Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha proroka JeremiášeKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Sobota, 21. července, 2018
Kniha proroka Jeremiáše
[zkr. = Jer]
ž i žena, stařec i ten, kdo dovršil své dny.
Jer 6:12 Jejich domy, pole, spolu s nimi i ženy dostanou jiní, neboť napřáhnu svou ruku na obyvatele země, je výrok Hospodinův.
Jer 6:13 Od nejmenšího až po největšího všichni propadli chamtivosti, od proroka až po kněze všichni klamou.
Jer 6:14 Těžkou ránu mého lidu léčí lehkovážnými slovy: »Pokoj, pokoj!« Ale žádný pokoj není.
Jer 6:15 Zastyděli se, že páchali ohavnosti? Ne, ti se nestydí, neznají zahanbení. Proto padnou s padajícími, klopýtnou v čase, kdy je budu trestat, praví Hospodin."
Jer 6:16 Toto praví Hospodin: "Stůjte na cestách a vyhlížejte, ptejte se na stezky věčnosti: Kde je ta dobrá cesta? Vydejte se po ní a vaše duše naleznou klid. Ale oni řekli: »Nepůjdeme.«
Jer 6:17 Ustanovil jsem nad vámi strážné: Věnujte pozornost hlasu polnice! Ale oni řekli: »Nebudeme dávat pozor.«
Jer 6:18 Proto slyšte, pronárody, poznej, pospolitosti, co se s nimi bude dít!
Jer 6:19 Slyš, země: Hle, já uvedu na tento lid zlé věci, ovoce jejich úmyslů, neboť nevěnovali pozornost mým slovům a můj zákon si zprotivili.
Jer 6:20 Nač je mi kadidlo, které přichází z Šeby, nejlepší vonné koření z daleké země? Vaše zápalné oběti nedojdou zalíbení, vaše obětní hody mi nejsou příjemné."
Jer 6:21 Proto praví Hospodin toto: "Hle, kladu před tento lid překážky a klopýtnou o ně otcové spolu se syny, sousedé i druhové zhynou."
Jer 6:22 Toto praví Hospodin: "Hle, ze severní země přichází lid, pronárod veliký povstává z nejodlehlejších koutů země.
Jer 6:23 Chopí se luku a oštěpu, budou krutí a nebudou znát slitování, jejich hlas bude hučet jako moře, přijedou na koních seřazeni jako muži k boji proti tobě, dcero sijónská."
Jer 6:24 Jen jsme o něm zaslechli zprávu, ochably nám ruce, zachvátila nás úzkost a bolestné křeče jako rodičku.
Jer 6:25 Nevycházej na pole, nechoď na cestu, nepřítel má meč. Kolkolem děs!
Jer 6:26 Opásej se žínicí, dcero mého lidu, válej se v popelu, konej smuteční obřady jako nad jednorozeným, přehořce truchli, neboť náhle přitáhne na nás zhoubce.
Jer 6:27 "Ustanovil jsem tě, abys přezkoušel můj lid, zkoumal jeho ryzost. Poznáš a přezkoušíš jejich cestu.
Jer 6:28 Všichni jsou to umíněnci umínění, utrhají, kudy chodí, jsou z bronzu a ze železa, všichni jsou to zhoubci.
Jer 6:29 Měch supí, z ohně vytéká olovo, tavič nadarmo přetavuje, zlí se neodloučí.
Jer 6:30 Nazvou je stříbrem odvrženým, neboť je odvrhl Hospodin."
Jer 7:1 Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi:
Jer 7:2 "Postav se do brány Hospodinova domu a volej tam toto slovo. Řekneš: Slyšte slovo Hospodinovo, všichni Judejci, kteří vcházíte těmito branami klanět se Hospodinu."
Jer 7:3 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: "Napravte své cesty a své skutky a nechám vás přebývat na tomto místě.
Jer 7:4 Nespoléhejte na klamná slova: »Je to chrám Hospodinův, chrám Hospodinův, chrám Hospodinův.«
Jer 7:5 Jestliže napravíte své cesty a své skutky, budete-li mezi sebou zachovávat právo,
Jer 7:6 nebudete-li utlačovat bezdomovce, sirotka a vdovu, nebudete-li na tomto místě prolévat nevinnou krev a nebudete-li chodit ke své škodě za jinými bohy,
Jer 7:7 pak vás nechám přebývat na tomto místě, v zemi, kterou jsem dal vašim otcům na věky věků.
Jer 7:8 Ale vy spoléháte na klamná slova, jež nejsou k užitku.
Jer 7:9 Smí se krást, vraždit, cizoložit, křivě přísahat, pálit kadidlo baalům a chodit za jinými neznámými bohy?
Jer 7:10 A přitom přicházíte a stavíte se přede mne v tomto domě, který je nazýván mým jménem, a říkáte: »Jsme vysvobozeni.« To proto, abyste mohli páchat všechny tyto ohavnosti?
Jer 7:11 Což se stal ve vašich očích tento dům, který je nazýván mým jménem, úkrytem lupičů? Hle, také já vidím, je výrok Hospodinův.
Jer 7:12 Jen jděte do Šíla, na místo, kde jsem dal zpočátku přebývat svému jménu, a podívejte se, jak jsem s ním pro zlobu svého izraelského lidu naložil.
Jer 7:13 Nyní tedy, protože jste se dopustili všech těch činů, je výrok Hospodinův, mluvil jsem k vám, nepřetržitě jsem mluvil, ale neposlouchali jste, volával jsem vás, ale neodpovídali jste,
Jer 7:14 proto naložím s domem, který je nazýván mým jménem a na který spoléháte, s místem, jež jsem dal vám a vašim otcům, stejně, jako jsem naložil se Šílem.
Jer 7:15 Odmrštím vás od své tváře, jako jsem odmrštil všechny vaše bratry, všechno potomstvo Efrajimovo."
Jer 7:16 "Nemodli se za tento lid, nepozvedej svůj hlas k bědování a modlitbě za ně a nenaléhej na mě, neboť tě nevyslyším.
Jer 7:17 Což sám nevidíš, čeho se v judských městech a na ulicích Jeruzaléma dopouštějí?
Jer 7:18 Synové sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy hnětou těsto, dělají obětní koláč pro královnu nebes a přinášejí úlitby jiným bohům, aby mě uráželi.
Jer 7:19 Urážejí tím opravdu mne? je výrok Hospodinův. Což nedělají ostudu sami sobě?"
Jer 7:20 Proto praví Panovník Hospodin toto: "Hle, můj hněv a mé rozhořčení se vyleje na toto místo, na lidi i dobytek, na stromoví na poli i na plody země a bude hořet a neuhasne."
Jer 7:21 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: "Přidejte své zápalné oběti ke svým obětním hodům a jezte maso!
Jer 7:22 Nemluvil jsem k vašim otcům o zápalné oběti a obětním hodu v den, kdy jsem je vyvedl ze země egyptské; žádný takový příkaz jsem jim nedal.
Jer 7:23 Přikázal jsem jim jedině toto: »Poslouchejte mě a budu vám Bohem a vy budete mým lidem, choďte po všech cestách, jak jsem vám přikázal, a povede se vám dobře.«
Jer 7:24 Ale neposlechli, své ucho nenaklonili, žili podle záměrů svého zarputilého a zlého srdce, obraceli se ke mně zády, a ne tváří,
Jer 7:25 a to ode dne, kdy vaši otcové vyšli z egyptské země, až dodnes. Posílával jsem k nim nepřetržitě všechny své služebníky proroky, posílal jsem je denně,
Jer 7:26 ale neuposlechli mě, své ucho nenaklonili, zůstali tvrdošíjní a jednali hůř než jejich otcové.
Jer 7:27 Vyřidíš jim všechna tato slova, ale oni tě neposlechnou, budeš k nim volat, a neodpovědí ti.
Jer 7:28 Řekneš jim: Toto je pronárod, který neposlouchá Hospodina, svého Boha, a nedá se napomenout. Ztratila se věrnost, je odťata od jejich úst."
Jer 7:29 Odstřihni si vlasy svého zasvěcení a odhoď je, zapěj na holých návrších žalozpěv, protože Hospodin zavrhl a odmrštil pokolení, na něž se hněvá.
Jer 7:30 Judští synové se dopouštěli toho, co je zlé v mých očích, je výrok Hospodinův. V domě, který je nazýván mým jménem, postavili ohyzdné modly, a tak jej poskrvnili.
Jer 7:31 V Tófetu, který je v Údolí syna Hinómova, postavili posvátná návrší a spalovali své syny a své dcery ohněm. To jsem jim nepřikázal, ani mi to nepřišlo na mysl.
Jer 7:32 Proto hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy se už nebude říkat: »Tófet« ani »Údolí syna Hinómova«, nýbrž »Údolí vraždění«. V Tófetu se bude pohřbívat, a až nebude místo,
Jer 7:33 stanou se mrtvoly tohoto lidu pokrmem nebeskému ptactvu a zemskému zvířectvu, jež nikdo nevyplaší.
Jer 7:34 Způsobím, že v judských městech a na ulicích Jeruzaléma přestane hlas veselí, hlas radosti, hlas ženicha i hlas nevěsty, neboť země bude obrácena v trosky."
Jer 8:1 "V onen čas, je výrok Hospodinův, vynesou z hrobů kosti judských králů, kosti judských velmožů, kosti kněží, kosti proroků i kosti obyvatel Jeruzaléma
Jer 8:2 a předhodí je slunci, měsíci a celému nebeskému zástupu, které milovali a kterým sloužili, za nimiž chodili, jichž se dotazovali a jimž se klaněli. Nebudou sebrány, nebudou pohřbeny, budou jako hnůj na povrchu země.
Jer 8:3 A všichni ostatní, kteří zůstanou z této zlé čeledi na všech ostatních místech, kam jsem je zahnal, raději zvolí smrt než život, je výrok Hospodina zástupů."
Jer 8:4 Řekneš jim: Toto praví Hospodin: "Což ti, kteří padli, už nemohou povstat? Kdo se odvrátil, nemůže se vrátit?
Jer 8:5 Proč se tento odpadlý jeruzalémský lid odvrátil natrvalo? Pevně se drží lsti a zdráhá se navrátit?
Jer 8:6 Pozorně jsem naslouchal a slyšel. Není v pořádku, co mluví, nikdo nelituje zla, jež spáchal, neřekne: »Čeho jsem se to dopustil!« Všichni se znovu dávají v běh jako kůň, který pádí do bitvy.
Jer 8:7 I čáp na nebi zná svůj čas, hrdlička, vlaštovka a jeřáb dodržují čas svého příletu, ale můj lid nezná Hospodinovy řády.
Jer 8:8 Jak můžete říkat: »Jsme moudří, my máme Hospodinův zákon«? Ano, jenže jej falšuje falešné rydlo písařů.
Jer 8:9 Stud polil moudré, zachvátil je děs, jsou polapeni. Hle, odvrhli Hospodinovo slovo, k čemu jim bude moudrost?
Jer 8:10 Proto dám jejich ženy jiným, jejich pole podmanitelům; neboť od nejmenšího až po největšího všichni propadli chamtivosti. Od proroka až po kněze všichni klamou.
Jer 8:11 Těžkou ránu dcery mého lidu léčí lehkovážnými slovy: »Pokoj, pokoj!« Ale žádný pokoj není.
Jer 8:12 Zastyděli se, že páchali ohavnosti? Ne, ti se nestydí, neznají zahanbení. Proto padnou s padajícími, klopýtnou v čase, kdy je budu trestat, praví Hospodin."
Jer 8:13 "Sklidím je nadobro, je výrok Hospodinův, na vinné révě nezbudou žádné hrozny, na fíkovníku žádné fíky, jen zvadlé listí. Pustím na ně ty, kdo se přes ně přeženou.
Jer 8:14 »Nač tu sedíme? Seberte se, vstupme do opevněných měst a tam zmlkneme, neboť nás umlčel Hospodin, náš Bůh, napojil nás otrávenou vodou, protože jsme hřešili proti Hospodinu.
Jer 8:15 S nadějí jsme vyhlíželi pokoj, ale nic dobrého nepřichází, čas uzdravení, a hle, předěšení!«
Jer 8:16 Od Danu je už slyšet frkání jeho koní, hlučným ržáním jeho hřebců se chvěje celá země. Přitáhnou a vyjedí zemi se vším, co je na ní, město i jeho obyvatele.
Jer 8:17 Hle, posílám na vás hady, bazilišky, na něž neplatí žádné zaříkání, a uštknou vás, je výrok Hospodinův."
Jer 8:18 Což mohu okřát v těch strastech? Srdce mám zemdlené.
Jer 8:19 Hlasitě volá o pomoc dcera mého lidu ze země předaleké. Což není Hospodin na Sijónu? Jeho Král tam není? "Proč mě uráželi svými modlami, cizáckými přeludy?"
Jer 8:20 Minula žeň, skončilo léto, a spása nikde.
Jer 8:21 Těžkou ranou dcery svého lidu jsem těžce raněn, tíží mě chmury, zmocnil se mě úděs.
Jer 8:22 Což není v Gileádu balzám, což tam není lékař? Proč není zhojena rána dcery mého lidu?
Jer 8:23 Kdo poskytne mé hlavě vodu a očím zdroj slzí, abych oplakával dnem i nocí skolené syny dcery svého lidu?
Jer 9:1 Kéž bych měl na poušti místo, kde mohou pocestní přenocovat. Mám opustit svůj lid a odejít od nich? Neboť jsou to samí cizoložníci, shromáždění věrolomných.
Jer 9:2 "Napínají svůj jazyk jako luk, klamem, a ne pravdou se zmocňují země. Neboť jdou od zla ke zlu a ke mně se neznají, je výrok Hospodinův.
Jer 9:3 Střezte se svého druha, na žádného bratra nespoléhejte, neboť každý bratr je samý úskok a každý druh utrhá, kudy chodí.
Jer 9:4 Kdekdo chce svého druha přelstít a neřekne pravdu. Učí svůj jazyk mluvit jen klam, vyčerpávají se nepravostmi.
Jer 9:5 Bydlíš uprostřed lsti; ve své lsti se mě zdráhají poznat, je výrok Hospodinův."
Jer 9:6 Proto praví Hospodin zástupů toto: "Hle, bude je tříbit a budu zkoumat, jak bych měl naložit s dcerou svého lidu.
Jer 9:7 Šíp, který zabíjí, je jejich jazyk, jejich ústa mluví lstivě. S bližním mluví o pokoji, ale ve svém nitru strojí úklady.
Jer 9:8 Což je za to nemám trestat? je výrok Hospodinův. Což takový pronárod nemá postihnout má pomsta?
Jer 9:9 Běduji a pláči nad horami, nad stepními pastvinami pěji žalozpěv, že byly vypáleny; už jimi nikdo neprochází, ani bečení stád není slyšet. Od nebeského ptactva až po dobytek se všechno vyplašilo a odtáhlo.
Jer 9:10 Z Jeruzaléma učiním
Text bible pro den: Neděle, 22. července, 2018
Kniha proroka Jeremiáše
[zkr. = Jer] hromadu kamení, domov šakalů, a z judských měst zpustošený kraj bez obyvatel."
Jer 9:11 Kdo je tak moudrý, aby to pochopil a rozhlašoval, co k němu promluvila Hospodinova ústa? Proč přišla nazmar země, je vypálenou stepí, jíž nikdo neprochází?
Jer 9:12 Hospodin praví: "Poněvadž opustili můj zákon, který jsem jim předložil, neposlouchali mě a jím se neřídili,
Jer 9:13 ale v zarputilosti svého srdce chodili za baaly, jak je tomu naučili jejich otcové,"
Jer 9:14 proto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, toto: "Hle, nakrmím tento lid pelyňkem a napojím je otrávenou vodou,
Jer 9:15 rozptýlím je mezi pronárody, které neznali oni ani jejich otcové, a pošlu za nimi meč, dokud s nimi neskoncuji."
Jer 9:16 Toto praví Hospodin zástupů: "Pochopte to a zavolejte plačky, ať přijdou! Pošlete pro moudré ženy, ať přijdou!
Jer 9:17 Ať rychle přiběhnou a bědují nad námi, ať z našich očí stékají slzy a z našich řas proudí voda."
Jer 9:18 Ze Sijónu je slyšet hlasité bědování: "Jak jsme popleněni, velice zahanbeni! Museli jsme opustit zemi, naše příbytky strhli."
Jer 9:19 "Slyšte, ženy, slovo Hospodinovo, nechť vaše ucho přijme slovo z jeho úst. Své dcery učte bědování, jedna druhou žalozpěvu.
Jer 9:20 Našimi okny vstoupila smrt, vnikla do našich paláců. Vyhubila děti v ulicích, jinochy na náměstí."
Jer 9:21 Vyhlas: "Toto je výrok Hospodinův: Mrtvá lidská těla leží jako hnůj na povrchu pole, jak snopky za žencem, jež nikdo nesbírá."
Jer 9:22 Toto praví Hospodin: "Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí, ať se bohatýr nechlubí svou bohatýrskou silou, ať se boháč nechlubí svým bohatstvím.
Jer 9:23 Chce-li se něčím chlubit, ať se chlubí, že je prozíravý a zná mne; neboť já Hospodin prokazuji milosrdenství a vykonávám na zemi soud a spravedlnost; to jsem si oblíbil, je výrok Hospodinův."
Jer 9:24 "Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy potrestám všechny, kteří se obřezávají, a přesto jsou neobřezaní:
Jer 9:25 Egypt, Judu, Edóma, Amónovce, Moába a všechny, kdo si vyholují skráně a sídlí na stepi, neboť všechny tyto pronárody jsou neobřezané. I celý dům izraelský má neobřezané srdce!"
Jer 10:1 Dome izraelský, slyšte slovo, které proti vám promluvil Hospodin.
Jer 10:2 Toto praví Hospodin: "Neučte se cestě pronárodů a neděste se nebeských znamení, i když se jich děsí pronárody.
Jer 10:3 To, čím se řídí národy, je pouhý přelud, dřevo poražené v lese, výrobek přitesaný řemeslnou rukou.
Jer 10:4 Krášlí jej stříbrem a zlatem, hřebíky a kladivy upevňují, aby to nebylo vratké.
Jer 10:5 Jsou jako strašák v okurkovém poli. Nemluví, musí se nosit, sami neudělají ani krok. Nebojte se jich, nemohou udělat nic zlého ani dobrého."
Jer 10:6 Nikdo není jako ty, Hospodine, jsi veliký a veliké je tvé jméno pro tvou bohatýrskou sílu.
Jer 10:7 Kdo by se tě nebál, Králi pronárodů? Úcta patří jenom tobě! Ze všech mudrců pronárodů a ze všech království není nikdo jako ty.
Jer 10:8 Jsou tupí a hloupí do jednoho, dají se vodit přeludy, pouhým dřevem,
Jer 10:9 tepaným stříbrem dovezeným z Taršíše a zlatem z Úfazu, výrobkem řemeslníka a rukou zlatníkových; je oděno purpurem a nachem, ale vše je výrobek dovedných řemeslníků.
Jer 10:10 Avšak Hospodin je Bůh pravý. On je Bůh živý a Král věčný. Před jeho rozlícením se chvěje země, pronárody neobstojí před jeho hrozným hněvem.
Jer 10:11 Řekněte jim toto: "Bohové, kteří neudělali nebe ani zemi, zmizí ze země i zpod nebes."
Jer 10:12 On svou silou učinil zemi, svou moudrostí upevnil svět, svým rozumem napjal nebesa.
Jer 10:13 Když vydá hlas, shlukují se na nebi vody, přivádí mlhu od končin země, déšť provází blesky, ze svých zásobnic vyvádí vítr.
Jer 10:14 Každý člověk je tupec, neví-li, že se každý zlatník pro své modly dočká hanby. Vždyť jeho lité modly jsou klam, ducha v nich není.
Jer 10:15 Jsou přelud, podvodný výtvor. V čase, kdy je budu trestat, zhynou.
Jer 10:16 Díl Jákobův není jako oni, vždyť všechno vytvořil on. Izrael je dědičným kmenem toho, jehož jméno je Hospodin zástupů.
Jer 10:17 Seber ze země svůj uzlík, ty která sídlíš v obležení.
Jer 10:18 Toto praví Hospodin: "Hle, tentokrát začnu metat z praku obyvatele země a budu je soužit, aby to pocítili."
Jer 10:19 Běda mi pro mou těžkou ránu, jsem proboden, raněn. Řekl jsem: Je to nemoc, kterou musím snášet.
Jer 10:20 Můj stan je zpustošen a všechna má stanová lana zpřetrhána. Moji synové ode mne odešli, nejsou tu. Není tu nikdo, kdo by ještě postavil můj stan a napjal mé stanové houně.
Jer 10:21 Pastýři jsou tupí, nedotazují se Hospodina. Nejsou prozíraví, všechna jejich stáda jsou rozprášena.
Jer 10:22 Slyš, zpráva! Hle, přichází: "Velké dunění ze severní země učiní z judských měst zpustošený kraj, domov šakalů."
Jer 10:23 Je mi známo, Hospodine, že cesta nezávisí na člověku ani jistota kroku na tom, kdo jde.
Jer 10:24 Potrestej mě, Hospodine, podle práva, ale ne ve hněvu, abys mě nezničil.
Jer 10:25 Vylej svoje rozhořčení na pronárody, jež neznají se k tobě, na čeledi, které nevzývají tvoje jméno, vždyť pozřely Jákoba, pozřely ho zcela, zpustošily jeho nivy.
Jer 11:1 Slovo, které se stalo k Jeremjášovi od Hospodina:
Jer 11:2 "Slyšte slova této smlouvy. Vyhlásíš je mužům judským a obyvatelům Jeruzaléma.
Jer 11:3 Řekneš jim: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Proklet buď každý, kdo neposlouchá slova této smlouvy,
Jer 11:4 jak jsem přikázal vašim otcům v den, kdy jsem je vyvedl z egyptské země, z tavicí pece železné: Poslouchejte mě a plňte má slova, všechno, co vám přikazuji, a budete mým lidem a já vám budu Bohem.
Jer 11:5 Tak splním přísahu, jíž jsem se zapřísáhl vašim otcům, že jim dám zemi oplývající mlékem a medem, jak je tomu dnes." Odpověděl jsem a řekl: "Zajisté, Hospodine."
Jer 11:6 Dále mi Hospodin řekl: "Vyhlas v judských městech a na ulicích Jeruzaléma všechna tato slova: Slyšte slova této smlouvy a plňte je.
Jer 11:7 Důrazně jsem varoval vaše otce ode dne, kdy jsem je vyvedl z egyptské země, až dodnes. Nepřetržitě jsem je varoval slovy: Poslouchejte mě!
Jer 11:8 Ale neposlouchali, ucho nenaklonili; každý žil podle svého zarputilého a zlého srdce. Proto na ně uvedu všechna slova této smlouvy, kterou jsem přikázal plnit, ale oni ji neplnili."
Jer 11:9 Hospodin mi řekl: "Byla shledána zrada judských mužů a obyvatelů Jeruzaléma:
Jer 11:10 Vrátili se k dřívějším nepravostem svých otců, kteří se vzpírali poslouchat má slova. Chodili za jinými bohy a sloužili jim. Dům izraelský i dům judský zrušily mou smlouvu, kterou jsem uzavřel s jejich otci."
Jer 11:11 Proto praví Hospodin toto: "Hle, já na ně uvedu zlé věci, jimž nebudou moci ujít. Budou ke mně úpět, ale já je nevyslyším.
Jer 11:12 Ať si judská města a obyvatelé Jeruzaléma jdou úpět k bohům, jimž pálí kadidlo; nebudou s to je spasit, až na ně dolehne zlý čas.
Jer 11:13 Vždyť máš tolik bohů, kolik měst, Judo. A kolik je jeruzalémských ulic, tolik oltářů jste zřídili Ohavě, oltářů pro pálení kadidla Baalovi.
Jer 11:14 Nemodli se za tento lid. Nepozvedej svůj hlas k bědování a modlitbě za ně. V čas, kdy budou ke mně pro to zlo volat, nebudu slyšet."
Jer 11:15 "Co pohledává Jákob, můj milý, v mém domě? Pletichy tam kují mnozí. Může obětní maso přenést zlo, které tě stihne? Budeš potom jásat?
Jer 11:16 Zelenající se olivou, krásnou a s nádherným ovocem, tě nazval Hospodin. S velikým hukotem zanítí pod ní oheň a ten stráví její ratolesti."
Jer 11:17 Hospodin zástupů, který tě zasadil, promluvil proti tobě zlé věci pro zlo, jehož se dopustil dům izraelský a dům judský: aby mě uráželi, pálili kadidlo Baalovi.
Jer 11:18 Hospodin mi dal vědět o jejich skutcích; znám je. Kdysi jsi mi je ukázal.
Jer 11:19 Byl jsem důvěřivý jako beránek vedený na porážku. Nevěděl jsem, co proti mně zamýšlejí. "Porazme strom i s ovocem, vytněme jej ze země živých, ať už není připomínáno jeho jméno."
Jer 11:20 Hospodine zástupů, soudce spravedlivý, ty zkoumáš ledví i srdce, kéž spatřím tvou pomstu nad nimi. Vždyť tobě jsem předložil svůj spor.
Jer 11:21 Proto praví Hospodin toto o anatótských mužích, kteří ti ukládají o život. Říkají: "Neprorokuj ve jménu Hospodina a nezemřeš naší rukou."
Jer 11:22 Proto praví Hospodin zástupů toto: "Hle, já je ztrestám. Jinoši zemřou mečem, synové a dcery jim zemřou hladem.
Jer 11:23 Nikdo po nich nezůstane, neboť uvedu zlé věci na anatótské muže v roce, kdy je budu trestat."
Jer 12:1 Jsi spravedlivý, Hospodine, i když s tebou vedu spor. Chci s tebou mluvit o tvých soudech: Proč je úspěšná cesta svévolníků? Všichni, kdo se dopouštějí věrolomnosti, žijí si v klidu.
Jer 12:2 Zasadil jsi je a oni zakořenili, vyrůstají a nesou plody. Jsi blízko, mají tě v ústech, ale daleko jsi jejich ledví.
Jer 12:3 Ty mě, Hospodine, znáš a vidíš mě, zkoušíš mé srdce, je s tebou. Vytřiď je jak ovce na porážku, zasvěť je ke dni pobíjení.
Jer 12:4 Jak dlouho ještě bude země truchlit a bylina schnout na všech polích? Pro zlobu těch, kdo na ní bydlí, jsou vyhlazována zvířata i ptactvo. Ale říkají: "Do naší budoucnosti Bůh nevidí."
Jer 12:5 Běžel jsi s pěšími a unavili tě; jak bys chtěl závodit s koni? V pokojné zemi žiješ v bezpečí, co si počneš v houštinách Jordánu?
Jer 12:6 Vždyť i tvoji bratři a dům tvého otce se vůči tobě zachovali věrolomně. Také oni z plna hrdla za tebou volali. Nevěř jim, i když s tebou pěkně mluví."
Jer 12:7 "Svůj dům jsem opustil, odvrhl jsem své dědictví; co mi bylo nejmilejší, vydal jsem do rukou nepřátel.
Jer 12:8 Mé dědictví se mi stalo lvem z divočiny, vydává hlas proti mně. Proto je nemám rád.
Jer 12:9 Je mé dědictví pro mne kropenatý dravec? Je obklopeno dravci? Jděte, sežeňte všechnu zvěř polí, přiveďte ji, ať se nažere.
Jer 12:10 Mnozí pastýři zničili mou vinici, pošlapali svůj podíl, můj žádoucí podíl obrátili v poušť a zpustošený kraj.
Jer 12:11 Učinili z ní zpustošený kraj; leží přede mnou truchlivá a zpustošená. Zpustošená je celá země a není nikdo, kdo by si to bral k srdci."
Jer 12:12 Po všech lysých návrších pouště přicházejí zhoubci. Hospodinův meč bude požírat od jednoho konce země ke druhému a žádný tvor nebude mít pokoj.
Jer 12:13 Zaseli pšenici, sklidí trní; vyčerpávali se bez užitku. Styďte se za to, co jste vytěžili pro Hospodinův planoucí hněv.
Jer 12:14 Toto praví Hospodin o všech mých zlých sousedech, kteří sahají na dědictví, jež dal Izraeli, svému lidu: "Hle, já je vyvrátím z jejich půdy, i dům Judův vyvrátím z jejich středu.
Jer 12:15 Až je vyvrátím, potom se nad nimi opět slituji a přivedu každého zpět do jeho dědictví v jeho zemi.
Jer 12:16 A jestliže by se pilně učili cestám mého lidu a přísahali při mém jménu: »Jakože živ je Hospodin«, jak učili můj lid přísahat při Baalovi, pak jim bude zbudován dům mezi mým lidem.
Jer 12:17 Jestliže však nebudou poslouchat, zcela vyvrátím onen pronárod a nechám jej zahynout, je výrok Hospodinův."
Jer 13:1 Toto mi řekl Hospodin: "Jdi si koupit lněný pás, dej si jej kolem beder a nesmáčej jej ve vodě."
Jer 13:2 Koupil jsem si tedy pás, jak ke mně Hospodin promluvil, a dal jsem si jej kolem beder.
Jer 13:3 Slovo Hospodinovo stalo se ke mně podruhé:
Jer 13:4 "Vezmi pás, který sis koupil a jejž máš kolem beder, vstaň a jdi k Eufratu a tam jej ukryj ve skalní trhlině."
Jer 13:5 I šel jsem a ukryl jsem jej u Eufratu, jak mi Hospodin přikázal.
Jer 13:6 Po uplynutí mnoha dnů mi Hospodin opět řekl: "Vstaň a jdi k Eufratu a vezmi odtud pás, který jsem ti přikázal tam ukrýt."
Jer 13:7 Šel jsem tedy k Eufratu a vyhrabal jsem pás z místa, kam jsem jej ukryl. A hle, pás byl zničen, k niče
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pondělí, 23. července, 2018
Kniha proroka Jeremiáše
[zkr. = Jer]
mu se nehodil.
Jer 13:8 Tu se ke mně stalo slovo Hospodinovo:
Jer 13:9 "Toto praví Hospodin: Tak zničím pýchu Judy a nesmírnou pýchu Jeruzaléma.
Jer 13:10 Tento zlý lid, který se vzpírá slyšet má slova a žije si podle svého zarputilého srdce, chodí za jinými bohy, slouží jim a klaní se jim, bude jako tento pás, který se k ničemu nehodí.
Jer 13:11 Jako pás přilne k bedrům muže, tak jsem k sobě přimkl celý dům izraelský a dům judský, je výrok Hospodinův, aby se mi stali lidem, jménem, chválou a oslavou. Ale neuposlechli."
Jer 13:12 Proto jim vyřídíš toto slovo: "Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Každý měch se plní vínem. Namítnou ti: »Cožpak nevíme, že se každý měch plní vínem?«
Jer 13:13 Nato jim řekneš: Toto praví Hospodin: Hle, já opojím všechny obyvatele této země, krále, kteří sedí na Davidovoě trůnu, kněze a proroky i všechny obyvatele Jeruzaléma,
Jer 13:14 a roztříštím je jednoho o druhého, otce i syny, je výrok Hospodinův; budu bez soucitu, bez lítosti a bez slitování, až je budu ničit."
Jer 13:15 Slyšte a naslouchejte, nebuďte domýšliví, tak promluvil Hospodin.
Jer 13:16 Vzdejte slávu Hospodinu, svému Bohu, dříve než způsobí tmu, dříve než nohama narazíte o zšeřelé hory. S nadějí se upínáte k světlu, ale on učinil z něho šero smrti, obestřel je černým mračnem.
Jer 13:17 Jestliže o tom nechcete slyšet, vskrytu bude plakat má duše kvůli vaší povýšenosti, slzy mi proudem potečou z očí, až bude Hospodinovo stádce vedeno do zajetí.
Jer 13:18 Poruč králi a královně: "Seďte v ponížení, vždyť spadla z vašich hlav koruna, která vás zdobila.
Jer 13:19 Města na jihu byla uzavřena a není nikoho, kdo by je otevřel. Celý Juda byl přestěhován, přestěhován do jednoho."
Jer 13:20 Pozvedni oči a hleď na ty, kdo přicházejí od severu. "Kde je tobě svěřené stádo, ovce, jež byly tvou ozdobou?
Jer 13:21 Co řekneš, až nad tebou ustanoví tvými pohlaváry a vůdci ty, které jsi učila? Což tě pak nezachvátí porodní bolesti jako rodičku?
Jer 13:22 Řekneš-li si v srdci: »Proč mě to potkalo?« Pro množství tvých nepravostí byla ti vyhrnuta sukně a bylas vydána násilí.
Jer 13:23 Může snad Kúšijec změnit svou kůži? Či levhart svou skvrnitost? Jak vy byste mohli jednat dobře, když jste se naučili páchat zlo? -
Jer 13:24 Rozptýlím je jako stébla slámy, jež poletují ve větru z pouště."
Jer 13:25 "To je tvůj los, úděl, jejž jsem ti vyměřil, je výrok Hospodinův. Poněvadž jsi na mě zapomněla, spoléhala ses na klam.
Jer 13:26 To já jsem ti zvedl sukni přes tvář a byla vidět tvá hanba,
Jer 13:27 tvé cizoložství a tvá vášnivost, mrzký skutek tvého smilstva. Na pahorcích v poli jsem viděl tvé ohyzdné modly. Běda tobě, Jeruzaléme. Nejsi čistý! Jak dlouho ještě?"
Jer 14:1 O slovu Hospodinově, které se stalo k Jeremjášovi ohledně sucha.
Jer 14:2 Juda truchlí, jeho brány zchátraly a chmurně klesly k zemi. Z Jeruzaléma stoupá žalostný křik.
Jer 14:3 Jejich vznešení posílají svou čeleď pro vodu. Ta chodí k nádržím a vodu nenachází, vrací se s prázdnými nádobami. Stydí se a hanbí a zakrývá si hlavu.
Jer 14:4 Jsou zděšeni nad rolemi, neboť v zemi nenastává doba dešťů. Oráči se stydí, zakrývají si hlavu.
Jer 14:5 I laň v poli opouští, co porodila, neboť není zeleň.
Jer 14:6 Na lysých návrších postávají divocí osli, větří jako šakalové, vypovídá jim zrak, neboť nejsou byliny.
Jer 14:7 "Jestliže mluví proti nám naše nepravosti, jednej, Hospodine, pro své jméno. Mnohokráte jsme se odvrátili, hřešili jsme proti tobě.
Jer 14:8 Naděje Izraele, jeho spasiteli v čase soužení! Proč jsi v zemi jako host, jak pocestný, který se zdrží jen přes noc?
Jer 14:9 Proč jsi jak zdrcený člověk, jak bohatýr, který není s to spasit? Ty jsi Hospodine, uprostřed nás a nazývají nás tvým jménem. Nezříkej se nás!"
Jer 14:10 Toto praví Hospodin o tomto lidu: "Milují toulky a své nohy nešetří"; proto v nich nemá Hospodin zalíbení. Bude nyní připomínat jejich nepravost a trestat jejich hřích.
Jer 14:11 Hospodin mi poručil: "Nemodli se za dobro tohoto lidu.
Jer 14:12 Ani když se budou postit, nevyslyším jejich bědování, ani když připraví oběť zápalnou a přídavnou, nenajdu v nich zalíbení. Zcela s nimi skoncuji mečem, hladem a morem."
Jer 14:13 Nato jsem řekl: "Ach, Panovníku Hospodine, hle, proroci jim říkají: Nespatříte meč a hlad mít nebudete, nýbrž dám vám na tomto místě pravý pokoj."
Jer 14:14 Hospodin mi řekl: "Ti proroci prorokují mým jménem klam. Neposlal jsem je a nepřikázal jsem jim to a nemluvil jsem k nim. Prorokují vám klamné vidění, nicotnou věštbu a lest vlastního srdce."
Jer 14:15 Toto praví Hospodin proti těm prorokům, kteří prorokují jeho jménem: "Já jsem je neposlal. To oni říkají: »V této zemi nebude meč a hlad.« Mečem a hladem vymřou ti proroci do jednoho.
Jer 14:16 A lid, jemuž prorokovali, bude ležet po ulicích Jeruzaléma sražen hladem a mečem a nikdo je nepohřbí, ani jejich ženy ani jejich syny a dcery. Tak vyleji na ně jejich zlobu."
Jer 14:17 Řekni jim toto slovo: Z mých očí tekou slzy dnem i nocí bez přestání, neboť těžká rána rozdrtila panenskou dceru mého lidu velikou, bolestnou ranou.
Jer 14:18 Vyjdu-li na pole, hle, skolení mečem, přijdu-li do města, hle, zesláblí hlady; jak prorok, tak kněz procházejí zemí a nevědí si rady."
Jer 14:19 "Což jsi opravdu zavrhl Judu? Tvá duše si zprotivila Sijón? Proč nás biješ, což pro nás není uzdravení? S nadějí jsme vyhlíželi pokoj, ale nic dobrého nepřichází, čas uzdravení, a hle předěšení.
Jer 14:20 Hospodine, uznáváme svou svévoli, i nepravost svých otců, hřešili jsme proti tobě.
Jer 14:21 Neodmítej nás však pro své jméno, nenech zhanobit trůn své slávy. Rozpomeň se a neruš svou smlouvu s námi.
Jer 14:22 Což jsou mezi přeludy pronárodů ti, kdo by mohli dát déšť? Což nebesa vydávají deště? Nejsi to ty sám, Hospodine, náš Bože? Skládáme naději v tebe, neboť ty konáš všechny tyto věci!"
Jer 15:1 Hospodin mi řekl: "I kdyby se přede mne postavil Mojžíš a Samuel, nepřiklonil bych se k tomuto lidu. Pošli jej ode mne pryč, ať odejde!
Jer 15:2 Až se tě budou ptát: »Kam máme odejít?«, řekneš jim: Toto praví Hospodin: Kdo je určen smrti, propadne smrti, kdo meči, meči, kdo hladu, hladu, kdo zajetí, zajetí."
Jer 15:3 Ztrestám je na čtverý způsob, je výrok Hospodinův: mečem, by zabíjel, psy, aby vláčeli, nebeským ptactvem a zemským zvířectvem, aby žralo a ničilo.
Jer 15:4 Učiním je obrazem hrůzy pro všechna království země kvůli Menašeovi, synu judského krále Chizkijáše, kvůli tomu, co páchal v Jeruzalémě."
Jer 15:5 "Kdo s tebou bude mít soucit, Jeruzaléme? Kdo ti projeví účast? Kdo k tobě zajde, aby se zeptal, jak se ti daří?
Jer 15:6 Ty sám sis mě přestal všímat, je výrok Hospodinův, odešel jsi ode mne. Napřáhnu na tebe ruku a zničím tě; stálé ohledy mě unavují.
Jer 15:7 Převěju je lopatou na obilí v branách země, o děti připravím, zahubím svůj lid: od svých cest se neodvrátili.
Jer 15:8 Zůstane mi v něm víc vdov než písku v mořích. Za poledne na ně přivedu zhoubce, na matku i na mládence. Náhle přepadnu město hněvem a hrůzou.
Jer 15:9 Zchřadne sedminásobná rodička, vypustí duši. Ještě za dne jí zajde slunce. Bude se stydět, rdít studem. Ty kteří zůstanou, vydám meči před tváří jejich nepřátel, je výrok Hospodinův."
Jer 15:10 Běda mi, matko má, že jsi mě zrodila, muže sporu a sváru pro celou zemi. Nic jsem si nevypůjčil, nikdo mi nepůjčil, všichni mi klnou.
Jer 15:11 Hospodin praví: "Nepřichystal jsem ti dobro? Nesrazil jsem kvůli tobě nepřítele v čase zlém, v čase soužení?
Jer 15:12 Dá se přerazit železo, železo ze severu, či bronz?
Jer 15:13 Tvé zboží a poklady vydám bez náhrady v plen za všechny tvé hříchy, páchané po celém tvém území.
Jer 15:14 Dám tě odvést tvými nepřáteli do země, kterou neznáš. Rozhoří se proti vám oheň roznícený mým hněvem."
Jer 15:15 Tys o tom věděl, Hospodine, pamatuj na mě a ujmi se mne. Vykonej za mne pomstu na těch, kdo mě pronásledují. Pro svou shovívavost mě odtud ještě neber. Věz, že pro tebe snáším potupu.
Jer 15:16 Jakmile se objevila tvá slova, pozřel jsem je. Tvá slova mi byla veselím a radostí srdce. Nazývají mě tvým jménem, Hospodine, Bože zástupů.
Jer 15:17 Nesedám v kruhu těch, kdo se vysmívají, a nejásám. Kvůli tvé ruce sedím osamocen, neboť jsi mě naplnil svým hrozným hněvem.
Jer 15:18 Proč je má bolest trvalá a má rána nevyléčitelná a nechce se hojit? Stal ses mi tím, kdo jako by lhal, vodou nestálou.
Jer 15:19 Proto praví Hospodin toto: "Jestliže se obrátíš, vrátím tě k sobě, staneš přede mnou. Budeš-li pronášet vzácná slova, nic bezcenného, budeš mými ústy. Oni se musejí obrátit k tobě, ty se k nim neobracej.
Jer 15:20 Učinil jsem tě vůči tomuto lidu nedostupnou bronzovou hradbou. Budou proti tobě bojovat, ale nepřemohu tě, neboť já jsem s tebou, abych tě spasil a vysvobodil, je výrok Hospodinův.
Jer 15:21 Vysvobodím tě z rukou zlovolníků a vykoupím tě ze spárů katanů."
Jer 16:1 Stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
Jer 16:2 "Neber si ženu. Nebudeš mít na tomto místě syny ani dcery.
Jer 16:3 Toto praví Hospodin o synech a dcerách zrozených na tomto místě, o jejich matkách, které je porodily, a o jejich otcích, kteří je zplodili v této zemi:
Jer 16:4 Zemřou na smrtelné nemoci. Nebude se nad nimi naříkat a nebudou pohřbeni. Budou hnojem na povrchu role. Skoncuje s nimi meč a hlad. Jejich mrtvoly budou za pokrm nebeskému ptactvu a zemskému zvířectvu."
Jer 16:5 Toto praví Hospodin: "Nevcházej do domu smuteční hostiny, nechoď tam, kde se naříká, a neprojevuj jim soustrast, neboť já jsem tomuto lidu vzal svůj pokoj, je výrok Hospodinův, spolu s milosrdenstvím a slitováním.
Jer 16:6 Velcí i malí v této zemi zemřou a nebudou pohřbeni. Nebude se nad nimi naříkat a nikdo si pro ně nebude dělat smuteční zářezy ani lysinu.
Jer 16:7 Při truchlení nebudou lámat chléb, aby potěšili toho, kdo truchlí nad mrtvým, nedají napít z kalicha útěchy těm, kdo truchlí nad otcem či matkou.
Jer 16:8 Nevejdeš ani do domu, v němž se hoduje, abys tam s nimi poseděl, pojedl a popil."
Jer 16:9 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: "Hle, způsobím, že na tomto místě, před vaším zrakem a za vašich dnů přestane veselí a hlas radosti, hlas ženicha a hlas nevěsty."
Jer 16:10 "Až oznámíš tomuto lidu všechna tato slova, zeptají se tě: »Proč Hospodin promluvil proti nám všechno toto velké zlo? Jaká je naše nepravost? Jaký je náš hřích? V čem jsme hřešili proti Hospodinu, našemu Bohu?«
Jer 16:11 Na to jim odpovíš: V tom, že mě vaši otcové opustili, je výrok Hospodinův, a chodili za jinými bohy, sloužili jim a klaněli se jim; mne opustili a můj zákon nedodržovali.
Jer 16:12 Vy však jste činili horší věci než vaši otcové; hle, každý z vás si žije podle svého zarputilého a zlého srdce a mne neposlouchá.
Jer 16:13 Z této země vás uvrhnu do země, kterou jste nepoznali vy ani vaši otcové, a tam budete dnem i nocí sloužit jiným bohům. Už pro vás nemám žádné smilování."
Jer 16:14 "Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy se už nebude říkat: »Jakože živ je Hospodin, který vyvedl syny Izraele z egyptské země«,
Jer 16:15 nýbrž: »Jakože živ je Hospodin, který vyvedl syny Izraele ze severní země a ze všech zemí, kam je rozehnal«. Přivedu je zpět do země, kterou jsem dal jejich otcům."
Jer 16:16 "Hle, já posílám k mnohým rybářům, je výrok Hospodinův, a ti je vyloví jako ryby, pak také pošlu k mnohým lovcům a ti je budou lovit na každé hoře a na každém pahorku a ve skalních trhlinách.
Jer 16:17 Mám na zřeteli všechny jejich cesty; neskryjí se přede mnou, před mým zrakem svou nepravost neschovají.
Jer 16:18 N