc, kde zanecháte svoji slávu?
Iz 10:4 Nezbude než sklonit se mezi vězně či zůstat ležet mezi zabitými. Tím vším se jeho hněv neodvrátil a jeho ruka zůstává napřažena.
Iz 10:5 "Běda Asýrii, metle mého hněvu, té holi, skrze kterou projevím svůj hrozný hněv.
Iz 10:6 Posílám ji na rouhavý pronárod, proti lidu, proti němuž plane má prchlivost; dávám jí příkaz, aby kořistila a kořistila, loupila a loupila, aby jej šlapala jako hlínu na ulicích.
Iz 10:7 Ona si to však představit nedovede, neuvažuje o tom v svém srdci, myslí jen na to, jak by vyhubila, jak by vymýtila nemálo pronárodů.
Iz 10:8 Říká: »Což nejsou mí velitelé zároveň králi?
Iz 10:9 Což nedopadlo Kalno jako Karkemíš? Nebo Chamát jako Arpád a Samaří jako Damašek?«
Iz 10:10 Jako sáhla moje ruka po královstvích bůžků - a jejich tesané modly byly nad jeruzalémské i nad samařské -,
Iz 10:11 cožpak s Jeruzalémem a jeho modlářskými stvůrami nenaložím, jako jsem naložil se Samařím a jeho bůžky?"
Iz 10:12 Až Panovník přivede ke konci celé své dílo na hoře Sijónu a v Jeruzalémě, řekne: "Ztrestám asyrského krále pro ovoce jeho velikášského srdce, i to, co je v jeho povýšených očích proslavené,
Iz 10:13 neboť řekl: »Vykonal jsem to silou své ruky a svou moudrostí - vždyť se v tom vyznám. Zrušil jsem hranice národů, co nakupily, to jsem vydrancoval a jako býk jsem svrhl vládce z trůnu.
Iz 10:14 Jako hnízdo nalezla má ruka bohatství národů; jako se vybírají opuštěná vejce, tak jsem vybral celou zemi. Nikdo ani křídlem nezamával, nikdo zobák neotevřel a nepípl.«
Iz 10:15 Což se smí sekera holedbat nad toho, kdo jí seká? A pila povyšovat se nad toho, kdo jí řeže? Jako by metla mohla švihat toho, kdo ji zvedá, nebo hůl se vynášet, že není dřevo."
Iz 10:16 Proto pošle Pán, Hospodin zástupů, na asyrské vypasence úbytě a pod asyrskou slávou to zapraská praskotem ohně.
Iz 10:17 Světlo Izraelovo se stane ohněm a jeho Svatý plamenem. Ten bude hořet a pozře její křoví a bodláčí v jediný den.
Iz 10:18 I slávu jejího lesa a sadu stráví se vším všudy, jako choroba užírá chorého.
Iz 10:19 Stromů v jejím lese zůstane tak málo, že je spočítá i chlapec.
Iz 10:20 V onen den se pozůstatek Izraele s uprchlíky domu Jákobova nebude už opírat o toho, který ho bije, ale bude se věrně opírat o Hospodina, Svatého, Boha Izraele.
Iz 10:21 Pozůstatek se vrátí, pozůstatek Jákoba, k Bohu - bohatýru.
Iz 10:22 Neboť i kdyby bylo tvého lidu, Izraeli, jak mořského písku, vrátí se k němu jen pozůstatek. Je rozhodnut skoncovat, jako záplava se valí spravedlnost.
Iz 10:23 Ano, Panovník, Hospodin zástupů, se rozhodl učinit konec, a to po celé zemi.
Iz 10:24 Proto Panovník, Hospodin zástupů, praví toto: "Můj lide, který bydlíš na Sijónu, neboj se Asýrie. Bije tě metlou a zvedá na tebe hůl jako kdysi Egypt.
Iz 10:25 Ještě jen kratičký čas a můj hrozný hněv skončí; je však můj hněv zničí."
Iz 10:26 Hospodin zástupů nad ní zamává bičem, jako když bil Midjána na Havraní skále, a zdvihne svou hůl na moře jako kdysi na Egypt.
Iz 10:27 V onen den ti spadne z ramen její břímě a její jho z šíje, jho se z tebe sesmekne jak po oleji.
Iz 10:28 Už táhne na Aját, prošel Migrónem a zbroj si v Michmásu složil.
Iz 10:29 Prošli průsmykem. Řekli: "Přenocujeme v Gebě." Ráma se třásla, Saulova Gibea se dala na útěk.
Iz 10:30 Pronikavě křič, galímská dcero, Lajšo, napjatě poslouchej, odpověz, Anatóte.
Iz 10:31 V Madméně je poplach, gebímští obyvatelé hledají záštitu.
Iz 10:32 Ještě dnes stane v Nóbu a rukou mávne proti hoře sijónské dcery, proti pahorku jeruzalémskému.
Iz 10:33 Hle, Pán, Hospodin zástupů, hrozivou silou klestí větvoví, pyšně se tyčící stromy jsou porubány, i ty nejvyšší jsou poníženy.
Iz 10:34 Železem bude vysekáno lesní houští, Libanón padne rukou Vznešeného.
Iz 11:1 I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce.
Iz 11:2 Na něm spočine duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumnosti, duch rady a bohatýrské síly, duch poznání a bázně Hospodinovy.
Iz 11:3 Bázní Hospodinovou bude prodchnut. Nebude soudit podle toho, co vidí oči, nebude rozhodovat podle toho, co slyší uši,
Iz 11:4 nýbrž bude soudit nuzné spravedlivě, o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva. Žezlem svých úst bude bít zemi, dechem svých rtů usmrtí svévolníka.
Iz 11:5 Jeho bedra budou opásána spravedlností a jeho boky přepásá věrnost.
Iz 11:6 Vlk bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat. Tele a lvíče i žírný dobytek budou spolu a malý hoch je bude vodit.
Iz 11:7 Kráva se bude popásat s medvědicí, jejich mláďata budou odpočívat spolu, lev jako dobytče bude žrát slámu.
Iz 11:8 Kojenec si bude hrát nad děrou zmije, bazilišku do doupěte sáhne ručkou odstavené dítě.
Iz 11:9 Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře, neboť zemi naplní poznání Hospodina, jako vody pokrývají moře.
Iz 11:10 V onen den budou pronárody vyhledávat kořen Jišajův, vztyčený jako korouhev národům, a místo jeho odpočinutí bude slavné.
Iz 11:11 V onen den ještě podruhé vztáhne Panovník ruku, aby získal pozůstatek svého lidu, který zůstal v Asýrii, Egyptě, Patrósu, Kúši, Élamu, Šineáru, Chamátu a na ostrovech mořských.
Iz 11:12 Povznese korouhev k pronárodům a posbírá rozehnané z Izraele a rozptýlené Judejce shromáždí ze čtyř stran země.
Iz 11:13 Ustane žárlivost Efrajimova, budou vyhlazeni Judovi protivníci, Efrajim nebude žárlit na Judu a Juda nebude osočovat Efrajima,
Iz 11:14 nýbrž společně se vrhnou na úbočí Pelištejců k moři, i syny východu oloupí spolu, vztáhnou svoji ruku na Edóm a Moáb, poslouchat je budou i synové Amónovi.
Iz 11:15 Klatbou stihne Hospodin záliv Egyptského moře, zamává rukou proti Řece v prudkém větru, rozštěpí ji v sedm ramen, takže ji bude možno př
Text bible pro den: Sobota, 7. července, 2018
Kniha proroka Izaiáše
[zkr. = Iz] ejít v opáncích.
Iz 11:16 Tak vznikne silnice pro pozůstatek jeho lidu, jenž zůstal v Asýrii, jako tomu bylo v den, kdy Izrael vystupoval z egyptské země.
Iz 12:1 V onen den řekneš: "Vzdávám tobě chválu, Hospodine! Rozhněval ses na mě, tvůj hněv se však odvrátil a potěšils mě.
Iz 12:2 Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu. Hospodin, jen Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou."
Iz 12:3 S veselím budete čerpat vodu z pramenů spásy.
Iz 12:4 V onen den řeknete: "Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno! Uvádějte národům ve známost jeho skutky. Připomínejte, že jeho jméno je vyvýšené.
Iz 12:5 Zpívejte Hospodinu, neboť vykonal důstojné činy, ať o tom zví celá země!"
Iz 12:6 Jásej a plesej, ty, která bydlíš na Sijónu, neboť Veliký je ve tvém středu - Svatý Izraele.
Iz 13:1 Výnos o Babylónu, který přijal ve vidění Izajáš, syn Amósův:
Iz 13:2 "Vztyčte korouhev na lysé hoře, vzkřikněte na ně, zamávejte rukou, ať vejdou branami urozených.
Iz 13:3 Vydal jsem příkaz svým posvěceným, povolal jsem k vykonání svého hněvu i své bohatýry, jásající nad mou důstojností.
Iz 13:4 Slyš hluk na horách jakoby početného lidu, slyš hukot království, shromážděných pronárodů: Hospodin zástupů sbírá vojsko k boji.
Iz 13:5 Z daleké země přicházejí, až od končin nebes, přichází Hospodin se zbrojí hrozného hněvu, aby pohubil celou zemi.
Iz 13:6 Kvilte, blízko je den Hospodinův, přijde od Všemocného jak zhouba.
Iz 13:7 Proto každá ruka ochabne a každý člověk odvahu ztratí.
Iz 13:8 Budou plni hrůzy, zachvátí je bolesti a křeče, jako rodička se budou svíjet. Strnule bude zírat jeden na druhého, ve tváři plamenem vzplanou.
Iz 13:9 Hle, přichází den Hospodinův, nelítostný, s prchlivostí a planoucím hněvem, aby zemi změnil v spoušť a vymýtil z ní její hříchy.
Iz 13:10 Nebeské hvězdy a souhvězdí se nezatřpytí svým světlem, slunce se při svém východu zatmí, měsíc svým světlem nezazáří.
Iz 13:11 A budu stíhat zlobu světa a nepravost svévolníků. Učiním přítrž pýše opovážlivců, ponížím troufalost ukrutníků.
Iz 13:12 Způsobím, že člověk bude vzácnější než ryzí zlato, člověk bude nad zlato z Ofíru.
Iz 13:13 Otřesu totiž nebesy a země se pohne ze svého místa prchlivostí Hospodina zástupů v den jeho planoucího hněvu.
Iz 13:14 Jako vyplašená laň a jako stádo, jež neshromažďuje nikdo, tak se obrátí každý ke svému lidu, každý uteče do své země.
Iz 13:15 Každý, koho najdou, bude skolen, každý, koho chytí, padne mečem.
Iz 13:16 Jejich nemluvňata budou rozdrcena před jejich zraky, jejich domy budou vypleněny, jejich ženy zneuctěny.
Iz 13:17 Hle, já podnítím proti vám Médy, kteří si neváží stříbra, nemají zálibu v zlatě.
Iz 13:18 Svými luky rozdrtí chlapce, nad plodem života se neslitují, s vašimi syny nebudou mít soucit.
Iz 13:19 Babylón, skvost mezi královstvími, pyšná okrasa Kaldejců, dopadne jako Sodoma a Gomora, vyvrácené Bohem.
Iz 13:20 Už nikdy nebude osídlen, nebude obydlen po všechna pokolení. Žádný Arab si tam nepostaví stan, pastýři tam nenechají odpočívat stáda,
Iz 13:21 nýbrž divá sběř tam bude odpočívat, v jejich domech bude plno výrů, přebývat tam budou pštrosi, běsové tam budou poskakovat.
Iz 13:22 V jeho palácích budou výt hyeny a v chrámech rozkoše šakalové. Jeho čas se přiblížil, dny nebudou mu prodlouženy."
Iz 14:1 Hospodin se slituje nad Jákobem a znovu vyvolí Izraele. Dá jim odpočinout v jejich zemi, přidruží se k nim i bezdomovec a připojí se k domu Jákobovu.
Iz 14:2 Národy je totiž samy dovedou na jejich místo a Izraelův dům je dostane do dědictví v Hospodinově zemi jako otroky a otrokyně. Tak zajmou ty, kdo je prve zajali, a budou panovat nad svými poháněči.
Iz 14:3 V den, kdy ti dá Hospodin odpočinout od tvého trápení a nepokoje, od tvrdé otročiny, jíž jsi byl zotročen,
Iz 14:4 proneseš o babylónském králi pořekadlo: "Jak pominul poháněč, jak pominula knuta!"
Iz 14:5 Hospodin polámal hůl svévolníků, žezlo vládců,
Iz 14:6 jež zběsile bilo národy ranami bez ustání, hněvivě vládlo pronárodům nezkrotným pronásledováním.
Iz 14:7 V míru odpočala celá země, všechno zvučně plesá.
Iz 14:8 I cypřiše se radují nad tebou i libanónské cedry od chvíle, kdy jsi padl: "Už nevstane ten, kdo nás kácel!"
Iz 14:9 I nejhlubší podsvětí je kvůli tobě rozrušeno, čeká na tvůj příchod, probudilo kvůli tobě přízraky, všech vojevůdců země. Všechny krále pronárodů přimělo vstát ze svých trůnů.
Iz 14:10 Ti všichni se ozvou a řeknou tobě: "Také jsi jako my pozbyl síly? Už jsi nám podoben!
Iz 14:11 Do podsvětí byla svržena tvá pýcha, hlučný zvuk tvých harf. Máš ustláno na hnilobě, přikrývku máš z červů."
Iz 14:12 Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli pronárodů!
Iz 14:13 A v srdci sis říkal: "Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu.
Iz 14:14 Vystoupím na posvátná návrší oblaků, s Nejvyšším se budu měřit."
Iz 14:15 Teď jsi svržen do podsvětí, do nejhlubší jámy!
Iz 14:16 Kdo tě uvidí, budou se dívat a divit: "To je ten muž, který zneklidňoval zemi a otřásal královstvími?
Iz 14:17 Svět měnil v poušť, bořil jeho města, vězně nikdy nepropouštěl domů."
Iz 14:18 Všichni králové pronárodů, všichni leží slavně ve svých hrobkách,
Iz 14:19 ale tebe pohodili mimo hrob jak ohavný výhonek; jsi jako šatem přikryt zavražděnými porubanými mečem, svrženými do kamenité jámy, jsi jak pošlapaná mršina,
Iz 14:20 nebudeš připojen k nim v hrobě. Vždyť jsi ničil vlastní zemi, vlastní lid jsi vraždil. O potomstvu zlovolníků nebude navěky zmínky.
Iz 14:21 "Připravte jeho synům jatky pro nepravost otců! Nepovstanou, nezmocní se země a svět nezaplní městy."
Iz 14:22 "Já povstanu proti nim, je výrok Hospodina zástupů, vymýtím jméno Babylóna i pozůstatek po něm, nástupce i následníka, je výrok Hospodinův.
Iz 14:23 Proměním jej v hnízdiště sýčků a ve slatiny, vymetu jej pometlem zkázy, je výrok Hospodina zástupů."
Iz 14:24 Hospodin zástupů přisáhl: "Jak jsem si předsevzal, tak se stane, a pro co jsem se rozhodl, to se uskuteční:
Iz 14:25 Rozdrtím Ašúra ve své zemi, rozšlapu ho na svých horách a z nich sejmu jeho jho. Z ramene jim bude sňato jeho břímě."
Iz 14:26 To je rozhodnutí učiněné o celé zemi a to je paže napřažená proti všem pronárodům.
Iz 14:27 Když Hospodin zástupů rozhodl, kdo to zruší? Jeho paže je napřažena, kdo ji odvrátí?
Iz 14:28 V roce, kdy zemřel král Achaz, byl zjeven tento výnos:
Iz 14:29 "Neraduj se, celá Pelišteo, že je polámána hůl, která tě bije, neboť z hadího kořene vzejde bazilišek a jeho plodem bude létající ohnivý had.
Iz 14:30 Prvorození nuzných budou mít pastvu a ubožáci budou odpočívat v bezpečí. Tvůj kořen však umořím hladem a pozůstatek tvého lidu zajde.
Iz 14:31 Kvílej, bráno! Křič, město! Celá Pelištea bude v zmatku. Neboť od severu se už valí dým a nikdo nezůstává stranou svých shromaždišť."
Iz 14:32 Co odpovědět poslům toho pronároda? Hospodin založil Sijón, k němu se přivinou utištění jeho lidu.
Iz 15:1 Výnos o Moábovi: Přes noc zajisté bude vyhuben Ar Moábský, zajde! Přes noc zajisté bude vyhuben Kír Moábský, zajde!
Iz 15:2 Vystoupí v Díbónu do domu, na posvátná návrší, aby plakal. Nad Nebó, nad Médebou bude Moáb kvílet. Na každé hlavě lysina, každá brada ostříhána.
Iz 15:3 V jeho ulicích se opasují žíněnými suknicemi, na jeho střechách a náměstích vše kvílí, rozplývá se v pláči.
Iz 15:4 Úpí Chešbón i Eleále, jejich hlas až v Jahasu je slyšet. Proto křičí na poplach moábští ozbrojenci, jejich duše je poplašená.
Iz 15:5 Moje srdce úpí nad Moábem. Jeho uprchlíci jsou až u Soáru, v Eglat-šelišiji. Po lúchítském svahu vystupují s pláčem. Na cestě do Chóronajimu propukají v úpění nad zkázou.
Iz 15:6 Po nimrímských vodách zbude zpustošení, uschne tráva, bude po rostlinách, nezbude nic zeleného.
Iz 15:7 Proto zbytek toho, na čem pracovali, co si uchovali, přenesou přes Topolový úval.
Iz 15:8 Úpění obchází územím Moába, jeho kvílení zní až do Eglajimu, jeho kvílení zní až do Beer-élímu.
Iz 15:9 Vždyť dímónské vody jsou plné krve. Proto ještě více dopustím na Dímón: lva na Moábce, kteří vyvázli, i na ty, kteří zůstali v zemi.
Iz 16:1 Pošlete beránka Vládci země ze Sély pouští na horu sijónské dcery.
Iz 16:2 I budou jako vyplašení ptáci, vyhnaní z hnízda, moábské dcery při arnónských brodech.
Iz 16:3 "Svolejte radu, učiňte rozhodnutí. V samé poledne ať je tvůj stín jak noc, ukryj zahnané, neprozraď vyplašené;
Iz 16:4 Moábe, ať moji zahnaní jsou tvými hosty, před zhoubcem buď jejich skrýší. Utlačovatel, ten vezme za své, zhouba skončí. Ze země vymizejí ti, kdo ji podupali.
Iz 16:5 Trůn bude upevněn milosrdenstvím a dosedne na něj v Davidově stanu ten, jenž bude soudit věrně, vyhledávat právo, rázně uplatňovat spravedlnost."
Iz 16:6 Slýchali jsme o pýše Moába přepyšného, o pyšné jeho povýšenosti a bezmezné zpupnosti; k ničemu nejsou jeho žvásty.
Iz 16:7 Proto bude Moáb kvílet nad Moábem, všichni budou kvílet. Touhou po kírcharesetských hrozinkových koláčích budou vzdychat úplně zdeptáni.
Iz 16:8 Vždyť zvadly viničné terasy Chešbónu, sibemská vinná réva. Páni pronárodů otloukli to ušlechtilé révoví, jež dosahovalo až k Jaezeru, vinulo se až k poušti, jeho výhonky se rozbujely a pronikly za moře.
Iz 16:9 Proto pláči s plačícím Jaezerem, nad sibemskou vinnou révou. Svlažuji tě svými slzami, Chešbóne a Eleále, neboť při tvé letní sklizni a tvém vinobraní přestane vaše výskání.
Iz 16:10 Přestaly v sadu radost a jásot, na vinicích se už neplesá a nehlaholí, nikdo nelisuje v lisu víno, tvému výskání jsem učinil přítrž.
Iz 16:11 Proto všechno ve mně nad Moábem jak citara sténá, mé nitro lká nad Kír-cheresem.
Iz 16:12 Až se Moáb ukáže před svými bohy a na posvátné návrší se dotrmácí, až vstoupí do své svatyně, aby se modlil, ničeho nedosáhne.
Iz 16:13 Toto je slovo, které už tehdy Hospodin promluvil o Moábovi.
Iz 16:14 Nyní Hospodin promluvil: "Za tři léta, jako jsou léta nádeníka, zlehčena bude sláva Moábova u celého jeho početného davu; zůstane mu malá, bezvýznamná hrstka."
Iz 17:1 Výnos o Damašku: "Hle, Damašek přestane být městem, stane se hromadou sutin.
Iz 17:2 Opuštěná města Aróeru budou patřit stádům; tam budou odpočívat a nikdo je nevyděsí.
Iz 17:3 Zanikne pevnost v Efrajimu i království v Damašku. S pozůstatkem Aramejců to padne jako se slávou Izraelců, je výrok Hospodina zástupů."
Iz 17:4 "V onen den vybledne Jákobova sláva a jeho tučné tělo zhubne.
Iz 17:5 Bude tomu, jako když se při žni sklízí obilí, když se do náručí shromažďují klasy, jako když se klasy posbírají v dolině Refájců.
Iz 17:6 Zbudou pak jen paběrky jako při srážení oliv, dvě tři olivky na samém vršku a čtyři pět na plodných větvích, je výrok Hospodina, Boha Izraele."
Iz 17:7 V onen den vzhlédne člověk k tomu, který ho učinil, a jeho oči budou patřit k Svatému Izraele.
Iz 17:8 Už nebude vzhlížet k oltářům, dílu vlastních rukou, ani nebude patřit na to, co vyrobil svými prsty, na posvátné kůly a kadidlové oltáříky.
Iz 17:9 V onen den budou jeho záštitná města jako opuštěné a houštím zarostlé vrcholky, jež pronárody opustily před syny Izraele; zpustnou.
Iz 17:10 Vždyť jsi zapomněla na Boha, svou spásu, nepamatovala jsi na svoji záštitnou skálu. Proto vysazuješ sadbu rozkoší a pěstuješ cizokrajnou révu.
Iz 1
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 8. července, 2018
Kniha proroka Izaiáše
[zkr. = Iz]
7:11 V den, kdy je sázíš, oplocuješ je, za jitra pečuješ, aby tvá setba vyrašila. Ale žeň prchne v den nemoci a bolesti nevyléčitelné.
Iz 17:12 Běda! Hluk četných čeledí lidských hlučí jak hlučící moře, hukot národů hučí podoben hukotu dravých vod.
Iz 17:13 Národy hučí jak hukot mnohých vod, leč okřikne je a utekou daleko, hnány jako plevy větrem po horách a jako chmýří ve vichřici.
Iz 17:14 Z večera ještě plno hrůzy, a než vzejde jitro, je po všem. Takový je úděl těch, kteří nás plení, los těch, kdo nás olupují.
Iz 18:1 Běda zemi okřídleného hmyzu při řekách Kúše;
Iz 18:2 posílá vyslance po moři, po vodní hladině v plavidlech šáchorových. Jděte, poslové hbití, k urostlému pronárodu s lesklou pletí, k lidu daleko široko obávanému, k pronárodu nesrozumitelné řeči, který poražené pošlapává, jehož zemi protékají řeky!
Iz 18:3 Všichni obyvatelé světa, vy, kdo přebýváte na zemi, až se vyzdvihne na horách korouhev, uvidíte, až se zatroubí na polnici, uslyšíte.
Iz 18:4 Neboť Hospodin mi praví toto: "Klidně budu přihlížet ze svého stanoviště, budu jak sálavé horko v záři slunce, jako rosný oblak v horku žní.
Iz 18:5 Přede žněmi, když odkvete réva a květenství se promění ve zrající hrozen, tu se jalové výhonky odřežou vinařským nožem a odnože se odstraňují, vylamují.
Iz 18:6 Vesměs budou zanechány dravému ptactvu hor a zvířectvu země, takže dravé ptactvo na nich stráví léto a veškeré zvířectvo země na nich bude zimovat."
Iz 18:7 V onen čas bude přinášena Hospodinu zástupů pocta od urostlého lidu s lesklou pletí, od lidu široko daleko obávaného, od pronároda nesrozumitelné řeči, který poražené pošlapává, jehož zemi protékají řeky. Přinese ji na místo, kde přebývá jméno Hospodina zástupů, na horu Sijón.
Iz 19:1 Výnos o Egyptu: Hle, Hospodin jede na rychlém oblaku a vjíždí do Egypta. Egyptské modly se před ním kymácejí, Egypt svou odvahu nadobro ztratil.
Iz 19:2 "Popudím Egypťany proti Egypťanům a bude bojovat bratr proti bratru a přítel proti příteli, město proti městu, království proti království.
Iz 19:3 Egypt bude na duchu zlomen, jeho záměry zmatu, budou se dotazovat model a zaklínačů i duchů zemřelých a jasnovidců.
Iz 19:4 Vydám Egypt v moc tvrdých pánů a mocný král bude nad nimi vládnout", je výrok Pána, Hospodina zástupů.
Iz 19:5 Vody se vypaří, než dojdou k moři, a řeka vyschne a vysuší se,
Iz 19:6 říční ramena budou páchnout, voda v egyptských kanálech opadne a vyschne, třtina a rákos zvadnou.
Iz 19:7 Lučiny při Nilu, při ústí Nilu, a všechna setba u Nilu uschne, bude odváta a nebude už.
Iz 19:8 Tu se budou rybáři rmoutit a truchlit, všichni, kdo vrhají udici do Nilu; ochabnou, kdo na vodní hladině rozestírají sítě.
Iz 19:9 Zklamáni budou pěstitelé lnu, česačky i tkalci bílého plátna.
Iz 19:10 Podpěry země budou vyvráceny, bude smutno v duši všem, kdo pracují za mzdu.
Iz 19:11 Jací pošetilci jsou sóanští velmožové! Moudří rádcové faraónovi, vaše rada je hloupá. Jak můžete říci faraónovi: "Jsem syn moudrých, syn dávných králů?"
Iz 19:12 Kdepak jsou tví moudří? Ať ti to oznámí, vědí-li, jaký je úradek Hospodina zástupů o Egyptu.
Iz 19:13 Pošetile si počínají sóanští velmožové, velmožové memfidští propadli klamu. Zavedli Egypt na scestí ti, kdo byli pilířem jeho kmenů,
Iz 19:14 Hospodin namíchal do jeho nitra ducha závrati, takže zavedli Egypt na scestí ve všem jeho počínání, jako když opilec vrávorá ve vlastních zvratcích.
Iz 19:15 Egyptu se nepodaří žádné dílo, ať je koná hlava nebo ocas, palmová ratolest nebo sítí.
Iz 19:16 V onen den bude Egypt jako ženy: bude se třást strachem před mávnutím ruky Hospodina zástupů, až proti němu mávne.
Iz 19:17 Země judská se stane postrachem Egypta; ať mu ji kdokoli připomene, Egypt dostane strach z úradku, který nad ním vynesl Hospodin zástupů.
Iz 19:18 V onen den bude v egyptské zemi pět měst hovořících kenaanským jazykem a přísahajících při Hospodinu zástupů; jednomu se bude říkat "Město pobořené".
Iz 19:19 V onen den bude mít Hospodin oltář uprostřed egyptské země a posvátný sloup při jejich hranicích bude zasvěcen Hospodinu.
Iz 19:20 Bude to znamením a svědectvím o Hospodinu zástupů v egyptské zemi. Když budou volat k Hospodinu kvůli utiskovatelům, pošle jim zachránce, aby je obhájil a vysvobodil je.
Iz 19:21 Hospodin se dá poznat v Egyptě; Egypťané poznají v onen den Hospodina a budou ho uctívat obětním hodem a obětním darem, budou Hospodinu skládat a plnit sliby.
Iz 19:22 Hospodin udeří na Egypt, udeří i vyléčí, a oni se obrátí k Hospodinu; on přijme jejich prosby a vyléčí je.
Iz 19:23 V onen den povede silnice z Egypta do Asýrie, takže Asyřané budou chodit do Egypta a Egypťané do Asýrie a Egypťané budou uctívat Hospodina spolu s Asyřany.
Iz 19:24 V onen den vytvoří Izrael s Egyptem a Asýrií trojici; bude požehnáním uprostřed země,
Iz 19:25 protože Hospodin zástupů mu bude žehnat takto: "Požehnán buď lid můj egyptský a dílo mých rukou Asýrie a mé dědictví Izrael."
Iz 20:1 Toho roku, v němž tartán poslaný asyrským králem Sargónem přitáhl k Ašdódu, bojoval proti němu a dobyl jej,
Iz 20:2 v onen čas promluvil Hospodin skrze Izajáše, syna Amósova: "Jdi a odpásej si z beder žíněnou suknici a zuj si opánky z nohou." On tak učinil a chodil nahý a bosý.
Iz 20:3 I řekl Hospodin: "Jako chodí můj služebník Izajáš nahý a bosý po tři roky na znamení a předzvěst pro Egypt a pro Kúš,
Iz 20:4 tak požene asyrský král zajatce egyptské a vysídlence kúšské, mladíky i starce, nahé a bosé, s odhaleným zadkem, Egyptu k hanbě.
Iz 20:5 Budou plni děsu a hanby pro Kúš, k němuž vzhlíželi, a pro Egypt, jímž se chlubili.
Iz 20:6 Obyvatelé toho pobřeží v onen den řeknou: »Hle, tak to dopadlo s tím, k němuž jsme vzhlíželi, k němuž jsme se utíkali o pomoc, aby nás vysvobodil od asyrského krále. Jak bychom mohli vyváznout my?«"
Iz 21:1 Výnos o přímořské stepi: Jako vichřice prohánějící se Negebem přijde ze stepi, z obávané země.
Iz 21:2 Dostalo se mi tvrdého vidění: "Věrolomník jedná věrolomně a zhoubce hubí. Přitáhni, Élame, oblehni, Méde! Všem vzdechů učiním přítrž."
Iz 21:3 Proto jsou má bedra plná smrtelných úzkostí, křeče se mne zmocnily jako rodičky. Jsem zkrušen tím, co slyším, hrozím se toho, co vidím.
Iz 21:4 Mé srdce vrávorá, náhlá hrůza mě jímá, kýžený soumrak se mi změnil v otřesnou chvíli.
Iz 21:5 Chystá se stolování, prostírá se ubrus, jí se a pije. Vzhůru, velitelé, namažte své štíty!
Iz 21:6 Neboť Panovník mi praví toto: "Jdi, postav hlídku; ať oznámí, co uvidí.
Iz 21:7 Uvidí-li vozbu, koňská spřežení, jízdu na oslech, jízdu na velbloudech, ať sleduje pozorně, velmi pozorně."
Iz 21:8 I zvolal jako lev: "Na hlídce, Panovníku, stojím stále, po celé dny, a na své strážní stanoviště se stavím po všechny noci."
Iz 21:9 Hle, tu přijíždí vůz, muž, koňské spřežení! On hlásí: "Padl, padl Babylón a všechny tesané modly jeho božstev jsou roztříštěny o zem!"
Iz 21:10 Můj podupaný lide, synu mého humna! Co jsem slyšel od Hospodina zástupů Boha Izraele, to vám oznamuji.
Iz 21:11 Výnos o Dúmě: Volají na mě ze Seíru: "Strážce, kolik zbývá z noci? Strážce, kolik zbývá z noci?"
Iz 21:12 Strážce praví: "Přichází jitro, ale ještě je noc. Chcete-li pátrat, pátrejte! Navraťte se, přijďte!"
Iz 21:13 Výnos proti Arábii: Budete nocovat v arabské divočině, karavany Dedánců.
Iz 21:14 Vstříc žíznivému! Neste vodu! Obyvatelé země Témy, vyjděte s chlebem naproti štvanci!
Iz 21:15 Vždyť prchli před meči, před mečem taseným, před lukem napjatým, před tíhou boje.
Iz 21:16 Panovník mi praví toto: "Do roka, jako jsou léta nádeníka, zanikne veškerá sláva Kédaru.
Iz 21:17 A Kédarcům zůstane pranepatrný počet bohatýrských lučištníků." Tak promluvil Hospodin, Bůh Izraele.
Iz 22:1 Výnos o Údolí vidění: Co je s tebou, že jsi celé vystoupilo na střechy,
Iz 22:2 město plné hluku, halasu, město rozjařené? Skolení tvoji nebyli skoleni mečem, nezemřeli v boji.
Iz 22:3 Do jednoho prchli všichni tvoji náčelníci; byli jati bez výstřelu z luku. Všichni tvoji zastižení byli do jednoho jati v dáli na útěku.
Iz 22:4 Proto jsem řekl: "Odvraťte ode mne oči, ať hořekuji a pláči; nesnažte se mě těšit nad zhoubou dcery mého lidu!"
Iz 22:5 Neboť den poděšení a pošlapání a rozruchu, den Panovníka, Hospodina zástupů, nastal v Údolí vidění, den zhroucení zdí a křiku o pomoc k hoře.
Iz 22:6 Élam zvedl toulec, má vozy s posádkou a koně, a Kír obnažil štít.
Iz 22:7 Nejlepší z tvých dolin jsou plny vozů; jezdci zaujali postavení před branami.
Iz 22:8 Odkryto bylo Judovo zaštítění. Onoho dne jsi vzhlížel k výzbroji Domu lesa.
Iz 22:9 Viděli jste, jak mnoho bylo průlomů do města Davidova a shromažďovali jste vodu z Dolního rybníka.
Iz 22:10 Pořídili jste soupis domů v Jeruzalémě a strhávali jste domy pro zpevnění hradeb.
Iz 22:11 Mezi obojími hradbami jste zřídili nádrž pro vodu Starého rybníka. Nevzhlíželi jste však k tomu, který vše způsobil, a neohlíželi jste se na toho, který to odedávna připravoval.
Iz 22:12 Onoho dne Panovník, Hospodin zástupů, vyzval k pláči a k nářku a k vyholení lysiny a k přepásání žíněnou suknicí,
Iz 22:13 a hle, veselí a radost, porážení dobytka a zabíjení ovcí, jedení masa a pití vína. "Jezme a pijme, stejně zítra zemřeme!"
Iz 22:14 Mému sluchu však Hospodin zástupů zjevil: "Tato vaše nepravost jistotně nedojde smíření, zemřete", praví Panovník, Hospodin zástupů.
Iz 22:15 Toto praví Panovník, Hospodin zástupů: Jdi, vydej se k tomu hodnostáři, promluv k Šebnovi, správci domu:
Iz 22:16 "Co tu pohledáváš, koho tu máš, žes tu vytesal pro sebe hrob? Dal sis hrob vytesat vysoko, dal sis vyhloubit příbytek ve skále!
Iz 22:17 Hle, Hospodin tě odvrhe, odvrhne tě, ty hrdino, zabalí tě,
Iz 22:18 smotá, jako klubko tě svine, jako míč tě odhodí do široširé země. Tam umřeš a tam skončí tvé slavné vozy, pohano domu svého pána.
Iz 22:19 Srazím tě z tvého postavení; ze svého úřadu budeš svržen.
Iz 22:20 V onen den povolám svého služebníka Eljakíma, syna Chilkijášova.
Iz 22:21 Obléknu ho do tvé suknice, připevním mu tvoji šerpu, tvou vladařskou moc vložím do jeho rukou a stane se otcem obyvatel Jeruzaléma i Judova domu.
Iz 22:22 Na jeho rameno vložím klíč domu Davidova; když otevře, nikdo nezavře, a když zavře, nikdo neotevře.
Iz 22:23 Zarazím ho jako hřeb na spolehlivém místě a stane se stolcem slávy otcovského domu.
Iz 22:24 Ale zavěsí se na něj všechna váha otcovského domu, výhonky a odnože, všechny malé nádoby, jak misky, tak i všechny džbány."
Iz 22:25 "V onen den, je výrok Hospodina zástupů, povolí hřeb zaražený na spolehlivém místě, zlomí se, spadne a náklad, který je na něm, se zničí." Tak promluvil Hospodin.
Iz 23:1 Výnos o Týru: Kvilte, zámořské lodě! Týr je vypleněn, je bez domu, je bez přístavu; z Kitejské země to bylo rozhlášeno.
Iz 23:2 Zmlkněte, obyvatelé pobřeží! Bylo v tobě plno sidónských obchodníků, mořeplavců.
Iz 23:3 Přes velké vody dopravovali výnos zemí, setbu od Delty a sklizeň od Nilu; byls tržištěm pronárodů.
Iz 23:4 Styď se, Sidóne! Vždyť prohlásilo moře, mořská pevnost řekla: "Nepracuji k porodu a nerodím ani nevychovávám jinochy, o panny nepečuji."
Iz 23:5 Jakmile ta zpráva dojde Egypťanům, budou se nad zprávou o Týru svíjet v křeči.
Iz 23:6 Přeplavte se do Taršíše, obyvatelé pobřeží, kvilte!
Iz 23:7 To že je váš rozjařený Týr? Jeho původ je v dávnověku; nohy ho nosí do daleka, tam se usazuje.
Iz 23:8 Kdo
