Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Evangelium podle LukášeKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pátek, 24. září, 2021
Evangelium podle Lukáše
[zkr. = Lk]
uměli.
Lk 2:51 Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci.
Lk 2:52 A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem.
Lk 3:1 V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judsko a v galileji vládl Herodes, jeho bratr Filip na území Itureje a Trachonitidy a Lyzanias v Abiléně,
Lk 3:2 za nejvyššího velekněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Boží k Janovi, synu Zachariášovu, na poušti.
Lk 3:3 I začal Jan procházet celé okolí Jordánu a kázal: "Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpouštění hříchů",
Lk 3:4 jak je psáno v knize slov proroka Izaiáše: 'Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!
Lk 3:5 Každá propast bude zasypána, hory i pahorky budou srovnány; co je křivé, bude přímé, hrbolaté cesty budou rovné;
Lk 3:6 a každý tvor uzří spasení Boží.'
Lk 3:7 Zástupům, které vycházely, aby se od něho daly pokřtít, Jan říkal: "Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nastávajícím hněvem?
Lk 3:8 Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání, a nezačínejte si říkat: 'Náš otec jest Abraham!' Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení.
Lk 3:9 Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně."
Lk 3:10 Zástupy se Jana ptaly: "Co jen máme dělat?"
Lk 3:11 On jim odpověděl: "Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak."
Lk 3:12 Přišli i celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se: "Mistře, co máme dělat?"
Lk 3:13 On jim řekl: "Nevymáhejte víc, než máte nařízeno."
Lk 3:14 Tázali se ho i vojáci: "A co máme dělat my?" Řekl jim: "Nikomu nečiňte násilí, nikoho nevydírejte, spokojte se se svým žoldem."
Lk 3:15 Lidé byli plni očekávání a všichni ve svých myslích uvažovali o Janovi, není-li on snad Mesiáš.
Lk 3:16 Na to Jan všem řekl: "Já vás křtím vodou. Přichází však někdo silnější než jsem já; nejsem ani hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.
Lk 3:17 Lopata je v jeho ruce, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky; ale plevy spálí ohněm neuhasitelným."
Lk 3:18 A ještě mnohým jiným způsobem napomínal lid a kázal radostnou zvěst.
Lk 3:19 Ale když káral vládce Heroda kvůli Herodiadě, manželce jeho bratra, a za všechno zlé, co činil,
Lk 3:20 Herodes všechno dovršil ještě tím, že dal Jana zavřít do vězení.
Lk 3:21 Když se všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe
Lk 3:22 a Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil."
Lk 3:23 Když Ježíš začínal své dílo, bylo mu asi třicet let. Jak se mělo za to, byl syn Josefa, jehož předkové byli: Heli,
Lk 3:24 Mathat, Levi, Melchi, Janai, Josef,
Lk 3:25 Matathias, Amos, Nahum, Esli, Nagai,
Lk 3:26 Mahat, Matathias, Semei, Josech, Joda,
Lk 3:27
Evangelium podle Jana
Jananan, Resa, Zorobabel, Salathiel, Neri,
Lk 3:28 Melchi, Addi, Kosan, Elamadam, Er,
Lk 3:29 Jesus, Eliezer, Jorim, Mathat, Levi,
Lk 3:30 Simeon, Juda, Josef, Jonam, Eliakim,
Lk 3:31 Melea, Menna, Mattath, Natham, David,
Lk 3:32 Isaj, Obéd, Boaz, Sala, Naason,
Lk 3:33 Amínadab, Admin, Arni, Chesróm, Fares, Juda,
Lk 3:34 Jákob, Izák, Abraham, Tare, Nachor,
Lk 3:35 Seruch, Ragau, Falek, Heber, Sala,
Lk 3:36 Kainan, Arfaxad, Sem, Noé, Lámech,
Lk 3:37 Matusalem, Henoch, Jared, Maleleel, Kainan,
Lk 3:38 Enóš, Šét a Adam, který byl od Boha.
Lk 4:1 Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti
Lk 4:2 čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se skončily, vyhladověl.
Lk 4:3 Ďábel mu řekl: "Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb."
Lk 4:4 Ježíš mu řekl: "Je psáno: Člověk nebude živ jenom chlebem 'ale každým slovem Božím."
Lk 4:5 Pak ho ďábel vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království země
Lk 4:6 a řekl: "Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám:
Lk 4:7 Budeš-li se mi klanět, bude to všechno tvé."
Lk 4:8 Ježíš mu odpověděl: "Je psáno: Budeš se klanět Hospodinu, Bohu svému, a jeho jediného uctívat."
Lk 4:9 Pak ho ďábel přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: "Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů;
Lk 4:10 vždyť je psáno 'andělům svým dá o tobě příkaz, aby tě ochránili'
Lk 4:11 a 'na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou svou na kámen'."
Lk 4:12 Ježíš mu odpověděl: "Je psáno: nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého."
Lk 4:13 Když ďábel skončil všechna svá pokušení, odešel od něho až do dané chvíle.
Lk 4:14 Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se rozšířila po celém okolí.
Lk 4:15 Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili.
Lk 4:16 Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma.
Lk 4:17 Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno:
Lk 4:18 'Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým vrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu,
Lk 4:19 abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.'
Lk 4:20 Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny.
Lk 4:21 Promluvil k nim: "Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli."
Lk 4:22 Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti, vycházejícím z jeho úst. A říkali: "Což to není syn Josefův?"
Lk 4:23 On jim odpověděl: "Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! O čem jsme slyšeli, že se dálo v Kafarnaum, učiň i zde,kde jsi doma."
Lk 4:24 Řekl: "Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti.
Lk 4:25 Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad.
Lk 4:26 A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidonské.
Lk 4:27 A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman."
Lk 4:28 Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem.
Lk 4:29 Vstali, vyhnali ho z města a vedli až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů.
Lk 4:30 On však prošel jejich středem a bral se dál.
Lk 4:31 Odešel do galilejského města Kafarnaum a učil je v sobotu.
Lk 4:32 Žasli nad jeho učením, poněvadž jeho slovo mělo moc.
Lk 4:33 V synagóze byl člověk, který byl posedlý nečistým duchem; ten vzkřikl velikým hlasem:
Lk 4:34 "Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím kdo jsi. Jsi svatý Boží."
Lk 4:35 Ale Ježíš mu pohrozil: "Umlkni a vyjdi z něho!" Zlý duch jím smýkl doprostřed a vyšel z něho, aniž mu uškodil.
Lk 4:36 Na všechny padl úžas a říkali si navzájem: "Jaké je to slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vyjdou!"
Lk 4:37 A pověst o něm se rozhlásila po všech místech okolní krajiny.
Lk 4:38 Povstal a odešel ze synagógy do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla soužena silnou horečkou; i prosili ho za ni.
Lk 4:39 Postavil se nad ní, pohrozil horečce a ta ji opustila. Ihned vstala a obsluhovala je.
Lk 4:40 Když slunce zapadlo, všichni k němu přiváděli své nemocné, kteří trpěli rozličnými neduhy; on vzkládal ruce na každého z nich a uzdravoval je.
Lk 4:41 Z mnohých vycházeli i démoni a křičeli: "Ty jsi Boží Syn!" Hrozil jim a nedovoloval jim mluvit, protože věděli, že je Mesiáš.
Lk 4:42 Když nastal den, vyšel z domu a šel na pusté místo; zástupy ho hledaly. Přišly až k němu a zdržovaly ho, aby od nich neodcházel.
Lk 4:43 Řekl jim: "Také ostatním městům musím zvěstovat Boží království, vždyť k tomu jsem byl poslán."
Lk 4:44 A kázal v judských synagógách.
Lk 5:1 Jednou se na něj lidé tlačili, aby slyšeli Boží slovo, a on stál u břehu jezera Genezaretského;
Lk 5:2 tu uviděl, že u břehu jsou dvě lodi. Rybáři z nich vystoupili a vypírali sítě.
Lk 5:3 Vstoupil do jedné z lodí, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby odrazil kousek od břehu. Posadil se a z lodi učil zástupy.
Lk 5:4 Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: "Zajeď na hlubinu a spusťte sítě k lovu!"
Lk 5:5 Šimon mu odpověděl: "Mistře, namáhali jsme se celou noc a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě."
Lk 5:6 Když to učinili, zahrnuli veliké množství ryb, až se jim sítě trhaly.
Lk 5:7 Dali znamení svým společníkům na druhé lodi, aby jim přišli na pomoc. Oni přijeli a naplnili rybami obě lodi, že se až potápěly.
Lk 5:8 Když to Šimon Petr uviděl, padl Ježíšovi k nohám a řekl: "Odejdi ode mne, Pane, vždyť já jsem člověk hříšný."
Lk 5:9 Neboť jeho i všechny, kteří s ním byli, pojal úžas nad tím lovem ryb;
Lk 5:10 stejně i Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteří byli Šimonovými druhy. Ježíš řekl Šimonovi: "Neboj se, od této chvíle budeš lovit lidi."
Lk 5:11 Přirazili s loďmi k zemi, všechno tam nechali a šli za ním.
Lk 5:12 V jednom městě, kam Ježíš přišel, byl muž plný malomocenství. Jakmile Ježíše spatřil, padl tváří k zemi a prosil ho: "Pane, chceš-li, můžeš mě očistit."
Lk 5:13 On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, buď čist." A hned se jeho malomocenství ztratilo.
Lk 5:14 Přikázal mu, aby nikomu nic neříkal: "Ale jdi," pravil, "ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal - jim na svědectví."
Lk 5:15 Zvěst o něm se šířila stále víc a scházely se k němu celé zástupy, aby ho slyšely a byly uzdravovány ze svých nemocí.
Lk 5:16 On však odcházíval na pustá místa a tam se modlil.
Lk 5:17 Jednoho dne učil a kolem seděli farizeové a učitelé Zákona, kteří se sešli ze všech galilejských a judských vesnic i z Jeruzaléma. Moc Páně byla s ním, aby uzdravoval.
Lk 5:18 A hle, muži nesli na nosítkách člověka, který byl ochrnutý, a snažili se ho vnést dovnitř a položit před něj.
Lk 5:19 Když viděli, že ho nepronesou zástupem, vystoupili na střechu, udělali otvor v dlaždicích a spustili ochrnutého i s lůžkem přímo před Ježíše.
Lk 5:20 Když viděl jejich víru, řekl tomu člověku: "Tvé hříchy jsou ti odpuštěny."
Lk 5:21 Zákoníci a farizeové začali uvažovat: "Kdo je ten člověk, že mluví tak rouhavě? Kdo může odpustit hříchy, než sám Bůh?"
Lk 5:22 Ježíš však poznal jejich myšlenky a odpověděl jim: "Jak to, že tak uvažujete?
Lk 5:23 Je snadnější říci 'Jsou ti odpuštěny tvé hříchy', nebo říci 'Vstaň a choď?'
Lk 5:24 Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy," řekl ochrnutému: "Pravím ti, vstaň, vezmi své lůžko a jdi domů."
Lk 5:25 A ihned před nimi vstal, vzal to, na čem ležel, šel domů a chválil Boha.
Lk 5:26 Všechny zachvátil úžas a chválili Boha. Byli naplněni bázní a říkali: "Co jsme dnes viděli, je nad naše chápání."
Lk 5:27 Pak vyšel a spatřil celníka jménem Levi, jak sedí v celnici, a řekl mu: Pojď za mnou."
Lk 5:28 Levi nechal všechno, vstal a šel za ním.
Lk 5:29 A ve svém domě mu připravil velikou hostinu. Bylo tam množství celníků a jiných, kteří s ním stolovali.
Lk 5:30 Ale farizeové a jejich zákoníci reptali a řekli jeho učedníkům: "Jak to, že jíte s celníky a hříšníky?"
Lk 5:31 Ježíš jim odpověděl: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
Lk 5:32 Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky."
Lk 5:33 Oni mu řekli: "Uče
Text bible pro den: Sobota, 25. září, 2021
Evangelium podle Lukáše
[zkr. = Lk] dníci Janovi se často postí a konají modlitby, stejně tak i učedníci farizeů; tvoji však jedí a pijí."
Lk 5:34 Ježíš jim řekl: "Můžete chtít, aby se hosté na svatbě postili, když je ženich s nimi?
Lk 5:35 Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom, v těch dnech, se budou postit."
Lk 5:36 Řekl jim i podobenství: "Nikdo neutrhne kus látky z nového šatu a nezalátá jím starý šat; jinak bude mít díru v novém a ke starému se se záplata z nového nehodí.
Lk 5:37 A nikdo nedává mladé víno do starých měchů; jinak mladé víno roztrhne měchy a vyteče a měchy přijdou nazmar.
Lk 5:38 Nové víno se musí dát do nových měchů.
Lk 5:39 Kdo se napije starého, nechce nové; řekne: 'Staré je lepší.'"
Lk 6:1 Jednou v sobotu procházeli obilím a jeho učedníci trhali klasy, mnuli z nich rukama zrní a jedli.
Lk 6:2 Někteří z farizeů řekli: "Jak to, že děláte, co se v sobotu nesmí?"
Lk 6:3 Ježíš jim odpověděl: "Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad on a ti, kdo byli s ním?
Lk 6:4 Jak vešel do domu Božího a vzal posvátné chleby, jedl je a dal i těm, kteří ho provázeli? A to byly chleby, které nesmí jíst nikdo, jen kněží."
Lk 6:5 A řekl jim: "Syn člověka je pánem nad sobotou."
Lk 6:6 V jinou sobotu vešel do synagógy a učil. Byl tam člověk, jehož pravá ruka byla odumřelá.
Lk 6:7 Zákoníci a farizeové si na Ježíše dávali pozor, uzdravuje-li v sobotu, aby měli proč ho obžalovat.
Lk 6:8 On však znal jejich myšlenky. Řekl tomu muži s odumřelou rukou: "Vstaň a postav se doprostřed." On se zvedl a postavil se tam.
Lk 6:9 Ježíš jim řekl: "Ptám se vás: Je dovoleno v sobotu činit dobře, či zle, život zachránit, či zahubit?"
Lk 6:10 Rozhlédl se po nich a řekl tomu člověku: "Zvedni tu ruku!" On to učinil a jeho ruka byla zase zdravá.
Lk 6:11 Tu se jich zmocnila zlost a radili se spolu, co by měli s Ježíšem udělat.
Lk 6:12 V těch dnech vyšel na horu k modlitbě; a celou noc se tam modlil k Bohu.
Lk 6:13 Když nastal den, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které také nazval apoštoly:
Lk 6:14 Šimona, kterému dal jméno Petr, jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje,
Lk 6:15 Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélóta,
Lk 6:16 Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se pak stal zrádcem.
Lk 6:17 Sešel s nimi dolů a na rovině zůstal stát; a s ním veliký zástup lidu z celého Judska i z Jeruzaléma, z pobřeží týrského i sidonského;
Lk 6:18 ti všichni přišli, aby ho slyšeli a byli uzdraveni ze svých nemocí. Uzdravovali se i ti, kteří byli sužováni nečistými duchy.
Lk 6:19 A každý ze zástupu se ho snažil dotknout, poněvadž z něho vycházela moc a uzdravovala všechny.
Lk 6:20 Ježíš pohlédl na učedníky a řekl: "Blaze vám, chudí, neboť vaše je království Boží.
Lk 6:21 Blaze vám, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni. Blaze vám, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát.
Lk 6:22 Blaze vám, když vás lidé budou nenávidět a když vás vyloučí, potupí a vymaží vaše jméno jako proklaté pro Syna člověka.
Lk 6:23 Veselte se v ten den a jásejte radostí; hle, máte hojnou odměnu v nebi. Vždyť právě tak jednali jejich otcové s proroky.
Lk 6:24 ALe běda vám, bohatým, vždyť vám se už potěšení dostalo.
Lk 6:25 Běda vám, kdo jste nyní nasyceni, neboť budete hladovět. Běda, kdo se nyní smějete, neboť budete plakat a naříkat.
Lk 6:26 Běda, když vás budou všichni lidé chválit; vždyť stejně se chovali jejich otcové k falešným prorokům.
Lk 6:27 Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí.
Lk 6:28 Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují.
Lk 6:29 Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili!
Lk 6:30 Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět.
Lk 6:31 Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, jednejte i vy s nimi.
Lk 6:32 Jestliže milujete jen ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují.
Lk 6:33 Činíte-li dobře těm, kdo vám dobře činí, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť totéž činí i hříšníci.
Lk 6:34 Půjčujete-li těm, u nichž je naděje, že vám to vrátí, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek.
Lk 6:35 Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým.
Lk 6:36 Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.
Lk 6:37 Nesuďte a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte a bude vám odpuštěno.
Lk 6:38 Dávejte a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám."
Lk 6:39 Řekl jim také podobenství: "Může vést slepý slepého? Nepadnou oba do jámy?
Lk 6:40 Žák není nad učitele. Je-li zcela vyučen, bude jako jeho učitel.
Lk 6:41 Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?
Lk 6:42 Jak můžeš říci svému bratru: 'Bratře, dovol, ať ti vyjmu třísku, kterou máš v oku', a sám ve svém oku trám nevidíš? Pokrytče, nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.
Lk 6:43 Dobrý strom nedává špatné ovoce a špatný strom nedává dobré ovoce.
Lk 6:44 Každý strom se pozná po svém ovoci. Vždyť z trní nesklízejí fíky a z hloží hrozny.
Lk 6:45 Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vydává dobré a zlý ze zlého vydává zlé. Jeho ústa mluví, čím srdce přetéká.
Lk 6:46 Proč mne oslovujete 'Pane, Pane', a nečiníte, co říkám?
Lk 6:47 Víte, komu se podobá ten, kdo slyší tato má slova a plní je?
Lk 6:48 Je jako člověk, který stavěl dům: kopal, hloubil, až položil základy na skálu. Když přišla povodeň, přivalil se proud na ten dům, ale nemohl jím pohnout, protože byl dobře postaven.
Lk 6:49 Kdo však uslyšel má slova a nejednal podle nich, je jako člověk, který vystavěl dům na zemi bez základů. Když se na něj proud přivalil, hned se zřítil; a zkáza toho domu byla veliká."
Lk 7:1 Když to všechno svým posluchačům pověděl, odešel do Kafarnaum.
Lk 7:2 Tam měl jeden setník otroka, na němž mu velmi záleželo; ten byl na smrt nemocen.
Lk 7:3 Když setník uslyšel o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší a žádal ho, aby přišel a zachránil život jeho otroka.
Lk 7:4 Ti přišli k Ježíšovi a snažně ho prosili: "Je hoden, abys mu to udělal;
Lk 7:5 neboť miluje náš národ, i synagógu nám vystavěl."
Lk 7:6 Ježíš šel s nimi. A když už byl nedaleko jeho domu, poslal setník své přátele se vzkazem: "Pane, neobtěžuj se; vždyť nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu.
Lk 7:7 Proto jsem se ani neodvážil k tobě přijít. Ale dej rozkaz, a můj sluha bude zdráv.
Lk 7:8 Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji; řeknu-li některému 'jdi', pak jde; jinému 'pojď sem', pak přijde; a svému otroku 'udělej to', pak to udělá."
Lk 7:9 Když to Ježíš uslyšel, podivil se, obrátil se k zástupu, který ho následoval, a řekl: "Pravím vám, že tak velikou víru jsem nenalezl ani v Izraeli."
Lk 7:10 Když se poslové navrátili do setníkova domu, nalezli toho otroka zdravého.
Lk 7:11 Hned nato odešel do města, které se nazývalo Naim. S ním šli jeho učedníci veliký zástup lidí.
Lk 7:12 Když se blížili k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého; byl to jediný syn své matky a ta byla vdova. Velký zástup z města ji doprovázel.
Lk 7:13 Když ji Pán uviděl, bylo mu jí líto a řekl jí: "Neplač!"
Lk 7:14 Přistoupil k márám a dotkl se jich; ti kteří je nesli, se zastavili. Řekl: "Chlapče, pravím ti, vstaň!"
Lk 7:15 Mrtvý se posadil a začal mluvit; Ježíš ho vrátil jeho matce.
Lk 7:16 Všech se zmocnila bázeň, oslavovali Boha a říkali: "Veliký prorok povstal mezi námi" a "Bůh navštívil svůj lid".
Lk 7:17 A tato zvěst se rozšířila o něm po celém Judsku a po celém okolí.
Lk 7:18 O tom všem se dověděl Jan od svých učedníků. Zavolal si dva z nich
Lk 7:19 a poslal je k Ježíšovi s otázkou: "Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?"
Lk 7:20 Ti muži k němu přišli a řekli: "Poslal nás Jan Křtitel a ptá se: Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?"
Lk 7:21 A v tu hodinu uzdravil Ježíš mnoho lidí z nemocí, utrpení a z moci zlých duchů a mnohým slepým daroval zrak.
Lk 7:22 Odpověděl jim: "Jděte, zvěstujte Janovi, co jste viděli a slyšeli: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
Lk 7:23 A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží."
Lk 7:24 Když pak Janovi poslové odešli, začal Ježíš o něm mluvit zástupům: "Na co jste vyšli se na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr?
Lk 7:25 Nebo co jste vyšli shlédnout? Člověka oblečeného do drahých šatů? Ti, kdo mají skvělý šat a žijí v přepychu, jsou v královských palácích.
Lk 7:26 Nebo co jste vyšli shlédnout? Proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka.
Lk 7:27 To je ten, o němž je psáno: 'Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.'
Lk 7:28 Pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší než Jan; avšak i ten nejmenší v království Božím jest větší, nežli on.
Lk 7:29 A všechen lid, který ho slyšel, i celníci dali Bohu za pravdu tím, že přijali Janův křest.
Lk 7:30 Ale farizeové a zákoníci zavrhli úmysl, který Bůh s nimi měl, když se nedali pokřtít od Jana.
Lk 7:31 Čemu tedy připodobním lidi tohoto pokolení? Komu se podobají?
Lk 7:32 Jsou jako děti, které sedí na tržišti a pokřikují na sebe: 'Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsem, a vy jste neplakali,'
Lk 7:33 Přišel Jan Křtitel, nejedl chléb a nepil víno - říkáte: 'Je posedlý.'
Lk 7:34 Přišel Syn člověka, jí a pije - říkáte: 'Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků!'
Lk 7:35 Ale moudrost je ospravedlněna u všech svých dětí."
Lk 7:36 Jeden z farizeů pozval Ježíše k jídlu. Vešel tedy do domu toho farizea a posadil se ke stolu.
Lk 7:37 V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je u stolu v domě farizeově, přišla s alabastrovou nádobkou vzácného oleje,
Lk 7:38 s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem.
Lk 7:39 Když to spatřil farizeus, který ho pozval, řekl si v duchu: "Kdyby to byl prorok, musel by poznat, co to je za ženu, která se ho dotýká, že je to hříšnice."
Lk 7:40 Ježíš mu na to řekl: "Šimone, chci ti něco povědět." On řekl: "Pověz, Mistře!" -
Lk 7:41 "Jeden věřitel měl dva dlužníky. První byl dlužen pět set denárů, druhý padesát.
Lk 7:42 Když neměli čím splatit dluh, odpustil oběma. Který z nich ho bude mít raději?"
Lk 7:43 Šimon mu odpověděl: "Mám za to, že ten, kterému odpustil víc." Řekl mu: "Správně jsi usoudil!"
Lk 7:44 Pak se obrátil k ženě a řekl Šimonovi: "Pohleď na tu ženu! Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal, ona však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy.
Lk 7:45 Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy.
Lk 7:46 Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vzácným olejem pomazala mé nohy.
Lk 7:47 Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje."
Lk 7:48 Řekl jí: "Jsou ti odpuštěny hříchy."
Lk 7:49 Ti, kteří
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 26. září, 2021
Evangelium podle Lukáše
[zkr. = Lk]
s ním byli u stolu, si začali říkat: "Kdo to jen je, že dokonce odpouští hříchy?"
Lk 7:50 A řekl ženě: "Tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji!"
Lk 8:1 Potom Ježíš porocházel městy a vesnicemi a přinášel radostnou zvěst o Božím království; bylo s ním dvanáct učedníků
Lk 8:2 a některé ženy uzdravené od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z níž vyhnal sedm démonů,
Lk 8:3 Jana, žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které se o ně ze svých prostředků staraly.
Lk 8:4 Lidé se k němu scházeli ve velkých zástupech a přicházeli z mnoha měst. Mluvil k nim v podobenství:
Lk 8:5 "Vyšel rozsévač rozsívat semeno. Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, bylo pošlapáno a ptáci je sezobali.
Lk 8:6 Jiné padlo na skálu, vzešlo a uschlo, protože nemělo vláhu.
Lk 8:7 Jiné padlo doprostřed trní; trní rostlo a udusilo je.
Lk 8:8 A jiné padlo do země dobré, vzrostlo a přineslo stonásobný užitek." To řekl a zvolal: "Kdo má uši k slyšení, slyš!"
Lk 8:9 Jeho učedníci se ho ptali, co to podobenství má znamenat.
Lk 8:10 On řekl: "Vám je dáno znát tajemství Božího království, ostatním však jen v podobenstvích, aby hledíce neviděli a slyšíce nechápali.
Lk 8:11 Toto podobenství znamená: Semenem je Boží slovo.
Lk 8:12 Podél cesty - to jsou ti, kteří uslyší, ale pak přichází ďábel a bere slovo z jejich srdcí, aby neuvěřili a nebyli zachráněni.
Lk 8:13 Na skále - to jsou ti, kteří s radostí přijímají slovo, když je uslyšeli; protože v nich však nezakořenilo, věří jen nějaký čas a v čas pokušení odpadají.
Lk 8:14 Semeno padlé do trní jsou ti, kteří uslyší, ale potom je starosti, majetek a rozkoše života dusí, takže nepřinesou úrodu.
Lk 8:15 Semeno v dobré zemi jsou ti, kteří uslyší slovo, zachovávají je v dobrém a upřímném srdci a s vytrvalostí přinášejí úrodu.
Lk 8:16 Nikdo přece nerozsvítí světlo a nepřikryje nádobu ani je nedá pod postel, ale dá je na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo.
Lk 8:17 Nic není skrytého, co jednou nebude zjeveno, a nic utajeného, co by se nepoznalo a nevyšlo najevo.
Lk 8:18 Dávejte tedy pozor, jak slyšíte: Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to, co myslí, že má."
Lk 8:19 Přišla za ním jeho matka a bratři, ale nemohli se k němu dostat pro zástup.
Lk 8:20 Lidé mu oznámili: "Tvoje matka a bratři stojí venku a chtějí se s tebou setkat."
Lk 8:21 On jim odpověděl: "Má matka a moji bratři jsou ti, kdo slyší slovo Boží a podle toho jednají."
Lk 8:22 Jednoho dne vstoupil on i jeho učedníci na loď; řekl jim: "Přeplavme se na druhý břeh jezera." Když odrazili od břehu
Lk 8:23 a plavili se, usnul. Tu se snesla na jezero bouře s vichřicí, takže nabírali vodu a byli ve velkém nebezpečí.
Lk 8:24 Přistoupili a probudili ho se slovy: "Mistře, Mistře, zahyneme!" On vstal, pohrozil větru a valícím se vlnám; i ustaly a bylo ticho.
Lk 8:25 Řekl jim: "Kde je vaše víra?" Oni se zděsili a užasli. Říkali mezi sebou: "Kdo to jen je, že rozkazuje i větru a vodám a poslouchají ho?"
Lk 8:26 Přeplavili se do krajiny gerasenské, která leží proti Galileji.
Lk 8:27 Když vystoupil na břeh, vyšel proti němu jakýsi muž z toho města, který byl posedlý démony a už dlouhou dobu nenosil oděv a nebydlel v domě, nýbrž v hrobech.
Lk 8:28 Když spatřil Ježíše, vykřikl, padl před ním na zem a hlasitě zvolal: "Co je ti po mně, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Žádám tě, abys mne netrápil."
Lk 8:29 Ježíš totiž nečistému duchu přikazoval, aby z toho člověka vyšel. Neboť ho velice často zachvacoval; tehdy ho poutali řetězy a okovy a hlídali, ale on pouta vždy přerval a byl démonem hnán do pustých míst.
Lk 8:30 Ježíš se ho zeptal: "Jaké je tvé jméno?" Odpověděl: "Legie", protože do něho vešlo mnoho zlých duchů.
Lk 8:31 A prosili Ježíše, jen aby jim nepřikazoval odejít do pekelné propasti.
Lk 8:32 Bylo tam veliké stádo vepřů, které se páslo na svahu hory. Démoni ho prosili, aby jim dovolil do nich vejít; on jim to dovolil.
Lk 8:33 Tu vyšli z toho člověka, vešli do vepřů, a stádo se hnalo po příkré srázu do jezera a utopilo se.
Lk 8:34 Když pasáci viděli, co se stalo, utekli a donesli o tom zprávu do města i do vesnic.
Lk 8:35 Lidé se šli podívat, co se stalo; přišli k Ježíšovi a nalezli toho člověka, z něhož vyšli démoni, jak sedí u Ježíšových nohou oblečen a chová se rozumně. A zděsili se.
Lk 8:36 Ti, kteří viděli, jak byl ten posedlý vysvobozen, jim o tom pověděli.
Lk 8:37 A všichni obyvatelé gerasenské krajiny prosili Ježíše, aby od nich odešel, poněvadž se jich zmocnila veliká bázeň. Vstoupil tedy na loď, aby se vrátil.
Lk 8:38 Ale ten muž, z něhož vyšli démoni, ho prosil, aby směl být s ním; on ho však poslal zpět a řekl mu:
Lk 8:39 "Vrať se domů a vypravuj, jak veliké věci ti učinil Bůh." I odešel a zvěstoval po celém městě, jak veliké věci mu učinil Ježíš.
Lk 8:40 Když se Ježíš vracel, zástup ho přivítal, protože na něj už všichni čekali.
Lk 8:41 Tu k němu přišel muž, který se jmenoval Jairos; byl to představený synagógy. Padl Ježíšovi k nohám a úpěnlivě ho prosil, aby přišel do jeho domu,
Lk 8:42 protože měl jedinou dceru, asi dvanáctiletou, a ta umírala. Když tam Ježíš šel, zástupy ho velmi tísnily.
Lk 8:43 A byla tam žena, která měla dvanáct let krvácení a nikdo ji nemohl uzdravit.
Lk 8:44 Přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu, a hned jí krvácení přestalo.
Lk 8:45 Ježíš řekl: "Kdo se mne to dotkl?" Když všichni zapírali, řekl Petr a ti, kdo byli s ním: "Mistře, kolem tebe jsou zástupy a tlačí se na tebe!"
Lk 8:46 Ale Ježíš řekl: "Někdo se mne dotkl. Já jsem poznal, že ze mne vyšla síla."
Lk 8:47 Když žena viděla, že se to neutají, přišla chvějíc se, padla mu k nohám a přede všemi lidmi vypověděla, proč se ho dotkla a jak hned byla uzdravena.
Lk 8:48 On jí řekl: "Dcero, tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji."
Lk 8:49 Když ještě mluvil, přišel kdosi z domu představeného synagógy a řekl: "Tvá dcera je mrtva, už Mistra neobtěžuj."
Lk 8:50 Ježíš to uslyšel a řekl: "Neboj se, jen věř a bude zachráněna."
Lk 8:51 Když přišel k němu do domu, nedovolil, aby s ním někdo šel dovnitř, jen Petr, Jan a Jakub s otcem té dívky i s její matkou.
Lk 8:52 Všichni nad mrtvou plakali a naříkali. On řekl: "Neplačte. Nezemřela, ale spí."
Lk 8:53 Posmívali se mu, protože věděli, že zemřela.
Lk 8:54 On však ji vzal za ruku a zvolal: "Dcerko, vstaň!"
Lk 8:55 Tu se jí život vrátil a hned vstala. Nařídil, aby jí dali něco k jídlu.
Lk 8:56 Jejích rodičů se zmocnil úžas. On jim však přikázal, aby nikomu neříkali, co se stalo.
Lk 9:1 Ježíš svolal svých Dvanáct a dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a léčit nemoci.
Lk 9:2 Poslal je zvěstovat Boží království a uzdravovat.
Lk 9:3 A řekl jim: "Nic si neberte na cestu, ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze ani dvoje šaty.
Lk 9:4 Když přijdete do některého domu, tam zůstávejte a odtud vycházejte.
Lk 9:5 A když vás někde nepřijmou, odejděte z onoho města a setřeste prach se svých nohou na svědectví proti nim.
Lk 9:6 Vydali se na cestu, chodili od vesnice k vesnici, přinášeli všude radostnou zvěst a uzdravovali.
Lk 9:7 Tetrarcha Herodes slyšel o všem, co se dálo, ale nevěděl, co si má myslit, poněvadž někteří říkali, že Jan vstal z mrtvých,
Lk 9:8 jiní, že se zjevil Eliáš, a jiní zase, že vstal jeden z dávných proroků.
Lk 9:9 Herodes řekl: "Jana jsem přece dal stít. Kdo to tedy je, že o něm slyším takové věci?" A přál si ho vidět.
Lk 9:10 Když se apoštolové navrátili, vypravovali Ježíšovi, co všechno činili. Vzal je s sebou a odešli sami do města Betsaidy.
Lk 9:11 Když to zástupy zpozorovaly, šly za ním; on je přijal, mluvil jim o Božím království a uzdravoval ty, kteří to potřebovali.
Lk 9:12 Schylovalo se k večeru. Tu k němu přistoupilo dvanáct učedníků a řekli: "Propusť zástup, ať jdou do okolních vesnic a dvorů opatřit si nocleh a něco k jídlu, protože jsme zde na pustém místě."
Lk 9:13 On jim řekl: "Dejte jim jíst vy!" Řekli mu: "Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby; nebo snad máme jít a nakoupit pokrm pro všechen tento lid?"
Lk 9:14 Bylo tam asi pět tisíc mužů. Řekl svým učedníkům: "Usaďte je ve skupinách asi po padesáti."
Lk 9:15 Učinili to a rozsadili je všechny.
Lk 9:16 Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal a dával učedníkům, aby je předložili zástupu.
Lk 9:17 A najedli a nasytili se všichni. A sebralo se zbylých nalámaných chlebů dvanáct košů.
Lk 9:18 Když se o samotě modlil a byli s ním jeho učedníci, otázal se jich: "Za koho mne zástupy pokládají?"
Lk 9:19 Oni mu odpověděli: "Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří myslí, že vstal jeden z dávných proroků."
Lk 9:20 Řekl jim: "A za koho mne pokládáte vy?" Petr mu odpověděl: "Za Božího Mesiáše."
Lk 9:21 On jim však důrazně přikázal, aby to nikomu neříkali, a pravil jim:
Lk 9:22 "Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží i zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen."
Lk 9:23 Všem pak řekl: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne.
Lk 9:24 Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne, zachrání jej.
Lk 9:25 Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří?
Lk 9:26 Kdo se stydí za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů.
Lk 9:27 Říkám vám po pravdě: Někteří z těch, kdo tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří království Boží."
Lk 9:28 Za týden po této rozmluvě vzal Ježíš s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se modlil.
Lk 9:29 A když se modlil, nabyla jeho tvář nového vzhledu a jeho roucho bělostně zářilo.
Lk 9:30 A hle, rozmlouvali s ním dva muži - byli to Mojžíš a Eliáš;
Lk 9:31 zjevili se v slávě a mluvili o cestě, kterou měl dokonat v Jeruzalémě.
Lk 9:32 Petra a jeho druhy obestřel těžký spánek. Když se probrali, spatřili jeho slávu i ty dva muže, kteří byli s ním.
Lk 9:33 V tom se ti muži začali od něho vzdalovat; Petr mu řekl: "Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi." Nevěděl, co mluví.
Lk 9:34 Než to dopověděl, přišel oblak a zastínil je. Když se ocitli v oblaku, zmocnila se jich bázeň.
Lk 9:35 A z oblaku se ozval hlas: "Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte."
Lk 9:36 Když se hlas ozval, byl už Ježíš sám. Oni umlkli a nikomu tehdy neřekli nic o tom, co viděli.
Lk 9:37 Když příštího dne sestoupili s hory, vyšel mu vstříc veliký zástup.
Lk 9:38 A hle, jakýsi muž ze zástupu volal: "Mistře, prosím tě, ujmi se mého syna, vždyť je to mé jediné dítě;
Lk 9:39 hle, zachvacuje ho duch, takže znenadání vykřikuje, a lomcuje jím, až má pěnu kolem úst; jen stěží od něho odchází a tak ho moří.
Lk 9:40 Prosil jsem už tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nemohli."
Lk 9:41 Ježíš odpověděl: "Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě mám být s vámi a snášet vás? Přiveď sem svého syna!"
Lk 9:42 Ještě než k němu přišel, démon ho povalil a zkroutil v křeči. Ježíš pohrozil nečistému duchu, uzdravil chlapce a vrátil jej otci.
Lk 9:43 Všichni užasli nad velikou Boží mocí. Když se všichni divili, co všechno učinil, řekl svým učedníkům:
Lk 9:44 "Slyšte a dobře si pamatujte tato slova: Syn člověka bude vydán do rukou lidí."
Lk 9:45 Oni však tomu slovu nerozuměli a jeho smysl jim zůstával skryt; proto nechápali,
