Text bible pro: Čtvrtek, 20. června, 2019

 Kniha Žalmů 
 [zkr. = Žl] 

br>Žl 139:18 sčetl bych je, ale je jich víc než písku. Sotva procitnu, jsem s tebou.
Žl 139:19 Kéž bys, Bože, skolil svévolníka. Pryč ode mne, vy, kdo proléváte krev!
Žl 139:20 Dovolávají se tě při svých pletichách, zneužívají tvé jméno tvoji protivníci.
Žl 139:21 Nemám nenávidět, Hospodine, ty, kdo nenávidí tebe? S odporem pohlížet na ty, kdo se proti tobě zvedli?
Žl 139:22 Nenávidím je, rozhodně nenávidím, jsou to také moji nepřátelé.
Žl 139:23 Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid,
Žl 139:24 hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď!
Žl 140:1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.
Žl 140:2 Vysvoboď mě, Hospodine, od člověka zlého, chraň mě proti násilníku,
Žl 140:3 proti těm, kdo mají v srdci zlé úmysly a den ze dne se srocují k bojům,
Žl 140:4 jazyky si ostří jako hadi, za rty mají jed jak zmije.
Žl 140:5 Ochraňuj mě, Hospodine, před rukama svévolníka, chraň mě proti násilníku, proti těm, kdo zamýšlejí podrazit mi nohy.
Žl 140:6 Pyšní osidlo mi nastražili, síť z provazů na cestu rozestřeli, nachystali na mě léčky.
Žl 140:7 Pravím Hospodinu: Ty jsi můj Bůh! Přej sluchu mým prosbám, Hospodine.
Žl 140:8 Hospodine, Panovníku, moje mocná spáso, hlavu kryješ mi v den bitvy.
Žl 140:9 Nepřivoluj, Hospodine, k choutkám svévolníka, nedej, aby vyšly jeho plány, ať se nevypíná.
Žl 140:10 Na hlavu těch, kdo mě obkličují, ať padne trápení, na němž se jejich rty umluvily.
Žl 140:11 Ať na ně dopadne žhavé uhlí, ať je Bůh do ohně srazí, do vířivých proudů, aby nepovstali.
Žl 140:12 Pomlouvač se v zemi neudrží, zlovolného násilníka stihne náhlá zkáza.
Žl 140:13 Vím, že Hospodin obhájí poníženého, že ubožákům zjedná právo.
Žl 140:14 Ano, spravedliví vzdají tvému jménu chválu, přímí budou bydlet před tvou tváří!
Žl 141:1 Žalm Davidův. Hospodine, k tobě volám, pospěš ke mně, dopřej sluchu mému hlasu, když tě volám!
Žl 141:2 Jako kadidlo ať míří má modlitba k tobě, pozdvižení mých rukou jak večerní oběť.
Žl 141:3 Hospodine, postav stráž k mým ústům, přede dveře mých rtů hlídku,
Žl 141:4 nedej, aby se mé srdce přiklonilo ke zlu, ať se nedopustím svévolnosti s muži, kteří pášou ničemnosti; jejich vlídnosti okoušet nechci.
Žl 141:5 Spravedlivý ať mě třeba bije, pokládám to za milosrdenství, ať mě trestá, je to pro mou hlavu olej, má hlava to neodmítne, v jejich neštěstí se za ně ještě budu modlit.
Žl 141:6 Ať jsou jejich soudci svrženi na úbočí skály, ale spravedliví ať slyší, že vlídná jsou má slova.
Žl 141:7 Jako když se v zemi všechno seká a poltí, k jícnu podsvětí se sypou naše kosti.
Žl 141:8 K tobě, Panovníku Hospodine, pozvedám své oči, utíkám se k tobě, nevydej mě smrti,
Žl 141:9 ochraňuj mě před osidlem na mě políčeným, před léčkami pachatelů ničemností!
Žl 141:10 Svévolníci ať se chytí do svých tenat, kdežto já ať projdu!
Žl 142:1 Poučující, Davidův. Modlitba, když byl v jeskyni.
Žl 142:2 Volám k Hospodinu, úpím, volám k Hospodinu, prosím,
Žl 142:3 před ním vylévám své lkání, o svém soužení mu vypovídám.
Žl 142:4 Jsem na duchu skleslý, ale ty znáš moji stezku! Na cestě, jíž kráčím, osidlo mi nastražili.
Žl 142:5 Pohleď napravo a uzříš: není tu nikoho, kdo by se ke mně znal, nemám kam utéci, není tu, kdo by měl o mě péči.
Žl 142:6 Úpím k tobě, Hospodine, pravím: Tys mé útočiště, tys můj podíl v zemi živých!
Žl 142:7 Věnuj pozornost mému bědování, jsem zcela vyčerpán. Vysvoboď mě od pronásledovatelů, jsou zdatnější než já.
Žl 142:8 Vyveď mě ze žaláře, abych vzdával chválu tvému jménu. Obstoupí mě spravedliví, ty se mě zastaneš.
Žl 143:1 Žalm Davidův. Hospodine, slyš mou modlitbu, přej sluchu mým prosbám, odpověz mi pro svou pravdu, pro svou spravedlnost.
Žl 143:2 Nevcházej v soud se svým služebníkem, vždyť před tebou nikdo z živých není spravedlivý.
Žl 143:3 Nepřítel mě pronásleduje, můj život tiskne k zemi, do temnot mě vsadil jak od věků mrtvé.
Žl 143:4 Jsem skleslý na duchu, srdce mi usedá v nitru.
Žl 143:5 Připomínám si dávné dny, rozjímám o všech tvých skutcích, přemýšlím o činech tvých rukou,
Žl 143:6 rozpínám své ruce k tobě, má duše po tobě žízní jak vyprahlá země.
Žl 143:7 Pospěš, odpověz mi, Hospodine, můj duch dokonává, neukrývej přede mnou svou tvář, nebo se budu podobat těm, kdo sestupují v jámu.
Žl 143:8 Ohlas mi zrána své milosrdenství, neboť doufám v tebe. Dej mi poznat cestu, po níž mám jít, neboť k tobě pozvedám svou duši.
Žl 143:9 Vysvoboď mě od nepřátel, Hospodine, u tebe si hledám úkryt.
Žl 143:10 Nauč mě plnit tvou vůli, vždyť jsi můj Bůh. Kéž mě tvůj dobrotivý duch vede po rovné zemi!
Žl 143:11 Pro své jméno mi zachovej, Hospodine, život, ve své spravedlnosti mě vyveď ze soužení,
Žl 143:12 ve svém milosrdenství umlč mé nepřátele, přiveď nazmar všechny moje protivníky, vždyť jsem tvůj služebník!
Žl 144:1 Davidův. Požehnán buď Hospodin, má skála, který učí bojovat mé ruce a mé prsty válčit!
Žl 144:2 Moje milosrdenství a moje pevná tvrz, můj nedobytný hrad, můj vysvoboditel, můj štít, k němuž se utíkám, on mi můj lid podmaňuje.
Žl 144:3 Hospodine, co je člověk, že ho bereš na vědomí, co syn člověka, že na něj myslíš?
Žl 144:4 Člověk se podobá vánku, jeho dny jsou jak stín pomíjivé.
Žl 144:5 Hospodine, nakloň nebesa a sestup! Dotkni se hor a bude se z nich kouřit.
Žl 144:6 Udeř bleskem, rozptyl nepřátele, vypusť své šípy a uveď je v zmatek,
Žl 144:7 vztáhni ruku z výše, vyprosti mě a vysvoboď z nesmírného vodstva, z rukou cizozemců!
Žl 144:8 Jejich ústa mluví šalebně, jejich pravice je pravice zrádná!
Žl 144:9 Bože, chci ti zpívat novou píseň, s harfou o deseti strunách budu ti pět žalmy.
Žl 144:10 Ty, jenž dáváš spásu králům, jenž Davida, svého služebníka, vyprošťuješ od zhoubného meče,
Žl 144:11 vyprosti mě a vysvoboď z rukou cizozemců! Jejich ústa mluví šalebně, jejich pravice je pravice zrádná.
Žl 144:12 Kéž jsou naši synové jak štěpy, krásně urostlí v svém mládí. Naše dcery ať jsou jako sloupy vytesané podle chrámového vzoru.
Žl 144:13 Naše sýpky ať jsou plné, ať skýtají hojnost všeho. Našich ovcí ať je na tisíce, desetitisíce všude vůkol,
Žl 144:14 náš skot ať je březí. Ať nás nepostihne vpád a odvlékání, ať nezazní žalostný křik na ulicích.
Žl 144:15 Blaze lidu, jemuž se tak daří. Blaze lidu, jehož Bohem je Hospodin!
Žl 145:1 Chvalozpěv Davidův. Chci tě vyvyšovat, Bože můj a Králi, tvému jménu dobrořečit navěky a navždy.
Žl 145:2 Po všechny dny ti chci dobrořečit a tvé jméno chválit navěky a navždy.
Žl 145:3 Veliký je Hospodin, nejvyšší chvály hodný, jeho velikost nelze vyzpytovat.
Žl 145:4 Všechna pokolení chválí tvoje skutky zpěvem, hlásají tvé bohatýrské činy.
Žl 145:5 Tvoje velebnost je důstojná a slavná, chci přemýšlet o tvých divuplných dílech.
Žl 145:6 Všichni budou mluvit o tvých mocných, bázeň vzbuzujících skutcích, i já budu vypravovat o tvé velikosti.
Žl 145:7 Budou šířit vše, co připomíná tvoji velkou dobrotivost, budou jásat, jak jsi spravedlivý.
Žl 145:8 Hospodin je milostivý, plný slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný.
Žl 145:9 Hospodin je ke všem dobrotivý, nade vším, co učinil, se slitovává.
Žl 145:10 Kéž ti vzdají chválu, Hospodine, veškeré tvé skutky, kéž ti tvoji věrní dobrořečí,
Žl 145:11 ať hovoří o tvém slavném kralování, ať promluví o tvé bohatýrské síle,
Žl 145:12 aby lidem uváděli ve známost tvé bohatýrské činy a slávu a důstojnost království tvého.
Žl 145:13 Tvoje království je království všech věků, tvoje vláda přečká všechna pokolení. Ve všech svých slovech je Hospodin věrný, je svatý ve všech svých skutcích.
Žl 145:14 Hospodin podpírá všechny klesající a všechny sehnuté napřimuje.
Žl 145:15 Oči všech s nadějí vzhlížejí k tobě a ty jim v pravý čas dáváš pokrm,
Žl 145:16 otvíráš svou ruku a ve své přízni sytíš všechno, co žije.
Žl 145:17 Hospodin je spravedlivý ve všech svých cestách, milosrdný ve všech svých skutcích.
Žl 145:18 Hospodin je blízko všem, kteří volají k němu, všem, kdo ho volají opravdově.
Žl 145:19 Vyplňuje přání těch, kdo se ho bojí, slyší, když volají o pomoc, a zachrání je.
Žl 145:20 Všechny, kdo ho milují, Hospodin ochraňuje, ale všechny svévolníky vyhlazuje.
Žl 145:21 Z mých úst zazní chvála Hospodinu, jeho přesvatému jménu bude dobrořečit všechno tvorstvo navěky a navždy.
Žl 146:1 Haleluja. Chval, duše má, Hospodina!
Žl 146:2 Hospodina budu chválit po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, co živ budu.
Žl 146:3 Nedoufejte v knížata, v člověka, u něhož záchrany není.
Žl 146:4 Jeho duch odchází, on se vrací do své země, tím dnem berou za své jeho plány.
Žl 146:5 Blaze tomu, kdo má ku pomoci Boha Jákobova, kdo s nadějí vzhlíží k Hospodinu, svému Bohu,
Žl 146:6 jenž učinil nebesa i zemi s mořem a vším, co k nim patří, jenž navěky zachovává věrnost.
Žl 146:7 Utištěným dopomáhá k právu, hladovým chléb dává. Hospodin osvobozuje vězně.
Žl 146:8 Hospodin otvírá oči slepým, Hospodin sehnuté napřimuje, Hospodin miluje spravedlivé.
Žl 146:9 Hospodin ochraňuje ty, kdo jsou bez domova, ujímá se sirotka i vdovy, svévolným však mate cestu.
Žl 146:10 Hospodin bude kralovat věčně, Bůh tvůj, Sijóne, po všechna pokolení. Haleluja.
Žl 147:1 Haleluja. Je tak dobré Bohu našemu pět žalmy, rozkošná a líbezná je chvála.
Žl 147:2 Hospodin buduje Jeruzalém, shromažďuje rozehnané z Izraele,
Žl 147:3 uzdravuje ty, kdo jsou zkrušeni v srdci, jejich rány obvazuje.
Žl 147:4 On určuje počet hvězd, on každou vyvolává jménem.
Žl 147:5 Velký je náš Pán, je velmi mocný, jeho myšlení obsáhnout nelze.
Žl 147:6 Hospodin se ujímá pokorných, svévolníky snižuje až k zemi.
Žl 147:7 Pějte Hospodinu píseň díků, zpívejte našemu Bohu žalmy při citaře,
Žl 147:8 tomu, který zahaluje nebe mračny, který připravuje zemi deště, který dává na horách růst trávě,
Žl 147:9 tomu, který zvířatům potravu dává, i krkavčím mláďatům, když křičí.
Žl 147:10 Netěší ho síla koně, nemá zalíbení v svalech muže.
Žl 147:11 Hospodin má zalíbení v těch, kdo se ho bojí, v těch, kdo čekají na jeho milosrdenství.
Žl 147:12 Jeruzaléme, chval zpěvem Hospodina, chval, Sijóne, svého Boha!
Žl 147:13 On upevnil závory v tvých branách, požehnal tvým synům v tobě.
Žl 147:14 Na tvém území ti zjednal pokoj, bělí pšeničnou tě sytí.
Žl 147:15 Na zem vysílá svůj výrok, rychle běží jeho slovo.
Žl 147:16 Dává sníh jak vlnu, sype jíní jako popel.
Žl 147:17 Rozhazuje kroupy jako sousta chleba, kdo odolá jeho mrazu?
Žl 147:18 Sešle slovo své a taje, káže vát větru a plynou vody.
Žl 147:19 Oznámil své slovo Jákobovi, nařízení svá a soudy Izraeli.
Žl 147:20 Tak žádnému z pronárodů neučinil, jeho soudy nepoznaly. Haleluja.
Žl 148:1 Haleluja. Chvalte Hospodina z nebes, chvalte ho ve výšinách!
Žl 148:2 Chvalte ho, všichni jeho andělé, chvalte ho, všechny jeho zástupy.
Žl 148:3 Chvalte ho, slunce s měsícem, chvalte ho, všechny jasné hvězdy.
Žl 148:4 Chvalte ho, nebesa nebes, rovněž vody nad nebesy,
Žl 148:5 chvalte Hospodinovo jméno! Vždyť on přikázal, a bylo to stvořeno,
Žl 148:6 on tomu dal povstat navěky a navždy, nařízení, které vydal, nepomine.
Žl 148:7 Ze země ať chválí Hospodina netvoři a všechny propastné tůně,
Žl 148:8 oheň, krupobití, sníh i mlha, bouřný vichr, který plní jeho slovo,
Žl 148:9 horstva a všech