Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha PříslovíKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Sobota, 22. června, 2019
Kniha Přísloví
[zkr. = Př]
5:9 ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta,
Př 5:10 ať se tvou silou nesytí cizáci a ovocem tvého trápení dům cizí.
Př 5:11 Nakonec budeš skučet, až celé tvé tělo zchátrá.
Př 5:12 Řekneš: "Jak jsem mohl nenávidět napomínání? Jak mohlo mé srdce znevažovat domlouvání?
Př 5:13 Svoje vychovatele jsem neposlouchal, nenaslouchal jsem svým učitelům.
Př 5:14 Málem bych byl propadl nejhoršímu uprostřed shromáždění a pospolitosti."
Př 5:15 Pij vodu z vlastní nádrže, tu, jež vyvěrá z tvé studnice.
Př 5:16 Mají se tvé prameny roztékat ven do široka jako vodní toky?
Př 5:17 Tobě mají patřit, tobě jedinému, a ne cizím spolu s tebou.
Př 5:18 Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí,
Př 5:19 z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.
Př 5:20 Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral?
Př 5:21 Cesty člověka jsou Hospodinu zřejmé, on sleduje všechny jeho stopy.
Př 5:22 Svévolníka polapí jeho zločiny, bude spoután provazy svého hříchu.
Př 5:23 Nedbal na napomenutí, proto zemře; bloudí
Př svou velkou pošetilost.
Př 6:1 Můj synu, jestliže ses zaručil za svého druha nebo se zavázal rukoudáním za cizáka
Př 6:2 a zapletl se výroky svých úst, a výroky svých úst se chytil,
Př 6:3 udělej, můj synu, toto: Hleď se vyprostit. Dostal ses do rukou svého druha. Jdi, vrhni se do bláta a naléhej na svého druha.
Př 6:4 Nedopřej svým očím spánku, ani zdřímnout nedávej svým víčkům.
Př 6:5 Jak gazela vytrhni se z rukou, jako ptáče z rukou čihařových.
Př 6:6 Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš.
Př 6:7 Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce,
Př 6:8 opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu.
Př 6:9 Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku?
Př 6:10 Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si
Př 6:11 a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.
Př 6:12 Ničemný člověk, muž propadlý ničemnostem, má plná ústa falše,
Př 6:13 mrká očima, nohama cosi naznačuje, svými prsty ukazuje.
Př 6:14 V srdci má proradnost, osnuje zlo v každém čase, vyvolává sváry.
Př 6:15 Proto náhlá pohroma ho stihne, bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo.
Př 6:16 Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je mu ohavností:
Př 6:17 přezíravé oči, zrádný jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev,
Př 6:18 srdce osnující ničemné plány, nohy rychle spěchající za zlem,
Př 6:19 křivý svědek, který šíří lži, a ten, kdo vyvolává mezi bratry sváry.
Př 6:20 Dodržuj, můj synu, otcovy příkazy, a matčiným poučováním neopovrhuj.
Př 6:21 Přivaž si je natrvalo k srdci, oviň si je kolem hrdla.
Př 6:22 Povedou tě, kamkoli půjdeš, když budeš ležet, budou tě střežit, procitneš a budou s tebou rozmlouvat.
Př 6:23 Vždyť příkaz je světlem a vyučování osvěcuje, domluvy a kárání jsou cesty k životu:
Př 6:24 Budou tě střežit před špatnou ženou, před úlisným jazykem cizinky.
Př 6:25 Nedychti v srdci po její kráse, ať tě svými řasami neuchvátí!
Př 6:26 Nevěstce zaplatíš bochníčkem chleba, žena jiného však loví drahou duši.
Př 6:27 Může si kdo shrnout do klína oheň a nespálit si šaty?
Př 6:28 Což může někdo chodit po žhavém uhlí, a nepopálit si nohy?
Př 6:29 Tak dopadne ten, kdo vchází k ženě svého druha; nezůstane bez trestu, kdo se jí dotkne.
Př 6:30 Nepohrdá se zlodějem, že kradl, aby se nasytil, když měl hlad.
Př 6:31 Je-li však přistižen, nahradí to sedmeronásobně, dá všechen majetek svého domu.
Př 6:32 Kdo s ženou cizoloží, nemá rozum, k vlastní zkáze to činí.
Př 6:33 Sklidí jen rány a hanbu a jeho potupa nebude smazána.
Př 6:34 Neboť žárlivost rozpálí muže, ten bude v den pomsty nelítostný.
Př 6:35 Nepřijme žádný dar na usmířenou, nepovolí, i kdybys sebevíc úplatků dával.
Př 7:1 Můj synu, dbej na mé výroky, chovej mé příkazy ve svém nitru.
Př 7:2 Dbej na mé příkazy a budeš živ, střez moje učení jak zřítelnici oka.
Př 7:3 Přivaž si je k prstům, napiš je na tabulku svého srdce.
Př 7:4 Moudrosti řekni: "Jsi moje sestra", rozumnost nazvi svou příbuznou,
Př 7:5 aby tě střežila před cizí ženou, před cizinkou, která lichotí svými řečmi.
Př 7:6 Jednou jsem vyhlížel mříží z okna svého domu
Př 7:7 a díval jsem se na prostoduché; pozoroval jsem mezi těmi synky mladíka, který neměl rozum.
Př 7:8 Přecházel ulici kolem jejího nároží, vykročil směrem k jejímu domu
Př 7:9 na sklonku dne, za soumraku, pod záštitou temnoty noční.
Př 7:10 A hle, žena mu jde vstříc v nevěstčím úboru se záludným srdcem.
Př 7:11 Je halasná, dotěrná, její nohy nemají doma stání.
Př 7:12 Hned je na ulici, hned na náměstí, na každém nároží úklady strojí.
Př 7:13 Uchopí jej, políbí ho, s nestoudnou tváří mu řekne:
Př 7:14 "Vystrojila jsem pokojné obětní hody, vyplnila jsem dnes svoje sliby.
Př 7:15 Proto jsem ti vyšla vstříc a za úsvitu jsem tě hledala, až jsem tě našla.
Př 7:16 Prostřela jsem na své lehátko přehozy, pestrá egyptská prostěradla.
Př 7:17 Navoněla jsem své lůžko myrhou, aloe a skořicí.
Př 7:18 Pojď, opájejme se laskáním až do jitra, potěšme se milováním.
Př 7:19 Muž není doma, odešel na dalekou cestu.
Př 7:20 Váček s penězi vzal s sebou, vrátí se domů až v den úplňku."
Př 7:21 Naklonila si ho mnohým přemlouváním, svými úlisnými rty ho svedla.
Př 7:22 Hned šel za ní jako vůl na porážku, jako pošetilec v poutech k potrestání,
Př 7:23 než mu šíp rozetne játra; spěchá do osidla jako ptáče, neví, že mu jde o život.
Př 7:24 Nyní tedy, synové, slyšte mě, věnujte pozornost výrokům mých úst.
Př 7:25 Ať tvé srdce nesejde na její cesty, na její pěšiny se nedej zavést.
Př 7:26 Mnohé už sklála, přivedla k pádu, všichni, i ti nejzdatnější, byli od ní zavražděni.
Př 7:27 Její dům - toť cesty do podsvětí, vedoucí do komor smrti.
Př 8:1 Cožpak moudrost nevolá, nevydává rozumnost svůj hlas?
Př 8:2 Na nejvyšším místě, nad cestou, na křižovatce stojí.
Př 8:3 Při branách, kudy se chodí do města, u vchodu pronikavě volá:
Př 8:4 "Na vás, muži, volám, můj hlas je určen synům lidským.
Př 8:5 Prostoduší, pochopte, v čem je chytrost, hlupáci, pochopte, v čem je rozum!
Př 8:6 Slyšte! Vyhlašuji, co je směrodatné, otevírám rty a plyne z nich přímost.
Př 8:7 O pravdě hovoří můj jazyk, mým rtům se svévole hnusí.
Př 8:8 Všechny výroky mých úst jsou spravedlivé, není v nich nic potměšilého či falešného.
Př 8:9 Všechny jsou správné
Př toho, kdo porozumí, přímé těm, kdo naleznou poznání.
Př 8:10 Přijměte mé napomenutí, nikoli stříbro, spíše poznání, než převýborné ryzí zlato.
Př 8:11 Moudrost je lepší než perly, nevyrovnají se jí žádné skvosty.
Př 8:12 Já, Moudrost, bydlím s chytrostí, nalézám obezřetné poznání.
Př 8:13 Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo; nenávidím povýšenost, pýchu, cestu zlou, proradná ústa.
Př 8:14 U mne je rada i pohotová pomoc, jsem rozumnost, u mne je bohatýrská síla.
Př 8:15 Skrze mne kralují králové a vydávají spravedlivá nařízení vládci,
Př 8:16 skrze mne velí velitelé a všichni urození soudí spravedlivě.
Př 8:17 Já miluji ty, kdo milují mne, a kdo mě za úsvitu hledají, naleznou mne.
Př 8:18 Bohatství a čest jsou u mne, ustavičný dostatek i spravedlnost.
Př 8:19 Mé ovoce je lepší než ryzí a čisté zlato, má úroda je nad výborné stříbro.
Př 8:20 Chodím stezkou spravedlnosti a pěšinami práva,
Př 8:21 abych dala dědictví těm, kdo mě milují. Já naplním jejich pokladnice.
Př 8:22 Hospodin mě vlastnil jako počátek své cesty, dříve než co konal odedávna.
Př 8:23 Od věků jsem ustanovena, od počátku, od pravěku země.
Př 8:24 Ještě nebyly propastné tůně, když jsem se zrodila, ještě nebyly prameny vodami obtěžkány.
Př 8:25 Když ještě byly hory ponořeny, před pahorky jsem se narodila.
Př 8:26 Ještě než učinil zemi a všechno kolem a první hroudy pevniny,
Př 8:27 když upevňoval nebesa, byla jsem při tom, když vymezoval obzor nad propastnou tůní,
Př 8:28 když seshora zavěšoval mračna, když sílily prameny propastné tůně,
Př 8:29 když kladl moři jeho meze, aby vody nevystupovaly z břehů, když vymezoval základy země,
Př 8:30 byla jsem mu věrně po boku, byla jsem jeho potěšením den ze dne a radostně si před ním hrála v každý čas.
Př 8:31 Hraji si na jeho pevné zemi; mým potěšením je být s lidskými syny.
Př 8:32 Nyní tedy, synové, slyšte mě: Blaze těm, kdo dbají na mé cesty.
Př 8:33 Slyšte napomenutí a buďte moudří; nevyhýbejte se tomu!
Př 8:34 Blaze člověku, který mě poslouchá, bdí u mých dveří den ze dne a střeží veřeje mého vchodu.
Př 8:35 Vždyť ten, kdo mě nalézá, nalezl život a došel u Hospodina zalíbení.
Př 8:36 Kdo hřeší proti mně, činí násilí své duši; všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt.
Př 9:1 Moudrost si vystavěla dům, vytesala sedm sloupů.
Př 9:2 Porazila dobytče, smísila víno a prostřela svůj stůl.
Př 9:3 Vyslala své dívky, volá na vrcholu městských výšin:
Př 9:4 "Kdo je prostoduchý, ať se sem uchýlí!" Toho, kdo nemá rozum, zve:
Př 9:5 "Pojďte, jezte můj chléb a pijte víno, které jsem smísila,
Př 9:6 nechte prostoduchosti a budete živi, kráčejte cestou rozumnosti!"
Př 9:7 Kdo napomíná posměvače, dojde pohany, kdo domlouvá svévolníku, poskvrní se!
Př 9:8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nezačal nenávidět. Domlouvej moudrému a bude tě milovat.
Př 9:9 Moudrému dej a bude ještě moudřejší, pouč spravedlivého a přibude mu znalostí.
Př 9:10 Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat Svatého je rozumnost.
Př 9:11 Neboť skrze mne se rozhojní tvé dny, přibude ti let života.
Př 9:12 Jsi-li moudrý, k svému prospěchu jsi moudrý, jsi-li posměvač, sám na to doplatíš.
Př 9:13 Paní Hloupost je halasná, prostoduchá, vůbec nic nezná.
Př 9:14 Sedá u vchodu do svého domu, na křesle na městských výšinách,
Př 9:15 a volá na mimojdoucí, kteří jdou po přímých stezkách:
Př 9:16 "Kdo je prostoduchý, ať odbočí sem!" Toho, kdo nemá rozum, zve:
Př 9:17 "Kradená voda je sladká a pokoutný chléb blaží."
Př 9:18 Ale on neví, že je tam říše stínů a že v hlubinách podsvětí jsou ti, jež pozvala.
Př 10:1 Přísloví Šalomounova. Syn moudrý dělá radost otci, kdežto syn hloupý působí žal matce.
Př 10:2 Neprávem nabyté poklady neprospějí, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti.
Př 10:3 Hospodin nedopustí, aby hladověl spravedlivý, kdežto choutkám svévolníků činí přítrž.
Př 10:4 Zchudne, kdo pracuje zahálčivou dlaní, kdežto pilné jejich ruka obohatí.
Př 10:5 Kdo v létě sklízí, je syn prozíravý, kdo prospí žně, je
Př ostudu.
Př 10:6 Mnohé požehnání spočine na hlavě spravedlivého, kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí.
Př 10:7 Památka spravedlivého bude k požehnání, kdežto jméno svévolníků zpráchniví.
Př 10:8 Kdo je moudrého srdce, přijímá příkazy, kdežto kdo je pošetilých rtů, ten padne.
Př 10:9 Kdo žije bezúhonně, žije bezpečně, kdežto kdo chodí křivolakými cestami, bude odhalen.
Př 10:10 Kdo mrká okem, působí trápení, a kdo je pošetilých rtů, ten padne.
Př 10:11 Ústa spravedlivého jsou zdrojem života, kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí.
Př 10:12 Nenávist vyvolává sváry, kdežto láska přikrývá všechna přestoupení.
Př 10:13 Na rtech rozumného se nalézá moudrost, kdežto hůl dopadne na hřbet toho, kdo je bez rozu
Text bible pro den: Neděle, 23. června, 2019
Kniha Přísloví
[zkr. = Př] mu.
Př 10:14 Moudří uchovávají poznání, kdežto ústa pošetilce přinášejí zkázu.
Př 10:15 Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí, chudoba nuzných je jejich zkázou.
Př 10:16 Výdělek spravedlivého slouží k životu, výtěžek svévolníkův k hříchu.
Př 10:17 Ukazuje stezku k životu, kdo dbá na napomenutí, kdežto kdo si domluv nevšímá, zavádí na scestí.
Př 10:18 Kdo skrývá nenávist za zrádné rty, i ten, kdo šíří pomluvy, je hlupák.
Př 10:19 Mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty, je prozíravý.
Př 10:20 Jazyk spravedlivého je výborné stříbro, srdce svévolníků nestojí za nic.
Př 10:21 Rty spravedlivého připravují pastvu mnohým, ale pošetilci umírají na to, že jsou bez rozumu.
Př 10:22 Hospodinovo požehnání obohacuje a trápení s sebou nepřináší.
Př 10:23 Radostnou hrou je
Př hlupáka mrzké jednání, kdežto
Př rozumného muže moudrost.
Př 10:24 Čeho se leká svévolník, to na něj přijde, kdežto touha spravedlivých se splní.
Př 10:25 Když se přižene vichřice, je po svévolníkovi, kdežto spravedlivý má základ věčný.
Př 10:26 Jako ocet zubům a kouř očím, tak je lenoch těm, kteří ho posílají.
Př 10:27 Bázeň před Hospodinem přidává dnů, kdežto svévolníkům se léta zkrátí.
Př 10:28 Očekávání spravedlivých je radostné, kdežto naděje svévolníků přijde vniveč.
Př 10:29 Cesta Hospodinova je záštitou bezúhonnému, kdežto zkázou
Př ty, kdo páchají ničemnosti.
Př 10:30 Spravedlivý se nikdy nezhroutí, kdežto svévolníci zemi nezabydlí.
Př 10:31 Ústa spravedlivého plodí moudrost, kdežto jazyk proradný bude vyťat.
Př 10:32 Rty spravedlivého vědí, v čem má Bůh zalíbení, kdežto ústa svévolníků znají jen proradnost.
Př 11:1 Falešné váhy jsou Hospodinu ohavností, kdežto v přesném závaží má zalíbení.
Př 11:2 Za zpupností přichází hanba, kdežto s umírněnými je moudrost.
Př 11:3 Přímé vede bezúhonnost, kdežto věrolomné zahubí pokřivenost.
Př 11:4 V den prchlivosti neprospěje majetek, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti.
Př 11:5 Spravedlnost napřimuje bezúhonnému cestu, kdežto svévolník svou svévolí padne.
Př 11:6 Spravedlnost přímé vysvobodí, kdežto věrolomní se lapí do svých choutek.
Př 11:7 Když zemře člověk svévolný, naděje přijde vniveč, vniveč přijde očekávání ničemníků.
Př 11:8 Spravedlivý bývá zachován, je-li v soužení, kdežto svévolník se dostane na jeho místo.
Př 11:9 Rouhač ústy uvádí druha do zkázy, kdežto spravedliví budou zachováni věděním.
Př 11:10 Když je dobře spravedlivým, město jásá, když zhynou svévolníci, plesá.
Př 11:11 Žehnáním přímých se město pozvedá, kdežto ústy svévolníků se boří.
Př 11:12 Kdo je bez rozumu, pohrdá svým druhem, kdežto muž rozumný mlčí.
Př 11:13 Utrhač, kudy chodí, roznáší důvěrnosti, kdežto kdo je duchem věrný, ukryje to.
Př 11:14
Př nerozvážné vedení padá lid, kdežto v množství rádců je záchrana.
Př 11:15 Velmi zle dopadne ten, kdo se zaručil za cizího, kdežto kdo zaručování nenávidí, je v bezpečí.
Př 11:16 Ušlechtilá žena se drží cti, kdežto ukrutníci se drží bohatství.
Př 11:17 Muž milosrdný činí dobře i sám sobě, kdežto nelítostný drásá i vlastní tělo.
Př 11:18 Svévolníka výdělek z jeho práce zklame, kdežto kdo rozsévá spravedlnost, má mzdu jistou.
Př 11:19 Tak spravedlnost vede k životu, kdežto kdo se žene za zlem, spěje k smrti.
Př 11:20 Hospodin má v ohavnosti lidi falešného srdce, kdežto zalíbení má v těch, jejichž cesta je bezúhonná.
Př 11:21 Zlý zaručeně nezůstane bez trestu, kdežto potomstvo spravedlivých bude ušetřeno.
Př 11:22 Zlatý kroužek na rypáku vepře je žena krásná, ale svéhlavá a rozmarná.
Př 11:23 Touhou spravedlivých je jen dobro, kdežto nadějí svévolníků je prosadit se zuřivostí.
Př 11:24 Někdo rozdává a přibývá mu stále, kdežto ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek.
Př 11:25 Duše štědrá bude nasycena tukem, a kdo občerstvuje, bude též občerstven.
Př 11:26 Na toho, kdo zadržuje obilí, láteří národ, kdežto žehnání se snáší na hlavu toho, kdo je prodává.
Př 11:27 Kdo usilovně hledá dobro, hledá Boží zalíbení, kdežto kdo se pídí po zlu, toho zlo postihne.
Př 11:28 Kdo doufá ve své bohatství, padne, kdežto spravedliví budou rašit jako listí.
Př 11:29 Kdo rozvrací svůj dům, zdědí vítr, a pošetilec bude otrokem toho, kdo je moudrého srdce.
Př 11:30 Ovoce spravedlivého je jako strom života, a kdo se ujímá duší, je moudrý.
Př 11:31 Hle, spravedlivý dochází na zemi odplaty, tím spíše svévolník a hříšník.
Př 12:1 Kdo miluje napomenutí, miluje poznání, kdežto kdo domluvy nenávidí, je tupec.
Př 12:2 Dobrý dochází u Hospodina zalíbení, kdežto pleticháře prohlašuje Hospodin za svévolníka.
Př 12:3 Svévolí se nikdo nezajistí, kořen spravedlivých se nezviklá.
Př 12:4 Žena statečná je korunou svého manžela, kdežto ostudná mu je jako kostižer v kostech.
Př 12:5 Spravedliví přemýšlejí o právu, svévolníci rozvažují o lsti.
Př 12:6 Slova svévolníků jsou vražedné úklady, kdežto přímé jejich ústa vysvobodí.
Př 12:7 Svévolníci budou podvráceni a nebudou již, kdežto dům spravedlivých obstojí.
Př 12:8 Muž bude chválen
Př svá prozíravá ústa, kdežto ten, kdo má zvrácené srdce, upadne v pohrdání.
Př 12:9 Lépe je být zlehčován a mít otroka, než pokládat se za slavného a nemít chleba.
Př 12:10 Spravedlivý cítí i se svým dobytkem, kdežto nitro svévolníků je nelítostné.
Př 12:11 Kdo obdělává svou půdu, nasytí se chlebem, kdežto kdo následuje povaleče, nemá rozum.
Př 12:12 Svévolník dychtivě loví kdejaké zlo, kdežto kořen spravedlivých vydává dobro.
Př 12:13 Zlovolník se chytí do přestupků svých rtů, kdežto spravedlivý vyvázne ze soužení.
Př 12:14 Ovocem svých úst se každý dobře nasytí, skutek rukou se člověku vrátí.
Př 12:15 Pošetilci zdá se, že je jeho cesta přímá, kdežto kdo poslouchá rady, je moudrý.
Př 12:16 U pošetilce se jeho hoře pozná týž den, kdežto chytrý přikryje hanbu.
Př 12:17 Kdo šíří pravdu, hlásá spravedlnost, kdežto křivý svědek lest.
Př 12:18 Někdo tlachá, jako by probodával mečem, kdežto jazyk moudrých hojí.
Př 12:19 Pravdivé rty se zajistí navždy, kdežto jazyk zrádný na okamžik.
Př 12:20 Lest mají v srdci ti, kdo osnují zlo, kdežto radost ti, kdo radí ku pokoji.
Př 12:21 Žádná ničemnost nezasáhne spravedlivého, kdežto svévolníci okusí zlého vrchovatě.
Př 12:22 Zrádné rty jsou Hospodinu ohavností, kdežto zalíbení má v těch, kdo prosazují pravdu.
Př 12:23 Chytrý člověk poznání skrývá, kdežto srdce hlupáků pošetilosti provolává.
Př 12:24 Ruka pilných bude vládnout, kdežto zahálka vede do poroby.
Př 12:25 Obavy lidské srdce tíží, ale dobré slovo vrací radost.
Př 12:26 Spravedlivý prozkoumává svému příteli cestu, kdežto svévolníky jejich cesta zavede.
Př 12:27 Zahálčivý nebude si péci úlovek, kdežto vzácným jměním
Př člověka je píle.
Př 12:28 Na stezce spravedlnosti je život, tato cesta nesměřuje k smrti.
Př 13:1 Syn otcovským káráním zmoudří, kdežto posměvač pohrůžky neposlouchá.
Př 13:2 Ovoce svých úst se každý dobře nají, duše věrolomných okusí násilí.
Př 13:3 Kdo hlídá svá ústa, střeží svůj život, kdo se pošklebuje, toho stihne zkáza.
Př 13:4 Lenoch jen touží a ničeho nedosáhne, kdežto pilní se nasytí tukem.
Př 13:5 Spravedlivý nenávidí jakýkoli klam, kdežto svévolník vzbuzuje nelibost a hnus.
Př 13:6 Spravedlnost chrání toho, kdo žije bezúhonně, kdežto svévole vyvrací hříšníka.
Př 13:7 Leckdo se vydává za bohatého, ačkoli nic nemá, někdo se vydává za chudého, a má velké jmění.
Př 13:8 Bohatstvím se člověk může vyplatit, kdežto chudý vyhrožování neslýchá.
Př 13:9 Světlo spravedlivých radostně září, kdežto svévolníkům svítilna hasne.
Př 13:10 Ze zpupnosti vzniká jen hádka, kdežto u těch, kdo si dají poradit, je moudrost.
Př 13:11 Jmění snadno nabyté se zmenšuje, kdežto kdo shromažďuje vlastní prací, tomu přibývá.
Př 13:12 Dlouhým čekáním zemdlívá srdce, kdežto splněná touha je stromem života.
Př 13:13 Kdo pohrdá slovem, přivádí se do záhuby, kdežto kdo se bojí přikázání, dochází odplaty.
Př 13:14 Učení moudrého je zdrojem života, pomůže uniknout léčkám smrti.
Př 13:15 Prozíravost zjednává přízeň, kdežto věrolomní vytrvávají na své cestě.
Př 13:16 Kdo je chytrý, počíná si podle poznání, kdežto hlupák roztrušuje pošetilost.
Př 13:17 Svévolný posel propadne zkáze, kdežto věrný vyslanec přináší zdraví.
Př 13:18 Chudoba a hanba stihnou toho, kdo se vyhýbá trestu, kdežto kdo dbá na domluvu, bude vážený.
Př 13:19 Když se naplní touha, je sladko v duši, kdežto hlupákům se hnusí odvrátit se od zlého.
Př 13:20 Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle.
Př 13:21 Hříšníky stíhá zlo, kdežto spravedlivým je odplatou dobro.
Př 13:22 Dobrý zanechá dědictví vnukům, kdežto jmění hříšníka bývá uchováno
Př spravedlivého.
Př 13:23 Úhor dává chudým mnoho pokrmu, ale bývá ničen bezprávím.
Př 13:24 Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas.
Př 13:25 Spravedlivý se nají dosyta, kdežto břicho svévolníků trpí nedostatkem.
Př 14:1 Moudrá žena buduje svůj dům, kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří.
Př 14:2 Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti.
Př 14:3 Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží.
Př 14:4 Kde není skot, je čistý žlab, kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci.
Př 14:5 Spolehlivý svědek nelže, kdežto křivý svědek šíří lži.
Př 14:6 Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné.
Př 14:7 Jdi z cesty muži hloupému, neboť na jeho rtech poznání nenalezneš.
Př 14:8 Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti.
Př 14:9 Oběť za vinu je pošetilcům směšná, kdežto u přímých nalézá zalíbení.
Př 14:10 Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit.
Př 14:11 Dům svévolníků bude vyhlazen, kdežto stánek přímých bude vzkvétat.
Př 14:12 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.
Př 14:13 Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal.
Př 14:14 Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno.
Př 14:15 Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky.
Př 14:16 Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí.
Př 14:17 Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn.
Př 14:18 Prostoduší dědí pošetilost, kdežto chytří jsou korunováni poznáním.
Př 14:19 Zlí se skloní před dobrými a svévolníci u bran spravedlivého.
Př 14:20 Chudého nemá rád ani jeho druh, kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého.
Př 14:21 Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými.
Př 14:22 Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro.
Př 14:23 Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku.
Př 14:24 Korunou moudrých je jejich bohatství, ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí.
Př 14:25 Pravdivý svědek druhé vysvobodí, kdežto lstivý šíří lži.
Př 14:26 V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště
Př své syny.
Př 14:27 Bázeň
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pondělí, 24. června, 2019
Kniha Přísloví
[zkr. = Př]
před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti.
Př 14:28 V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza
Př vládce.
Př 14:29 Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost.
Př 14:30 Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer.
Př 14:31 Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává.
Př 14:32 Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti.
Př 14:33 V srdci rozumného spočívá moudrost, kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná.
Př 14:34 Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům
Př potupu.
Př 14:35 Král má zalíbení v prozíravém služebníku, kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně.
Př 15:1 Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu.
Př 15:2 Jazyk moudrých přináší dobré poznání, kdežto ústa hlupáků chrlí pošetilost.
Př 15:3 Oči Hospodinovy jsou na každém místě, pozorně sledují zlé i dobré.
Př 15:4 Mírný jazyk je stromem života, kdežto pokřivený rozkládá ducha.
Př 15:5 Pošetilec znevažuje otcovské kárání, kdežto kdo na domluvy dbá, jedná chytře.
Př 15:6 Dům spravedlivého je rozsáhlou klenotnicí, kdežto z výtěžku svévolníkova vzejde rozvrat.
Př 15:7 Rty moudrých rozsívají poznání, ale ne tak srdce hlupáků.
Př 15:8 Hospodinu je ohavností oběť svévolníků, kdežto v modlitbě přímých má zalíbení.
Př 15:9 Hospodinu je ohavností cesta svévolníka, ale miluje toho, kdo následuje spravedlnost.
Př 15:10 Tvrdý trest postihne toho, kdo opouští stezku, kdo domluvy nenávidí, zemře.
Př 15:11 I podsvětí, říše zkázy, je na očích Hospodinu, tím spíše srdce synů lidských.
Př 15:12 Posměvač nemiluje toho, kdo mu domlouvá, k moudrým nechodí.
Př 15:13 Radostným srdcem zkrásní tvář, kdežto trápení srdce ubíjí ducha.
Př 15:14 Rozumné srdce hledá poznání, kdežto ústa hlupáků se honí za pošetilostí.
Př 15:15 Všechny dny utištěného jsou zlé, kdežto kdo je dobré mysli, má hody každodenně.
Př 15:16 Je lépe mít málo a bát se Hospodina, než mít velký poklad a s ním neklid.
Př 15:17 Lepší je jídlo ze zeleniny a k tomu láska, než z vykrmeného býka a s tím nenávist.
Př 15:18 Vznětlivý muž rozněcuje sváry, kdežto shovívavý spory uklidňuje.
Př 15:19 Cesta lenocha je zarostlá trním, kdežto stezka přímých je upravená.
Př 15:20 Syn moudrý dělá radost otci, kdežto člověk hloupý pohrdá svou matkou.
Př 15:21 Z pošetilosti se raduje, kdo nemá rozum, kdežto rozumný muž chodí přímo.
Př 15:22 Plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční.
Př 15:23 Člověk má radost, když může dát odpověď, jak je dobré slovo v pravý čas!
Př 15:24 Stezka života vede prozíravého vzhůru, aby unikl podsvětí dole.
Př 15:25 Hospodin strhne dům pyšných, kdežto mezníky vdovy vytyčuje.
Př 15:26 Zlé plány jsou Hospodinu ohavností, kdežto vlídná řeč je čistá.
Př 15:27 Kdo se žene za ziskem, rozvrací svůj dům, kdežto kdo o dary nestojí, bude živ.
Př 15:28 Srdce spravedlivého rozjímá, co odpovědět, kdežto ústa svévolníků chrlí samou zlobu.
Př 15:29 Hospodin je daleko od svévolníků, kdežto modlitbu spravedlivých vyslýchá.
Př 15:30 Zářivý pohled vlévá do srdce radost, dobrá zpráva vzpružuje kosti.
Př 15:31 Ucho, které poslouchá životodárné domluvy, bude přebývat mezi moudrými.
Př 15:32 Kdo se vyhýbá trestu, neváží si vlastního života, kdežto kdo domluvy poslouchá, získává rozum.
Př 15:33 Bázeň před Hospodinem napomíná k moudrosti, slávu předchází pokora.
Př 16:1 Člověku je dáno pořádat, co má na srdci, ale na Hospodinu záleží, co odpoví jazyk.
Př 16:2 Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin.
Př 16:3 Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny.
Př 16:4 Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka
Př zlý den.
Př 16:5 Hospodin má každého domýšlivce v ohavnosti, zaručeně nezůstane bez trestu.
Př 16:6 Milosrdenstvím a věrností se usmiřuje provinění a bázeň před Hospodinem odvrací od zlého.
Př 16:7 Líbí-li se Hospodinu cesty člověka, vede ku pokoji s ním i jeho nepřátele.
Př 16:8 Lepší je maličko se spravedlností než mnoho výtěžků s bezprávím.
Př 16:9 Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin.
Př 16:10 Na rtech králových je božský výrok, při soudu se jeho ústa nezpronevěří.
Př 16:11 Vahadla i správné misky patří Hospodinu, všechna závaží jsou jeho dílem.
Př 16:12 Králům se hnusí svévolně jednat, vždyť spravedlnost upevňuje trůn.
Př 16:13 Králové mají zalíbení ve spravedlivých rtech, a toho, kdo mluví přímo, milují.
Př 16:14 Královo rozhořčení je poselstvo smrti, ale moudrý muž je usmíří.
Př 16:15 V jasné tváři králově je život, jeho přízeň je jak oblak s jarním deštěm.
Př 16:16 Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornější než stříbro.
Př 16:17 Přímí se na své dráze odvracejí od zlého; střeží svůj život, kdo hlídá svou cestu.
Př 16:18 Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí.
Př 16:19 Je lépe být poníženého ducha s pokornými, než se dělit o kořist s pyšnými.
Př 16:20 Kdo je prozíravý ve slovu, nalézá dobro, blaze tomu, kdo doufá v Hospodina.
Př 16:21 Kdo je moudrého srdce, je nazýván rozumným; lahodná řeč přidává znalostí.
Př 16:22 Prozíravost je zdrojem života těm, kdo ji mají, ale kárat pošetilce je pošetilost.
Př 16:23 Srdce moudrého dává jeho ústům prozíravost a na jeho rty přidává znalosti.
Př 16:24 Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem.
Př 16:25 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.
Př 16:26 Ten, kdo se plahočí, plahočí se
Př sebe, popohánějí ho vlastní ústa.
Př 16:27 Ničema vyhrabává zlo, na jeho rtech jako by byl spalující oheň.
Př 16:28 Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele.
Př 16:29 Násilník svého bližního láká a svádí ho na nedobrou cestu.
Př 16:30 Kdo přimhuřuje oči, myslí na proradnost, kdo svírá rty, už dokonal zlo.
Př 16:31 Šediny jsou ozdobnou korunou, lze je nalézt na cestě spravedlnosti.
Př 16:32 Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města.
Př 16:33 Los se vytahuje ze záňadří, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.
Př 17:1 Lepší suchá skýva a k tomu klid než dům plný obětních hodů a spory.
Př 17:2 Prozíravý otrok panuje nad synem, který dělá ostudu, a mezi bratry mu připadne dědictví.
Př 17:3 Na stříbro kelímek, na zlato pec; srdce však Hospodin prozkoumává.
Př 17:4 Zlé je věnovat pozornost ničemným rtům, klamné dopřávat sluchu zkázonosnému jazyku.
Př 17:5 Kdo se posmívá chudému, tupí toho, kdo jej učinil, kdo má radost z běd, ten bez trestu nezůstane.
Př 17:6 Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové.
Př 17:7 Nesluší bloudovi mnoho řečí, tím méně urozenému řeči lživé.
Př 17:8 Jako vzácný kámen je úplatek v očích dárce, kamkoli se obrátí, má úspěch.
Př 17:9 Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení, ale kdo je přetřásá, rozlučuje důvěrné přátele.
Př 17:10 Pohrůžka zapůsobí na rozumného víc než na hlupáka sto ran.
Př 17:11 Jen o vzpouru usiluje zlý, ale bude proti němu vyslán nelítostný posel.
Př 17:12 Raději potkat medvědici zbavenou mláďat než hlupáka s jeho pošetilostí.
Př 17:13 Tomu, kdo za dobré odplácí zlým, zlo se nehne z domu.
Př 17:14 Protrhne vodní hráz, kdo začne svár, přestaň dřív, než propukne spor.
Př 17:15 Prohlásit svévolníka za spravedlivého a spravedlivého za svévolníka, to obojí je Hospodinu ohavností.
Př 17:16 K čemu peníze v rukou hlupáka? Chce koupit moudrost? Vždyť nemá rozum!
Př 17:17 V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem
Př doby soužení.
Př 17:18 Člověk bez rozumu dává ruku a svému druhovi se zaručuje.
Př 17:19 Má rád přestoupení, kdo má rád hádky, kdo si zvyšuje vchod, říká si o zkázu.
Př 17:20 Kdo má falešné srdce, nenajde dobro, kdo má proradný jazyk, upadne do zla.
Př 17:21 Kdo zplodil hlupáka, sobě k žalu ho zplodil, otec blouda nemůže mít radost.
Př 17:22 Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti.
Př 17:23 Svévolník po straně přijímá úplatek, tak převrací stezky práva.
Př 17:24 Na tváři rozumného se zračí moudrost, ale oči hlupáka těkají po končinách země.
Př 17:25 Hloupý syn působí svému otci hoře a své rodičce hořkost.
Př 17:26 Pokutovat spravedlivého není dobré, natož urozené bít
Př přímost.
Př 17:27 Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk.
Př 17:28 I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.
Př 18:1 Za svými choutkami jde, kdo se zříká druhých, pohotově rozpoutává sváry.
Př 18:2 Hlupák si nelibuje v rozumnosti, nýbrž v obnažování svého srdce.
Př 18:3 Kam vejde svévolník, vchází opovržení a potupa s hanbou.
Př 18:4 Hluboké vody jsou slova z úst muže, potok plný vody, zdroj moudrosti.
Př 18:5 Není dobré nadržovat svévolníkovi a odstrčit na soudu spravedlivého.
Př 18:6 Hlupáka zavedou jeho rty do sporu, jeho ústa volají po výprasku.
Př 18:7 Ústa přinesou hlupákovi zkázu, jeho rty jsou léčkou jeho duši.
Př 18:8 Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob.
Př 18:9 Ten, kdo při své práci otálí, je bratrem zhoubce.
Př 18:10 Pevná věž je Hospodinovo jméno, k němu se uteče spravedlivý jak do hradu.
Př 18:11 Pevnou tvrzí je boháčovi jeho majetek, jeví se mu jako nedostupná hradba.
Př 18:12 Srdce člověka bývá před pádem zpupné, kdežto slávu předchází pokora.
Př 18:13 Odpoví-li kdo dřív, než vyslechl, toť pošetilost a hanba
Př něj.
Př 18:14 Mužný duch snáší nemoc, ale ducha ubitého kdo unese?
Př 18:15 Rozumné srdce získává poznání, ucho moudrých je vyhledává.
Př 18:16 Dar otvírá člověku dveře, uvádí ho i k velmožům.
Př 18:17 Kdo při sporu mluví první, jeví se spravedlivý, pak přijde druhá strana a podrobí ho zkoušce.
Př 18:18 Losování činí přítrž svárům, odtrhne od sebe i zarputilce.
Př 18:19 Zhrzený bratr je nepřístupnější než pevná tvrz a sváry jsou jako závora paláce.
Př 18:20 Nitro člověka se sytí ovocem úst, sytí je úroda rtů.
Př 18:21 V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů.
Př 18:22 Kdo našel ženu, našel dobro a došel u Hospodina zalíbení.
Př 18:23 Chudák prosí o smilování, ale boháč odpovídá tvrdě.
Př 18:24 Přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr.
Př 19:1 Lepší je chudák žijící bezúhonně než falešník a k tomu hlupák.
Př 19:2 Bez poznání nemůže být nikdo dobrý, kdo je zbrklý, hřeší.
Př 19:3 Pošetilostí si člověk podvrací cestu, ale jeho srdce má zlost na Hospodina.
Př 19:4 Majetek zjednává víc a víc přátel, nuzáka se i přítel zřekne.
Př 19:5 Křivý svědek nezůstane bez trestu, neunikne ten, kdo šíří lži.
Př 19:6 Urozenému pochlebují mnozí, se štědrým mužem se přátelí kdekdo.
Př 19:7 Chudáka nenávidí všichni jeho bratři, tím spíš se mu vzdalují jeho přátelé. Kdo se honí za slovy, nemá z toho nic.
Př 19:8 Kdo získal rozum, má rád svůj život, kdo dbá na rozumnost, najde dobro.
Př 19:9 Křivý svědek nezůstane bez trestu, zahyne ten, kdo šíří lži.
Př 19:10 Nepřísluší blahobyt hlupákovi, natož otroku vlá
